Adolf Chwala ( )

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

Adolf Chwala (1836—1900) 1 Dílo a životní osudy českého krajináře , představitele krajinomalby 2. poloviny 19. století, byly doposud obestřeny řadou nejasností a otázek, na které se naše výstava pokusí odpovědět. Ačkoliv jeho tvorba je početně velká a kvalitativně vyvážená, nemá tento umělec doposud žádnou publikaci a jeho jméno se na souborných výstavách umění 19. století po celé 20. století téměř neobjevilo. Adolf Chwala patřil do generace českých krajinářů, studujících na pražské Akademii v 50. letech 19. století u profesora , představitele mnichovské romantické krajinomalby. Mezi jeho spolužáky patřili Adolf Kosárek, Alois Bubák, Wilhelm Riedel a další. Roku 1864 se Chwala přestěhoval do Vídně, kde pokračoval v úspěšně započaté malířské kariéře. Důvody jeho přesídlení neznáme, ale je jisté, že se tímto z pražské umělecké scény téměř vyloučil. Chwala celý život cestoval za krajinářskými motivy nejen po Čechách (maloval v povodí Sázavy, Vltavy, Labe, Jizery i Otavy), ale i na Moravu (okolí Staré Břeclavi, Lednice, Vranova nad Dyjí) a do Dolního Rakouska, Bavorska a Alp. Alpská jezera Mondsee, Königsee a další se pro něj stala nevyčerpatelným zdrojem námětů. Jeho krajiny, založené na plenérových studiích, byly po způsobu romantiků dokonale komponované a pečlivě, do nejmenších detailů provedené v ateliéru. Přesvědčivé zachycení přírodní nálady, atmosféry krajiny s přicházející bouří či v dešťových mracích, to byla

témata jeho prací. Chwalova tvorba byla úspěšná a veřejností žádaná, což dokládá i řada autorských replik. Nelze v souvislosti s Chwalovou tvorbou přehlédnout nedávný pohyb velkého množství jeho obrazů z Německa a Rakouska zpátky do Čech. Tento obrovský zájem o jeho plátna, doprovázený i nebývale vysokými cenami, je známkou hlubší informovanosti veřejnosti o umění 19. století a také zájmu uměleckého trhu i o kvalitní díla umělců, kteří nepatřili doposud mezi oněch několik vyvolených, jejichž jména se opakují v expozicích a na výstavách. Naše výstava, která je postavena převážně na zápůjčkách ze soukromých sbírek, tento nový trend potvrzuje. Zároveň je však i splacením dluhu české historiografie tomuto vynikajícímu krajináři 2. poloviny 19. století, který si v rámci habsburské monarchie zvolil za své město Vídeň. Šárka Leubnerová

2 M. J. Haushofer (1811–1866) byl švagrem ředitele pražské Akademie a stal se profesorem její krajinářské školy po smrti A. Mánesa. Vyškolil v letech 1845-66 celou řadu českých krajinářů (A. Kosárek, B. Havránek, A. Bubák, J. Mařák,...). Do Čech přinesl vyspělý německý romantismus a své žáky naučil vyzdvihnout zajímavost místní krajinné scenérie, barevně vyjádřit roční a denní proměny v krajině, v přírodě si zaznamenat vnější obrysy tvarů a v ateliéru komponovat velké obrazy. Romantismus / umělecký směr konce 18. století a první poloviny 19. století. V krajinomalbě se projevuje výběrem krajiny - extrémní prostor nebezpečný člověku (moře, poušť, velehory, hluboký les) s důrazem na individuální lidské postavy, středověké památky a osobní poselství umělce. Romantické hodnoty v krajině jsou pak vznešenost, smrt, fatalita času, únik pomocí nekonečna (křesťanská víra, jiné duchovní světy), dynamika a osvobození barvy. Romantikové jako např. J. Mánes, A. Kosárek či A. Bubák dělají studie na cestách a dokončují dílo v ateliéru. je nová vlna romantismu od 60. let 19. století ve výtvarném umění spojující realistickou techniku a romantický obsah.


3 se v Praze narodil Adolf Chwala v rodině kloboučnického mistra. žil Adolf Chwala s rodinou v Praze především na Starém a Novém Městě. 1836 / po 18 letech znovu zřízen krajinářský ateliér na pražské Akademii, ateliér vede Antonín Mánes. objev fotografie. vynález cínové tuby na barvu, předtím váčky barev z prasečích měchýřů. se stává profesorem krajinářské školy pražské Akademie Maxmilian Joseph Haushofer. 1848 / vlna revolucí v Evropě. 1851—1855 / studoval Chwala na pražské Akademii (nejdříve přípravka, pak krajinářský ateliér M. Haushofera); je však uváděn pod jménem Anton Chwala. 1854 / na pražské Akademii zavedeno malování podle přírody jako povinný předmět. 1855 / Světová výstava v Paříži s pavilonem Realismus s obrazy Gustava Courbeta. 1856–1858, 1860, 1862, 1888–1899 / Adolf Chwala vystavoval na výročních výstavách Krasoumné jednoty SVPU. Roku 1857 / mu byl vydán List k cestování pro Čechy, Moravu a Rakousko. 1862 / poslední archivní zápis o pobytu Adolfa Chwaly v Praze. 1863 nebo 1864 / přesídlil do Vídně, kde obdržel domovský list 13. října 1880.

