ADAPTACE NA ŠKOLKU? ANEB KAŽDÉ DÍTĚ JE JINÉ!

ADAPTACE NA ŠKOLKU? ANEB KAŽDÉ DÍTĚ JE JINÉ! 1. DÍL Ing. Iva Fínová Obsah 1. Úvod 2. Adaptace na mateřskou školu 3. Výhody poskytované mateřskými školami rodičům a dětem 4. Co vše přináší vstup do mateřské školy pro děti samotné? 5. Jak dítěti usnadnit vstup a adaptaci na mateřskou školu? 6. Jak s dítětem jednat, aby si školku osvojilo? 7. Čeho je třeba se vyvarovat 8. Závěr 9. Zdroje

1. Úvod Nástup dětí do mateřské školy je zcela zásadním krokem v životě dítěte. Jedná se o zcela zásadní krok v životě dítěte. A nejen dítěte, ale také rodičů. Jaké bude moje dítě? Jak se bude ve školce chovat? Bude plakat? Nebo zvládnu nástup do školky s bravurou? Tolik a ještě mnoho dalších otázek si klade většina z nás, rodičů. Některé děti jsou již na školku zvyklé, jiné navštíví prostory školky poprvé. V situaci, kdy má dítě nastoupit do mateřské školy, jsem v současné době i já. Prvního září nastoupí můj čerstvě tříletý syn do mateřské školy. Těší se! Opravdu se moc těší, jak mi často sám říká. Dokonce tam chce být sám, beze mě. Já mám pocity smíšené, asi jako každá maminka. Jenomže oproti ostatním maminkám a ostatním dětem my máme, myslím, hodně velkou výhodu. Mé dítě bude ve školce učit jeho teta (moje sestra). Již několikrát jsme se byli ve školce podívat a strávili jsme tam nějaký čas, dokonce si jednou vyzkoušel i odpolední spinkání (přestože neusnul, poslouchal v postýlce pohádku, a to celé bez účasti maminky), účastnili jsme se školkových akcí či se jinak začlenili mezi děti, které již mateřskou školu navštěvují. Ale co ostatní děti? Jak ony zvládnou pobyt v mateřské školce? Bez maminky, bez tatínka? Upřímně, myslím si, že ani můj syn nebude ve skutečnosti takový hrdina. Ale uvidíme! Každé dítě je jiné. Některé je zvyklé být bez rodičů, navštěvovalo například jesle či rodiče využívali jiných forem hlídání (mateřská centra, chůvy, paní na hlídání, prarodiče a podobně). Tyto děti budou mít pravděpodobně nástup do mateřské školy snazší. Zásadní pro ně bude změna paní učitelky a změna prostředí. Ostatní děti, které dosud byly zvyklé na všudypřítomnost maminky či tatínka, se budou muset potýkat s většími změnami, počínaje odloučením od rodičů a pobytem v novém prostředí přes začlenění do kolektivu více dětí či brzké vstávání do školky až po dodržování jistých pravidel a návyků. A to už vůbec nemluvím o samostatnosti, která mnohým malým dětí chybí. Konkrétně mluvím o samostatnosti při oblékání, jídle, chození na záchod, hygieně a tak dále. Jak se podaří mému synovi adaptovat na mateřskou školu? A jak se to podaří Vašim dětem?

2. Adaptace na mateřskou školu Co je vlastně ona „adaptace“? Adaptace neboli adaptační režim spočívá v postupném prodlužování školní docházky. Zpočátku pobývá dítě ve školce pouze pár hodin (např. 2 hodiny), později se účastní i dopolední procházky, postupně zůstává na oběd, až nakonec zůstává ve školce i spinkat, popřípadě ve školce pobývá až do odpoledních hodin, kdy si ho rodiče vyzvedávají cestou z práce. Každá tato fáze je libovolně dlouhá, záleží vždy na posouzení samotného rodiče, kdy mu připadá, že je dítě na další krok připraveno. Jako součást adaptace na školku umožňují některé mateřské školy v prvních dnech také pobyt rodičů s dítětem ve školce. Dítě tak ve školce nabírá jistoty za účasti matky či otce. Je to však krátká doba, protože dlouhodobější pobyt rodiče adaptaci dítěti neusnadňuje a je obtížně pochopitelný pro ostatní děti, které jsou ve školce bez rodičů. Optimální je, pokud se dítě zcela adaptuje v průběhu prvního měsíce, většina dětí to zvládne během 2–3 týdnů. Pokud v tomto období dojde k přerušení docházky z důvodů nemoci nebo týdenních prázdnin, může se doba adaptace prodloužit.

