Agresivní skupinky teenagerů jsou pod dohledem policie

Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 14/Ročník 25

Zatímco hořelo, majitelé domu spali SEDLČANY V pátek 4. dub-

na kolem čtvrté hodiny ráno hasili městští strážníci požár v zahradě rodinného domu Na Potůčku. „Na zahradě hořela lavice s potahem,“ řekl o ohnisku požáru velitel sedlčanské městské policie Petr Krch. Strážníkům se nepodařilo na majitele domu dozvonit. „Zřejmě spali tak tvrdě, že nepostřehli jak požár, t a k p o hy b st rá ž n í k ů , “ vysvětlil Krch. Po uhašení ohně policisté z místa odjeli, s tím, že majitele nemovitosti budou kontaktovat za bílého dne. „Příčinu požáru jsme zatím nezjistili, mohlo jít o nedopalek od cigarety, nebo třeba žhavou jiskru z večerního grilování,“ dodal velitel městských strážníků. Jana Spálenková

9/4/2014

www.sedlcansky-kraj.cz

Cena 15 Kč

E-mail: [email protected]

Agresivní skupinky teenagerů jsou pod dohledem policie SEDLČANY Sokolské hřiště

s tenisovými kurty začalo s příchodem jara lákat nejen sportovce. „Naučila se tam chodit mládež, která nejenže po sobě nechávala odpadky, ale také se neurvale chovala k lidem, kteří tudy třeba jen procházeli,“ řekl místostarosta města Miroslav Hölzel. Potíže pří-

mo souvisí s tím, že okolo sportovního areálu vede cesta ke 3. Základní škole v Konečné ulici. „Po dohodě se zástupci Sokola a ředitelem 3. Základní školy Pavlem Pínou zvýšili městští strážníci nad touto lokalitou dohled,“ uvedl místostarosta. Město tímto opatřením

reagovalo na opakované stížnosti převážně seniorů, kteří se setkali hlavně s vulgárními nadávkami. Preventivní opatření by mělo přinést výsledky. V případě nezletilých je to totiž s jejich případným

postihem problematičtější. „Musí se s nimi komunikovat za účasti jejich právních zástupců, ve většině případů tedy rodičů,“ vysvětlil Hölzel. Nepořádek na hř išPokračování na straně 4

Článek „Potyčky a rvačky“ vyvolal řadu reakcí. Více čtěte uvnitř čísla!

Klučičí bitka o kolo skončila výslechem na policii a v nemocnici SEDLČANY V minulém čísle Sedlčanského kraje jsme vás informovali o bitce, ke které došlo 5. března a po níž skončili dva chlapci v péči

lékařů. Podařilo se nám získat informace o tom, co se v podvečer na náměstí T. G. Masaryka poblíž služebny městské policie odehrálo. Původně šlo o klučičí spor o kolo, které jeden z chlapců měl zřejmě na nějaký čas „prodat“ druhému. Když bylo kolo vráceno, chyběly na něm nějaké díly. Matka „prodejce“ však s takovým obchodem nesouhlasila Pokračování na straně 4

Zima skončila. Za asistence jedoho z žáků 9. třídy ZŠ Propojení zapálil školník Bohumil Vodička v pátek 4. dubna Moranu.

Mladík nafackoval v baru servírce

Ze školy chodí děti s hlavami plnými vší

ním podniku není žádný med. Své o tom ví servírka z Bugsy baru. V noci ze středy 2. na čtvrtek 3. dubna ji doslova zfackoval jeden z hostů. Hodinu před půlnocí jí na pomoc přijela hlídka městských strážníků. „Přivoláni na místo byli

nost hlavám svých ratolestí by měly v těchto dnech věnovat rodiče žáků sedlčanských základních škol. Například v některých třídách na 2. Základní škole Propojení se děti nemohou vší už delší dobu zbavit.

SEDLČANY Pracovat v noč-

policisté telefonicky. V baru zjistili, že výtržností se dopustil silně podnapilý mladík. Jeden z nich se pohyboval v prostoru určeném pouze pro personál, poté fyzicky napadl obsluhu. Výtržník dostal na místě blokovou pokutu ve výši pět set korun

SEDLČANY Zvýšenou pozor-

Pokračování na straně 2

Pokračování na straně 2

2

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Bude se škola zateplovat? Zastupitelé zatím nerozhodli D U B LOV I C E N a s v é m

posledním zasedání koncem března měli dublovičtí zastupitelé rozhodnout o dodavateli zateplení budovy základní a mateřské školy.

v součtu o několikamilionovou částku. Dublovičtí zastupitelé diskutovali o tom, zda budovu školy vůbec zateplovat a zda polystyrenem, nebo

Zda školu zateplit poradí zastupitelům odborník.

Projektantka Liběna Knapová vypracovala jednoduchý projekt na zateplení této budovy. Ten sloužil jako podklad pro cenové nabídky na zateplení. Nabídky podaly čtyři firmy. Fasáda by podle jejich propočtů stála od 1 milionu 621 tisíc korun do 1 milionu 885 tisíc korun. Některé firmy též vyčíslily zateplení soklu a půdy nebo obnažení základů. V tom případě by šlo

jiným materiálem. Zvažovali i možnost nezateplovat školu vůbec, udělat pouze fasádu. Budova školy je totiž kamenná a je otázkou, co by způsobil neprodyšný polystyrén. Zastupitelé se proto shodli, že osloví odborníka, který vypracuje studii a doporučí nejvýhodnější opatření při případném zateplení budovy základní a mateřské školy. -red-

www.sedlcansky-kraj.cz

STA R O STA I N F O R M UJ E

Před rokem jsme znovu otevřeli ordinaci pro děti a dorost Minulý týden 2. dubna uplynul již rok, co jsem spolu se svými kolegyněmi symbolicky přestřihl pásku znovu otevřené ordinace pro děti a dorost. Tímto aktem jsem uvedl do praxe MUDr. Lubomíru Vodňanskou a zdravotní sestru Moniku Hrmovou, které zde v Krásné Hoře nad Vltavou praxi provozují. Jsem velmi rád, že po odchodu MUDr. Staňka do penze ordinace osiřela jen na krátkou dobu a neuzavřela se, protože všichni víme, jaký je dnes nedostatek praktických lékařů, a především těch dětských.

zůstala po předchozím lékaři, čítala pouze 17 zdravotních karet. Vlídný úsměv a spolupráce s dětmi a jejich rodiči nám pomohla prvotní problémy rychle překonat. Věřte, že mnohým pacientům není u nás do smíchu. Spolu s dětmi a milou sestřičkou tyto potíže a překážky spolu překonáme. Odměnou nám je úsměv dětí a spokojenost rodičů, kteří nemusí např. kvůli vysoké teplotě volat sanitku, nebo jet k lékaři do Příbrami. S ohledem na rodiče jsme zvolily i naši ordinační dobu. V pondělí a ve čtvrtek od 7:30 do 12:30, v úterý jsme k dispozici od 7:30

Školáka odvezla z místa nehody sanitka SEDLČANY To, že se jezdit

na kole s helmou vyplácí, by mohli potvrdit školáci, kteří „havarovali“ ve čtvrtek 3. dubna kolem 14. hodiny na silnici I/18 poblíž Billy. Chlapci jeli ze školy na kolech za sebou domů. Prostřední ze tří cyklistů ale prudce zabrzdil a ten za ním

už nestačil reagovat. „Jednoho mladíka záchranáři převezli sanitním vozem do příbramské nemocnice na centrální příjem. Kromě několika odřenin mladý cyklista utrpěl pravděpodobně i otřes mozku,“ řekla k nehodě mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Vojtová. -js-

Mladík nafackoval v baru servírce Dokončení ze strany 1

a byl vykázán z baru,“ řekl k incidentu velitel městských strážníků Petr Krch, který zároveň dodal, že podobné případy nejsou v Sedlčanech v poslední době výjimkou. V noci ze čtvrtka 3. na pátek 4. dubna zasahovala hlídka městských strážníků i v baru Styx v Havlíčkově ulici. „Tady notně přebrali

dva z hostů, kteří začali dělat výtržnosti. Strážníci je též z provozovny vykázali.“ Sami provozovatelé podniků by se přitom měli zamyslet nad tím, kteří hosté a v jakém stavu k nim chodí. Nalévání alkoholu již podnapilým osobám je totiž bráno jako přestupek podle paragrafu 30 Zákona o přestupcích. -red-

Doktorka Lubomíra Vodňanská při vyšetření malého pacienta

Rád bych při této příležitosti požádal paní doktorku, aby zhodnotila své roční působení. „Začátek opravdu nebyl lehký – zdravotní dokumentace, která zde

až do 18:00 hodin (s polední přestávkou od 12:00 do 13:00 hodin) a v pátek jsme k dispozici od 7:30 do 13:00 hodin. Myslím si, že odpolední úterní ordinace byla zvolena vhodně

s ohledem na zaměstnané rodiče, kteří by si nemohli v dopoledním čase návštěvu lékaře dovolit. Veškeré informace ohledně ordinační doby, kontaktů a případných změn lze nalézt na naší internetové stránce. Ráda bych zmínila i výborné vztahy s místní lékárnou. Její zaměstnankyně jsou v oboru velice zkušené, poradí každému a jsou k dispozici denně. Jeden příklad za všechny. Byla jsem na návštěvě u dětského pacienta v sobotu a následně i v neděli a zjistila jsem, že nemám sebou potřebná antibiotika. Jaký by byl standardní postup? Musela bych já, nebo rodiče dětského pacienta zajet do nejbližšího města, kde je lékárna otevřena a tam je vyzvednout. Ne tak v Krásné Hoře. Stačilo zavolat „děvčatům“ do lékárny a ony, především paní magistra Marcela, mi ochotně večer tyto léky vydala. Pacienti už nemusí cestovat pro léky mimo své bydliště, mají je k dispozici přímo v Krásné Hoře. A pokud není daný lék ráno, objedná se a odpoledne je již k dispozici. Závěrem bych chtěla říci, že pokud budete potřebovat poradit, nebojte se přijít zeptat se přímo k nám do ordinace, nebo zavolat.“ Pavel Spilka, starosta Krásné Hory nad Vltavou

Ze školy chodí děti s hlavami plnými vší Dokončení ze strany 1

„Konzultujeme tuto problematiku s pediatry, lékárnou a hygienou. Základem prevence není o výskytu vší mlčet, ale informovat a úzkostlivě a pečlivě dbát na hygienu žáků,“ řekl k výskytu úporného parazita ředitel školy Jaroslav Nádvorník. Na jednu stranu jsou vši záležitostí ve školních zařízeních poměrně běžnou,

na druhou stranu si zvýšená četnost výskytu těchto parazitů žádá větší zájem. „Vši se stávají rezistentní i z důvodu nedokončeného cyklu doporučeného mytí speciálními přípravky. Často také chybí vůle v rodinách vyprat veškeré prádlo, pořádně vysát nebo chemicky vyčistit sedačky a podobně. O vyprání plyšáků, čepic, kšiltovek se snad ani nemusíme zmiňovat,“ říká o přístupu některých

rodičů Jaroslav Nádvorník. Pedikulóza se řadí mezi nejsnáze šiřitelná infekční onemocnění, je tedy jasné, že dítě s hnidy nebo vešmi nemá ve škole co dělat. Za to, aby děti neměly vši, nesou zodpovědnost pouze a jen jejich rodiče. Škola nebo pracovníci hygienické stanice nemají právo dětem hlavy prohlížet. To smí pouze zákonný zástupce nebo ošetřující lékař. -js-

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

3

Na Potůčku ubudou parkovací Apríl oslavili speciálním vydáním místa, doprava bude plynulejší zpravodaje SEDLČANY Spodní část ulice

KAMÝK NAD VLTAVOU Starosta Petr Halada prokázal svůj smysl pro humor, když k 1. dubnu vydal speciální

Kamýcký starosta Petr Halada má smysl pro humor.

číslo měsíčníku Kamýcké listy. Naprosto mimořádné aprílové vydání jistě pobavilo nejen občany, ale také „přespolní“. Hned v úvodu oznamoval obecní úřad „všem občanům, že dnes 1. dubna 2014 vyhlašuje platební prázdniny. Pokud na obecní úřad přijdete zaplatit mezi 5. a 6. hodinou ranní nějakou složenku, platbu – například za svoz TKO, za vodné a stočné, bude vám platba mimořádně prominuta.“ Dále místní zpravodaj oznamoval, že se na Apríla sejde obecní zastupitelstvo, které bude mít na programu například výstavbu bobové dráhy a lyžařského svahu od televizního vysílače a vysazení

plejtváků obrovských v rybníku Pod Brůnou. „Obecní úřad Kamýk nad Vltavou žádá všechny občany, aby nezapomněli odhazovat veškeré odpadky, vajgly a krabičky od cigaret přímo na zem. Z odpadkových košů se to totiž špatně vybírá,“ byla další informace aprílového vydání Kamýckých listů. Vodárenský a kanalizační expert David Mach oznámil všem občanům, že 1. dubna mezi 14. a 16. hodinou nepoteče v obci z vodovodních kohoutků voda, ale pivo. „Natočte si včas plnou vanu. Bohužel ale zatím nevíme, jaká značka to bude,“ bylo vtipné doporučení obecního úřadu. Kdo 1. duben v Kamýku „prošvihl“, může se těšit na novinky. Kamýčtí důchodci prý připravují petici proti plánované stavbě raketodromu v prostoru dětského hřiště a zastupitelé odsouhlasili výstavbu podzemní dráhy. Metro by prý mělo propojit turisticky zajímavá místa v okolí. Dobrému nápadu tleskám a přeji panu starostovi a všem, kteří se na obsahu aprílových Kamýckých listů podíleli, aby si i do dalších let zachovali tuto vtipnou a nikoho neurážející podobu humoru. -js-

Na Potůčku by měla letos změnit tvář. Městský úřad zadal odboru dopravy aktualizovat projektovou dokumentaci, která byla vytvořená už před lety. „V městském rozpočtu jsou na úpravy této lokality vyčleněny dva miliony korun. Základním principem úprav bude vznik malého kruhového objezdu na náměstíčku před Bejšovcovou pekárnou,“ vysvětlil místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel.

