čtvrtletník
květen 2009
vydává Obec Šabina IČ: 00573159
reg.č. MK ČR E 17783
Informace z radnice
Z jednání zastupitelstva Na posledních jednáních zastupitelstva byly odsouhlaseny a následně podány žádosti o dotace, jednak v souvislosti s přípravami oslav 700. výročí obce Šabina a dokončení splaškové kanalizace v obci Šabina s přečerpávací stanicí. Přehled dosud podaných žádostí a výsledek tabulce na str. 2. Bylo schváleno podání žádosti o dotaci svazkem obcí Mikroregionem Sokolov – východ v rámci programu Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007-2013, na projekt „Studie projektu Antonínské arboretum“, výše celkových nákladů projektu je 1.939.000,- Kč, dále na projekt „Projektová dokumentace napojení páteřní cyklostezky na Slavkovský les v Březové, část Tisová“, výše celkových nákladů projektu je 1.581.000,- Kč a „Dovolená na Sokolovsku – produktové balíčky“, výše celkových nákladů projektu je 1.891.000,- Kč. Zastupitelstvo odsouhlasilo spolufinancování projektu ve výši 0 %, tj. 0,- Kč a dále zajištění předfinancování projektu ve výši 0% celkových nákladů, tj. 0,- Kč. Regionální operační program NUTS II Severozápad je určen pro region soudržnosti Severozápad sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.
Výběrové řízení pro rok 2009 na použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území obce Šabina Žádosti o půjčku se předkládají na Obecní úřad Šabina nejpozději do 31. května 2009. Náležitosti jsou zveřejněny na úřední desce.
1
Přehled žádostí o dotace v roce 2009 Žádost podána na
Název programu
Žádaná částka
Schválená dotace
KÚ Karl.kraje
Podpora kulturních aktivit
50 000
20 000
Mze, SZIF Ústí nad Labem
Program rozvoje venkova podopatření III, 2,I.I.
KÚ Karl. kraje
POV
4 150 701
0
385 000
260 000
Účel V rámci oslav 700. výročí založejní obce Obnova dvou místních komunikací (za Rentaxem směrem na Rulolec a obnova veřejného prostranství u Rentaxu Dobudování kanalizace v
Výzva občanům Prosíme občany o zapůjčení fotografií a dokumentů, například novinových článků, plakátů, dobových předmětů, vážících se k historii naší obce. Dokumenty pomohou při realizaci výstavy, která bude zahájena 20. července 2009. Vše je možné předat panu Tučkovi, případně paní Košnarové. Děkujeme
Zprávy komise pro životní prostředí Poděkování Děkujeme našim občanům za odevzdaný šrot a p.Kazderovi, který zajistil svoz odpadu na vlastní náklady. Výtěžek z této akce činí 4 054,00 Kč!!! Tato částka bude věnována na Den dětí. Eva Burdová
Zpětný odběr elektrozařízení Jak se my, Češi, nejčastěji zbavujeme vysloužilých elektrospotřebičů
2
Každá domácnost produkuje velké množství odpadu. Ideálně se ho zbavujeme tehdy, když před domem máme popelnici, za kterou jednoduše zaplatíme a o její vyvážení se pak nemusíme starat. Jenže dnes už většina z nás ví, že do popelnice nelze odložit vše. Copak o takový mastný papír od salámu se popelnice spolehlivě postará. Jistou námahu nás stojí roztřídění papíru, plastů či skla. Ale i zde jsme si navykli na modré, žluté či zelené sběrné kontejnery. Co když se nám však rozbije mixér, fén či žehlička? Jsme ochotni je odnést do sběrného dvora, který může být i několik kilometrů vzdálený? Co napověděl průzkum? Elektroodpad je momentálně nejrychleji rostoucím druhem odpadu. Celosvětově nyní tvoří až pět procent hmotnosti pevného domácího odpadu, tedy téměř tolik jako plastové obaly. V zemích Evropské unie, kde se v domácnostech ročně vyprodukuje asi osm milionů tun elektroodpadu, roste jeho objem tempem tři až pět procent ročně, skoro třikrát rychleji než celkový objem odpadu. Před třemi lety, kdy v České republice začínal systém zpětného odběru vysloužilých spotřebičů teprve vznikat, v mnoha zemích Evropy již perfektně fungoval. U nás tehdy – s nadsázkou řečeno – platilo, že většina lidí elektroodpad rozlišovala pouze na dvě skupiny: na ten, co se do popelnice nevejde, a ten druhý, co se tam vtěsnat dá. Od té doby došlo k výraznému posunu. Ukázal to průzkum, který se opakoval v dvouletém intervalu. Lze konstatovat, že došlo k výrazným změnám v uvažování lidí. S tvrzením „Díky zpětnému odběru se nepovalují stará zařízení v příkopech a na