Abstrakta sdělení 1. česko-slovenský pracovní seminář k bezpečnosti dopravy „Agresivita v dopravě – aneb jak postihovat agresivní řidiče?“ Olomouc, 5. února 2009 (řazeno dle posloupnosti v programu)
Agresivita řidičů z dopravně – inženýrského pohledu Ing. Bc. Dagmar Kočárková, ČVUT v Praze Fakulta dopravní Rozbor hlavních příčin dopravních nehod v České republice. Analýza dopravních nehod na vybraných pozemních komunikacích z formulářů evidence dopravních nehod Policie ČR. Měření rychlosti radarem na těchto vybraných pozemních komunikacích. Agresivní chování řidičů, nedodržování předepsané rychlosti jízdy. Následky nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí. Vliv skladby dopravního proudu a zatížení komunikace, vliv geometrického uspořádání komunikace a rychlosti jízdy na vznik dopravních nehod. Možnosti snížení počtu dopravních nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí jízdy.
Metodika sledovaní dopravních konfliktů na pozemních komunikacích Ing. Josef Kocourek, Ph.D., ČVUT v Praze Fakulta dopravní Analýza bezpečnosti silničního provozu z hlediska nehodovosti a z hlediska problematiky dopravních konfliktů. Výzkum vlivu vybraných stavebních opatření a jejich navrhovaných parametrů na bezpečnost silničního provozu. Očekávaným přínosem výzkumu by měla být optimalizace navrhovaných prvků jednotlivých stavebních opatření vedoucích ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích a vytvoření metodiky posuzovaní dopravních konfliktu v podmínkách ČR.
Výzkum v oblasti agresivního řízení v České republice Ing. Zuzana Lisá, Ministerstvo dopravy - oddělení BESIP Příspěvek se zabývá systematickým výzkumem agresivního řízení na území České republiky. Na výzkumu spolupracuje Oddělení BESIP Ministerstva dopravy, Fakulta dopravní ČVUT a Policejní prezidium Policie ČR. K agresivnímu a bezohlednému řízení jsou omezené informace nejen v České republice, ale i v Evropské unii, jak bylo zjištěno v dotazníkovém šetření, rozeslaném zástupcům jednotlivých států, kteří se zabývají bezpečností silničního provozu. K dispozici je mnoho
průzkumů veřejného mínění v této oblasti, ty jsou však pouze zaměřené na subjektivní pocity dotazovaných, které poukazují např. na odlišné vnímání agresivity v závislosti na věku či pohlaví. Proto bylo nutné zapojit se do systematického výzkumu agresivního chování na silnicích, které pomáhá podrobně popsat agresivní chování na českých silnicích a navrhnout možné způsoby řešení tohoto problému. Výzkum probíhá podrobným monitoringem v terénu a následným záznamem situací poukazujících na agresi ze strany viníka. Záznamy jsou poté podrobně vyhodnocovány a detailně popsány.
Zvyšování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na nehodových lokalitách Ing. Martin Hájek, Mgr. Marek Ščerba Centrum dopravního výzkumu bylo v roce 2005 pověřeno řešením projektu Ministerstva dopravy ČR projektem PRESTUP – „Automatický systém pro odhalování a postihování dopravních přestupků na silniční síti ČR“. V rámci řešení projektu se řešitelský tým soustředil na postihování překračování maximálně povolené rychlosti v úseku a detekce jízdy na červenou. Výstupem projektu jsou výsledky dvou plně funkčních pilotních instalací ve městě Miličín a v Magistrátním městě Jihlava. S ohledem na legislativní/technologické aspekty celého systému byl navržen modulární preventivní automatický systém PREVENT, který řeší problém s problematickým vymáháním přestupků a usnadňuje práci správních úředníků.
