Adventní svátky sv. Ondřej

Advent – doba očekávání a nadějí, přípravné období čtyř předvánočních nedělí, jeho začátek může připadnout do rozmezí 27.11. – 3 .12. Překlad z latiny je příchod. Takto stručně je slůvko a d v e n t vykládáno v běžných slovnících. Jedná se o období radostného očekávání těšení – věřící se těší na příchod Spasitele, ostatní na nejpříjemnější svátky v roce. Kdo si v těchto dnech přivstane a kolem šesté hodiny ranní je v kostele, uslyší tzv. roráty, písně, které se zpívají na jitřních mších. Křesťané doporučují pro adventní týdny mírný půst, protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Adventní

doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně (25.12.). Děti dostávají adventní kalendáře a otevírají každý den jedno čokoládové okénko. Tématem adventní doby je příchod Krista. Advent je rozčleněn na dvě části. Od první neděle adventní do 16.prosince je pozornost upřena na příchod Krista. Druhou částí je poslední adventní týden (17.24.prosince) zaměřený ke slavnosti Narození Páně.

Adventní svátky. 30.11. sv. Ondřej

Tento den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. Například ve Slezsku v tento den lily dívky olovo. Roztavily je na lžíci nad plamenem svíčky a přes klíč, jehož zuby vytvářely kříž, rychle vylily do studené vody. Z tvaru, ve kterém olovo ztuhlo, se usuzovalo na to, jaký bude jejich příští manžel: štíhlý, tlustý, krásný, ošklivý, hrbatý… Ve tvaru olova však dívky hledaly i symboly řemesel a usuzovaly na povolání budoucího ženicha. Jinde dívky hledaly podobu svého ženicha ve vysekané díře v ledu, kde jim stíny měly prozradit jeho zjev. Jinde děvčata klepávala na dveře kurníku, a pokud se jako první ozval kohout, děvče se mělo v příštím roce vdát. Pokud slepice, dívka měla ještě rok počkat.

4.12. sv. Barbora

Na svatou Barboru dávají do vázy vdavekchtivé dívky napučenou třešňovou větvičku a čekají, že když do vánoc rozkvete, mohly by se do roka vdát. Ale pozor! Větvička se musí trhat až po setmění, musí se dát na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany přijde ženich.

6.12. sv. Mikuláš

Mikulášská tradice je věčně živá, a to ve městech i na vesnicích, kde v předvečer svátku chodí masky černého, rohatého a chlupatého čerta s dlouhým červeným jazykem, anděla

v bílých šatech s papírovými křídly a s hvězdou na čele a Mikuláše. Dětí a rodičů se Mikuláš ptá, jestli byly děti během roku hodné, nezlobily a poslouchaly rodiče. Pak prostřednictvím anděla rozdává dětem dárky – většinou pamlsky. 13.12. sv. Lucie

Tento svátek je ve větších městech téměř zapomenutý. Avšak Valašskem i některými dalšími kraji dodnes obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká Lucky. Patrně si ani neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský totiž chodily až 23.prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepořádek v domácnosti. V den svaté Lucie musely být domy jako ze škatulky, jinak se prý dotyčná neznala. Dnes chodí Lucky trochu brzo – většina domácností má předvánoční úklid teprve před sebou.

Adventní věnec. K nejznámějším symbolům předvánočního času patří adventní věnce, bez svíček nebo s nimi. Svíčky si na věnci zapalují i nevěřící. A proč se zapalují svíčky? Dny se zkracují, tmy přibývá. Postupné rozžíhání svící na věnci symbolizuje, že příchod Krista znamená přemožení temnoty a nárůst světla, pokoje a radosti. Věnec je víc, než pouhou okrasou. Zelené větve jsou voňavé, znamenají život uprostřed odpočívající přírody, kruh vyjadřuje společenství a plameny světlo, které osvítí každého člověka. Svíce jsou čtyři jako jsou čtyři adventní neděle. Původní barvou adventu je fialová – podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností a tak ji v domácím prostředí nahradila lehce dostupná červená. Křesťanská tradice na jedné straně sice velí fialovou, lidová tradice na straně druhé straně však zapovídá umělé materiály. Fialovou barvu v zimní přírodě prakticky nenajdete, a proto chcete-li mít hezký věnec, bez červené se neobejdete. Základem věnce je jakákoli zelená dřevina – jedle, smrk, borovice, ale i některá zahradní dřevina (je ohebná a nepíchá). Adventní věnec bez svíček patří zásadně pouze na vstupní dveře, nikam jinam. Adventní věnec se svíčkami se pokládá na stůl.