Sedlčanský místostarosta Miroslav Hölzel

„Kruháč“ by měl usměrnit současnou dopravní situaci a také zamezit současnému poněkud

chaotickému parkování vozidel. „Stávající systém vjezdů a výjezdů zůstane zachován, tedy jednosměrný vjezd okolo zeleniny, výjezd pod farskou zahradou a obousměrný průjezd ulicí Na Potůčku,“ dodal místostarosta, který nezastíral, že s novým systémem dojde k silné redukci parkovacích míst. „Pokud má být zachována bezproblémová průjezdnost touto lokalitou, není jiná možnost,“ řekl Miroslav Hölzel. -red-

Hasiči se činí – uklízeli obec a pracují na rekonstrukci hasičárny ZVÍROTICE V březnu začali členové místního hasičského sboru s finální částí rekonstrukce hasičárny. Velkou změnou projde jak vnitřní prostor klubovny, která se rozšíří na dvojnásobnou velikost prostoru, přibude ale i nová toaleta a nakonec je počítáno také s renovací fasády. Díky píli dobrovolných hasičů by měly být práce završeny velkou oslavou ke stoletému výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Zvírotice, která se bude konat 26. července od 10 hodin. V sobotu 22. března zorganizovali zvírotičtí hasiči spolu s myslivci úklid

osady a také okolí místních komunikací ve směru na Křepenice, Líchovy a Dublovice a břehů Vltavy. Odpadky přišlo sbírat šestadvacet lidí, z toho

devět dětí. Brigádníci sebrali celkem jedenáct pytlů drobného odpadu, který odvezly Sedlčanské technické služby. Jana Spálenková

Zvírotičtí hasiči zbrojnici zvelebují ve svém volném čase. Foto: Dalibor Wittich

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA SEDLČANY Zatím nezjištěný

vandal poškodil z 31. března na 1. dubna vozidlo, které bylo zaparkované na parkovišti v Lidické ulici. Neznámým předmětem poškrábal lak na pravém i levém boku a na kapotě auta. Jeho majiteli vznikla škoda ve výši 40 tisíc korun. KOSOVA HORA Policisté zastavili 1. dubna navečer v obci 52letého řidiče, u kterého následně zjistili, že má pozitivní decho-

vou zkoušku. Přístroj u něj vykázal hodnotu 1,45 promile. SEDLČANY V úterý 1. dubna v nočních hodin á c h p ř ij a l i p o l i c i s t é na lince 158 oznámení, že v jednom sedlčanském baru napadl 52letý muž obsluhu baru, vyhrožoval jí fyzickým napadením a likvidací vnitřního vybavení. V dechu mu policisté naměřili kolem dvou promile alkoholu a následně ho převezli k vystřízlivění

na protialkoholní záchytnou stanici. Nyní je muž podezřelý z přečinu nebezpečné vyhrožování, za což stanovuje trestní zákoník až tříletý pobyt ve vězení. SEDLČANY Na silnici I/18 v Sedlčanech se stala 2. dubna krátce po půlnoci dopravní nehoda. Devětadvacetiletý motorista najel při otáčení na krajnici a následně sjel do příkopu, kde poškodil plastový patník. Vzniklá škoda činí šest tisíc korun.

Řidič odmítl podrobit se dechové zkoušce na zjištění alkoholu. VYSOKÝ CHLUMEC Mezi obcemi Vysoký Chlumec a Petrovice došlo 2. dubna v noci k dopravnímu karambolu. Bezprostředně před projíždějící auto vběhla srna. Řidič se snažil ještě střetu zabránit, ale již se mu to nepodařilo. Zvíře zůstalo na místě usmrcené. Hmotná škoda byla odhadnuta na 41 tisíc korun. SEDLČANY V sobotu 5.

dubna v noci došlo v Sedlčanech k napadení mezi dvěma cizinci. Třicetiletý muž způsobil drobná poranění v obličeji 50letému muži. U poškozeného policisté naměřili 1,5 promile alkoholu v dechu, u podezřelého z přestupku dokonce 2,5 promile. Násilník byl poté přepraven na záchytku. Informace v této rubrice pocházejí z policejních svodek od příbramské mluvčí Policie ČR Moniky Schindlové.

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Agresivní skupinky teenagerů jsou pod dohledem strážníků Dokončení ze strany 1

ti však nepůsobí pouze mládež. „Řešili jsme také venčení a volné pobíhání psů. Někteří pejskaři totiž odmítají po svých zvířatech uklidit exkrementy. Došlo dokonce k několika konfliktům mezi pejskaři a správcem hřiště.“

I přes tyto nešvary se město bude snažit nechat průchod přes sokolský areál otevřený. „Jde o majetek Sokola, se kterým ale spolupracujeme. Pokud by se hřiště uzavřelo, museli by občané celou lokalitu obcházet,“ doplnil Miroslav Hölzel. Jana Spálenková

Na Sedlčansku přibyl další kontejner na textil SVATÝ JAN Třídit nepo-

třebný textil, obuv a hračky mohou také občané obce Svatý Jan. Bílý kontejner se sloga-

nem „Máte rádi přírodu? Chovejte se ekologicky! Na p l ň te m ě ! “ n a j d ete u Obecního úřadu v Drážkově. -red-

www.sedlcansky-kraj.cz

Sedlčanský Veterán klub pořádá první letošní burzu SEDLČANY Již tuto neděli začíná na Sedlčanské kotlině mezi motoristy a sběrateli oblíbená sezóna burz. Ale abyste „ulovili“ opravdové skvosty, vyplatí se přivstat si. Začátek burzy je totiž v sedm hodin. A určitě bude nač se koukat, zejména pak co kupovat. Návštěvnost ať už z řad kupujících, či prodávajících bývá poměrně hojná, vždyť jen v loňském roce zavítalo na jednotlivé burzy kolem dvou stovek prodejců. Jaký byl pro pořadatele – členy Veterán klubu Sedlčany uplynulý rok a na co se můžeme těšit v roce letošním, jsem se zeptala tajemníka klubu Ivana Janečka:

vyjížďka do okolí Sedlčan. Zmínil jste burzy na Sedlčanské kotlině. Chystáte pro letošek pro návštěvníky burz nějakou novinku, nebo překvapení? Burzy, tak jak jsme je pořádali v minulých letech, se osvědčily, a proto nebudeme nic měnit. Opět se jedná o auto-moto-všeobecné burzy, takže vítáni jsou nejen motoristé. Při té první burze obdrží každý návštěvník k zakoupené vstupence zdarma hrací kartu potřebnou k již tradiční soutěži o skútr. Na závěr každé burzy bude losování vstupenek o věcné ceny. Jak je to s cenami za prodejní plochu?

Klučičí bitka o kolo skončila výslechem na policii a v nemocnici Dokončení ze strany 1

a poslala za „kupujícím“ bratra malého obchodníka, kterého doprovodili jeho tři kamarádi ve věku 14 až 16 let. Poté potkali „kupujícího“. „Zavolali jsme na něj, ať zastaví, že tuto záležitost chceme vyřešit v klidu, aby se nás nebál,“ vypověděl jeden z napadených – čtrnáctiletý J. N. Když chlapci došli před služebnu městské policie, z postranní uličky vyšlo asi deset lidí různých věkových kategorií. „Osoba jménem T., u něhož neznám příjmení, vykřikoval, co si to dovolujeme. Můj kamarád P. mu řekl, že jsme v pohodě, že chceme jen vyřešit tu věc s tím kolem. Já jsem se k P. otočil čelem a k tomu hloučku lidí zády. T. šel pomalu za P., přičemž měl T. ruce podél těla a potom zřejmě sevřenou pěstí zasadil P. jednu ránu pěstí pod nos… V tu chvíli mi skočil R. zezadu na záda a natlačil mě ke zdi přilehlé-

ho zelinářství. Tam mi začal bušit hlavou o zeď, přičemž detaily si nepamatuji, pamatuji si jen to, že těch nárazů bylo několik. Nárazy směřovaly na hlavu. Nedá se říci, že jsem byl v bezvědomí, ale nic jsem nevnímal. Nevím, zda jsem ležel na zemi. Vnímal jsem pouze to, že někdo říkal: ,Nechte ho bejt!‘,“ říká J. N. Útok skončil až ve chvíli, kdy ho přerušil příchod mužů z posilovny na náměstí. Ti na místě zadrželi několik agresorů a čekali na příjezd strážníků. Pro zraněné chlapce – jeden měl vyražené tři zuby, druhý zlomenou ruku, přijela sanitka. Klukovský spor, který skončil agresivní rvačkou, možná začal už před dvěma měsíci. Jeden z chlapců měl totiž s R. spor, když ho za to, že nadával dětem, před 1. ZŠ povalil na zem. Mohlo tedy jít o jakousi osobní pomstu, každopádně dost razantní. Jana Spálenková

Děkujeme všem, kteří se přišli rozloučit 3. dubna s panem

Františkem Růzhou z Kosovy Hory Manželka s rodinou

Na poslední loňské burze bylo co kupovat i obdivovat.

Jak hodnotíte z hlediska klubové činnosti uplynulý rok? Uplynulý rok byl pro náš Veterán klub rokem poměrně úspěšným. Od založení klubu v roce 2011 se jeho činnost dostala do podvědomí lidí, stejně jako burzy na Sedlčanské kotlině. Podařilo se nám připravit pěknou prezentaci na slavnostech Rosa. Z čeho jsme ale měli opravdu velkou radost, bylo úspěšné uspořádání výstavy ve zdejším muzeu, na kterou zavítalo skutečně hodně lidí. Co vás čeká v roce letošním? Kromě šestice burz, které opět vyvrcholí předáním hlavní ceny naší soutěže šťastnému výherci, se znovu zapojíme do slavností Rosa. V sobotu se budeme s našimi historickými stroji prezentovat na náměstí, na což bude navazovat

Pro prodejce stále platí, že prodejní plocha je na naší burze zdarma. Každý prodejce zaplatí tedy pouze vstup, což je čtyřicet korun. Kupující mají zdarma parkoviště přímo v areálu burzy. Pokud by měl někdo na burze zájem prodávat, kdy by měl přijet a co může prodávat?

Určitě mezi pátou a sedmou hodinou ranní. Burza je zaměřená na automobily, motocykly, ale i antik. Už u nás prodávali i filatelisté, numismatici, dokonce jeden pán z Kopřivnice přivezl krásné obrazy historických vozidel. Určitě každý někde ve stodole či na půdě najde něco, co už nepotřebuje, ale mohl by je potřebovat někdo jiný. Proto bych vyzval všechny, aby před tím, než nějakou takovou pro ně již nepotřebnou věcičku vyhodí, ji zkusili prodat u nás na burze. Mají lidé o prodej a nákup toho, co jim doma překáží v dnešní konzumní a uspěchané době zájem? Je na každém z nás, zda se nepotřebných věcí budeme zbavovat tím nejjednodušším způsobem – jejich vhozením do popelnic, nebo si s jejich likvidací dáme trochu práce a nabídneme je ostatním. Na burzách se také ukazuje, že někteří lidé sem přicházejí nejen za účelem koupě a prodeje, ale také proto, aby si popovídali s podobnými nadšenci, aby společně zavzpomínali nebo si připomněli věci, které znají z mládí. Účast na burze je výbornou příležitostí pro příjemné a hlavně trochu jiné strávení volného nedělního dopoledne. Ve kterých termínech letos burzy pořádáte? Jde vždy o neděle: 13. dubna, 11. května, 15. června, 27. července, 14. září a 12. října. Jana Spálenková

VRTANÉ STUDNY TEPELNÁ ČERPADLA vyhledání pramene se zárukou zařízení patřičných povolení vrtání průměrem 150 - 254 mm montáže čerpadel a vodáren vrty pro tepelná čerpadla kompletní dodávky Tel.: 606 840 202, 602 370 948 e-mail: [email protected] www.studnarstvi.cz

 Pronajmu byt 4+kk v Sedlčanech. Tel.: 603 311 785. 130/14  Prodám mladou ovci k chovu. Tel.: 721 686 317. 131/14  Prodám sadu alu kol, zánovní, č. 159; 45R; 16, zn. Barum, vhodné na Škoda Octavia, Fabia. Cena 7800 Kč. Tel.: 606 455 575. 132/14  Koupím kotel Slokov Variant SL 27 v jakémkoliv stavu. Tel.: 732 336 013. 133/14  Pronajmu byt 2+1 předělaný na 3+1, možnost část. zařízení, v cihlové zástavbě na Jižním sídl. v Sedlč. Tel.: 723 112 299. 134/14  Pronajmu dlouhodobě byt 3+1 v Sedlčanech, část. vybavený. Tel.: 734 428 696. 135/14  Prodám selata, vepř. půlku, králíky, kachňata, housata. Tel.: 608 408 009, 318 856 436 (večer). 136/14

Pronajmu nebytové prostory v ul. Víta Nejedlého Tel.: 721 601 501

SLEVA Objednejte přímo u výrobce 40 % značkové 5 a 6komorové profily tepelně-izolační dvojsklo a trojsklo odborné montáže na klíč

2014

Občerstvení v areálu zajištěno

13. 11. 15. 27. 14. 12.

DUBNA KVĚTNA ČERVNA ČERVENCE ZÁŘÍ ŘÍJNA

SLEVA 20 %

Opět soutěž o skútr www.veteran-klub-sedlcany.cz Tel. 776 000 544, 605 702 754

Nabízíme dlouhodobě udržitelný příjem Volejte 734 462 216

Volejte zdarma 800 138 428

Interiérové dveře

NEDĚLNÍ BURZY

Prodejní plocha zdarma

Tel.: 728 468 512; e-mail: [email protected]

www.dverepribram.cz

3Ő,-0(0(

TRADIČNÍ JARNÍ VÝPRODEJ zahrádkářských potřeb

%5,*É'1Ì.<

NOVINKY A NEJPRODÁVANĚJŠÍ ZBOŽÍ ZA SKVĚLÉ CENY VÝPRODEJOVÉ PLASTOVÉ A KERAMICKÉ OBALY JIŽ OD 5 KČ

  od 14.4.2014

AREÁL FIRMY NOHEL GARDEN a.s.

BOBO BLOK, spol. s.r.o.

od 8.30 do 11.00 hod.