3. Výhody poskytované mateřskými školami rodičům a dětem Pokud pominu onu výhodu, že můj syn bude mít ve školce důvěrně známou osobu a prostředí mateřské školky již zná, vím také o dalších výhodách, které naše, ale jistě i jiné mateřské školy poskytují. Mohu jmenovat například možnost: pobytu rodičů v mateřské škole s dítětem do doby, než si dítě na nové prostředí a nové lidi zvykne a než bude schopné vydržet ve školce určitý čas bez rodičů. Naše paní učitelky poté doporučují zkracovat společný pobyt ve školce a prodlužovat pobyt dítěte ve školce bez rodičů. Zpočátku odejít například do šatny, aby byli rodiče po ruce, pokud bude jejich dítě vyžadovat jejich společnost, postupně odejít třeba na jednu hodinu pryč, dvě hodiny, dopoledne (viz vysvětlení pojmu „adaptace“ v předchozí kapitole). donést si do školky svou oblíbenou hračku, plyšáčka na spaní, panenku, polštářek, dečku a podobně. nechodit po obědě spinkat. Kdo na to není zvyklý, může jen poslouchat pohádku či se věnovat jiné tiché činnosti, jež nebude rušit ostatní děti, které šly spinkat. Rodiče, jejichž děti již školku navštěvují, by jistě přidali několik dalších výhod, které právě jejich mateřská škola poskytuje a nabízí…

4. Co vše přináší vstup do mateřské školy pro děti samotné? Při nástupu do mateřské školky se bude muset každé dítě vyrovnat se spoustou nových věcí, nových zážitků a pocitů, jak již bylo uvedeno výše. Zásadní pro dítě jistě bude: pro něj doposud neznámé prostředí mateřské školky, neznámé budovy, neznámé třídy, nové vybavení tříd, nové hračky aj., nové osoby v blízkosti (paní učitelky, uklízečky, kuchařky) a komunikace s nimi, nové děti v kolektivu a zejména hodně dětí v kolektivu třídy a komunikace s nimi, nový denní režim – odlišný od režimu domácího, nové požadavky a nároky na dítě kladené, odloučení od rodičů.

Jak toto vše zvládnou, jak se s tím vypořádají, záleží nejvíce na rodičích, v další řadě také na paní učitelce ve školce, jejím přístupu a jejích schopnostech vyřešit krizové situace ve školce. Co mohou rodiče udělat?

