Agentury KDO KAM VOLVO V ČESKU VEDE HEYNA FUCHSOVÁ. Šárka Heyna Fuchsová

Agentury KDO KAM Hospodářské noviny | 13.7.2015 | Rubrika: Lidé | Strana: 17 | Téma: Agentury

VOLVO V ČESKU VEDE HEYNA FUCHSOVÁ Šárka Heyna Fuchsová Novou generální ředitelkou zastoupení značky Volvo pro ČR se stala dosavadní manažerka prodeje Šárka Heyna Fuchsová. Ve funkci vystřídala Franka Versaevela, který české Volvo řídil od roku 2010 a přechází od letošního července na nové působiště v Turecku, kde stane v čele tamního zastoupení značky švédské automobilky. Po řadě let vedení českého zastoupení Volva zahraničními manažery se tak řízení ujímá Češka. Fuchsová ve firmě pracuje už šestnáct let. "Jsem velmi ráda, že jsem dostala příležitost díky svým dlouholetým zkušenostem zajistit kontinuitu naší obchodní činnosti a strategie v době, kdy nás čeká na naše poměry nevídaná, zásadní obměna stávajících modelů," uvedla Heyna Fuchsová ke svému povýšení a dodala, že hodlá pokračovat ve směru nastoleném svým předchůdcem nejen v oblasti řízení českého zastoupení, ale především v posilování pozice značky. Nová šéfka tuzemské pobočky Volva v minulosti působila také v obchodním oddělení reklamní agentury Young & Rubicam, následně nastoupila v roce 1999 do tehdejší společnosti Volvo Auto Czech jako marketingová manažerka a od té doby prošla řadou oddělení. Čtyři roky také vedla největší dealerství Volva v České republice. Pozici manažerky prodeje zastávala poslední čtyři roky. Foto: Volvo Car Czech Republic Viceprezidentem Red Hatu je Calderoni Výkonným viceprezidentem a provozním i finančním ředitelem v softwarové společnosti Red Hat se stal Frank Calderoni. Za sebou má více než třicetileté zkušenosti v oblasti financování a ve vedoucích obchodních pozicích, které získal během svého působení v předních technologických společnostech. Před příchodem do Red Hatu například působil sedm let v pozici výkonného viceprezidenta a finančního ředitele ve společnosti Cisco Systems. Lafarge Central Europe řídí Duclaux Antoine Duclaux se stal novým generálním ředitelem společnosti Lafarge Central Europe, která se zabývá například prodejem cementu a dalších stavebních materiálů, zahrnuje Rakousko, Česko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko. Duclaux ve funkci střídá Thomase Spannagla. Nový šéf středoevropské pobočky například v minulosti vedl zastoupení Lafarge v Dubaji či v Hondurasu a na centrále Lafarge v Paříži působil jako senior viceprezident pro strategii. Šváb a Minaříková povýšili v Providentu Právníci v českém a slovenském Providentu mají nové vedení. Ředitelem právních oddělení v obou zemích se stal Martin Šváb (na fotografii), který do Providentu nastoupil před deseti lety na pozici firemního právníka a zatím šéfoval pouze českému týmu. V minulosti pracoval třeba pro kancelář Havel, Holásek & Partners. Další změnou je povýšení Ivany Minaříkové na post manažerky českého právního oddělení. V Providentu pracuje jako právnička od roku 2008.

Škarda řídí strategické projekty UPC Pavel Škarda bude od 15. července zaštiťovat veškeré programové a strategické projekty ve společnosti UPC Česká republika. Zároveň se bude podílet na obchodní strategii UPC. Škarda bude pracovat pod vedením generálního ředitele Franse-Willema de Kloeta a stane se součástí desetičlenného týmu nejvyššího managementu. V UPC pracuje jedenáct let a prošel různými pozicemi od trenéra technických dovedností až po vedoucího místa v klientském centru. Partnerem Mitonu je Štrupl Investiční skupina Miton, která vznikla v roce 2000 a stojí za projekty jako Heureka, Slevomat, Domodi či Bonami, rozšířila počet svých partnerů. Nově se jím stal i spoluzakladatel a výkonný ředitel e-shopu Bonami a spoluzakladatel agentury H1.cz Václav Štrupl. Zaměří se na hledání a rozvoj nových projektů. Pavel Zaal nastoupil do Etnetery Do obchodního týmu české vývojářské firmy Etnetera nastoupil Pavel Zaal, který se zaměří na rozvoj nových obchodních příležitostí. Zaal před příchodem do Etnetery působil v telekomunikační společnosti O2, kde zastával post regionálního manažera v byznysové divizi a měl na starosti akviziční segment. E-shop sLéky vede Kulichová Vedení internetové lékárny sLéky.cz převzala Lucia Kulichová. Kromě řízení e-shopu je zodpovědná také za marketingové aktivity na internetu a nákup lékáren společnosti Salfa, která on-line lékárnu provozuje. Dříve působila třeba jako manažerka internetové lékárny DocSimon či jako šéfka distribuce léčiv v SimonPharma. Štalmachová posílila Wanted-In Leona Štalmachová se stala novou posilou pracovního portálu Wanted-In. Ten při hledání zaměstnanců umožňuje využívat a odměňovat doporučení třetích osob. Jako řídící partnerka nastoupila do společnosti Work-In agency, jež portál provozuje. Bude zastřešovat zejména chod obchodního oddělení. Tipy na firemní a společenské akce posílejte na: [email protected] Foto popis| O autorovi| Připravila: Kateřina Adamcová

Největší Obamovo dědictví Euro | 13.7.2015 | Rubrika: Report - americké zdravotnictví | Strana: 48 | autor: Miroslav Zámečník | Téma: Agentury

Původně odepisovaný zákon o dostupné zdravotní péči ve Spojených státech, tzv. Obamacare, přežil a sklízí první úspěchy Zákon o dostupné zdravotní péči alias Obamova zdravotnická reforma "ustála" koncem června

další test u Nejvyššího soudu, a tak bude nesjpíš představovat největší trvalé dědictví, které tady po prvním afroamerickém prezidentovi zbude. Ne všechno, co se v americkém zdravotnictví za posledních sedm let změnilo, přitom přímo souvisí s Obamovou reformou: stejně silným faktorem změny byl ekonomický tlak, který si vynutil často zásadní organizační inovace a mocný nástup nových technologií. Spojte tyto věci dohromady a máme tady něco, co se vyplatí sledovat se zvýšenou pozorností. Obamův plán měl dva cíle: zaprvé dosáhnout toho, aby Američané měli dostupné zdravotní pojištění v zemi, kde nebylo povinné (na rozdíl od všech evropských zemí), a zadruhé, aby náklady na zdravotní péči, v dolarovém vyjádření i v poměru k HDP (17 procent), které jsou zdaleka nejvyšší na světě, rostly pomaleji. První úspěchy Kombinací pokut a subvencí se pět let po přijetí reforem podařilo dosáhnout toho, že počet nepojištěných skutečně výrazně klesl -podle Bílého domu o 16 milionů. A pokud jde o tlumení růstu nákladů na zdravotní péči, tady se Obama také chlubí tím, že rostou nejpomaleji za posledních padesát let. Není to jen výsledek jeho reforem, ale faktem je, že neúnosný růst cen zdravotního pojištění, který výrazně předbíhal nejen index spotřebitelských cen a pracovních příjmů, ale i dynamiku růstu zisků zaměstnavatelů (kteří pro většinu Američanů pojistky obstarávají), se podařilo zabrzdit. Obama svoji reformu protlačil v březnu 2010 a zatím ustál všechny pokusy o její zrušení či omezení, včetně toho posledního podání u Nejvyššího soudu, které napadalo subvence poskytované chudším Američanům při nákupu pojistek. Obamova reforma sice zvýší výdaje federálního rozpočtu - výhledově až o 200 miliard dolarů ročně. Nicméně každá další projekce odhad dodatečných výdajů oproti tomu, co se původně předpokládalo, snižuje, protože na tlak na federální vlády začali reagovat jak poskytovatelé, tak pojišťovny. V reálném vyjádření výdaje Medicare v letech 2011 až 2014 v přepočtu na osobu klesly z 12 tisíc dolarů na 11 200 dolarů ročně a počet opakovaných hospitalizací, jež naznačují problémy s kvalitou, poklesl za dva roky o osm procent. Nové paradigma Vláda se jako největší plátce totiž začala velmi vážně zajímat o to, kolik a za co platí, a prosazovat platby za výsledek místo klasických výkonových plateb, kdy se proplácí každý výkon bez ohledu na to, zda byl pro dosažení výsledku skutečně potřebný. Zkombinujte si to s nástupem nových technologií a tlakem na transparenci, včetně porovnávání nákladů, výsledků léčby, pojistek na elektronických tržištích, zvýšenou citlivostí na ceny nejen ze strany vlády, ale i zaměstnavatelů a jednotlivců, a máte tady "nové paradigma". l Základní pilíře Obamacare Jak jsou využitelné pro evropské prostředí 1 Co třeba zakládání Accountable Care Organizations (ACO), tedy smluvních řetězců, od praktiků a ambulantních specialistů až po nemocnice, datově propojených, které jsou pečlivě měřeny a placeny za výsledek poskytované péče (tedy v podstatě za to, že pacienty vyléčí)? Na první pohled se velice podobají někdejším vertikálně strukturovaným organizacím řízené péče (HMO), s tím rozdílem, že se měří nejen náklady, ale právě i ty výsledky. "Podléčování" v zájmu úspor, což byla klasická a důvodná námitka proti HMO, by tak mělo přestat být výhodné. Do konce příštího roku bude 85 procent úhrad z federálního programu Medicare (péče o seniory nad 65 let) přihlížet k nákladovým a kvalitativním parametrům. Smluvní řetězce poskytovatelů (propojené nikoli vlastnicky, ale často kontraktem) jsou v případě využití informačních technologií uplatnitelné kdekoli na světě, podmínkou je sdílení

zdravotnických záznamů a překopání úhrad tak, aby ekonomicky motivovaly všechny poskytovatele v síti na léčebném výsledku. I když v principu nejde o nic jiného než o kapitační platbu za pojištěnce, což se v Česku používá již velmi dlouho při přerozdělování vybraného pojistného (a také v platbách praktickým lékařům), nečekejme rychlý pokrok. Vytvoření smluvní zdravotní sítě, která by za danou fixní platbu s bonusem za kvalitu a úsporu nákladů a sankcí za opak ("riziková kapitace") mezi sebou spolupracovala a koordinovala péči tak, aby maximalizovala "hodnotu za peníze", je v našich podmínkách hudbou z Marsu. FOTO Mnohem snadněji uplatnitelné jsou "balíčkové ceny", které česká praxe v některých oborech (například v ortopedii) zná, ale v USA se "balíčky" aktivně soutěží a kvalita pečlivě vyhodnocuje. Velcí zaměstnavatelé typu Walmart nebo PepsiCo byli stoupajícími cenami zdravotního pojištění (a jejich zaměstnanci ztenčováním pojistného krytí a spoluúčastmi) před několika lety natolik popuzeni, že se rozhodli nasmlouvat péči s renomovanými klinickými pracovišti napřímo bez prostředníka v podobě zdravotních pojišťoven. Zaměstnanci Walmartu tak podstupují operace typu náhrady kloubů nebo bypassy v Mayo Clinic a dalších několika zařízeních srovnatelného ranku, bez spoluúčastí, s hrazenými náklady na dopravu a ubytování doprovodu rodinného příslušníka. Zaměstnavateli se tahle koncentrace péče na nejlepších klinikách údajně vyplatí - ostatně jinak by to asi nedělal. Nemusíme jít tak daleko, ale faktem je, že soutěž dovede zlepšit úroveň péče a tlumit náklady a je také nástrojem strukturální změny, která Česko nemine, už vzhledem k velkému a rostoucímu tlaku na mzdy a platy ve zdravotnictví. Doma si ovšem budeme muset nejdříve odpovědět na otázku, zda jsme ochotni ve zdravotnictví připustit jiný způsob alokace kapitálu než ten, který momentálně praktikujeme. Jestliže dobrá pracoviště mají růst, musejí ta podprůměrná zanikat, což bez cenové transparence zajišťované soutěží o kontrakt samozřejmě nelze prosadit ani náhodou. 3 Zdravotní pojišťovny reagují na ekonomický tlak fúzemi, naposledy Aetna Inc. 3. července předložila nabídku na převzetí pojišťovny Humana Inc. za 37 miliard dolarů v hotovosti a akciích. Vznikla by tím dvojka na trhu s 33 miliony pojištěnců, ale s dominantním postavením v několika státech. Koncentrace na trhu může přinést nákladové úspory, ale od jisté hranice je pro efektivní fungování trhu samozřejmě nežádoucí, a tak fúze jsou a budou předmětem velmi podrobného zkoumání protimonopolních orgánů. V Českých poměrech je koncentrace podle jakýchkoli měřítek vysoká, byť ekonomické a finanční ukazatele s velikostí u nás v podstatě nekorelují. Podstatné pro veřejné zdravotní pojištění je, zda umožníme pojišťovnám nakupovat péči samostatně podle jasných kritérií, anebo budou stále více tlačeny k povinnému kontraktu s každým zdravotnickým zařízením, bez ohledu na kvalitu a potřebu. 4 Poskytovatelé zdravotní péče v USA se ocitli pod nebývalým tlakem plátců a museli na něj nějak reagovat. Samozřejmě, že to souvisí se změnami v úhradách. Když nemůžete náklady jednoduše přesunout na plátce, jste nuceni přemýšlet nejen o nákladech, ale také o organizaci práce, o specializaci a dosažení úspor z rozsahu, abyste se vešli do úhrady, při níž sdílíte riziko překročení nákladů a penále v případě potíží s kvalitou (a žalobami na náhradu škody, v USA mimořádně nákladnými). V Česku zatím spolehlivě funguje tlak zdravotníků na navýšení rozpočtu, přičemž moderní léčebné postupy a technologie jsou ochotně přijímány, ale jakákoli organizační změna, snahy o restrukturalizaci a pokusy o monitoring výsledků efektivně odmítány. 5 Nejen tlak shora si vynucuje změnu amerického zdravotnictví, stejně silným faktorem je i tlak zespod, od alternativních poskytovatelů zdravotních služeb, kteří přicházejí s "disruptivními" inovacemi zdola a odjinud, jež zavedeným hráčům ubírají tržby. Walgreens, největší lékárenský řetězec v USA, se spojil s kalifornským startupem Theranos, který se zaměřuje na krevní rozbory (americká legislativa v některých státech umožňuje, aby si laboratorní testy mohl objednat kdokoli bez žádanky lékaře a návštěvy u něj). Zpracování je rychlé, výsledky dostane klient do mobilu, stejně tak jako jeho lékař do svého informačního systému.

V USA jsou běžné "walk-in clinics", často právě v lékárnách, kde za podstatně nižší peníze než za konzultaci u lékaře může klient absolvovat jednoduchá vyšetření a diagnostické testy bez předchozího objednání, což je při vysoké minimální spoluúčasti běžné u zdravotních pojistek v USA silný motiv. Domácí diagnostické sety znamenají, že jednoduché testy si může udělat samotný pacient, pokud je schopen se píchnout do prstu, přičemž v kombinaci s miniaturními osobními monitorovacími jednotkami a propojením se zdravotníky prostřednictvím aplikací v chytrých telefonech skutečně může nejen výrazně zlevnit, ale i podstatně zlepšit péči o pacienta v jeho domácím prostředí, a "koučovat" jej na dálku. Některá mikrozařízení už dovedou dálkově monitorovat dodržování léčebného režimu, třeba braní léku například na vysoký tlak v pravidelných intervalech. Rozdíl mezi braním léku pravidelně a nahodile je v případě vyvolaných problémů v řádu tisíců dolarů. Vzhledem k tomu, že chronická onemocnění představují značnou část zdravotnického rozpočtu ve všech vyspělých zemích, bude o tyto inovace zájem. Zvlášť když se prokáže, že dokážou v předstihu avizovat problém a účinně předcházet drahým komplikacím vyžadujícím hospitalizaci. Pochopitelně rychlejší bude přijímání novinek tam, kde se zdravotním pojišťovnám na krku ponechá hlava a v úhradových mechanismech se prosadí rizikové kapitační platby a koordinace péče o chronicky nemocné. Zase, je zbytečné připomínat, že v případě Česka jsme v téhle oblasti v podstatě na úplném začátku. Jenomže s tím, jak náklady porostou, bude stoupat i poptávka po chytrých řešeních. l reforma je levnější, než se čekalo Vývoj nákladů na zákonné rozšíření pojistného krytí Zdroj: projekce Congressional Budget Office, Joint Committee on Taxation výdaje na zdravotní péči (jako % HDP) produktivita práce v amerických nemocnicích konečně roste (kumulativní změna od roku 2002 v %; užití práce a kapitálu na úspěšný případ) Výdaje na zdravotní péči v usa (% HDP) Zdroj: Health Affairs; OECD; Bureau of Economic Analysis Kombinací pokut a subvencí se pět let po přijetí reforem podařilo dosáhnout toho, že počet nepojištěných skutečně výrazně klesl - podle Bílého domu o 16 milionů. Co byste měli vědět o americkém zdravotnictví Spojené státy se propracovávají k modelu, kde jsou zdravotně pojištěni všichni anebo téměř všichni obyvatelé, velmi dlouho. Přitom začátky můžete hledat už někde u Theodora Roosevelta v roce 1912, pak Franklina D. Roosevelta v 30. letech, Trumana, Eisenhowera a J. F. Kennedyho po druhé světové válce, ovšem nejvýraznějším zásahem do amerického zdravotního systému bylo až založení programů Medicare (pro seniory - to jsou spolu s vojáky a válečnými veterány fakticky státní pojištěnci) a Medicate (pro chudé) před padesáti lety za demokratického prezidenta Johnsona. Nějaký ekvivalent všeobecného zdravotního pojištění na německý způsob (zavedený kancléřem Bismarckem ještě v 19. století) přitom chtěli nejen demokrati, ale i republikáni, třeba