skládkách“ dnes souhlasí 72 % dotazovaných. Když se řekne „zpětný odběr elektrozařízení“, vybaví se podle průzkumu více než polovině dotázaných, přesněji 53 % respondentů „odevzdání elektrozařízení prodejci při koupi nového“. Co vlastníme, proč to vyhazujeme Průzkum poskytuje zajímavé údaje i ve vztahu k jednotlivým skupinám elektrozařízení. Tazatelé zjišťovali, kolik a kterých spotřebičů domácnosti vlastní, jaké je jejich průměrné stáří, nebo co bývá nejčastější příčinou jejich obměny. Například lednice – alespoň jednu vlastní 99 % českých domácností, 50 % lednic je starší pěti let. Novou si 55 % českých domácností pořizuje nejčastěji jednou za šest až deset let. Důvody vyřazení staré lednice jsou v rovnováze. Kvůli poruše ji přestává používat 47 % domácností, 47 % odůvodňuje tento krok nákupem nového, lepšího modelu. Když už dojde na likvidaci ledničky, odevzdá ji 34 % domácností do sběrného dvora. Za novou ji při nákupu vymění u prodejce 20 % lidí, 13 % starou, ale ještě funkční lednici někomu zdarma věnuje, osm procent prodá do bazaru nebo prostřednictvím inzerátu a stejných 3
osm procent takový spotřebič nějakým způsobem dál používá. Stále ještě však šest procent dotázaných přiznává, že starou lednici prostě postaví k popelnici. Pro srovnání se podívejme třeba na fény a kulmy: vlastní je 83 % českých domácností a 56 % jich je tři až pět let starých. Pokud dojde k výměně, je to v 65 % případů kvůli poruše a jen v 25 % z důvodu nákupu nového, lepšího modelu. A způsob jejich likvidace? Největší množství těchto malých domácích pomocníků, bohužel, končí v popelnici mezi ostatním odpadem. Podle průzkumu je to 44 %. V domácnostech, kde mají větší ekologické zábrany, ale žádné místo zpětného odběru bezprostředně po ruce, jich dál překáží 16 %, pouze 13 % fénů a kulem lidé odevzdají do sběrných dvorů.
Kulturní události v obci 7. března 2009 proběhl „Slet žen u vínka“, na kterém bylo možné shlédnout ukázky patchworku z řemeslné dílny Statku Bernard v Královském Pořiči. Své vystoupení přidaly také Šabinské „mladší“ mažoretky.
Své vystoupení přidaly také Šabinské „mladší“ mažoretky.
4
30. dubna 2009 šabinské čarodějky a čarodějové
Mateřská škola v Šabině uspořádala výstavku dětských prací na téma „Naše vesnice“
Vernisáž výstavky 5
30. května 2009 - dětský tenisový turnaj 6. června 2009 oslavíme s dětmi jejich svátek od 14.00 hodin
na fotbalovém hřišti a v areálu Pod skalou. 20. června 2009 zahraje všem příznivcům legenda českého rocku - kapela
OLYMPIC Koncert zahájí předkapela Martin Čarný Band v 19.00 hodin. Koncert skupiny OLYMPIC od 21.30 hodin Předprodej vstupenek na Obecním úřadě Šabina V předprodeji 240,-- Kč za vstupenku, na místě 280,-- Kč Prostor Pod skalou se pro Vás otevře v 18.00 hodin 20. - 25. července 2009 Výstava na téma „Naše vesnice v minulosti, současnosti a budoucnosti“ V prostorách společenské místnosti obecního úřadu. Vernisáž 20.července v 17.00 hod 25. července 2009 - Oslavy 700 let obce Šabiny
Sportovní rubrika Tenisový oddíl již zahájil sezónu, a to nejen brigádnickými pracemi na údržbě kurtu (odvodnění) a začátkem výstavby altánu, ale také prvním letošním turnajem ve čtyřhře 2. 5. 2009. Usilovné sportování završili tenisté snědením velkého hrnce, na ohni uvařeného guláše, za jehož přípravu, stejně tak jako za přípravu turnaje patří poděkování zejména panu Václavu Baslovi. Ti, kteří dosud neměli příležitost odpracovat si své brigádnické hodiny, budou mít možnost při plánované výstavbě altánu. Dřevo na konstrukci a zastřešení přislíbil dodat Obecní úřad v Šabině, za což děkujeme. O termínu pokračování stavby budou členové informováni na stránkách oddílu www.tenissabina.estranky.cz . Další plánovanou akci je turnaj pro děti dne 30. května 2009 Robert Pisár
6
Tenisový turnaj 2. 5. 2009
