Blaze člověku, jenž našel moudrost

Nové Město na Moravě září 2007

Blaze člověku, jenž našel moudrost Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost ne spoléhej, poznávej ho na všech svých cestách. Blaze člověku, jenž našel moudrost, člo věku, jenž došel ro zumnosti. Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji. Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží. To dá tvé duši život a milost tvému hrdlu. Tehdy půjdeš bezpečně svou ces tou, tvá noha se ne poraní. Přísloví 3;1-6,17-22

zpravodaj farnosti Nové Město na Moravě, září 2007

Věci vedlejší a věci hlavní Stanou-li se věci vedlejší věcmi hlavními, je všechno postavené na hlavu. Kdo neumí rozeznat věci vedlejší, způsobí jenom zmatek. Pěstují bolesti hlavy, krmí žaludeční potíže a zvyšuje krevní tlak. Potom má samo zřejmě stále důvod být ne šťastným. Déšť místo slunce, a už je po dobré náladě, na autě je škrábanec, ná sledkem je záchvat zuřivosti. Hrozně se zlobíš, když ti ujede vlak, zapomeneš na deštník nebo prostě jenom proto, že je zase pondělí. Nedělejme přece tragédii ze samých nepodstatných vě cí. Přece jsme nepřišli na svět jako raneček neštěs tí, jako otrávené jablko. Když můžeme ráno zase vstát a nic nás nebolí, proč takový kyselý obličej? Byli jsme stvořeni, aby chom byli lidmi, abychom byli dobrými lidmi. Jsme stvořeni pro radost a pro přátelství. Dej na první místo, co vede ke světlu. Jásej nad každým dnem, který je ti tak prostě darován jako kousek věčnosti, abys byl šťastný. z knihy Štěstí je v tobě – Phill Bosmans

Bůh a člověk Víra definovaná Chalcedónským koncilem byla stanovena na staletí. Starobylé termíny osoba a přirozenost se zdají být abstraktní, málo moderní, avšak jsou velmi aktuální právě v dnešní době. Psychologie si uvědomuje různost složek, jež tvoří člověka, a nesčetných vlivů, jimž pod léhá. A přesto normálnost člověka závisí na síle jeho osobnosti, jak je totiž schopen harmonicky spojit všechny vlivy. Ježíšova osobnost se jeví jako tak silná, že dokáže sjednotit tak odlišné při rozenosti jako je božská a lidská přirozenost. Duch svatý, kterého nám Kristus sesílá, dává vyš ší sílu i nám, abychom se stali silnými osobnost mi, abychom spojili různé životní zájmy, různé životní sklony. Pravda víry o božství a lidství Krista patří k podstatě křesťanství. Když se po mýšlelo na to zorganizovat po druhé světové vál ce první ekumenický kongres různých křesťan ských církví, vyvstala otázka, kdo může být pova žován za člena. Víra v Krista Bohočlověka byla navržena jako základní podmínka. Uveďme zde zajímavou poznámku proslulého Karla Rahnera. V prvních stoletích křesťanství soustřeďovalo svou pozornost na fakt, že Bůh se stal člověkem, Slovo se stalo tělem. To byl sen antických lidí: touha aby nebeské bytosti sestoupi ly mezi nás, na naši zemi. Mytologie si to před stavovala pohádkovým způsobem. Tento sen se stal skutečností skrze Ježíše Krista. Moderní člověk, domýšlí Rahner, vychází z jiného před pokladu. Soustřeďuje svou pozornost na člověka a ptá se, čím se může stát, do jaké výše může vy stoupit. Křesťanské zjevení hlásá úchvatnou věc. Člověk se může stát velkým umělcem, vědcem, svou technikou může ovládat síly vesmíru. Nemů že se však stát andělem, tak jako nemůže sestoupit a stát se zvířetem. Kdyby došlo k takové změně, přestal by být člověkem. Avšak víra v Ježíše Kris ta nám zabezpečuje, že se člověk může stát Bo hem a zároveň zůstat člověkem. (Tomáš Špidlík – Znáš Krista) -2-