5. Jak dítěti usnadnit vstup a adaptaci na mateřskou školu? Nástup do mateřské školky je pro dítě zátěžovou situací a každé dítě si s touto situací poradí jinak. Je to věc zcela individuální. Adaptaci na školku ovlivňuje několik faktorů: minulé zkušenosti dítěte, jeho celková zralost, přístup rodiny, přístup učitelek a podobně. Velmi záleží na zvoleném způsobu řešení problémů, které nastaly. Pokud danou situaci budete řešit nevhodně zvoleným způsobem, může to mít následky na psychickou i sociální stránku dítěte. Co vše můžete udělat, aby se vaše dítě na školku co nejrychleji adaptovalo, aby možné problémy při adaptaci byly co nejmenší a vyřešily se za co nejkratší dobu? Umožněte dítěti poznat prostředí školky ještě před nástupem do školky. Mateřské školky pravidelně pořádají dny otevřených dveří, kdy si můžete projít celou školku. Dítě uvidí, jak vypadá třída, do které bude docházet, jaké jsou tam hračky, malé postýlky, stolečky a židličky, malé záchody, které ho jistě nadchnou stejně jako moje dítě. Uvidí tam spoustu jiných dětí, pozná paní učitelky. Prvního září již pro něj nebude znamenat vstup do zcela neznámého prostředí. Vysvětlete mu dopředu, jak to v mateřských školách chodí – jaký je tam režim, kde budou spinkat, kde budou jíst, co budou během dne dělat – učit se nové věci, chodit na procházky, na hřiště atd. Dovolte mu vzít si do školky oblíbenou hračku, plyšového medvídka či jinou věc, na kterou je zvyklé. Může to být například i oblíbený polštářek, se kterým chodí spinkat, dečka či cokoliv jiného. Paní učitelky ve školce se jistě nebudou zlobit. Vašemu dítěti velmi pomůže, když už má ve školce sourozence či nějakého kamaráda. Pokud je to možné, zařiďte si u paní ředitelky či u učitelek, aby vaše dítě bylo ve třídě právě se sourozencem či se svým dobrým kamarádem. Odborníci doporučují během adaptačního období navštěvovat mateřskou školu pravidelně ve stejný čas a tento čas postupně prodlužovat. Ještě před nástupem do školky berte své dítě mezi jiné děti ve stejném věku (na hřiště, do herny, na akce pro děti apod.). Dítě tak bude zvyklé i na větší kolektiv dětí. Pokud to lze, nechávejte čas od času dítě na hlídání jinému známému člověku (prarodiče, tety atd.), aby si zvykalo na krátkou nepřítomnost matky, popřípadě i na jiná pravidla a jiný režim. Zaveďte pravidelný režim, ráno se vyvarujte spěchu. Nenechávejte své dítě ve školce mezi posledními. Po návratu ze školky věnujte určitý čas výhradně dítěti, užijte si společný čas. Tam, kde je odluka od doprovázející matky opakovaně dramatická, někdy pomůže, když začne dítě ráno do školky vodit otec či jiný člen rodiny Velmi důležitou roli při adaptaci dítěte na mateřskou školu hrají paní učitelky. Zde záleží právě na nich, jak jsou schopny navázat s dítětem kontakt a získat si jeho důvěru. To, jestli si učitelka dítě získá, jestli dítě bude mít paní učitelku rádo, či ne, ovlivní adaptaci dítěte na

školku ve velké míře. Neméně důležitá je také vzájemná spolupráce a komunikace mezi rodiči a učitelkami. Právě díky dostatečné komunikaci můžeme dříve odhalit problémy, se kterými se dítě potýká, a tyto problémy společně s učitelkami vyřešit.

6. Jak s dítětem jednat, aby si školku osvojilo? Každý rodič by si přál, aby se jeho dítě na mateřskou školu adaptovalo bez větších problémů, proto se jistě rád dozví jakékoliv rady, jak se chovat k dítěti a jak s ním jednat, aby mu vstup do školky co nejvíce usnadnil, nejlépe zpříjemnil, a aby se vyvaroval chyb a způsobů jednání, která by mohla dítě spíše od návštěvy školky odradit, či mu návštěvu školky přímo znechutit. Zde nabízím několik rad, jak byste se sami měli chovat: Dítě potřebuje pocit bezpečí, potřebuje cítit ve vás oporu – poskytněte mu to! Pokud jste doposud neměli s dítětem žádné rituály či pravidelné činnosti, začněte s nimi. Odborníci doporučují, abyste dítě pokud možno vodili do školky ve stejný čas, stejně tak ho i ze školky ve stejný pravidelný čas vyzvedávali. Uvědomte si přitom, že dítě nezná pojem času ve spojení slovíček „za chvilku“, „brzy“, „až přijdu z práce“ a podobně. Lépe dítě pochopí, kdy si pro něj přijdete, pokud použijete spojení „po obědě“, „po vycházce“, „po spinkání“ a tak dále Odborníci taktéž doporučují krátké loučení při ranním příchodu do školky. Loučení s dítětem zbytečně neprotahujte, ať zbytečně dítě nestresujete. Mnohdy loučení prožívají rodiče hůře než jejich děti. Buďte citliví a trpěliví! Povídejte si s dítětem o tom, co všechno ve školce zažilo, co dělali, s čím si hráli, co nového se učili, co měli k obědu a podobně. Dítě potřebuje vědět, že ho nedáváte do školky jen proto, abyste se ho „zbavili“. Dejte mu najevo, že do školky chodí proto, že vy musíte do práce, abyste měli peníze na nové hračky a dobrůtky pro ně. Dítě si nesmí myslet, že na ně nemáte čas nebo že ho nechcete mít doma. Mluvte se svou paní učitelkou. Ptejte se, jak se dítě během dne chová, co mu jde a nejde, zda mu chybíte, nebo je v psychické pohodě. To, jak se dítě chová při vašem ranním odchodu ze školky, nemusí znamenat, že se takto chová po celý den. Motivujte své dítě, chvalte ho, když zvládne pobýt ve školce samo. Vyzdvihujte hezké zážitky, které ve školce prožilo. Hrajte s dítětem hry, které se ve školce naučilo, zpívejte písničky. Ptejte se ho, co nového se naučilo, a zda by vás to také naučilo či vám to předvedlo Důležité je také plnění slibů ze strany rodičů. Pokud dítěti řeknete, že ho vyzvednete v danou dobu, v tu dobu byste je také měli vyzvednout. Pokud nedodržíte úmluvu s dítětem, může dítě znejistět a vy se posunete o krok vzad v rámci adaptace na školku. Když odvedete své dítě do školky a odcházíte, vždy se s ním rozlučte. Neutíkejte ze třídy, pokud vám zrovna nevěnuje pozornost. Krátké rozloučení, při kterém dítěti sdělíte, kdy si ho vyzvednete, popřípadě kdo ho vyzvedne, je pro dítě velice důležité.

