Agentury. Globální výdaje na reklamu vzrostou. Vzdali jsme hold polskému obchodnímu talentu, říká Kohák o reklamě na operátora REKLAMA

Agentury Globální výdaje na reklamu vzrostou Hospodářské noviny | 10.12.2014 | Rubrika: Podniky a trhy | Strana: 12 | Téma: Agentury

REKLAMA Globální výdaje na reklamu podle zprávy ZenithOptimedia Advertising Expenditure Forecasts vzrostou v roce 2015 o pět procent a v roce 2016 pak o šest procent. Vzestup mobilní reklamy a sociálních médií a přechod k programatickému nákupu digitální display reklamy pomohou globálnímu reklamnímu trhu v příštích třech letech vzrůst o pět až šest procent ročně.

Vzdali jsme hold polskému obchodnímu talentu, říká Kohák o reklamě na operátora blesk.cz | 9.12.2014 | Rubrika: Události | Strana: 0 | Téma: Agentury

Reklama na operátora přerostla v mezinárodní česko-polský konflikt, do kterého se zapojil kromě polské velvyslankyně i ministr zemědělství. Je xenofobní nebo vtipná? I Polsko je rozdělené na dva tábory. Režisér spotu Jakub Kohák má však jasno. Nic zlého v tom nebylo. Na scénáři pracoval tým reklamní agentury Saatchi&Saatchi a podle Koháka odvedl dobrou práci. "Chtěl bych je za to pochválit. Kdyby na film Vrchní, prchni asociace číšníků reagovala tak, že to uráží číšníky, bylo by to velmi podivné. Je to úplně stejný případ. Mysleli jsem, že převáží smysl pro humor nad nepřiměřenou reakcí," uvedl režisér v České televizi. Zásadně s ním nesouhlasí polský novinář Mariusz Surosz. "T-Mobile a agentura Saatchi&Saatchi se chová jako komunistická propaganda v 80. letech. Ten útok vypadá úplně stejně jako články v Rudém právu o Polácích, kteří stávkovali a bojovali za svobodu. Rozdíl je jen v tom, že se nepsalo o mobilech," reagoval rozhořčeně velmi dobrou češtinou polský rodák. "Já tyhle ročníky Rudýho práva nemám doma, takže to můžu těžko porovnat. Udělali jsme legrační spot, který měl za úkol pobavit. Ten polský chlapec, což samozřejmě není Polák, je tam velmi sympatický. Je to vlastně hold nějakému obchodnímu talentu a kreativitě. Se převlékl za stromeček, aby byl blíž svým klientům," obhajoval záměr s polským překupníkem Kohák. Reklamní agentura: Hleďte si svých potravinových skandálů Reklamu, která Poláky tak pobouřila, operátor z vysílání stáhl. Agentura, která za ní stojí, ji ale dál tvrdě obhajovala a Polákům připomněla jejich potravinové skandály. "A našim milým polským přátelům: všímejte si raději, jakou sůl sypete do potravin, které vyrábíte pro nás, než našich reklam, které nejsou určeny pro vás," napsali. To už nenechalo v klidu polského ministra zemědělství Marka Sawickeho. Ten podotkl, že nikdy neslyšel o Čechovi, který se otrávil polským jídlem. Naproti tomu po požití alkoholu zemřelo několik Poláků.

Světové výdaje na reklamu stoupnou o pět procent e15.cz | 9.12.2014 | Rubrika: Zprávy | Strana: 0 | Téma: Agentury

Globální výdaje na reklamu vzrostou v příštím roce o 4,9 procenta na 545 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), v roce 2016 o dalších 5,6 procenta. Pomoci má vzestup mobilní reklamy a sociálních médií a přechod k takzvanému programatickému nákupu bannerové reklamy. Vyplývá to ze zprávy ZenithOptimedia Advertising Expenditure Forecasts. Tempo v příštím roce zaostane za letošním zvýšením o 5,1 procenta, které ovlivnily zejména zimní olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale a americké volby do Kongresu. Dalším příznivým obdobím z pohledu reklamy má být rok 2016, kdy se budou konat letní olympijské hry, americké prezidentské volby a mistrovství Evropy ve fotbale. "Očekáváme, že tyto události v daném roce poženou výdaje na reklamu k 5,6 procenta nárůstu a v roce 2017 se růst opět sníží na 5,2 procenta," uvádí zpráva společnosti ZenithOptimedia. Studie předpokládá, že mezi lety 2014 a 2017 bude mobilní reklama růst v průměru o 38 procent ročně, poháněná rychlým šířením mobilních zařízení, inovací v reklamních technologiích a vylepšením uživatelských zážitků. Podíl mobilní reklamy nicméně zaostává za podílem mobilů na mediální spotřebě. Například v USA se mobilní reklama bude letos podílet na celkových výdajích 6,2 procenta, zatímco společnost eMarketer odhaduje, že bude mít 23,3 procenta celkového času mediální spotřeby. Důvodem podle autorů studie je, že velká část tradiční display reklamy na mobilech nefunguje správně. Oblastí, v níž se digitální display reklama na mobilních zařízeních naopak projevuje jako úspěšná, jsou sociální média. Především Facebook a Twitter rychle změnily své fungování podle mobilní spotřeby a společně jsou na cestě k tomu, aby v roce 2014 ukořistily 33 procent celkových výdajů na mobilní reklamu. To je vyšší údaj, než jejich desetiprocentní podíl na celkových výdajích na digitální reklamu. Cílená reklama roste Dalším faktorem je rozmach takzvaných programatických nákupů, které agenturám umožňují display reklamu přesně zacilovat. Její růst poskočil ze 14 procent v roce 2012 na 18 procent loni. Letos by to mělo být 26 procent, což by byl nejrychlejší růst od roku 2007. "Mobilní technologie vytvářejí pro značky nové příležitosti k tomu, aby vybudovaly vztahy se spotřebiteli, zatímco díky programatickým nákupům je komunikace značek levnější a účinnější. Sociální média představují výrazný příklad toho, jak lze účinně inzerovat na mobilních platformách, a očekáváme, že mobilní marketing se bude ještě dále vyvíjet s tím, jak se budou další média z tohoto příkladu učit," uvedl výkonný ředitel ZenithOptimedia Steve King.

Allianz nabízí cestovní pojištění bez limitů marketingovenoviny.cz | 9.12.2014 Strana: 0 | Téma: Agentury

Pojišťovna Allianz spouští kampaň na cestovní pojištění, jehož hlavním benefitem je neomezený limit léčebných výloh. Kampaň, kterou připravila agentura Ogilvy & Mather, poběží do února příštího roku a zahrnuje OOH a internet. Mezi další výhody cestovního pojištění Allianz patří univerzálnost využití pro všechny typy cest, bezplatné prodloužení během cesty či non-stop asistenční služba v českém jazyce. Kampaň cílí na klienty, kteří jedou na hory, ale také na ty, co vyrážejí za teplem. Proto vznikly dvě verze vizuálů, zimní a letní. Kromě internetových bannerů bude součástí kampaně k cestovnímu pojištění OOH formou billboardů, rámečků ve vlacích, rollingboardů a digitálních panelů. Touto kampaní odstartovala spolupráce agentury Ogilvy & Mather a pojišťovny Allianz. Kreativu mají na starosti Petra Bíró a Alena Pondělíčková, tým accountů se skládá z Františka Mareše a Hany Fialové.