Význam Vánoc. Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Církev časově spojila narození Spasitele se starým mýtem zimního slunovratu vyjadřujícím vědomí o věčném vítězství života nad smrtí a světla nad tmou. Svátek Narození Páně se od 4.století šířil z Říma po celém křesťanském světě. Tato vánoční atmosféra a vánoční zvyky (domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobené stromečky atd., rozšířené asi od 16.století) stále trvají. Mezi křesťanské vánoční svátky patří: • 25.prosinec • 26.prosinec • 27.prosinec • 28.prosinec • 31.prosinec • 1.leden • 6.leden • první neděle po 6.lednu • 2.únor

Spomyšelské aktuality - listopad 2006

příloha VÁNOCE

svátek Narození Páně (Boží hod vánoční) svátek sv. Štěpána svátek s. Jana Evangelisty svátek Mláďátek svátek sv. Silvestra Nový rok a svátek Obřezání Páně svátek Zjevení Páně (Tři králové) svátek Křtu Páně svátek Uvedení Páně do chrámu

- II -

Evidenční číslo MK ČR E 16225

Vánoce. Den Ježíšova narození se slaví v křesťanském světě od 4.století dne 25.prosince. Na tento den připadala slavnost „neporaženého slunce“ (sol invictus) a současně to bylo datum starého pohanského svátku „Narození věčného slunce“. Východní církev slavívala narození Krista 6.ledna; to bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii „narození Božského eonu“. Později, po řadě století, překryla tento obsah svátku úcta ke třem svatým králům.

Tradice vánočního stromečku. Poprvé se vánoční stromeček rozsvítil v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. O třicet let později se v Praze stromky prodávaly jako běžná věc a lidé je nazývali Kristovým strůmkem. Nejdříve se ujal v zámožných českých rodinách, na Moravě se začal objevovat až počátkem 20.století. Stromeček k nám pronikl z německého území, kde se v 17. a 18. století šířil od města k městu. V 19.století až do poloviny 20.století byla vánočním stromkem hlavně jedle, v dnešní době je pro svou vzácnost nahrazena odolnějším smrkem a borovicí. V dnešních dobách ve většině rodin probíhá Štědrý den asi takto: snídá se bílá káva s vánočkou a pak se již nejí nic, až večer. Děti jsou nabádány k tomu, aby vydržely hlad s tím, že uvidí zlaté prasátko. Pokud jsou menší, raději si hrají s ostatními dětmi mimo domov, aby nepřekážely. Je-li sníh a led, mají o dobrou zábavu postaráno. Rodiče se mezitím starají o to, aby večer bylo dobré jídlo a pití, to znamená, že odpoledne se vaří, peče a smaží. Současně se rodiče postarají o ozdobení