12. 4. 2014 26. 4. 2014 10. 5. 2014

last.cz

Plastová okna

auto - moto - všeobecná

Slosovatelné vstupné 40 Kč

edrop

Tel.: 318 877 180, fax: 318 877 190, e-mail: [email protected]

Vchodové dveře Začátek od 7.00 hodin Prodejci od 5.00 hodin

w w w. n

Nedroplast s. r. o.

 

VŠE PRO DŮM I ZAHRADU:

   

hnojiva a pesticidy, zahradní nářadí, plastové a keramické obaly, osiva a cibuloviny, květníky, podmisky, truhlíky, svíčky, substráty, rohože...

602 262 038  

D KE K ÁREK A NÁK ŽDÉMU UPU !

Provoz areál K. H. Máchy (naproti sběrně TS) Tel.: 776 000 205, e-mail: [email protected] www.kovo-komplex-chyle.cz

VÝPRODEJ

JARNÍ AKCE PRO STAVEBNÍKY 

NOHEL GARDEN a. s., Budínek 86, 3 km od Dobříše, tel.: 318 533 532 - 5, offi[email protected], www.nohelgarden.cz

nosníky IPE, HEB, HEA

příklad cen IPE 140...218 Kč/m 160...267 Kč/m 180...340 Kč/m 200...407 Kč/m 240...568 Kč/m



betonářská ocel

kari sítě 150/150/5...207 Kč/ks 150/150/6...297 Kč/ks 150/150/8...530 Kč/ks 100/100/6...436 Kč/ks



kari sítě do betonu betonářská ocel 8... 6,50 Kč/m 10...10,80 Kč/m 12...14,30 Kč/m

DOPRAVA - DĚLENÍ

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Malé výtvarnice se vydaly do Písku Vladimíra Křenková, která vede výtvarný obor sedlčanské Základní umělecké školy v Petrovicích, se vypravila s jedenácti žačkami v pátek 4. dubna na výlet do Písku. První zastávkou byla stálá expozice známých i méně známých českých ilustrátorů knížek pro děti v galerii Sladovna. Děti si prohlédly nejznámější ilustrace takových autorů, jakými jsou Josef Lada, Josef Čapek, Adolf Born, Jiří Trnka či Petr Sís a samozřejmě také píseckého rodáka Radka Pilaře a mnoha dalších. Na závěr si v interaktivním kvízu ověřily, co se naučily. V dalších dvou patrech

PETROVICE/PÍSEK

galerie – v prostorách zvaných Nízké a Vysoké trámy – je do 27. dubna instalována interaktivní výstava S jídlem si nehrajem. Děti

traktu člověka. Výstava byla zrealizována díky spolupráci Sladovny a Mezinárodního domu umění pro děti – Bibiana

slepice, krávy, pole s mrkví, květákem i jahodami, obchod s potravinami, velká kuchyně s jídelním servisem a spous-

si zde vyzuly boty a zažily cestu potravin z pole či farmy až do zažívacího

v Bratislavě. Nechybí zde obilné pole s kombajnem, větrný mlýn, pekárna,

tou dobrot, ale například i skluzavka jako jazyk či pódium vybavené hudeb-

ními nástroji z nádobí. Jak už bylo výše uvedeno, šlo o výlet výtvarnic. Nemohla tedy chybět tvořivá složka, kterou představovala kresba nejstaršího dochovaného kamenného mostu v Česku a snad i v celé střední Evropě. Dívky se pomocí tužky snažily na skicák zachytit hru světla a stínu i samotnou majestátnost staré stavby. Jako sladkou odměnu si daly děti zmrzlinu a pak už bylo třeba jen zvládnout komplikaci, kterou s sebou přineslo zpoždění autobusu. Díky ochotě petrovického starosty Petra Štěpánka a jednoto tatínka se však všechny výletníky podařilo dopravit zpět domů. Olga Hadáčková

Turistické trasy značí manželé už třináctým rokem SEDLEC-PRČICE Manželé Doktorovi ze Sedlce Prčice se věnují obnově značení turistických tras pod hlavičkou Klubu českých turistů

už třináctý rok. Za tu dobu vyznačil František Doktor celkem 251 kilometrů, jeho žena Marcela o třicet méně. Chodí většinou spolu ve dvojici a za den zvládnou obnovit turistické značení v úseku pěti až šesti kilometrů. „Obnova turistických značek není jen malování na stromy, jak si lidé často myslí, skrývá se za tím hodně zodpovědnosti a také fyzické námahy,“ říká Marcela Doktorová, která původní profesí úřednice v bance a milovnice procházek, přivedla k činnosti značkařů Klubu českých turistů i manžela. Oba jsou již v důchodu,

ale ve značkařském obvodu Benešov mezi ostatními značkaři vynikli v uplynulém roce počtem vyznačených kilometrů. „Díky této

naší aktivitě jsme se dostali do míst, do nichž bychom asi nikdy nezavítali,“ říká František Doktor.

Značkaři vymírají, dobrovolníků je málo Turistické značení se obnovuje každé tři roky podle přesných a předem stanovených pravidel. „Značky obnovujeme na místech, kde už jsou a pokud byly odstraněny, například na stromě, který byl pokácený, namalujeme značku poblíž, na nějaké trvalé místo. Klub českých turistů má například smlouvu se společností ČEZ, proto

často najdete turistické značení na sloupech elektrického vedení. Naopak – nepsaným pravidlem značkařů je, že značení nepatří na sakrální stavby, kulturní památky a zakázáno je malovat značky podél vlakové trati. Pokud jde o soukromý majetek, žádáme o svolení vlastníka. Obce a města k nám většinou bývají vstřícná,“ vysvětluje František Doktor, který zdůrazňuje, že značkařem se může stát každý, kdo se podrobí zaučení zkušeným značkařem a je starší osmnácti let Po účasti na kurzu vedoucích značkařů, kde se seznámí se všemi normami, skripty, zorientuje se v topografii a složí speciální zkoušky, se stane samostatným značkařem. Sami manželé už také zaučili několik značkařských nováčků. „Obecně se ale dá říci, že značkaři vymírají. V Klubu českých turistů jich není mnoho a ti, kteří značkují, také stárnou a ubývají jim síly. Ale pamatuji třeba na dvojčata – paní, které chodily s barvami ještě v jedenaosmdesáti letech. Nejde jen o procházku krajinou, ale o dobrovolnou práci, při níž nesete barvy, nůžky na křoviny, pilu, pokud převěšujete směrovky, tak i vrtačku, lišty, poříz na srovnání kůry, štafle. Často je značka

zarostlá křovím a pak je naší prací toto křoví odstranit,“ přibližuje práci značkařů František Doktor, který na trasách nosí na zádech až deset kilogramů značkařských potřeb.

Vandalové versus turisté Česká republika má jedno z nejlepších a nejpodrobnějších turistických značení na světě – vyznačeno je 43 000 kilometrů. Turisté z jiných koutů nejen Evropy, si pochvalují, že u nás se obejdou bez mapy, stačí sledovat červené, modré, zelené, nebo žluté značky. Přesto existují lidé, kteří to, co jedni tvoří pro druhé, ničí. „Setkali jsme se s tím, že vandalové zamalovali značky stříbřenkou, nebo je posprejovali. A to i přes to, že turistické značení je zákonem chráněné,“ podotýká František Doktor. Manželé chodí značit turistické trasy od jara do podzimu. Naposledy

na Sedlecko-Prčicku, na Vlašimsku na Velký a Malý Blaník a na Střezimířsku. „Trasy si nevybíráme my, úseky jsou nám přidělovány příkazem. Ten dostane každý značkařský obvod, jehož členové si mezi sebou úseky, které by se měly vyznačit, rozeberou. Ne vždy se nám ale podaří vyznačit vše, co bylo určené příkazem. Loni nám pomohli značkaři z jiných obvodů kraje, jindy zase my pomůžeme jim. Co se vyznačit nepodaří, přechází do dalšího roku,“ říká František Doktor. Dvakrát do roka se značkaři sejdou na schůzi – jednou, aby spíše plánovali, podruhé, aby spíše hodnotili. „V plánu na letošní rok má náš obvod, v němž značí třináct značkařů, zvládnout obnovit značení v délce takřka 286 kilometrů. Snad nám bude přát počasí a sloužit zdraví,“ uzavírá povídání Marcela Doktorová. Jana Spálenková

V úterý 8. dubna by oslavil 70. narozeniny pan

Jiří Novák z Příčov

Stále vzpomínají manželka Marie, dcery Dianka s rodinou a Lidka a přátelé myslivci a sportovní střelci

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

Hasiči plánují sraz rodáků KOJETÍN, POŘEŠÍN, MAŠOV Sbor dobrovol-

ných hasičů v Kojetíně u Petrovic u Sedlčan plánuje na letošní červen sraz rodáků Kojetína, Pořešína a Mašova. Hasiči se proto na občany obrátili s pros-

bou o zapůjčení fotografií obydlí a osob, které v nich žily a žijí. Zájem mají pořadatelé setkání také o fotografie a dokumenty, které by zachycovaly život v osadách – jak ten minulý, tak současný. Daniel Sirotek

strana

7

Deštivo bylo v březnu sedm dní SVATÝ JAN Březnový déšť

přivítali snad všichni zemědělci. Suchá zima není totiž pro plodiny příliš ideální. Moc toho ale nenapršelo. „Během sedmi deštivých dní spadlo 21,7 milimetrů srážek, z toho takřka polovina 10,7 milimetrů v neděli 23. března,“ řekl Miroslav Votruba, který v Polesí Svatý Jan provozuje amatérskou meteostanici. V březnu zaznamenal čtrnáct dnů mrazivých

Provozovatel meteostanice ve Svatém Janu Miroslav Votruba

(s minimální teplotou méně než 0 °C) a dvanáct dnů chladných (s maximální teplotou méně než 10 °C). Nejchladněji bylo 26. března po šesté hodině ranní -3,8 °C, naopak 21. března před půl čtvrtou odpoledne se teplota vyšplhala k 21,6 °C. „ Průměrná teplota v březnu byla 6,25 °C. Největší náraz větru jsem naměřil 15. března po patnácté hodině, a to 13,7 metrů za sekundu,“ doplnil Votruba. -red-

Sůl nad zlato aneb O novinkách v první (a jediné) sedlčanské solné jeskyni SEDLČANY Solno-jodovou

jeskyni provozuje Pavel Hrma na Lhotce v Sedlčanech od roku 2008. U nápadu její realizace stála jeho žena Markéta, takže se dá říci, že to byl společný počin. Začátek podnikání byl prý náhlý impuls. „Zaujaly mě solné jeskyně a jejich blahodárný vliv na člověka a hlavně to, že fungují na přírodní bázi. Byli jsme se podívat v jeskyních v Příbrami a v Benešově, ale bylo to daleko. Uvědomila jsem si, že tato služba v Sedlčanech chybí a rozhodla jsem se ji lidem nabídnout,“ říká Markéta Hrmová. Sama si účinky solné jeskyně pochvaluje, prý je pobyt v ní vhodný takřka pro každého člověka. „Výjimkou jsou lidé s hyperfunkcí štítné žlázy a klaustrofobici.“ Odborníci přirovnávají opakovaný pobyt v solné jeskyni k pobytu u moře. A jak je známo, moře prospívá nejen astmatikům, lidem s kožními problémy nebo s akné, s onemocněním srdce a cév, ale také lidem s poruchami imunity nebo zažívacího traktu. „Při návštěvě v naší jeskyni prožijete pětačtyřicet pohádkových minut, které dají odpočinout vašemu tělu i duchu a přetížené psychice. Takže je návštěva vhodná i na zmírnění projevů poruch nervového systému,“ láká do solno-jodové jeskyně Sesame Markéta

Hrmová. Velmi vhodný je pobyt v jeskyni pro malé děti. „Často k nám chodí maminky s dětmi, které jsou často nemocné, mají chřipky a angíny. Pro ně máme speciálně zavedené dětské hodiny, při nichž

maximálně deset dospělých osob. Ty odpočívají na lehátkách a vdechují vzduch nasycený mikročásticemi suché soli s řadou minerálů – jódem, brómem, draslíkem, hořčíkem, sodíkem, vápníkem, železem

Provozovatelka sedlčanské solno-jodové jeskyně Markéta Hrmová

maminky na lehátcích v jeskyni odpočívají, zatímco si jejich ratolesti hrají se solí na zemi. Děti bývají trochu hlučnější, takže právě proto jsme zavedli tyto speciální hodiny, aby nebyli rušeni jiní naši návštěvníci.“ Solná jeskyně je totiž především místem klidu a relaxace. „Do prostor jeskyně se vchází v běžném oblečení, ale ne v botách – půjčujeme přezůvky nebo jednorázové návleky. Pětačtyřicetiminutový pobyt doprovází barevná terapie a také hraje relaxační hudba. Do jeskyně se vejde

a selenem. Během jedné návštěvy jeskyně vdechnete tolik léčivých látek, jak byste strávili dva až tři dny u moře,“ vysvětluje Markéta Hrmová. Vzhledem k tomu, že sůl působí desinfekčně, je solná jeskyně prostředím bez bakterií. „Je sem navezeno 15 tun soli z Mrtvého moře, Černého moře, mineraliozované soli z Klodawy a z Himalájí. Stěny zůstávají, sůl na zemi se musí měnit jednou za dva roky.“ Od ledna provozuje Markéta Hrmová také masáže. „Specializuji se hlavně

na Dornovu metodu, kterou se zabývám asi deset let.“ Jde o metodu, která bere v potaz opěrnou soustavu, na rozdíl od masáží „klasických“, které uvolňují soustavu svalovou. „Její pomocí lze srovnat rozdílnou délku dolních končetin, posuny obratlů, výhřezy plotének, skoliotická vybočení páteře a další bolesti zad a kloubů.“ O Dornově metodě panují předsudky, lidé se nejčastěji bojí bolesti spojené s procedurou a možných trvalých následků. „V žádném případě nejde o žádné rovnání, trhavé pohyby a napravování, po nichž se člověk nemůže ani pohnout. Stav se napravuje za pohybu, nečekejte žádné násilné pohyby. Tato metoda je úžasně logická a odpadá u ní strach z velkých, bolestivých zásahů. Je vhodná i pro úplně nejmenší děti,“ vysvětluje Markéta Hrmová, která se také věnuje „klasickým“ masážím, dále Breussově masáži, která má schopnost regenerovat meziobratlové ploténky, japonské tlakové masáži Shiatsu, peelingové masáži nebo masáži lávovými kameny. Kromě toho poskytuje poradenství a pomoc při nejrůznějších blokádách a nápravách vadného držení těla, masáže pro těhotné ženy nebo léčivou masáž Reiki. Kromě toho maluje na hedvábí a v recepci solné jeskyně má obchůdek se vším, co souvisí se solí,

bio kosmetikou a masážemi. A abych nezapomněla, dva roky vede Óm knihovnu. Půjčit si v ní můžete knihy o zdraví sportu či duchovních směrech. „Půjčovné nikdo neplatí. Zavedli jsme, že kdo si chce knihy půjčovat, musí do knihovny přispět alespoň jedním titulem, tak je zaručeno, že si čtenáři knih v knihovně váží a že se knihovní fond neustále rozrůstá. V současnosti čítá asi dvě stovky knih.“ Občas Markéta Hrmová uspořádá pro zájemce přednášku či seminář. Naposledy šlo o přednášku o goji – kustovnici čínské, která je nazývána ovocem nesmrtelnosti. A jaké odvětví svého podnikání má Markéta Hrmová nejraději? „Ráda pomáhám lidem, a proto mě naplňují všechny činnosti, kterými se zabývám,“ říká a ještě se zamýšlí nad dobou, která od otevření solno-jodové jeskyně v Sedlčanech uplynula. „Z počátku, když šlo o novinku, byl zájem lidí velký. S ekonomickou krizí trochu upadl, ale to je jasné, že lidé musí nejdříve zabezpečit to „důležité“ – nájmy, jídlo,… a to pro sebe si, pokud nezbydou finance, odpírají. Radost máme, že se k nám klienti vracejí a oblíbily si nás také školy. Jezdí k nám i lidé z Benešovska a Voticka, byť mají třeba blíž jinou jeskyni. Je to pro nás důkaz toho, že naše služby lidem pomáhají.“ Jana Spálenková