Něco málo z historie Opět se pokusíme vrátit do doby zhruba o 700 let zpět, tedy do období, ze kterého pochází 1. písemná zmínka o naší obci. Co jedli a pili naši předci? 14. století začalo velkými klimatickými výkyvy. V letech 1303 – 1307 zamrzlo Severní moře a následovaly hladomory, protože nejživější dopravní tepny – řeky – zůstaly jen krátkou dobu bez ledu. V roce 1315 navíc záplavy způsobily ztrátu úrody v téměř celé Evropě. Základem potravy zůstávaly obilniny (žito, ječmen). Množství a skladba byly závislé na sociálním rozvrstvení a životní úrovni. Určité pokrmy byly považovány za panské (zvěřina, některé druhy drůbeže, ladůdkové druhy masa, ryb) jiné za chudnské (chléb, oukrop, kaše – zejména z ječné mouky, kyselé mléko, syrovátka, hrách, zelí). Lidé znali jídla vařená, pečená, opékaná na roštu nebo rožni, pražená, kvašená a konzervovaná např. uzením). V lidové kuchyni převažovala jídla vařená. Vařilo se na otevřených ohništích selských jizeb nebo černých kuchyních. Užívalo se keramických nádob, hrnců nebo měděných kotlíků zavěšených na železném háku a řetězu nad ohněm. Pokud se nepekl chléb, nevyplatilo se, zejména v létě, zatápět v peci. Pečivo (koláče) se pekly jen o svátcích a obřadech. Peklo se v chlebné peci s vnitřním topením, uzavřené hliněnou a zděnou klenbou. Upražením (často celých klasů) se konzervovalo obilí a předčasnou sklizní (2-3 týdny před žněmi) se zajistilo proti nepříznivým podmínkám. Před sklizní se již projevoval citelný nedostatek zásob a tak nahrazovalo pražmo chléb. Vedle moučných jídel (obilné kaše, nekvašené placky, noky, kvašený chléb, pokrmy z praženého zrna - pražmo) se jedl hlavně hrách, zejména pražený – pučálka. V lidové vesnické nebo měšťanské domácnosti se opékaly na roštu menší kusy masa, klobásy a ryby. V hradních kuchyních se na rožní připravovaly čtvrti volů, berani, jehňata a selata. Maso bývalo věcí spíše sezónní. Zabijačka 7
se obvykle dělala v prosinci. V hospodářství s vepři bývaly vepřové hody před Vánoci nebo na začátku nového roku. Nejčastější zeleninou na tehdejších stolech bývalo zelí. Konzervovalo se kvašením a jedlo se jako příloha k masným jídlům, ale také jako snídaně s chlebem. Pěstovala se řepa, pastiňák, mrkev, jako špenátová zelenina se pěstovala lebeda zahradní a sbíral divoce rostoucí merlík, šťovík, kopřivy. Běžná byla také cibule. Z ovoce se za syrova jedla jablka, hrušky, višně. Slívy a dřín se použivaly na povidla Sbíraly se trnky, maliny, ostružiny, jahody a borůvky. V době velké nouze lidé jedli kůru stromů, některé lesní plody, které jinak nesbírali – žaludy a zvířata, která jinak považovali za nepoživatelná – psy, kočky, veverky. Kořenilo se doma pěstovaným kořením – kmínem, pelyňkem, muškátem, myrtou, rozmarýnou, mátou, majoránkou, koprem, libečkem, bazalkou, šalvějí atd. Sůl byla významným konzervačním prostředkem. Byla k dostání i na vesnických trzích. Sladilo se medem a také březovou nebo javorovou mízou. Nejrozšířenějším kvašeným nápojem bylo pivo. Víno bývalo nápojem panským. Pily se nekvašené šťávy z mízy stromů a různé mošty. Častým kvašeným nápojem bývala také medovina. Starodávný recept na výboru medoviny Kdo chce udělat dobrou medovinu, ten ohřeje čistou vodu tak, aby do ní mohl právě ponořit ruku. A vezme dva mázy vody a jeden medu. Promísí je tyčí a nechá chvíli odstát a pak scedí přes čistou látku nebo přes vlasové síto do čisté nádoby. A pak vaří po dobu coby jeden akr tam a zpět přešel a odstraní pěnu z mladiny mísou s dírami. Pěna zůstává v míse a nikoliv na mladině. Dále slije medovinu do čistého soudku a zakryje jej tak, aby výpary nemohly unikat, do té doby, než bude moci do toho ponořit ruku. Pak vezme půlmázový hrnec a naplní jej do půlky chmelem a hrstí šalvěje a vaří to s mladinou po dobu, co by míli ušel, a vezme půl ořechu čerstvých kvasnic a dá to tam a zamíchá, aby to kvasilo. Tak přikryje to rovněž tak, aby výpary mohly odcházet na den a noc. Pak scedí medovinu přes čistou látku nebo přes síto z vlasů a slije do čistého soudku a ponechá tři dny a tři noci kvasit a doplňuje každý večer. Tam pak nechá to usadit se a stará se o doplňování kvasnic. A nechá to odležet osm dnů, aby se vyčistilo a doplňuje každý večer. Nechá to usadit se v pryskyřičném soudku a celých osm dní nechá odležet a napije se poprvé po šesti až osmi týdnech. Tehdy je ostatně nejlepší. Daz bůch von gůter Spize – kuchařská kniha, kterou sestavil v letech 1345-54 Michael de Leone, notář arcibiskupa z Würzburgu Zdroj: www. webtrziste.cz, www.myschwerk.webzdarma.cz
8