7. Čeho je třeba se vyvarovat Kromě rad a doporučení, jak se k dítěti chovat a jak mu usnadnit adaptaci na školku, jsou zde také rady a doporučení, jak se určitě nechovat a co neříkat:

Nepoužívejte školku jako „strašáka“. Dítě do školky musí chodit s pocitem, že ho tam čekají hezké věci, že se nemusí nikoho a ničeho obávat. Když posíláte dítě do školky, buďte důslední. Nenechte se od dítěte přemluvit, pokud do školky nechce, trvejte na svém! Pokud jednou povolíte a necháte si dítě doma, bude to zkoušet a vyžadovat stále. Vyvarujte se poznámek jako „chápu, že to muselo být bez maminky ve školce strašné“ nebo „takový oběd bych také nejedla“ či „když to nechceš dělat, tak to dělat nemusíš“! Pokud má dítě jakékoliv problémy s adaptací a se zvykáním si na školku, netrestejte je za ně! Podle mého názoru dost obtížným úkolem pro rodiče je nepřiznat dítěti, že je mu také smutno, že se mu stýská. Zadržte před dítětem své emoce, buďte dítěti oporou. Pokud dítě uvidí, že jste v pohodě vy, zvládne to také. Když rodiče odvádějí dítě do školky či ho dávají na hlídání, mají často tendenci dítěti opakovat, aby bylo hodné a nezlobilo paní učitelku, babičku, tetu apod. Nedělejte to.

8. Závěr Dítě prostě potřebuje mít jistotu, že je ve školce nenecháte a že si pro ně přijdete, jakmile to bude možné. Malá rada na závěr - udělejte z prvního dne ve školce malou slavnost. Není to přece jen tak obyčejný den. Ráno můžete dítě vzbudit s novou hračkou, která s ním půjde do školky také. Po návratu domů mu připravte oblíbený dezert. Na malou party může přijít i babička s dědečkem, kteří se školkáčka na všechno zeptají a nezapomenou ho pochválit, jaký je šikovný a velký… a jak to krásně zvládá! Nebo celá rodina zajděte do restaurace na oběd, na pohár apod. Vždyť to mají děti tak rády! Školka je přes veškeré případné problémy při adaptaci obrovským přínosem do života. Dítě se tu naučí sociálním dovednostem, díky nimž bude schopnější obstát v kolektivu, uhájit si své místo, spolupracovat, soupeřit i uznávat jinou autoritu. Školka vlastně představuje první krok k osamostatnění vašeho dítěte.