8

TÉMA

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Najdete-li v sobě sílu budovat si nový život i s handicapem, úspěchů si víc ceníte Tomáš Mošnička z Dublovic byl vždy aktivním a velmi úspěšným sportovcem. V sidecrossu v národním šampionátu stál šestkrát na stupni vítězů a dokonce absolvoval i několik reprezentačních startů na mistrovství světa. Před několika lety se mu při motocyklových závodech stalo neštěstí a po úrazu páteře je na vozíku. Tragická událost úplně změnila jeho život. Sportovní zapálení mu však zůstalo, protože si dokázal najít zcela nový směr. Ve dvou sportovních odvětvích se během několika let stal doslova špičkou republikové scény. V roce 2000 získal zlatou medaili na mistrovství světa v benčpresu tělesně postižených. Získal i několik titulů mistra republiky. V této disciplíně vytvořil nové české rekordy a závodil i se zdravými sportovci. Mnozí si určitě vzpomenou na jeho starty v tradiční soutěži Silák Sedlčan. V současnosti se našel v úplně jiném odvětví, věnuje se cyklistice tělesně postižených. Za tři sezóny dokázal posbírat v národních šampionátech několik medailí a zvítězit i v Českém poháru handbike. Handbike je speciálně upravené ruční kolo pro osoby se zdravotním postižením. Obvykle ve formě tříkolky se dvěma koly vzadu a jedním řiditelným kolem vepředu. Tyto kola můžete vidět jak na cyklostezkách, tak i na silnici. Jak ses k tomuto sportu dostal? Handbike jsem si původně pořizoval jako doplňek

DUBLOVICE

k benčpresu. Později jsem potkal handbikera Honzu Tománka z Drhov u Dobříše. Ten mi řekl, že za týden jsou závody v handbike a že bych to mohl zkusit. Nejdříve jsem se vykrucoval, ale nakonec jsem jel a dnes spolu závodíme v jedné kategorii. Zaslechl jsem, že se v létě v Kamenici pojede závod handicapovaných cyklistů, máš o tom informace? Mohl bys nám cyklistiku tělesně postižených přiblížit? Kdo může tento závod absolvovat? Jedná se o seriál Českého poháru horských kol handicapovaných. Celý tento pohár zajišťuje organizace Černí koně. Více by řekl pořadatel závodu Ruda Bartoš. Handbike používají vozíčkáři a lidé s nadkolenní amputací. Do této kategorie patřím i já. Ti, co mají podkolenní amputace a amputaci horní končetiny, mají klasické avšak individuálně upravené horské kolo. Zrakově postižení jezdí na tandemovém kole. Spastici používají tricykl. Těchto postižení je ovšem daleko více, například vrozené vady. V podstatě může závodit každý, kdo má nějaký prokazatelný handicap a udrží se na kole. V případě náročnějších tratí dostane každý jezdec svůj doprovod, nebo si může přivézt vlastní. Pomoc doprovodu lze využít pouze v případě nesnází, jako je zapadnutí do bláta nebo převrácení. To se však týká spíše handbiků, tricyklů a nové kategorie juniorů. Kterých závodů se letos budeš účastnit? Jaké máš ambice? Chci obhájit loňské vítězství v silničním Českém poháru hanbike. Pokud to bude možné, tak bych rád získal některý z titulů mistra České republiky na silnici. Bude to ovšem nesmírně těžké. Dalším cílem je zisk titulu mistra České republiky v horských kolech a vítězství v tomto poháru.

Tyto dva sporty jsou priorita. Zahraniční závody pojedu spíše dle finančních možností a volných termínů

času a možností napravit nějakou případnou chybu. Nejběžnější tratí v Evropském poháru je maratón.

Tomáš Mošnička ani po úrazu na sport nezanevřel.

v kalendáři. Mezinárodní štace opět upřednostním pravděpodobně až v příštím roce. Začal jsem také provozovat několik dalších sportů, které jsou pro mě koníčkem a jsou také doplňkovými sporty v zimní přípravě. Jedním z těchto sportů je golf, kterému bych se chtěl časem věnovat závodně. Momentálně trénuji pod vedením profesionálního trenéra a v říjnu plánuji svůj první turnaj. Také jsem si pořídil čtyřkolku a v letošním roce plánuji naskočit do Českého poháru handicap na čtyřkolkách. Svůj první i poslední závod na motorkách, tehdy ještě jako chodící, jsem odjel na trati v Kramolíně. Český pohár handicap čtyřkolek se jede právě na této trati, takže je to takový paradox. V handbiku se jezdí několik tratí. Máš raději časovky, nebo naopak delší tratě? Delší trať je vždy výzva, takže upřednostňuji spíše tento typ. Navíc je více

Délka je stejná jako v klasickém běžeckém klání, tedy 42 kilometrů. Tyto tratě mám nejraději. Časovky jsem v dřívější době moc nemusel, ale začínám jim přicházet na chuť. O tom svědčí i mé 2. místo z mistrovství České republiky. A to byla trať postavená spíše pro vrchaře, což já nejsem. Osobně mám rád sjezdy, kde jsou zatáčky, a jízdu v balíku, kdy se taktizuje. Jsou zde prudké změny tempa nebo spurty. V minulosti jsem se párkrát vyklopil, takže jsem hodně zapracoval na průjezdech zatáčkou, a troufám si říct, že mi dnes v tomto nemůže moc lidí konkurovat. V závodě je to pak velká výhoda, když mám po výjezdu ze zatáčky pár metrů navíc. Když si vzpomenu na loňský poslední závod Evropského poháru na Strahově, tam jsem Slovákům jedoucím se mnou ve skupině naložil po každém sjezdu dobrých padesát met-

rů a oni mě vždy museli dojíždět. Jak často trénuješ? Máš nějaké oblíbené tratě? Zpravidla trénuji šest krát v týdnu. Tréninkový den trvá minimálně tři hodiny. Tratě nedělím na oblíbené a neoblíbené. Moc neřeším ani počasí a někdy, hlavně z časových důvodů, jezdím na horském handbiku i večer s „čelovkou“. Těch okruhů mám několik a většinou volím podle pokynů trenéra. Když mám silový trénink, tak jedu do kopců, a když rychlostní intervaly, tak trénuji spíše na rovině. Co se týče momentální priority, tak je to asi okruh přes přehradu Orlík. Jedná se o trať v kopcích, která je dlouhá asi pětašedesát kilometrů. Tu teď jezdím poměrně často. V tomto kraji je problém najít rovinu, kde by se dal jezdit intervalový trénink. Jinak řečeno, všechny dostupné rovinky jsou příliš krátké. Proto jsem si našel takový okruh přes Křepenice, kde je převýšení pouze deset metrů. Tam to celkem odsýpá a dá se zde hravě najet sto kilometrů za trénink. Byl jsi úspěšný závodník v benčpresu tělesně postižených. Dokonce jsi jednu dobu neměl konkurenci. Proč si s tím přestal? Těch důvodů je několik. První byl přístup funkcionářů. Když jsem byl na vrcholu, tak mě neposílali na velké závody typu mistrovství světa a paralympiáda. To i přes to, že jsem měl patřičnou výkonnost. Také jsem si v benčpresu při 215 kilogramech na čince utrhl prsní sval a měl jsem později trochu psychický blok a respekt z větší váhy. To byl další důvod. Do toho se nějak vloudila cyklistika a tyhle dva sporty nešly provozovat dohromady. Momentálně jsem také o 38 kilogramů lehčí, než když jsem závodil v benčpresu. Jiří Prášek

REAKCE ČTENÁŘŮ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

9

„Potyčky a rvačky“ vyvolaly diskusi. Reakce na poslední události v Sedlčanech My, níže podepsaní tímto chceme reagovat na události, které se v poslední době staly a stále se dějí v našem dosud poklidném městě. Dále bychom chtěli reagovat na článek, který vyšel minulou středu v Sedlčanském kraji. Velmi si vážíme paní redaktorky za to, že našla odvahu dotknout se tak citlivého tématu, jako je stoupající agresivita našich romských sousedů, zejména v oblasti Na Potůčku. Rádi bychom doplnili pohled na toto téma z trochu jiné strany. Je množství otázek, na které neznáme odpovědi, otázek, při jejichž položení máme vztek, protože naše trpělivost je u konce. Jak je možné, že tito lidé nic nedělají? Kdo a co je živí? To jsou živi jen ze sociálních dávek? To je přece absurdní. Známe ze svého okolí celou řadu mla-

dých rodin, které pracují, snaží se vše hradit, žijí ze dne na den a nic navíc si nemohou dovolit. Jdou-li na příslušný úřad zažádat o podporu, pak v téměř sto procentech případů nedostanou nic. Stane-li se, že něco někde nezaplatí, mají ihned nahnáno, že budou stíháni. Známe spoustu případů exekucí na platy i majetek, kdy se z těchto lidí, kteří chtějí dělat, stanou prakticky žebráci. Jak to tedy ti Romové z Potůčku dělají? Další otázka: Jak se vlastně vypočítávají dávky? Logicky si z toho můžeme vydedukovat, že flákání se po ulicích může být docela zajímavý byznys, stejně jako plození dětí. Máme-li být v názorech ještě ostřejší, pak si musíme položit otázku: Platí pro tuto skupinu lidí jiná pravidla než pro ty, kteří se od rána do večera „honí“, aby měli na inkaso,

na školné dětem a podobné „kratochvíle“? Myslíme, že stát se jich bojí, bojí se jich policie i úřady. Bylo pro nás zajímavé zjistit, kolik organizací a spolků se v České republice zabývá romskou otázkou. Organizací a spolků, které jsou placeny z našich kapes. Dali jsme si s tím práci a dostali jsme se k číslu 140! Špatně nastavené principy nás štvou dlouhodobě, ale v našem městě byl až doposud klid… Teď ale tito lidé napadají slovně i fyzicky naše děti, ženy, staré lidi. Jsou zbabělí, troufnou si jen na ty slabší. (Ne)vyjádření Policie ČR k „otázce národnosti“ jsme si v článku přečetli. Poněkud tomu všemu ale nevěříme. Spousta z nás ví, že Rom, který byl agresorem při jednom z napadení, byl (a stále je) v podmínce. Jak je vůbec možné, že

je na svobodě? Stát se to někomu jinému než jemu, je okamžitě v base. Policie ČR měla v našem městě v dřívějších dobách poměrně početně naplněnou služebnu. Policisté byli vidět v ulicích, měli respekt. Měli možná méně práce, než je dnes. Ti, co jsou na oddělení dnes (a je jich zhruba půlka než před deseti lety), nemohou všechno zvládnout. Musejí poslouchat příkazy svých nadřízených, „číhají“ na řidiče u mlékárny nebo u sokolovny, místo aby opravdu „pomáhali a chránili“ tam, kde je opravdu třeba. Sedlčanští policisté za to nemohou, že ti na vyšších místech vymýšlejí hlouposti místo toho, aby těm posledním poctivým policajtům pomohli. Co se vlastně ještě musí stát, aby se o problém někdo kompetentní začal zajímat? Musí přijít další

zraněný? Budeme čekat, až, nedej bože, bude nějaký mrtvý? Někdo namítne, že situaci zbytečně dramatizujeme. Ale pozor, tento problém se týká nás všech. Někdo může říci, že jsme rasisti. Tak pozor! Mezi Romy máme své osobní přátele, kterých si vážíme a věříme jim víc než některým bílým. Oni totiž celý život tvrdě pracují a „spravedlivá“ ruka našich soudruhů zákonodárců, úředníků a úřadů dopadá i na ně. A když jsme s nimi o tématu mluvili, jsou plně našeho názoru. Jedna z posledních otázek: Jak se sem vůbec tato agresivní skupina dostala? Kdo je ubytoval? Cloumá s námi zloba, ale stále věříme, že Sedlčany budou opět tím klidným městečkem bez kriminality. (?) Václav Calta, Luboš Kolář

Ze sedla bicyklu mám možnost vidět to, co automobilista ne Navazuji na dva články ze Sedlčanského kraje číslo 12, jejichž vznik jsem podnítil. Příspěvky pojednávaly o nepořádku v příkopech u silnic. Ze sedla bicyklu mám možnost vidět to, co automobilista ne. Ten je příliš nízko, vzdálen od krajnice a nemá čas rozhlížet se po krajině. Zmiňované plakáty na stromech jsou opravdovou kaňkou v přírodě a hlavně: účastníci silničního provozu si je nemají šanci přečíst tak, aby znali jejich obsah. Pokud by byl zájem toto minimalizovat, lze snadno dohledat, která agentura nebo organizace je pravidelně i nárazově vyvěšuje.

