Aby bylo blaze nejen v Praze

Zpravodaj Petra Pitharta pro občany Havlíčkobrodska a Chrudimska

číslo 1 / srpen 2006 / neprodejné

Aby bylo blaze nejen v Praze Také proto musíme dosáhnout změn v pravidlech Byla ve mne docela malá dušička, když jsem se před mě tady nabíjí energií, nebude nikdy ve večerních deseti lety odvážil oslovit lidi na Chrudimsku zprávách televize Nova. Tam budou zase nejspíše jen rozdělování peněz, vybraných na daních. Není možné a Havlíčkobrodsku a požádat je, aby mi jako kandidá- skandály, nehody, podvodníci a politické hádanice přisypávat stále jen na ty větší hromady na úkor malých tovi v prvních volbách do Senátu dali hlasy. Říkám v malostranských palácích. Nestačím se divit, jak je a menších obcí. Obrátil jsem se s kolegyněmi senátor„odvážil“, protože jsem věděl, co bude následovat: možné, že si necháme líbit takové nevyvážené, depri- kami a kolegy senátory na Ústavní soud, aby nespra„Pražáka už tady neuvidíte!“, hrozily voličům anonymní mující zpravodajství: co všechno dobrého a užitečného vedlivá pravidla rozdělování daní zrušil jako neústavní. Problémy tohoto kraje jsou podobné jako problémy plakáty vylepené pod rouškou tmy. Proti mně tehdy dělají lidé tady ve východních Čechách, a jak málo se tohoto světa: rozdíly mezi bohatými (lidmi, obcemi, o tom ví! A jistě nejen ve východních Čechách. kandidovaly samé známé místní veličiny. Vím ovšem i to, co všechno tu chybí: snad na prvním regiony) se nejen nesmějí zvětšovat, ale musí se Dnes by si to už nikdo nedovolil: znám kraj Vysočiny, Železných hor a rovin táhnoucích se k Par- místě dobré cesty. Myslím kvalitní silnice, využívané zmenšovat! Také proto jsme přece vstoupili do Unie, dubicím a pohraničním horám skoro, jako kdybych se železniční tratě. Bohatství se i k pracovitým a šikov- která vyrovnávání regionů má za jeden ze svých tu narodil. A zdejší lidé vědí, že jsem tu jako doma. ným lidem nebude prodírat po úzkých, děravých okres- z hlavních cílů. A proto také tu potřetí kandiduji do Senátu. Nezáleží totiž na tom, jestli jste Pražák nebo kách. Vidím to názorně třeba za Ždírci nad Doubravou: První kolo voleb bude 21. října, druhé o týden Chrudimák, ale na tom, jak vážně berete slib, že bu- kde jsou příhodné komunikace, tam se daří. Protože dete hájit zájmy lidí, kteří tady při hranici Čech šikovní a pracovití lidé jsou všude, jen ne všude mají později. Prosím Vás, přijďte volit. příležitost. s Moravou žijí. > Petr Pithart / senátor za obvod 44 Už dvakrát jste mě tu zvolili senátorem a kolegyně a kolegové mě pak třikrát zvolili předsedou Senátu. Zdejší potoky, říčky a řeky tečou vesměs západním a severozápadním směrem, celý kraj se naklání k západu. Také bohatství země teče, zdá se mi, příliš prudce ku Praze. Chlubíme se růstem průměrné mzdy v České republice (teď je to prý už dvacet tisíc!), ale jak by ten průměr vypadal, nebýt Prahy! Jsem přesvědčený zastánce lidí na venkově a v malých a menších městech: tam se vytvářejí hodnoty, podoba našich sídel a naší krajiny, i když ministerstva, ústředí bank a redakce novin a televizí sídlí jinde. A tak se celých těch deset let snažím, „aby bylo blaze nejen v Praze“. Na Malé Straně už pětatřicet let bydlím, mají tam sídlo obě komory Parlamentu, ale jak rád ten sice krásný, ale umělý svět přeplněný turisty opouštím směrem na Chrudim a Havlíčkův Brod! Teprve tady J U D r. P e t r P i t h a r t vždycky načerpám novou pozitivní energii a víru, že jsme šikovný národ, že se z každé bryndy dostaneme a že poctivých lidí je mezi námi mnohem více než podvodníků. Přitom spolu s vámi dobře vím, že co Ve své pracovně místopředsedy Senátu ve Valdštejnském paláci v Praze

VZDĚLANOST a SKROMNOST

Komiks

čtěte na str.

Napsali o Petru Pithartovi

3

čtěte na str.

Kterou knihu bych si koupil

4

čtěte na str.