Globální výdaje na reklamu vzrostou v roce 2015 o pět procent protext.cz | 9.12.2014 | 11:17 | Rubrika: ece kom | Strana: 0 | autor: tja | Téma: Agentury

Praha 9. prosince (PROTEXT) - Globální výdaje na reklamu vzrostou v roce 2015 o 5 % a v roce 2016 o 6 %. Vzestup mobilní reklamy a sociálních médií a přechod k programatickému nákupu digitální display reklamy pomohou globálnímu reklamnímu trhu v příštích třech letech vzrůst o 5-6 % ročně. Podle nové zprávy ZenithOptimedia Advertising Expenditure Forecasts v roce 2015 globální výdaje na reklamu vzrostou o 4,9 %, a dosáhnou tak 545 miliard USD. Očekává se, že globální ekonomika se zlepší (Mezinárodní měnový fond předpovídá pro rok 2015 nárůst globálního HDP o 3,8 % ve srovnání s 3,3 % v roce 2014), ale po zimních olympijských hrách, mistrovství světa ve fotbale a amerických volbách do Kongresu v roce 2014 čelí reklama těžkému meziročnímu srovnání. Výdaje na reklamu tedy budou lehce pod 5,1 %, kterých bylo dosaženo v roce 2014. 2016 bude rok událostí konajících se jednou za čtyři roky, jako jsou letní olympijské hry, americké prezidentské volby a mistrovství Evropy ve fotbale. Očekáváme, že tyto události v daném roce poženou výdaje na reklamu k 5,6 % nárůstu a v roce 2017 se růst opět sníží na 5,2 %. Přechod na mobilní reklamu využívá potenciálu sociálních médií Mobilní reklama je s určitým odstupem hlavní hnací mechanismus růstu výdajů na reklamu a očekáváme, že mezi lety 2014 a 2017 bude zodpovědná za 51 % všech nových dolarů vydaných na reklamu. Předpokládáme, že mezi lety 2014 a 2017 bude mobilní reklama růst v průměru o 38 % ročně, poháněná rychlým šířením mobilních zařízení, inovací v reklamních technologiích a vylepšením uživatelských zážitků. Podíl mobilní reklamy je však daleko za podílem mobilů na mediální spotřebě. Mobilní reklama se letos bude podílet na celkových výdajích na reklamu v USA 6,2 % a společnost eMarketer odhaduje, že bude představovat 23,3 % celkového času mediální spotřeby. To je částečně

způsobeno tím, že velká část tradiční display reklamy na mobilech nefunguje správně. Ve srovnání s display reklamou na stolních počítačích bannery na mobilních zařízeních zabírají větší část obrazovky, jsou považovány za rušivější a je zde větší pravděpodobnost, že spotřebitele budou obtěžovat, místo aby je zaujaly. Jelikož mobily nepodporují cookies, přesměrování a sledování uživatele od reklamy k nákupu je obvykle nemožné. Existuje však oblast, v níž se digitální display reklama projevuje na mobilních zařízeních jako velice úspěšná, a tou jsou sociální média. Facebook a Twitter rychle restrukturalizovaly své fungování podle mobilní spotřeby a reklamy a společně jsou na cestě k tomu, aby v roce 2014 ukořistily 33 % celkových výdajů na mobilní reklamu. To je mnohem vyšší údaj než jejich 10 % podíl na celkových výdajích na digitální reklamu. Jejich reklamy jsou navržené tak, aby splynuly se zobrazovanými příspěvky - vypadají spíše jako součást obsahu, než že by působily rušivě. Mohou sledovat mediální spotřebu všech svých uživatelů v rámci jednotlivých aplikací a díky přihlašovacím údajům dokážou tyto informace propojit s jejich aktivitou na stolních počítačích. Sociální média jsou skvělý příklad toho, jak lze reklamu přizpůsobit mobilům. Přechod k programatickým nákupům přinesl výrazné oživení tradiční display reklamy Agentury pohotově přijímají programatické nákupy, které jim umožňují display reklamu přesně a účinně zacilovat. Technologie se v nedávné době vyvinula a nyní umožňuje poskytovat prémiové zážitky budující značku. To přineslo výrazné oživení "tradiční" display reklamy a také reklamy ve formě videa a reklamy na sociálních sítích. Nárůst tradiční display reklamy poskočil ze 14 % v roce 2012 na 18 % v roce 2013 a v roce 2014 očekáváme, že bude představovat 26 %, což je nejrychlejší nárůst od roku 2007. Zhruba polovinu veškeré display reklamy zakupují přímo její zadavatelé. Většina z nich jsou malé lokální společnosti, které utrácejí jen několik tisíc dolarů ročně. Tyto společnosti mají v současnosti jen malý přístup k programatickému trhu. Většina programatických technologií byla navržena pro kampaně ve velkém měřítku, a přestože se některé společnosti snaží přizpůsobit programatické nákupy malým společnostem, tyto pokusy jsou v počátečních fázích. S dalším vývojem technologie, který přinese výhody programatických nákupů i malým společnostem, můžeme očekávat další oživení výdajů na tradiční display reklamu. Situace v eurozóně se pomalu zlepšuje - periferie opět roste - je brzděna klíčovými ekonomikami Růst globálních výdajů na reklamu je držen na uzdě slabými výsledky Japonska a eurozóny. Zdánlivě těžko řešitelné ekonomické problémy Japonska omezují roční nárůst jeho reklamního trhu na 2-3 % a nelze očekávat, že během období, kterého se týká naše předpověď, by se výsledky zlepšily. Eurozóna je naopak připravená uzavřít rok 2014 jako svůj první rok růstu od roku 2010, přičemž v následujících několika letech můžeme očekávat další zlepšení. Mezi lety 2007 a 2013 klesly výdaje na reklamu napříč eurozónou o 15 %. Nejvíce zasažené trhy byly ty na periferii - Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko v tomto období ztratily 49 % svých výdajů na reklamu, zatímco Francie a Německo se snažily odolávat a došlo zde k poklesu jen o 3 %. V roce 2014 však došlo v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku k silnému oživení a v několika příštích letech můžeme očekávat, že tyto země výrazně předstihnou průměr eurozóny a až do roku 2017 porostou o 5,4 % ročně. Jejich oživení napomůže v roce 2014 nárůstu výdajů na reklamu v eurozóně o 0,8 %, což je podstatné zlepšení ve srovnání s poklesem o 2,9 % v roce 2013. Klíčové ekonomiky Francie, Německa a Itálie (které společně přestavují zhruba dvě třetiny