Richard Nixon v roce 1972. Propásli však dobu, "kdy to šlo", a v letech studené války byl odpor zájmových skupin natolik silný, že veřejné zdravotní pojištění dostalo v podstatě komunistickou, a tedy velice neatraktivní nálepku. Že v podstatě socializované zdravotnictví má i severní soused Kanada - nebo nejbližší spojenec Velká Británie, to v americké debatě vůbec nic neznamenalo. Když to po rozpadu Sovětského svazu znovu zkusil Bill Clinton, který zdravotnickou reformou pověřil hned na začátku svého prvního volebního období (1993) svoji manželku Hillary, musel po pár měsících ambiciózní reformní plán pro silný ideologický odpor odpískat. Nepovinné pojištění z definice znamená, že nezanedbatelné procento pojištěnců, zejména těch zdravých a mladých, spoléhá na to, že mohou ušetřit, pokud se nepojistí buď vůbec, anebo se pojistí nedostatečně, tedy pořídí si levnou pojistku, která má malý rozsah pojistného krytí (nehradí například drahá onemocnění, které se u mladých ročníků vyskytují vzácně). A protože ve Spojených státech neexistuje přerozdělování vybraného pojistného mezi jednotlivými pojišťovnami, velmi záleží na tom, jaký kdo má kmen. Starý kmen znamená vysoké náklady a drahé pojistky, což opět odrazuje mladé a zdravé pojištěnce. Recese pak způsobila, že ani zavedené větší firmy, které pojištění tradičně poskytovaly jako zaměstnanecký benefit (což byla náhrada za regulaci mezd, kdysi uplatňovanou v USA v rámci boje proti nákladové inflaci), si nemohly dovolit růst cen pojistek. Růst nákladů na zdravotní péči samozřejmě znají i evropské zdravotní systémy, které nejsou proti demografii imunní, ale přinejmenším jim pomáhá samotný fakt povinného veřejného pojištění, který naředí drahé ročníky těmi levnějšími. A i tam, kde jsou zdravotní pojišťovny soukromé subjekty (například Nizozemsko a Slovensko), je samozřejmostí přerozdělení vybraného pojistného podle nákladovosti pojistného kmene, a to nejen s přihlédnutím k věku a pohlaví, ale i počtu chronicky nemocných pojištěnců (byť dosti nepřesně měřených podle výdajů na léky). Zpátky do Ameriky. Obamova vláda nechtěla jenom zvýšit procento pojištěných Američanů, ale také zakázala donedávna zcela běžné postupy soukromých amerických zdravotních pojišťoven včetně odmítání pojištěnců z důvodu předchozího onemocnění (často i retroaktivně) nebo uplatňování celoživotního limitu na výdaje za péči. To je další rozdíl, který je v kterékoli evropské zemi politicky zcela nepřijatelný a který byl sám o sobě ohromným politickým tématem i ve Spojených státech, které sázejí na individualismus a osobní odpovědnost nesrovnatelně více. Zároveň to byla Obamova silná, byť politicky kontroverzní karta ("každý svého štěstí strůjcem"), která by ovšem vedla ke zdražení pojistek, a to i s přihlédnutím ke zvýšení počtu pojištěnců, kteří sice v průměru "naředili kmen" mladšími a zdravějšími ročníky, ale zas byli nalevo od příjmového mediánu - jinak řečeno, byli chudí. Aby je vláda přinutila k pojištění, musela s pokutami nabídnout i subvence, což zase tlačilo na růst vládních výdajů. l Foto autor| * Reuters Foto autor| FOTO * Theranos O autorovi| Miroslav Zámečník * [email protected]

NAROZENINY Euro | 13.7.2015 | Rubrika: Business - lidé a podniky | Strana: 65 | Téma: Agentury

13. ČERVENCE Ondřej Fuchs (42) generální ředitel a místopředseda představenstva: Subterra Radek Hovorka (36) jednatel: IBM Česká republika

Martin Valach (45) generální ředitel a jednatel: Swiss Life Select ČR 14. ČERVENCE Jiří Korta (50) ředitel a předseda představenstva: Pharmos Miloslav Martinek (43) výkonný ředitel a člen představenstva: Atlantik finanční trhy 15. ČERVENCE Zdeněk Rataj (74) předseda představenstva: Zakládání Group 16. ČERVENCE Jozef Galba (44) ředitel a předseda správní rady: Cirrus CZ Michaela Kovářová finanční ředitelka a členka představenstva: ICZ Miroslav Řezníček (46) předseda představenstva: ČD - Telematika Jindřich Vařeka (87) předseda představenstva: Ravak 17. ČERVENCE Lucie Baleková generální ředitelka a předsedkyně představenstva: Swell Jan Czudek (56) generální ředitel a předseda představenstva: Třinecké železárny Jindřich Fikar (50) jednatel: Čokoládovny Fikar Peter Lakata (34) vedoucí organizační složky: Zuno Bank Daniel Szórád (44) generální ředitel: Lesy ČR

18. ČERVENCE Marek Dospiva (46) partner a místopředseda dozorčí rady: Penta Investments Martin Žáček (50) generální ředitel a předseda představenstva: Uniqa pojišťovna 19. ČERVENCE Jakub Hlavica (39) finanční ředitel: Pražská teplárenská Mário Loja (44) ředitel a jednatel: Semperflex Optimit Jan Petr (52) výkonný ředitel a člen představenstva: System602 Jan Pořízek (35) partner: Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář Vladimír Šolc (50) předseda představenstva: Ogilvy One Pavel Závitkovský (60) partner: KPMG ČR

Spot dne: Švédská dvojka na ledu e15.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Spot dne | Strana: 0 | Téma: Agentury

O tom, že na severu žijí svérázní národové, už každý něco slyšel. A o tom, co dělají, když si loknou cideru Rekorderlig, pojednává reklamní spot agentury Saatchi & Saatchi z Londýna.

Podívejte se také na: Spot dne: Útěk ze zaběhlého scénáře

Lenka Milotová posiluje account tým agentury ENTRE Kariera.iHNed.cz | 10.7.2015 | Rubrika: kariera.ihned.cz | Strana: 0 | autor: -rkp | Téma: Agentury

Do české reklamní agentury ENTRE, která na českém trhu funguje již 23 let, nastoupila v červnu ostřílená account manažerka Lenka Milotová. Lenka Milotová bude mít na starosti zejména výroční zprávy a full servis pro klienty jako Philip Morris, Brema, Subterra, VUZ... Lenka Milotová má bohaté zkušenosti jak z full servisu, tak i jako traffic manažerka při vedení a koordinaci grafiků a DTP. Pracovala například pro Nestlé CZ, WMC/Grey, Tanec Praha, Akcent, Britskou obchodní komoru, Inetprint či Repro Plus.

Zprávy týdne na Neovlivní.cz neovlivni.cz | 11.7.2015 Strana: 0 | autor: Simona Holecová | Téma: Agentury

To nejdůležitější, co jsme zjistili v 28. týdnu roku 2015. Uplynulý týden musel každého přesvědčit, že sledovat tuzemskou politiku je mnohem zábavnější než léto repríz v tuzemských televizích. Jednala sněmovna a jen během první hodiny - to se projednával program - lítali vzduchem pánové Husajn, Hitler i osvětimská lež. A to jsme nemohli tušit, jaká estrádní čísla jsou nachystána na pátek, kdy poslanci projednávali Babišův=vládní návrh na zavedení elektronické evidence tržeb. Sám ministr financí nakráčel na sál s obřími maketami účtenky z online pokladny a už to jelo. Pojďme si to přehrát: Zdroj: Twitter Andrej Babiš: Kráčí s účtenkami. "Přinesl jsem poslancům ukázat jaké údaje z účtenky získá finančák: DIČ, cena, DPH celkem! To už snad nikdo nepřehlédne." Miroslav Kalousek: Žádá o krátkou pauzu. "Tady byli nějací demonstranti s cedulema." Kalousek: Jde k řečnickému pultíku a lepí na něj plakát s karikaturou Andreje Babiše a nápisem: "Tvoje žena neví, kolik vypiješ piv, Andrej ÁNO." ... probíhá hádka o návrh zákona... Kalousek: Vyčítá Babišovi, že tahá ze svých firem dividendy a ty přitom odvádějí státu málo na daních. "Takže s takovou platební daňovou morálkou, pane podnikateli a ministře financí v jedné osobě, běžte do karusele." Babiš: "Moje firmy zaplatily 872 milionů daní minulý rok. Kolik vy jste zaplatil, pane kolego, kolik?" Kalousek: Využívá nepozornosti AB a s fixou se plíží k účtenkám. "Andreji, největší neplatič daní jsi ty," chystá se napsat. Babiš: Zlobí se. "To fakt nemá úroveň. Pan Kalousek mi poničil účtenku, je to majetek ministra financí, vy říkáte, že to patří každému, nevím, jestli si všichni budeme psát na svoje věci."

Milan Chovanec: "Kolega Babiš si dnes donesl velkou účtenku, kolega Kalousek transparent. Že bych na příště taky něco vzal?" tweetuje. Podstatné: návrh o EET prošel prvním čtení a míří do výborů. Poslanci také v prvním kole podpořili brannou novelu, z níž ale vypadnou slibované plošné odvody. Už třetím čtením - a tudíž na cestě do Senátu - je vládní návrh, který zvyšuje pravomoci zpravodajských služeb. Prolamuje daňové tajemství a umožňuje zpravodajcům žádá od telekomunikačních operátorů data o jejich klientech. Svět se točil kolem jiných témat: stále nevyřešenou krizí v Řecku. Brutálním propadem čínských akciových trhů. Situací kolem uprchlíků. Česká vláda jich hodlá přijmout 1500. Tolik k dění, kterému jsme se příliš nevěnovali. Výbušný audit Hned z kraje týdne jsme zveřejnili exkluzivní informaci > o závěrech auditu, který si nechalo zpracovat ministerstvo financí a momentálně ho má na stole Andrej Babiš. Jde o mimořádnou prověrku, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. Deník Neovlivní.cz měl možnost se s auditem rámcově seznámit. Jeho klíčové závěry jsou následující: Ztráty kvůli postupu ministerstva financí, které státní dluh spravuje, přesahují deset miliard korun. Ministerstvo při obchodech s bankami opakovaně sjednávalo pro stát krajně nevýhodné podmínky - například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky od MF mají být fixní nebo pohyblivé. Jedna z operací skončila v roce 2014, závazky z ní ale pro stát platí ještě dalších deset let, což představuje ztrátu přes 1,5 miliardy korun. (Další závěry zde >) Šedá eminence Prahy Když deník Neovlivní.cz v květnu zveřejnil žebříček nejvlivnějších lidí v Praze, umístil se překvapivě vysoko - na pátém místě - nenápadný právník Petr Prchal. Na primátorku Krnáčovou má podle znalců magistrátního prostředí takový vliv, že občas není jasné, jestli rozhoduje on nebo jeho šéfka. O jeho pozici v Praze přesně vypovídá aktuální případ >. Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že to byl právě Prchal - nikoli magistrátní úředníci -, kdo sepsal stížnost na advokáta Vladimíra Zoufalého. Zoufalý kritizoval Adrianu Krnáčovou (ANO) za kauzu Škodova paláce; postup Prahy ve sporu o výši nájemného označil za krajně nevýhodný. Prchal přitom nemá žádnou významnou funkci. Je jen "řadovým" externím poradcem primátorky. Přesto je díky bezmezné důvěře Krnáčové tím, kdo v Praze spolurozhoduje o všem významném. Další jména v bezpečnostní síti AB Deník Neovlivní.cz mapuje síť bezpečnostních kontaktů, které si za poslední roky vybudoval vicepremiér a miliardář Andrej Babiš. Tento týden jsme odkryli další jména. Babiš mnohé ze svých spojek rozmístil po vstupu do politiky na klíčové posty. Kromě toho má šéf hnutí ANO blízko i k některým lidem, kteří v bezpečnostních složkách léta působí. Někteří si svou funkci udrželi dosud, jiní třeba ještě povýšili. Neznamená to samozřejmě, že dnes vicepremiérovi nosí informace, nebo jsou mu jakkoliv "po vůli". Přesto je - vzhledem k obrovské politické, ekonomické a mediální moci, kterou u sebe Babiš

soustřeďuje -, dobré jejich jména znát >. Mrtvý projekt IZIP VZP vydala stručné oznámení, že vypověděla smlouvu firmě IZIP na provozování portálu pro komunikaci s lékaři a plátci. A že v lednu spustí novou platformu, kterou si bude provozovat sama. Přeloženo to znamená, že VZP a potažmo stát s definitivní platností pohřbily poslední pozůstatky projektu, v němž za posledních dvanáct let utopily více než 2,2 miliardy korun. Deník Neovlivní.cz nachystal přehledného průvodce blamáží s elektronizací českého zdravotnictví. Připomeňte si klíčové postavy (v této grafice >) a mezníky projektu (článek naleznete zde >). Rittigovy potíže Monacký rentiér Ivo Rittig má ve svém domovském Monaku potíže s rezidenturou >. Ač si podnikatel a lobbista, který je v Česku obviněný v kauze praní špinavých peněz v Pražském dopravním podniku a stíhaný je také v kauze Oleo Chemical, dává záležet, aby do Prahy přes svůj Twitter posílal pozdravy ze slunného Monaka, podle serveru Lidovky.cz bude muset knížectví opustit proti své vůli. Monako mu neprodloužilo rezidenturu. "Je výjimečné, že se to stalo. Rozhodně nejde o rutinní záležitost," komentoval to honorární konzul v Monaku Oldřich Uttendorfský. Profilový rozhovor s Martinem Charvátem Reklamě se věnuje už 21 let. Vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO, jeho kampaně sklízely mezinárodní i domácí ceny. Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů a dnes spoluvlastní nezávislou agentury Konektor. Martin Charvát, uznávaný hlas z reklamní branže, poskytl profilový rozhovor společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz. Interview jsme kvůli lepší přehlednosti rozdělili do dvou dílů. V prvním z nich hovoří Charvát hlavně o tom, jak se změnila reklama a vnímání lidí (rozhovor zde >). Druhý díl rozhovoru - o vlivu, hodnotách a politicích - si můžete přečíst zde.

Elity mlčí a společnost tápe, říká Charvát, vlivný hlas z reklamní branže neovlivni.cz | 10.7.2015 Strana: 0 | autor: David Binar | Téma: Agentury

Reklamě se věnuje už 21 let. Vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO, jeho kampaně sklízely mezinárodní i domácí ceny. Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů a dnes spoluvlastní nezávislou agentury Konektor. Martin Charvát. Muž, který ví, co na lidi platilo a platí. Politický systém v Česku je podle něj stále velmi křehký a může se snadno porouchat. Šikovným populistům proto nečiní problém rychle uchvátit politickou moc. "Máme sice standardní politiky, ale máme málo státníků, kteří mají myšlenkový přesah, kteří vidí několik let dopředu a kteří vidí, že nejde jenom o to, kolik bude mít strana křesel v parlamentu, ale že jde o celou zemi. Případně o celou Evropu," myslí si Martin Charvát, kreativní ředitel nezávislé české agentury Konektor.

Martin Charvát, spolumajitel nezávislé agentury Konektor. Foto: Archiv M. Charváta Charvát poskytl společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz, profilový rozhovor, jehož druhý díl vám nyní předkládáme. Hovoří v něm o kariéře, vlivu a politice. První díl rozhovoru - o proměnách reklamy a vnímání lidí - si můžete přečíst zde >. DLM: Co si představujete pod slovem vliv? Když někdo má vliv, znamená to, že dokáže věci ovlivňovat, aniž by do dění musel přímo zasahovat. Dokáže řídit nebo organizovat věci, aniž by musel přímo velet. A lidé, kteří jsou jím ovlivnění, se na něj obracejí, protože je zajímá, co k dané věci říká. DLM: Koho byste označil za osobnost, která má vliv a používá ho "dobrým směrem"? Takových lidí je spousta. Ze světové oblasti třeba Bono. Bono je člověk, který má výrazný vliv a používá ho tím dobrým směrem. Svůj vliv získal tím, že je rocková hvězda, nicméně nepoužívá ho jen, aby oblboval své fanoušky; našel si spoustu oblastí, kde se snaží pomáhat, aby se věci vyvíjely k lepšímu. A jeho vliv v této oblasti dokonce ještě roste, takže dokáže ovlivnit hodně lidí na hodně vysokých místech. DLM: Jaká témata by lidé s vlivem měli podle vás nastolovat? Témata, která společnost posouvají někam dál. Jakmile to jsou elity společenské, ať už politické nebo populární osobnosti, intelektuálové, spisovatelé atd., ti všichni by se měli snažit společnost někam směřovat. Protože společnost sama od sebe nikam nedospěje, s tím musíme všichni něco dělat. V momentě, kdy se to neděje - a mám takový pocit, že v posledních letech se to u nás prostě neděje -, společnost zjevně tápe. Nebo to dokonce vypadá, že jde spíš zpátky. Jakoby tu nebyla žádná témata, která by společnost vnímala jako důležitá, která by ji někam posouvala. O populistech a roku 2030 DLM: Když porovnáme Česko roku 1989 s dneškem. Co se podle vás za těch 25 let vysloveně nepodařilo? Mám pocit, že se nám stále ještě nepodařilo vybudovat stabilizovanou demokratickou společnost. Že se naše společnost ještě poměrně snadno každou pitomostí rozkýve. Když někdo vykřikne, že se do Evropy hrnou tisíce uprchlíků, (přičemž u nás v zásadě není ani jeden), můžou se z toho všichni zbláznit a už nahlašují, že jim chodí černoši po vesnici. Přitom se jedná o umělecký soubor, který tam přijel na turné. Stabilní demokracie u nás nefunguje. Otázkou je, jestli to vůbec někdy fungovat bude. Problém s tím mají i západní země, které mají daleko delší nepřerušenou demokratickou tradici. V Londýně byly nedávno pouliční bouře, kdy se zapalovala auta a drancovaly obchody. Možná je to takový průvodní jev demokracie, který nám ukazuje, že se na demokracii musí pořád pracovat, že se musí neustále budovat. Jen mám pocit, že u nás je to ještě rozkolísanější. S tím souvisí, že náš politický systém je taky poměrně křehký. Objeví se nějaký Okamura, nějaký Babiš, zcela zjevní populisté, a okamžitě na sebe strhnou obrovskou část politické moci. Pak to zase trvá jedno-dvě volební období, než lidé přijdou na to, že je to pitomost, že to ničemu nepomáhá a nic to neřeší. Standardní politický