KONTAKT >

Vaše názory a připomínky nám posílejte na adresy: K a n c e l á ř s e n á t o r a Pe t r a P i t h a r t a

7

Poděbradova 909 537 01 Chrudim tel., zázn.: 469623671

Dolní 227 580 01 Havlíčkův Brod tel., zázn., fax: 569424101

www.pithart.cz • [email protected]

strana 2



Postoje občanů k Petru Pithartovi TAKT, 3/2006 V březnu letošního roku zrealizovala firma TAKT-poradenství a konzultace, s.r.o. socio-psychologický průzkum postojů, jež zjišťoval názory občanů chrudimského a havlíčkobrodského volebního obvodu vůči osobnosti Petra Pitharta a jeho dosavadního fungování jako senátora. Přinášíme vám jen velmi stručné shrnutí výsledků zmíněného průzkumu. Na otázku – Jakou jednu vlastnost si na Petru Pithartovi ceníte nejvíce – odpovídali respondenti takto (seřazeno podle četnosti). Nejvíce si občané cení jeho osobnosti, jeho sociálního cítění a upřímnosti. Pak serióznosti, komunikace a rozvážnosti. V neposlední řadě jeho vzdělanosti, čestnosti a skromnosti. Petra Pitharta si lidé necení ani tak jako politika, ale hlavně jako člověka. Na jednu z dalších otázek – Čím myslíte, že Petr Pithart za 6 let nejvíce pomohl vašemu regionu – odpověděli lidé překvapujícím způsobem. Jen 20,1 % nevědělo, že Petr Pithart regionu pomáhá. Téměř 80 % konstatovalo, že určitě pomáhá, že má osobní zájem o region, že získal finance pro region, že získal peníze pro zdravotní a sociální účely, že se zasadil o rekonstrukce a výstavbu v regionu a že pomáhá kultuře. A na otázku – Jak si představujete další působení Petra Pitharta ve vašem regionu – občané Chrudimska a Havlíčkobrodska avizovali, že od Petra Pitharta, coby současného senátora, do budoucna očekávají především to, že bude i nadále projevovat zájem o jejich region. Že se bude stejně jako dosud setkávat s občany ve svém obvodě a debatovat s nimi o problémech, které trápí je samotné, jejich rodiny a známé či přímo města a obce, ve kterých žijí. Obyvatelé obou regionů zároveň předpokládají, že náměty, především pak ale problémy a stížnosti, které Petru Pithartovi v diskusích předloží, se jeho prostřednictvím a s jeho osobním nasazením dostanou co nejrychleji na místa, která jsou kompetentní k jejich neprodlenému vyřízení. Ve výsledku tak občané nechtějí být pouze pasivními diváky, kteří přihlíží tomu, co se děje v jejich blízkosti, podvědomě naopak touží se zapojit, alespoň prostřednictvím svých názorů a připomínek, do chodu záležitostí, které bezprostředně ovlivňují jejich životy. Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že si občané přejí být více informováni. Žádají jasné a konkrétní informace o působení Petra Pitharta v horní komoře Parlamentu ČR. Chtějí být systematicky zpravování o tom, co se děje či připravuje v jejich kraji, jak jim a jejich regionu mohou být kroky činěné Petrem Pithartem prospěšné.

> 15. září 2006 od 16.00 do 21.00 hodin na Resslově náměstí v Chrudimi > 16. září 2006 od 16.00 do 21.00 hodin na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě Vážení čtenáři, dovolujeme si Vás pozvat na Burčákové slavnosti Petra Pitharta. Nabídneme zdarma ochutnávku několika druhů kvalitních a velmi chutných burčáků a výtečných domácích pomazánek. Kvalitu nabízených burčáků garantuje profesionální degustátor. Bude vyhlášena soutěž o nejlahodnější burčák a nejchutnější pomazánku. Pro vylosované vítěze jsou zajištěny hodnotné ceny, např. Víno Petra Pitharta a Koření Petra Pitharta. Akce se koná za každého počasí (v případě nepříznivého počasí zajištěn stan).

strana 3


Jak dvě zdejší obce přesvědčily Parlament Na začátku byla iniciativa obcí z aktivního mikroregionu „Podoubraví“, na konci bylo doplnění zákona. Mezi tím několik let úsilí, studování starých listin, právních rozborů, přesvědčování dalších starostů, korespondování a nakonec lobování v obou komorách parlamentu. Ano, lobování může a má být počestnou činností. Dokonce platí, že nikým nelobovaní (neinformovaní, nepřesvědčovaní) poslanci a senátoři jsou slepí a hluší. Pan starosta Jaromír Saidl z Libice nad Doubravou přišel kdysi s touto iniciativou za paní starostkou Jaroslavou Pecinovou z Krucemburku a spolu se pak celému úsilí postavili do čela. Tyto dvě obce, a s nimi posléze desítky dalších po celé republice, nebyly totiž vždycky pouhými obcemi: svého času byly povýšeny na „městečka“, později „městyse“. Tyto tituly dostávaly obce u nás po celá staletí od zemských panovníků jako výraz uznání, že jejich obyvatelé si dobře vedou, že bohatnou, rostou, zkrátka vzkvétají. Také si toho patřičně vážily! Přitom z toho povýšení zpravidla mnoho hmatatelného neměly, „jenom“ tu čest a uznání v podobě práva

> Krucemburk

> Libice nad Doubravou

nazývat se městysem. To bylo ale mnohdy víc než jsou dnes dotace či protekce na nejvyšších místech. Když si městys zvolí dobré zastupitele, šikovného starostu, je takové povýšení skvělým základním kapitálem.