1868 / rakousko-uherské vyrovnání. 16. ledna 1871 / se ve Vídni oženil s Josefou, rozenou Procházkovou (nar. 9. března 1840) z Posupek na Moravě. Leopoldina Emilie — učitelka hudby a malířka, Adolf — sklepník a misionář, Antonie — tanečnice, Viktor — sklepník, Friedrich — malíř-krajinář, Gabriela provdaná do New Yorku, Terezie provdaná do Cařihradu, Laura — členka divadla, později vychovatelka. 1874 / první výstava impresionistů v Paříži. V letech 1885–1898 / byl Adolf Chwala členem Wiener Künstlerhauses, vystavoval na vídeňských výročních výstavách. Po roce 1886 / založení skupiny krajinářů kolem Paula Gauguina v Pont-Aven v Bretani. 1887 / po 21 letech obnovena Juliem Mařákem krajinářská škola na pražské Akademii. Roku 1887 / byl vydán manželce Josefě a dceři Antonii cestovní pas do Rumunska na jeden rok. 1888 / založen Klub českých turistů. 1890 / umírá Vincent van Gogh. 1893 / Edvard Munch maluje obraz Výkřik. 1895 / Manifest České moderny v časopisu Rozhledy. 1900 /Paul Cézanne: Krajina je válec, koule a kužel! / zemřel Adolf Chwala ve Vídni.


4 Podívejte se na tři reprodukce krajin Adolfa Chwaly. Zkuste pocitově propojit tužkou slova a obrazy. Jaká slova nejlépe vystihují Partii od Břeclavi a která alpské jezero Königsee?

Königsee (1885—95) Pohled na horu Planspitze v Gesäuse (70. léta 19. století)

a

slova charakterizují romantismus, slova romantiku kýč.

Partie od Břeclavi I (1876)


5 Někdy se stává, že je učitel tak dobrý či silný, že jeho žáci mají pak podobný pohled a styl. Porovnejte obraz Chwaly s jeho učitelem Haushoferem, a pak i s jeho spolužákem Aloisem Bubákem (originály se nachází ve stálé expozici v 1. patře). Mají něco společného? Jsou to podobnosti v detailech nebo je to i v tom, jak je krajina složena? Shody si označte tužkou a propojte čarami díla.

Maxmilian Haushofer: Jezero v Alpách (1860)

Alois Bubák: Letní odpoledne (1863)

Adolf Chwala: Jezero Mondsee s pohledem na Dračí skálu (70. léta 19. století)

Najděte Chwalův obraz Česká krajina. Máte před sebou typickou českou krajinu, jak ji vnímalo 19. století. Dobře si ji prohlédněte a napište, co všechno můžeme i dnes potkat na výletě v české krajině z našeho obrazu. Co je stejné jak v 19. století, tak v našem jednadvacátém století? 1/ ....................................................................................... .......................................................................................... 2/ ....................................................................................... .......................................................................................... 3/ ....................................................................................... .......................................................................................... 4/ ....................................................................................... .......................................................................................... 5/ ....................................................................................... .......................................................................................... Adolf Chwala: Česká krajina (1865—70)


6 Prohlédni si krajinu od Adolfa Chwaly. Poznáš, jaké je na obraze počasí? Adolf Chwala dokázal proměnlivost počasí zachytit mistrně. Na všech místech obrazu není počasí stejné. Zkus k jednotlivým částem oblohy doplnit, v jakém počasí je krajina namalovaná. Můžeš si vybírat i z těchto návrhů: oblačno, podmrakem, jasno, slunečno, přívalové deště,...

Pohled na Attersee proti Kammeru (70. léta 19. století)

Krajinu zkus barevně vybarvit, jak by vypadala za slunečného dne, bez deště.


Rybářské chýše u jezera Brienzersee (1865–1870)

Měsíční noc na Brienzersee (1865–1870)

Oba obrazy s jezerem Brienzersee zachycují rybářovu chýši. Najdeš mezi obrazy 5 shodných a 5 rozdílných prvků?

SHODNÉ

ROZDÍLNÉ

.................................................................

............................................................