systém u nás je také poměrně křehký a je nebezpečí, že se to může poměrně snadno porouchat. DLM: Lze to změnit? Někde to už jde. Především v místních volbách se do politiky zapojují lidé, kteří chtějí něco změnit a kterým je jasné, že stávající systém moc dobře nefunguje. Takže do toho vstupují zespoda. Například v Brně, na Praze 7. Vstupují tam lidé, kteří se doposud o politiku nezajímali, nebo jen okrajově. Ti zjistili, že politikum je veřejný život, tedy všecko kolem nás, a že bez aktivní účasti se nic nezmění. Že nemůže fungovat přístup "vy jste politici, my jsem občané a my vás nemáme rádi". DLM: Jak bude vypadat Česká republika v roce 2030? Hezky. Doufám že nedojde k nějakým vojenským turbulencím. Což je samozřejmě další nebezpečí, které nám aktuálně hrozí. Poměrně blízko od našich východních hranic se dějí hodně ošklivé věci, které můžou ještě daleko ošklivěji skončit. Nicméně v roce 2030 bude Česká republika stále součástí Evropské unie, stále součástí NATO, a bude stále součástí té bezpečné části světa, která táhne zbytek. Zatím k ní patříme a věřím, že nám to vydrží a budeme v tom lepší a lepší. O kariéře a oblíbených značkách DLM: Co je pro vás společensky odpovědný styl? Společensky odpovědný styl je, když se člověk - nebo to může být i firma - zajímá o všechno, co se kolem něj či ní děje. Můžou to být drobnosti, může to být čistota na ulici. Nám tady pod okny často blbě parkují lidi na místech pro invalidy. Tak já si je pěkně vyfotím a někam to posílám. Můžou to být takové drobné věci. Ale samozřejmě ty věci rostou. Je tam taková posloupnost obec, země, stát. Člověk by se měl zajímat o všechny úrovně. Martin Charvát . Prošel mnoha různými zaměstnáními od pomocného dělníka po ředitele firmy. . Od roku 1994 pracuje v reklamě. Jako kreativní ředitel vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO. . Jeho kampaně byly mnohokrát oceněny na mezinárodních soutěžích Cannes Lions, The One Show, Clio, Epica, Golden Drum Portorož, na národních soutěžích Effie a Louskáček a na mnohých dalších. Je držitelem ceny Zlatý ohníček ADC České republiky za osobní přínos české reklamě. . V současné době je kreativním ředitelem nezávislé české agentury Konektor, jejímž je zároveň spolumajitelem. V Konektoru působí i Filip Humplík, který je šéfem pražské ODS. "Řekl nám, že chce kandidovat. A my ho podpořili. Řekli jsme mu, že když o nějaké zakázky přijdeme, tak si budeme muset sehnat nějaké jiné. A skutečně se tak stalo," komentuje kolegovo politické angažmá Charvát. . Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů/CCC České republiky, členem profesní organizace ADC České republiky a členem prestižního British D&AD. . O kreativitě v reklamě přednáší na Vysoké škole ekonomické a na Univerzitě Tomáše Bati ve

Zlíně. . Ve volném čase (pokud mu nějaký zbývá) se stará o své děti, plachtí, hraje ragby, lyžuje a vystupuje s kapelou. DLM: Změnil jste svůj pohled na životní styl s ohledem třeba na trvale udržitelný rozvoj, ekologii? Nedá říct, že bych ho nějak výrazně změnil. Na druhou stranu jsem jako kluk chodil do skautu, takže mám k tomu už v sobě zabudovaný přístup, nikdy jsem k životnímu prostředí nebyl nešetrný. DLM: Je pro vás důležitá kariéra? Je otázka, co to je kariéra. Pro mne je důležité, abych dělal dobře svoji práci. Dříve mi k tomu pomáhala skutečnost, že jsem pracoval ve velké nadnárodní firmě a tím, že jsem dělal svoji práci dobře, jsem tou firmou prostupoval směrem nahoru. To bylo fajn, ale nebylo to nic, o co bych nějak usiloval. Když jsem viděl, že už mi to v mé práci tolik nepomáhá, tak jsem z firmy odešel. Z tohoto hlediska pro mne kariéra důležitá není, důležitý je pro mne výsledek. Dělat svou práci dobře. Aby to k něčemu bylo. DLM: Kterou značku, firmu, výrobek, považujete za symbol úspěchu? Vzhledem k tomu, že jsem z oblasti reklamy, tak takových znám mnoho, je to moje práce. Konkrétně to jsou třeba značky Apple a Nike. Obě začínaly z ničeho. Apple postavili nějací chlapíci v garáži. Nike začínal jako malý obchůdek. A oni z toho vybudovali fungující největší značky na světě. Co je na nich zajímavé: tyto značky si v sobě pořád nesou étos, se kterým vznikaly. Apple přináší nová řešení, která lidi nečekají. Nemyslím až tak technologicky nová: inovátorská jsou tím, jak lidem slouží. Nike zase říká: "Sportujte, sportujte, my tady jsme pro vás a my vás v tom vždycky podpoříme, protože si myslíme, že sport je dobrý". A nezměnila je ani skutečnost, že jsou dnes celosvětové korporace, pořád to v sobě nesou, jsou to jejich základní hodnoty, které lidem něco přinášejí. Proto k nim dodnes mají důvěru. DLM: Napadá vás v této souvislosti i nějaká česká firma? Například Baťa, ten měl stejný přístup. Z ničeho vybudoval obrovské impérium. Nezajímalo ho vydělávat peníze pro peníze, ale protože chtěl obouvat lidi. Cílem jeho snažení bylo, aby lidé měli dobré boty. Další z českých značek jsou například Škoda nebo Plzeňský prazdroj. To jsou výrazné české značky, které si taky v sobě pořád nesou nějakou vnitřní hodnotu. Prazdroj svoje vlajkové pivo dodnes vyrábí tradiční metodou. I když už existují novější technologie, Prazdroj je pro pivo Pilsner Urquell nevyužívá, vyrábí ho tak, jak se to dělalo vždycky, jak se to dělat má. DLM: Existuje nějaká věc, bez které byste si nedovedl představit den? Nedovedu si představit, že bych si nemohl chvíli číst. Jsem závislý na čtení a aspoň chvíli denně musím něco číst. Řeším to tak, že když jedu ráno tramvají do práce, čtu noviny. Večer si zase musím na chvilku sednout s knížkou. Přitom odpočívám a regeneruje se mi hlava. Přes den samozřejmě čumím do internetu, takže si čtu, co se tam mihne.

Každý žije ve svém mikrokosmu. A taková je i reklama, říká Martin Charvát neovlivni.cz | 10.7.2015 Strana: 0 | autor: David Binar | Téma: Agentury

Reklamě se věnuje už 21 let. Vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO, jeho kampaně sklízely mezinárodní i domácí ceny. Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů a dnes spoluvlastní nezávislou agentury Konektor. Martin Charvát. Muž, který ví, co na lidi platilo a platí. Z první řady sledoval, jak se v České republice proměňují média, reklama, celý reklamní trh. Zvlášť v posledních letech změny nabraly na rychlost. "Dnes se to v reklamě víc pročišťuje, víc se seká. Velké agentury už nejsou velké, jiné zase naopak rostou, spousta lidí odešlo na volnou nohu. Když je člověk šikovný, tak se kupodivu dá na volné noze uživit docela dobře. Spíš odpadávají ti, co to neuměli, co se jenom vezli. Několik velkých hráčů přišlo ze dne na den o velkého klienta, položilo je to úplně - nebo se zásadně smrskli. Ale jinak je konkurenční boj pořád stejný, akorát se celý trh výrazně zmenšil. Takže panuje větší rvačka o každý drobek," popisuje svou branži Martin Charvát, kreativním ředitelem nezávislé české agentury Konektor, jejímž je zároveň spolumajitelem. Martin Charvát, spolumajitel nezávislé agentury Konektor. Foto: Archiv M. Charváta Charvát poskytl profilový rozhovor společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz, jehož první díl vám nyní nabízíme. Hovoří v něm hlavně o tom, jak se změnila reklama a vnímání lidí. Druhý díl rozhovoru - o vlivu, hodnotách a politicích - si můžete přečíst zde. DLM: Když se dnes podíváte na českou reklamu, vidíte nějaký počin, který považujete za povedený? Takových je ještě pořád dost. Jenže tím, že je dneska reklama a mediální komunikace vůbec velmi roztříštěná, lidi už vlastně nevidí, co se v tomto oboru děje. Vidí jenom to, co se děje v jejich nejbližším okruhu, co se líbí jejich známým, kamarádům, příbuzným. Dnes se pohybujeme v mikrokosmech a informace jsou tak cílené, že se k nám dostávají skoro výhradně jen ty, které jsou pro nás nějakým způsobem významné. Což je dobře, protože nás už ty ostatní informace "neotravují". Takže věcí se děje hodně, akorát jsou menší. Už se nestává, že se do televize uvede nějaká dobrá reklama a všichni to vidí a pak si o tom povídají. Ve velké reklamě tvoří pořád zajímavé věci T-Mobile, jede si svůj styl a funguje mu to. Ovšem jinak se zajímavé věci objevují většinou na internetu. Z těch malých kampaní to byla dobročinná kampaň agentury Geometry Global, což je pobočka Ogilvy & Mather, která se specializuje na BTL reklamu. Pro loňskou Prague Pride vytvořili program, díky kterému se této akce mohli zúčastnit lidé ze zemí, kde jsou homosexuálové do dneška pronásledováni a nemají šanci se k takovým akcím přidat. Díky tomu programu je mohli na Prague Pride zastupovat Češi jako jejich takzvaní avataři; fyzicky nesli cedule s nápisem "Jsem avatar, zastupuji toho a toho z té které země". Byla tam taky veliká LED obrazovka, na které bylo vidět, kolik lidí se tímto způsobem virtuálně účastní z jiných zemí.

O návratu ke kořenům DLM: Mluvil jste o tom, že reklama je dnes jiná, než byla dřív. Že žijeme v bublinách, trh se rozpadl na drobné cílové skupiny. Kam to půjde dál? To nikdo neví. Když se podíváme, jak to vypadalo před pěti lety, tak nikdo neměl představu, jak se to bude vyvíjet. Technologický vývoj jde rychle dopředu, ta různá udělátka trh tak ovlivňují, že nedokážeme budoucnost žádným způsobem předpovědět. Obecně se ale dá říct, že se reklama jakožto komunikace v médiích v masovém měřítku vrací tam, kde byla původně. I když to dříve byla tištěná reklama v časopisech, v novinách, na plakátech, tak byla poměrně specificky cílená. Například Sarah Bernhard na plakátech od Muchy vnímali jenom lidé, kteří chodili do divadla. Což je v každé zemi velice malá skupinka lidí. Reklama byla vždycky mnohorozměrná. Období 70. až 90. let, kdy všechno válcovala televize, bylo naprosto unikátní. A teď se to vrací tam, kde to bylo vždycky. Už si zase musíme lidi, ke kterým mluvíme, vyhledat. Musíme najít cestičky, jak se k nim dostat. A musíme najít způsob, jak téměř s každým zvlášť mluvit. Vlastně se v principu vracíme ke kořenům. DLM: Klasická média jako tisk, televize, rozhlas jsou dnes v úpadku. Může se ten propad zastavit? Zastaví se. Televize nezanikne, tisk nezanikne, jen se to celé zmenší a stane se z toho jeden z mnoha kanálů. To už se vlastně stává. Ve Velké Británii jsou už několik let reklamní investice do internetu větší než do televize. U nás už jsou dneska nějaké - plus mínus - dva miliony lidí, kteří na televizi vůbec nekoukají. Vzniká potřeba k nim mluvit někudy jinudy. Takže televize se jenom zmenší, ale zůstane. Vždycky tady bude někdo, kdo se na ni bude koukat. To samé platí pro tištěná média: ti, co přežijí, si svoje čtenáře najdou. Martin Charvát . Prošel mnoha různými zaměstnáními od pomocného dělníka po ředitele firmy. . Od roku 1994 pracuje v reklamě. Jako kreativní ředitel vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO. . Jeho kampaně byly mnohokrát oceněny na mezinárodních soutěžích Cannes Lions, The One Show, Clio, Epica, Golden Drum Portorož, na národních soutěžích Effie a Louskáček a na mnohých dalších. Je držitelem ceny Zlatý ohníček ADC České republiky za osobní přínos české reklamě. . V současné době je kreativním ředitelem nezávislé české agentury Konektor, jejímž je zároveň spolumajitelem. V Konektoru působí i Filip Humplík, který je šéfem pražské ODS. "Řekl nám, že chce kandidovat. A my ho podpořili. Řekli jsme mu, že když o nějaké zakázky přijdeme, tak si budeme muset sehnat nějaké jiné. A skutečně se tak stalo," komentuje kolegovo politické angažmá Charvát. . Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů/CCC České republiky, členem profesní organizace ADC České republiky a členem prestižního British D&AD. . O kreativitě v reklamě přednáší na Vysoké škole ekonomické a na Univerzitě Tomáše Bati ve

Zlíně. . Ve volném čase (pokud mu nějaký zbývá) se stará o své děti, plachtí, hraje ragby, lyžuje a vystupuje s kapelou. DLM: Zmenšil se reklamní trh, zvětšil se ale trh PR? Ten se několik let zmenšoval, ale teď roste. Tuším, že máme za sebou první rok opět nárůst, takže v této oblasti se to už lepší. Jak šířit i to, co je blbé DLM: Platí ještě, že dobrá reklama prodá cokoliv? To asi ne. Vždycky je klíčová zkušenost zákazníka s produktem, ať je to výrobek, služba nebo značka. Dobrá reklama může lidi přilákat, ale pokud ten produkt sám o sobě není dobrý, nebo zkušenost s ním není dobrá, reklama s tím samozřejmě neudělá nic. Pak je to ta cimrmanovská cesta očekávání a zklamání. DLM: Někdy mám pocit, že čím blbější reklama, tím úspěšnější. Při vší úctě, reklamy firem jako XXXLutz nebo Alza jsou málo. snesitelné. Vzhledem k tomu, že informací se na nás valí hrozně moc, funguje reklama hodně systémem memů. Mem je jeden znak, který si zapamatujeme a který je možné nějakým způsobem šířit. A když někdo ten mem trefí, tak se to šíří, i když je to úplně blbé. Což je podle mého odhadu zrovna případ Alzy. Lutz byl trošku jiný případ. U nich to bylo spojené s naprostým přeinvestováním. Během tří týdnů nacpali do televize tolik peněz, kolik se normálně investuje do kampaně trvající půl roku. To znamená, že jejich kampani neunikl nikdo, všichni v této zemi o tom věděli. A to byl jejich cíl. V zásadě jim bylo úplně jedno, jaký vzkaz vysílají, protože chtěli pouze říct: "Jsme tady, máme tu jednu prodejnu támhle na sídlišti, přijďte se podívat". Taktikou mediálního - jak se ošklivě říká "overspendu" s poměrně pitomým popěvkem se jim to povedlo. DLM: Reklama informuje o zboží a pomáhá mu k prodeji. Dnes ale lidé vyhazují naprosto funkční věci jenom proto, že si kupují věci novější, věci které jsou zrovna - díky reklamě - v módě. Václav Havel v této souvislosti mluvil o růstu růstu růstu. Takové plýtvání se odůvodňuje potřebou ekonomického růstu. Jak dlouho můžeme růst? Já jsem takzvaný technologický optimista; myslím si, že to může jít pořád dál. Pohybujeme se ve spirále. Někteří si myslí, že jsme v kruhu nebo dokonce ve spirále sestupné. Já si naopak myslím, že se pohybujeme ve spirále vzestupné. Když se dívám do minulosti, jak to tady vypadalo před pár lety, a jak to tady vypadá dnes, tak mi to můj názor potvrzuje. Jsem přesvědčen, že to může jít neustále dál a dál, že vždycky přijdeme na to, jak dělat věci jinak a lépe. Kdyby nám třeba došla ropa, tak vymyslíme nějaký jiný způsob, jak získávat energii. Myslím si, že zase přijde čas, kdy budeme létat do vesmíru, kdy se tam dostaneme ještě daleko levněji a jednodušeji. A že tím pádem je to pořád otevřené a může to jít úplně kamkoliv.

Aktivity AKA Mexická raketa VUHL 05 míří na Česko, pilot se nesmí přejídat auto.iDNES.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Auto / Zpravodajství | Strana: 0 | autor: iDNES.cz, František Dvořák | Téma: Aktivity AKA

Mexiko není zapsané u Evropanů jako výrobce supersportovních aut, proslavené je výrobou brouků. Guillermo Echeverria Miller však staví superrychlá auta už třicet let. Teď míří puristický supersport jeho synů do Česka. "Společnost Free race s.r.o. získala výhradní zastoupení mexické automobilky Vuhl," oznámila Lucie Pleskotová z chrudimské firmy. Jeden ze spolumajitelů firmy Guillermo Echeverria Miller byl v Česku podepsat smlouvu 30. června. Ultralehký dvoumístný roadster je určený hlavně pro okruhové dovádění, má ale i silniční homologaci. VUHL 05 je auto pro puristy, už při pohledu na fotky je jasné, že nezbytná bude helma. Ani ne sedmimetráková motokára má v útrobách přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec Ford EcoBoost, který je vyladěný na 285 koní výkonu a 420 Nm točivého momentu. Monokok z hliníkových profilů a komponentů, titanové šrouby, karoserie tvořená uhlíkovými vlákny srazily hmotnost na 695 kilogramů. Na výkonech tak bude znát doslova každý knedlík, který si dá jezdec k obědu. Výrobce udává zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,7 sekundy a maximální rychlost 245 km/h. Ač se značka prezentuje jako mexická a auto bude vznikat v Mexiku ve firmě Adman Leku, tak vývoj je globální. Testuje a ladí se v Británii, karoserie vzniká v Kanadě, motor je od Fordu a další díly pocházejí od firem Magna Cosma, Bilstein, Hella nebo Sparco. Tedy od renomovaných specialistů na jednotlivé komponenty. Více o mexické raketě VUHL 05 čtěte zde .