ekonomiky eurozóny) mezitím stagnují. Předpokládáme, že výdaje na reklamu ve Francii se budou mezi lety 2014 a 2017 snižovat v průměru o 0,3 % ročně, zatímco Německo roste jen o 1,3 % a Itálie o 1,5 %, což je méně než průměr eurozóny, který je 2,0 %. Klesající ceny ropy zhoršují konflikt v Rusku a na Ukrajině Ukrajinská krize zkomplikovala zadávání reklamy ve východní Evropě. Na Rusko byly uvaleny obchodní sankce a země provedla odvetný úder uvalením svých vlastních sankcí. Mezinárodní investoři stáhli svůj kapitál a vláda zavedla omezení zahraničních zásahů do ekonomiky. K tomu došlo současně s prudkým poklesem ceny ropy, hlavního ruského vývozního artiklu. Po mnoha letech dvouciferného růstu výdajů na reklamu se očekává, že letos ruský reklamní trh vzroste jen o 1,8 %. V roce 2015 to bude 1,1 %, v roce 2016 4,6 % a v roce 2017 9,2 %. Krize měla podle očekávání mnohem větší dopad na Ukrajinu, kde násilí narušilo distribuční řetězce a zastrašilo zahraniční investory včetně velkých zadavatelů reklamy. Očekává se, že letos ukrajinské výdaje na reklamu poklesnou o 49 % a v roce 2015 o 10 %. V letech 2016 a 2017 bude následovat 6 % oživení z výrazně sníženého základu. Steve King, výkonný ředitel ZenithOptimedia, uvedl: "Mobilní technologie vytvářejí pro značky nové příležitosti k tomu, aby vybudovaly vztahy se spotřebiteli, zatímco díky programatickým nákupům je komunikace značek levnější a účinnější. Sociální média představují výrazný příklad toho, jak lze účinně inzerovat na mobilních platformách, a očekáváme, že mobilní marketing se bude ještě dále vyvíjet s tím, jak se budou další média z tohoto příkladu učit."

Vaše kampaň je sexistická a ponižuje ženy. Na jaře si podáme muže, odpovídá feministkám šéf české oděvní firmy tyinternety.cz | 9.12.2014 Strana: 0 | Téma: Agentury

Dnes Luděk Vokáč Novinky , Sociální sítě , Top virály Český internet stále ještě řeší kontroverzní r eklamu operátora T-Mobile a komunikační dovednosti zástupců reklamní agentury Saatchi & Saatchi. Ale v naší krajině se zrodila i další kauza, tentokrát s opravdu mezinárodním dosahem. Nová značka oblečení pro motocyklisty Kalup čelí kritice kvůli své premiérové reklamní kampani. Na serveru Change.org se objevila petice, která požaduje stažení reklamní kampaně nové oděvní značky Kalup. Petice odstartovala 5. prosince a už 8. prosince večer pod ní bylo téměř 1 000 podpisů, které si autorka vytyčila jako cíl. Autorka petice , která pochází z Madridu, si v ní stěžuje, že vizuály značky objektivizují ženy a ponižují je.

Firma Kalup Machines s.r.o. na svém anglicky psaném blogu ústy svého generálního ředitele Filipa Žáka na tuto kritiku reagovala. Sám šéf společnosti nám zaslal počeštěnou verzi reakce: "Naše kampaň je parafrází na klišé, kdy je žena ve světě motorek vnímána spíše jako přívěsek. Záměrně jsme v umělecké nadsázce tento fakt zdůraznili a žena tak plní v kampani roli pouhé dekorace. Kalup adoruje motocykl jako objekt touhy. Již teď se těšíme na tvorbu jarní kampaně

na podporu připravované dámské kolekce, kde si podáme muže. Myslíme si, že reklama má vzbuzovat emoce," píše Žák v české parafrázi původní reakce. Značka Kalup pochází z Prahy, vznikla teprve nedávno a na trh právě uvádí svou první kolekci oblečení pro motorkáře. Pánská kolekce je trochu provokativní, nechybí v ní motivy spoře oděných žen a má jistý fetišistický nádech. Tomu tématicky odpovídá i reklamní kampaň. Její součástí je i video dokumentující proces focení nové kolekce. Na fotografiích hrají hlavní roli dva pánové ve stylovém oblečení, jedna nadupaná motorka a . nahá žena, většinou s helmou na hlavě. Asi bylo jen otázkou času, kdy si takové kampaně všimnou zastánci a zastánkyně rovnosti pohlaví a odpůrci všeho, co může být jen trochu považováno za sexistické. Španělská petice na Change.org dodává aktivitám firmy mezinárodní dosah. To byl vlastně i trochu záměr mladé společnosti, která se rozhodla své oblečení cílit na mezinárodní publikum. Firma v diskusích se stěžovatelkami na svém facebookovém profilu píše, že s určitou mírou kontroverze počítala. Aktivistky tak vlastně značce Kalup pomáhají ke zviditelnění. Filip Žák, ředitel značky, to pro Tyinternety.cz potvrdil. Zakladatelé značky o sobě tvrdí, že jsou fetišisté a otroci rychlosti. Milují motocykly a rozhodli se pro podobně "postižené" připravit jedinečnou kolekci oblečení. Právě proto ony fetišistické rysy. Fotografie, které představení produktů doprovází a které se staly předmětem kontroverzních reakcí, jsou tvořeny v artovém stylu. Na další rozruch budící pokračování kampaně přitom podle Filipa Žáka nebudeme muset čekat až do jara 2015. Kalup totiž hodlá na současnou kritiku reagovat jakýmsi volným pokračováním kampaně. Jestli hodlá firma v pokračování naštvat ženy, muže nebo motocykly, to nám Žák neprozradil.

Oborové termíny Omezení reklamy v Ústí nad Labem? ČT 1 | 9.12.2014 | 18:00 | Pořad: Události v regionech - Praha | Téma: Oborové termíny

Tomáš VZOREK, moderátor -------------------Z ulic Ústí nad Labem mohou zmizet až stovky poutačů a billboardů. Nové vedení magistrátu chce venkovní reklamu omezit. Pravidla určí třeba velikost vývěsních štítů. I podle odborníků je v krajském městě poutačů až moc. Pro obyvatele jsou nepříjemné a odvádí pozornost řidičů. Petra TACHECÍ, redaktorka -------------------Jedna z nejrušnějších křižovatek ve městě. Počítáme, kolik reklam při průjezdu řidiči vidí. 27, 28, 29. Obrazovka ze stejné křižovatky je vidět přes 2 kilometry daleko. Když chtějí řidiči reklamu přečíst, musí billboard sledovat odhadem 2 až 3 sekundy. Jan PECHOUT, BESIP --------------------