Agresivita v dopravě „Pohled ze strany autoškol“ Ing. Robert Kotál, Dopravní akademie ČR Agresivita je v procesu přípravy řidičů v autoškolách významným fenoménem. Učitel se s ní sice u žáků většinou nesetkává při vlastní výcvikové jízdě, kde se žák vzhledem ke svým teprve rozvíjejícím se řidičským dovednostem agresivně projevovat prakticky nemůže, zato se však nezřídka setkává s projevy agresivity ze strany žáků při řešení organizačních záležitostí, například při řešení situací, kdy se žák nedostaví na naplánovanou hodinu. Zcela běžné je pak agresivní chování žáka jako následek frustrace z neúspěchu u závěrečné zkoušky. Během přípravy budoucích učitelů autoškol jsou jedním z vyučovaných témat základy psychologie. Získané informace by měly učiteli při jeho následné praxi umožnit rozpoznat u žáků takové projevy agresivity, které jsou již neslučitelné s jeho účastí v provozu na pozemních komunikacích. U takových žáků by se pak učitel měl dožadovat posouzení jejich psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel. Odpovědnost autoškoly by v takovém případě měla být nadřazena jejímu komerčnímu zájmu, diktujícímu dovést žáka k závěrečné zkoušce za každou cenu. Učitel autoškoly si při praktických výcvikových jízdách v hojné míře „užije“ projevů agresivity ze strany ostatních řidičů. Jakkoliv je výcvikové vozidlo označeno a zákonem chráněno, stává se paradoxně terčem útoků mnoha řidičů, kteří před sebou nesnesou pomaleji jedoucí vozidlo, či je dráždí úzkostlivé dodržování předpisů řidičem – žákem.
Osádka výcvikového vozidla je pak ohrožována riskantním předjížděním, nehledě na nikoliv řídké nadávky řidičů na adresu učitele. Je tedy třeba neustále rozvíjet schopnost učitelů autoškol rozpoznávat patologické projevy agresivity u svých žáků a stejnou schopnost u vedoucích pracovníků autoškol ve vztahu ke svým podřízeným učitelům. Působením na širokou řidičskou veřejnost je žádoucí postupně zajistit výcvikovému vozidlu autoškoly plnohodnotnou a uznávanou roli v provozu a postupně likvidovat zažitou představu, že takové vozidlo je pouze překážkou plynulého provozu a učitel autoškoly hromosvodem pro vybití agrese a působení kompenzačního syndromu.
Úmrtí při dopravních nehodách v České republice ve statistických údajích Ing. Vladimír Polášek, Český statistický úřad Olomouc Zdroje údajů Český statistický úřad (ČSÚ): prostřednictvím výkazu Obyv 3-12, Hlášení o úmrtí (současný zdroj údajů) a publikace Pohyb obyvatelstva v České republice, od roku 2006 Demografická ročenka České republiky za příslušný rok. Databáze jednotlivých případů zemřelých, a tedy i při dopravních nehodách, od roku 1989. Mimo ČSÚ: ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky), Policie ČR, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy. Srovnatelnost event. nesrovnatelnost údajů z různých zdrojů. Metodické poznámky Vývoj sledování a třídění úmrtí při dopravních nehodách v jednotlivých revizích mezinárodní klasifikace nemocí a příčin smrti (od roku 1919). Problematika úplnosti vyplňování podkladů pro statistické údaje. Statistické údaje Vývoj počtu zemřelých při dopravních nehodách, jejich podílu na úmrtích z vnějších příčin a na úmrtích celkem. Struktura úmrtí podle pohlaví, věku, měsíců a dnů v týdnu.
Jaký má dopad agresivní jízda řidiče na ekonomiku? Ing. Alena Daňková, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. V souvislosti s neustále se rozvíjející dopravou se zvyšuje počet agresivních řidičů. Nejen že dochází k ohrožování bezpečí účastníků provozu, dopad je i na materiální a finanční zdroje. Vznikají dopravní nehody, které spolu se ztrátou lidských životů přináší i ekonomické ztráty. Celospolečenské ztráty se tak ročně pohybují v řádu desítek miliard Kč. Stát těmito ztrátami přichází o velké množství finančních prostředků, snižuje se produkce a ekonomický růst, roste nezaměstnanost v dané lokalitě, zvyšují se náklady na léčení obyvatel, atd. Příspěvek pojednává o agresivní jízdě řidiče z ekonomické stránky. Jaký dopad je této jízdy nejen na účastníky provozu, ale i na celou společnost. Snížením počtu agresivních
řidičů dojde nejen ke zvýšení bezpečnosti účastníků provozu, snížení závažnosti a počtu dopravních nehod, ale také k úspoře finančních zdrojů, které budou moci být efektivně využity.