Elity mlčí a společnost tápe, říká Charvát, vlivný hlas z reklamní branže neovlivni.cz | 10.7.2015 Strana: 0 | autor: David Binar | Téma: Aktivity AKA

Reklamě se věnuje už 21 let. Vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO, jeho kampaně sklízely mezinárodní i domácí ceny. Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů a dnes spoluvlastní nezávislou agentury Konektor. Martin Charvát. Muž, který ví, co na lidi platilo a platí. Politický systém v Česku je podle něj stále velmi křehký a může se snadno porouchat. Šikovným populistům proto nečiní problém rychle uchvátit politickou moc. "Máme sice standardní politiky, ale máme málo státníků, kteří mají myšlenkový přesah, kteří vidí několik let dopředu a kteří vidí, že nejde jenom o to, kolik bude mít strana křesel v parlamentu, ale že jde o celou zemi. Případně o celou Evropu," myslí si Martin Charvát, kreativní ředitel nezávislé české agentury Konektor. Martin Charvát, spolumajitel nezávislé agentury Konektor. Foto: Archiv M. Charváta Charvát poskytl společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz, profilový rozhovor, jehož druhý díl vám nyní předkládáme. Hovoří v něm o kariéře, vlivu a politice.

První díl rozhovoru - o proměnách reklamy a vnímání lidí - si můžete přečíst zde >. DLM: Co si představujete pod slovem vliv? Když někdo má vliv, znamená to, že dokáže věci ovlivňovat, aniž by do dění musel přímo zasahovat. Dokáže řídit nebo organizovat věci, aniž by musel přímo velet. A lidé, kteří jsou jím ovlivnění, se na něj obracejí, protože je zajímá, co k dané věci říká. DLM: Koho byste označil za osobnost, která má vliv a používá ho "dobrým směrem"? Takových lidí je spousta. Ze světové oblasti třeba Bono. Bono je člověk, který má výrazný vliv a používá ho tím dobrým směrem. Svůj vliv získal tím, že je rocková hvězda, nicméně nepoužívá ho jen, aby oblboval své fanoušky; našel si spoustu oblastí, kde se snaží pomáhat, aby se věci vyvíjely k lepšímu. A jeho vliv v této oblasti dokonce ještě roste, takže dokáže ovlivnit hodně lidí na hodně vysokých místech. DLM: Jaká témata by lidé s vlivem měli podle vás nastolovat? Témata, která společnost posouvají někam dál. Jakmile to jsou elity společenské, ať už politické nebo populární osobnosti, intelektuálové, spisovatelé atd., ti všichni by se měli snažit společnost někam směřovat. Protože společnost sama od sebe nikam nedospěje, s tím musíme všichni něco dělat. V momentě, kdy se to neděje - a mám takový pocit, že v posledních letech se to u nás prostě neděje -, společnost zjevně tápe. Nebo to dokonce vypadá, že jde spíš zpátky. Jakoby tu nebyla žádná témata, která by společnost vnímala jako důležitá, která by ji někam posouvala. O populistech a roku 2030 DLM: Když porovnáme Česko roku 1989 s dneškem. Co se podle vás za těch 25 let vysloveně nepodařilo? Mám pocit, že se nám stále ještě nepodařilo vybudovat stabilizovanou demokratickou společnost. Že se naše společnost ještě poměrně snadno každou pitomostí rozkýve. Když někdo vykřikne, že se do Evropy hrnou tisíce uprchlíků, (přičemž u nás v zásadě není ani jeden), můžou se z toho všichni zbláznit a už nahlašují, že jim chodí černoši po vesnici. Přitom se jedná o umělecký soubor, který tam přijel na turné. Stabilní demokracie u nás nefunguje. Otázkou je, jestli to vůbec někdy fungovat bude. Problém s tím mají i západní země, které mají daleko delší nepřerušenou demokratickou tradici. V Londýně byly nedávno pouliční bouře, kdy se zapalovala auta a drancovaly obchody. Možná je to takový průvodní jev demokracie, který nám ukazuje, že se na demokracii musí pořád pracovat, že se musí neustále budovat. Jen mám pocit, že u nás je to ještě rozkolísanější. S tím souvisí, že náš politický systém je taky poměrně křehký. Objeví se nějaký Okamura, nějaký Babiš, zcela zjevní populisté, a okamžitě na sebe strhnou obrovskou část politické moci. Pak to zase trvá jedno-dvě volební období, než lidé přijdou na to, že je to pitomost, že to ničemu nepomáhá a nic to neřeší. Standardní politický systém u nás je také poměrně křehký a je nebezpečí, že se to může poměrně snadno porouchat. DLM: Lze to změnit? Někde to už jde. Především v místních volbách se do politiky zapojují lidé, kteří chtějí něco

změnit a kterým je jasné, že stávající systém moc dobře nefunguje. Takže do toho vstupují zespoda. Například v Brně, na Praze 7. Vstupují tam lidé, kteří se doposud o politiku nezajímali, nebo jen okrajově. Ti zjistili, že politikum je veřejný život, tedy všecko kolem nás, a že bez aktivní účasti se nic nezmění. Že nemůže fungovat přístup "vy jste politici, my jsem občané a my vás nemáme rádi". DLM: Jak bude vypadat Česká republika v roce 2030? Hezky. Doufám že nedojde k nějakým vojenským turbulencím. Což je samozřejmě další nebezpečí, které nám aktuálně hrozí. Poměrně blízko od našich východních hranic se dějí hodně ošklivé věci, které můžou ještě daleko ošklivěji skončit. Nicméně v roce 2030 bude Česká republika stále součástí Evropské unie, stále součástí NATO, a bude stále součástí té bezpečné části světa, která táhne zbytek. Zatím k ní patříme a věřím, že nám to vydrží a budeme v tom lepší a lepší. O kariéře a oblíbených značkách DLM: Co je pro vás společensky odpovědný styl? Společensky odpovědný styl je, když se člověk - nebo to může být i firma - zajímá o všechno, co se kolem něj či ní děje. Můžou to být drobnosti, může to být čistota na ulici. Nám tady pod okny často blbě parkují lidi na místech pro invalidy. Tak já si je pěkně vyfotím a někam to posílám. Můžou to být takové drobné věci. Ale samozřejmě ty věci rostou. Je tam taková posloupnost obec, země, stát. Člověk by se měl zajímat o všechny úrovně. Martin Charvát . Prošel mnoha různými zaměstnáními od pomocného dělníka po ředitele firmy. . Od roku 1994 pracuje v reklamě. Jako kreativní ředitel vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO. . Jeho kampaně byly mnohokrát oceněny na mezinárodních soutěžích Cannes Lions, The One Show, Clio, Epica, Golden Drum Portorož, na národních soutěžích Effie a Louskáček a na mnohých dalších. Je držitelem ceny Zlatý ohníček ADC České republiky za osobní přínos české reklamě. . V současné době je kreativním ředitelem nezávislé české agentury Konektor, jejímž je zároveň spolumajitelem. V Konektoru působí i Filip Humplík, který je šéfem pražské ODS. "Řekl nám, že chce kandidovat. A my ho podpořili. Řekli jsme mu, že když o nějaké zakázky přijdeme, tak si budeme muset sehnat nějaké jiné. A skutečně se tak stalo," komentuje kolegovo politické angažmá Charvát. . Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů/CCC České republiky, členem profesní organizace ADC České republiky a členem prestižního British D&AD. . O kreativitě v reklamě přednáší na Vysoké škole ekonomické a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. . Ve volném čase (pokud mu nějaký zbývá) se stará o své děti, plachtí, hraje ragby, lyžuje a vystupuje s kapelou.

DLM: Změnil jste svůj pohled na životní styl s ohledem třeba na trvale udržitelný rozvoj, ekologii? Nedá říct, že bych ho nějak výrazně změnil. Na druhou stranu jsem jako kluk chodil do skautu, takže mám k tomu už v sobě zabudovaný přístup, nikdy jsem k životnímu prostředí nebyl nešetrný. DLM: Je pro vás důležitá kariéra? Je otázka, co to je kariéra. Pro mne je důležité, abych dělal dobře svoji práci. Dříve mi k tomu pomáhala skutečnost, že jsem pracoval ve velké nadnárodní firmě a tím, že jsem dělal svoji práci dobře, jsem tou firmou prostupoval směrem nahoru. To bylo fajn, ale nebylo to nic, o co bych nějak usiloval. Když jsem viděl, že už mi to v mé práci tolik nepomáhá, tak jsem z firmy odešel. Z tohoto hlediska pro mne kariéra důležitá není, důležitý je pro mne výsledek. Dělat svou práci dobře. Aby to k něčemu bylo. DLM: Kterou značku, firmu, výrobek, považujete za symbol úspěchu? Vzhledem k tomu, že jsem z oblasti reklamy, tak takových znám mnoho, je to moje práce. Konkrétně to jsou třeba značky Apple a Nike. Obě začínaly z ničeho. Apple postavili nějací chlapíci v garáži. Nike začínal jako malý obchůdek. A oni z toho vybudovali fungující největší značky na světě. Co je na nich zajímavé: tyto značky si v sobě pořád nesou étos, se kterým vznikaly. Apple přináší nová řešení, která lidi nečekají. Nemyslím až tak technologicky nová: inovátorská jsou tím, jak lidem slouží. Nike zase říká: "Sportujte, sportujte, my tady jsme pro vás a my vás v tom vždycky podpoříme, protože si myslíme, že sport je dobrý". A nezměnila je ani skutečnost, že jsou dnes celosvětové korporace, pořád to v sobě nesou, jsou to jejich základní hodnoty, které lidem něco přinášejí. Proto k nim dodnes mají důvěru. DLM: Napadá vás v této souvislosti i nějaká česká firma? Například Baťa, ten měl stejný přístup. Z ničeho vybudoval obrovské impérium. Nezajímalo ho vydělávat peníze pro peníze, ale protože chtěl obouvat lidi. Cílem jeho snažení bylo, aby lidé měli dobré boty. Další z českých značek jsou například Škoda nebo Plzeňský prazdroj. To jsou výrazné české značky, které si taky v sobě pořád nesou nějakou vnitřní hodnotu. Prazdroj svoje vlajkové pivo dodnes vyrábí tradiční metodou. I když už existují novější technologie, Prazdroj je pro pivo Pilsner Urquell nevyužívá, vyrábí ho tak, jak se to dělalo vždycky, jak se to dělat má. DLM: Existuje nějaká věc, bez které byste si nedovedl představit den? Nedovedu si představit, že bych si nemohl chvíli číst. Jsem závislý na čtení a aspoň chvíli denně musím něco číst. Řeším to tak, že když jedu ráno tramvají do práce, čtu noviny. Večer si zase musím na chvilku sednout s knížkou. Přitom odpočívám a regeneruje se mi hlava. Přes den samozřejmě čumím do internetu, takže si čtu, co se tam mihne.

Oborové termíny KDO KAM Hospodářské noviny | 13.7.2015 | Rubrika: Lidé | Strana: 17 | Téma: Oborové termíny

VOLVO V ČESKU VEDE HEYNA FUCHSOVÁ Šárka Heyna Fuchsová Novou generální ředitelkou zastoupení značky Volvo pro ČR se stala dosavadní manažerka prodeje Šárka Heyna Fuchsová. Ve funkci vystřídala Franka Versaevela, který české Volvo řídil od roku 2010 a přechází od letošního července na nové působiště v Turecku, kde stane v čele tamního zastoupení značky švédské automobilky. Po řadě let vedení českého zastoupení Volva zahraničními manažery se tak řízení ujímá Češka. Fuchsová ve firmě pracuje už šestnáct let. "Jsem velmi ráda, že jsem dostala příležitost díky svým dlouholetým zkušenostem zajistit kontinuitu naší obchodní činnosti a strategie v době, kdy nás čeká na naše poměry nevídaná, zásadní obměna stávajících modelů," uvedla Heyna Fuchsová ke svému povýšení a dodala, že hodlá pokračovat ve směru nastoleném svým předchůdcem nejen v oblasti řízení českého zastoupení, ale především v posilování pozice značky. Nová šéfka tuzemské pobočky Volva v minulosti působila také v obchodním oddělení reklamní agentury Young & Rubicam, následně nastoupila v roce 1999 do tehdejší společnosti Volvo Auto Czech jako marketingová manažerka a od té doby prošla řadou oddělení. Čtyři roky také vedla největší dealerství Volva v České republice. Pozici manažerky prodeje zastávala poslední čtyři roky. Foto: Volvo Car Czech Republic Viceprezidentem Red Hatu je Calderoni Výkonným viceprezidentem a provozním i finančním ředitelem v softwarové společnosti Red Hat se stal Frank Calderoni. Za sebou má více než třicetileté zkušenosti v oblasti financování a ve vedoucích obchodních pozicích, které získal během svého působení v předních technologických společnostech. Před příchodem do Red Hatu například působil sedm let v pozici výkonného viceprezidenta a finančního ředitele ve společnosti Cisco Systems. Lafarge Central Europe řídí Duclaux Antoine Duclaux se stal novým generálním ředitelem společnosti Lafarge Central Europe, která se zabývá například prodejem cementu a dalších stavebních materiálů, zahrnuje Rakousko, Česko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko. Duclaux ve funkci střídá Thomase Spannagla. Nový šéf středoevropské pobočky například v minulosti vedl zastoupení Lafarge v Dubaji či v Hondurasu a na centrále Lafarge v Paříži působil jako senior viceprezident pro strategii. Šváb a Minaříková povýšili v Providentu Právníci v českém a slovenském Providentu mají nové vedení. Ředitelem právních oddělení v obou zemích se stal Martin Šváb (na fotografii), který do Providentu nastoupil před deseti lety na pozici firemního právníka a zatím šéfoval pouze českému týmu. V minulosti pracoval třeba pro kancelář Havel, Holásek & Partners. Další změnou je povýšení Ivany Minaříkové na post manažerky českého právního oddělení. V Providentu pracuje jako právnička od roku 2008. Škarda řídí strategické projekty UPC

Pavel Škarda bude od 15. července zaštiťovat veškeré programové a strategické projekty ve společnosti UPC Česká republika. Zároveň se bude podílet na obchodní strategii UPC. Škarda bude pracovat pod vedením generálního ředitele Franse-Willema de Kloeta a stane se součástí desetičlenného týmu nejvyššího managementu. V UPC pracuje jedenáct let a prošel různými pozicemi od trenéra technických dovedností až po vedoucího místa v klientském centru. Partnerem Mitonu je Štrupl Investiční skupina Miton, která vznikla v roce 2000 a stojí za projekty jako Heureka, Slevomat, Domodi či Bonami, rozšířila počet svých partnerů. Nově se jím stal i spoluzakladatel a výkonný ředitel e-shopu Bonami a spoluzakladatel agentury H1.cz Václav Štrupl. Zaměří se na hledání a rozvoj nových projektů. Pavel Zaal nastoupil do Etnetery Do obchodního týmu české vývojářské firmy Etnetera nastoupil Pavel Zaal, který se zaměří na rozvoj nových obchodních příležitostí. Zaal před příchodem do Etnetery působil v telekomunikační společnosti O2, kde zastával post regionálního manažera v byznysové divizi a měl na starosti akviziční segment. E-shop sLéky vede Kulichová Vedení internetové lékárny sLéky.cz převzala Lucia Kulichová. Kromě řízení e-shopu je zodpovědná také za marketingové aktivity na internetu a nákup lékáren společnosti Salfa, která on-line lékárnu provozuje. Dříve působila třeba jako manažerka internetové lékárny DocSimon či jako šéfka distribuce léčiv v SimonPharma. Štalmachová posílila Wanted-In Leona Štalmachová se stala novou posilou pracovního portálu Wanted-In. Ten při hledání zaměstnanců umožňuje využívat a odměňovat doporučení třetích osob. Jako řídící partnerka nastoupila do společnosti Work-In agency, jež portál provozuje. Bude zastřešovat zejména chod obchodního oddělení. Tipy na firemní a společenské akce posílejte na: [email protected] Foto popis| O autorovi| Připravila: Kateřina Adamcová

C´est si bon: Lyon H.O.M.i.E. | 9.7.2015 | Rubrika: Cityguide - Lyon | Strana: 94 | autor: VANDA HAKKEL | Téma: Oborové termíny