Lobování může a má být počestnou činností. Po válce bylo bez jakéhokoli zdůvodnění, a právně neplatně, užívání těchto čestných přízvisek zrušeno. Všichni jsme si přece měli být rovni, či spíše měli být stejní, jak lidé tak obce. Žádné uznání a povyšování se nepěstovalo, leda za věrnost straně a vládě, v horším případě za podlézavost vůči stranickým funkcionářům. Pak se obec nazvala „střediskovou“ a byla všestranně preferována na úkor obcí ostatních, odsouzených vlastně k zániku. Současná Libice nad Doubravou a Krucemburk dokázaly rozvíjet dobré základy, které od předků dostaly. Obě obce jsou i dnes přirozeným centrem pro


okolí v mnoha oblastech hospodářského, společenského i kulturního dění. A tak se naši starostové pustili do boje, který jsem měl možnost zblízka sledovat a podporovat jej. Šlo tentokráte o ideální hodnoty, nikoli o peníze. Podle toho se také ozývali oponenti: co z toho ty obce budou mít? Mají přece docela jiné starosti! I v Senátu PČR se při rozpravě rozpoutala ostrá výměna názorů o tom, co obce vlastně chtějí, či co by měly chtít. Vystoupil jsem tenkrát velmi ostře a označil takové řeči za arogantní: nechme přece na nich, na obcích, aby řekly, co chtějí, na čem jim záleží. Vím určitě, že moje vystoupení tehdy senátory ovlivnilo. Úsilí zprvu dvou obcí ze zdejšího koutu naší země nakonec vedlo k cíli. Po dlouhé době se zase bojovalo, nikoli za něco přízemního, materiálního, ale za právo na to být hrdý na své předky, na generace těch před námi, kteří povýšení dosáhli. Za titul „městys“ si, pravda, nikdo nic zítra ráno v samoobsluze nekoupí. Ani nevyloudí na ministerstvu. My na Havlíčkobrodsku, ale můžeme být hrdí na naše starosty, kteří vybojovali cosi možná důležitějšího než peníze do rozpočtu: právo na sebevědomí, na hrdost na vlastní obec. Věřím, že to ostatní (a třeba právě ty zatracené dotace) bude jim a jejich spoluobčanům přidáno. Právě za to jim to bude přidáno, že jim šlo tentokráte o víc než o to, na co si lze sáhnout. > Pert Pithart

Aby všechno nekončilo v Praze

• pokračování příště


strana 4

> MILAN LINHART / místostarosta Chotěboře Pana Pitharta považuji za jednoho z mála skutečných státníků, kteří dnes v České republice žijí. Určitě by mu slušela nějaká vyšší ústavní funkce. Pokládám ho za autentického konzervativního politika v nejlepším slova smyslu, za znalce a ctitele Ústavy, ale také za odborníka na moderní politické dějiny našeho národa. V našem senátním obvodu se projevuje i hluboce lidským zájmem o život i problémy jeho obyvatel.

Napsali

o Petru Pithartovi > JAROSLAVA HÁJKOVÁ / místostarostka Havlíčkovy Borové Co pro mě znamená Petr Pithart? Pana Petra Pitharta si vážím jako člověka slušného a vzdělaného. Kdykoliv jsem se na něho obrátila s prosbou o pomoc, vždy mi pomohl radou nebo kontaktem. Vážím si ho také proto, že se nebojí přijet mezi lidi na vesnici a dokáže s nimi diskutovat jako rovný s rovným. Nikdy se nepovyšuje, pozorně naslouchá druhým a moc dobře ví, že selský rozum je nade všechny rádce. Zcela jasně si dokáži představit, že bych s ním strávila celý den diskusí o Havlíčkovi a stejně bychom téma nevyčerpali. Pana Petra Pitharta řadím mezi lidi, s kterými jsem ráda. Zkrátka – Petr Pithart je pro mě politikem na svém místě. > JAN MARTINEC / starosta Ždírce nad Doubravou Pana senátora Petra Pitharta znám osobně od roku 1996, tedy od doby, kdy poprvé kandidoval do Senátu PČR ve volebním obvodu č. 44. Přiznám se, že ač jsem pana Pitharta vnímal jako kultivovaného a velice moudrého politika již od roku 1990, myšlenka, že za venkovský volební obvod bude senátorem někdo z Prahy, mně nepřipadala šťastná. Musím ovšem rád konstatovat, že již první setkání s panem Pithartem při jeho volební kampani, zejména jeho upřímný zájem o dění na Vysočině a o komunální politiku, mě přesvědčil, že právě pan docent je tím člověkem, který nám může pomoci při prosazování našich potřeb a hájení zájmů občanů z volebního obvodu nejvíce. Ve volbách roku 1996 jsem dal panu Pithartovi svůj hlas a spolu se mnou velká část spoluobčanů. Jsem přesvědčen, že jsem udělal dobře. Svůj hlas panu Pithartovi jsem odevzdal i v roce 2000 a zcela jistě tak učiním i v roce letošním. Pan senátor i přes velké pracovní vytížení, dané funkcí předsedy a následně místopředsedy Senátu, si vždy našel čas, aby vyslechl nás, představitele obcí a pomohl nám pro-