Milé děti, doufám, že jste prožily prázdniny plné sluníčka, radosti a spousty pěkných zá žitků. Připravila jsem si pro vás příběh, který si pozorně přečtěte a potom si mů žete zopakovat čísla v Bibli. Vaše kamarádka Když oni to dělali všichni... Jakub chodí dvakrát týdně hrát fotbal. Hrozně ho to baví, akorát kluci, co je s nimi v družstvu, nejsou zrovna „slušňá ci“. Vždycky po tréninku zajdou za sta dión, kouří a vymýšlí různé hlouposti. „No tak, Jakube, pojď s náma! Přece se nás nebojíš, ne?“ smějí se kluci. Jakub dělá, že je neslyší, a v hlavě se mu honí: „Vlastně jo, proč bych s nima nemohl jít? Já přece nemusím dělat všechno, co dělají oni. A aspoň se mi přestanou furt posmívat...“ „Hej, Jakube, slyšíš?“ začínají pokři kovat. „Vždyť už jdu,“ křikne Jakub a roz běhne se. „Tak co dneska podniknem, chlapi?“ ptá se Roman a vytahuje cigáro. „Co třeba jít na třešně?“ navrhuje To máš, „u starý Novákový na zahradě rostou fakt výborný.“ „U starý Novákový?“ ptá se Jakub, „snad jí nechceš krást třešně?“. „Ale neboj, pecky vrátíme!“ chechtají se kluci a odcházejí. Jakub chvíli váhá, ale nakonec jde s nimi. Za chvíli už jsou všichni na stromě, jenom Jakub stojí opodál. „Ty jsou výborný! Mňam!“ předvádějí se kluci. „Ty si nedáš ani jednu? Koukni, kolik jich tady je, Nováková to ani nepo zná!“ V Jakubovi se to pere. „Přece ne budu krást?“ říká si. „Ale jenom pár třešní, to vlastně ani není krádež, a navíc

jich tady je fakt hodně...“ honí se mu hlavou. Za chvilku už taky sedí na stromě a láduje se třešněmi. V tom se otevřou dveře domu a z nich vychází návštěva paní Novákové. Kluci, jako když do nich střelí, slezou ze stro mu a rychle utíkají. Jenom Jakub zůstane na stromě celý ztuhlý a ani nedýchá. „No Jakube!“ ozve se známý hlas. „Mami?“ zakoktá Jakub. z časopisu Bůh je se mnou furt Znáš taky něco podobného jako Jakub? Vlastně jsi to ani nechtěl(a) udě lat, ale nějak se to stalo... „Když oni to dělali všichni...“ Jsou místa, kterým je lepší se vyhnout, a cesty, na které je lepší nevkročit, ať lá kají sebevíce. Co myslíš - platí to i o ka marádech? Čísla v Bibli - správně přiřaď čísla:1,2,4,6,7,9,10,11,12,33,40,5000 Počet evangelií

-3-

Počet dnů postní doby Počet izraelských kmenů Počet darů Ducha svatého Počet malomocných, kteří ne přišli poděkovat Ježíši za uzdravení Počet apoštolů hned po smrti Ježíše Ježíšův věk Počet částí Bible Počet egyptských ran Kolik máme bohů Kolikátý den slaví židé sabath Počet nasycených lidí


Není „tábor“ jako „Tábor“ Když uslyšíme slovo „tábor“, každému z nás se vybaví něco jiného. Někomu tře ba letní tábor pro děti, jinému zase jiho české město Tábor. Tento článek se týká druhého zmíněné ho. Historické město Tábor, především poutní místo Klokoty, se v týdnu od 13. do 19. srpna stalo místem konání celo státního setkání křesťanské mládeže. Celé setkání se neslo v duchu tohoto bib lického verše: „Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem.“ Tábor nás při příjezdu přivítal zata ženou oblohou s deštěm, ale jakmile jsme vystoupili ze speciálně vypravené ho vlaku pouze pro účastníky setkání (mimochodem vlak byl opravdu dlouhý a plný rozzářených a natěšených obličejů mladých lidí s velkými batohy), přivítalo nás usměvavé sluníčko a pořadatelé v jasně oranžových tričkách, kteří nás nasměrovali k centrální recepci na Klokotech. Před námi byla dlouhá cesta přes celé historické centrum města, dále po křížové cestě (v té době docela kluzkého kopce) na Klokoty. S sebou jsme kromě zavazadel nesli i všechny své blízké, kteří na setkání nemohli – naštěstí jen ve svém srdci a ne na zádech . Po ubytování se v méně či více vzdálených školách byl pro nás připraven úvodní program na louce s hlavním pódiem. Další dny setkání byly ve znamení bo haté nabídky aktivit, ze které si vybral opravdu každý účastník. Program za hrnoval: společné ranní modlitby, kate cheze s biskupy, mše svaté, zajímavé přednášky, koncerty křesťanských in terpretů (součástí byl také velký bene