Nové důvody pro návštěvu města na Rhone: Futuristické muzeum od ateliéru Coop Himmelhlau, boutique hotel "Mania Shelter" od Philippe Starčka nebo chrám inspirujících chutí s charakterem urbanního foodbaru. MUSEE DES CONFLUENCES Lyonské museum přírodních věd se prezentuje jako "médium pro předávání znalostí" a jeho jeho

futuristická budova se nachází na poloostrově u soutoku řek Rhône a Saône, který byl před 100 lety uměle rozšířen. Struktura této nové stavby se skládá ze tří částí: The Crystal, The Cloud a The Plinth. Tyto části přitom oddělují samostatný výstavní prostor, veřejné vstupní foyer, hlediště a pracovní prostory. Crystal je pojmenován dle krystalické struktury ze skla, která definuje jeho tvar. Cloud je oblečený v oceli a ukrývá se v něm galerie muzea. Plinth je nižší úroveň muzea.jenž zahrnuje dva sály pro 327 a 122 osob a jakmile bude stavba zcela dokončena, budou se v ní konat série vzdělávacích seminářů. Své místo v této části zaujímá i technické zázemí budovy. Pokud vám během prohlídky muzea vyhládne, můžete se zastavit ve stylovém bistru, které se nachází v přízemí. SPECIÁLNÍ TIP V nejvyšším patře se nachází volně přístupná terasa s kavárnou. Můžete si tam počkat na západ slunce, protože jakmile se schová za horizont a budova se rozsvítí, architektonické dobrodružství pokračuje. ADRESA S6 uai Perrache, 69002 Lyon, France, www.museedesconfluences. fr ARCHITEKTURA WolfD. Prix, COOP HIMMELB(L)AU/ www.coop-himmelblau.at MAMA SHELTER #3 BOUTIQUE HOTEL Stejně jako u všech hotelů Mama Shelter (v Paříži, Marseille, Istanbulu, Bordeaux a krátce také v Los Angeles a Lilie), i v tomto případě se projevila genialita designéra Philippe Starčka, který i v Lyonu dokázal skloubit městskou kulturu a historii s lidsky přívětivou atmosférou. Tento nový hotel se nachází jen pár kroků od náměstí Jean Mace a nabízí 156 útulných pokojů, které jsou jen tak mimochodem vybaveny 27 palcovým iMacem. Mama Shleter má také 6 konferenčních a zasedacích místností různých velikostí, kde se hosté mohou odreagovat pomocí stolního fotbálku a nebo házením šipek na stylový terč. SPECIÁLNÍ TIP Šéfkuchár hotelové restaurace Jérôme Banctel servíruje jednoduchou, ale autentickou kuchni potrpí si přitom nejen na kvalitu, ale také na food styling. ADRESA 13 Rue Domer, 69007 Lyon, France, www.mamashelter. com/fr/lyon DESIGN INTERIÉRU Philippe Starek, www.starck.com VYBAVENÍ INTERIÉRU Apple, Plos, Kartell a další nábytek navržený Philippem Starckem SPA SPA CARITA Tyto městské lázně se ukrývají v prostorách Best Western Hotelu, v blízkosti lyonského letiště v Chassieu. Na více než 600 m2 si zde můžete vychutnávat jemnou atmosféru a rafinovaně zvolené materiály, jenž zde vytvářejí uvolňující scenérii. Funkce spa jsou odděleny dlouhou skleněnou chodbou, která propojuje bazén, jacuzzi, parní lázeň, saunu a čtyři masážní kajuty. SPECIÁLNÍ TIP Stejné designové studio (Les Héritiers) navrhlo i Hotel Le Strato Courchevel 1850, který byl oceněn v soutěži Best Hotel &t Lodge jako nejlepší designový hotel roku 2011. (www.hotelstrato.com). ADRESA Best Western Hotel, Ecke 82 Route de Lyon und 6 Avenue du Progres, 696S0 Chassieu, France, www.spa-bycarita. com, www.hotel-de-chassieu.com DESIGN: Pierre Dubois and Aimé Cecil/ Les Héritiers, www. Ies-heritiers.com VYBAVENÍ INTERIÉRU Roberti, Pedrali, Les Héritiers, historický nábytek z Asie

HOTEL OKKO Lyon Pont Lafayette je už třetím hotelem mladé, ale progresivní skupiny OKKO. Je situován v centru města, přímo v srdci módního 6. pařížském obvodu. Hotel se skládá z 85 pokojů, včetně 6 prémiových, a historické budově, ve které se nachází, vdechl nový život. Designér Patrick Norguet zde totiž vytvořil celou řadu příjemných minimalistických detailů, ovšem žádný nepředčí výhled na břeh řeky Rhôny, který se vám z oken pokojů nabízí. SPECIÁLNÍ TIP'Všichni hoteloví hosté mají přistup do "Clubu", nabízející 300m2 obytné plochy zahrnující business koutek, regály a jídelní kout. Otevřeno má 24 hodin denně. ADRESA 14 bis Quai du General Sarrail, 69006 Lyon, France, www.lyonlafayette.okkohotels.com ARCHITEKTURA Boucharlat (Projekt Managemen) DESIGN Patricfe Norguet, www.patricknorguet.com VYABVENÍ INTERIÉRU: COCO-MAT, Alias, Kristalia, Tolix, Nanimaruina, Tacchini, Cassina, Foscarini CLUB LE SUCRE Club La Sucre (cukr) tvrdí, že je kulturním místem nové generace. Na jednu stranu je to klub, který vám nabídne absolutní soukromí, pokud po něm toužíte a zároveň je to to správné místo, kde můžete snadno poznat nové lidi. Jde sice především o hudební klub, ale na své si zde přijdou i milovníci umění a ležérního komfortu. Kromě skvělých drinků sem lidi táhne i perfektně nastavený soundsystém - za jeden rok, Le Sucre přivítal 110 000 hostů a více než 264 umělců, mezi nimiž je třeba Agoria, Laurent Gamier, Ben ICock, Austra, John Talabot, Roman Flugel, Pantha prince, Dixon. SPECIÁLNÍ TIP Ozvučení bylo navrženo značkou Meyer Sound a nabízí unikátní poslech v celém prostoru klubu. Hlavní sál pojme 800 lidí a na terasu se vměstnají další 400 stovky. ADRESA 50 quai Rambaud, 69002 Lyon, France, www.le-sucre.eu ARCHITEKTUR & DESIGN LFA (Looking for Architecture), www.lookingforarchitecture. com VYBAVENÍ INTERIÉRU Fermoh, Tolix, Vitra, Vintage OBCHOD HYGGELING Tento útulný butik vznikl ve starobylé čtvrti, kde bylo odjakživa spousta obchodu se starožitnostmi. Najdete jej v domě s číslem 13, který potvrzuje rychlý rozvoj ulice Auguste Comte. V regálech, na stěnách i na stropě zde mají celou řadu dekorativních doplňků, ideálních pro last minute nákup, než budete opouštět Lyon. Koupit tu můžete i nábytek od předních designérů, ale ten si raději nechte zaslat domů - obsluha obchodu vám tuto možnost samozřejmě nabídne. SPECIÁLNÍ TIP Oblast Auguste Comte ve středu Lyonského poloostrova shromažďuje více než 150 míst, kam můžete zajít. Jsou tu obchody se starožitnostmi, galerie i restaurace a každý první čtvrtek v říjnu se zde již několik let pořádá festival "Červený koberec" (Le Tapis Rouge). ADRESA 13 Rue Auguste Comte, 69002 Lyon, France, www.hygge. DESIGN Floriane Vergnol, www.hygge.fr/author/fvergnol VYBAVENÍ INTERIÉRU Hay, Carl Hansen, And Tradition, Normann Copenhagen, Muuto, Pinch Design, By Lassen, Original btc, Light Miss Print,

Mercadier, Thibaut RESTAURACE INSTITUT, RESTAURANTÉCOLE PAUL BOCUSE Praxe pro budoucí hvězdy gartonomie: hotelová škola Paula Bocuse "l'Institut" funguje jako běžná brasserie, jež umožňuje studentům, aby zde testovali a rozšiřovali své dovednosti. Legendární šéfkuchár Bocuse také udržuje dobré vztahy se sousedním cvičným hotelem "Le Royal", kde je nastaven podobný systém. Interiér této restaurace přitom vytvořil Pierre-Yves Rochon, který je specialistou v designu luxusních hotelů a restaurací a zároveň tak trochu i otcem celého projektu. SPECIÁLNÍ TIP Kavárna s terasou ve čtvrtém patře je ideální na malý hlad, protože vedle nápojů zde mají i vynikající občerstvení a nebezpečně dobrou zmrzlinu. ADRESA Musée des Confluences, S6 uai Perrache, 69002 Lyon, France, www.museedesconfluences-restauration.com/brasserie-desconfluencesen/ DESIGN INTERIÉRU Pierre-Yves Rochon, www.pyr-design.com VYBAVENÍ INTERIÉRU Pereně, Miele, Seb, Kitchen Aid BAR MIGA OPERA Přátelská atmosféra a přívětivé severské barvy - zhruba tak by se dal popsat charakter tohoto nového food baru. Kamenné zdivo a žárovky přitom evokují lehce industriálni šmrnc, který zapadá do kontextu čtvrti, ve které se Miga Opera nachází. V interiéru také naleznete celou řadu pozoruhodných rekvizit jako je starý psací stroj, pásková videokamera, dřevěné bedny a široký výběr knih. SPECIÁLNÍ TIP Během minuty vám zde připraví jeden z 30 delikátních sendvičů dle vlastní receptury - objednat si ho můžete třeba s vepřovou pečení, lilkem, kaviárem, lanýžem, smetanou nebo sýrem. ADRESA Rue Pizay 5, www.welovemiga.com, www.facebook.com/ miga.miga.miga.miga.miga ARCHITEKTURA Benjamin Carrierre, [email protected] VYBAVENÍ INTERIÉRU Benjamin Carrierre, Scandiproject France, Zangra FLAGSHIP STORE TWINSET Interiér nové prodejny značky TWIN-SET se snaží zdůraznit jedinečnou korporátní identitu a zároveň nastolit odlehčenou atmosféru. Zajímavé jsou v tomto ohledu speciální lustry, které připomínají pugét růží. Příjemné látky, ručně kartáčované dřevo, světlé barvy a měkké osvětlení je zde kombinováno s černě lakovaným kovem a nerezovými doplňky, což vytváří vkusný kontrast. SPECIÁLNÍ TIP Rue des Archers je v blízkosti Place Bellecour, což je jedno z největších otevřených náměstí v Evropě. Toto místo je na seznamu světového dědictví UNESCO a v jeho středu stojí obdivuhodná jezdecká socha krále Ludvíka XIV. ADRESA 4 Rue des Archers, 69002 Lyon, France, www.twinset.com DESIGN TWIN-SET, Stefano Lodesani Studio, www.lodesani.com VYBAVENÍ INTERIÉRU TWIN SET (světla) a Stefano Lodesani Studio (nábytek)

OFFICE GL EVENTS HEADQUARTERS Postupná rekonstrukce oblasti mezi řekami, kde se dříve nacházely staré doky, získává první působivé výsledky. Jedním z prvních dokončených projektů, který nastínil možný směr, je tato "banka umění", jenž byla navržena jako supermoderní objekt respektující průmyslovou historii lokality. Většinu použitých materiálů, což je především ocel a sklo, lze přitom demontovat a následně recyklovat. Cílem investorů je vznik kulturně směrované čtvrti, do které by mohli obyvatelé Lyonu zamířit v případě volnočasových aktivit. Soudě dle projektu GL Events to vůbec není nereálná myšlenka. SPECIÁLNÍ TIP V sousedství vzniká zajímavá budova navržená ateliérem Jakob + MacFarlane pro mediální agenturu Euronews. ADRESA 59 Quai Rambaud, 69002 Lyon,, www.gl-events.com ARCHITEKTURA Studio Odiíe Lec[, www.odiIedecq.com VYBAVENÍ Vitra, Poltrona Frau, Luceplan, Valli Valli *** LYON TOP DESIGN ADRESY * VDC I B VILLAGE DES CRÉATEURS Rue René Leynaud 19, www.villagedescreateurs. com. Obchod nabízející módní šperky, dekorace a design. * LIBRARIE ARCHILIB 21 Place des terreaux, www.archilibrairies.com, Antikvariát s knížkami o architektuře. * MAISON HOME DESIGN 65 Rue du President Edouard Herriot, www.maisonhomedesign.fr. Dům s nábytkem od světových značek.

Letiště Václava Havla Praha chystá změnu podoby terminálů i jejich okolí buildingnews.cz | 12.7.2015 | Rubrika: Novinky na webu | Strana: 0 | autor: Tomáš Johánek | Téma: Oborové termíny

PRAHA - Český aeroholding vypsal dvoukolovou urbanisticko-dopravní soutěž, jejímž výsledkem má být ideové řešení veřejného prostoru před Terminály 1 a 2. Cílem je získání návrhu nové organizace dopravy a vytvoření urbanistické koncepce pro veřejný prostor a rozvojové plochy, mimo jiné v návaznosti na připravovanou výstavbu železničního napojení a nový systém parkování. Před terminály by tak mělo v budoucnu vyrůst reprezentativní a příjemné prostranství s moderním řešením automobilové dopravy a parkování. Změnou má projít také současný interiér terminálů 1 a 2, který má cestujícím již při příletu evokovat začátek dovolené v Praze či České republice. Pro stanovení urbanistické koncepce a řešení dopravy byla ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy podle standardů pro architektonické soutěže vyhlášena veřejná dopravněurbanistická soutěž, která bude svého vítěze znát do konce roku 2015. "Věříme, že získáme nadčasové a inovativní řešení s jednoduchou a přehlednou strukturou dopravních cest, a to nejen s ohledem na budoucí napojení letiště na železnici a změnu parkovacího systému. Zároveň bychom chtěli nabídnout cestujícím kultivované prostory nejen uvnitř samotných terminálů, ale i před nimi," upřesňuje Václav Řehoř, předseda představenstva Českého aeroholdingu. Architekti mohou své soutěžní návrhy podat do 17. srpna 2015, kdy končí lhůta pro podání v prvním kole soutěže.

Kromě venkovních ploch projdou výraznou změnou i vnitřní prostory obou terminálů, a to díky spolupráci s celosvětově působící kanceláří Chapman Taylor International. Ta navrhla například podobu Terminálu 5 londýnského letiště Heathrow nebo cenami ověnčené obchodní centrum v Leedsu. "Společně s britskými designéry bychom chtěli proměnit vnitřní prostory Terminálů 1 a 2 Letiště Václava Havla Praha tak, aby se v nich více promítala symbolika Prahy, respektive České republiky. Mělo by se jednat o jednoduchý výtvarný návrh završený koncepcí pro budoucí úpravy interiérů letiště. Nová podoba má v návštěvníkovi jednoduchými odkazy na turisticky známé motivy a scenérie vzbudit pocit, že jeho dovolená v Praze či České republice začala již ve chvíli, kdy vystoupil z letadla," vysvětluje Václav Řehoř. Nový koncept by se měl do podoby terminálů promítat postupně. První výraznou změnou, kterou cestující zaregistrují, bude nové informační pracoviště Welcome Centre v Terminálu 1, jehož výstavba je plánována na příští rok. Proměna terminálů a jejich okolí je součástí dlouhodobého záměru Letiště Praha zpříjemnit cestujícím čas, který na letišti tráví. Ten je v současné době podpořen komunikační kampaní s podtitulem Měníme letiště pro vás, která zastřešuje i změny v parkování a v oblasti stravování.

Berlínská tabule: Tuny potravin potřebným místo na smetiště ceskapozice.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Česká pozice / Téma | Strana: 0 | autor: Česká pozice, Zuzana Lizcová | Téma: Oborové termíny

Příběh Berliner Tafel se začal odvíjet v roce 1993, kdy se skupinka žen z Berlína rozhodla pomáhat lidem v nouzi. Poté vznikla iniciativa Laib und Seele (Chléb a duše) a postupně v Berlíně 45 výdejních míst pro neprodejné potraviny. Berliner Tafel má dnes 28 stálých zaměstnanců a skoro dva tisíce dobrovolníků. Píše Zuzana Lizcová. S energickou padesátnicí Sabine Werthovou sbíhám v jedné z obřích hal berlínské velkoobchodní tržnice po schodech do skladu. Na 1200 metrech plochy to bzučí jako v úle. Lidé v zelených tričkách se míhají kolem přepravek s ovocem a zeleninou, každou chvíli se ozve "pozor", protože se přiváží nebo odváží další dodávka. Sabine Werthová se usmívá a mimoděk utrousí: "Tamhle je moje kancelář. Musím se přece něčím živit." Zdraví se s kolegy a hrdě je představuje. Tohle je její dílo. Berliner Tafel (Berlínská tabule), která měsíčně rozdělí potřebným 660 tun potravin, jež by jinak skončily na smetišti. V čele této organizace se Werthová angažuje již 22 let jako dobrovolnice. Známý projekt Vystudovanou sociální pedagožku ve skutečnosti živí malá firma, která zprostředkovává hlídání dětí a pomoc v domácnosti pro nemocné ženy, po porodu či s rizikovým těhotenstvím. Mnohem známější je ale tím, co dělá v životě "navíc". Řídí projekt, díky němuž se v celém Německu ročně rozdělí více než sto tisíc tun potravin, které by jinak přišly nazmar, mezi více než 1,5 milionu lidí s nízkými příjmy. Sabine Werthová řídí projekt, díky němuž se v celém Německu ročně rozdělí více než sto tisíc tun potravin, které by jinak přišly nazmar, mezi více než 1,5 milionu lidí s nízkými příjmy Jeho činnost má dvojí efekt - nabízí chudým přístup k čerstvým potravinám a zabraňuje jejich plýtvání. "Začali jsme tím, že jsme chtěli pomáhat lidem," vypráví v jednoduše zařízené

zasedačce Werthová. A dodává: "Ale na to, že jde i o minimalizaci odpadu, jsme přišli velmi rychle, téměř současně." Menší obchody i velké supermarkety totiž na návrh, že si zástupci vznikající organizace chtějí odvézt neprodejné potraviny, prý reagovali otázkou: "Cože, vy chcete náš odpad?" Chvíli údajně trvalo, než si nechali vysvětlit, že to, co je pro ně na odpis - pečivo po zavírací době či jogurty dva dny před vypršením minimální doby trvanlivosti -, může ještě někdo s chutí a rád sníst. Výběr přímo na místě Příběh Berliner Tafel se začal nenápadně odvíjet v roce 1993, kdy si skupinka žen z Berlína řekla, že by rády pomáhaly lidem v nouzi. "Na začátku jsme se zeptali v několika restauracích, jestli by mohly dvakrát do týdne uvařit teplé jídlo pro 60 osob. To jsme pak rozvážely do zařízení pro lidi bez domova," vzpomíná Werthová. Tento nápad se ale neosvědčil. Jeho provádění bylo příliš nákladné a pomáhal jen pár lidem. Restaurace, kterým pravidelně přebývalo více porcí, zákonitě krachovaly. Více než deset let jezdili dobrovolníci z Berliner Tafel do obchodů a zboží si vybírali přímo na místě Přišel čas oslovit supermarkety a drobné obchodníky. Více než deset let jezdili dobrovolníci z Berliner Tafel do obchodů a zboží si vybírali přímo na místě. "Odpad jsme jim tam nechávali. Odváželi jsme jen vytříděné zboží. Dávali jsme jasně najevo, že chceme jen to, co je z neprodaného ještě dobré," zdůrazňuje Werthová. Obrat přišel až poté, co ve spolupráci s církvemi a veřejnoprávní rozhlasovou a televizní stanicí rbb vznikla iniciativa Laib und Seele (Chléb a duše) a s ní postupně v celém Berlíně 45 výdejních míst pro jinak neprodejné potraviny. Od té doby a díky spolupráci s mnoha novými obchodníky se to prý už nedalo časově zvládat. Další "tabule" Většina zboží se nyní sváží do centrálního skladu v tržnici a třídí se tam. Za volanty dodávek usedají třeba dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nemají chuť dívat se celý den na televizi. Ze skladu zboží (zeleniny a ovoce bývá prý denně šest až osm tun) většinou ještě tentýž nebo následující den putuje ke konečnému cíli - k některé z poboček Laib und Seele. Další "tabule", sesterské organizace té berlínské, dnes už působí v 900 německých městech a fungují na podobném principu V nich si mohou potraviny jednou týdně vyzvednout sami lidé s nízkými příjmy, nebo jedno ze tří stovek sociálních zařízení, s nimiž Berliner Tafel spolupracuje. Starají se třeba o děti, penzisty nebo lidi bez domova, jimž chtějí jednou za čas připravit snídani nebo teplý oběd. Díky bezplatným dodávkám ušetří část nákladů na suroviny a můžou sobě i klientům poskytnout společný kulinářský zážitek. Další "tabule", sesterské organizace té berlínské, dnes už působí v 900 německých městech a fungují na podobném principu. Potraviny, třeba ovoce nebo konzervy, jim prý mohou věnovat i soukromníci. "Ale to se skoro nikdy nestává," říká Werthová. A podotýká: "Soukromníci by nejraději odevzdávali hotové jídlo - třeba pečené koláče po oslavě. Ale to jsou věci, které si z hygienických důvodů vzít nesmíme." Pouze pomoc

