1
D ďabotať dacan ďách dajak dajdonoh dájipámbu ďajk dajný dáłava daléj Daléj! dální (Vi) daň vałašská daně vrchnosti
danfovica (B) daňka dáňky darebáčiť darební darebnica darebnina darebný, -ně darmesák darmo darmodajka (F) dáš-i dať
dať čepec dať do heku dať do komína (M) dať do myku dať na pentlu dať na zjavu dať pozdravéní dať sa
dať sa
štěbetat darebák, lump ďas, ďábel, čert všelijak, nějak, tak nějak bázlivec snad se tak stane ďábel nelakomý dálka (velká) dále, dál Vstupte! vzdálený (ve větší vzdálenosti) daň z val. dobytka (každá desátá ovce) daně a poplatky poddaných "daň z gruntu, z púšče (neobdělaného pole), z jedle (na šindely) z hłásky (stráže na hradě), kładní (za nevození klád), robotní (za nevykonanou robotu), suchá (za neodebranou kořalku a pivo), dřevní (za dřevo), činžovní, pastevní" a další. mlátička s motor. pohonem (pův. parním) daň daně a dávky vůbec lumpačit špatný, zlý (Šak je to darební čłověk!) ; 2. nekvalitní "darebná", lenivá žena věc, která se k ničemu nehodí, je vadná, zmetek; 2. zbytečnost špatný, -ě; 2. nehodný, zlobivý; 3. k ničemu se nehodící člověk mazaný marně, nadarmo, zbytečně; 2. zdarma lehká žena dáš-li, zdalipak dáš? dát (Ten tom dáł! - nic neudělal; Jídłu moc nedá. - nesní mnoho; Dáł do kyt. - utekl; Jak mu dali? - jak se jmenuje; Dáł to ven. vyzradil to) viz "načepcovať" spářit (holuby) udit utéci, uprchnout dát ženě spropitné dát na vědomí pozdravit dát se (Dáł sa tam. - pustil se tam; Dá sa to tam? - vejde se to tam? Dáł sa děłať. - pustil se do práce; Dało sa na déšč. Dáł sa ho boleť zub.) moci, je možno, lze (Dało sa už.)
2
dať si do hábú (B) dať si do hrba dat si hesło (Z) dať si chvílu dať si řécť dať si za zub dať věděť
užít si, dát si do nosu nadřít se, namáhavě pracovat; 2. dát si do nosu , užít si zřeknout se najít si čas nechat se přesvědčit žvýkat tabák nebo "bagu" dát zprávu, oznámit; 2. dát co proto (Prała střeva, tý jí dały věděť!)
dať vědmo dať za víru dať za záda ďatel ďatělina (R) datý dáviť de co, gde co de inde(ž), gdede nic, tu nic de!, gde! de, gde de, gde inde debřa (M) decák děcko děcko (R,M) dědáci dědáček (B) dědák dědek dědič dědina dědiňan (B) dědinčan dědinský dědovizeň degdo, gdedejaký, gdedějeprava dekénko dekerý, gdedekl dekolvěk, gdedekrét děłanica děłať děłať na potvoru děłať na příky
dát vědět, dát na vědomí, upozornit, udat dát za pravdu nevšímat si, opovrhovat datel jetel daný dávit, zvracet (slovo "vrhnúť" nebylo známo) všechno, cokoliv, kde co bylo (De co zmyksíł.) kdekoli(v) z ničeho nic daleko (Ten už je gde!) kde; 2. kam ledaskde, všude mez vysoká, sráz, rokle sklenička o obsahu 1 dcl dítě, děvčátko děvče prarodiče dědeček dědeček, pradědeček obřeznice (též "strýc, strýček, strýcova stolica") dědic vesnice vesničan vesničan vesnický dědictví kdokoli, leckdo, ledakdo lecjaký dějepis prkénko kuchařské; 2. poklice dřevěná leckterý, ledakterý; 2. kdokoliv, každý víko kdekoli řeznický prsten viz "vlněnka" pracovat dělat naschvál dělat proti vůli
3
děłať na toš děłať na utíčky děłať o přetrh děłať oscapky děłať sa děłať si škláby děłať světło deléj dělní dělnik (F) dělný, -łavý děło deň dłúhý deň krátký deň na deň deň ze dňa dena (F) denár dénco dénco dénglavý denica dénko deputát děrbek (M) dereš (z m.) desátať desátek
desátnictvo deseťák desi cosi desi, gdedesítka deska desky
déšč déšč nedéšč deščák deščéní
