Adresné sociální dávky – péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11
3. března 2012, Olomouc
Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1.
Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.
2.
Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 nebo dětský domov52), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.
Rozdělení dle stupně závislosti a výše příspěvku na péči
Víme, kdo má na příspěvek nárok. Ale víme jak, kolik a dle jakého systému?
Osoba starší 18 let se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a. stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b. stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb.
c.
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
d.
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
Rozdělení dle stupně závislosti a výše příspěvku na péči Výše příspěvku § 11
Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: a. b. c. d.
800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – výše příspěvku na péči
Na co tedy granty a dotace?
Je uvedená výše příspěvku dostačující pro uživatele sociální služby?
V případě, že uživatel sociální služby utratí svůj příspěvek u registrovaného poskytovatele sociálních služeb, je schopen tento poskytovatel fungovat pouze v rámci plateb příspěvků od uživatelů? Jsou v této ceně zahrnuty náklady na provoz společnosti poskytující sociální služby?
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – výše příspěvku na péči
Příspěvková organizace či obchodní společnost? Občanské sdružení? Jiný subjekt? – to jsou další otázky k řešení v rámci šetření státních finančních prostředků, kterými je třeba se do budoucna zabývat.
A klíčová otázka? JE CELÝ PŘÍSPĚVEK UŽIVATELE UTRACEN ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY??? TEDY SLUŽBY, NA KTEROU JE URČEN???
Komu senioři PnP platí??? Co říká zákon?
Uživatel je povinen Využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu.
Zákonné označení osoby blízké všichni známe (§116 OZ) – je toto správný způsob v situaci, kdy se dle uváděných statistik 70 – 80 % finančních prostředků vydaných na příspěvek na péči seniorům nevrací do systému sociálních služeb, ale mizí v nedohlednu??? Ano, osoba blízká a pomoc rodině má logiku a je správná, ale dle mého názoru jen a pouze, pokud existuje opravdové poskytování pomoci a je možná fungující a účinná kontrola. Zbylých 20 – 30 % zůstává v systému jen a pouze díky tomu, že jsou vypláceny přímo poskytovatelům, tedy zařízením typu Domovů pro seniory apod. Těm přísluší ze zákona a nelze tedy příspěvek vydat mimo systém sociální péče.
Způsob užití PnP
Příspěvek na péči dle způsobu použití PnP dle způsobu použití je sledován podle třech, respektive čtyřech kritérií: A. B. C. D. E. F.
Jako pečující je uvedena jedna fyzická osoba – osoba blízká Jako pečující je uvedena jedna fyzická osoba – jiná osoba Jako pečující je uvedena fyzická osoba – více osob Jako pečující je uveden jeden registrovaný poskytovatel soc. služeb Jako pečující je uveden registrovaný poskytovatel sociálních služeb – více poskytovatelů Jako pečující je uvedena kombinace péče fyzické osoby a registrovaného poskytovatele sociálních služeb
Kolik a komu??? • •
•
Z hlediska způsobu použití je zcela zjevné, že PnP je využíván především při zajištění péče fyzickou osobou, tj. nejčastěji členem rodiny. U poskytovatelů sociálních služeb je využíván PnP jako zdroj úhrady odebrané péče ve cca 28% případů. Především ve smyslu prosazování sdílené péče je způsob využití PnP v kombinaci neformální péče a profesionálního poskytovatele velmi nízký. Odhadem lze uvést, že z celkového objemu vyplacených PnP (cca 18 mld. Kč) je jako úhrada použito minimálně 5 mld. Kč.
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kontrola využití příspěvku na péči Způsob péče
celkem
Podíl v %
A
156 032
52,76
B
16 760
5,76
C
40 961
13,85
D
52 891
17,88
E
1 032
0,35
F
27 970
9,45
295 754
100
Celkem Zdroj: MPSV ČR
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči
Z těchto 28 % jich převážná část končí v příspěvkových organizacích poskytující pobytové služby, kde dotují rozdíl mezi platbou uživatele, která ze zákona obsahuje 85 % důchodové dávky a celou výši příspěvku na péči, který musí být uživateli vyúčtován – tedy rozdíl mezi příjmy a náklady poskytovatele
A to bez rozdílu, zda rodina uživatele žije na hranici životního minima či naopak, nemá s finančními prostředky žádný problém. Zde si již myslím, že nastává problém, který je třeba řešit. A nejedná se o trest pro „bohaté – tedy pro ty, kteří umějí více vydělat“. Jde přeci o rodinu a o odvěkou starost o své bližní. Má opravdu stát dotovat pobyt a znovu v uvozovkách seniora ze zabezpečeného prostředí rodiny??? Jde zde jednoznačně o neadresný přístup ke konstrukci platby uživatelům sociálních služeb.
Nemělo by v této situaci nastat možné rozdělení, jednoduché, jaké známe z okolních států? Např. doložení finančních poměrů, např. daňovým přiznáním tři roky zpět a dle výsledku rozdělení např. do 3 skupin? Za 1. péče zdarma, za 2. péče za částečnou úhradu nákladů za lůžko, za 3. platíte vše ???