My se na těch 45 metrů vlastně se díváme úplně někam jinam. Než k němu přijedete, tak je 7 přechodů pro chodce. Petra TACHECÍ, redaktorka -------------------Jan Kvapil v sousedství 2 světelných reklam přímo bydlí. Jan KVAPIL, obyvatel Ústí nad Labem -------------------Je to nepříjemný, děti občas mají problémy usnout. Jiří UŠÁK, šéf dopravní policie -------------------Policie se obvykle vyjadřuje tak, že takové zařízení nedoporučuje. Petra TACHECÍ, redaktorka -------------------Úředníci ale stanoviskem policistů nejsou vázáni. A tohle je hlavní náměstí, kam řidiči nesmí. I tady chce ale vedení města reklamu regulovat. Vadí mu třeba zalepené výlohy. Martin HAUSENBLAS, náměstek primátora Ústí nad Labem /PRO! Ústí/ -------------------Zažíváme naprostou epidemii reklamy ve veřejném prostoru. A se lidé odpojí od veřejného prostoru, sklopí zrak, aby se tomu ubránili, a de facto prochází městem jako duch. Petra TACHECÍ, redaktorka -------------------Že je reklamy ve městě až příliš, souhlasí i zástupci reklamních agentur, které jsme oslovili. Radovan DOSTÁLEK, ředitel reklamní agentury, Ústí nad Labem -------------------Je potřeba vytvořit určitou koncepci, na které by se podle mě neměli podílet pouze politici, ale mimo jiné i odborníci. Petra TACHECÍ, redaktorka -------------------A to má město v plánu. Nová pravidla nejprve navrhne architekt a pak o nich bude veřejná diskuze. Platit by mohla nejdříve za rok. Ústí nad Labem je zatím ve svém přístupu ojedinělé. V okolních městech, jako například tady v Děčíně zatím žádné omezení reklamy nechystají. Petra Tachecí, Česká televize, Ústecký kraj.

Vzdali jsme hold polskému obchodnímu talentu, říká Kohák o reklamě na operátora blesk.cz | 9.12.2014 | Rubrika: Události | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

Reklama na operátora přerostla v mezinárodní česko-polský konflikt, do kterého se zapojil kromě polské velvyslankyně i ministr zemědělství. Je xenofobní nebo vtipná? I Polsko je rozdělené na

dva tábory. Režisér spotu Jakub Kohák má však jasno. Nic zlého v tom nebylo. Na scénáři pracoval tým reklamní agentury Saatchi&Saatchi a podle Koháka odvedl dobrou práci. "Chtěl bych je za to pochválit. Kdyby na film Vrchní, prchni asociace číšníků reagovala tak, že to uráží číšníky, bylo by to velmi podivné. Je to úplně stejný případ. Mysleli jsem, že převáží smysl pro humor nad nepřiměřenou reakcí," uvedl režisér v České televizi. Zásadně s ním nesouhlasí polský novinář Mariusz Surosz. "T-Mobile a agentura Saatchi&Saatchi se chová jako komunistická propaganda v 80. letech. Ten útok vypadá úplně stejně jako články v Rudém právu o Polácích, kteří stávkovali a bojovali za svobodu. Rozdíl je jen v tom, že se nepsalo o mobilech," reagoval rozhořčeně velmi dobrou češtinou polský rodák. "Já tyhle ročníky Rudýho práva nemám doma, takže to můžu těžko porovnat. Udělali jsme legrační spot, který měl za úkol pobavit. Ten polský chlapec, což samozřejmě není Polák, je tam velmi sympatický. Je to vlastně hold nějakému obchodnímu talentu a kreativitě. Se převlékl za stromeček, aby byl blíž svým klientům," obhajoval záměr s polským překupníkem Kohák. Reklamní agentura: Hleďte si svých potravinových skandálů Reklamu, která Poláky tak pobouřila, operátor z vysílání stáhl. Agentura, která za ní stojí, ji ale dál tvrdě obhajovala a Polákům připomněla jejich potravinové skandály. "A našim milým polským přátelům: všímejte si raději, jakou sůl sypete do potravin, které vyrábíte pro nás, než našich reklam, které nejsou určeny pro vás," napsali. To už nenechalo v klidu polského ministra zemědělství Marka Sawickeho. Ten podotkl, že nikdy neslyšel o Čechovi, který se otrávil polským jídlem. Naproti tomu po požití alkoholu zemřelo několik Poláků.

Nahota a motorky. Česká firma reklamou pobouřila feministky ekonomika.iDNES.cz | 9.12.2014 | Rubrika: Podniky | Strana: 0 | autor: iDNES.cz, Filip Horáček | Téma: Oborové termíny

Španělské feministky pobouřil reklamní spot české firmy Kalup, která vyrábí oblečení pro motorkáře. Už přes tisíc žen v cizině se podepsalo pod petici, která žádá stažení erotické reklamy. V ní nahá žena znázorňuje stůl ve společenství motorkářů a jejich milovaných strojů. "Nechceme vidět lidi ponížené ve vaší jarní kolekci. Vaše reklama uráží muže i ženy," napsala firmě Kalup Machines na sociální síti Twitter jedna ze Španělek. Za nechutnou považuje reklamu přes tisíc lidí ve španělsky mluvících zemích, každý den přibývají zhruba dvě stovky podpisů pod petici. O stažení spotů organizátoři petice požádali i Facebook a Google, ten jim však nevyhověl. Za malou, ale ambiciózní firmou Kalup, která vznikla teprve letos, stojí lidé se zkušenostmi z tuzemského reklamního průmyslu. Společnost má sedm zaměstnanců a poměrně velké ambice prorazit do světa. Komunikuje především v angličtině. Firma tvrdí, že zákazníkem se za krátkou dobu její existence stal například jeden z hollywoodských herců. "Idea vychází z předpokladu, že žena byla a je obecně v motorkářském světě vnímána jako pouhý doplněk, objekt touhy, který má jen podtrhovat machismus celého odvětví. Abychom nabourali toto klišé, záměrně jsme tento fakt zveličili ad absurdum, ženu odsoudili do role skutečné dekorace a na uvolněný piedestal touhy postavili motocykl. Na příští rok chystáme

dámskou kolekci, kde to podobně ,schytají' muži," vysvětlil partner společnosti Kalup Machines Filip Žák. "Vzbudilo to emoce, jak jsme chtěli. Za reklamou si stojíme," dodal.