dělat naschvál předhánět se v práci bez přestávky upejpat se, stydět se předstírat, přetvařovat se vysmívat se svítit (někomu) déle všední (den) nádeník pracovitý plást medový v klátovém úlu ("děło dužité" - shora dolů, "děło krajité" - napříč, "děło kútné" - rohové) den robotní letní (7.30-19.30 h) den robotní zimní (9.30-17 h) každý den každý den žaludek vepřový denár = 1 g (stará rak. váhová míra) dno dřevěné nádoby dřevěný poklop kadlubu slabý, mdlý jitřenka, denice (Venuše) dřevěná poklička na hrnec (obvykle s dřevěnou rukovětí); 2. dřevěná podložka na krájení plat nebo důchod v naturáliích dítě malé útěk; 2. pouta, past (Už je v dereši.) ; 3. lavice na níž byli bitím trestáni odsouzení vyčítat plat faráři (naturální nebo peněžní); 2. plat vrchnosti (každý desátý kus z chovaných ovcí); 3. balík o 10 kusech (balík kůží, vor o 10 kládách ap.) družstvo portášů (10 mužů) bankovka desetizlatková někde něco, tak nějak někde, někam, kdesi, kamsi (De ideš? Ale tu desi.) sud o obsahu 10 věder deska (druhy: "truhłovnica, falcovnica, vrátnica, mostnica"), prkno (zdrob. "deščica, deščúlka") desky řezané na pilách valaškách ("púcólky, tříštvrtky, cólky, pětištvrtky, šestištvrtky, dvúcólky"); 2. formy na výrobu dřevařských rukavic déšť za každého počasí suk (vypadlý z prkna) prkenná stěna, přepážka
4
deščica, -tica déščiť sa déščka, -šťdéščovka, -čúv- [v/f]
prkno, prkénko schylovat se k dešti deska úzká, prkénko na krájení masa nebo zeleniny voda dešťová
deštopánbu dětělina (M) děvčacko [v/f] děvčica [v/f] děvečka
dejž to Pánbůh! jetel děvčátko, husopaska, kravařka děvče, dívčina dívka, dívenka (ale: "dívka" je služka) nadávky: "pliska, pliskula, krpec, kakáč, dřistka, pukeš, hałazňa, rochla, škrošňa, kyča, skyda, čupa, čava, potmělúch" devětsil lékařský kde by kde by vojenský zběh, dezertér dezertovat diamant výroba téměř mrtvý, sotva živý (strachy) herec být svobodnou dívkou (nemít ještě závazky) měnit se z dítěte v děvče podivín služka, děvečka (sloužící u dobytka) podivín všelijak, různě, podivně zvláštní všelijak, všemožně, ledajak, divně (Onačíł sa divno aj ináč.) viz "černá polná" divoch, divous (Co divúříš, divúre!) divočit divadlo, podívaná díže; 2. tlustá žena žlábek nebo díra ve dřevě (vydlabaný) vydlabaný prostor ve dřevu (též "výdłab, výdłabek") jednoduchý pluh starého typu (který není již ze samorostu, ale jednotlivé části jsou spojeny navzájem dlaby a čepy) mačkat, svírat; 2. objímat, škrtit; 3. pít krev (o můrách) mačkat mazlivě (Nedłachmaj to kozla!) cuchat, muchlat (též "cuchmať") tlesknout dlaň, ruka tlapa tlapka, ťapka cesta bahnitá, špatná podlaha
devětsił dež dež by dezentér, -týr dezentýrovať digament díło div živý divadelnik (F) dívčiť dívčiť sa [v/f] divina dívka [v/f] divňák (Vi) divněináč divněinačí divno aj ináč divoká polná divúr divúřiť divy díža dłab dłab, -bek dłabák dłábiť dłachmať dłamsiť dłaňama pleščiť dłapa dłapisko dłapka dłapolisko dłáška
5
dłátce dłátko, -co dłáviť, -biť dłážiť dłážka dlh (B) dłopa dłúhatánský dłúhé sraní dłúho dłúho-již dłúhý dłúhý pýř dłúhý roh dnes týdeň dneskaj dniť (M) dniť sa do (ho) ví co do baně do boha
dláto dláto mačkat dláždit podlaha dluh viz "babinec" velmi dlouhý nízko zapnuté kalhoty dlouho jak dlouho, jak brzo dlouhý pýřavka (plevel) střední roh dřevěných vidlí na seno minulý týden téhož dne dnes vsazovat dno (do sudu, díže ap.) rozednívat se, svítat kdo ví co dohromady do syta; 2. mnoho, hojnost (Najed sa do boha. Měli teho do boha.)