9. Zdroje DVOŘÁKOVÁ, H.: Adaptace na školku? Každé dítě zvládá jinak, časopis Rodina a škola č 9/2011, dostupné na http://www.portal.cz/casopisy/ras/ukazky/adaptace-na-skolku--kazdedite-zvlada-jinak/45871/

ADAPTACE NA ŠKOLKU? KAŽDÉ DÍTĚ JE JINÉ! 2. DÍL - CO DĚLAT, KDYŽ SE ADAPTOVAT NEDAŘÍ! Ing. Iva Fínová Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Úvod Charakteristika vývoje dítěte při nástupu do mateřské školy Co by dítě mělo zvládat při nástupu do mateřské školy? Změny, které mohou u dítěte během adaptace nastat Co dělat, když se adaptace nedaří? A co když je doma mladší sourozenec? Závěr Zdroje

1. Úvod S adaptací dětí na mateřskou školu má samozřejmě každý, kdo již touto životní etapou se svými dětmi prošel, své zkušenosti a své zážitky. Ať už pozitivní, či negativní. Jak pomoci dítěti při jeho adaptaci na školku, jak se k němu chovat, jak s ním jednat a podobně, abychom mu nástup do mateřské školy co nejvíce usnadnili, to již bylo předmětem prvního dílu článku na téma „Adaptace na školku? Každé dítě je jiné!“ Ale co dělat, pokud i po dlouhé době dítě na školku stále není adaptováno, pořád pláče, vymýšlí si důvody, proč do školky nejít, přemlouvá vás, ať ho necháte doma a do školky ho nedáváte? Třeba děláte něco špatně. Třeba děláte vše správně, jen je vaše dítě obzvláště citlivé na takové zásadní změny v jeho životě. Možná vaše dítě nebo celá rodina procházíte těžkou životní etapou, která významně a negativně ovlivňuje chování, city a psychiku vašeho dítěte. Může se jednat o rozvod, odloučení od nějakého člena rodiny, úmrtí v rodině, psychický stres v rodině v důsledku finanční krize či mnoho jiných důvodů, které se odráží nejen na vás, ale zejména na vašem dítěti. Nejčastějším důvodem, proč dítě není schopné se ani po delší době adaptovat na školku a zvyknout si na nové prostředí a nové lidi v blízkosti, však bývá celková nezralost dítěte. Znovu opakuji: každé dítě je jiné a každé dítě se s různou situací dokáže vyrovnat různě. Někdo hůře, někdo lépe. Někdo rychleji, někdo pomaleji. Co dělat, když se adaptace nedaří? K celkovému pochopení problému adaptace dítěte na mateřskou školu možná přispěje i nástin vývoje dítěte. Díky pochopení fáze vývoje, ve které se nyní vaše dítě nachází, snadněji pochopíte, jak se asi cítí, co zrovna potřebuje. K dobru přijde i výčet změn, které mohou nastat v rámci adaptace na školku a na které se můžete předem připravit. A než přihlásíte své dítě do mateřské školky, raději si zjistěte, co všechno by mělo vaše dítě umět před nástupem do školky. Podle schopností a dovedností dítěte se dá předem rozpoznat jeho celková zralost a připravenost na bezproblémové zvládnutí nástupu do mateřské školy a úspěšnou adaptaci.