Válka s Polskem (Miroslav Václavek) idnes.cz - blog | 9.12.2014 Strana: 0 | autor: Miroslav Václavek | Téma: Oborové termíny

Válka s Polskem Nevěřte komunistům. "Všechno, co je na východ od Prahy, stojí za hovno," ušklíbl se pán za pípou údajně kultovní hospody U Zlatého tygra, aby se tak poté, co zaslechl polštinu hostů, utvrdil ve své víře v dobré pivo, ženy hezké, což jsou dary země české a vůbec bajkajlaj se jal točit další zlatou Plzeň, kterou tam sice čepují skvělou, ale jinak, ať si ji za takových okolností klidně nechají. A ačkoliv to na první počtení vypadá, že budu psát o úrovni pražského pohostinství, není tomu tak a proč to vlastně zmiňuji se dozvíte z obsahu článku. Jsme zemí, která je válečném stavu. Ve stavu byť oficiálně nevyhlášeném a z vládní úrovně popíraném úplně stejně, jako tomu činí Rusko ve své agresi vůči Ukrajině. I když pokud o naši zemi a její tristní stav ozbrojených sil jde, je nutno podotknout, že neválčíme zbraněmi, ale jakýmisi podpultovými vyhláškami namířenými proti potravinové produkci okolních zemí, ale nejvíce, jak se již stalo jakousi nepochopitelnou tradicí, proti Polsku. Se vstupem na evropský trh, který svojí velikostí a prosperitou dává mnohým firmám se schopným vedením šance, jakých jsme byli svědky naposledy za Rakousko-Uherského soustátí se vzájemnému obchodu otevřely nejen země ostatní, ale i ta naše. Místní postkomunistická potravinová produkce patřící osobám s minulostí minimálně lidových milicionářů, dosud uměle ochraňovaná rozhodnutími nevyzpytatelného úředního šimla a cly a jinými umělými omezeními, byla najednou vystavena konkurenci ze zemí, které jsou agrární a s vysokým podílem potravinářského průmyslu, na což místní bossové nebyli zvyklí. Najednou bylo možné se nikoho neptat, nesepisovat ponížené prosby všemocnému státu o povolení dovozu, ale vzít telefon a nakupovat a prodávat, přesně tak, jak to má i v normální zemi být. Jazyková a kulturní blízkost, která nás pojí s našimi nejbližšími přáteli, tedy s našimi polskými bratry, nám otevřela dveře na tamní obrovský trh, kam s úspěchem vyvážíme své strojírenské výrobky, včetně automobilů Škoda, které jsou dokonce polskou nejprodávanější značkou, a zároveň směrem opačným k nám začala proudit polská potravinová produkce. Čímž se stala pro české oligarchy nepřítelem číslo jedna, a neboť i když je většina potravinářských podniků navenek jakoby česká, protože patří zahraničním vlastníkům, pak je zde i nadále nepřehledná spleť vzájemně propojených firem, patřících bývalým komunistickým aparátčíkům a jejich rodinám se stále přetrvávajícími a silnými vazbami na současné státní struktury, na které tyto klany vyvíjejí nátlak, s nímž se chtějí s touto pro ně nevítanou konkurencí nekale vypořádat.

Protože to normálními prostředky, tedy nabídkou ještě lepšího, kvalitnějšího a cenově atraktivnějšího zboží, vzhledem ke své neschopnosti a komunistické minulosti nedokážou. Což je příčinou existence interních sdělení o speciálně zacílených kontrolách na polské potravinové výrobky, jak to vyplulo na povrch jako smetí a špína vůbec. Je třeba si uvědomit, že tímto aktem rozpoutala česká strana obchodní válku s obchodním partnerem, s nímž máme každoroční bilanci v řádech desítek miliard korun a pokud na základě těchto zjištění polská strana zahájí reciproční opatření, včetně podání žaloby u evropského soudu pro narušování volného obchodu, budeme se ještě velmi divit. Ptáte se, a proč by tomu tak měli činit? Já mohu odpovědět pouze jedno - obranná reakce je v takovém případě porušení těch nejzákladnějších práv, kterých užíváme, pokud o náš export jde na sto procent, pouze přirozenou reakcí. Úplně stejně jako Spojené státy reagovaly na Pearl Harbor, nebo Sovětský svaz na 21. červen 1941. Dovedu si naprosto živě představit, jak polská strana vzhledem k velmi pochybné pověsti českého alkoholu, který zabíjel jak u nás, tak i v Polsku, zavede odvetné opatření na dovoz například českého piva, včetně lihovin tak, že nařídí povinnost hlásit týden dopředu plánovaný dovoz tohoto významného českého vývozního artiklu do Polska, potom počne odebírat vzorky a nacházet v nich nesrovnalosti. Rovněž může polská strana nařídit reciproční a selektivní kontroly na české potraviny, které jsou běžně v polských obchodech k mání a "odůvodnit" to obavami o jejich kvalitu, protože se jedná o produkci vrácenou z ruských hranic . A kdyby polský úřad pro kontrolu průmyslových výrobků počal objevovat nějaké bezpečnostní mezery ve výrobcích firmy Škoda Auto, myslím, že by se pan ministr zemědělství vrátil rychle na kombajn. Ostatně Ministrstvo zemědělství vůbec začíná nebezpečně připomínat jakýsi úřad pro rasovou čistotu potravin, neboť podobné praktiky "ochrany trhu," naposledy užívalo nacistické Německo. Tschechen! Kauf nicht bei Polen!? To všechno podotýkám pouze proto, že je zcela evidentní, že si kompetentní pánové opět nás toužící přivést k potravinové soběstačnosti slušovického druhu neuvědomují to, že každá mince má dvě strany. Navíc, jestli se na našem trhu v roce 2013 prodalo polských potravin za 23,5 miliardy Kč, znamená to, že do státní pokladny tak jen na DPH přiteče 3,5 miliardy, přičemž je v mnoha zemědělských odvětvích naše bilance kladná. Což znamená, že například mléčných výrobků a mléka, vyvezeme více, než se jich na český trh doveze. Z toho vyplývá, že není v bytostném zájmu této země jakkoliv omezovat vzájemný obchod se zeměmi Evropské unie, protože je naši ekonomiku třeba vidět optikou celku, nikoliv pohledem

pokřiveným osobním zájmem nějakého normalizačního komunisty, navyklého na svůj monopol. Ostatně pokud chcete opět zažít potravinovou soběstačnost, o níž blouzní Velebové a jiní komunisté, tedy regál zaprášených sirupů, regál zaprášených konzerv, zkažené pivo, v němž sněží již při závozu na prodejnu, nebo smradlavé a kyselé jogurty s marmeládou na dně, tak prosím. Dejte v příštích volbách hlas Komunistické straně a budete osvobozeni jak od supermarketů, tak i od volného pohybu osob, tak i zboží a opět nebudete mít na výběr a třeba budete zase šťastni. Pokud jde ale o mne, řekl bych, že tím jediným kdo má právo veta a rozhoduje, co vloží do svého nákupního košíku je zákazník a tak by to mělo i zůstat. Protože pokud ani státem organizovaná účelová kampaň, mající nalézt jakákoliv, byť ta nejmenší pochybení v kvalitě polských potravin nevedla k takovým zjištěním, což pouze vysokou kvalitu polských potravin dokládá. K vyjádření toho nadutého mladého pána z reklamní agentury , která svým spotem na polského podvodníka vlastně celou lavinu spustila a která je svým obsahem totožná s blbostí onoho bezejmenného pinkla (protože se naší země zmiňovaná skutečnost o soli nijak nedotkla) a mající pravděpodobně původ v místě pobytu v zemi po etnické čistce, mohu dodat pouze jedno. Zajeďte si do Polska. A to nejenom oba dva. Ale nejlépe vás co nejvíce. Abyste zjistili, že řečeno s Komenským, veškerý pivní šovinismus toliko pro hovado dobrý jest. A taky abyste se dozvěděli, že jste se svým pocitem o vlastní nadřazenosti, vedle jako ta tannenbaum. Protože pokud o Polsko jde, zapomeňte na to, co jste si všechno o něm mysleli.