Agresivní řidiči Mrg. Veronika Hamerníková, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Emoce jsou důležité mechanismy, které hrají klíčovou roli při vnímání a posuzování nebezpečí. Jednou z emocí, které ovlivňují naše chování, je agresivita. Agrese je v podstatě obranný mechanismus. Lze ji definovat jako záměrné jednání, jehož motivem je otevřená nebo symbolická snaha způsobit někomu nebo něčemu křivdu, škodu nebo bolest. Zahrnuje rozličné projevy, např. nadávání, vyhrožování, výsměch, vtipkování na účet druhého či vandalismus. Za agresivitu v dopravě považujeme násilí, jehož obětí se stanou účastníci silničního provozu. Agresivní řidiče často charakterizuje vysoká sebedůvěra, přehnaná touha prosadit se, potřeba nadřazenosti a moci, asymetrický partnerský vztah, skryté pocity méněcennosti a emoční nestabilita. Byly také určeny situace, které mají tendenci vyvolávat zlost a agresivitu u řidičů. Patří sem nezdvořilost způsobená jiným řidičem, pocit omezení nebo ohrožení při řízení a zpochybnění řidičských schopností jiným účastníkem dopravního provozu.
Agresivita v dopravě – psychologický pohled PhDr. Martin Kořán, CSc., Nemocnice na Homolce, Praha Přednáška je uvedena často citovanou definicí: „Chování za volantem je agresivní, pokud s rozmyslem zvyšuje riziko kolize a je motivováno netrpělivostí, nepřátelstvím nebo snahou o získání času“. Často pak tito agresivní řidiči jednají zkratkovitě, nedodržují rychlost a přiměřenou vzdálenost mezi vozidly, předjíždějí v nebezpečných úsecích, vynucují si domnělou přednost danou jejich silnějším vozidlem houkáním či problikáváním. Poté mohou následovat buď boční střety při předjíždění či čelní střety. Agrese představuje jednu z obecných technik vyrovnávání se s náročnými životními situacemi (přímá agrese vede k odstranění či destrukci překážky, která stojí na cestě k cíli). Při frustrující situaci za volantem (např. v zácpě či jízdě v pomalé koloně) se mohou vyskytnou všechny stupně agrese (tendence k nepřátelskému, útočnému až destruktivnímu jednání vůči ostatním účastníkům dopravy). V každém případě se jedná o jednání nepřizpůsobivé aktuální dopravní situaci s různě závažnými projevy: - pouze myšlenková, navenek se neprojevující (či pouze minimálně – např. zčervenáním, stiskem zubů) - verbální (nadávky, klení, výhružky – tzv. road rage) - projevy destrukce či poškozování vozidel protivníků (poškrábání laku, propíchnutí pneumatik, poničení karoserie, apod.) - projevy fyzického násilí vůči řidičům
Toto vše bude předmětem přednášky, bohatě dokumentované tabulkami se statistickými údaji o nehodách a jejich příčinách.
Možnosti a meze prevence v dopravě PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie FF, Univerzita Palackého v Olomouci Autor se v příspěvku zabývá současnou situací v oblasti prevence rizikového chování v dopravě. Zaměřuje se na teoretické zakotvení, koncepční předpoklady a východiska pro realizaci preventivních aktivit v České republice. Navrhuje do diskuse téma spolupráce a koordinace aktivit jednotlivých resortů (Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra aj.), financování preventivních aktivit, efektivnost vynaložených prostředků a možnosti hodnocení preventivních programů.
Komunikace? Komunikace! (aneb Kratičká úvaha na téma, proč se silnici říká komunikace, když na ní lidé moc nekomunikují.) Mgr. Marek Růžička, Cyrilometodějská teologická fakulta UP Olomouc - Chováme se na silnici jinak než v běžném životě? (otázka na kolegy silniční psychology) -Agrese a deprese (pramenící z pocitu ohrožení) versus bezohlednost ve smyslu zahleděnosti do sebe (zbytečná jízda v levém pruhu na dálnici, špatná praxe se zipem, příklad metra) - Prevence vs. represe. Bodový systém v současné podobě (otázka směrem k dopravním policistům) - Selhání církví ve smyslu mlčení nebo ignorování. mimo jiné této problematiky -Pocit ohrožení vs. iluze bezpečného světa (alespoň v autě, airbagy, pásy, ABS..) - Problém ztráty kontaktu se smrtí, bolestí - Tlak společnosti výkonnost vs. slabost -Neschopnost přijmout zodpovědnost za své jednání -Neschopnost vidět (a nést) důsledky svého jednání, svojí viny (sportovci počínaje, politiky konče) - Hájení zájmu člověka před narozením a co poté? - Malý důraz na jedinečnost člověka, jeho hodnotu a svobodu. - Člověk není tím co má a co umí, v každém případě je jedinečný