Lusky, kedlubny, pórky, za zelenými přepravkami vykukují červené s pečivem a Sabine Werthová ukazuje, kde se skrývá "pokladnice" pro cenné potraviny s delší dobou trvanlivosti. Konzerv, čokolád ani těstovin se obchodníci nezbavují rádi. Větší množství se jich ale daří získat například kolem Velikonoc nebo Vánoc. V Berlíně se odhaduje počet lidí v sociální nouzi na více než půl milionu. Žádný, byť sebelepší soukromý projekt jim nemůže plně a trvale pomoci. Tak velké cíle si ale Sabine Werthová neklade. Před nimi stojí v berlínských supermarketech dobrovolníci a vyzývají zákazníky, aby ke svému nákupu přihodili nějakou tu věc navíc a věnovali ji Tafel. Akce bývá úspěšná, získají se díky ní pro sociálně slabé další tuny potravin. A po svátcích putují do skladu v tržnici nesnědení Mikuláši a zajíčci. Podobně je tomu i po velkých společenských akcích, třeba veletrzích nebo berlínském maratonu, kdy se Tafel těší z přílivu jablek, hrušek či banánů. Dobrá, namítají kritici. To je všechno hezké. Ale v Berlíně se odhaduje počet lidí v sociální nouzi na více než půl milionu. Žádný, byť sebelepší soukromý projekt jim nemůže plně a trvale pomoci. Tak velké cíle si ale Sabine Werthová neklade: "My pro tyhle lidi nejsme spásou. Jsme jen pomocí, řešení musí přijít z politické strany." Mnoho drobných sponzorů Werthová prý nerozumí tomu, proč natolik bohatá země, jako je Německo, na jedné straně posílá stovky miliard do krizových oblastí po světě a na druhé se dostatečně nesnaží o vymýcení domácí chudoby. "To nikdy nepochopím, proto také nechci jít do politiky," vysvětluje Werthová. A dodává: "S těmi lidmi toho chci mít co možná nejmíň společného. Hodně a ráda s nimi diskutuji, ale nechci, abychom abychom byli na sobě plně závislí." Pro Sabine Werthovou je nezávislost klíčová. Svůj projekt proto nezaložila na podpoře velkých a bohatých, ale mnoha drobných sponzorů. Nezávislost je pro ni klíčová. Svůj projekt proto nezaložila na podpoře velkých a bohatých, ale mnoha drobných sponzorů. "Je to naše velká výhoda," pochvaluje si Werthová. "Přečkali jsme dvě hospodářské krize kompletně beze škod, protože máme mnoho malých dárců, kteří nás podporují i tehdy, když sami mají méně." Když někdo z nich vypadne, není to pro celek nenahraditelná ztráta. "Nechci velké firmy, které nám dají jednou za rok půl milionu a v příštím roce už nemají peníze nebo je nechtějí dát nám," stojí si za svým Werthová. "Pak nám chybí půl milionu. Vyrovnat to je skutečně těžké. Ze stejného důvodu nechceme peníze ani z veřejných rozpočtů," dodává. Realita Do eráru nechce sáhnout také z jiného důvodu. "Kdybychom žádali o veřejné peníze od senátu nebo od městských čtvrtí, jsem si jistá, že bychom je dostali," myslí si Werthová. "Ale chtěli by po nás statistiku, komu, kolik, jak často dodáváme. Museli bychom zboží zavážet, byli bychom k tomu nucení. A to nesedí k našemu dobrovolnickému konceptu," zdůrazňuje. Realitou je, že pracovníci Tafel nikdy nevědí, co přesně daný týden dostanou, co ve kterém obchodě zbude. Nemohou a nechtějí proto dopředu nikomu nic slibovat.

Realitou je, že pracovníci Tafel nikdy nevědí, co přesně daný týden dostanou, co ve kterém obchodě zbude. Nemohou a nechtějí proto dopředu nikomu nic slibovat. Odmítají suplovat roli komunálních nebo státních zařízení, stát se záminkou, aby se krátily dávky pro potřebné. To je prý i důvod, proč pobočky Laib und Seele nemají otevřeno permanentně, ale jen jednou týdně. Navzdory tomu nejsou cíle Sabine Werthové a jejích spolupracovníků malé a do značné míry se jim je daří naplňovat. Berliner Tafel má dnes 28 stálých zaměstnanců a pracuje v ní skoro dva tisíce dobrovolníků, což představenstvo bere jako velký úspěch i závazek. "Během uplynulých 22 let jsme obchodníky upozorňovali, jakým způsobem plýtvají. Staráme se, aby změnili své myšlení. Aby jinak kalkulovali, objednávali, aby dříve zlevňovali a své zboží skutečně prodali," říká Werthová. Pochvala Mercedesu Leccos se podle ní v tomto směru pohnulo. Rozhodně ale odmítá, že by Tafel měla své stálé klienty zásobovat dál, třeba prostřednictvím nákupu zboží: "Když už nebudeme mít co sbírat, protože toho bude málo, pak jsme něčeho skutečně velkého dosáhli. Pak jsme skutečně pohnuli s minimalizací odpadu." Sabine Werthová si pochvaluje partnerství s výrobcem automobilů Mercedes, který pobočkám Tafel po celém Německu dodává výměnou za dobrou reklamu chladící vozy za výrobní cenu Koncept Tafel je sice jejím velkým dílem, pokud se ale ve své současné podobě přežije, truchlit nad ním zjevně nebude. Bude prý jen třeba hledat nová řešení, jak lidem nadále pomáhat. Není těžké jí věřit. Ze slov i gest drobné ženy je zřejmé, že se nebojí nových cest a umí pružně hledat řešení. S neskrývaným nadšením mluví o tom, jak dobře fungují žádosti nikoli o peníze, ale o věcné dary. Pochvaluje si partnerství s výrobcem automobilů Mercedes, který pobočkám Tafel po celém Německu dodává výměnou za dobrou reklamu chladící vozy za výrobní cenu. "Pokud by Mercedes skončil, byl by to pro nás velký problém," přiznává Werthová. A úsměvem dodává: "Ale auta bychom dále měli - jen v budoucnosti bychom nová nedostali. To je závislost, s níž můžeme žít." Projekt Kimba Projekt Kimba. Docela dobře se prý daří oslovovat reklamní agentury či tiskárny, aby Tafel bezplatně nebo za výhodnou cenu dodávaly propagační materiály. S mnohem větším nadšením ale Werthová mluví o darech, které její organizace dostala od berlínského dopravního podniku a německých drah vyřazený dvojpodlažní autobus a vlakový vagon. Double-decker, který dříve brázdil ulice metropole, i vagón, který musel být do Berlína přivezen ze Severního Porýní-Vestfálska, slouží dnes projektu Kimba. V obou jsou zabudovány kuchyně, ve kterých mohou s vařením experimentovat školní děti. Autobus za nimi může přijet, za vagónem je třeba se vypravit do berlínské velkoobchodní tržnice. "Vagón stál sto eur, s DPH 119. Těch 19 eur jsem ráda připlatila," žertuje Werthová. Autobus stál pouhé jedno euro a 19 centů. Double-decker, který dříve brázdil ulice metropole, i vagón, který musel být do Berlína přivezen

ze Severního Porýní-Vestfálska, slouží dnes projektu Kimba. V obou jsou zabudovány kuchyně, ve kterých mohou s vařením experimentovat školní děti. "S projektem Kimba jezdíme už pět let, a to je opravdu hezká věc," říká s neskrývanou pýchou Werthová. Spolu se svými kolegy zjistila, že některé děti z domova ani nevědí, jak se drží nůž. "Už jsme se setkali i s takovými, které chtěly vyhodit ,slupku' z papriky a sníst její vnitřek," směje se Werthová. "Máme s tím nejdivočejší zkušenosti a zažíváme veselé historky. A zjistili jsme, že to nijak nesouvisí se vzděláním rodičů ani s finančními možnostmi rodiny. Částečně jsou děti skutečně z bohatých čtvrtí, přesto si myslí, že Capri Sonne roste na stromech. Jen proto, že to tak viděly v reklamě," kroutí hlavou. Kuchyně Berliner Tafel jim mají ukázat, v čem je kouzlo vaření, a jak snadné je připravit si dobré jídlo z čerstvých surovin. Česká snaha Ve snaze změnit konzumní návyky a zabránit plýtvání jídlem je Kimba jen malou ukázkou úspor. Ale i ona může připomenout, že globální potravinové statistiky jsou alarmující. Jen každý průměrný Evropan vyhodí ročně přes 100 kilogramů jídla a odhaduje se, že třetina světové produkce potravin skončí na skládkách. Vedle německých "tabulí" se snaží trend otočit řada jiných organizací, například Česká Federace potravinových bank. Podle jejího ředitele Fabrice Martina-Plichty vychází z konceptu, který vznikl v šedesátých letech 20. století v USA, a zaměřuje se výhradně na spolupráci s velkými obchodními řetězci. V Česku získává zboží z hypermarketů Tesco, Albert, Globus, Makro či Penny. Její zástupci sbírají čerstvé potraviny, snaží se ale především získávat trvanlivější zboží. Česká Federace potravinových bank vychází z konceptu, který vznikl v šedesátých letech 20. století v USA, a zaměřuje se výhradně na spolupráci s velkými obchodními řetězci Jen v Praze podle Plichty za rok přerozdělí 100 tun jídla. Ve své současné podobě funguje projekt, který navázal na dřívější iniciativu zakladatelů Naděje Ilji Hradeckého a Vlastimily Hradecké, od března roku 2006. V hlavním městě dodává potraviny do desítek neziskových organizací, například právě do Naděje, Armády spásy či dětských zařízení Klokánek. "Všechny firmy, se kterými spolupracujeme, dbají na nezávadnost výrobků. Každý skandál by zasáhl nás i danou společnost," řekl ČESKÉ POZICI Fabrice Martin-Plichta. Provoz Potravinové banky Praha je prý relativně nenáročný. Financuje se převážně z darů firem, mezi které patří významní producenti potravin, a soukromých osob, ale částečně i z městských grantů.

Finanční správa vypsala soutěž na kampaň k elektronické evidenci e15.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Domácí události | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

Finanční správa vypsala zakázku na přípravu informační kampaně k elektronické evidenci tržeb (EET). Předpokládaná hodnota za stanovení strategie a kreativní části je 1,35 milionu korun bez DPH, informovala na webu. Na výsledky tendru později naváže rozsáhlejší nadlimitní zakázka, která bude zahrnovat realizaci kampaně, včetně zprostředkování reklamního prostoru. Vítězná agentura by měla navrhnout podobu kampaně, která chystanou evidenci tržeb představí

jako prostředek k nápravě podnikatelského prostředí a lepšímu výběru daní. Druhou cílovou skupinou jsou podnikatelé, kteří mají být včas informováni o povinnosti registrovat se do systému. Součástí zakázky je zpracování návrhů inzerátů nebo scénářů vzdělávacího pořadu či reklamního spotu. Agentura má také navrhnout komunikační strategii loga e-tržby, dále stanovit takzvaný komunikační mix, včetně zásahu cílových skupin a navrhnout jednotlivé fáze kampaně včetně optimálního rozpočtu. Předpokládanou hodnotu tvoří 1,15 milionu za plnění zakázky a 200.000 korun za opční právo zadavatele. Váha hodnotících kritérií je stanovena: 40 procent pro kreativní část, 40 procent pro strategickou část a 20 procent pro nabízenou cenu. Výkonný ředitel Asociace komunikačních agentur Michal Charvát ocenil, že finanční správa zvolila formu veřejné komunikační kampaně. "Hlavně v případě významných změn je kvalitní komunikace v podstatě podmínkou toho, aby ke změně vůbec došlo a byla trvalá. Občané jsou směrem ke státní správě vcelku rozumně nedůvěřiví a komunikační otevřenost je to první, co může pomáhat takovou nedůvěru odstraňovat," řekl Charvát. "Komunikační kampaň také nutí státní správu opravdu domyslet a hlavně obhájit, co konkrétního nové řešení přináší občanům a společnosti za výhody. Vylučuje tedy jakési kabinetní řešení, ale přináší věci veřejné do veřejného prostoru, kam patří," dodal. Rozpaky z dvoudílné formy tendru Vítá také využívání kvalitativních ukazatelů při hodnocení, zároveň je ale na rozpacích z dvoudílné formy tendru. "Moc mi nedává smysl, aby v jedné částí výběrového řízení jedna agentura kampaň a její strategii vymyslela, a ve druhé jí jiná provedla. Jestli něco komunikační agentury špatně snášejí, tak je to když jejich nápady realizuje někdo jiný. To může chuť těch nejlepších agentur se tendru zúčastnit významně snížit," poznamenal výkonný šéf asociace. Na nynější tendr naváže větší nadlimitní zakázka, která již bude zahrnovat provedení mediální kampaně podle vysoutěžené strategie. Její odhadovaný rozpočet zatím finanční správa nezveřejnila. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) Hospodářským novinám dříve řekl, že informační kampaň spolu s dalšími náklady na přípravu systému přijdou na zhruba 80 milionů korun. Náklady přes půl miliardy Elektronickou evidencí tržeb se chce vláda zaměřit na šedou ekonomiku. Dosavadní výpočty zmiňují přínos po zavedení systému jako zvýšení daňového inkasa o 10 až 12 miliard korun. Vstupní investice podle dostupných podkladů dosáhne zhruba 320 milionů korun. Roční provozní náklady pak mají být 250 milionů korun. Zákon, který má nový systém od příštího roku zavést, nyní projednává Sněmovna. Vládní koalice předlohu brání před kritikou opozice, podle níž je opatření zbytečné a nenaplní stanovené cíle. Varují také před údajně nebezpečným shromažďováním dat. Dezinformační kampaň naopak odmítá ministr Babiš, který namítá, že finanční správa nezíská o podnikatelích žádné detailní informace. Jednání provázejí obstrukce. Čtěte také: Lidovcům vadí způsob evidence tržeb, navrhnou větší ochranu živnostníků

Zemědělci: Evidence tržeb zničí drobné živnostníky, zbudou mrtvé vesnice Chorvatský ministr: Přiznané tržby se po jejich evidenci až zdvojnásobily

Los Grileros promují Avokádo e15.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Nové kampaně | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

Značka Avokádo rozjíždí soutěž s tematikou grilování. Kampaň k ní vytvořila agentura IS Produkce. Avokádo, značka koření a dalších ochucovadel, odstartovala letní online komunikační kampaň, kterou připravila společnost IS Produkce. Hlavní roli v ní dostala trojice svůdníků a labužníků Los Grileros, která zpívá o létě plném chuti a o své životní lásce - grilování. Cílem kampaně, která potrvá do konce prázdnin, je oslovit převážně mladší skupinu zákazníků. Pro tento účel byl natočen spot, který uživatele přesměrovává na microsite Losgrileros.cz a zároveň vyzývá k účasti v soutěži a k tvorbě uživatelského obsahu se značkou Avokádo.