MÉDIA: Budoucnost novin je - ve hvězdách neviditelnypes.cz | 9.12.2014 | Rubrika: Neviditelný pes / Společnost | Strana: 0 | autor: Neviditelný pes, Karel Hvížďala | Téma: Oborové termíny

Analytici z deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se domnívají, že noviny prožívají nejhorší krizi od začátku 17. století, kdy začaly existovat. Signálem je třeba i to, že letos byla v Německu zrušena prestižní novinářská cena Henri-Nannen-Preis. Americký šéf Associated Press Gary Pruitt nedávno pro web Meedia uvedl, že trh nemá svědomí. Analytici z deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se domnívají, že noviny prožívají nejhorší krizi od začátku 17. století, kdy začaly existovat. Signálem je třeba i to, že letos byla v Německu zrušena prestižní novinářská cena Henri-Nannen-Preis. Americký šéf Associated Press Gary Pruitt nedávno pro web Meedia uvedl, že trh nemá svědomí.

Důvodů současného stavu existuje řada. Zůstaňme u těch, o kterých se diskutuje v Německu. Čtrnáctiletí až devětadvacetiletí věnují novinám v průměru deset minut denně. Jejich rodiče třicet minut, tvrdí dlouhodobá studie veřejnoprávních německých televizí ARD/ZDF. Podle psychologů v budoucnosti nezájem o tištěná média nadále poroste, neboť lidé, kteří v mládí nezískají návyk na čtení, ho již nezískají nikdy. V číslech to vypadá takto: V letech 1982/1983 náklady všech novin v Německu činily 30 milionů exemplářů denně. V roce 2013 se prodávalo 17 milionů. To odpovídá množství prodaných novin v roce 1957. A jen v posledních deseti letech klesl celkový náklad novin o více než šest milionů exemplářů. V osmdesátých letech byla mediální krajina v Německu velmi přehledná: staré měšťanské rodiny měly předplacené noviny FAZ nebo Die Welt , z bulváru se četl Bild a Express . Levičáci si kupovali Frankfurter Rundschau nebo Die Zeit a zelení Tageszeitung , deník založený v roce 1979. Česko je na tom trendově obdobně: od roku 2007 do roku 2012 se zde snížil prodej všech deníků asi o půl milionu výtisků - na něco málo přes milion; čísla ze srpna 2014 už hovoří o prodaných 852 tisících kusů novin denně. Zhroucení starého modelu Hal R. Varian, ekonomický šéf Googlu, tvrdí, že zájem o informace se nezmenšil: surfuje se na internetu, hledí na televizi, jen se zkrátka méně čte na papíře. Pokud noviny nezačnou velmi rychle kreativně experimentovat, může jim zazvonit umíráček. Už taky proto, že "papíroví" vydavatelé ztrácející čtenáře a inzerci jsou nuceni produkty zdražovat - půlka nákladů na noviny jde na papír a tisk, čímž se škrtící kruh uzavírá. Online informace jsou o hodně levnější a vždy aktuální. Socializační roli plnily noviny na zlomu 19. a 20. století, od té doby se průběžně situace měnila. Tenkrát byly noviny i jejich předplatné znakem sociálního statutu - jako dnes iPhone či iPad. Tento vztah k novinám se již vytratil, hlavně proto, že podle mediálního analytika Rudolfa Stöbera odborníci již noviny nečtou, zajímají se jen o určité důkladné informace, které v nich však nenajdou. Navíc se zhroutil zavedený model: náklad a čtenost přitahovaly reklamu, reklama přinášela peníze a peníze zajišťovaly nezávislost. Platilo pravidlo, že noviny jsou financovány ze dvou třetin z inzerce a třetinou z prodeje. Podle mediálního profesora Andrease Vogelata byla v Německu většina příjmů z inzerce v letech 1880 až 1914, a pak zase až od roku 1958 do roku 2005. Nyní je to opačně: příjmy z prodeje v Německu činí 60 procent; čtenář začíná být opět důležitější než inzerenti. A protože se čím dál tím méně čtou papírová vydání, nejsou ani inzerenti ochotní platit za inzerci dřívější ceny. V číslech to vypadá tak, že v letech 2010 až 2013 příjmy z inzerce klesly z 3,6 miliardy na 2,9 miliardy eur a za posledních dvanáct let klesly na polovinu. U nás čisté inzertní příjmy vydavatelství jen loni klesly na 6,27 miliardy korun z předloňských 6,69 miliardy korun. Je to způsobeno i tím, říkají analytici, že v inzertních a mediálních agenturách pracuje na manažerských funkcích generace, která sama nečte a dokonce to dává ostentativně najevo, jak to známe i z Česka. Dříve se snídalo společně a ke kávě patřily také noviny. Dnes mají pětatřicetihodinový či čtyřicetihodinový pracovní týden na Západě jen dělníci, zatímco ostatní pracují mnohem déle. Vedoucí pracovníci v investičních bankách, podnikatelé, samostatně pracující umělci a politici

jsou v práci až osmdesát hodin týdně. Není čas číst, není čas se scházet při rituálech. Vydavatelům ještě celá devadesátá léta nahrávala situace na trhu s papírem, jehož ceny klesaly, a proto si nevšimli, že internet papír nepotřebuje. A některé dříve vyhledávané inzeráty, kvůli kterým se noviny kupovaly, z novin úplně vymizely (inzeráty s byty, ojetými auty či seznamka). Za posledních dvacet let se proto cena novin v Německu zdvojnásobila, u nás skoro ztrojnásobila, přičemž ceny tiskovin se stále zvyšují rychleji než ceny ostatního zboží. Početní masakry Protože se v rámci snižování nákladů šetří i na redaktorech, noviny se dostávají do pasti, jak říká profesor Stöber: "Člověk nemůže dlouhodobě zvyšovat drasticky ceny a snižovat kvalitu prodávaného produktu bez následků." V Německu proto analytici současná vedení vydavatelství přejmenovali na Gröstes HarakiriManagement aller Zeiten, tedy největší harakiri-management všech dob, protože provádějí permanentní propouštění redaktorů a snižování kvality. Hlavní náplní jejich práce je počítání - i proto, že právě to jim jejich smlouvy umožňují, k tomu je nutí. Jsou placeni za úspory jako takové; důsledky úsporných opatření je vůbec nezajímají. Například německá televizní a rozhlasová stanice WDR, tedy Westdeutscher Rundfunk, na počátku roku 2014 prohlásila, že do roku 2020 propustí dalších 500 zaměstnanců, FAZ chce propustit 200 lidí z 900 (jejich ztráta se v minulém roce vyšplhala na 8,2 milionu eur a zbavují se i tiskárny v Maisachu v Bavorsku), časopis Stern ohlásil propouštění 26 spolupracovníků, vydavatelství DuMont, které vydává tituly Kölner-Stadt Anzeiger, Berliner Zeitung, Express a Hamburger Morgenpost, se chystá v příštím roce snížit počet pracovníků o desítky. A dále: po převzetí katolického vydavatelství Weltbild novým vlastníkem, Droege Group, ztratilo práci tisíc zaměstnanců z celkového počtu 2600. Už i kancléřka Angela Merkelová 29. září 2014 varovala vydavatele před dalšími úspornými opatřeními, která ohrožují kvalitu zpravodajství, protože veřejnoprávní média a prestižní tiskoviny jsou nedílnou součástí demokratické infrastruktury. Ač u nás dochází k podobnému propouštění a snižování kvality médií, politiky to nezajímá či spíše se zdá, že jim to vyhovuje. Možné obrazy budoucnosti Základní otázka proto zní: Jaká čeká printový trh budoucnost? Novináři z FAZ vypracovali dva scénáře, které mohou platit i u nás. První scénář předpovídá novinám zlý konec, protože klasický model financování eroduje. Proto prý řada novin zanikne a přežijí jen tituly, které na sebe vydělají jinou činností, kterou rozvinou na internetu či v jiném byznysu. V ohrožení jsou i staré zavedené tituly. Odhady předpokládají, že většina novin vydrží nejdéle sedm let. Z novinařiny se pro hodně lidí stane vedlejší povolání, jako tomu bylo ještě v XIX. století. Druhý scénář představuje cosi jako pozitivní utopii. Někteří vydavatelé vyjdou z krize jako vítězové; budou profitovat na tom, že velké vydavatelské domy ztratily důvěru čtenářů. Navíc budou založena nová specializovaná vydavatelství, jejichž mladí zaměstnanci budou pracovat za nízké platy a nebudou počítat s inzercí. Jejich model bude postaven na vysoké kvalitě textů,