Z českých luhů a hájů aneb poklady krajiny Sedlčanska

Na úseku silnice dlouhém asi jeden kilometr z Jesenice do Mezna pouze po jedné straně jsem sebral deset pet lahví. To přece není normální. Některé lahve tam ležely evidentně delší dobu, což dokazuje, že i když je příro-

Elektromontáže od projektu po revizi Ladislav Skalický tel.: 603 776 987 e-mail: [email protected]

da mocná čarodějka, s tímto druhem odpadu bojuje těžce. Naši spoluobčané, kteří příkopy, ale i další místa v krajině takto zkrášlují (a je jich mnoho), by museli změnit své návyky a myšlení, jinak se budeme muset smí-

řit se stávajícím svinčíkem. Například u osady Roudný směrem k Osečanům je hned vpravo u silnice krásná ukázka lidské blbosti a bezohlednosti vůči ostatním slušným lidem. Držím palce dobrovolníkům z Janova, kteří vyčistili příkopy od odpadků na všechny strany od vesnice. Kéž by takových lidí bylo více a hlavně méně těch primitivů, po nichž to uklízí. Před několika málo lety jsem v rámci poznávacího zájezdu navštívil Norsko. Tamní občané nám byli velmi podobní, dvě ruce, dvě nohy, jedna hlava. Ale v mozku to mají jinak srovnané a svoji nádhernou přírodu

si neznečišťují odpadky. Ty opravdu v Norsku jinde než na místech k tomu určených nenajdete. Norové, ale jistě nejen oni, by se asi hodně divili, jak to funguje u nás. Kéž by si na moje řádky někdo vzpomněl, až bude chtít prázdnou petku, krabičku od cigaret nebo jinou věc vyhodit z okna automobilu. Nebo celé pytle odpadu vyvézt na kraj lesa nebo do nějakého skrytého (ale i neskrytého) kouta. Je to určitě boj s větrnými mlýny, ale začněme si konečně vážit naší krásné přírody a chovejme se jako slušní lidé, počínaje od dětí a mládeže až po nás dospělé. Miroslav Hrstka

FITNESS CENTRUM PEVAN GYM vás zve na

VELIKONOČNÍ CVIČENÍ CELÝ TÝDEN od 16. do 18. dubna  velikonoční slevy na permanentky pouze na Velký pátek 18. dubna

HUBNEME DO PLAVEK 13. KVĚTNA rezervace : 607 993 638, www.pevangym.cz

PORTRÉT

10 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Karel Hončík působí v sedlčanské rybářské organizaci půl století zde pouťové zábavy. V tomto úseku nám rybáři udělali na potoce jez a do tůně nám nasadili několik kaprů, abychom mohli chytat.“

Karel Hončík se narodil roku 1940, pochází z Příčov a dlouhá léta byl předsedou místní organizace Českého rybářského svazu v Sedlčanech.

Skutečným rybářem až v dospělosti

V současné době zastává funkci místopředsedy spolku a patří k jeho služebně nejstarším členům. V tomto roce je tomu totiž přesně padesát let, kdy začal být v organizaci činný.

Osudný dopis „Narodil jsem se v době války a některé tehdejší zážitky mám v paměti dodnes,“ říká Karel Hončík. „Příčovy nebyly vystěhovány celé a v obci zůstala zhruba polovina obyvatel. Vzpomínám si, že z našeho dvora jsme sledovali pád letadla sestřeleného nad Hradišťkem.“ Do školy začal chodit Karel Hončík v Sedlčanech a v roce 1948 se sem také jeho rodina přestěhovala. Karlův tatínek byl stavitelem a v ulici Víta Nejedlého postavil dům. Poblíž tohoto místa mají dnes svoje domy oba synové Karla Hončíka. Maturoval v roce 1957 na sedlčanské jedenáctiletce. Udělal zkoušky na ČVUT v Praze a již jako přijatý student nastoupil na měsíční brigádu, kterou absolvoval na Orlické přehradě. Zde společně s dalšími studenty čistil dno pod přehradou. Když se mladý Karel vrátil z brigády, čekal na něj doma dopis, v němž stálo: „Děkanství strojní fakulty ruší Vaše přijetí na zdejší fakultu, protože Vaše rodina neprokázala ještě kladný postoj k našemu lidově demokratickému zřízení. Doporučujeme Vám, abyste se zapojil do práce v našem průmyslu. Osvědčíte-li se během dvou let, můžete být na vysokou školu přijat.“ Podepsáni byli děkan fakulty a vedoucí kádrového oddělení. Není divu, že studento-

Dlouholetý předseda sedlčanských rybářů Karel Hončík

vi se v tu chvíli zhroutily představy o jeho budoucnosti, ale přesto doporučení respektoval. „Měli jsme v té době krásné auto, aero 662, známou aerovku ,cililink‘,“ vzpomíná Karel Hončík. „Táta mě do auta naložil a jeli jsme do Kovosvitu v Sezimově Ústí. Mně se líbila strojařina, chtěl jsem ji studovat, a tak jsem do Kovosvitu nastoupil a začal se tady učit soustružníkem. Během dvou let jsem se vyučil a současně začal dělat večerní průmyslovku. Po roce jsem se znovu ptal, jestli bych mohl začít studovat na vysoké škole, ale nepustili mě. Za další rok jsem rukoval na vojnu a už jsem to nezkoušel.“

Po vojně do Strojíren Základní vojenskou službu absolvoval Karel Hončík v Opavě a po vojně se už do Kovosvitu nevrátil. V Sedlčanech se otvíral podnik Rudné doly, dnešní Strojírny, a tak zde začal v roce 1961 pracovat. Nastoupil jako soustružník a poté, co odmaturoval na průmyslovce, své druhé střední škole, přešel do technologie. Jako technolog praco-

val do roku 1978, a protože v té době se začala zavádět výpočetní technika, přešel do útvaru organizace a techniky řízení. Zde pracoval Karel Hončík až do poloviny devadesátých let jako programátor – analytik. Po privatizaci Strojíren byl přeřazen do obchodního úseku a poté tři roky pracoval v synově prodejně motocyklů a rok také v podniku ELKO Kosova Hora.

Prázdniny u vody „Vztah k rybaření jsem zdědil po předcích,“ připomíná svoji největší zálibu Karel Hončík. „Maminka pocházela z Týna nad Vltavou a já jsem tady měl i dědu a strýce. Každé prázdniny jsem už od svých osmi nebo devíti let do Týna jezdil a se svým dědou, který bydlel sto metrů od řeky a byl velkým rybářem, chodil na ryby. Vodu jsem si hodně zamiloval. Když mi bylo kolem deseti let, byl v Sedlčanech založen rybářský kroužek, který vedl pan doktor Ročák. Nám dětem patřil tehdy úsek na Mastníku, kde se říkalo V Kole. Dnes se tam říká U Zahrádek a pořádají se

Ke skutečné rybařině v Sedlčanech se dostal až později, a to v roce 1964 díky svému nejlepšímu kamarádovi, učiteli Milanu Kulíkovi. V tomto roce také Karel Hončík vstoupil do místního rybářského spolku. O rok později v něm začal zastávat funkci účetního a během dalších dvou let byl zvolen do krajské ekonomické komise, kde byl činný v několika funkcích. Později pracoval v krajském výboru jako okresní pověřenec a měl nastarosti pět organizací v okrese Příbram. Potom přešel do krajské revizní, dnešní dozorčí komise a od roku 1990 byl dvanáct let předsedou místní organizace rybářů. Nyní je rovněž dvanáct let místopředsedou. Na otázku, jakým kapitálním úlovkem se za léta strávená u vody může pochlubit, Karel Hončík s úsměvem odpovídá: „Já žádné kapitální úlovky nemám. Největší kapr, kterého jsem ulovil, vážil sedm kilogramů a stejnou hmotnost měla i moje největší štika. Věřím ale, že velkou rybu ještě ulovím.“ V sedlčanské rybářské organizaci pokládá za nejcennější svůj podíl při výstavbě dvou rybníků ve Vlčím hrdle v letech 1974 – 77. Projekty na rybníky vypracoval jeho otec s bratrem. Otec celou výstavbu také řídil. „Já jsem jako člen krajského výboru českého rybářského svazu pomáhal zajišťovat financování a dnes rybníky slouží jako základ odchovu rybích násad. Hlavní zásluhu na výstavbě měli tehdejší předseda Láďa Kříž a místopředseda Antonín Bouma. Rybníky jsou dodnes nazývány ,Boumáky´,“

připomíná Karel Hončík. Pokud se týká dalších jeho činností, zbývá dodat, že v letech 1994 – 2006 byl členem sedlčanského městského zastupitelstva.

Vnoučci jako schůdky Karel Hončík se oženil v roce 1965 a společně s manželkou Helenou vychoval dva syny. Mladší Richard pracuje jako inženýr – konstruktér v pražské firmě a starší Karel má svoji opravnu a prodejnu motocyklů. Karel Hončík má pět vnoučat ve věku od čtyř do dvaadvaceti let. „Vzhledem k tomu, že jsem se věnoval pořadatelství na Sedlčanské kotlině, oba synové začali tíhnout spíše k motoristickému sportu než k rybařině. Starší syn jezdil hobby motocross a také se zabýval leteckou modelařinou a létal s větroněm. Mladší pět let jezdil závodně na motorkách. Synové tedy čas na rybaření neměli, ale už se těším na chvilky strávené u vody s nejmenšími vnoučaty,“ říká s nadšením Karel Hončík, avšak ihned zvážní. „To, že mi neumožnili studovat na vysoké škole, mě poměrně dost mrzelo. Protože jsem měl rád letecké modelářství a v Sezimově Ústí bylo letiště, chtěl jsem absolvovat parašutistický kurz. Měl jsem za sebou dva seskoky a třetí měl být na získání dokladů. Už mě ale na něj nepustili a já jsem se ptal proč. Z krajského aeroklubu mi sdělili, že můj otec byl kapitalista a že hrozí nebezpečí, že bych mohl uletět na Západ. Proto jsem dostal zákaz přístupu na letiště, což mi bylo také dost líto.“ Přestože Karla Hončíka mrzí, co se stalo, zatrpklý není. Dnes už vše bere s nadhledem a hlavně s tím, že nic z toho se nedá vrátit a napravit. Žije přítomností, má radost ze své rodiny, vnoučat a naplno se věnuje svým zálibám. To vše dohromady je cennou devízou pro život. David Myslikovjan

KULTURA

www.sedlcansky-kraj.cz

Paní Zima skončila v potoce Mastník SEDLČANY Se zimou už

je amen. Jako každý rok, i letos ji z města „vyhnali“ žáci ze 2. Základní školy Propojení. Konkrétně se v pátek 4. dubna o nesení symbolu zimy střídali Matěj Dlouhý a Jan Lhota. Průvod dětí z prvního stupně a devátých tříd

k mostu přes potok Mastník, zajišťoval „hladký průchod“ jeden z městských strážníků. U morového sloupu na náměstí děti připomněly velikonoční zvyky a obyčeje. Za jejich zpěvu zapálil školník Bohumil Vodička Smrtku a vhodil ji z mostu do potoka. „Je to moc

Zimu děti utopily pod mostem v Nádražní ulici.

vyrazil od Základní školy Propojení kolem desáté hodiny. Špalíru, který putoval na náměstí T. G. Masaryka do Nádražní ulice

pěkná tradice, ve které naše škola hodlá určitě pokračovat už napřesrok,“ hodnotil akci ředitel 2. ZŠ Propojení Jaroslav Nádvorník. -js-

strana

Muzeum „obsadí“ řemeslníci

Velikonoce přivítají výstavou

SEDLČANY Městské muze-

DUBLOVICE Obecní úřad potěší i letos milovníky jara a Velikonoc Velikonoční výstavou. Vypravit se na ni můžete od 12. do 14. dubna přímo do budovy dublovického obecního úřadu. „Otevřeno bude v sobotu a v neděli od 13 do 17 hodin, v pondělí od 8 do 13 hodin a výstava je samozřejmě prodejní,“ láká do Dublovic referentka místního obecního úřadu Naděžda Černá, která nám také zodpověděla několik otázek. Pokolikáté už se výstava koná? Velikonoční výstava, kterou v současné době připravujeme, bude již šestnáctá. Převažujícím sortimentem na této výstavě jsou velikonoční dekorace, květiny, pomlázky, perníčky a tak dále. Kromě Velikonoční výstavy pořádáme také výstavu vánoční. Těch bylo již uskutečněno také šestnáct. Tato vánoční výstava v naší obci byla jedna z prvních v regionu. V současnosti jich je již nespočet. Jak jste spokojeni s její návštěvností? Co se týká návštěvnosti, tak v porovnání s výstavou velikonoční ji má vánoční výstava jednoznačně vyšší. Je totiž větší i celkový objem prodávaného zboží. Co je vystavováno a co lze na výstavě koupit? Na obou výstavách tradičně nabízejí své výrobky i ÚSP Nalžovice, Domov Svatý Jan, Mela o.p.s., Sedlčany, místní základní a mateřská škola, školní družina a keramická dílna. Sortiment letošní výstavy odhadujeme přibližně stejný, jako v minulých letech. S výstavou pomáhají obecnímu úřadu také dobrovolnice… Ano, dobrovolnice z řad místních obyvatel i Klubu důchodců zde pomáhají při přípravě výstavy a její realizaci. Střídají se podle jejich časových možností. Jana Spálenková

u m S e d l č a ny p o ř á d á už popáté Dny řemesel v čase předvelikonočním. Tentokrát můžete v muzeu ochutnat velikonoční pokrmy a podívat se na tradiční lidová řemesla v pátek 11. a v sobotu 12. dubna. „Každý rok se snažíme představit návštěvníkům Dnů řemesel nové řemeslníky. Letos budete moci v muzeu zakoupit březová košťata, vajíčka nebo třeba bylinky a sýry s bylinkami,“ zve k návštěvě pracovnice muzea Lenka Martínková. Samozřejmě nebude chybět ukázka tradičních velikonočních aktivit – pletení pomlázek a malování kraslic. „Účast přislíbilo asi třicet šikovných řemeslníků. Bude tu dráteník, košíkář, zpra-

covatelka ovčího rouna, řezbář, paní, která vyrábí dekorace ze šustí, dále u nás můžete koupit ozdoby ze slámy, keramiku, velikonoční a jarní aranžmá, šité hračky, šperky, ale i stromky, kytičky nebo sušené ovoce,“ vypočítává Lenka Martínková. Mlsné jazýčky jistě potěší domácí kváskový chléb z křepenické pekárny, sýry, sekanice z řeznictví Dvořák, káva, víno a koláče. Jak už je na Dnech řemesel zvykem, pozvání přijal také sedlčanský malíř Petr Sůsa. Výrobky z chráněných dílen vystaví i Mela, Zámek Nalžovice a borotické Stéblo. Řemeslníci a vystavovatelé budou v muzeu v pátek od 9 do 17 hodin, v sobotu od 9 do 12 hodin. Jana Spálenková

Publikum se na Koncertu učitelů sedlčanské ZUŠ skvěle bavilo SEDLČANY Nedílnou součás-

tí hudebního festivalu Sukovy Sedlčany je v posledních letech koncert učitelů místní Základní umělecké školy, kteří se představili nejenom sólově, ale také v menších hudebních skupinách a dokonce v „největší síle“. Tu tvoří učitelský Big band. Koncert učitelů ZUŠ se konal v úterý 1. dubna a jednalo se o jeho již osmý díl. Zatímco první ročník se uskutečnil v menším koncertním sále, od druhého ročníku se přehlídka jazzu, swingu, country, rocku a dalších hudebních žánrů koná v sále divadelním. Stejně jako v předchozích letech se hlediště zaplněné téměř do posledního místečka dobře bavilo, a to nejenom díky účinkujícím, ale i triu mladých moderátorů, kteří vystřídali loňské konferenciérky. Trojice mladíků sice věděla, že koncert je především věcí vážnou, ale že se zároveň dá obohatit tu a tam vtípkem

nebo humorným výstupem, kdy třeba jeden z konferenciérů nemůže doplňovat své kolegy, protože místo mluvení neustále pokašlává, až musí dostávat herdy do zad.