Uživatelský obsah je spolu s kampaní dále zpětně komunikován na sociálních sítích. Motivací pro tvorbu obsahu je soutěž, v jejímž každém soutěžním kole vyhrávají nejkreativnější zájemci účast na originální grill party s Los Grileros, grily weber, maso a pivo. Čtěte taky: Granko láká na retro účesy

Soulbound Games: "Renoir děláme podle sebe" hrej.cz | 11.7.2015 | Rubrika: Rozhovory | Strana: 0 | autor: Vojta Dřevíkovský | Téma: Oborové termíny

Česká noirová hra je docela unikátní záležitost. O vývoji logické plošinovky Renoir jsme se bavili se členy zlínského studia Soulbound Games. Zlínské studio Soulbound Games se minulý týden vydalo na Kickstarter se svoji noirovou hrou Renoir a nás zajímalo, proč se rozhodli Češi pustit do americké detektivky s logickou plošinovkou v srdci. Zavolali jsme na druhý konec republiky a popovídali si s Martinem Pernicou a Markem Zemanem, kteří společně se svým týmem už odvedli na hře kus práce, ale ještě mají spoustu před sebou. Během dvaceti minut jsme rozebrali, co je vedlo ke stylu Renoiru, úskalí vývoje černobílých her a třeba i jejich pohled na českou indie scénu. Můžete se představit našim čtenářům? Martin Pernica: Jmenuji se Martin Pernica a v Soulbound Games vystupuju jako CEO, generální ředitel, ačkoliv tenhle název nemám rád, protože mi přijde nadužívaný. Snažím se navazovat a udržovat vztahy s dalšími stranami po světě a zároveň zastávám funkci programátora a vlastně i vedení dalších programátorů. Ve zkratce tedy programování a komunikace s dalšími lidmi. Marek Zeman: Já jsem Marek Zeman a mám u Renoiru na starosti game design a příběh. Co se týče game designu, je to hlavně vymýšlení herních mechanik, čím by měla být hra zajímavá a

zajištění, aby byla pro hráče dobře hratelná. Také píšu celkový herní příběh, vymýšlím, jak bude vyprávěn. To jsou moje dvě největší zodpovědnosti v týmu. Hned v druhém updatu na Kickstarteru jste se pochlubili vašemi nejoblíbenějšími noirovými příběhy. Mě by ale spíše zajímalo, jaké jsou vaše nejoblíbenější hry? Martin: No, to je složitá otázka. Člověk jich má v hlavě tolik, že si teď jednu nejoblíbenější nevybavím. Když zavzpomínám, tak mě v poslední době hodně oslovilo Child of Light. Ne, že by to byla ta nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál, ale opravdu se mi líbila... Transistor byl taky špičkový... Ale asi budu muset ještě přemýšlet. Marek: Zatím to můžu převzít já. Asi řeknu velké klišé, ale moje nejoblíbenější hra je Mafia. Je to dáno asi historicky, protože jsem ji hrál jako malý a prostě je to zážitek, na který se nezapomíná. Možná to bude i tím, že byla u nás tak populární, rozšířená a hlavně dabovaná... V té době to byla prostě pecka a asi se to se mnou vezlo a zůstalo to do dneška. Kdybych měl zvolit plošinovku, tak by to asi bylo Limbo, ke kterému často bývá Renoir přirovnávaný kvůli tomu monochromatickému stylu. Mně se Limbo líbí především kvůli hratelnosti a vlastně kvůli celému pojetí a délce, díky které je všechno velmi intenzivní. Každá obrazovka je zcela jiná, nová a výživná, takže hraní Limba je pro mě čirá zábava. Martin: Když jsem teď vzpomínal, tak jedna z prvních her, která mě dodnes baví a je to taková moje srdcová záležitost, je Baldur's Gate a vlastně i Icewind Dale, ikonická klasická RPG. V modernější verzi pak Dragon Age a když se od toho posunu dál, tak případně sci-fi variace Mass Effect. To jsou moje nejoblíbenější tituly. Co Pillars of Eternity, už jsi hru zkoušel? Martin: Mám to v hledáčku už docela dlouho, ale kdybych to teď začal hrát, tak Renoir nikdy nedodělám. (smích) Co vás vlastně přimělo k vytvoření noirového příběhu? Marek: Noirová stylizace a celé to zasazení je pro nás velice atraktivní. Když jsme poprvé přišli s nápadem udělat noirovku, tak jsme si řekli: "Wow, to by mohlo vypadat fakt skvěle." Je to něco, co není v herním světě ještě okoukané. Samozřejmě, že takhle laděné hry existují, ale rozhodně to není žádná masová záležitost. Nedělali jsme to tak, že bychom přemýšleli, co by se mohlo líbit širokému publiku. Noir je zkrátka něco, co se nám líbí a hru děláme podle sebe. Martin: Každý z týmu má noirové detektivky rád. Já třeba zbožňuju Sin City, ačkoliv to možná zní jako klišé, ale pořád je to pro mě jedna z nejšpičkovějších věcí vůbec. Zároveň miluji ty klasické noirové filmy. Když jsme s Márou chodívali posedět a popřemýšlet, co bychom udělali za hru, přišli jsme na to, že máme tenhle styl rádi, a tak jsme se pustili do vymýšlení vhodné hratelnosti a herních mechanismů. Něco jsme vymysleli, noirový kabát tomu seděl, tak jsme na tom pracovali dál a vznikl z toho Renoir. Jaké hry jste dělali předtím než jste se vrhli na Renoir? Marek: Historicky vycházíme z pobočky digitální agentury, kde jsme oba dříve byli programátoři, nebo vlastně Martin pořád je, ale já jsem se tehdy také věnoval programování. Soustředil jsem se na webové hry, spíše jsem designoval menší hry na Facebook a webové stránky. Renoir je pro mě daleko větší projekt a větší zodpovědnost. Martin: Předtím, než se k nám Mára přidal, tedy než jsme začali pracovat na Renoiru, jsme se v Soulbound Games soustředili na mobilní platformy. Měli jsme takový ambiciózní nápad udělat obrovské RPG na telefony. Po půl roce jsme zjistili, že vlastně nemáme nic v ruce, protože to byl

moc velký projekt, takže jsme to zamrazili. Máme spoustu perfektní hudby, perfektních obrázků, ale nešlo na tom dál pracovat. Potom jsme se rozhodli, že uděláme nekonečnou běhačku, protože to tehdy bylo dost oblíbené. Řekli jsme si, když to funguje ostatním, mohlo by to vyjít i nám, ale úplně nám to nevyšlo... Jak se má člověk prosadit mezi třemi tisíci dalších podobných her? Nakonec jsme projekt dokončili, ohlas byl docela fajn, ale nemělo to dostatečný finanční návrat, který by podpořil další vývoj. Pak jsme se rozhodli dělat zakázky, abychom si našetřili na Renoir. Od prvních trailerů na mě působí město, ve kterém se Renoir odehrává, jako více než zasazení, ale spíše taková svébytná entita ve hře, téměř jako jedna z důležitých postav. Odkud jste čerpali inspiraci a jak byste jej popsali? Marek: Je to fiktivní město, nemá předobraz v jednom konkrétním městě v Americe. Je hodně inspirované z americké architektury 40. let, ale přidali jsme do něj vlastní věci. Například ta monumentální budova v centru, to je městská radnice, kterou jsme sami vytvořili a nikde na světě neexistuje. Obrazně řečeno, město bude jako taková postava, která v Renoiru hraje důležitou roli. To, co se v něm před dějem hry stalo, má velký vliv na příběh v přítomnosti, na atmosféru hry a celkový herní zážitek. Co je nejtěžší na vývoji hry, která je pouze černobílá? Martin: Možná to zní, že barevné omezení celý vývoj strašně zjednodušuje, ale ve finále je to spíše složitější. Člověk má jen omezené možnosti, jak vyjádřit některé věci, ale děláme všechno proto, abychom hře, městu a prostředí dali co nejpůsobivější atmosféru. Vůbec není pravda, co se říká - že by monochromatické hry byly snazší na vývoj. Nedá se říct, že by nám tato volba něco nějak výrazně ulehčila. Musíme často bojovat s tím, aby hra byla na monitoru vůbec vidět a zároveň, aby si i nadále uchovala svou temnou atmosféru. Marek: Náš grafik Tobiáš vždycky nakreslí nějakou obrazovku a je nadšený, jak krásně vypadá. My si to pak pustíme na našich nezkalibrovaných monitorech a už to tak dobře nevypadá. Z grafického hlediska je asi největší výzva najít balanc, aby tahle stylizace vypadala dobře pokud možno všude. Zjistili jsme, že vlastně existuje jen velmi úzký prostor, kde světelné kontrasty vypadají pěkně a je vůbec poznat, co se na obrazovce děje. Mnoho monochromatických her využívá barvy ke zdůraznění něčeho důležitého. Bude ve Renoiru taky něco takového? Marek: Zatím jsme to nikde explicitně neřekli, ale ano. V gameplay traileru je vidět žlutou policejní páskou označené místo činu, kam James přijde a kde mu pomáhají duše obětí. U nás tedy bude barva vymezovat prostor, kde bude možné spustit náš hlavní herní mechanismus vyvolávání duší a kde jsou logické hádanky. Není to však jediné místo, kde bude hrát barva nějakou roli, zatím o tom ale mluvit nechceme. Nemáme se tedy tešit na femme fatale a její rudé rty? Marek: Zrovna nad tímto jsme hodně uvažovali, protože se nám hodně líbí, jak je to v jiných dílech použité, ale zatím s barvou pracujeme spíš opatrně a nechceme to přehánět. Plánujete nějak využít detektivní pozadí Jamese Renoira i v herních mechanismech? Martin: No, nevím, jak moc toho můžu prozradit, kdyžtak do mě, Máro, kopni, ale každopádně ten představený herní mechanismus není to jediné, co ve hře budou hráči dělat. Protože byl James detektiv, budou ve hře i prvky, které... No, nechci přímo říkat adventurní, že by měl James nějaký inventář a... Marek: Už kopu. (smích) Určitě toho jeho pozadí chceme využít, ale spíše ve vedlejších

mechanismech, které bych zatím radši neprozrazoval... Třeba i kvůli tomu, že některé ještě nemáme dovedené do finální podoby, kterou bychom mohli prezentovat. Martin: Ale vyhrát si s tím chceme. Marek: To jo. Můžeme čekat ve hře nějakou českou stopu nebo je všechno zasazené do Ameriky? Martin: No... Tak rozhodně tam budou české titulky. Marek: Jako přímo českou stopu ve hře samotné? Martin: Asi nás lidi nebudou mít moc rádi, ale zřejmě nic českého není v plánu. Marek: Ale jo, myslím si, že tam něco propašujeme, ale zatím není v plánu do hry účelově dávat něco ryze českého. Jaké to je vlastně vytvářet hry v českém prostředí? Martin: Zpočátku to bylo úžasné, velká euforie, ale jak do toho začal člověk víc a víc zabředávat, začala se z toho stávat taková, s nadsázkou řečeno, noční můra. Nikdy jsem nedělal takhle velký projekt a nikdy nedokážu říct, co se bude dít další den. Každopádně je to děsně skvělý, je to něco, o čem jsem od malička snil. Když jsem hrál poprvé Prehistorika, říkal jsem si, že tohle je to, co chci dělat; chci programovat. A teď to vlastně dělám, ale... Jistým způsobem to změnilo můj pohled na hry. Původně jsem si představoval, jaká to bude práce snů a velká zábava. A ona to je pořád zábava, ale je s tím spojená spousta problémů, které člověk musí řešit. Marek: Je to docela těžké. Poté, co jsme začali s vývojem, jsem například hodně docenil, co vidím v ostatních hrách a jak jiní vývojáři mají jisté věci udělané. Začal jsem na hry koukat z jiného pohledu než dříve, třeba po technické stránce. Jak se jednou člověk podívá za tu oponu vývoje, tak zjistí, že udělat ve hře určité věci není vůbec jednoduché. Martin: Přesně tak. Když to přeženu, tak mi vývoj zkazil hraní her. Všímám si věcí, které bych dříve přešel, jako když je někde špatně stín, nebo špatný shader nebo když by něco šlo udělat lépe. Už se nezaměřuji na příběh a hratelnost, ale spíše na technické zpracování. (smích) Jak s tím denně pracuji, říkám si, že je to u nás podobné a vidím, že se vývojáři jiných her také snaží určité věci obejít a vyřešit oklikou. Marek: Dokonce už existují pro herní vývojáře techniky, jak se od tohoto pohledu oprostit a snažit se na jiné hry dívat s nadhledem. Abychom si zkrátka mohli hru užít jako takovou. Je to trochu vnitřní boj se sebou samým. Když už jsme u toho vývoje, co vás vlastně vedlo k volbě Unreal Enginu 4 pro Renoir? Martin: Když jsme začínali s konceptem Renoiru, vyšel veřejně Unreal 4. Původně jsme si byli téměř jistí, že použijeme Unity, protože v té době kromě CryEnginu, který taky nebyl pořádně dostupný pro lidi, neexistoval žádný jiný tak velký nástroj na urychlení vývoje hry. Natožpak nějaké vlastní řešení, které by zabralo spoustu času. Pak ale přišel Unreal, začal jsem se v něm trochu vrtat a strašně se mi zalíbil. On vývojářům totiž dává celý zdrojový kód, což je u Unity naprosto nemyslitelné. Hodně lidí říká, že Unreal je na ty tříáčkový hry, exploze, střílečky a my v tom děláme plošinovku. Ten engine je ale strašně moc škálovatelný, a nám to pomáhá urychlit prototypování a dělání nových věcí. Například když jsme chtěli v Unity vytvořit materiál, třeba vlhkou zeď, tak to musel programátor naprogramovat v nějakém shaderovacím jazyce. V Unrealu

je technologie, díky které člověk jen tahá takové bloky, spojuje je a engine vygeneruje ten shader za něj. Takových věcí je tam prostě spousta... Marek: Tohle jsme ostatně popisovali v posledním updatu na Kickstarteru, tak kdyby to někoho zajímalo, může se o tom dozvědět víc tam. Martin: Nejdůležitější je ale to, že na enginu dělají lidé, kteří prostě vyvíjí hry. Nechci se teď dotknout lidí z Unity, ale Unity je firma, která dělá engine. Na Unreal enginu je vidět, že si jím ti vývojáři ulehčují celou tvorbu. Už vidím ten titulek: Český vývojář tvrdí, že Unity vytváří lidé, kteří nehrají hry. Martin: No, už jsem to párkrát na konferencích řekl a lidi z Unity se se mnou potom moc nebavili. (smích) Poslední potenciálně kontroverzní otázka: Co si myslíte o dalších českých indie hrách? Marek: Tak my se s těmi lidmi potkáváme často na konferencích. Já obdivuju každého, kdo tuhle práci dělá. Řekl bych, že s nimi máme dobré vztahy a jejich hry se mi líbí. Martin: Já jsem hrozně rád za českou indie scénu. Přijde mi, že hry, které se tady dělají a lidé, kteří za nimi stojí, jsou prostě špičkoví. Těžko teď zmínit jednoho, abych nekřivdil ostatním, ale přijde mi, že naše indie scéna přináší orginální a zajímavé produkty. Občas narazím na úžasný český indie projekt a zjistím, že to vlastně dělá jeden člověk po večerech, což snad ani není možné. Ten člověk je bůh. Skvělá je i otevřenost mezi lidmi a týmy. Není to tak, že by někdo měl vlastní hru a s nikým se nebavil, aby mu, nevím, neukradli nápady. Všichni jsou otevření sdílení informací a rad. Je to strašně fajn. Když jsem se bavil se zahraničními tvůrci, přišlo mi, že jinde je indie scéna trochu uzavřenější a týmy si udržují svoje know-how a s nikým se moc nebaví. Jinde zase ty nezávislé projekty nejsou moc zajímavé, protože hodně kopírují jiné hry, třeba Flappy Bird, a nedělají nic zajímavého. Marek: U nás je ta scéna velice živá a stojí za to. Martin: Ano, stojí za to. Marek: Když jsme připravovali svoji Kickstarterovou kampaň, strašně nám pomohli kluci z Dreadlocks, co měli na Kickstarteru s Dexem úspěch. Volali jsme si s nimi, dali nám spoustu cenných rad ohledně příprav, jak založit pobočku v Anglii a všechno potřebné, aby se člověk na Kickstarter dostal. Je hodně sympatické, že si tady lidé umí navzájem zjednodušit práci. Martin: Popravdě, jsem vděčný za to, že jsme tady v Česku schopni se mezi sebou bavit a zkrátka si pomáhat.

Lenka Milotová posiluje account tým agentury ENTRE Kariera.iHNed.cz | 10.7.2015 | Rubrika: kariera.ihned.cz | Strana: 0 | autor: -rkp | Téma: Oborové termíny

Do české reklamní agentury ENTRE, která na českém trhu funguje již 23 let, nastoupila v červnu ostřílená account manažerka Lenka Milotová. Lenka Milotová bude mít na starosti zejména výroční zprávy a full servis pro klienty jako Philip Morris, Brema, Subterra, VUZ...

Lenka Milotová má bohaté zkušenosti jak z full servisu, tak i jako traffic manažerka při vedení a koordinaci grafiků a DTP. Pracovala například pro Nestlé CZ, WMC/Grey, Tanec Praha, Akcent, Britskou obchodní komoru, Inetprint či Repro Plus.

Nejlepší virály světa (video) mediahub.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Mediahub, Komunikace, Téma týdne | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

V reklamních agenturách se naši kolegové ze Stratégie.sk ptali, která virální videa se jim nejvíc líbí a proč. Podívejte se na výsledky. "Ak niečo funguje online, bude to skvelo fungovať v TV, opačne je to skôr náhoda," hovorí Michal Pastier z agentúry Zaraguza, ktorá stojí za najsilnejšou virálnou kampaňou na Slovensku v poslednom čase - kampaňou Fofola so šušlajúcim psíkom. Fofolu zmieňovali aj odborníci oslovení Stratégiami. Aké ďalšie videá si všimli v slovenských a českých agentúrach a prečo si myslia, že sa stali virálnymi? Pozrite si ich "virálny výber". Peter Mižík social media manager Zaraguza (CZ) I skip leg day Reklama funguje ako hudobný videoklip, je postavená na insighte, ktorý je aj súčasťou prirodzeného 9gag obsahu a dobré exekúcia videa. To sú dôvody, ktoré zaradili video medzi virálne. Niečo pre milovníkov posiľňovní a krásne vyformovaných tiel, ktorí ale zľahka zabúdajú, že svaly majú aj na dolných končatinách. Video je peknou ukážkou, ako odpromovať produkt, ako je smart ebike. Zoberiete športovcov, ktorí zabudli na svoje nohy a posadíte ich na smart ebike a natočíte dobre zeexekuované video. Virál je zaručený. Maroš Kemény strategy director Creative Department Samsung Safety Truck Výborný nápad postavený na core biznise značky, riešiaci užitočnou technológiou problém, ktorý máme na cestách všetci. Dokazuje fakt, že čo je virálne, nemusí byť nutne len vtipné, drzé alebo šokujúce. Niekedy stačí, že je to "len" užitočné. Samsung ako technologický gigant vytvoril obrazovku, ktorú umiestnil na zadnú stranu dlhých kamiónov, ktorých je väčšinou problém predbehnúť. Obrazovka ukazovala stav cesty pred kamiónom. Údajne sa nápad snažia zaviesť i do legislatívy. To by znamenalo, že každý kamión dlhší ako sedem metrov by bol povinný mať obrazku.