2. Charakteristika vývoje dítěte při nástupu do mateřské školy V době, kdy má tříleté dítě nastoupit do školky, prochází obdobím hry. Objevuje svět, poznává nové věci. Otázka „Proč?“ je na denním pořádku, a to několikrát. To vše napomáhá jeho zdravému vývoji a rozvoji. V této době má dítě zvýšenou potřebu socializace a celkového osamostatnění. Dítě se učí samo jíst, oblékat se, umýt se apod. V období předškolního věku je dítě obzvláště citlivé. Je hodně vnímavé, zvědavé, všímá si detailů, rádo se směje. Časem se nezabývá, žije přítomností, nápomocné jsou mu opakované děje a činnosti. Rozvíjí se myšlení a řeč. Myšlení je ovlivněné aktuálním děním, je názorné. Dítě zkoumá vztahy a jejich vzájemné souvislosti. Ve třech letech již dítě začne oplývat značnou fantazií. Je schopno představivosti, rádo si vymýšlí, neživým věcem dává lidské vlastnosti. V rámci socializace dítěte v tomto věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu. Dítě postupně poznává a přijímá sociální role a osvojuje si určité normy chování. Aktivity, které dítě vyvíjí, již nejsou samoúčelné, ale mají svůj význam a umožňují mu se prosadit ve skupině vrstevníků. Děti ve třech letech většinou mají své oblíbené kamarády a kamarádky, na které se těší a velice rády si s nimi hrají. Nehrají si odděleně, naopak spolu, a dokonce se společnými cíli hry. V tomto věku, tedy od 3 do 6 let, se také utváří individualita a osobnost jedince. Vzniká takzvané vědomí vlastní identity, což je velice důležité pro pozdější zdravé sebevědomí dítěte. Sebehodnocení dítěte je, vzhledem k jeho rozumovým schopnostem, silně závislé na okolí a především rodičích. Dítě přijímá názory druhých nekriticky, ztotožnění se s rodiči slouží jako obohacení dětské identity. Právě v tomto věku převážně do šesti let jsou dítětem přebírány takzvané rodinné vzory – podvědomě přebírá vzory chování rodičů. Jejich chování k sobě a k ostatním lidem, jejich komunikace, řešení problému a vyznávání citů, to vše dítě podvědomě vnímá a valnou většinu chování přebírá a uplatňuje v pozdějším věku. Dítě již před druhým rokem začíná přirozeně cítit zájem a potřebu vyzkoušet si dětskou společnost. V příznivějších období roku rodiče berou děti na dětská hřiště, procházky, k vodě a umožní mu styk s dalšími vrstevníky. Dítě z nich má radost, zajímají ho a aktivně se v jejich blízkosti projevuje. Ve větších městech a obcích nalézáme mateřská centra, která umožňují pobyt při nepříznivém počasí. Umožňují také styk otců a maminek s dětmi, které ještě nemají věk na mateřskou školku. Rodiče zde pozorují, jaký má jejich dítě zájem o vrstevníky, jak se dorozumívají, jak si hrají, a vidí, jak se mu mezi dětmi daří.

3. Co by dítě mělo zvládat při nástupu do mateřské školy? Následující kapitola bude možná pro mnohé rodiče „trnem“. Když se na to podívám z vlastní zkušenosti, moje dítě jako jedináček je oproti mnohým svým vrstevníkům nemotora. On to ale zase až takový nemotora nebude. Můj syn totiž využívá toho, že maminka všechno zařídí a udělá za něj. Takže obouvání bot raději ani nebude zkoušet, stejně také oblékání, protože to „přece ještě neumí“ a maminka to nakonec po dlouhém přemlouvání přece jen zvládne. Možná teď budu sobecká a trochu líná ve výchově svého dítěte, ale upřímně musím říci, že v tomto směru trošku spoléhám na paní učitelky ve školce, které s mým dítětem kvůli velkému počtu dětí ve třídě nebudou mít takovou trpělivost a možná ho spíše donutí k samostatnosti při oblékání a obouvání, než jsem byla doposud schopná já. Snad k jeho samostatnosti pomohou i ostatní děti, u kterých uvidí, že se samy oblékají či obouvají, a možná právě to ho donutí se tyto činnosti naučit.

Co tedy mateřské školy vyžadují od dítěte při nástupu do školky, jaké dovednosti by mělo dítě zvládat? Tříleté dítě by mělo být schopné:  

             

alespoň částečně se oblékat a svlékat (se zbytkem pomohou paní učitelky, ale důležitá je zde snaha dítěte), obouvat si a zouvat boty (samozřejmě vázání tkaniček není vyžadováno, je lepší pořídit dítěti do školky boty na suchý zip či jiný způsob zapínání, který dítě samo zvládne), poznat si své oblečení a boty, vydržet sedět u stolečku při jídle, samo se najíst, pít z hrnečku, zvládnout základní hygienu – umýt si ruce mýdlem, utřít si ruce, vyčistit si zuby, používat záchod, sám si dojít na záchod, včas si říct, že potřebuje na záchod (pleny a nočníky jsou ve školkách nepřípustné), vysmrkat se, zvládnout chůzi po schodech (střídání nohou při chůzi ze schodů), znát své jméno a příjmení, popřípadě bydliště, poznat si svojí značku ve školce, uklidit si po sobě hračky, znát základní pravidla slušného chování, to znamená pozdravit, poděkovat, poprosit, reagovat na pokyny paní učitelky, dodržovat kázeň, říct, co potřebuje, co ho trápí, co by chtěl.