Šimon Bilina a Šimon Pinkas jsou totiž členy spolku mladých divadelníků Zážeh, ale zároveň jsou také žáky ZUŠ Sedlčany. Zatímco Jaromír hraje na elektrickou kytaru

Mladí konferenciéři Jaromír Chmelař (zleva), Šimon Bilina a Šimon Pinkas

A že si někteří diváci možná zpočátku mysleli, že se jedná o skutečný kašel, který brání dotyčnému v moderování? „To je jenom dobře, že to tak vypadalo, vždyť se všichni tři věnujeme divadlu,“ usmívali se kluci o přestávce koncertu. Jaromír Chmelař,

11

a Šimon Bilina na baskytaru, druhý Šimon si vybral saxofon. „Rolí konferenciérů jsme se zhostili rádi, vždyť v ,zušce‘ pracovalo nebo ještě pracuje několik našich příbuzných,“ uvedl Šimon Pinkas. „Na pódiu si to hezky užíváme, a pokud budeme opět oslove-

ni, půjdeme do toho znovu.“ Ještě než se ale dostal ke slovu humor, zahrála na hornu Ludmila Doudová Modlitbu lovce a prostřednictvím svého klarinetu připomněla dílo Wolfganga Amadea Mozarta Monika Podrázká. Mnozí posluchači si poté jistě vybavili loňský rok, kdy Jakub Šafr zazpíval v jezdeckém obleku a s bičíkem, zatímco jeho manželka Olga se dostavila na pódium v holínkách, se šátkem na hlavě a s vidlemi v rukou. To proto, že se manželé Šafrovi věnují chovu koní. Jejich vystoupení mělo velký úspěch a stejně tak tomu bylo i letos. Tentokrát se manželé vyřádili při dvou swingových melodiích a Olga společně s přizvaným kamarádem prostřednictvím temperamentního tance zavedla publikum do třicátých let minulého století. Druhá část koncertu byla obohacena o filmovou hudbu. David Myslikovjan

KALENDÁŘ

12 strana DIVADLO  Petrovice u Sedlčan – divadlo 11. 4., 12. 4., 13. 4. Lochneska Divadelní hra Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka v podání Spolku divadelních ochotníků Petrovice; v Pá a v So od 19:00, v Ne od 17:00  Sedlčany – kult. dům 28. 4., 29. 4., 2. 5., 3. 5., 6. 5., 7. 5., 9. 5 Veselé windsorské paničky Komedie Williama Shakespeara v podání Spolku divadelních ochotníků v Sedlčanech 28. 4. od 16:00 pro seniory, 28. 4. od 19:30 premiéra, ostatní dny od 19:30, derniéra 9. 5. od 17:00

drama; 20:00 12. 4. Trabantem až na konec města dokument; 20:00 13. 4. Snížek, bílý kožíšek rodinný animovaný film, dětské představení; 15:00 18. 4. Valčík pro Monicu drama; 20:00 19. 4. Příběh kmotra kriminální drama; 20:00 24. 4. Škola otců český film v rámci promítání Filmového klubu Sedlčany; 20:00 25. 4., 26. 4. Vejška česká komedie; 20:00  Sedlec-Prčice 11. 4. Pot a krev akční komedie; 20:00 18. 4. Kick-ass 2 akční krimi komedie; 20:00

VÝSTAVY KONCERTY  Sedlčany – kult. dům 9. 4. Klavírní koncert žáků Iriny Kondratěnko 18:00 10. 4. Ústřední hudba Armády České republiky a Dasha Jeden z nejpočetnějších českých orchestrů vystoupí s hostem – zpěvačkou Dashou; 19:30 14. 4. Petr Spálený a Apollo Band Nejznámější hity Petra Spáleného; 19:30 25. 4. Trio Jiřího Holoubka Sólový projekt kytaristy a zpěváka populárního Spirituál kvintetu; 19:30  Sedlec-Prčice – kult. sál ZŠ 12. 4. Strahovanka Koncert oblíbené dechové hudby;19:00

ZÁBAVY  Sedlčany – hotel Vltavan 19. 4. Matyas 20:00  Nalžovice - hostinec Tulach 19. 4. Velikonoční pyžamák 20:00

KINA  Sedlčany 11. 4. Ať žije svoboda!

 Sedlčany – muzeum Ze života hmyzu Výstava preparovaných brouků a dalšího hmyzu nejen z Čech. Výstava trvá do 4. května  Sedlčany – knihovna Žena. Výstava jedenáctého ročníku projektu Lukášek. Výstava trvá do 5. května  Vysoký Chlumec – budova úřadu městyse 11. – 13. 4. Výstava fotografií Michaely Neumannové Z exotických cest PÁ 13:00 – 18:00, od 18:00 promítání fotografií, So a Ne 10:00 – 17:00 11. – 13. 4. Velikonoční výstava PÁ 13:00 – 18:00, SO a NE 10:00 – 17:00  Dublovice – obecní úřad 12. – 14. 4. Velikonoční výstava Tradiční prodejní výstava jarních dekorací; So – Ne 13:00 – 17:00, Po 8:00-13:00

soutěže O Pohár starosty města  Sedlčany – kotlina 12. 4. Hobby autorallycross Otevřené jízdy pro amatéry, hobby a profi jezdce; 8:00, finále od 14:00 19. 4. Druhý letošní závod Jihočeského cupu v offroad trialu Start 10:00, přihlášení do závodu od 8:30  Smilovice Plavání v bazénu se sedlčanským Svazem diabetiků 16. 4., 30. 4., sraz aut. nádraží Sedlčany; 15:00  Měřín 12. 4. Pojeďte s námi do bazénu Akci pořádá SDH Kojetín; sraz v 10:00 na náměstí v Petrovicích u Sedlčan  Nechvalice 13. 4. Vítání koloběžky 2014 První letošní koloběžková vyjížďka, trasa 35 km, start před obchodem v Nechvalicích; 9:46:38  Sedlčany – sokolovna 20. 4. Velikonoční turnaj O pohár starosty města Sedlčany Tenisový turnaj; 10:00  Brzina 20. 4. Velikonoční výšlap Po Brzině do Brziny Sraz ve 13:30 na terénní základně jeskyňářů U Meleny, cíl v hospodě U Kotrbáčků

PŘEDNÁŠKY  Sedlec-Prčice – Ateliér Prčice 18. 4. Večer pro zahřátí Cestovatelská beseda Kolem nekolem Banátem; 19:00

www.sedlcansky-kraj.cz

Pletení pomlázek s Pavlou Lomozovou; 15:00 23. 4. Den Země Program pro rodiče a děti; 10:00  Sedlčany – kotlina 13. 4. Burza Veterán klubu Sedlčany 7:00  Sedlčany – hvězdárna 11. 4., 18. 4. Pozorovací program pro veřejnost 19:00 – 22:00  Sedlčany – muzeum 11. – 12. 4. Den lidových řemesel v čase předvelikonočním Ukázka tradičních řemesel; Pá 9:00 – 17:00, So 9:00 – 12:00  Vysoký Chlumec – skanzen 14. 4. – 21. 4. Velikonoce ve skanzenu Otevřeno denně (včetně Velikonočního pondělí) 9:00 – 16:00  Sedlčany – kult. dům 15. 4. Výroční členská schůze Svazu diabetiků Sedlčany Schůze se mohou zúčastnit zájemci z řad veřejnos-

ti; 13:00  Sedlčany – náměstí T. G. Masaryka 19. 4. Sedlčanské farmářské trhy 8:00 – 12:00  Sedlčany – muzeum 25. 4. Zdeněk Havlíček a Pavel Vopat Večer při svíčkách; 19:00  Sedlčany – vlak. nádraží 25. 4. Jarní Prahou Vycházka známými i méně známými parky a zahradami; sraz 8:45

ZÁMKY  Radíč Zámek Radíč Duben - So a Ne 10:00 17:00

ROZHLEDNY  Osečany Drahoušek Duben - So, Ne a svátky 10:00 - 17:00  Onen Svět Langova rozhledna Duben - Pá 16:00 - 22:00, So 11:00 - 22:00, Ne 11:00 - 20:00

Rošťáčka představí ve Vltavanu Popr vé od doby, kdy začal zpívat s kapelou Matyas, vystoupí Jarda Hošna z Přestavlk u Sedlce-Prčice v Sedlčanech. Koncert je naplánovaný na sobotu 19. dubna v hotelu Vltavan. „V kapele se mi líbí, myslím, že nám to dobře hraje i zpívá,“ hodnotí své roční

SEDLČANY

působení v Matyasu Jarda Hošna. Pro sedlčanské publikum si kapela připravila novou píseň. „Poprvé jsme ji zahráli 15. března v Prosenické Lhotě, jmenuje se Rošťáček a nemá příliš veselý text.“ Poslechnout si novou písničku, ale hlavně staré rockové hity můžete 19. dubna od 20:00 v hotelu Vltavan.

OSTATNÍ  Sedlec-Prčice – Ateliér Prčice 12. 4. Vyfoť Toulavu i ty; vernisáž výstavy v 17:00

SPORT  Sedlčany – zimní stadion 12. 4. Finále hokejové

 Sedlčany – knihovna 16. 4., 23. 4. Hajánek – zdravé čtení na dobrou noc Pravidelný středeční cyklus pro celé rodiny; 17:00 18. 4. Hody, hody, doprovody

Kapela Matyas. Vpravo zpěvák Jarda Hošna. Foto: Archiv kapely

KULTURA

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

13

Jak moc je nezávislý sedlčanský Klub nezávislé kultury? SEDLČANY Klub nezávislé

kultury vstoupil do páté sezóny svého trvání. Občanské sdružení přiváží do města kulturu pro ty, které neuspokojuje oficiální proud, představovaný Kulturním domem Josefa Suka. Nakolik se daří KNK „ubránit“ svoji nezávislost a co si pro své příznivce přichystal pro letošní rok, jsme se zeptali jednoho z jeho zakladatelů – Mikuláše Radosty z Příčov. Jak je to tedy s tou nezávislostí klubu? Jsme nezávislí snad úplně ve všem. Nežádáme o žádné granty ani příspěvky. Besedu, která je teď naší domácí scénou, máme ,pronajatou‘ zdarma a zveme do Sedlčan jen písničkáře a kapely, které chceme slyšet. Promítáme jen filmy, které chceme vidět. Když se nám nechce nebo nemáme čas, prostě nic nepořádáme. Když se nám chce, tak pořádáme. Mluvíte v množném čísle, kolik má tedy klub členů? Aktivní členové jsou teď tři – já, Petr Pištěk a Tereza Dumská. Jinak má klub samozřejmě příznivce. Také se nám podařilo za ty čtyři roky vybudovat jakési menší publikum, které si nenechá ujít skoro žádnou naši produkci. Za to jsme rádi. Vzpomeňte na rok 2010. S jakou ideou jste klub zakládali a kam jste ho za ty roky posunuli? Klub nezávislé kultury vznikl jako alternativa ke kultuře, která ve městě byla dostupná. Chyběl mi tu klub, místo, kde by hrály místní nebo méně známé kapely, mohly by se tam promítat dokumenty. Takový vlastní klubový prostor se nám bohužel nepodařilo najít. Proto jsme oslovili Kulturní dům Josefa Suka a městskou knihovnu. V těchto městských prostorech jsme pořádali koncerty Osamělých písničkářů

a kapely, méně známých, ale třeba i Radůzy, Mišíka nebo Ivana Hlase. Nakonec jsme se přesunuli do Bese-

osu, pokud by akce nebyla v Besedě, tak pronájem, někdy chce kapela v Sedlčanech přespat, chce se najíst,

Mikuláš Radosta založil KNK v Sedlčanech v roce 2010.