.................................................................

............................................................

.................................................................

............................................................

.................................................................

............................................................

.................................................................

............................................................


Adolf Chwala rád maloval v Alpách. Několikrát namaloval stejný pohled na Dračí skálu. Něčím se však od sebe obrazy s Dračí skálou liší. Zkuste krajinomalby seřadit podle času, v jakou denní dobu je malíř zachytil. K obrazům připište časový údaj, např.: ráno, poledne, odpoledne, večer, půlnoc,…

V blízkosti jeskyně pravděpodobně mohl žít drak, protože skála byla pojmenovaná podle něj — Dračí skála. Nakreslete do rámečku, jak drak žijící v jezerní a skalnaté krajině mohl vypadat.


7

8

Krajina Landscape, Sorosovo centrum současného umění, Praha 1993 Dějiny českého výtvarného umění (III / 1) 1780 / 1890, Academia 2001

Termíny: 5. 10. v 15.00, 2. 11. v 16.00 a 7. 12. v 16.00

Cílek, Václav: Krajiny vnější a vnitřní, Dokořán 2005

12. 10. 16.30 Zapomenutí romantičtí krajináři Milan Dospěl 9. 11. 16.30 Čechy, jaké už nikdy nebudou — co prozrazuje dílo A. Chwaly o středoevropské přírodě předminulého století Jiří Sádlo 30. 11. 16.30 Pozdní romantismus a novoromantismus v krajinomalbě 2. poloviny 19. století Monika Sybolová 14. 12. 16.30 Krajiny a krajinky — romantická krajinomalba očima kulturní ekologie Michaela Zemková

Stibral, Karel: Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku, Dokořán 2005 Blažíčková-Horová, Naděžda (ed.): Krajina v českém umění 17.—20. století, NG v Praze, 2005 Blažíčková-Horová (ed.), Naděžda, Umění 19. století v Čechách (1790–1910) — malířství, sochařství a užité umění. Průvodce expozicí Klášter sv. Jiří na Pražském hradě, Národní galerie v Praze, Praha 2009 Blažíčková-Horová, Naděžda, Maximilian Joseph Haushofer (1811—1866): Návrat z lovu (50. léta 19. století), Národní galerie v Praze 2009 Galerie Kodl Thoreau, Henry David, Toulky přírodou, Paseka 2010 Šimek, Michal, Kroupa, Miroslav, Haushoferova krajinářská škola, Galerie Kroupa Litomyšl 2011 Leubnerová, Šárka, Adolf Chwala, Národní galerie v Praze, Praha 2011

9 Kurátorka výstavy / Šárka Leubnerová Vzdělávací programy / Monika Sybolová a Martina Lachmanová Místo konání / Klášter sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Pražský Hrad, Praha 1 Termín konání / od 14. září do 31. prosince 2011 Vstupné pro školní skupiny (bez programu) / 20 Kč / 1 osoba Pedagogický doprovod (2 osoby) a děti do 6 let zdarma Cena programu pro školy / 25–40 Kč / 1 žák při skupině 20 a více osob, 500–800 Kč / 1 skupina žáků menší než 20 osob / Doba trvání: 90–120 min. / Rezervace: dva týdny předem Otevírací hodiny / denně od 10.00 do 18.00 hod. Doprava / metro A — Malostranská, tram 22 — stanice Pražský Hrad Informace o vzdělávacích programech / Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století, klášter sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Praha 1, 119 00, email: [email protected], www. ngprague.cz, tel.: 224 301 003 Informace o otevírací době a vstupném / tel: 257 530 550

2. 11. 15.00 Krajina v českém umění 19. století (K. Postl, A. Mánes, A. Chittussi, J. Mařák) 2. 11. 17.00 Škola romantické krajinomalby Maxe Haushofera (B. Havránek, A. Bubák) 7. 12. 15.00 Adolf Kosárek a Karel Hynek Mácha — hvězdy českého romantismu 7. 12. 17.00 Hudební putování krajinou

Termín: 23. 10. 15.00 Cena těchto akcí: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za výklad) / Doba trvání: 45–60 min. / Místo setkání: u pokladny

Čas: neděle 5. 11. / Cena: 80 Kč / 1 osoba od 4 let (zahrnuto vstupné, poplatek za lektorské služby a výtvarný materiál) / Doba trvání: navštivte ateliér kdykoli od 14.00 do 16.30

Program pro MŠ — Neviditelný pozorovatel Program pro 1. stupeň základních škol — Jak se dělá krajina? Program pro 2. stupeň základních škol — Před bouří... Programy pro střední školy — Hudební putování krajinou 19. století a Daleká cesta má, marné volání!

. Hlavní partner NG v Praze

Adolf Chwala ( )

Recommend Documents