sadit zejména takové právní a zákonné normy, které obce potřebovaly. Bylo to například vrácení lesního majetku obcím, zákony z oblasti sociální a zvláště nám ždíreckým občanům pomohl pan senátor k prosazení některých, léta připravovaných a stále odkládaných, dopravně-stavebních akcí. Pan senátor se také výrazně zasadil o udělení titulu město Ždírci nad Doubravou. Pan senátor Petr Pithart nikdy neslibuje nemožné. Pokud ale řekne, že se pokusí určitý problém řešit, neponechá nic náhodě. K řešení problémů využívá své přirozené autority, všeobecného přehledu a kontaktů, které získal letitou prací na úrovni vlády i poslanecké sněmovny. Pan Petr Pihart je pro mě tím správným kandidátem na post senátora ve volebním obvodu č. 44.

1.

Klub senátorů KDU-ČSL ve spolupráci s Institutem politických a ekonomických studií provedl výzkum popularity senátorů KDU-ČSL ve volebním obvodě číslo 44, kde je v současnosti senátorem JUDr. Petr Pithart.

2.

> JAROMÍR SAIDL / starosta Libice nad Doubravou V roce 1996 jsme dokončovali rozsáhlou rekonstrukci historického selského stavení. Proti očekávání nám MMR neschválilo dotaci. Požádali jsme o pomoc pana senátora. Pozval k nám ministra, a ten po shlédnutí nedokončené stavby na místě rozhodl v náš prospěch. V roce 1999 jsme v důsledku nedokonalosti zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, téměř přišli o 190 ha lesů, které jsme již 7 let obhospodařovali. Opět jsem využil vlivu našeho senátora a po mnoha peripetiích se za pomoci jeho i dalších senátorů podařilo prosadit novelu č. 398/2000 Sb., která nám zachránila majetek nepředstavitelné hodnoty. Před třemi lety jsem se intenzivně začal zabývat myšlenkou navrácení statutu městys obcím, které o něj přišly v padesátých létech minulého století. Společně se starostkou Krucemburku paní Jaroslavou Pecinovou jsme opět oslovili senátora – opět nezklamal. Dnes se může téměř 390 obcí celé ČR tímto titulem pyšnit. Z těchto řádků jistě poznáte, že nemám problém při rozhodování, koho budu při volbách do Senátu volit. Znáte senátora ve vašem volebním obvodě? graf č. 1

Znáte současného senátora ve vašem volebním obvodě? graf č. 2

> Jak dokládá graf č. 1, Petr Pithart je vzhledem ke svým politickým funkcím, které zastává již dlouhou řadu let, velmi známou osobností celorepublikově, a tudíž takto vysoká znalost v regionu, za který je senátorem, není překvapující. Představuje rekord mezi dosud zkoumanými obvody. > Zajímavé také je, že ve všech věkových kategoriích neklesla znalost pod 80 % a nejvyšších hodnot bylo dosaženo ve věkovém rozpětí 40-61 let. Dokonce i mladá generace a lidé v důchodovém věku znají Petra Pitharta více než v 80 % případů. (graf č. 2) > Senátor Petr Pithart se těší velice dobrému hodnocení od občanů. Při sečtení „kladných“ kategorií zjišťujeme, že 75 % respondentů hodnotí jeho práci příznivě. Jen 10 % respondentů hodnotí práci pana senátora „čistě“ nepříznivě. Jedná se o nejlepší hodnocení z dosud zkoumaných obvodů. (graf č. 3)

3.

1. / S Čestmírem Císařem a Petrem Brodem při besedě na téma Média a rok 1968, kterou uspořádala Letní žurnalistická škola v Havlíčkově Brodě. 2. a 3. / Šiklův Mlýn u Bystřice nad Pernštejnem – setkání k tématu turistiky na Vysočině.