da baru, kde budeme pořádat koncerty a promítání i v letošním roce. Beseda nám vyhovuje, když přijde třicet lidí, je vlastně plno a dobrá atmosféra, což se nedá říci, když přijde jen třicet lidí do kulturáku, kde je prostor třeba pro sto dvacet. Dostali jsme se k otázce návštěvnosti vašich akcí. Chodí lidé na nezávislou kulturu? Když jsme začínali, spočítali jsme si podle nějakého průzkumu, že na světě žijí tři procenta kulturních lidí. Říkali jsme se, že ve skoro devítitisícovém městě by tak neměl být problém mít na každém koncertu plno. Samozřejmě to tak není, takže jsme rádi i za těch třicet příznivců. Snažíte se trefit se jim do vkusu? Ne, většinu akcí musíme dotovat. Za ty čtyři roky jsme uspořádali jen tři koncerty, které neskončily ztrátou. Je třeba zaplatit kapelu,

cesťák. A to jsou výdaje. Většinu jich pokryje vstupné, zbytek doplácíme z vlastních kapes. Řekli jsme si proto, že si budeme zvát jen ty, které chceme slyšet. Pak nám totiž není líto rozdíl mezi výdělkem a náklady zaplatit ze svého. To se hned tak nevidí, aby někdo dotoval kulturu z vlastní kapsy…. My to neděláme pro zisk, ale proto, že nás to baví. Řekl jsem si, že kdybych jel na koncert třeba do Prahy, nejel bych sám, dal bych peníze za cestování, občerstvení. Určitě bych tam tisícovku nechal. Takže takhle já k tomu přistupuji. Tu tisícovku pak klidně doplatím za koncert, který uspořádáme tady, pro nás a pro Sedlčaňáky. Takže vám ti, co na koncerty chodí, věří, že nevyberete někoho, kdo se nedá poslouchat? Zdá se, že ano, pokud vez-

mu v úvahu, že lidé chodí pravidelně. Jezdí sem kapely a písničkáři, které publikum nezná, a pochybuji, že před tím, než jdou na koncert, si písničky poslechnou třeba na youtube nebo si pustí CD. Je to myslím podobné, jako u filmového klubu, kterého jsem také členem. Tam jdou diváci také na film, který před tím neviděli a možná o něm ani neslyšeli. Proč na nezávislou kulturu chodí méně lidí než třeba na pořady kulturního domu? Je třeba říci, že je dobře, že lidé chodí vůbec někam. I když se projevuje trend, že do divadla chodí lidé třeba jen proto, aby byli v divadle viděni. Z práce rychle utíkají domů, než aby utíkali mezi lidi, za kulturou. Nová doba přeje masovým akcím. Kulturní dům je městským zařízením, proto se snaží volit pořady tak, aby uspokojili co největší počet občanů. Trefit se lidem do vkusu vůbec není jednoduché, zvlášť v dnešní konkurenci televize a dalších možností trávení volného času. Trochu mi v kulturním domě chyběly pořady nezávislé kultury, ale ty by asi vzhledem k většinovému vkusu sedlčanských diváků byly prodělečné. Myslím, že je to hodně o výchově diváků, v tom je před námi v Sedlčanech ještě dlouhá cesta. Ve městě to žije hlavně v týdnu, o víkendu je kulturní dům zavřený, nepromítá filmový klub ani se nekonají akce Klubu nezávislé kultury. Není to na škodu? Chybí mi, že není kam vyrazit o víkendu. V poslední době dělá povedené

akce – živé koncerty – Míra Šmarda v Pohodě, za to jsem rád. Ale kam má vyrazit v sobotu večer střední generace opravdu nevím. Je to škoda, ale je otázkou, zda by o víkendu lidé ven chodili, kdyby v Sedlčanech ta možnost byla. Co klub čeká v letošním roce? Budeme pokračovat akcemi v Besedě. Ve čtvrtek 27. března jsme začali s promítáním filmů z cyklu Jeden svět, šlo o film německé režisérky Helly Wenders Všichni spolu o inkluzi hendikepovaných dětí do škol. Ve čtvrtek 10. dubna od 19:30 divákům v Besedě zprostředkujeme další film – Běloruský sen o prezidentských volbách v Bělorusku v roce 2010. Přijít se může podívat úplně každý, vstup je zdarma. Další čtvrtek 17. dubna zahraje v Besedě už počtvrté pardubická kapela Beerberries, která hraje irské tradicionály a irský hospodský folk. V březnu kapela pokřtila nové CDčko s názvem The First Hangover, tak nám ho přijede představit. V neděli 15. června budeme v Domově Svatý Jan spolupořádat Vítání léta, od 14 do 18 hodin vystoupí asi čtyři až pět kapel. I tato akce je samozřejmě otevřená široké veřejnosti. Je něco, co byste chtěl za Klub nezávislé kultury lidem vzkázat? Určitě aby přišli na některou z našich akcí a okusili trochu té nezávislé kultury. A také, že pokud by měl někdo z nich chuť se do aktivit klubu zapojit, je srdečně vítán. Jana Spálenková

Dne 17. dubna uplyne smutných pět let, kdy nás navždy opustil pan

Jiří Stěhule ze Sedlčan S láskou vzpomínají manželka, děti s rodinami, příbuzní a přátelé

SPORT

14 strana

Vyhrát může i zdecimovaný tým Tatran Rakovník – Tatran Sedlčany 0:3 (0:1) V 19. kole krajského fotbalového přeboru mladších žáků nastoupili kluci ze Sedlčan proti poslednímu týmu tabulky, jemuž v brance chytá dívka. Hosté nastupovali na trávník v roli favorita, přesto ale s obavami. „Nemoci a různé aktivity hráčů natolik zdecimovaly naši sestavu, že jsem musel nominovat kluky z přípravky, abychom mohli utkání odehrát v plném počtu,“ uvedl trenér a vedoucí týmu Josef Hrma. „Naši hráči ale zabrali, snažili se rozrušovat akce soupeře hned od začátku a rychlou kombinací se dostávali do gólových šancí.“ V 7. min. hosté zahrávali trestný kop a Víťa Procházka nedal bombou z dvaceti metrů brankářce domácích šan-

ci – 0:1. Také ve druhé části hry měli oba strážci branek co dělat. Zatímco David Šťovíček svoji svatyni uhájil, brankářka soupeře dvakrát lovila míč ze sítě. V obou případech byl úspěšným střelcem Tomáš Svoboda. „Musím ocenit přístup všech osmi hráčů, protože absolvovali celé utkání bez střídání a vydali se ze všech sil. Prodloužili jsme tak vítěznou sérii na osm utkání a udrželi se v tabulce na třetím místě,“ připomněl Josef Hrma. V neděli 6. dubna tým čeká soupeř z nejtěžších – Povltavská akademie. Výkop je v 11. 10 a zváni jsou všichni příznivci mladého fotbalu, kteří chtějí svými hlasivkami podpořit sedlčanské hráče. Sestava: Šťovíček – Hůlka, Jirásek, Kouklík ml., Macháček, Procházka ml., Procházka st., Svoboda ml. David Myslikovjan

www.sedlcansky-kraj.cz

Jiří Prášek se stal vicemistrem republiky ve dřepu FRÝDLANT Nejprestižnější

klání v silovém trojboji jednotlivců se konalo v sobotu 5. dubna ve Frýdlantu. Na národním šampionátu dospělých divize Equip reprezentoval sedlčanský oddíl Zlobr Jiří Prášek. Podařilo se mu ve střed-

o jeho nejslabší disciplínu. Největší očekávání měl sedlčanský silák v benčpresu, protože se jedná o jeho nejsilnější disciplínu. Ve cviku, ve kterém se projevuje zejména síla ramen, hrudníku a tricepsu, na medaili nakonec

Jiří Prášek ve dřepu pokořil 277,5 kilogramů.

ní váze získat stříbrnou medaili za dřep, když pokořil hmotnost 277,5 kg. V mrtvém tahu získal bronz, a to i přesto, že jde

nedosáhl. Bylo to z důvodu, že nedokázal prolomit technické problémy záludného benčpresu a v disciplíně vypadl. -red-

Mladíci vzdorovali prvnímu celku tabulky Tatran Sedlčany – Povltavská fotbalová akademie 2:3 (1:3) Ve 20. kole krajského fotbalového přeboru starších žáků se utkal třetí Tatran s vedoucím celkem tabulky a byl mu důstojným soupeřem. O osudu utkání rozhodl dvoubrankový náskok favorita po úvodní části hry. „Zápas měl velice dobrou úroveň,“ uvedl trenér Tatranu František Hofman. „Šťastnější byli nakonec hosté, kteří na rozdíl od nás dokázali v první půli svoje šance proměňovat. Přesto všichni naši hráči zaslouží pochvalu.“ Branky vstřelili Zburník a Kouklík. Sestava: Chalupecký – Machovský, Kouklík, Bláha, Počepický – Žirovnický, Matoušek, Pecka, Čipera – Zburník (Mondek), Klíma. -dav-

Někteří cyklisté nepotřebují k závodění nohy JESENICE V neděli 6. dub-

na se v Jesenici konala třetí biková cross country Žabáckého cyklistického jara 2014. Na její start se postavil čtrnáctiletý Jakub Trefný z Prahy, jehož levá noha je nahrazena protézou. Technicky i fyzicky náročnou trať určenou jeho kategorii (2 okruhy = 8,1 km se 275 nastoupanými metry) zvládl člen týmu Černí koně bez větších problémů v čase 1:11:24 h. Dalším handicapovaným cyklistou na trati Okolo vrchu Kalvárie byl Petr Červenka (SPP Pičín), který jezdí s podkolenní protézou na pravé noze. Tento sedmačtyřicetiletý veterán obsadil 12. místo na prostřední trati, přičemž ve své věkové divizi (od 40 let) skončil osmý. Na nejdelší trati (6 okruhů = 22,1 km a 715 nastoupaných metrů) na svůj souboj z Petrovic navázali bratři Vít a Vojtěch Papežo-

vi (UGO Allivictus) z Pacova, jimž tentokrát v první polovině závodu asistoval Pavel Vlk (Author Centrum Sedláček) z Žežic. Ve velice dlouhém spurtu v cílovém stoupání se však tentokrát prosadil mladší Vít, který projel cílem jako prv-

(Kalas Racing) a Vojtěch Vacek (DA-BA 1961), přičemž také v tomto případě byl úspěšnější ten poprvé poražený. Pro jetřichovického Žabáka může být útěchou fakt, že hned v prvním cyklistickém seriálu mezi dospělými se prosadil

Nejobdivovanějším účastníkem závodu byl čtrnáctiletý Jakub Trefný z týmu Černí koně, jenž jezdí s dvoukloubovou (úplnou) protézou místo levé nohy. Foto: Ivana Hrdinková

ní v čase 56:08 min. Také o čtvrté místo se spurtovalo. Závěr prvního závodu si zopakovali Filip Novák

na stupně vítězů. V celkové klasifikaci Jarního bikerského poháru totiž bylo pořadí Vojtěch Papež, Pavel Vlk,

Vojtěch Vacek. Další jezdci týmu DA-BA 1961, Petrové Bartoš a Zapletal, obsadili 8. a 9. místo. V obou případech šlo o nejlepší jarní výsledek, čímž se sedlčanský a jesenický Žabák posunuli na 5. a 6. příčku pohárové klasifikace. Na prostřední z tratí (4 okruhy = 15,1 km s celkem 495 výškovými metry stoupání) se znovu prosadili dorostenci Vladislav Doležal (Česká spořitelna Specialized 40:12 min) z Lihy a Vojtěch Sedláček (Author Centrum Sedláček, 41:13 min) z Narysova, kteří obsadili první dvě místa. Nejlepší v divizi veteránů (40-59 let), Roman Zíbr (Kraken Team, 42:24 min) z Dobříše, dojel na pozici třetí, což mu zajistilo celkové vítězství v Bikerském poháru BSR Elektromontáže. Ze stejného úspěchu se mohl radovat v divizi seniorů, tj. cyklistů ve věku od 60 let, Rudolf Bartoš (DA-BA

1961) ze Sedlčan, jenž byl v Jesenici desátým mužem na trati B. V kategorii C (2 okruhy) si prvenství vybojoval Ondřej Vačlena (GS Team Jistebnice, 24:30 min) před Matyášem Grymem (Nadějkov) a Barborou Macháčkovou (Olbramovice). Na pátém místě projel cílem olbramovický Žabák Matěj Jelenecký, jehož kolegyně z týmu DA-BA 1961, Markéta Piátková z Jesenice vyhrála divizi nejmladších žáků (do 10 let). Další domácí sportovec, Miroslav Hrstka (Sokol Jesenice), zvítězil v divizi seniorů. Pohárovou klasifikaci kategorie C vyhrál celkově Grym před Jeleneckým a Piátkovou. V rámcových závodech dětí zvítězili Petra Zapletalová (do 3 let), Martin Piátek (do 6 let, oba z Jesenice), Jiří Štěpán (do 9 let) ze Všeradic a Miroslava Piátková (handicapovaní) z Jesenice. -db-

SPORT

www.sedlcansky-kraj.cz

V turnaji ve Fifě zvítězil Real Madrid SEDLČANY Turnaje ve fot-

balové hře zvané Fifa jsou v Sedlčanech již docela známé. Nejedná se však

Ve čtvrtek 2. dubna se v sedlčanském baru Premium konalo velmi netradiční klání, a to tur-

V Sedlčanech se uskutečnil turnaj dvojic ve Fifě. Zleva: Josef Haas, Zdeněk Janoušek, Vladimír Vršecký a Lukáš Vrbický

o ten pravý fotbal na travnatém hřišti, nýbrž o ten, u kterého sedíte a takzvaně „paříte“ na herní konzoli Xbox. Lukáš Vrbický je už tradičním pořadatelem těchto turnajů, kde se spolu střetávají desítky místních hráčů.