vánočního stromečku a na poslední chvíli pod něj umístí krásně zabalené vánoční dárky. Ozdobený stromeček a dárky se udržují v tajnosti, aby zvědavé oči dětí něco neviděly. Večer, asi kolem 18té hodiny, zasedne celá rodina (je-li to možné, tak i prarodiče) ke slavnostně prostřenému stolu s ubrusem s vánočním motivem a při rozsvícených svících (bez elektrického osvětlení) a při slabě znějících vánočních koledách a písních (z rozhlasu, televize či magnetofonu) si dospělí připijí na pěkné svátky, zdraví a štěstí vhodným nápojem (aperitivem) a děti chutným nealkoholickým nápojem. Pak již paní domu podává polévku, ve většině domácností rybí, následuje hlavní jídlo, většinou porce obalovaného kapra a nezbytným doplňkem bývá doma vyrobený bramborový salát. Během večeře, zvláště jsou-li děti malé, někdo z dospělých nepozorovaně slabě zacinká nebo zazvoní, děti zpozorní v naději, že už u nich byl Ježíšek a že snad by se tedy mohlo jít ke stromečku. A ostatní děj již je nasnadě: děti se vrhnou na dárky pod stromečkem, které jim podává některý z dospělých a nebo si je berou sami. Zbytek večera již pak není slyšet vlastního slova, jak si děti pouštějí hračky, hudbu, povídají si, překřikují se atd….

První veřejné vánoční stromy u nás. Zvyklost stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v evropských zemích ujala po první světové válce. V Čechách se podle dochovaných zpráv poprvé postavil veřejný stromeček v Plzni roku 1925. Tato zvyklost se za první republiky rychle rozšířila po dalších českých i moravských městech a vesnicích. V Brně se staví veřejný vánoční strom od roku 1924. Tradice vznikla na popud spisovatele Těsnohlídka, který o vánočním čase našel v lese opuštěné děťátko – holčičku. Ze spisovatelovy iniciativy se od uvedeného roku pod vánočním stromem umísťuje kasička, do které lidé přispívají na stavbu dětského domova pro opuštěné děti. V posledních letech bývá ve sbírce i několik set tisíc korun.

Vánoční jmelí.


příloha VÁNOCE

- III -


Jmelí je rozšířeno po celé Evropě jako cizopasník v korunách stromů jehličnatých i listnatých. Semena roznášejí zejména drozdovití ptáci trusem. Rostlina zde zapouští kořínky do kůry stromů a živí se jeho mízou. Jmelí je stále zelené, keřovité, vstřícně kopinaté a vytrvalé. Kvete v březnu a dubnu a květy v úžlabí vidlic jsou zelenavě dvoudobé v kloubku. Plodem je bílá bobule se srdčitými semeny. Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná – vždyť roste vysoko v korunách stromů a její plody se podobají perlám a dozrávají právě v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo mít i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Věřilo se, že přináší štěstí stejně jako podkova nebo čtyřlístek. Podle Keltů zajišťuje plodnost, proto se pod ním dodnes líbáme. Navíc přináší do domu štěstí, odvahu a lásku. Ve středověku se používalo jako významná léčivá rostlina a moderní věda léčivé účinky jmelí potvrdila. Jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze. O jmelí také existuje mnoho legend. Podle jedné bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ním projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo si je koupí sám. Užívání jmelí jako dekorační vánoční rostliny se do Evropy rozšířilo z Anglie. Tento zvyk se u nás dodržuje dodnes a lidé stříbrné, zlaté či zelené snítky připevňují k lustru nebo je dávají do váziček na stůl.

Staročeské Vánoce. Češi se v 19.století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz bylo poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit. Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a v kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře, Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly betlémy. Lidi se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalicha a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je odnesl hospodář ve lněném ubrousku pod jabloň. Jako poslední se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily. Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky všech tří králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6.ledna. O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umyvadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně


příloha VÁNOCE

- IV -


všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého dne narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.