4. Změny, které mohou u dítěte během adaptace nastat Nástupem do mateřské školy se u dítěte mohou projevit určité příznaky jakéhosi bojkotu, vzdoru proti chození do školky. Dokud bylo vaše dítě doma, všechno vypadalo v pořádku – jedlo, chodilo na záchod samo nebo si alespoň řeklo, že potřebuje, hrálo si s ostatními dětmi atd. A najednou přišla pro ně velká změna. Ne každé dítě se s takovými změnami dokáže snadno vypořádat. Někomu to trvá déle, někomu krátce. Některé dítě nějaké změny vůbec nepociťuje a ve školce se hned cítí „jako ryba ve vodě“. Jak se na vašem dítěti mohou projevit tak velké životní změny, jako je nástup do školky a odloučení od rodičů? Setkat se můžeme například s náhlým pomočováním, odmítáním chodit na záchod (problémem je, pokud dítě bylo doposud zvyklé chodit na nočník a nyní se po něm vyžaduje chodit na záchod – proto je důležité před nástupem do školky zvykat dítě na záchod). Výjimkou nejsou ani bolesti hlavy, břicha, průjem, zvracení a s tím spojené časté marodění. Dalším projevem špatné adaptace na školku může být náhlá nechuť k jídlu, zejména pak ve školce. Znáte to, doma jí vaše dítě jako vlk a najednou ve školce odmítá jíst některé druhy jídel či nechce jíst vůbec. Projevem špatné nebo pomalé adaptace na školku může být i to, že se dítě náhle straní kolektivu ostatních dětí, hraje si raději samo, nechce se zapojovat do společných her a aktivit, během dne se příliš upíná na paní učitelky, je tiché a v postraní čeká, až si ho vyzvednete. Dítě může trpět děsivými sny, strachem, úzkostí.

5. Co dělat, když se adaptace nedaří? Rad a doporučení, jak úspěšně zvládnout adaptaci dítěte ve školce, je nespočet. I přes plnění a dodržování veškerých pravidel a doporučení se může stát, že vaše dítě bude mít dále problémy s docházkou do mateřské školy. Některé problémy se mohou časem vyřešit, ale mohou přijít zase další. Nejčastější problémy jsou pláč, křik, vztek, strach, počurávání, bolesti hlavy či břicha, někdy až zvracení či jiné příznaky. Co s tím? Pokud i po dvou měsících docházky do mateřské školy není dítě na školku adaptováno, nejprve bychom se měli zamyslet nad tím, co dané problémy způsobuje, proč dítě není schopné se na školku adaptovat? Příčiny mohou být různé. Děti jsou posílány do školky příliš brzy (kvůli zaměstnání rodičů), mnohdy ještě ani nedovrší věku tří let. S tím je spojená celková nezralost dítěte na takové zásadní životní změny. Zejména po stránce citové nejsou připraveny na odloučení od rodičů a navštěvování mateřské školy. V tom případě zní jednoznačné doporučení, na kterém se shodují psychologové, odborníci, ředitelky i učitelky mateřských škol – pokud to jen trošku jde z organizačního hlediska, nespěchejte na to, aby vaše dítě školku navštěvovalo. Pokud musíte do práce, zkuste hlídání prarodičů či osob, na které je dítě zvyklé. Pokud jste doma, zvykejte ho na odloučení od vás tím, že ho budete dávat na hlídání babičkám, kamarádkám či jiným známým osobám. I jeden rok věku dítěte, popřípadě několik měsíců, má značný vliv na úspěšnou adaptaci dítěte ve školce. V žádném případě nelámejte nástup svého dítěte do mateřské školky přes koleno, protože by to dítěti mohlo způsobit velké trauma. Pokud si vůbec nevíte rady s nastalou situací a nastalými problémy, které se ani po delší době nevyřeší, nebojte se obrátit na učitelku, ředitelku mateřské školy, popřípadě i na pedagogickopsychologickou poradnu.