Mantinely zaduněly naposledy SEDLČANY Druhé finálové utkání play off 1. ligy o víkendu uzavřelo 9. ročník dlouhodobé pohárové soutěže amatérských hokejistů. Ještě předtím byly ale odehrány finálové zápasy 2. – 4. ligy. Finálové výsledky – 2. liga: STROS – SK Votice 8:3 a 6:3. 3. liga: Křepenice – AHC Nový Knín 5:5 a 7:4. 4. liga: Štětkovice B – Neveklov 4:5 a 3:0. Po samostatných nájezdech se vítězem čtvrté ligy stala rezerva Štětkovic. Pohár slušnosti získalo mužstvo Křepenic a vítězem kanadského bodování se stal Daniel Svoboda z týmu Genemusic. -dav-

naj mezi dvojicemi. „Chtěl jsem vyzkoušet něco nového a udělat hru zajímavější a těžší, proto jsem uspořádal turnaj dvojic. V zápasech proto nešlo jen o kvality jednoho hráče, ale i o souhru se spoluhráčem,“ představil čtvrteční klání

organizátor Lukáš Vrbický, který společně s Vladimírem Vršeckým obsadil třetí místo. Stříbrnou medaili získala dvojice Zdeněk Janoušek a Josef Haas. Prvenství ukořistil Jan Čížek společně s Filipem Karasem. „Do turnaje jsme šli s dobrou formou a chtěli zaútočit na nejvyšší pozice. Při výběru týmu jsme zvolili Real Madrid. Po základní skupině jsme narazili v semifinále na Jana Burdu s Janem Třešňákem. Tým jsme přehráli a ve finále narazili na Bayern. Ten jsme porazili 4:0 a stali se vítězi. Turnaj se nám líbil a rádi bychom si ho zopakovali,“ dodali souhlasně oba dva zúčastnění. „Rozšíření a zvýšení počtu účastníků se nebráním, naopak může se přihlásit kdokoliv,“ dodal Vrbický. -jp-

strana

15

Druhé hokejové finále obrat nepřineslo Stará garda Štětkovice – Genemusic Benešov 2:7 (1:3, 1:1, 0:3) SEDLČANY V odvetném finálovém utkání play off 1. ligy dlouhodobé soutěže amatérských hokejistů byl stadion zaplněný štětkovickými fanoušky, příznivci Genemusic i neutrálními diváky, zvědav, zda je Stará garda schopna vrátit svému soupeři porážku z prvního duelu. V utkání bohatém na góly Štětkovice prohrály 5:9.

Opět rychlý gól Tým Genemusic se ale už ve 25. vteřině hry ujal vedení, když se Daniel Svoboda ocitl zcela sám před brankářem Hájkem a střelou k tyči po ledě otevřel skóre utkání. Nadále se na branku Štětkovic valil útok za útokem a v 5. min. zachránila Hájka tyčka. Navíc se štětkovický bran-

ní blízkosti snížil na 1:3.

Dřeli jako koně V prostřední části hry nadlouho přestaly padat branky, ale zato se rozpoutal boj o každou píď ledu. Zvlášť štětkovičtí hokejisté doslova dřeli jako koně, protože věděli, že proti dobře hrajícímu soupeři jim nezbývá už mnoho času. Ve 32. min. hry Martin Děd nastřelil tyčku branky Genemusic a hned vzápětí Karel Myslivec zvýšil na 1:4. Štětkovice se snížení přece jenom dočkaly, a to ve 37. min., kdy Michal Vošmik ranou po ledě z vrcholu jednoho z kruhů, která klečícímu gólmanovi prošla mezi betony, upravil na 2:4.

Pohár předával hokejový pamětník Stejně jako úvod zápasu patřil týmu Genemusic i začátek třetí třetiny. Už po sedmadvaceti odehra-

Tatran „nasázel“ Strašecí čtyři góly Tatran Sedlčany – Sokol Nové Strašecí 4:1 (3:1) SEDLČANY O víkendu se

odehrálo další kolo fotbalového krajského přeboru. Sedlčany v neděli 6. dubna přivítaly na svém hřišti mužstvo z Nového Strašecí. Hostům před utkáním patřilo v tabulce čtvrté místo, takže šlo o velmi těžkého soupeře. Tatran měl navíc co oplácet. Na podzim totiž v utkání v Novém Strašecí po poločase vedl, nicméně soupeř dokázal zápas otočit a zvítězit 2:1. Sedlčany měly skvělý vstup do utkání. Hned v 1. minutě zahrávaly rohový kop. Balón se dostal k Dvořákovi, který se nemýlil a poslal Tatran do vedení. Kolem dvacáté minuty vstřelil druhou branku Sedlčan Dominik Němec. Hostům se podařilo snížit ve 33. minutě. O něko-

lik minut později Tatran opět vedl o dvě branky, autorem gólu byl Michal Dvořák. Ve druhém poločase už tolik branek diváci neviděli. Síť se rozvlnila pouze jednou. Střelcem byl sedlčanský Dominik Němec, který zvýšil na 4:1 pro domácí. Tento fotbalista má v posledních zápasech neskutečnou fazónu a střílí jednu branku za druhou. Sedlčany měly v závěru ještě další šance, vytoužený pátý gól však vstřelit nedokázaly. Tatran zvítězil v této sezóně již po páté a nadále si drží dvanácté místo. Vzhledem k tomu, že Spartak Příbram ztratil tři body a Nymburk pouze remizoval, dotahují postupně Sedlčany střed tabulky. V krajském přeboru se ovšem odehraje ještě deset zápasů, takže se může stát cokoliv. Jiří Prášek

Starosta Sedlčan Jiří Burian předává pohár kapitánovi týmu Genemusic.

kář blýskl několika pěknými zákroky. Hra se paradoxně srovnala při první přesilovce Genemusic a ve druhé desetiminutovce už měly Štětkovice dokonce místy převahu. Stačil ale jeden závar před jejich brankou, tečovaný puk Stibůrkem těsně před brankovištěm, a bylo to 0:2. V 15. min. se hráčům Genemusic povedl pěkný brejk, který zakončoval střelou po ledě mezi betony brankáře opět Svoboda. Minutu před prvním klaksonem vykřesal naději pro Štětkovice Pavel Soukup, který bekhendovou střelou z bezprostřed-

ných vteřinách to bylo 2:5 a do konce zápasu padly ještě další dva góly do sítě Štětkovic. Vítězný tým v závěru hrál již úsporně a jeho soupeř se už před brankoviště také netlačil. Podle informací fanoušků Genemusic, jejich tým hraje obdobnou hokejovou soutěž i v Benešově, kde nedávno prohrál až po nájezdech ve finále. V Sedlčanech hráčům Genemusic předal Pohár starosty města Jiří Burian společně s pamětníkem a hokejovou a sportovní sedlčanskou legendou Jiřím Chvátalem. David Myslikovjan

PUBLICISTIKA

16 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

KO M E N TÁ Ř

Ú VA H A

Nejsem rasistka, ale ani slepá a hluchá

Je jaro!

Článkem, který jsem otiskla v minulém čísle Sedlčanského kraje, jsem „střízlivě pojmenovala situaci“ a vyvolala diskusi. Našli se lidé, kteří mi od středečního rána hrozili soudem, ale i ti, kteří mě plácali po ramenou. Upřímně - ani jedno mi nebylo příjemné. Článek si dal jasný cíl – informovat čtenáře, co je pravdy na „jedna paní povídala, že támhle si házeli s malou holkou“ nebo „támhle kradli dřevo“ či „támhle vymlátili klukovi zuby z úst“. Získala jsem výpovědi těch, kterých se útoky přímo týkaly nebo jich byli svědky. Ráda bych jim poděkovala za důvěru a za to, že se nebáli mluvit. Po zveřejnění článku jsem čekala a stále čekám, zda se ozvou ti, kteří mají k situaci skutečně co říci. Nejen tedy ti, kteří do Sedlčan rodinu, jejíž někteří členové působí problémy, přivedli (protože – jak jsem psala minule – jde pouze o určitou skupinku Romů), ale také policie, město. Ono

totiž nedostatek věrohodných informací způsobuje mezi lidem paniku, je plodnou půdou pro bujení drbů a v konečném důsledku přeje růstu zloby a nenávisti (když si vzpomenu na nedávný plánovaný protiromský pochod neonacistů v Příbrami, je mi úzko). Stručná informativní tisková zpráva dokáže zázraky a umí dát lidem odpovědi na jejich otázky. Nejsem rasistka, ale pokud si to někdo myslí, nebudu mu to vyvracet. Ono se totiž tak trochu stalo módou, že pokud někdo upozorní na problém s Romy, hned je to rasista. Člověk by musel být hluchý a slepý, aby si nevšiml, že se ve městě něco děje. Nerozlišuji mezi barvou pleti, ale tím, co je dobré a špatné. Pokud někdo plive na maminky s kočárky, uráží důchodce, zlomí ruku čtrnáctiletému klukovi nebo vystraší malou školačku, věřte, že o něm psát budu. Ať je černý, bílý, nebo třeba fialový. Jana Spálenková

Většina lidí jaro miluje. Po zimě odhazují kabáty a čepice a otvírají okna dokořán. Na oslavu znovuzrození přírody škubou keře zlatého deště, rvou ze země sněženky, bledule, narcisy… Za pár týdnů orvou i vrby, z jejich proutků upletou pomlázky, obarví vejce v Ovu a vrchol jara bude za námi. Zatímco do konce března rušily nedělní klid motorové pily, od začátku dubna přijdou ke slovu zahradní sekačky. Narodivší se mláďátka v nás

vyvolávají často tolik něhy, že nejeden při pohledu na beránka, kůzlátko, koťátko či kuřátko přemýšlí, zda se nestát vegetariánem. S jarem se, alespoň těm mladším, zapalují lýtka. Holky zkrátí sukně a chlapi si mohou hlavu ukroutit. Obrovskou změnu zažívají na jaře lavičky. Zatímco přes noc na nich vegetí opilci a feťáci, v ranním slunci poslouží na odkládání tašek důchodcům, odpoledne a v podvečer se mění na zpo-

vědnici milenců. Romantika a láska je totiž dalším synonymem jara. V touze po princi na bílém koni obličeje některých dívek hrají všemi (nejen jarními) barvami a hluboké výstřihy lákají případné zájemce. Ti se nestačí divit, co všechno přes zimu narostlo. Muži a ženy, kteří už na tyhle jarní radovánky nemají věk, chuť či síly, mohou využít získaného času k práci na zahrádce, zvláště doporučeno je rýpání. Daniel Sirotek

GLOSA

Jak jsem se vrátil od šamanů Chodily mi emaily tohoto znění: „Přežiješ-li to, budeš smět ještě napsat pár fejetonů o rozhraní života a smrti.“ Ale abych dlouho nenapínal. Přijedete-li v časných ranních hodinách do nemocnice Na Homolce, jistě se vás zeptají: „Jak jste se k nám dostal?“ Kdybych byl pohotovější a nebyl strachem celý rozklepaný z toho, co mě čeká – a jistě nemine, měl bych říci: „Autobusem.“ Místo toho jsem blábolil, jak jsem před pár lety do tohoto prestižního špitálu vozil sanitkou největší faly, nejtěžší pacienty. A dispečink

záchranek nám k tomu dával tajně posvěcení, protože věděl, že Na Homolce se dějí pravé zázraky. Nejednou jsem se smál, že jednou také skončím mezi sortou nemocných. Protože nemoc si nevybírá, ale zkouší nás z naděje, trpělivosti a také víry v ještě nějaké ty dny příští. Šamani vás změří a zváží, na zápěstí vám navlíknou krásně modrý identifikační obojek. Pak se rozhodnou podívat se na vaše srdce. Rozříznou vám třísla, rozpíchají žíly, a když zjistí, že už nevydržíte, milostivě vám

píchnou dva kubíky zázračné omamné látky. Po osmi hodinách rituálních obřadů vás milostivě propustí ze své moci. Na pokoji nemůžete usnout, před očima se vám míhá celý život. Pak se na vás před propuštěním cestou domů přijde podívat nejvyšší operatér – kouzelník a šaman v jednom, prohodí několik vět o tom, že se zaříkávání i operace povedla. A vy děkujete, přestože srdce a celé tělo ještě bolí. Nic jiného vás v tom okamžiku nenapadne. Moji milí náčelníci, díky za další jaro. Vladimír Stibor

FEJETON

Sto jedna způsobů jak mučit manžela Máme za sebou březen – měsíc knihy. A i mně to připomnělo návštěvu všech „svých“ tří knihoven. Z jedné z nich jsem si spolu s knihami o internetové žurnalistice, realizaci zahradních jezírek, životopisem Pátera Josefa Toufara a Macharovou sbírkou Zde by měly kvést růže přinesla drobnou knížku s puntíkovaným přebalem. Vystavila jsem si ji na noční stolek a čekala. A dočkala se – knížka vzbudila kýženou pozornost. Její název je totiž „101 způsobů jak mučit manžela“ a napsala ji prý „z ryzího zoufalství po dvanácti letech pozoruhodně stabilního manželství s mužem, jenž údajně dodnes

nezná číslo její podprsenky“ Maria Garcia-Kalbová, jinak uznávaná rozhlasová moderátorka. Na obhajobu jejího muže – vyznat se v podprsenkách je kumšt, který ovládají z žen snad jen prodavačky spodního prádla. Každopádně je tenhle „bestseller“ plný podnětných informací. Prý by měl pomoci čtenářkám vychovat své muže k obrazu svému (já si spíš myslím, že v lepším případě zkoušení některých „návodů“ skončí rozvodem, v horším vraždou). Už jen to rozdělení textu do kapitol s názvy: „Psychické mučení“, „Fyzické mučení“, „Rychlé mučení“, „Pomalé mučení“ a „Ostatní

mučení“. „Návody“ jsou očíslovány stupni rizikovosti od 1 – „Jste z obliga“ po 5 – „Zdrhejte jako o život“. Další „předností“ knihy jsou nepovedené příklady z praxe, tedy to, jak mučení manžela dopadá, pokud nemá jeho trýznitelka potřebnou praxi, zkušenosti nebo vytrvalost. Namátkou vybírám některé „tipy“ – podkapitoly knihy – jak trýznit svou polovičku: „Donekonečna ho otravujte otázkou, zda nejste tlustá“, „Mluvte, dokud manžel nezačne krvácet z uší“, „Zapište ho na hodiny tance“, „Vypijte jeho poslední pivo“, „Pošlete ho na nákup se seznamem, ze kterého zešílí“, „Jděte s ním nakupovat, dokud vysílením

nepadne“, „Schovejte mu ovladač od televize“… Můj manžel po zběžném prolistování knihy pravil: „Nemusíš to ani studovat, většinu toho ovládáš perfektně.“ Tenhle fejeton bude takový „paskvil“ – skončí totiž moralizující otázkou, kterou

si při sledování současného knižního trhu dost často kladu: Jak to, že na hloupé knihy o blbostech peníze jsou a na skutečné skvosty musí jejich autoři často u vydavatelů, potažmo na ministerstvu kultury doslova žebrat? Jana Spálenková

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 ([email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 ([email protected]); Inzerce: Radka Novotná, tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz