Adamov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce: l Restaurace l Domov pro seniory l Mateřská škola l Obchod
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Adamov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 (Adamov u Českých Budějovic) Výměra obce: 103 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 654 Hustota obyvatel (31.12.2011): 634 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 568 Hustota obyvatel (31.12.2009): 551 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice
Charakteristika Obec Adamov je součástí širší aglomerace Rudolfov – Hůry, leží na urbanistické ose České Budějovice – Rudolfov, v severním segmentu, má přímé napojení na mimoúrovňovou křižovatku na silnici I/34. Výrazný je vliv krajského města České Budějovice. Obec se od ostatních obcí odlišuje svým urbanistickým charakterem a sevřeností a hustotou zástavby. Základem urbanistické skladby jsou obestavěné prostory ulic (uliční charakter) s nevýrazným centrálním prostorem se sídlem obecního úřadu, s charakterem dělnického města. V jižní části obce bývalé doly, po obvodě vede naučná stezka Rudolfovo město. Dnešní Adamov má 568 obyvatel. Dle záměrů schváleného územního plánu obce se má počet jeho obyvatel v blízké budoucnosti minimálně zdvojnásobit. Poloha Adamova v těsné blízkosti (nejen geograficky, ale i dopravně) Č. Budějovic a přitom na úbočí Lišovského prahu již mimo zónu českobudějovické kotliny je velmi výhodná pro zástavbu rodinnými domky. Obytná funkce je proto v rozvojových záměrech obce zcela dominantní. Pro možnost naplňování této funkce byly v posledních 15 letech vytvořeny předpoklady v podobě vybudování rozhodující podmiňující infrastruktury kanalizace, elektřiny, vody, plynu i dopravního napojení. Hlavním projektem pro nadcházející léta je výstavba řadových a individuálních domků v lokalitě Třešňovka. V obci je prodejna Jednoty a nově zrekonstruovaná a kapacitně rozšířená MŠ pro 40 dětí. V roce 2008 byla zahájena výstavba centrální části – 1. úseku Základního komunikačního systému Rudolfov – Adamov – Hůry („ZAKOS“), na který bude navazovat výstavba jeho jednotlivých větví. Cílem ZAKOS je odlehčit současnému dopravnímu zatížení místních komunikací obce převedením dopravy ze stávajících i nových území na nadřazenou státní komunikační síť a přivést do Adamova MHD z Českých Budějovic - prodloužením linky č. 1 od Rudolfovského kostela. Obec Adamov má v současné době až na nepatrné výjimky zrekonstruovanou základní silniční síť. V současné době proto již mohla přistoupit k přípravě rekonstrukce zbývajících 6 místních komunikací – budoucích odpočivných či pěších zón, které se budou odlišovat nadstandardní architekturou a kvalitnějším materiálovým řešením od běžných asfaltových povrchů a zámkových dlažeb. Budou zde použity dlažby, promyšlená výsadba zeleně a drobná městská architektura. Obec také vyčlenila k revitalizaci 8841 m2 obecních ploch na vybudování a revitalizaci nové rekreační zeleně, která bude sestávat ze tří lokalit rovnoměrně rozmístěných ve stávající i nové zástavbě. Obcí vede cyklotrasa 1107 Libníč – Rudolfov.
Historie
1
Dnešní obec Adamov má za sebou bohatou historii hornického města. To bylo založeno v letech 1547-1550 pod názvem Ungnodovské Hory (Perkstadt Adamstadt, Adamstadl, Malé Hory) při dolech na stříbro a olovnatou rudu jako součást panství Hluboké nad Vltavou. V roce 1595 horní město s privilegii.První písemná zpráva pochází z roku 1601. Předpokládá se, že město bylo založeno v katastru zaniklé středověké vsi Příhořany, zmiňované již roku 1378. Patří do Rudolfovského rudného revíru, mezi Velechvínem a Vidovem. Parcely nemají žádnou vazbu na zemědělskou půdu, protože obyvatelé Adamova v podstatě nikdy žádnou půdu nevlastnili - byli to horníci a později živnostníci a zaměstnanci převážně českobudějovických podniků. Největší rozkvět města byl v letech 1550 – 1600, po roce 1619 úpadek města. Hornická osada se poprvé připomíná roku v konceptu nerealizované kupní smlouvy z roku 1554. Sídlo mělo v oněch dobách určitou samosprávu - rychtáře, pět až sedm konšelů a obecního staršího. Po Ungnádech byli hlubockou vrchností páni z Hradce, nejprve Jáchym, poté jeho syn Adam II. a nakonec vnuk Jáchym Oldřich. Z těchto zejména pan Adam († 1596) hornické podnikání velmi podporoval a zdejšímu městečku u císaře Rudolfa II. vymohl udělení podnes užívaného městského znaku. Stalo se tak dne 6. února 1595 německy psanou listinou, v níž se poprvé objevuje název sídla v nynější podobě (Perkstadt Adamstadt). Další písemné doklady nového názvu se objevují na městské soudní pečeti, pořízené ještě téhož roku (.GERICHT.SIGIL..ADDAMSTADT.), a v zápise do zemských desek z roku 1601 (město Adamsstat). Výnosy z těžby však již ke konci 16. století upadaly (zvláště kvůli nadbytku důlních vod, pro jejichž odvádění musela být od Úsilného k Adamovu ražena štola sv. Eliáše) a pro vrchnost se stával větším zdrojem příjmů spíše prodej piva, dobytka a jiného zboží horníkům. V roce 1598 prodal Jáchym Oldřich z Hradce hlubocké panství včetně Adamova Bohuslavu Malovcovi z Malovic. Nový pán byl poněkud bezohledným zbohatlíkem, který důlnímu podnikání nepřál do té míry, že jeho adamovských poddaných se musel kvůli jejich hornickým svobodám několikrát zastávat sám císař, který trval na tom, že mají požívat stejných práv jako obyvtelé sousedního Rudolfova. Zkázu pro Adamov znamenaly válečné události následujících let. Za vpádu Pasovských roku 1611 bylo okolí městečka vyjedeno dvěma pluky jízdy a ještě větší pohromu následovala za českého stavovského povstání, kdy nejprve v letech 1618 až 1619 na Rudolfovsku dlouhodobě tábořilo stavovské vojsko, obléhající katolické město České Budějovice, po bitvě u Záblatí naopak přitrhlo k Rudolfovu a Adamovu císařské vojsko a dne 15. června 1519 protestantská hornická města vypálilo a nemalou část obyvatel pobilo. Adamov poté zůstal po zhruba sedm let pustý, teprve kolem roku 1630 došlo k obnovení městské správy a rozprodeji opuštěných gruntů, jak dokládá od onoho data dochovaná nejstarší městská kniha. Adamov, Malovcům pro účast na odboji konfiskovaný a v roce 1622 udělený císařskému vojevůdci Baltazaru Marradasovi, byl stále označován jako město, ačkoliv jím mohl být již jen stěží; v roce 1654 zde berní rula udávala 27 hospodářů (dle jmen převážně německojazyčných) a 37 usedlostí stále ještě pustých. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil hlubocké panství Jan Adolf ze Schwarzenbergu; adamosvskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zrušení poddanství. Městečko si své výsady z konce 16. století nechalo opakovaně potvrdit u panovníků (1747 a 1782). V roce 1824 čítal Adamov něco přes 400 obyvatel a 70 domů, z toho však pouze k pěti příslušely vlastní polnosti. Významný podíl na obživě zdejšího obyvatelstva měla v oné době výroba nožů a krajek. Po zániku feudálního zřízení byl Adamov od roku 1850 začleněn pod obec Hůry a druhá polovina 19. století přinesla počeštění dosud převážně německojazyčného sídla (k roku 1910 poklesl podíl Němců na 42 ze 735 tehdejších obyvatel, tj. necelých 6 %). V roce 1919 si Adamov podal žádost o odloučení od Hůr, čemuž bylo vyhověno roku 1922, samostatná obec však již neměla status města. Za nacistické okupace byl v letech 1943 až 1945 Adamov na čas přičleněn k Rudolfovu, poté znovu samostatný až do nového spojení s Rudolfovem na přelomu let 1975 a 1976. Nejnověji se Adamov osamostatnil roku 1990.
2
Pamětihodnosti l Architektonickou památkou je dřívější klasicistní radnice, l Sousoší Nejsvětější Trojice, l Socha svatého Jana Nepomuckého, l Dědičná štola sv. Eliáše, rezidua po těžbě rud a stříbra.
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne
3
(Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka (dle ČGS) Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ne NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Stromořadí Rudolfov - Baba Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Adamov: sousoší sv. Trojice, socha svatého Jana Nepomuckého, radnice) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 103 ha Zemědělská půda celkem: 74 72 ha, což je 69,7% z celkové výměry obce Orná půda: 41 39 ha, což je 54,90% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 13 12 ha, což je 16,7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 20 ha, což je 27.2% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 13 ha, což je 12.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 1 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 5 ha, což je 3.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 10 12 ha, což je 8.7% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 16,7% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 2.21 0.827 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano
4
Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 489 Počet obyvatel (SLDB 2001): 515, změna k roku 1991: nárůst 5.3% Počet obyvatel (2002): 520 Počet obyvatel (2003): 509 Počet obyvatel (2004): 526 Počet obyvatel (2005): 515 Počet obyvatel (2006): 532 Počet obyvatel (2007): 538, změna k roku 1991: nárůst 10.0%, změna k roku 2001: nárůst 4.5%, změna k roku 2006: nárůst 1.1% Počet obyvatel (31.12.2009): 568, změna k roku 2007: nárůst 5.6% Počet obyvatel (31.12.2011): 654, změna k roku 2009: nárůst 15.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 25.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.5% Děti do věku 14 let (2007): 11.7%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 29.1% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 13.0% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 8.2% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 10.4%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 27.5% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 11.8%, Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 0.907 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 11.8% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 0.831 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 160 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 171 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 169 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 150 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 18 Bytová výstavba v roce 2011: 11 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4.99 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 1.76 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.27, což je 15.3% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 16 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 23 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.7 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 33,93 ha 7.76 ha, což je 731,7% 210.9% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B)
5
(Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 35 Intenzita individuální rekreace: 0.19 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ne Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 3 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 4.7% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. 2011: 5,1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 11.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 0.00 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 140 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 420 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Vysoká intenzita bytové výstavby Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Výpis slabých stránek Absence napojení na železnici Výpis příležitostí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Výpis hrozeb Výskyt ekologických zátěží Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu
6
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 40% (2+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (0+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 13% (1+1/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (1+1/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 63% (5+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 33% (0+4/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 3)
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Environmentální závady sS2xLK - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor Hygienické závady sS1-VZ - Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci označené SO13 a záměr koridoru silniční dopravy D81 je třeba koordinovat s platnou ÚPD. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů Střety záměrů s hodnotami v území Žádné střety záměrů s hodnotami nebyly nalezeny
7
8