AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři Vše pro insolvenci PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015
ČERVNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY Češi podepisují nevýhodné smlouvy, nečtou je a nerozumí pojmům PRAHA, 23. června 2015 – Téměř dvě třetiny Čechů vůbec nečtou smlouvy a jen zlomek rozumí tomu, co podepisují. Například význam zkratky RPSN zná pouze šestina lidí. Pojem rozhodčí doložka umí vysvětlit jen šest procent Čechů. Není výjimkou, že lidé kvůli své nepozornosti často podepíší nevýhodnou smlouvu, kterou už nelze odvolat a má fatální následky pro ně i pro jejich rodiny. Například kvůli úvěrové smlouvě se do potíží dostala už třetina Čechů. „Tou nejzákladnější chybou je to, že mnoho lidí se s obsahem smlouvy dopodrobna neseznámí a důvěřuje ústnímu ujištění druhé strany. Častokrát se tak zavážou k něčemu, o čem ani nevědí. Další závažnou chybou je podceňování významu listin, na které je v textu smlouvy pouze odkazováno, ale fyzicky k ní nejsou připojeny, to jsou například všeobecné obchodní podmínky. Stejně často se podceňuje význam ujednání o smluvních pokutách a jiných sankcích nebo rozhodčí doložce. Běžnou chybou je přeskočení pojmů, kterým lidé nerozumí,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Problematická je položka roční procentní sazby nákladů – RPSN. RPSN je souhrn nákladů spojených s půjčkou vyjádřený v procentech z dlužné částky na jeden rok. V RPSN by měla být započtena nejen úroková míra, ale také všechny administrativní či jakékoli jiné náklady spojené s úvěrem na období jednoho roku. To jsou například poplatky za uzavření smlouvy, poplatky za vedení úvěru, poplatky za vedení účtu, pojištění schopnosti splácet a podobně. RPSN by tak měla posloužit jako srovnání výhodností úvěrů různých peněžních institucí. Alarmující by měla být v případě, přesahuje-li 40 až 50 procent,“ popsal Jiří Hartmann. Úvěr má v Česku téměř každý třetí člověk, 40 procent Čechů ale text úvěrové smlouvy nečte vůbec, další třetina tomuto textu věnuje pouze 5 minut své pozornosti. „Během tak krátké doby je takřka nemožné, aby smlouvu prostudoval odborník, natož laik. Je překvapivé, že mezi nejlehkovážnější patří lidé v produktivním věku od 25 do 44 let. Racionálně Češi o smlouvě uvažují ve chvíli, kdy ji ve skutečnosti nepotřebují. Oproti tomu v okamžiku, kdy se dostanou do finanční tísně, podepisují i značně nevýhodné smlouvy. Často o finanční nezodpovědnosti vypovídá i to, že 12 procent Čechů by si neváhalo půjčit peníze od neznámého nebo podezřelého zdroje,“ uvedl Jiří Hartmann.
Vidina levnějších služeb nebo nákupu výhodného zboží přiměje Čechy často podepsat nevýhodné smlouvy podomních prodejců. Podle nejnovějšího průzkumu se na 72 procent Čechů setkalo s podomním prodejem elektřiny či plynu. „Pokud člověk plánuje podepsat nějakou smlouvu, měl by vždy dbát na to, aby měl dostatek prostoru seznámit se s jejím obsahem a zhodnotit případná rizika jejího podepsání. U smluv uzavíraných na ulici nebo s podomními prodejci je tato možnost značně omezena a dotyčný se dostává do situace, kdy pod jistým tlakem smlouvu podepíše, aniž by věděl, jaké povinnosti smlouva obsahuje,“ popsal Jiří Hartmann. Samostatnou kapitolou jsou smlouvy s cestovními kancelářemi. Lidé je často podepisují ukvapeně a při následné reklamaci mají kvůli nedostatečným náležitostem smlouvy zpravidla smůlu. „Smlouva o zájezdu by vedle základních údajů měla obsahovat přesně to, co od zájezdu klient očekává. V případě nesplnění požadavků se totiž může dovolat jen toho, co měl ve smlouvě upřesněno. Například, pokud jednou z podmínek ve smlouvě o zájezdu byl výhled na moře a ze zákazníkova pokoje takový výhled není, může se dovolat náhrady či odškodnění na základě smlouvy,“ řekl Jiří Hartmann.