fiční koncert pro Haiti) a společná téma tická setkání. Program se konal nejen u hlavního pódia na Klokotech, ale také na různých místech po celém Táboře. Čas byl samozřejmě i na osobní pro hlídku zajímavých historických památek tohoto města, kterých je tu opravdu dost . Celý týden strašně rychle uběhl a už tu byla noční sobotní vigilie, která pro mě byla nezapomenutelným vrcholem ce lého setkání. Jednalo se o společnou modlitbu 6000 lidí, z nichž měl každý úsměvem rozzářený obličej, bez rozpaků se zpívalo, tleskalo, zvedaly se ruce, také si v závěru slavnostní vigilie každý chránil svoje světélko (svíčku) před mírným větrem. Bylo to prostě nádherné. Pro ty, kdo to nezažili, nabízím na závěr tuto větu z jedné písně: „Kristus je svící, dnes celá Země září plná lesku jeho svět la v každém z nás.“ Tak tedy ať i každý z nás je takovým rozžatým světlem pro druhé! Dana Balabánová

-4-


Poutní slavnost Nové Město na Moravě

-5-


Obrazové zpravodajství Orelské pouti

-6-


Tisíce věřících na orelské pouti Tradiční orelská pouť se uskutečnila ve dnech 25. a 26. srpna na Svatém Hostýně. Pouť vyvrcholila slavnostní mší svatou, kterou celebroval králové hradecký biskup Dominik Duka. Letošní poutní setkání bylo zahájeno již v sobotu mší svatou za účasti mnoha poutníků. Po mši svaté pokračoval program tradičním během do vrchu. Po jeho ukončení začala světelná křížová cesta. Sobotní večer uzavřelo zpívání poutníků na schodech před bazilikou. Od brzkého nedělního rána se proudili davy poutníků k bazilice a venkovnímu pódiu. V programu před mší proběhlo vyhlášení vítězů běhu do vrchu a poté začala mše svatá slavnostním průvodem orelských praporů. Mše svaté se kromě hlavního celebran

ta otce biskupa Dominika Duky zúčastnil i duchovní rádce Orla arcibiskup Karel Otčenášek. Biskup Dominik Duka v kázání mimo jiné vyzdvihl roli otce a matky v současné společnosti a také roli Orla při výchově mladých lidí. Letoušní pouť svým zpěvem doprovo dila schola farnosti svaté Kunhuty z Nového Města na Moravě pod ve dením Gabriely Cackové. Po mši svaté následovalo orelské shromáždění, které moderoval gen. se kretář Ladislav Kotík společně se sta rostou Orla Ladislavem Šustrem. Během shromáždění měli poutníci možnost se dozvědět o některých akcích, které v letošním roce proběhly (setkání mlá deže v Klokotech či cyklopouť do Mari azell), i o plánech do budoucna.

Úvaha po svatém přijímání Vracím se do lavice a poklekám. Právě jsem přijala Tělo Kristovo. „Tak Tě u se be vítám, Pane, to jsem ráda, že jsi při šel, teď mi tu (v srdci) zameteš, pokli díš…“ Něco mi tu nehrálo. Asi ta živá představa Krista v bělostném rouchu, otáčejícího se s koštětem, prozpěvujícího si při práci. On přece nepřišel smejčit. To jsem měla udělat já! Tak jinak. „Tak Tě u sebe vítám, Pane, posaď se u mě, podívej, jak mám na klizeno.“ Hm, na to přece nemusím pou kazovat, to je samo sebou, do nepořádku bych ani neměla tu smělost jej pouštět… Zkusím to ještě jednou. „Tak Tě u sebe vítám, Pane, posaď se u mě, přijmi kafíč ko, pojďme si porozprávět, hleď, co bych Ti chtěla říct, a naopak jestli mi chceš něco říct Ty, jsem tu, naslouchám,

nechávám se poučit...“ Představa Krista sedícího v mém srdci nad šálkem kávy už je pro mě přijatelná. A tak se věnuji milému hostu. A je nám spolu dobře. Jak dlouho? Hm, může se stát, že hned po opuštění kostela mou pozornost odve dou světské starosti a stres, avšak vím, že na mě počká, tiše sedí nad tím šálkem kávy a čeká, až se k němu opět vrátím. Pokud to však trvá příliš dlouho, káva dopita, nezbývá než se zvednout a jít zas jinam, kde bude uctěn lépe. Zvedá se po malu, beze spěchu, ještě čeká... Na co? Třeba na to, že se k němu zadýchaná při řítím s pyžamem v ruce a řeknu: „Pro miň, Pane, že jsem Tě nechala tak dlouho čekat. Přijmi mé pozvání a zůstaň u mě i přes noc, hle, půjčím Ti pyžamo...“