Popularita senátorů KDU-ČSL VÝZKUM AGENTURY IPES


Jak hodnotíte práci senátora za váš volební obvod? graf č. 3

strana 5


Rozdíly mezi bohatšími a chudšími se zvětšují. Nejenom mezi lidmi u nás, ale také mezi regiony, mezi státy (členské země EU jsou výjimkou). Je to snad nějaká nevyhnutelnost, zákonitost? Není, je to nespravedlnost, kterou trpíme, a která se nám vymstí. V České republice se zvětšují rozdíly zejména mezi Prahou a několika velkými městy na jedné straně a mezi menšími a malými obcemi na straně druhé. Není to žádná zákonitost: v právním státě nesmí platit, že silnější vždycky vítězí, právě tak jako musí platit, že většina nemá automaticky pravdu vůči menšinám. Skupina senátorů, ke kterým patřím, se proto obrátila na Ústavní soud se žádostí, aby jako neústavní (protože porušující zásadu rovnosti občanů) zrušil tu část zákona o rozdělování výnosu z daní (§ 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb.), která pomocí nespravedlivě nastavených koeficientů přepočítává výnosy z daní – ve prospěch velkých a bohatých měst. Malé obce jsou tak odsouzeny k pomalému vymírání. Chceme, aby lidé žijící a pracující na venkově nebyli znevýhodňováni, aby se rozdíly mezi např. Slavíkovem, Vískou na Havlíčkobrodsku a Bítovany, Holetínem na Chrudimsku přestaly zvětšovat, aby se začaly zmenšovat. Ústavní soud by měl dosavadní způsob přepočítávání výnosu z daní zrušit a dát zákonodárcům rok na nalezení způsobu spravedlivějšího. Nad zákonem o tzv. rozpočtovém určení daní je přece Ústava a Ústavní soud, který její dodržování střeží. Senátor může být dobrý k tomu, aby dával podněty k nápravě nespravedlností nejen na místní, ale i na celospolečenské úrovni. To jsem udělal dne 21. 6. 2006, kdy jsem podepsal návrh na ústavní stížnost.

• Z našeho Úsobí nebudou Libčany Úsobí se ubránilo osudu Libčan na Královéhradecku (a Chvaletic na Pardubicku). Jsem rád, že jsem tomu mohl přispět. Odpady je zajisté třeba sbírat, soustřeďovat, třídit, likvidovat. Je to záslužné, ale i atraktivní a riskantní podnikání: jak pro koho. Atraktivní je pro podnikatele, protože všude na světě přináší obrovské zisky. Riskantní je pro ty, na jejichž území se provádí, protože je obtížné kontrolovat, co v těch sudech opravdu je. Když se úsobští dozvěděli, že uprostřed jejich obce má být sklad odpadních, a tedy i jedovatých látek, byla všechna povolovací řízení už dávno rozběhnutá. Právě to vyvolalo oprávněnou nedůvěru: kdyby měla firma čisté úmysly, musela by přece začít jednat s obcí, se zastupitelstvem, informovat a přesvědčovat občany. Navíc byla zcela bez zkušeností. S úřady se lépe jedná než s občany, zvláště, když tam člověk má známé či příbuzné. Je to všechno mezi čtyřma očima... Občané Úsobí zareagovali okamžitě a správně: založili občanské sdružení Za zdravé Úsobí a začali volat na poplach: proč firma jedná s obcí až naposledy? Nechce obejít chybějící povolení tím, že


• Mít nebo nemít 5 milionů

Kde může senátor pomoci? nebezpečné látky hodlá „skladovat“ v tom, v čem je přepravuje? Jak zajistí bezpečnost obyvatel obce, když přijde velká voda z té strany, odkud není chráněna poldrem? Senátor nemůže o takových věcech rozhodovat. Je ale dobrý k tomu, aby všem orgánům státní správy, které se k projektu skladu vyjadřují, dal najevo, že věc bude ostře sledovat a nedopustí žádné levárny. Právě to jsem neprodleně udělal. Hlavní zásluhu na úspěšné sebeobraně mají ovšem lidé v Úsobí, včetně obecního úřadu se starostou Karlem Kameníkem v čele. Zásluhu na čem? Možná na tom, že Úsobí není tak „slavné“ jako Libčany... Zato má šanci zůstat zdravou obcí. A zdraví, to není jen čistý vzduch a čistá voda, ale i schopnost místních lidí dát se dohromady, schopnost sebeobrany.