Vánoce ve světě. V zemi klokanů, Austrálii, místo lyžování a koulování si děti užívají letních prázdnin. Vánoční stromečky mají buď umělé nebo v květináči. Vánoční hostina probíhá většinou formou pikniku pod otevřeným nebem a s barevnými balónky. V Brazílii si skutečné jehličnany mohou dovolit jen ti nejbohatší, naprostá většina vánočních stromků je umělých. K večeři mají pečeného krocana, ovoce, mořské ryby a sladké zákusky. Mše navštěvují nejen v kostelích, ale i přímo pod otevřeným nebem. Pravoslavné Bulharsko slaví vánoční svátky až 6.ledna. V každé domácnosti mají ozdobený stromeček, dárky pod něj dává děda Koleda. V Dánsku se nikdy nešetřilo na vánočních dárcích. Lidé je připravují s několikaměsíčním předstihem a s nákupy dělají velké tajnosti. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. Ke štědrovečerní večeři si dávají husu, kachnu, vepřovou pečeni s červeným zelím, teplou šunku, pepřenou tresku s ředkvičkou nebo horkou rýži politou studeným mlékem, přikusují pivní a pšeničný chléb a jako dezert mají sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Kdo ji najde, dostane speciální dárek. Vánoční specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře – ručně malované. U Finů roznáší dárky veliký Ukko a pomáhají mu pidimužíci, kteří prý odnášejí zlobivé děti do svého ledového království. Francie má svého dobrého ducha pére Noëla. Ze všech Ježíšků a Santa Clausů je nejmladší a ukládá dárky pro děti vedle krbu nebo kamen. Pětadvacátého prosince zvou Francouzi do svých domů bezdomovce, chudé, sirotky, vězně. Na stole nechybí ústřice, šneci, žabí stehýnka, krocan plněný kaštanovou nádivkou a drahé ovoce. V Grónsku žije Děda Mráz a píší mu sem děti z celého světa. Žije v podzemí uprostřed věčného ledu. Italové slaví předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli a italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. V Itálii se nepeče cukroví, svátky se podle našeho hlediska zdají odbyté. Jen půlnoční mše je stejná. V Keni jsou svátky hlavně pro turisty, protože v zemi žije pouze 12% křesťanů. Štědrý den se slaví v hotelích po německo-britském způsobu, zatímco místní muslimové přihlížejí. V Maďarsku si dárečky rozdávají před večeří. Mexičané oslavují Vánoce hlučně a vesele, stromeček nemají. Sladkosti dávají do velikého hliněného džbánu na vodu, který visí ze stropu a je zdobený peřím. Děti se po něm natahují a tlučou do něho dřevěnými hůlkami, dokud nespadne a sladkosti a dárky se nevysypou. Německý Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a k přemísťování používá osedlaný divoký vítr. Vánočním stromečkem je jedlička. Norský Otec vánoc schovává dárky do dřeváků. Bývá doprovázen vánoční kozou, pro tu by měly mít děti připravenu lahůdku – nevymlácenou ovesnou slámu. Polský štědrovečerní stůl nese boršč, zelňačku, houbovou nebo rybí polévku a samozřejmě rybu – sledě nebo jesetera. Rakušané si sami vyrábějí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami: zelenou – barvou naděje a fialovou – barvou minulosti. O Štědrý večer přichází Ježíšek, všechny dárečky balí hlava rodiny otec. V Rumunsku klade Svatý muž dárky vedle jesliček nebo pod postel. Rusové nemají o Štědrý den volno – u nich je to den pracovní. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. leden. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 se na zvyky zapomnělo a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od Dědy Mráze. Ten používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů. U Američanů jsou Vánoce největším svátkem v roce, přestože je slaví pouze jeden den – 25.prosince. Jak to u Američanů bývá zvykem, vše je pojato grandiózně. Miliony světel, ohromné vánoční stromky, mnoho dárků, které nosí Santa Claus, ohromná hostina s krocanem a kaštanovou nádivkou.


příloha VÁNOCE

-V-


Ve Španělsku jsou Vánoce svátkem rodiny. Dávají se dárečky, pije se šampaňské, jí se marcipán. Děti však většinou dostávají dárky až na den Tří králů. Dárky nosí Mikuláš do dřeváků. Švédský Ježíšek na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy zdobeny červenou stuhou. Švýcaři mají tajemného „Monsieura Chalandé“. Tohoto obrovského panáka plného dárků nacházejí děti za dveřmi pokoje. Ve Velké Británii začínají vánoční svátky už vlastně na Mikuláše, tedy 6.prosince. Vrcholem je 25.prosinec – den, kdy děti po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudingem – podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronu … a samozřejmě ještě švestek. Podává se flambovaný koňakem.

