Placentální savci Druhým nadřádem živorodých savců jsou PLACENTÁLOVÉ. U placentálních savců se mláďata vyvíjejí v těle samice. Plod je uvnitř těla matky spojen pupeční šňůrou s tzv. placentou, která zajišťuje vyživování plodu, zásobování plodu kyslíkem a odvádění odpadních látek. Mláďata jsou po narození dobře vyvinutá a sají mateřské mléko.
řád: HMYZOŽRAVCI Znaky: • Protažená hlava v rypáček s velmi dobře vyvinutým čichem a hmatem. • Živí se převážně hmyzem – v ústech málo odlišené ostré drobné zuby. Zástupci: Ježek západní, ježek východní – chráněn ostny, rodí holá a slepá mláďata, v zimě upadá do stavu strnulosti (zimního spánku). Živí se hmyzem a měkkýši. Krtek obecný – přizpůsoben životu pod zemí, má zakrnělé oči, vynikající čich, lopatovité přední nohy se silnými drápy. Živí se hmyzem a žížalami. Rejsek obecný, rejsek malý – podobá se myši, dlouhý špičatý čumáček. Rejsec vodní
Ježek západní
Krtek obecný
Rejsek obecný
Rejsec vodní
řád: LETOUNI Znaky: • Jako jediní se pohybují ve vzduchu – přední končetiny přeměněny v křídla. • Mezi prsty přední končetiny, tělem a zadními končetinami je létací blána. • Žijí v jeskyních, na půdách (zde i přezimují), dutých stromech, … • Noční živočichové, orientují se pomocí „echolokace“ – vysílají ultrazvukové signály, které se odrážejí od předmětů, ty pak zachycují výborným sluchem .
Zástupci: Netopýři – u nás žije asi 24 druhů, živí se nektarem nebo pylem, popř. hmyzem (netopýr velký). Vrápenci – u nás žijí 2 druhy, živí se hmyzem, blanité výrůstky na čenichu (orientace v prostoru). Kaloni – větší než netopýři, létají i ve dne, živí se ovocem. Upíři – letouni v Jižní Americe – živí se krví savců a ptáků (zuby je zraní, krev potom olizují).
Netopýr
Upír (vampir)
Vrápenec Kaloň
řád: CHUDOZUBÍ Malá skupina savců, žijí ve Střední a Jižní Americe. Znaky: • Protažený čenich s vynikajícím čichem, ostatní smysly jsou slabě vyvinuté. Zástupci: Lenochod – žijí ve větvích stromů zavěšeni hlavou dolů, slézají při vyměšování. Mravenečník – protáhlá hlava, dlouhý lepkavý jazyk – živí se mravenci, termity. Pásovec – krunýř z destiček, živí se hmyzem.
Lenochod
Mravenečník
Pásovec
řád: ZAJÍCI Znaky: • Stejně jako hlodavci mají hlodavé zuby (v horní čelisti jsou 4 řezáky, hlodavci mají jen 2). Zástupci: Zajíc polní – rodí dobře vyvinutá, osrstěná mláďata, která po narození vidí. Králík divoký – kratší uši než zajíc, žije v norách (zajíc ne), mláďata jsou holá a slepá. Králík domácí
Zajíc
Králík
řád: HLODAVCI Přizpůsobili se různým podmínkám prostředí, tvoří téměř ½ všech savců. Jsou býložraví i všežraví (např. myšovití). Znaky: • V horní i dolní čelisti 1 pár hlodavých zubů – neustále dorůstají (nutnost obrušování hlodáním). V chrupu chybí špičáky i třenové zuby – mezera mezi řezáky a stoličkami. • Velká rozmnožovací schopnost. Zástupci: Veverka obecná – živí se semeny, plody, všežravec, různě zbarvená. Sysel obecný – žije na stepích i polích, chráněn zákonem, všežravec. Hraboš polní – zavalitější než myš, malý ocas i ušní boltce (skryté v srsti). Křeček polní – na poli, noční živočich, lícní torby (nosí zásoby zrní do nor). Myš domácí – přizpůsobila se životu v blízkosti člověka, přenašeč nemocí. Potkan obecný – v kanálech, stokách, přenašeč nemocí, dobře skáče a plave. Krysa obecná – podobná potkanu, je menší, ocas delší než tělo, sušší místa. Bobr evropský – přizpůsoben životu ve vodě, zploštělý ocas, stavba hrází. Dikobraz, křeček zlatý, křečík džungarský, morče domácí, potkan domácí, svišť horský, hryzec vodní, kapybara.