Katarína Popracová senior copywriter Re-define Unlikely best friends Pekný virál. Mám rada, keď sa veci robia nenásilne a hlavne majú príbeh. Video je silné, ľudské a pritom úplne nenásilne prepojené s produktom. Dojímavý príbeh rozplače mnohých a práve vtedy sú potrebné Kleenexky. A môže byť, že ma to oslovilo práve preto, že som žena a v príbehu vystupuje zvieratko, priznávam, ale aj takto sa má robiť reklama. Video rozpráva príbeh o psíkovi, ktoré nevedel chodiť a ktorého si do opatery zobral človek s rovnakým zdravotným postihnutím. Dal mu meno Šanca. Reklama je na výrobcu papierových obrúskov Kleenex. Video si vyslúžilo vyše 160 000 zdieľaní. Unruly je agentúra, ktorá sa venuje online videám a ich šíreniu. Pravidelne zostavuje rebríčky najvirálnejších videí. Pred tým, ako začal festival Cannes Lions, zostavila zoznam vlastných alternatívnych videí, ktoré by vyhrali v Cannes, ak by o cene rozhodoval počet zdieľaní. Vyberáme ukážky tých, ktoré sa medzi ľuďmi šírili najviac: Zdá sa, že téma psíkov dnes na ľudí zaberá. Druhé najzdieľanejšie video je tiež o psíkovi, ktorého si adoptoval osamelý muž. Ten potreboval do svojej prázdnej domácnosti nového spoločníka. Šteniatko mu prišiel ako dobrý nápad. Video ukazuje vtipné momenty, ako spolu trávili dni. Napriek počiatočným problémom sa z nich nakoniec stali spriaznené duše. A reklama na jedlo pre šteniatka je na svete. Ďalším v poradí je emotívne video od americkej katolíckej organizácie, v ktorom rôzni ľudia hovoria o tom, aké je to prirodzené byť iní, hoci i gayom. Podstatné podľa nich je necítiť sa sám, byť otvorený, otvorene hovoriť o tom, čomu veríme. Napriek tomu, že spoločnosť momentálne tlačí na to, aby sme rešpektovali homosexuálne partnerstvá, podľa videa by sme sa nemali báť vyjadriť, že sme za tradičnú rodinu. Jedna z najúspešnejších zábavných spoločností na svete The Walt Disney Company pripravila v obchodnom centre inštaláciu. Ak ste okolo nej išli, spoza plátna napodobňovali animované postavičky z disneyoviek vaše pohyby. Čo tak sa zoznámiť so živým Mickey Mousom a ešte to celé natočiť? Výsledkom môže byť 3 600 000 zdieľaní. Jedným z najzdieľanejších videí je video, v ktorom balerína Misty Copeland rozpráva svoj príbeh. Na začiatku jej komisia povedala, že jej telo je nevhodné na balet, farba jej pleti bola tiež príliš "krikľavá". Dnes je z nej prvá afro-američanka, ktorá tancuje sólo balet v americkom baletnom divadle. Video je súčasťou kampane od športovej značky Under Armour s názvom I Will What I Want. Poznať kampaň môžete i z Cannes, kde si odniesla Grand Prix - konkrétne video s modelkou, ktorej sa ľudia na sociálnych sieťach vysmievali, že je "iba" modelkou. A tak týmito narážkami oblepili stenu v posilňovni, zavolali modelku, dali jej boxerský vak a ukázali, že vie byť silná a odbiť všetky komentáre. A ďalší psík. Tentokrát video hovorí o tom, ako blízky môže byť vzťah medzi šteniatkom a koňom. Na záver nechýba spokojný majiteľ koní s pivo Budweiser v ruke. Vidieť, že storytelling ožíva a vyše 2,5 miliónov zdieľaní hovorí za všetko.

Zprávy týdne na Neovlivní.cz neovlivni.cz | 11.7.2015 Strana: 0 | autor: Simona Holecová | Téma: Oborové termíny

To nejdůležitější, co jsme zjistili v 28. týdnu roku 2015. Uplynulý týden musel každého přesvědčit, že sledovat tuzemskou politiku je mnohem zábavnější než léto repríz v tuzemských televizích. Jednala sněmovna a jen během první hodiny - to se projednával program - lítali vzduchem pánové Husajn, Hitler i osvětimská lež. A to jsme nemohli tušit, jaká estrádní čísla jsou nachystána na pátek, kdy poslanci projednávali Babišův=vládní návrh na zavedení elektronické evidence tržeb. Sám ministr financí nakráčel na sál s obřími maketami účtenky z online pokladny a už to jelo. Pojďme si to přehrát: Zdroj: Twitter Andrej Babiš: Kráčí s účtenkami. "Přinesl jsem poslancům ukázat jaké údaje z účtenky získá finančák: DIČ, cena, DPH celkem! To už snad nikdo nepřehlédne." Miroslav Kalousek: Žádá o krátkou pauzu. "Tady byli nějací demonstranti s cedulema." Kalousek: Jde k řečnickému pultíku a lepí na něj plakát s karikaturou Andreje Babiše a nápisem: "Tvoje žena neví, kolik vypiješ piv, Andrej ÁNO." ... probíhá hádka o návrh zákona... Kalousek: Vyčítá Babišovi, že tahá ze svých firem dividendy a ty přitom odvádějí státu málo na daních. "Takže s takovou platební daňovou morálkou, pane podnikateli a ministře financí v jedné osobě, běžte do karusele." Babiš: "Moje firmy zaplatily 872 milionů daní minulý rok. Kolik vy jste zaplatil, pane kolego, kolik?" Kalousek: Využívá nepozornosti AB a s fixou se plíží k účtenkám. "Andreji, největší neplatič daní jsi ty," chystá se napsat. Babiš: Zlobí se. "To fakt nemá úroveň. Pan Kalousek mi poničil účtenku, je to majetek ministra financí, vy říkáte, že to patří každému, nevím, jestli si všichni budeme psát na svoje věci." Milan Chovanec: "Kolega Babiš si dnes donesl velkou účtenku, kolega Kalousek transparent. Že bych na příště taky něco vzal?" tweetuje. Podstatné: návrh o EET prošel prvním čtení a míří do výborů. Poslanci také v prvním kole podpořili brannou novelu, z níž ale vypadnou slibované plošné odvody. Už třetím čtením - a tudíž na cestě do Senátu - je vládní návrh, který zvyšuje pravomoci zpravodajských služeb. Prolamuje daňové tajemství a umožňuje zpravodajcům žádá od telekomunikačních operátorů data o jejich klientech. Svět se točil kolem jiných témat: stále nevyřešenou krizí v Řecku. Brutálním propadem čínských akciových trhů. Situací kolem uprchlíků. Česká vláda jich hodlá přijmout 1500.

Tolik k dění, kterému jsme se příliš nevěnovali. Výbušný audit Hned z kraje týdne jsme zveřejnili exkluzivní informaci > o závěrech auditu, který si nechalo zpracovat ministerstvo financí a momentálně ho má na stole Andrej Babiš. Jde o mimořádnou prověrku, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. Deník Neovlivní.cz měl možnost se s auditem rámcově seznámit. Jeho klíčové závěry jsou následující: Ztráty kvůli postupu ministerstva financí, které státní dluh spravuje, přesahují deset miliard korun. Ministerstvo při obchodech s bankami opakovaně sjednávalo pro stát krajně nevýhodné podmínky - například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky od MF mají být fixní nebo pohyblivé. Jedna z operací skončila v roce 2014, závazky z ní ale pro stát platí ještě dalších deset let, což představuje ztrátu přes 1,5 miliardy korun. (Další závěry zde >) Šedá eminence Prahy Když deník Neovlivní.cz v květnu zveřejnil žebříček nejvlivnějších lidí v Praze, umístil se překvapivě vysoko - na pátém místě - nenápadný právník Petr Prchal. Na primátorku Krnáčovou má podle znalců magistrátního prostředí takový vliv, že občas není jasné, jestli rozhoduje on nebo jeho šéfka. O jeho pozici v Praze přesně vypovídá aktuální případ >. Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že to byl právě Prchal - nikoli magistrátní úředníci -, kdo sepsal stížnost na advokáta Vladimíra Zoufalého. Zoufalý kritizoval Adrianu Krnáčovou (ANO) za kauzu Škodova paláce; postup Prahy ve sporu o výši nájemného označil za krajně nevýhodný. Prchal přitom nemá žádnou významnou funkci. Je jen "řadovým" externím poradcem primátorky. Přesto je díky bezmezné důvěře Krnáčové tím, kdo v Praze spolurozhoduje o všem významném. Další jména v bezpečnostní síti AB Deník Neovlivní.cz mapuje síť bezpečnostních kontaktů, které si za poslední roky vybudoval vicepremiér a miliardář Andrej Babiš. Tento týden jsme odkryli další jména. Babiš mnohé ze svých spojek rozmístil po vstupu do politiky na klíčové posty. Kromě toho má šéf hnutí ANO blízko i k některým lidem, kteří v bezpečnostních složkách léta působí. Někteří si svou funkci udrželi dosud, jiní třeba ještě povýšili. Neznamená to samozřejmě, že dnes vicepremiérovi nosí informace, nebo jsou mu jakkoliv "po vůli". Přesto je - vzhledem k obrovské politické, ekonomické a mediální moci, kterou u sebe Babiš soustřeďuje -, dobré jejich jména znát >. Mrtvý projekt IZIP VZP vydala stručné oznámení, že vypověděla smlouvu firmě IZIP na provozování portálu pro komunikaci s lékaři a plátci. A že v lednu spustí novou platformu, kterou si bude provozovat sama. Přeloženo to znamená, že VZP a potažmo stát s definitivní platností pohřbily poslední pozůstatky projektu, v němž za posledních dvanáct let utopily více než 2,2 miliardy korun. Deník Neovlivní.cz nachystal přehledného průvodce blamáží s elektronizací českého zdravotnictví. Připomeňte si klíčové postavy (v této grafice >) a mezníky projektu (článek naleznete zde >).

Rittigovy potíže Monacký rentiér Ivo Rittig má ve svém domovském Monaku potíže s rezidenturou >. Ač si podnikatel a lobbista, který je v Česku obviněný v kauze praní špinavých peněz v Pražském dopravním podniku a stíhaný je také v kauze Oleo Chemical, dává záležet, aby do Prahy přes svůj Twitter posílal pozdravy ze slunného Monaka, podle serveru Lidovky.cz bude muset knížectví opustit proti své vůli. Monako mu neprodloužilo rezidenturu. "Je výjimečné, že se to stalo. Rozhodně nejde o rutinní záležitost," komentoval to honorární konzul v Monaku Oldřich Uttendorfský. Profilový rozhovor s Martinem Charvátem Reklamě se věnuje už 21 let. Vedl kreativní týmy mezinárodních reklamních agentur Leo Burnett a Mark BBDO, jeho kampaně sklízely mezinárodní i domácí ceny. Je zakládajícím členem Klubu reklamních textařů a dnes spoluvlastní nezávislou agentury Konektor. Martin Charvát, uznávaný hlas z reklamní branže, poskytl profilový rozhovor společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz. Interview jsme kvůli lepší přehlednosti rozdělili do dvou dílů. V prvním z nich hovoří Charvát hlavně o tom, jak se změnila reklama a vnímání lidí (rozhovor zde >). Druhý díl rozhovoru - o vlivu, hodnotách a politicích - si můžete přečíst zde.

Chuďas chtěl být milionářem. Teď je šťastný v domku za 23 tisíc korun reality.iDNES.cz | 11.7.2015 | Rubrika: Bydlení / Na návštěvě | Strana: 0 | autor: iDNES.cz, Lenka Weberová | Téma: Oborové termíny

Je to už půl roku, co se Američan Rob Greenfield přestěhoval do svého maličkého domku. V minulosti ale snil o luxusu a vile. Po střední škole měl jediný cíl. Chtěl být milionářem. Nakonec se z něj stal ekologický aktivista, co sbírá dešťovou vodu. Miniaturní domek na kolečkách za 950 dolarů, v přepočtu 23 tisíc korun, našel v inzertní nabídce a okamžitě jej koupil. Nový domov má 5 metrů čtverečních, ale Robovi stačí. Nejdůležitější bylo najít v Kalifornii vhodný pozemek či zahradu. Nechtěl ale platit za pronájem. Nakonec se mu podařilo jedny majitele přesvědčit, že se jim místo peněz o zahrádku postará a zvelebí ji. A také slíbil, že ušetří majitelům peníze, díky fotovoltaice a dalším chytrým nápadům. Ekologický aktivista se snaží žít šetrně k životnímu prostředí. Sbírá dešťovou vodu, jí lokální potraviny a využívá sluneční energii. Na zahradě má kompostovací WC, polní kuchyni i nádoby s vodou, ale nejraději se myje v přírodě. Osmadvacetiletý Rob Greenfield si u svého domu založil kompost a pořídil si bambusové kolo, na kterém jezdí po městě. Nejčastěji chodí naboso, nemá žádné kreditní karty ani penzijní pojištění. Ve 25 letech podstoupil vasektomii, protože nechce, aby ženy kvůli němu musely brát antikoncepci. Farmaceutický průmysl nepodporuje. Je to trochu extrémní životní styl, ale Robovi vyhovuje. Rád by šel příkladem a inspiroval další podobně nadšené lidi. Nikoho ovšem nenutí, aby vše prodal a začal žít s minimem věcí. Věří spíš v postupné malé změny, které člověka pomalu proměňují. Jako první krok doporučuje začít s darováním

nepotřebných věcí. Rob je přesvědčený, že čím méně vlastníte věcí, tím jste svobodnější, máte jednodušší život a potřebujete méně peněz. Lidé, kteří si byt nezaplňují nábytkem a předměty, mají více času na koníčky. Každý přece chce být šťastný, zdravý a bydlet téměř zadarmo, myslí si Rob, který nebyl vždy ekologickým nadšencem. Po střední škole chtěl zoufale zbohatnout a stát se milionářem. Vyrostl v chudém prostředí a snil o pohodlném a luxusním životě. Začal pracovat v reklamní agentuře a začalo se mu skvěle dařit. Ale jeho pohled na život změnily cesty do zahraničí. Byl ohromený krásou přírody a rozhodl se svůj život změnit. Dal výpověď a snaží se, udělat z planety Země ještě lepší místo. Rob se zároveň dívá na malé domečky také z hlediska chudoby. A chce ukázat, že i nemajetní mohou žít důstojně a v pěkném prostředí. Chce ukázat, jak jednoduché bydlení může být. A není rozhodně sám. Jde o celosvětový trend, kdy se lidé snaží žít ekologicky, udržitelně a jednoduše. Jejich životní styl vždy začíná tak, že se zbaví nepotřebných hmotných předmětů a drasticky sníží velikost svého bydlení. Hnutí milovníků malých domečků se v posledních letech rozrostlo do celých komunit, nejčastěji ve Spojených státech. Nového fenoménu si všimla i média. Vznikají články dokumentární filmy a dokonce i televizní show.

Coca-Cola vyrobila plechovky bez loga na podporu hnutí za toleranci a rovnost zena-in.cz | 10.7.2015 | Rubrika: Redakční novinky | Strana: 0 | autor: Kristina Vodičková | Téma: Oborové termíny

Jen taková značka jako Coca-Cola si může dovolit vyrobit plechovky bez svého loga. Vedení značky se tak rozhodlo přidat se ke globálnímu hnutí za toleranci a rovnost a nové balení představilo pro postní období Ramadán pro část Blízkého Východu. Jen taková značka jako Coca-Cola si může dovolit vyrobit plechovky bez svého loga. Vedení značky se tak rozhodlo přidat se ke globálnímu hnutí za toleranci a rovnost a nové balení představilo pro postní období Ramadán pro část Blízkého Východu. Reklamní agentura z Dubaje vytvořila design plechovek, který se vzdává svého loga a nechává pouze nápis "Labels are for cans, not for people" (Nálepky jsou pro plechovky, ne pro lidi). Aby posílili tuto krásnou myšlenku, vytvořili video zachycující večeři odehrávající se ve tmě, kde sedí 6 mužů, kteří se dosud neznali a neviděli. Tudíž nemohou soudit podle obalu. Povídají si spolu potmě a zjišťují o sobě různé informace, aby nakonec po rozsvícení zjistili, kdo je kdo. A že byli překvapení a možná by si s někým u stolu v životě ani sednout nechtěli. Asi byste nečekali, že muž mluvící o tom, že ho zajímá psychologie bude potetovaný od hlavy až k patě a jiný muž, který vypráví o svých sportovních výkonech a lásce ke skydivingu bude na vozíku. "Blízký Východ je region s více než 200 národnostmi a velkým množstvím nálepek, které lidi rozdělují. Tyto plechovky Coca-Coly vysílají silné a nadčasové poselství, že svět bez nálepek je svět bez rozdílů i to, že jsme v základu všichni ti samí lidé," uvedla ke kampani agentura FP7/DXB. Není to krásné poselství?

Zdroj: www.adweek.com