analýz a komentářů. Infotainment se přesune na bezplatná či levná média. Tato změna časem, až vyrostou nové generace, které budou číst téměř vše v elektronické podobě, nebo budou ochotné platit vysoké ceny za papírová vydání, možná přinese novou kvalitu. Prestižní noviny budoucnosti budou tudíž opět postaveny na autorských hvězdách, které zase budou mít dobré smlouvy. Perfektně zpracované texty budou analyzovat problémy lidí v oblastech, kde budou vycházet, už se nebudou tolik zajímat o politické strany, vládu, odbory, církve atd. Noviny budou experimentovat a testovat, co od nich lidé chtějí, čím mohou být pro ně užitečné. A za to budou čtenáři, jak už ukazují první vlašťovky, ochotní platit. A ti, co platí, se cítí být zároveň jistým společenstvím, které chce kvalitní žurnalistiku podporovat: fungují jako pojišťovna pro dobrou žurnalistiku, říká Kalle Ruch, ředitel FAZ. Faktem je, že ve francouzském deníku Le Monde se podařilo spojit oddělení mladých on-line novinářů se zkušenými bardy z deníku a tato synergie přinesla výsledky: aktuální zpravodajství je určeno pro tablety a další digitální média, hlubší analýzy a komentáře jen pro papírové vydání. Süddeutsche Zeitung hodlá nastartovat modelový projekt tzv. týdenního vydání, kde budou převzaté nejdůležitější texty týdne, doplněné důkladnou kulturní rubrikou, investigativními články atd. Kromě toho bude na digitálu přístupná příloha Sport am Wochenende za 89 centů. Rovněž jeden z šéfů Reuters Institute Oxford je přesvědčen o tom, že budoucnost mají jen seriózní zprávy, rešerše dělané na místě, o němž materiál pojednává, analýzy odborníků a kvalitní editoři, kteří tyto zprávy umí seřadit podle důležitosti. Na jakém médiu se pak tyto produkty budou číst, to si bude moci každý, kdo zaplatí, zvolit sám. Takové informace ovšem bude kupovat mnohem méně lidí, než tomu bylo dříve a nebudou ani v elektronické podobě levné. Kdo to bude platiti? V turbulencích těchto dilemat se nacházejí i proslulé německé zpravodajské časopisy. Vystřídáni mají být všichni šéfredaktoři Der Spiegelu , Focusu i Sternu , ač ti stávající - Wolfgang Büchner, Dominik Wichmann a Jörg Quoos - nastoupili v roce 2013. Důvod? Zajímali se víc o internetová vydání, rychlost zpravodajství než o kvalitní žurnalistiku, na které se bude v budoucnu nejspíš zase vydělávat. Ukazuje to i projekt bývalé šéfredaktorky New York Times Jill Abramsonové, která spolu s americko-britským novinářem Steven Brillem chce v nejbližší době nastartovat vydávání delších novinářských žánrů (delších, než je rozsah magazínu, a kratší než kniha). Tyto příběhy budou pouze pro předplatitele a autoři na své projekty dostanou zálohu až do výše 100 000 dolarů. Zásada sázet na co nejširší publikum začíná platit výlučně pro bulvár. Řada vydavatelů a šéfredaktorů si tohle včas neuvědomila, nebudovala přesvědčivou identitu - a i to je důvod, proč nejspíš tolik titulů zaniká a zanikne. V řádu věci se jeví být výsledek německých průzkumů o prestiži profesí: důvěryhodnost žurnalistů klesla v Německu na 29. místo z 32 vyjmenovaných povolání; za redaktory jsou již jen pracovníci inzertních agentur, zástupci pojišťoven a politici. V takových výzkumech se propadají, jak víme, i tuzemští žurnalisté. Tradiční dělení médií na prestižní, pop-média a bulvár už nevystihuje podstatu stávající situace. Asi můžeme začít hovořit o médiích lehkých, která šíří medialitu, tedy nekonečný proud informací, polopravd, PR-sdělení, lží, výmyslů, reklamy a kuriozit, a o médiích těžkých, která nabízejí obsáhlejší komentáře, analýzy a reportáže pro přesně vymezené cílové skupiny nebo dokonce jen jeden důkladně zpracovaný příběh. Zhroutila se však i představa nových majitelů médií, kteří přišli z byznysu a domnívali se, že

pomocí svých médií vylepší svůj obraz na veřejnosti a ještě na tom budou vydělávat. O jejich média klesá zájem, takže stojí před volbou, zda taková média dotovat. Dost přesně to před časem formuloval profesor Stephan Weichert z Media School v Hamburku: "Dnes je mnohem méně jasné než před deseti lety, co je vlastně žurnalistika, a to je právě ta revoluce, s níž se praktikující novináři nesmířili." A známý nezávislý novinář a bloger Hardy Prothmann dodává: "Myslí v kategoriích, které už dávno neplatí!" LN, 6.12.2014

Vaše kampaň je sexistická a ponižuje ženy. Na jaře si podáme muže, odpovídá feministkám šéf české oděvní firmy tyinternety.cz | 9.12.2014 Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

Dnes Luděk Vokáč Novinky , Sociální sítě , Top virály Český internet stále ještě řeší kontroverzní r eklamu operátora T-Mobile a komunikační dovednosti zástupců reklamní agentury Saatchi & Saatchi. Ale v naší krajině se zrodila i další kauza, tentokrát s opravdu mezinárodním dosahem. Nová značka oblečení pro motocyklisty Kalup čelí kritice kvůli své premiérové reklamní kampani. Na serveru Change.org se objevila petice, která požaduje stažení reklamní kampaně nové oděvní značky Kalup. Petice odstartovala 5. prosince a už 8. prosince večer pod ní bylo téměř 1 000 podpisů, které si autorka vytyčila jako cíl. Autorka petice , která pochází z Madridu, si v ní stěžuje, že vizuály značky objektivizují ženy a ponižují je.