Hrochův Týnec patří na Chrudimsku mezi rozvíjející se obce. Dětí tam přibývá, škola už dávno nestačí, tamní lidé i lidé z okolí by tam rádi stavěli. Je tedy třeba naléhavě rozšířit školu a připravit pozemky (infrastrukturu) pro výstavbu rodinných domků. Vedení obce to myslí dobře. Ale, jak se říká, pro dobrotu na žebrotu. Obec dostala státní dotaci a začala s přípravou pozemků. Dnes již 9 domů stojí a 6 je ve výstavbě, ale náhle je tu nečekaný dluh, 5,2 milionů Kč. Třetina ročního rozpočtu! Stalo se, že stavba infrastruktury na pozemcích nebyla včas zkolaudována. Bývalý starosta si byl jist, že je na to dost času, s nikým to nekonzultoval a jednoho dne to z Prahy přišlo: celou dotaci musíte vrátit! A s každým měsícem naskakovalo za vzniklý dluh navíc penále. Vyhlídka na to, že budou prostředky na rozšíření školy, se vzdalovala a děti i učitelé a učitelky to odnášely všemožným nepohodlím. Místní finanční úřad v Chrudimi se za obec nepostavil, naopak. Ačkoli nikdo nic neukradl, vše se prostavělo podle schváleného záměru, „jen“ byla porušena platební disciplína… „Pořádek musí bejt“, praví přece klasik. Finanční úřad třeba chápat, je to součást státu, eráru, a ten musí dohlížet na dodržování pravidel. Nemůže odpouštět jen proto, že jde o místní: pravidla musejí platit na celém území státu stejně. Pražské Ministerstvo financí je třeba chápat tím spíše. Starosta odstoupil, možná i proto, aby dal najevo, že si je vědom své odpovědnosti. Všichni jednali správně, nicméně obec byla na příští léta zadlužena třetinou svého ročního rozpočtu. Žádost o prominutí dluhu a penále uspěla jen z menší části. Nakonec to měly odnést děti… Senátor může být dobrý k tomu, aby si takový případ vzal za své a nasadil všechny své síly, svoji dobrou pověst a autoritu a pokusil se zjednat spravedlnost, protože právu už zadost učiněno bylo. Mezi právem a spravedlností vždycky totiž byl a je a bude rozdíl. Jde o to, aby byl co nejmenší. Podle litery práva je pokuta i penále pro obec na místě. Podle spravedlnosti je to trest příliš přísný, tedy vlastně nezasloužený, nespravedlivý. Je proto třeba zvážit všechny okolnosti, míru zavinění, přijatou odpovědnost a začít jednat. Je třeba případ ve všech souvislostech znovu srozumitelně vysvětlit, a obrátit se s tím osobně na samotného ministra Sobotku. To jsem udělal. Naplňuje mně nadějí do budoucna, že ministr dal nejen na právo, ale i na spravedlnost. Obci bylo vše odpuštěno. Mít nebo nemít 5 milionů je rozdíl a občané to zajisté pocítí. Jaké z toho plyne poučení? Rozhodně ne takové, že senátor vždycky všechno zařídí. Spíše, že je třeba o kolaudaci požádat napříště včas. Senátor je dobrý k tomu, aby hasil, když už hoří. Zdaleka ne vždycky, ale někdy se mu to povede. > Pert Pithart senátor za Chrudimsko a Havlíčkobrodsko

Křížovka

strana 6




strana 7


Kterou knihu bych si koupil (kdybych ji už neměl) Nevěřím, že Karel Havlíček je jen náhodou z Vysočiny. Největší čeští velikáni přišli přece do Prahy z venkova: Palacký, Masaryk i Havlíček! Na Vysočině jsou lidé sví a mají tvrdé hlavy. Takovou hlavu, a přitom jak chytrou, měl právě Karel Havlíček z Rudné Borové. O Havlíčkovi na Vysočině napsal před pár lety knihu pan František Drašner (Karel Havlíček Borovský na Vysočině)

a vydalo ji nakladatelství Tiskárny Havlíčkův Brod a.s. Krásná, sličná kniha. Myslím si, že už nikdo nic dalšího k tématu nepřidá... Pan Drašner, nejvýznamnější regionální historik a spisovatel, bohužel nedávno zemřel. Bylo mi ctí s ním spolupracovat. Tuto a všechny jeho další knihy vám všem vřele doporučuji! > Pert Pithart

Kde to tady mám nejraději: „Ten borovský kostelíček…“ Snad ve všech turistických průvodcích čteme, že se jako „dominanta“ vypíná nad krajem. Mne ale právě zaujalo, že „nedominuje“, nevypíná se, nepanuje, že k sobě spíše přátelsky zve – i když je celých 637 metrů vysoko nad mořem! „Sedí“ na kopečku nad obcí, jako by tam byl ode vždy. Kdybychom dnes uměli posadit stavbu do krajiny tak, jak to uměli naši předkové! Ten malebný, a přitom jakoby pevnůstka rozkročený kostelíček (tušíme v něm jeho románského předchůdce), se kterým se zdálky cestou na Jihlavu loučil Havlíček eskorto-

Jak voliči hodnotí své senátory

Top Twenty českých senátorů v období 1/2005–5/2006

INFORMACE Z VÝZKUMŮ TRENDY 1/2005 – 5/2006 Hodnocení senátorů v jejich volebních obvodech vychází z dat, které shromáždila společnost STEM v rámci výzkumné série Trendy v období leden 2005 až květen 2006. STEMu se tak podařilo sestavit zcela unikátní soubor odpovědí od 26 330 respondentů. Výběrový soubor reprezentuje populaci České republiky i populaci jednotlivých senátních volebních obvodů starší 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. V jednotlivých výzkumech nebyla zjišťována popularita všech senátorů, nýbrž jen vybraných představitelů horní komory parlamentu.[1] Celkem sledoval STEM v období od posledních voleb do Senátu 43 senátorů. Uváděné výsledky přinášejí informaci o tom, kteří senátoři byli ve svých obvodech hodnoceni nejlépe.[2]

vaný do Brixenu, je symbolem nejen přívětivosti, ale i sebevědomí zdejšího kraje. „Kostelíček“, který „stojí na vršku“ se Havlíčka v jeho Tyrolských elegiích docela drze ptá: „…znám tě třicet let, /ale chlapče, jaké to obludy/ vidím s tebou jet?“ – Kostel sv. Víta v Havlíčkově Borové je tak upomínkou na dávnou minulost horníků, těžících zde stříbro, a zároveň jakoby duchovní tvrzí, která nás varuje: pozor, tady mají lidé své vlastní hlavy! > Pert Pithart

0%

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Pavel Eybert Petr Pithart Jitka Seitlová Bedřich Moldan Jiří Liška Václav Jehlička Josef Jařab

Mezi dvacet nejlépe hodnocených senátorů v uvedeném období patří: • poměrně početná skupina politiků ODS, zcela nejpříznivěji je hodnocen ve svém volebním obvodě táborský senátor Pavel Eybert, který se může – stejně jako v období 2003-2004 – pyšnit zhruba osmdesátiprocentním podílem příznivých názorů. Minimálně padesát procent příznivých názorů získali i Bedřich Moldan, Jiří Liška, Jiří Stříteský a Tomáš Julínek a přes čtyřicet procent Ivan Adamec a Karel Tejnora; • pětice senátorů – členů Klubu otevřené demokracie, mezi nimiž nejlépe jsou hodnoceni Josef Jařab a Karel Schwarzenberg se zhruba padesáti procenty příznivých názorů a za ně se řadí Jaromír Štětina, Jiří Zlatuška a Jan Hadrava s více než čtyřiceti procenty; • čtyři politici KDU-ČSL, mezi nimiž nejznámější a nejlépe hodnocený je Petr Pithart s téměř 75 % pozitivních názorů a více než padesát procent příznivých hodnocení mají Václav Jehlička a Jiří Brýdl a téměř padesát procent Josef Vaculík; • dvě senátorky a jeden senátor z klubu SNK, Jitka Seitlová, kterou pozitivně hodnotí prakticky čtvrtiny občanů v jejím obvodě, a Helena Rőgnerová s Igorem Petrovem, u nichž je podíl kladných hodnocení těsně pod padesáti procenty; • jeden ze zástupců ČSSD v senátu Ivo Bárek s necelou polovinou příznivých hodnocení. Pozn.: Seřazeno podle součtu příznivých názorů. Pramen: STEM, Trendy 1/2005-5/2006 [1] Názory na předsedu Senátu Přemysla Sobotku v uvedeném období byly v pravidelných výzkumech STEM sledovány otázkou na důvěru jeho osobě coby předsedovi Senátu. [2] U senátorů zvolených v obvodech na území hl. m. Prahy, Brna a Ostravy pracujeme s výsledky za celá města. Důvodem je, že není možné přesně stanovit, ve kterém z volebních obvodů probíhaly příslušné výzkumné rozhovory. Z uvedených senátorů se to týká K. Schwarzenberga a J. Štětiny (Praha) a J. Zlatušky (Brno).