-7-


Ministrantský tábor Dějištěm tradičního ministrantského tábora se od 15. do 25. července stala Brtnice, kam jsme vyrazili v neděli krát ce po obědě. Hned po příjezdu nás přiví tal zdejší farář P. Jaroslav Svoboda, který před lety působil jako kaplan v naší farnosti. Poté už následovalo vybalování zavazadel a zásob jídla od maminek a seznámení s tímto malebným městeč kem nedaleko Jihlavy. Hoši byli obezná meni s programem a celotáborovou hrou, v níž každý musel nashromáždit co nej více táborových peněz. Hráli jsme řadu her, známých či úplně nových, nechyběl ani sobotní táborový oheň, půldenní po byt na koupališti nedaleko za Brtnicí ne bo dvoudílná soutěž Stardance-když mi nistranti tančí. Děti si také mohly otesto vat svoji odvahu při noční hře v temném lesíku, při které musely plnit různé úko ly. Oblíbeným především mezi staršími ministranty se stalo večerní kasino. Zpestřením tábora byl dvoudenní výlet do premonstrátského kláštera v Nové Ří ši, kde jsme se po prohlídce areálu kláš tera a opatského chrámu sv. Petra a Pav la vydováděli v klubovně na stolním fot balu a kulečníku. Velký dík tedy patří novoříšské kanonii premonstrátů, zejmé

na Jeho Milosti Marianu R. Kosíkovi za krásný přístup k našim ministrantům, jeho čas, a taktéž za výborné pohoštění. Z kláštera jsme vyrazili do nedaleké Tel če, kde jsme si prohlédli zámek a vylezli na věž. Druhý den výletu jsme podnikli výšlap z Dačic do Kostelního Vydří. Po celou dobu nám přálo krásné počasí. Závěr letošního tábora patřil dvěma velkým soutěžím - umělecké akademii a olympiádě. Nakonec se uskutečnilo předávání cen za celotáborovou hru a za docházku na mše, pohřby a úklid kolem kostela. Děkuji všem, kdo se jakkoli zasloužili o zdar našeho tábora – otci děkanovi za finanční příspěvek, a také rodičům za jejich vstřícnost a ochotu. Věřím, že se tahle skvělá parta kluků udrží pospolu co nejdéle, a že pro naši farnost vykoná ještě mnoho dobré práce. Lukáš Okurka

Horní řada zleva: Vojta Libra, Ondra Horňas, Maruška Němcová, Lukáš Okurka, Štěpán Zach, Vojta Pálka, Zdenda Pařík Prostřední řada: Honza Horňas, Pája Kubík, Jirka Libra, Pája Zelený, opat R.D. Marian Rudolf Kosík OPraem. Dolní řada: Kuba Novotný, Matýsek Trödler, Kryštof Novotný a Jeník Trödler

-8-


Podobenství o boháči a Lazarovi Nejde o to, zda je někdo bohatý nebo chudý. To nejdůležitější, co si máme uvědomit, je skutečnost, že především bohatí ale i chudší musí mít otevřené oči a srdce k nouzi a potřebám druhých. Mu síme být ochotní i v drobnostech stále obdarovávat druhé. Proč? Když člověk, který má dosti majetku, si nenavykne dávat, to znamená, neustále přijímat a vydávat (slovem vydávat máme na mysli zadarmo rozdávat), pak se ten zdravý proces přijímat a vydávat zastaví. Člověk si vytvoří návyk jen přijímat a to u něho vypěstuje neřest zvanou lakom ství. Lakomství uzavře ruce i srdce. A to je okamžik, kdy najednou přestaneme cí tit strádání a potřeby bližních. Takový životní styl odnaučí člověka starat se o potřeby druhých a tím ho vystaví ne bezpečí, že bude podroben tvrdému Božímu soudu. Toto podobenství nám

velmi důrazně ukazuje, že bohatství a požitky tohoto světa jsou jako laso, které zachytí a spoutá každého, kdo celou svou jistotu a touhu vložil do nich. Není zlé být bohatým, problém je však v tom, že bohatství zotročuje. Kdo z nás je tak vyzrálou osobností, že se naučil nelpět na majetku, že dokáže stále s radostným srdcem dávat, dělit se? Od dětství musíme pěstovat ctnost štědrosti, cvičit se v přemáhání sobectví. Je velmi dobré, když se dítě dokáže bratrsky dělit. Co to je bratrsky? Máma dá dětem koláč a řekne nejstaršímu: „Bratrsky se rozděl se sestřičkou.“ „Mami, a jak to je bratrsky?“ „Rozlomíš jej na půl a tu větší dáš sestřičce.“ Nejstarší rychle pochopil a strká koláč mladší sestře. „Na a rozděl se se mnou bratrsky. To znamená, mně dej tu větší půlku...“  Cestou lásky k světlu a radosti - J.Daněk