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči Není to trest, je to povinnost
Neměl by to být trest pro ty, kdo např. více pracují, mají vyšší vzdělání, věnují více času práci – jde o logiku věci, kdy tito lidé mohou svým rodičům, příbuzným zajistit péči a to v zařízení k tomu určenému, se systémem zajištěným ať již obcí či krajem, nebo státem. Tedy s garancí dlouhodobého fungování, které je pro seniory, navíc nemocné, velice důležité.
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči
To pokud se týká pobytových služeb a zařízení a ještě ne všech, ale jen části
Pokud jde o sociální služby poskytované seniorům v jejich přirozeném prostředí, je situace ve využívání příspěvku na péči ještě horší
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči
Jedná se o DPS – domy s pečovatelskou službou, o odlehčovací služby – služby sice pobytové ale bez možnosti náležitého financování ze strany uživatele, o poskytování služeb v domech speciálního určení či sociální služby poskytované uživatelům v jejich domově – terénní pečovatelská služba V takových případech je na základě uzavřené smlouvy poskytovatel povinen zajistit poskytování služeb dle smlouvy a uživatel samozřejmě může žádat doplnění služeb dle svého zdravotního stavu a svých požadavků
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči
Což znamená, že poskytovatel musí mít dostatečné personální vybavení pro takovouto službu
Poskytovatel musí být ve velmi krátkém časovém intervalu připraven na rozšíření počtu klientů, stejně tak na jejich úbytek, a to bez ohledu na stávající počet uživatelů, kterým poskytuje momentálně služby a se všemi pracovněprávními problémy, které vyplývají přistupují ze zákoníku práce.
Pokud je péče zajištěna registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, je struktura poskytovatelů dle stupně PnP a formy služby následující: V procentech
Podíl v I. st.
Podíl v II. St.
Podíl v III. st.
Podíl v IV. st.
Pobytové
10
14
19
32
Ambulantní
4
3
3
3
Terénní
8
6
5
4
Zdroj: MPSV ČR
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči Co nám tedy uvedené tabulky a tedy ukazatelé z portálu MPSV vlastně říkají? Dle mého názoru nám jednoznačně ukazují, že větší část finančních prostředků není využívána v souladu s jejich poskytnutím. Ukazují, že velká část finančních prostředků je vyvedena mimo systém sociální péče. Ukazují, že ať bude stát vydávat na sociální služby jakoukoli částku, bude vždy malá. Ukazují, že stát bude vždy dotovat sociální služby a jde jen o způsob jak to bude dělat a přitom zajistí maximální využití finančních prostředků a zároveň jejich návratnost do systému sociální péče.
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kde končí příspěvek na péči
Takže víme, že jen nepatrná část finančních prostředků se vrací zpět do systému.
Kde tedy končí většina finančních prostředků? – na toto téma lze z velké části jen polemizovat a nelze zde uvést jednoznačně kolik a kde skončí. Je ale zřejmé, že podstatná část příspěvku na péči je užita na „přilepšení si“, a to ať se to týká života a denních potřeb seniorů, ať se to přilepšení týká podpory rodinných příslušníků či ať je vyplacena rodině za opravdovou pomoc.
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kde končí příspěvek na péči
Z vlastní zkušenosti z provozu a z rozhovorů s uživateli sociálních služeb si dovolím tvrdit, že placení za sociální péči v rodinách lze uvést v jednotkách procent. Znamená to tedy, že i v době šetření státních financí, nám prostředky ve výši miliard vylétají, s prominutím, komínem.
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kontrola příspěvku na péči HLAVA VIII Kontrola využívání příspěvku § 29 Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda: a. b.
c.
příspěvek byl využit k zajištění pomoci, pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu 7a), pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c),
d.
způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat,
e.
v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem ošetřujícího lékaře doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,
f.
byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb.
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kde končí příspěvek na péči
Za celou dobu svého působení v sociálních službách jsem u žádného uživatele nezažil kontrolu na téma využití příspěvku na péči.
Za celou dobu svého působení v sociálních službách nebyla společnost, jejímž jsem ředitele, nikdy požádána uživatelem o součinnost při kontrole využívání příspěvku na péči.
Je to tak dobře????
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – využití příspěvku na péči Možná řešení a návrhy:
Možnost stanovení přesné dotace na lůžko v pobytových zařízeních Možnost výplaty alespoň části příspěvku na péči ve formě poukázek proplácených MPSV registrovanému poskytovateli sociálních služeb Možnost výplaty PnP přímo registrovanému poskytovateli i když se jedná o sociální služby terénní či ambulantní A samozřejmě další, které je třeba hledat a diskutovat Nejsem zde připraven uvést „TAK A TAK BY TO MĚLO BÝT“, ale jsem připraven podílet se na hledání cesty, kterou je dle mého názoru třeba nalézt!
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kde končí příspěvek na péči Doufám, že Vás můj příspěvek zaujal. I když nemusíte souhlasit, měl by vést k vyššímu povědomí o problematice poskytování sociální pomoci seniorům, o problémech s tím spojených a k dalším debatám vedoucím k jasnému programu v této oblasti, kterým se ODS bude do budoucna presentovat
Adresné sociální dávky – péče o seniory příspěvek na péči – kde končí příspěvek na péči
Děkuji za Vaši pozornost a v případě zájmu jsem připraven k další diskusi na toto téma.