Jiří Stříteský Jiří Brýdl Tomáš Julínek Karel Schwarzenberg Igor Petrov Josef Vaculík Helena Rögnerová Ivan Adamec Ivo Bárek Jaromír Štětina Jiří Zlatuška Jan Hadrava Karel Tejnora velmi příznivý

spíše příznivý

spíše nepříznivý

zcela nepříznivý

nezná

strana 8


DOKRESLOVAČKA


„Veselá historka z natáčení“ – nevím, zda bude veselá Petr Pithart je častým hostem v rodném domku Karla Havlíčka Borovského. Naše společné první setkání bylo neoficiální u výkladu v muzeu. Nevím, jestli jsme si tehdy padli do oka, ale pravdou je, že od té doby o sobě víme a spojuje nás láska a obdiv ke Karlu Havlíčkovi a k jeho rodnému kraji. Není to jenom láska a obdiv, ale oba chceme být v tomto kraji užiteční. Jestli se nám to daří, musí posoudit lidé v našem okolí. V paměti mi utkvěly dva milé zážitky. Jako každá žena se chci líbit a je mi příjemné, když mi někdo zalichotí. Nestává se to často, on už by se totiž ten lichotník mohl za lež propadnout do pekla, ale jednou nebo dvakrát do roka to přece jen přijde. Otevírali jsme novou expozici v rodném domku KHB a mimo jiných hostí měl přijet také Petr Pithart. U dveří jsme se navzájem všichni zdravili, když tu najednou Petr Pithart jde ke mně a podává mi ruku se slovy: „No, paní Havlíčková, Vy jste dnes tak půvabná.“ V tu chvíli jsem nevěděla, zda mám být potěšena nebo smutná, že jsem byla přejmenována na paní Havlíčkovou, a jestli zmínka o půvabu patří mně nebo paní, která neexistuje. Vzala jsem to tedy z té lepší stránky: lichotka byla pro mne a je čest být na chvíli jmenovkyní našeho velkého rodáka. Druhá příhoda s Petrem Pithartem byla méně poetická, ale uznejte, že když vám někdo pochválí jídlo, cítíte se skoro jako v ráji. Nebyly to žádné hody a stolování na stříbře. Byl to jen obyčejný zákusek ke kávě. Jako každá zaměstnaná žena mám několik osvědčených receptů. Něco sladkého, slaného, ale hlavně rychlého. Upekla jsem tehdy z obyčejného kynutého těsta rohlíčky s tvarohem a slané pečivo s Nivou a vlašským ořechem. Probíhala diskuse, mluvilo se o kanalizaci, vodovodu, silnicích, dopravní obslužnosti a já nevím o čem všem ještě. Už skoro na závěr debaty pan senátor najednou „přehodil výhybku“ a řekl: „Poslyšte, můžete mi napsat recept? Budu muset ženě říci, aby to také vyzkoušela.“ Při takovýchto setkáních si najednou uvědomíte, že politik je také jenom člověk. Přijde z práce, vezme si něco na sporáku, něco si přečte, řeší radosti i starosti svých nejbližších. Jenomže těchto obyčejných dní má politik v roce strašně málo. > Jaroslava Hájková / místostarostka a vedoucí Muzea KHB, Havlíčkova Borová

?

VÁŽNĚ NEVÁŽNĚ O PETRU PITHARTOVI znáte / neznáte Petra Pitharta

Kdo bude kandidovat za váš volební obvod v letošních senátních volbách? a) Karel Gott b) Božena Němcová c) Petr Pithart 1

5 Petr Pithart se narodil v? a) Kladně b) Chrudimi c) Havlíčkově Brodě

9 V roce 1977 Petr Pithart podepsal? a) Chartu 77 b) Toleranční patent c) Kjótský protokol

6

10

Ve kterém roce se Petr Pithart narodil? a) 1212 b) 1941 c) 1993

Vysokoškolské vzdělání získal Petr Pithart na? a) přírodovědecké fakultě b) filozofické fakultě c) právnické fakultě

3 V současné době Petr Pithart pracuje jako? a) filozof b) zahradní architekt c) senátor

7 Petr Pithart je příbuzný s? a) Karlem Havlíčkem Borovským b) Vilémem Pithartem c) Aloisem Jiráskem

4 Jakou knihu má Petr Pithart v oblibě? a) Bojová umění Dálného východu b) Paměti Winstona Churchilla c) Příručka daňového poradce

8 K osobním zálibám Petra Pitharta patří? a) rybaření, turistika, četba knih b) jachting, horolezectví, maratón c) filatelie, modelářství, kutilství

2

Jaký je rodinný stav Petra Pitharta? a) dvakrát rozvedený b) dědeček dvou vnuček a tří vnuků c) přesvědčený starý mládenec řešení: 1c, 2b, 3c, 4b, 5a, 6c, 7b, 8a, 9a, 10b

Kvíz

PODZIMNÍ LISTY vycházejí 31. 8. 2006 v rámci volební kampaně JUDr. Petra Pitharta, ve volebním okrsku 44 na Havlíčskobrodsku a Chrudimsku. Redakce: TAKT-poradenství a konzultace, s.r.o. náměstí Míru 7, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm tel.: 556 831 905, [email protected] Sazba a grafika: MD communications, s.r.o. Střelniční 8, 702 00 Ostrava, [email protected]

Aby bylo blaze nejen v Praze

Recommend Documents