Vánoční zvyky. Lití olova. Nad plamenem se na lžíci roztaví kousek olova. Do předem připravené nádoby s vodou se tekoucí olovo opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Podle tvaru odlitku se pak usuzuje, co koho čeká. Krájení jablka. Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Pokud má jadřinec tvar pětinebo vícecípé hvězdy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má jadřinec tvar kříže, je čtyřcípý, pak … Ale není třeba se bát, vybírejte si pěkná velká a zdravá jablka! A nezapomeňte: od štědrovečerní večeře se nevstává!!! Pouštění lodiček. Do plechového umyvadla s vodou se opatrně pokládají poloviny skořápek vlašských ořechů, v nichž je odkápnutým voskem přichycena malá hořící svíčka. Majitele svíčky, která nejdéle hoří a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma; jestliže lodička dopluje ke středu nádoby, vydá se do světa. Půst. Na Štědrý den se zachovává až do večera půst. Ke společné večeři se zasedne, až vyjde první hvězda. Střevíc. Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-lise patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou. Šupiny. Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. U štědrovečerní večeře. • Chystá se o jeden talíř navíc pro náhodného hosta, • pod talířek se schová zlatý penízek, • o slavnostní večeři se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře; ten, kdo vstane, do roka zemře.

Koledování a koledy. Koledování je staročeský zvyk. Koledníci hromadně obcházeli domy, často přestrojeni za maškary a v každém domě opakovali písně a sbírali dárky. Hlavní dobou koledování je období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy 24.prosincem a 6.lednem. Nejčastěji se chodilo koledovat na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok. Mezi nejznámější vánoční koledy a písně patří: Jak jsi krásné neviňátko Půjdem spolu do Betléma Koledníci Purpura


příloha VÁNOCE

- VI -


My tři králové Narodil se Kristus Pán Nesem vám noviny Pásli ovce Valaši

Rolničky Tichá noc Vánoce přicházejí

Pranostiky. Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší. Chodí-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán po blátě. 4.12. Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka. (musí se hodně topit) Jaké je počasí na Barborku, takové bývá až do Vánoc. Na svatou Barboru saně do dvoru. Po svaté Baruši střez nosu i uší! Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz. 5.12. Svatý Mikuláš splachuje břehy. (pršívá) O sv. Mikuláši snížek často práší. Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky. Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu. 13.12. Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku. Když přijde sv. Lucie najde tu už zimu. 24.12. Na Adama a Evu čekejte oblevu. Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží. 25.12. Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší. Na Boží hod narození o komáří zívnutí. Na Boží hod narození o bleší převalení. Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny. Vánoce Lepší Vánoce třeskuté, nežli tekuté. Zelené Vánoce – bílé Velikonoce. Vánoce na ledě – Velikonoce na blátě. Tmavé vánoce – světlé stodoly. Advent Když v první adventní neděli nastane široko daleko krutá zima, potrvá čtyři neděle. Je-li v prvním adventním týdnu mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati. 26.12. Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato. Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všechno špatně urodí. 28.12. O Mláďátkách den se zmlazuje. Prší-li o Mláďátkách, budou děti mříti. 31.12. O Silvestru papeži snížek si už poleží. Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra napadne zlato. Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.

Vánočka. Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní doby. První zmínka o vánočce je ze 16.století a za dlouhá léta prošla pouze drobnými změnami. V minulosti byla nazývána jako húska nebo calta a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími názvy – pletenice, pletanka, štědrovice, štricka, štrucla, žemle, ceplík. Dříve mohli vánočku péci pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18.století si je lidé začali péci doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na


příloha VÁNOCE

- VII -


závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché, a proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla zadělávat těsto v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl „jistotu“, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar. Vánočka je dodnes nezbytnou a nepostradatelnou součástí vánočních svátků, ať pečená doma nebo koupená v obchodě. I dnes jsou zruční jedinci, kteří dovedou spodní věnec zhotovit ze sedmi pramenů (nejčastěji se plete ze čtyř), anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů.