Bez finanční rezervy žije pětina Čechů. Spořit začínají až po padesátce PRAHA, 16. června 2015 – Počet lidí, kteří žijí bez finanční rezervy, v Česku stále stoupá, podle odborníků je to až pětina lidí. Navíc se trendem stává „život na dluh“. Ten považuje za normální 60 procent Čechů. Půjčku má zhruba každý druhý Čech, splátky neplatí každý osmý. Jeden z deseti Čechů si půjčuje na splácení svých dluhů z minulosti. „Pokud se lidé rozhodnou vzít si půjčku, dělají hned několik zásadních chyb – neporovnávají nabídky, nevěnují pozornost úrokové sazbě nebo nerozumí jednotlivým pojmům. Pro většinu lidí je důležitá možnost okamžitého přijmu peněz s tím, že si možné důsledky takové půjčky ani nepřipouštějí. Navíc především společnosti poskytující spotřebitelské úvěry často zneužívají svého nadřazeného postavení vyvolaného tím, že je to prvotně zákazník, kdo má zájem uzavřít smlouvu o úvěru,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI). V případě, že se člověk rozhodne o půjčku zažádat, musí být obezřetný od samého začátku. Už sama žádost je totiž často koncipována přímo jako návrh smlouvy, který je pro žadatele závazný. V případě, že finanční instituce žádost potvrdí, smlouva o poskytnutí úvěru je tímto uzavřena. „U smlouvy samotné je
základním pravidlem smlouvu pozorně přečíst, a to včetně obchodních podmínek. Člověk by se měl zajímat o to, jestli je reálně schopen plnit všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména plnit splátky úvěru, kolik v konečném důsledku zaplatí, a měl by si podrobně prostudovat ustanovení o smluvních pokutách a jiných sankcích,“ doporučil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Nejčastěji si půjčují lidé ve věku, kdy se začínají osamostatňovat. Až 75 procent žadatelů o půjčku je ve věkové hranici do 30 let. „Problémem jsou právě mladí dlužníci, kteří si na sebe naberou víc půjček, než jsou schopni splácet. Běžné jsou půjčky na bydlení, vybavení domácnosti, koupi nového auta či elektroniky. V letním období stoupá i počet dovolených, které lidé neplatí z vlastních úspor. Téměř dvě procenta lidí se dostávají do finančních potíží právě kvůli splácení půjčky na dovolenou. Výjimkou není ani to, že půjčka na dovolenou je následně důvodem k vyhlášení osobního bankrotu,“ varoval Jan Malý. Finanční rezervy si podle odborníků lidé začínají vytvářet po 50. roce věku. Pokud už ale nějaké prostředky mají, neumějí své peníze zhodnotit. „Obecně nejjistější oblastí, do které investovat, jsou nemovitosti. Investování peněz, ať už do jakéhokoliv produktu, stále není v životě Čechů obecně rozšířeným prvkem. Schopnost efektivně hospodařit se svými financemi je u české populace v porovnání s ostatními vyspělými evropskými státy velmi nízká. Například investování do akcií nebo podílových fondů stále velkému množství Čechů vůbec nic neříká,“ uvedl Jan Malý.
MONITORING MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ZA MĚSÍC ČERVEN Čro Region + Rozhlas.cz, 29. 6. 2015
Metro, 29. 6. 2015
Metro, 30. 6. 2015
5PLUS2, 26. 6. 2015
5PLUS2, 26. 6. 2015
Naše Praha, 22. 6. 2015
Zprávu zveřejnily všechny redakce Naše Praha Centrum až Naše Praha 10.
Novinky.cz, 19. 6. 2015
Novinky.cz, 28. 6. 2015
Idnes.cz, 19. 6. 2015
Denik.cz, 25. 6. 2015
Iprima.radce.cz, 19. 6. 2015
Parlamentnilisty.cz, 24. 6. 2015
Eurozpravy.cz, 16. 6. 2015
Hypoindex.cz, 16. 6. 2015
Hypoindex.cz, 23. 6. 2015
Finparada.cz, 18. 6. 2015
Firstclass.cz, 23. 6. 2015
Regiony24.cz, 24. 6. 2015
Tiskovou zprávu zveřejnily současně všechny krajské a okresní mutace sítě internetových novin Regiony24.cz:
Regiony24.cz, 29. 6. 2015
Tiskovou zprávu zveřejnily současně všechny krajské a okresní mutace sítě internetových novin Regiony24.cz:
Moneymag.cz, 16. 6. 2015
Moneymag.cz, 24. 6. 2015
Nasepraha.cz, 24. 6. 2015
Zprávu zveřejnily všechny redakce Naše Praha Centrum až Naše Praha 10.
Topvip.cz, 22. 6. 2015
Topvip.cz, 23. 6. 2015
Topvip.cz, 21. 6. 2015
Topvip.cz, 26. 6. 2015
Pro-miminka.cz, 23. 6. 2015
Zlatokopove.cz, 16. 6. 2015
Seznam.name, 18. 6. 2015
Loadeer.com, 16. 6. 2015
Ctusiinfo.cz, 16. 6. 2015