do ciza (Z) do cuku (Z) do čeřeňa
do cizích rukou (nezůstalo to v rodině) honem, rychle v řadách přes sebe, s mezerami na proschnutí, na způsob střechy, opak "do hraní" (o lnu, šindelu ap.) do údolí o život, o všechno (Spírá sa do duše.) do zásoby do základu název val. tance kdo ví, kdož ví, nebo snad ne kdo ví co do společného vlastnictví do koho viz "zahrádka" způsob ukládání šindelů k vyschnutí do kužele dohromady v nohy, úprkem pryč (Dała do kyt.) dopodrobna sázení brambor do každé řádky beze zbytku přehnutí dolních rohů "huně" do pasu nějaký čas dovnitř drobnost, co by za nehet vešlo
do doliny do duše do foroty do gruntu (M) do hajduka do ho ví do ho ví co do holportu do keho do koša do kříža do kúbíka do kule do kyt do menta do metele do mrtě do mrváňa do nekáď do nutra do oka padéní
6
do pola do poły do posledka do pozvýšky (Vi) do přehršle do roztrhu do streły! do střetu do světa do širša do tak roku do včilška, -ku [v/f] do vědna do vrkoča do vúle do zdrapáku do, gdo ďobák ďobať ďobek, -banec dobíjať dobíjať sa dobírať (sa) dobírka dobiť sa dobiť słovo ďobnúť doboha dobromysl dobroť (R) dobrúchať sa dobře dobřučký dobyt (Z) dobyť si dočabrať sa dočkať dočkať sa rokú dodaleka (M) dodělaná (M) dodíbať dodírať dodrať dodrhłá dodrúzgať
na pole do poloviny v poslední době, do konce do výšky přehršle, do dvou dlaní do roztrhání těla do čerta! naproti (proti někomu, kdo se blíží) do vzdálenějšího okolí, do cizích zemí šířeji, na větší šířku do roka do nynějška dohromady vlasy dvou copů obtočené kolem hlavy vdaných žen do sytosti, co zmůže, kolik chce na útěk kdo zobák zobat, uždibovat kousek, kousíček (jen tolik, co lze uzobnout) dobíjet, dorážet (zraněné) vyzvídat; 2. dorážet (na někoho), nutit někoho k přiznání hašteřit se pastva podzimní poslední (na polosuché trávě před přechodem na seno) dozvědět se pravdu (výslechem) vymámit slovo, donutit k přiznání zobnout, vzít si malé sousto; 2. dotknout se hojně dobromysl obecná dobrota udobřovat se budiž velmi dobrý, lahodný dosloužit (do Vánoc); 2. vymáhat, dobýt, dosáhnout čeho (Nemohli na něm słova dobyt.) získat dojít pomalu, dopotácet se (o chromém) počkat dožít se vysokého stáří daleko ukončení prací dorážet (na koho), nutit dotrhávat (šaty) dotrhat (nošením), zničit ukončení draní peří dotlouci, zmlátit
7
dodřítý dogajdovať dogarazdiť + dogramlať sa + dohadovať sa doháň dohled + dohleděť dohlédnúť dohnať dohoví dohoví co dohúkať dohýbat si (Z) dohypcovať doch dochodiť dochovať dochtor doják dojančený dojančiť dojašený dójení dojídať dojíť dójiť dójíť na paškáł dojivo dojíždžať dojka dojnica (B) dokáď dokáď (Z) dokaličený dokaličiť (sa) dokandrasený dokandrasiť dokáť, -kúť dokaváď dokel dokłádať dokłádka doklécať dokołakołem dokolvěk, gdo-
odřený skončit (s hraním, s pláčem) pošpinit doštrachat se, dojít s námahou hádat se (zarputile) tabák (maďarský název) obzor doopatrovat do smrti vidět až tak daleko (Nic tam nevidím, tam já až nedohlédnu.) dohonit; 2. přinutit (Já ťa k temu doženu.) kdo(ž)ví bůhví co, kdoví co vystrašit (slovně) stěžovat si doskákat došek přibližovat se (Dochodí ně pátýaštyrycátý.); dožívat se (Dy vám dochodíja roky? Mně v prosinci, dvanástého.) živit až do smrti lékař dřevěná nádoba (3-5 litrů) na dojení mléka (též "hrotek") vyplašený vyplašit, vylekat vystrašený, vylekaný dojení dojídat, nenechávat zbytky dojít, přijít; 2. poznat, zjistit (Už sem na to došéł.) dojit, podojit přijít na řadu mléčné produkty dojíždět dojná kráva, ovce nebo koza; 2. podojení dobrá kráva dokud dlouho zraněný, poraněný, zmrzačený zmrzačit (se) zdolaný útrapami zničit, dodělat, utrápit dokud dokud dokud potvrzovat doložení nákladu (do plné fůry) dokulhat kol dokola kdokoli(v), každý
8
dokonca
docela, vůbec, načisto; 2. nikterak (Nechce mu dokonca dovoliť.)
dokopy dokotúlať (sa) dokrpačiť dokrúcať dokřápať doky, -kým dolák (B) dołamcovaný Dolansko dolehnúť
dohromady dokoulet se doživořit doždímat, dokroutit zbít, zmlátit dokud obyvatel Slovácka polámaný, zlámaný dolní konec dědiny dotknout se, dolehnout, dopadnout (Těžko to naň všecko dolehło.)
polekat se spodem, údolím po cestě Horní Vsacko, zejm. Karlovicko slabina, podbřišek údolíčko; 2. podbřišek (ženský) dotírat, dorážet (slovem nebo chováním) dorážet, dobývat se (na koho) zfackovat, zbít člověk dotěrný obyvatelka doliny žena z Moravského Slovácka kožich uherský premovaný obyvatel z dolního konce na vsetínském panství Jablůnka, Pržno, Mikulůvka, Ratiboř, Hošťálková, Růžďka Dolní m.Vsetín [v/f] Vsetín, Dolní město (do r. 1850 samostatné) - nejstarší název byl Nové Město Vsetínské obyvatel dolního města dolnoměščan dlouhý soukenný plášť s kožešinou dołomán dopustit, naložit (Pánbú naň dołožíł.) ; 2. poznamenat dołožiť náležitý, důkladný dołožitý rozumný, vyspělý dołožný dolů, dole dołu na břichu dołu břuchem naznak, na zádech dołuznačky nížina, rovina doły dorážet, útočit (Co ten pes naň tak dołypá?) dołypať domů dóm domov domajšek domácí domajší ušpinit, zašpinit, posypat smetím, zkazit domarasiť domlouvat důrazně, vyčítavě domětať chléb s brynzou a česnekem, zalité vař. vodou; 2. polévka zapražená domikát se sýrem
dolekať sa dołem Dolina Urgatina dolinek dolinka dolipať dolipat (Z) doliskať doliza dołka Dołka (B) dołman dolňák dolní dědiny
9
domírať domjágať domłatky (M) domlaždiť + domłuva domłúvať domordovať domový doň donačista doňahňať doňať (sa) (M) doňho donos donutra dookapadéní dookoła (M) doopravdicky dopániť dopantať sa dopařiť (keho) dopařiť sa dopažit sa (Z) dopěkať dopěkať (kemu) dopěrovať dopchaný dopchať (sa) dopíkať dopíkať sa dopjať doplantať dopĺzať dopołedňa dopoły doposáť, -váť doposledka dopozvýšky doprášať sa dopravjať doproti doprotivky [v/f] dopusta dopusta (R) dopustiłka
vymírat (Staré zvyky už domírajú.) zmačkat, pomačkat oslava konce mlácení pohmoždit napomenutí napomínat, domlouvat (komu) zbít, ublížit na zdraví domácí do něho načisto, jistě, určitě, úplně zmačkat, zmuchlat ošidit (se) do něho, do něj dostřel dovnitř maličkost, ani co za nehet vleze kolem, okolo doopravdy zkrachovat, zbankrotovat dopotácet se, dovléci se chytit, přistihnout zmocnit se, dosáhnout něčeho, nabýt, pořídit si levně, dopídit se urvat, dostat hřát, pražit; 2. dorážet, usilovně přesvědčovat, nutit, nahánět strach mít namále, být v nebezpečí dorážet (Větr dopěrováł.) popíchaný, pobodaný pobodat, popíchat (se) dorážet (slovně), usilovně vyzvídat dopátrat se nahnat strach zmást, zamotat dotírat, dopalovat, obtěžovat (též "dožírať") dopoledne napůl, napolo dosud, doposud do poslední chvíle nahoru doprošovat se provádět konečnou úpravu sukna (apreturu), dodělávat, dokončovat úpravu zboží; 2. dokončovat vyprávění proti, naproti naproti dopuštění (boží); 2. darebák strašidlo viz "závitka"
10
dopustiť
dopustit, připustit, brát si na sebe; 2. přivést do jiného stavu (Nedá na céru nic dopustiť. Chodíł za ňú tak dłúho, až ju dopustíł.)
dopustiť sa dopúščałka dopúščať dopuščená (M) dopuščéní dopušťałka dopýskať doraďovať (sa) doráňaný doráňať (sa) dorátať (sa) doredikať doredykať sa dorgyňa dorostený dorotky dorozprávjať dorozprávjať sa dořécť dořezat sa (Z) dořvať dosadiť sa dosaváď dosél dosi, -sik dosíhnúť dosívať (M) dosmyčiť dosmýkať dosobiť sa dostať dostať huby dostať hybaj dostať sa dostrčný dosýpať došarpať sa + doščŕknúť došikovať doškubávaná (R) došmatłať došpihłaný doštrachať (sa) došúchať sa
přijít do jiného stavu, otěhotnět viz "závitka" dopouštět otěhotnělá svobodná dívka dopuštění svobodná matka rozrýpat radit (se) ranami posetý, zbitý poranit (se) těžce dopočítat (se) dopravit (namáhavě) přistěhovat se, dovléci se, doštrachat se jiřina (květina) dospělý účastníci lid. hry o Dorotě dopovídat, dohovořit, dovyprávět dorozumět se, dohovořit se, dohodnout se dodat, doříct uškodit si, dostat se vynadat (hrubě, sprostě) najíst se dosyta, přejíst se doposud, dosud doposud kdosi, někdo dosáhnout ukončovat setí dovléci, dotáhnout, dosmýkat dovléci dočkat se, dostat se (ke komu) dostat, obdržet; 2. dosáhnout (až kam); 3. být potrestán bitím být vyplísněn dostat na frak, zmizet vniknout vlezlý, neodbytný dosypávat dobelhat se dostříknout opatřit (komu co); 2. namluvit (Došikováł mu galánku.) dodrhlá (ukončení draní peří) dojít, dokulhat, pošlapat dořezaný dostrkat, dojít s námahou došourat se, doštrachat se (pomalu)
11
došúlať sa dotaz dotel dotěra doterygať doterygať sa dotěžovať dotłáčať sa dotlévať (M) dotragať + dotrckať (sa) dotřít sa (Z) doty dotýkať sa doválať doválať sa dovčilšku [v/f] dovděčný dovědna dovíco dovíjaký dovířať dovnútra dovťúpiť sa [v/f] dovťupný [v/f] dovúle dož(h)raný dož(h)rať (sa) dozajista dožatá dožebračiť (sa) dožera dožhraný dožičiť dožínky (M) dožírať dozłobiť (M) dozobtúlať dožúvať sa dožví, gdožví dožví-, gdožvídozvuky drabať drabina
dokoulet se, dojít pomalu, doštrachat se otázka dotud člověk dotěrný dopravit, dotáhnout, dovléci dovléci se, dokodrcat se dokládat tlačit se dopředu být s někým zle (Temu už dotlévá.) viz "doterygať" dobelhat (se) dosáhnout něčeho (úskokem) do té doby, dotud, dosud, tak dlouho (Des doty býł.) loučit se dotekem se zemřelým před jeho pochováním doválet (sukno), dokoulet (sud) dožít se, dočkat se dosud, dodnes povděčný (Budu teho dovděčný.) dohromady, spolu leccos, ledaco kdo(ž)víjaký důvěřovat, věřit dovnitř dovtípit se, pochopit důvtipný do sytosti dopálený, zlý (Býł naň tak dožhraný...) rozzlobit (sa), dopálit (se), naštvat (se), rozzuřit se zcela jistě, určitě dožínky zranit se zlost, obtíž, svár, hádka; 2. zlobivec, svárlivý člověk rozzlobený, dopálený dodat, donést, dopřát, opatřit, dopomoci k něčemu; 2. dohodit, namluvit (nevěstu) dožínkové koláče ("pécť dožínky") dopalovat, dobírat si, škádlit, zlobit, napalovat, provokovat rozzlobit zlíbat, zulíbat dohadovat se, hádat se, přít se, hašteřit se (Dožúvali sa gvúlivá hłupině.) ; 2. domáhat se, dožadovat se bůhví, čertví (vyjadř. nejistotu) předpona kdo(ž)ví- ("(g)dožvíco, -čí, -jaký, -(g)do, -kerý, -jak, -kolik, -(g)de, -(g)dy, -proč, -kolik" ap.) pokračování hodů do středy vyhrabávat žebřík horizontální ve stáji, sloužící k zakládání suché píce pro koně
12
dráč dračky draga dragón (M) draha drahný dráhú drahy mn. drajfús (B) draksléř draksléřství drakslovací nože
drakslování drakslovať drakslovat (B) drakslponk dráňať drancovať drapačka drapák drápať péří (R) drapatý drapčit (Z) drapiť (sa) drapiť, -núť drapnúť (sa) drasło drať drať (F) drát (M) drať (sa) draťák dratař dratovaný dratva draždžať + dražinka drážniť drbácať drbácnúť drbať (sa) + dŕbať sa drbka drbnúť
ras, pohodný (též "šerha, kaděra") draní peří společné prudká sněhová bouře dragoun stopa; 2. cesta neudržovaná lehký (Je mu už drahňéj. - ulevilo se mu) drahou, železnicí příhon, hrazená cesta k pastvinám skotu třínožka železná pod hrnec při vaření v peci (též "trajfús") soustružník dřeva soustružení dřeva nože na soustružení dřeva (ploché: "majzl, štychovač, rérňa"; háčkovité: "strúžek, lefrpór"; trojzubý "centrpór" a trojhranný "upichovač") soustružení dřeva soustružit dřevo viz "rašplovať" soustruh na opracování dřeva (pružinový s přerušovanou rotací, šlapací s plynulou rotací), (též "ponk, verštat") škemrat neústupně rabovat draní peří chlap drsný, rváč drát peří drsný utíkat drápnout, škrábnout (se); 2. chytit se chytit, uchopit, popadnout, drapnout chytit (se), uchopit (se), chopit (se) hnojivo draselné (síran a chlorid draselný) strouhat louče ("světidła); 2. zdírat, dřít, drásat; 3. drhnout peří telegram dřevěná lať krovu drát (se), škrabat (se); 2. spěchat, pospíchat, předbíhat hrnec hliněný drátovaný dráteník a sklenář drátovaný, stažený drátěnými oky dratev, nit konopná voskovaná včelím voskem kvokat naříkavě (o slepicích); 2. škemrat neodbytně planá hrušeň dráždit strkat, vrážet (do někoho) strčit, vrazit hrubě (do koho) drbat (se), souložit hýbat se (Zí všecko, co sa nedŕbe.) opilost (mírná) strčit, drcnout, dotknout se, šťouchnout, píchnout (do čeho)
13
drcaňa dŕcanec dŕcať
drcnúť dŕcnúť dŕdať drdła, -lena (Z) drdłat (Z) drdłavy (F) drdosiť drepčiť drgáňať sa drganec dŕgať drgúcať, -zňať drhák drhélňa drhlačka drhláčka drhleň drhnúť drhnúť (sa) drhnúť len drchál drchať drchłaňa, -maňa drchłať drchma drchmať drchmať (sa) drchta dŕkať (M) drkota, -tnica drkotať drkotať (sa) drle drlín drło drłý drmkať drmle, -la drmoliť dŕn drnda
žinčice s "urdú" drcnutí do zad strkat, šťouchat, požďuchovat do někoho (zlehka, žertem), vrážet do sebe, trkat; 2. kopat motykou (Šak je stará a ešče dŕcá lepší jak mładá.) drcnout, strčit, šťouchnout, vrazit, trknout (jen trošku) strčit do někoho (hrubě) třást, natřepávat muž, žena ubrblaná brblat bručivý třást, třepat, cloumat (někým) křepčit kodrcat se, trmácet se šťouchanec, štulec viz "dŕcať" viz "dŕcať" věchet z houně na drhnutí deska s hřebíky na drhnutí lnu draní peří žena která drhne peří lavice na drhnutí lnu (kovový hřeben) drát peří; 2. mýt podlahu, nádobí; 3. škrabat kůži (u kožišníka); 3. mlít hubou; 4. tahat za vlasy dřít (se) drhnout hlavičky lnu před sušením viz "zgarba" třepat, natřepávat žena neupravená, neučesaná trhat, třepit niti žena neučesaná třepat, protřepávat, čechrat muchlat (se); 2. česat se (pejor.) stará baba, žena špatné pověsti kvákat (o žábách) kdo rychle mluví drčet, rychle mluvit, plkat (Nedrkoc!) třást se, třepat se (zimou) kalhoty plátěné "ogar" nebo výrostek drobný a hbitý křepce, hbitě, zčerstva čilý, hbitý, křepký, bystrý, čerstvý jít drobným krokem nástroj lidový drnkací ústní jít drobným krokem; 2. mluvit nesrozumitelně drn odrostlé děvče
14
dŕnek (R) drněť drobčiť, -siť drobiť drobiť zimú drobjask drobjaždž + drobjazg drobky (Z) drobnice drobný droby dropčiť, -siť dŕšč drščka drščky mn. drúbať + drúbja dručať druda druhák druhotelka druhý drunigovať si drusa, -sík (Z) druža (M) družba družbiť druždžiť, -džeť drúzgať drúžka, druža drva drvárka (R, Vi) drvárňa drvař, -votář drveno drviť drvo (F,Vi) drýčná (B) drychňat (B) dryják drýňat (B) držať
drn drnčet, řinčet viz "dropčiť" drobit; 2. třást se zimou (Zima mnú drobí.) třást se zimou drobotina, malé děti, domácí ptactvo, něco drobného viz "drobjazg" vše drobné (kamínky, zemáky, děti, drobné ovoce) hrubší strouhanka třešně drobné drobný (zdrob. "drobučký, drobúnečký, drobušinký, drobulinký") vnitřnosti (z drůbeže křídla, nohy krk, hlava; z větších zvířat játra, ledviny, plíce); 2. jitrnice a jelita ze zabijačky přešlapovat, jít drobným krokem hojnost, nadbytek, přebytek (ovoce) tlama, lidská ústa (pejor.) žaludek skotu; 2. dršťky (jídlo) viz "dropsiť" kuřátko, drůbeží mládě vibrovat, drnčet tulák, tulačka (po nocích) druhý roj kráva po druhém teleti předešlý ("druhý týdeň" - minulý týden) prozpěvovat si, broukat si oslovení někoho se stejným jménem (Druso! - oslovuje např. Josef Josefa) družička starosvat, pořadatel svatebního veselí dohazovat, vést svatbu chrastit, vrzat, praštět (též "křupěť") (Přemrzłý sněh druždží pod nohama.) bít, tlouci, drtit, lámat, hlodat, louskat družička dřevo, dříví palivové dřevník, kůlna na dříví kůlna na dříví, dřevník dřevař poleno (silné) mluvit marné řeči (Co drvíš!) poleno délky 1 loktu (0,77 m), štípané na "pobłan, štvrtku a połovinku") děvčica schopná (viz též "grýčná") spát kořalka podřadná popíjet držet