veverka
myš
dikobraz
sysel
hraboš
křeček
potkan
krysa
bobr
křečík
morče
svišť
řád: ŠELMY Přizpůsobili se různým podmínkám prostředí, jsou na konci potravního řetězce. Kořist loví většinou za šera nebo v noci. Znaky: • Pružné, svalnaté tělo. • Dobře vyvinuté smysly – sluch, čich, zrak i hmat. • Součástí chrupu mohutné špičáky, na nohou drápy. PSOVITÍ Masožravci, drápy nejsou zatažitelné, protáhlý čenich, štíhlé hbité tělo – svou kořist většinou uštvou. Někteří psovití žijí ve smečkách (např. vlci). Zástupci: Vlk obecný – je předkem psa domácího, chráněný druh. Liška obecná – nežije ve smečkách, živí se drobnými hlodavci, zajíci, hmyzem (popř. i rostlinnou potravou. Je přenašečem vztekliny! Pes domácí – vyšlechtěno asi 500 různých plemen. Šakal obecný, pes hyenovitý, kojot obecný, fenek berberský, psík mývalovitý, pes hřívnatý.
vlk
kojot
liška
fenek
šakal
psík mývalovitý
pes hyenovitý
pes hřivnatý
KOČKOVITÍ Masožravci, drápy zatažitelné a velmi ostré, kulatá lebka se zkrácenými čelistmi (zmenšený počet zubů), velké oči, pružné hbité tělo. Výborně vyvinuté smysly – zrak, sluch, čich i hmat. Zástupci: Kočka divoká – u nás vzácná, zákonem chráněná. Kočka domácí – různá plemena Rys ostrovid – vzácně v Beskydech, Jeseníkách a Šumavě – zákonem chráněný. Tygr (největší kočkovitá šelma, Asie), Lev (jediná kočkovitá šelma žijící ve skupinách), Levhart (Afrika, Asie), Jaguár (Jižní Amerika), Gepard (Afrika – stepi, nemá zatažitelné drápy, nejrychlejší), Puma (Jižní Amerika), Ocelot, Irbis – sněžný leopard, Serval.
kočka divoká
tygr
puma
kočka sibiřská
levhart
ocelot
lev
rys
jaguár
gepard
irbis
serval
LASICOVITÍ Masožravci (živí se hlodavci, nepohrdnou ani hmyzem), mají štíhlé a protáhlé tělo s krátkými končetinami a nezatažitelnými drápy. Pachové žlázy u řitního otvoru (vylučují z nich páchnoucí výměšky při ohrožení). Zástupci: Lasice kolčava, lasice hranostaj, kuna skalní, kuna lesní, jezevec lesní, tchoř tmavý, fretka domácí, vydra říční (jediná přizpůsobená k životu u vody a ve vodě).
lasice kolčava
lasice hranostaj
jezevec
hranostaj v zimě
tchoř
kuna lesní
fretka
kuna skalní
vydra
MEDVĚDOVITÍ Největší šelmy, velká hlava, zavalité tělo, mohutné drápy. Většinou všežravci. Zástupci: Medvěd lední – největší na Zemi – Arktida, Kanada. Medvěd hnědý – naše největší šelma – Beskydy, chráněn zákonem. Panda velká – živí se bambusovými výhonky – Čína Medvěd malajský
medvěd lední
medvěd hnědý
panda velká
medvěd malajský
PLOUTVONOŽCI (nadčeleď) – [řád ŠELMY] Přizpůsobili se životu ve vodě – vydrží pod vodou 10 minut (i déle v nebezpečí), obývají mořská pobřeží. Jsou příbuzní šelem – jsou masožravci, jejich potravou jsou hlavně ryby – zuby jsou ostré, kuželovité, nerozlišené. Znaky: • Krátká a hustá srst. • Torpédovité tělo, končetiny ve tvaru ploutví. Zástupci: Lachtani – mládě po narození do 2 týdnů plave. Mroži – dva horní zuby protažené v kly. Tuleni – zadní nohy pouze k plavání
lachtan
mrož
tuleň
řád: CHOBOTNATCI Největší suchozemští savci - býložravci. Samice rodí 1 mládě, kojí je až 6 let. Znaky: • Dlouhý, svalnatý chobot – prodloužený nos srostlý s horním pyskem. Slouží k čichu, hmatu a uchopování předmětů. • Kly – přeměněné 2 řezáky v horní čelisti. Zástupci: Slon africký – větší, výška až 3,5 m - Afrika. Slon indický – menší, využíván člověkem k práci – J Asie, Borneo, Sumatra.
Slon africký
Slon indický
řád: KYTOVCI Život v moři, jsou to největší savci. Dorozumívají se zvuky. Jsou inteligentní. Znaky: • Kůže bez srsti, velká vrstva podkožního tuku. • Přední končetiny přeměněny v ploutve, ocasní ploutev je vodorovná. • Samice rodí jedno mládě, saje mateřské mléko. • Dýchají plícemi – nádech asi 4 x za 1 minutu, výdech otvorem na hlavě. Zástupci: Plejtvák obrovský – délka 30m, místo zubů kostice. Velryba grónská – kostice místo zubů – cedí přes ně plankton, kterým se živí. Vorvaň – délka až 25m, čelisti se zuby, vydrží až 80minut na 1 nádech. Delfín, kosatka, sviňucha, běluha, narval, kulohlavec.
plejtvák
delfín
běluha
velryba
kosatka
narval
vorvaň
sviňucha
kulohlavec
řád: LICHOKOPYTNÍCI Lichokopytníci jsou býložraví velcí savci. Znaky: • Prsty na nohou zakončeny kopytem. • Lichý počet prstů (1- kůň, 3 – nosorožec), váha těla na prostředním prstu. Zástupci: Kůň domácí – vznikl domestikací divokého koně. Kůň Převalského – jediný dnes žijící divoký kůň Osel domácí, osel somálský, nosorožec, zebry, tapíři.
kůň
kůň Převalského
nosorožec
osel somálský
tapír
zebra osel domácí
řád: SUDOPYTNÍCI Sudokopytníky rozdělujeme do třech podřádů – nepřežvýkavců, přežvýkavců a velbloudů. Jsou to až na výjimky většinou býložravci. Znaky: • Sudý počet prstů, hmotnost těla opírají o dva prsty – třetí a čtvrtý. • Prsty zakončeny rohovitými kopýtky. • Ostatní prsty zakrněly.
podřád: Nepřežvýkavci Znaky: • Mají jednoduchý žaludek, potravu nepřežvykují. • Mají úplný chrup, mohutné špičáky – jako kly (prase divoké). Zástupci: Prase divoké – předek prasete domácího, všežravec Hroch obojživelný – přizpůsoben životu ve vodě – blány mezi prsty, uzavíratelné nozdry i ušní boltce Prase domácí, prase bradavičnaté, pekari, hrošík liberijský.
prase domácí
prase divoké
prase bradavičnaté
hroch
hrošík
pekari
podřád: Přežvýkavci Jsou to býložravci, název skupiny je podle způsobu zpracování potravy. Znaky: • Mají žaludek ze čtyř částí: bachoru (zde se potrava hromadí a částečně se rozkládá pomocí bakterií), čepce (odtud se potrava po malých částí zvrátí zpět do ústní dutiny, kde je opětovně přežvýkána, pak se vrací zpět do žaludku), knihy a slezu (chemické trávení potravy).
Zástupci: Tur domácí, ovce domácí, koza domácí, jelen lesní, srnec obecný, daněk skvrnitý, sob polární, los evropský, los severoamerický, jak domácí, muflon, kamzík, antilopy, buvol, zubr evropský, bizon americký, žirafy.
tur domácí
ovce domácí
koza domácí
jelen lesní
srnec obecný
daněk skvrnitý
sob polární
los evropský
los severoamerický
jak domácí
muflon
kamzík
antilopa
buvol
zubr evropský
bizon americký
žirafa
podřád: Velbloudi Jsou to býložravci, je pro ně typická jejich zvláštní chůze, tzv. mimochod, kdy se současně pohybuje přední i zadní končetina na jedné straně a tím je jejich chůze kymácivá. Zástupci: Velbloudi a lamy.
velbloud dvouhrbý velbloud jednohrbý (drabař) (dromedár)
lama guanako
lama alpaka
řád: PRIMÁTI Primáti jsou savci, kteří se většinou přizpůsobili životu na stromech. Primátů je asi 200 druhů, nežijí v Austrálii. Znaky: • Velmi pohyblivé končetiny – opozice palce proti ostatním prstům (velká uchopovací schopnost a manipulace s předměty). • U většiny zástupců se drápy přeměnily v ploché nehty. • Prostorové vidění – velmi dobrý zrak. • Nejlépe vyvinutý mozek. • Život v organizovaných tlupách, samice rodí 1 mládě, o které se stará. Řád primátů se dělí na dva podřády: 1. Poloopice 2. Opice (= Vyšší primáti)
podřád: Poloopice Většinou noční savci, mají výrazně protažený čenich, nápadně velké oči, velmi dobře vyvinutý čich. Oproti vyšším primátům mají menší mozek, na nohou drápy. Žijí na Madagaskaru, v jižní Asii a Africe. Zástupci: Lemuři, outloni, komby.
lemur kata
outloň váhavý
komba ušatá
podřád: Opice (Vyšší primáti) Denní savci, jsou nejpočetnější skupinou. Živí se hlavně rostlinnou potravou. Znaky: • Dopředu směřující oči – prostorové vidění. • Zkrácený čenich – horší čich. • Jeden pár mléčných bradavek na hrudi. • Velký mozek se zbrázděnou mozkovou kůrou – vyšší nervová činnost. • Na prstech ploché nehty. • V obličeji mimické svaly – schopnost vyjadřovat pocity, dorozumívání se. Nejvíce opic žije v Asii a Africe. Vyšší primáty rozdělujeme na dvě větší skupiny: 1. Ploskonosé – široká nosní přepážka mezi nosními otvory. 2. Úzkonosé – úzká nosní přepážka – jejich obličej se podobá člověku.
Zástupci ploskonosých opic: Malpy, chápani, vřešťani. – žijí v Jižní Americe.
malpa
chápan
vřešťan
Zástupci úzkonosích opic: Kosman – nejmenší opice. Mandril – výrazné zabarvení obličeje. Kočkodan – dlouhý ocas, žije v Africe (pralesy). Makak – dříve pokusné zvíře, žije v Asii. Pavián – výrazně větší samci, žije v Africe, jih Arabského poloostrova. Gueréza – dlouhá srst, žije v Africe.
kosman zakrslý
kočkodan
kosman bělovousý
makak
pavián
mandril
gueréza
Do úzkonosých opic patří i nadčeleď HOMINOIDI: Nadčeleď HOMINOIDI
Čeleď GIBONOVITÍ
Čeleď HOMINIDI
Rod: GIBON
Rody: ORANGUTAN, GORILA, ŠIMPANZ, ČLOVĚK
Gibon lar
Orangutan sumaterský
Gorila horská
Šimpanz učenlivý
Lidoopi (orangutan, gorila a šimpanz) jsou nejlépe vyvinutí primáti. Mají krátkou srst, zakrnělý ocas, velmi vyvinutý mozek – schopnost učit se.
Gorily a orangutani patří mezi ohrožené druhy!