Vánoční recepty. Na přípravu vánočních pochoutek, ať již masitých, bezmasých, příloh i cukroví, existuje nepřeberné množství různých receptů a proto uvádím pouze tři netradiční způsoby přípravy kapra. Kapr pečený po srbsku. Kapr, sůl, 8 dkg másla, 6 dkg slaniny, 1 kg napolo uvařených brambor, 6 dkg hladké mouky, mletou sladkou papriku, 0,25 l kyselé smetany, máslo na vymazání pekáče. Kapra rozdělíme na půlky, svrchní strany příčně trochu šikmo několikrát nařízneme, osolíme a do každého zářezu vložíme plátek slaniny a kousek másla. Pekáč pak vymažeme máslem a narovnáme do něho napolo uvařené, oloupané, na plátky nakrájené a osolené brambory. Potom na pekáč položíme mřížku, na ni dáme kapra a vložíme do trouby. Po krátkém opečení poprášíme kapra moukou promíchanou s paprikou a když povrch začne hnědnout poléváme kapra občas kyselou smetanou. Pečení trvá asi 20 – 25 minut. Upečené půlky kapra opatrně přemístíme na mísu, posypeme jemně nakrájenou petrželovou natí a ozdobíme plátky citronu. Kapr dušený na paprice. 6 porcí kapra, asi 0,75 l rybího vývaru nebo vody, 5 dkg másla, 4 dkg cibule, 0,5 dkg zelené petržele, 1 dkg sladké mleté papriky a sůl. Na zjemnění: 2 dkg másla a 1,025 l kyselé smetany. Na jíšku: 4 dkg másla a 5 dkg hladké mouky. V kastrolu rozpustíme máslo, v něm osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku a zelenou petržel, zaprášíme sladkou paprikou, podlijeme vývarem nebo vodou, do toho vložíme osolené porce kapra a dusíme asi 18 minut. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, podlijeme ji šťávou z udušeného kapra a asi 15 minut povaříme. Omáčku zjemníme máslem a smetanou. Okraj podlouhlé ohnivzdorné mísy ozdobíme bramborovou hmotou, kterou vystříkáme ze sáčku s hvězdičkovitou trubičkou, potřeme ji žloutkem a tuto ozdobu v troubě do růžova opečeme. Do středu takto ozdobené mísy narovnáme dušeného kapra a polijeme připravenou omáčkou. Jednotlivé porce kapra ozdobíme na plátky nakrájeným vejcem a čerstvým rajčetem. Kapr vařený na modro s máslem. 1 kus kapra, 1,5 l vody, sůl, 0,07 l octa, 20 dkg zeleniny (mrkev, petržel, celer), 5 dkg cibule, 15 srnek pepře, 5 zrnek nového koření, bobkový list a tymián, 10 dkg másla, hlávkový salát a citron. Do většího kastrolu nalijeme vodu, přidáme ocet a sůl, na nudličky nakrájenou zeleninu a cibuli, koření a tuto směs necháme asi 25 minut povařit. Porce kapra osolíme a vložíme do mírně vařící zeleninové vody. Necháme přejít var, pak nádobu s rybou stáhneme na okraj plotny a mírným varem vaříme celkem asi 18 minut. Potom uvařené porce rybí lžící vyjmeme, urovnáme na mísu zmodralým hřbetem nahoru a přelijeme horkým máslem. Zeleninu scedíme, koření odstraníme a dobře odkapanou zeleninu rozložíme na míse kolem upravené ryby. Ozdobíme hlávkovým salátem a na kolečka nakrájeným citronem. Dobrou chuť!


příloha VÁNOCE

- VIII -


Adventní svátky sv. Ondřej

Recommend Documents