6. A co když je doma mladší sourozenec? Pokud dítěti vysvětlíte, že do školky musí proto, že vy musíte do práce, abyste mu mohli koupit, cokoliv si přeje, nebo abyste mohli jet na dovolenou, je vše v pořádku. Každý má své povinnosti, dítě to jistě pochopí. Ale co když maminka do práce nejde, protože je doma s jeho mladším bráškou či sestřičkou? Proč tedy musí jít do školky a nemůže být doma s nimi? V tomto případě může a opravdu většinou nastane problém. Učitelky v mateřských školách často vidí změny u dítěte, pokud se mu narodí mladší sourozenec. Ať děti milují svého sourozence sebevíc, ve většině případů začnou žárlit. To se pak projevuje na jejich chování. Ve školce se začnou vyhýbat kolektivu ostatních dětí, hrají si samy v koutě, jsou citlivé, plačtivé. Ty, co byly již předtím citlivé, jsou ještě citlivější. Těm, co měly sklony například k ubližování ostatním dětem, se tyto sklony ještě znásobí. Děti si prostě potřebují najít své místo, potřebují vědět, že je máte pořád stejně rádi, a musí si zvyknout na to, že svou lásku a svůj čas nyní dělíte mezi něho a sourozence. V takových případech psychologové opět radí (a paní učitelky úspěšnost tohoto kroku potvrzují) stáhnout dítě ze školky a nechat si je doma alespoň do jeho čtyř let věku. Jeden rok znamená obrovský pokrok v psychice i vývoji dítěte. O rok starší dítě dokáže mnohem lépe pochopit, co se děje, co je potřeba atd. Mnohdy pomůže už jenom to, že začnete dítě vyzvedávat ze školky dříve s tím, že se na ně sestřička nebo bratříček moc těšili, a proto jste si pro ně přišli dříve. Můžete si ho pravidelně nechávat doma s mladším sourozencem například i v pátek nebo ve středu. Stejný postup je doporučován i v případě, že dítě již třeba půl roku školku navštěvuje a teprve

potom se mu narodí sourozenec. I tehdy se mnohdy stává, že začne žárlit, a vyskytnou se problémy. I tehdy odborníci doporučují dítě ze školky stáhnout a nechat doma.

7. Závěr Ať už jsou odborníky a psychology na postupnou adaptaci dítěte na mateřskou školu napsány tisíce jednoznačných doporučení, v praxi s dětmi hrají největší roli pedagogové a učitelky. Právě učitelky jsou dennodenně u ranních příchodů dětí do školky, plačtivého loučení s rodiči. Právě ony jsou svědky toho, jak se dítě postupem času zlepšuje, či mohou informovat rodiče o neúspěšné adaptaci jejich dítěte. Učitelky vidí a všímají si změn v chování dětí, pokud prožívají nějakou zásadní životní situaci. A může to být životní situace příjemná i nepříjemná. Proč se o tomto zmiňuji? Zmiňuji se proto, že na základě vlastních zkušeností ne všechny učitelky v mateřských školkách s postupnou adaptací úplně souhlasí. Nemohu říci, že by ji zcela odsuzovaly a kritizovaly. Shodují se však, že existují případy, kdy se postupná adaptace dítěte na mateřskou školku prostě nevyplatí. Pokud rodiče příliš prodlužují postupnou adaptaci a jejich pobyt v mateřské školce spolu s dítětem překročí určitou dobu, dítě si na jejich přítomnost spíše zvykne a vyžaduje ji i nadále. Zde se postupná adaptace míjí účinkem. Také ostatní děti, jejichž rodiče nemohou s dítětem trávit čas ve školce (například kvůli zaměstnání), může přítomnost jiných rodičů zneklidnit. Je jim líto, že jejich maminka s nimi ve školce není, zatímco jiné děti tu maminku mají, a adaptace dítěte na školku se tak může prodloužit či se mohou vyskytnout jiné problémy související s adaptací na školku.

8. Zdroje DVOŘÁKOVÁ, H., TÁBORSKÁ, H., BAJGAROVÁ, I.: Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku, 2011