Co dávají naše oči druhým na vědomí? Mladá maminka se před chvílí vrátila tahání se opakovalo. „Mami“ Maminka z práce, připravovala večeři a věnovala opět krátce odpověděla, škrábala bram se domácím pracím. Snažila se, aby bory dál a myslela na záležitosti v za všechno vyšlo, jak se patří – chystala městnání.. Uplynulo pět minut. Dítě se domácí hranolky, které děti milovaly. na sukni pověsilo celou svou silou: Nejmenšímu byly čtyři roky. Ze školky „Mami, poslouchej mě očima.“ přišel plný zážitků a teď je mamince vy Poslouchat někoho očima znamená právěl. Maminka mu roztržitě odpovída dávat mu na vědomí, že je pro nás dů la a přikyvovala. Za chvilku ji dítě za ležitý. Všechno důležité totiž prochází tahalo za sukni: „Mami…“ Žena kývla našima očima. a několika slovy zareagovala. Jenže Osvěžení pro duši – Bruno Ferrero Jít proti proudu, nejít s davem, který nás chce strhnout Co to znamená jít proti proudu? Nelhat tam, kde lidé obvykle lžou. Nekrást tam, kde se to považuje za normální. Žít čistě tam, kde ostatní hledají smyslnost. Obětovat se tam, kde druzí hledají jen požitky. Milovat tam, kde druzí nenávidí. Doufat tam, kde jiní zoufají. Radovat se tam, kde jiní nenacházejí důvod k radosti. Být plní pokoje tam, kde jsou lidé vnitřně rozervaní. o. Jiří Mikulášek -9-


Informace a oznámení Přehled bohoslužeb neděle

Nové Město 7.45 9.00 Bobrová 10.45 Svátky v měsíci září:

pondělí

18.00

úterý, čtvrtek, sobota

středa

pátek

7.00

18.30

18.30 17.30

14. září – Povýšení sv. kříže (16. září poutní mše ve Sněžném a v Křídlech) 16. září – sv. Ludmila 21. září – sv. Matouš, apoštol a evangelista 28. září – sv. Václav (30. září poutní mše v Radešínské Svratce) Informace Setkání mládeže děkanství – sobota 15. září v Radešínské Svratce začátek v 10.00, z programu: katecheze, sportovní soutěže, mše svatá, adorace, volný program u tá boráku. Bližší informace na nástěnce pod věží. 4. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka - sobota 22. září od hrobu P. Ladislava v Kunštátě v 7.15 hodin. Jde se krásnou přírodou přes Doubravici do Sloupu v Moravském Krasu - zakončení mší svatou v 17 hodin. Délka 20 km, autobus zpět do Kunštátu zajištěn. Radio Proglas 104.0 FM – vysílá výklad KKC každou neděli v 10.30 hod., dále každý den v týdnu v 20.15 hod výklad Bible - čtení na následující neděli Zkoušky scholy od sv. Kunhuty – první a čtvrtá sobota či pátek v měsíci, přesné da tum a hodina uvedena na internetových stránkách scholy http://schola.kunhuta.cz Farní filmový klub - promítání ve farním sále (pro bližší informace sledujte internetové stránky scholy) Křestní roušky – možnost zakoupit si po celý rok v Centru Zdislava v Novém Městě – krásné vzory v různých velikostech za cenu dle vašeho uvážení. Využití farního sálu – pro setkání farníků (jak pravidelné tak nahodilé) i pro ro dinné oslavy (po včasné domluvě s o. Daňkem) Členové sportovních oddílů místní jednoty Orla, rádi mezi sebe přivítají další ka marády. Hrajeme pravidelně každý týden malou kopanou (futsal), florbal, stolní tenis. Bližší informace najdete na naší nástěnce před kostelem a nebo na interne tových stránkách jednoty: http://orel.nmnm.cz Výzva pro všechny odvážné farníky Pokud jste zažili nejen během léta něco zajímavého nebo něco s čím by jste se chtěli podělit a obohatit stránky zpravodaje, napište nam na email nebo zanechte vzadu v krabičce. Těšíme se na Vaše příspěvky. Pro vnitřní potřebu vydává římskokatolický farní úřad Nové Město na Moravě Šéfredaktorka Jana Kučerová. Další číslo vyjde 7. října, uzávěrka: 26. září e-mail: [email protected], e-verze: http://casopis.kunhuta.cz

Blaze člověku, jenž našel moudrost

Recommend Documents