Firma Kalup Machines s.r.o. na svém anglicky psaném blogu ústy svého generálního ředitele Filipa Žáka na tuto kritiku reagovala. Sám šéf společnosti nám zaslal počeštěnou verzi reakce: "Naše kampaň je parafrází na klišé, kdy je žena ve světě motorek vnímána spíše jako přívěsek. Záměrně jsme v umělecké nadsázce tento fakt zdůraznili a žena tak plní v kampani roli pouhé dekorace. Kalup adoruje motocykl jako objekt touhy. Již teď se těšíme na tvorbu jarní kampaně na podporu připravované dámské kolekce, kde si podáme muže. Myslíme si, že reklama má vzbuzovat emoce," píše Žák v české parafrázi původní reakce. Značka Kalup pochází z Prahy, vznikla teprve nedávno a na trh právě uvádí svou první kolekci oblečení pro motorkáře. Pánská kolekce je trochu provokativní, nechybí v ní motivy spoře oděných žen a má jistý fetišistický nádech. Tomu tématicky odpovídá i reklamní kampaň. Její součástí je i video dokumentující proces focení nové kolekce. Na fotografiích hrají hlavní roli dva pánové ve stylovém oblečení, jedna nadupaná motorka a . nahá žena, většinou s helmou na hlavě. Asi bylo jen otázkou času, kdy si takové kampaně všimnou zastánci a zastánkyně rovnosti pohlaví a odpůrci všeho, co může být jen trochu považováno za sexistické. Španělská petice na Change.org dodává aktivitám firmy mezinárodní dosah. To byl vlastně i trochu záměr mladé společnosti, která se rozhodla své oblečení cílit na mezinárodní publikum.

Firma v diskusích se stěžovatelkami na svém facebookovém profilu píše, že s určitou mírou kontroverze počítala. Aktivistky tak vlastně značce Kalup pomáhají ke zviditelnění. Filip Žák, ředitel značky, to pro Tyinternety.cz potvrdil. Zakladatelé značky o sobě tvrdí, že jsou fetišisté a otroci rychlosti. Milují motocykly a rozhodli se pro podobně "postižené" připravit jedinečnou kolekci oblečení. Právě proto ony fetišistické rysy. Fotografie, které představení produktů doprovází a které se staly předmětem kontroverzních reakcí, jsou tvořeny v artovém stylu. Na další rozruch budící pokračování kampaně přitom podle Filipa Žáka nebudeme muset čekat až do jara 2015. Kalup totiž hodlá na současnou kritiku reagovat jakýmsi volným pokračováním kampaně. Jestli hodlá firma v pokračování naštvat ženy, muže nebo motocykly, to nám Žák neprozradil.

Vítězem česko-polského sporu je T-mobile. Mluví se o něm HORIZONT | 9.12.2014 | Rubrika: Horizont | Strana: 5 | autor: (RD) | Téma: Oborové termíny

REGION Polská ambasáda podala oficiální protest proti spotu firmy T-Mobile, v němž polský obchodník nachytá Čecha na nekvalitní mobilní telefon. Námi oslovení polští novináři a internetoví diskutéři jsou však smírnější. "Televizní reklama T-Mobile... byla pro mě nepříjemným překvapením. Důrazně protestuji proti takovýmto spojením, která zjednodušujícím a skandalizujícím způsobem prezentují Poláky," uvedla v dopise českému vedení telekomunikační firmy velvyslankyně Gražyna Bernatowicz. Zároveň požádala o okamžité stažení spotu, který je podle ní v rozporu se zásadami reklamní etiky i vkusu, z televizního vysílání. Společnost jí nakonec vyhoví. V reklamě "V naší třídě je nejlíp: Třída na běžkách" herec Ivan Trojan v roli učitele se svou třídou zavítá do lesa na české hranici. Když se mu rozbije mobil, za smrček maskovaný polsky mluvící muž s knírem mu začne nabízet hromadu braku, až mu nakonec vymění mobil za jiný. Ten se ve vteřině rozbije, nicméně mluvící stromek už je pryč. Mluvčí operátora Martina Kemrová uvedla, že je vnímání reklamního spotu z polské strany mrzí a znevažování Poláků nebylo záměrem. "Úspěch našich reklam těží ze specifického humoru, který je založen na nadsázce a absurdních situacích. V předchozích reklamních kampaních jsme takto glosovali tu motorkáře, jindy skokany na lyžích či kulturisty. Spot pouze využívá nadsázky, která je v českém prostředí reklamy běžná," dodala. "Chápu, že kdybych byl Polák, asi by se mi to líbit nemuselo," uvedl prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec a dodal, že zobrazení národnostních menšin v reklamě bývá vždy složitější. EWA FURTAK, GAZETA WYBORCZA: "Reklamu jsem zhlédla několikrát a nenabyla jsem dojmu, že by jakýmkoliv způsobem urážela Poláky. A nemohu pochopit, jak by měla narušit polsko-české vztahy. Zcela nechápu reakci polské ambasády. Podle mne je to jen přílišná horlivost." STEFAN MAŇKA, NOVINÁŘ, SPOLUORGANIZÁTOR FILMOVÉHO FESTIVALU KINO NA HRANICI: "Podle mého názoru je to rozhořčení zbytečné. Z toho celého humbuku je zřejmé, jak nám chybí ten nadhled a smysl pro humor, který můžeme Čechům jen závidět. Naopak nám nechybí schopnost hledat ve všem konspirační spiknutí a útoky. Zdůrazňuji, že mne osobně tato reklama neurazila."

JAN BACZA, ROZHLASOVÝ A INTERNETOVÝ NOVINÁŘ "Dle mého mínění je reklamní spot zábavný, ale zcela zbytečně zde byla použita národnostní otázka. Schéma - prodejce nám vnutí šmejd a zmizí - se pro koncepci této reklamy hodí, avšak zbytečné je použití pro vykreslení této postavy Poláka. Stejně zábavně by tato scénka působila, kdyby v ní hrál Čech. Je to jako s uklouznutím na ledu. Pokud se to stane někomu jinému, pak je to zábavné, když nám, pak se už nesmějeme. Myslím, že ta mediální bouře jen zvýší zájem o operátora. Pro reklamní kampaň není nic lepšího než protest proti ní vyvolávající veřejnou diskusi."