15
vážit si někoho držet prase při zabijačce držet se, chovat se slušně, vést spořádaný život; 2. pyšnit se, vyvyšovat se (Ten enem tak hrubě hore sa držať.) vystupovat okázale držať sa hore násadka na pero držátko půlkruhová vodící deska bednářského "útorníku/vtěráku" držatník držet se držávať sa vlastnictví, vlastnické právo držebnosť država, vše co patří státu držéní (Z) mlčet (Drž hubu!) držeť hubu mít někoho v úctě, vážit si, mít v oblibě držeť na chovat se slušně, dbát o sebe, ovládat se držeť sa mít volno, svátek držeť slobodu lakomec držgrešla ústa (zhrub.) držka hubatý, prostořeký držkatý nadávat, vadit se, láteřit držkovať jemná štípa - lub vzniklá "dřením " dřeva za tepla dřenec viz "dřenica" dření dělení dřeva za tepla na jemné štípy - luby dření revmatické bolesti dření v nohách metelice, vánice; 2. tenké prkno na krytí stropu dřenica dřívko; 2. kořen "sładkého dřeva" dřevco [v/f] kmínek dřevco (M) lidová muzika dřevěná muziga vůz s dřevěnými nápravami (opak "železňák") dřevěňák chalupa dřevěná dřevěnica výrobky ze dřeva (též "dřevěný porculán") dřevěnina oheň tzv. "svatý", rozněcovaný na Velký pátek třením dřeva o dřevo dřevěný oheň (tak se musel vždy rozžehnout i na salaši) viz "dřevěnina" dřevěný porculán viz "boží dřívce" dřevínek červotoč dřevják břevno dřevo dřevo z kmenů rovně rostlých, prosté suků, vrůstů a zakřivenin, se dřevo čisté zdravým "nezteřełým" jádrem (též "dřevo hładké") dřevo ze stromů vyrůstajících ve stínu, s hustými léty dřevo drobně rostené držat (na keho) držať mašíka držať sa
dřevo hładké dřevo klekłé dřevo kruté dřevo masné dřevo namožené dřevo pohraněné
viz "dřevo čisté" dřevo prasklé při ohýbání (za tepla i studena) dřevo nepoddajné, houževnaté a špatně štípatelné, které se točilo dřevo smrkové, u něhož dušky při sestavování bedna kloužou, dobře spolu nedrží a více se rozesýchají dřevo ručně ohnuté před jeho vložením - "natažením" do formy "krpjadła" dřevo nabobtnalé
16
dřevo převalené dřevo sčesłé dřevo vazké dřevo vazovité dřevo zavjadłé dřevo žltkavé dřímotina dřín dřínka dřist (F) dřístačka dřístať dřistka dřístka dřístnúť dřístnúť (sebú) dřistula dříť ďuba, -bka ďubať dubec dubeňák dubený dúbí dubina dubják duča dudáš dudky dudłačka (B) dudłať dudy vałašské ďúgała ďúgať duh duha duch dúchač dukát dula dúle dúłek
dřevo nařezané z kmene podélně pilou ("převalené přes suky"), dřevo řezané na rámové pile dřevo opracované pořízem přes léta (časem ztrácelo pružnost i odolnost a snadno se lámalo - "sčesło") viz "dřevo kruté" viz "dřevo kruté" dřevo v polosuchém stavu dřevo smrkové dřímota modřín viz "dřenec" trus drůbeže běhavka mít běhavku; 2. vést plané řeči; 3. plivat mluvka "cérka" nebo dívka chudá, vyzáblá vykálet se prudce (obv. o husách) upadnout; 2. praštit (někoho) žena, která vše prozradí, klevetnice foukat, vát prudce zepředu, slehat sněhem; 2. dělit dřevo za tepla na jemné štípy - luby tečka zobat, kopat, sekat (lehce) chryzantéma; 2. doubek kožich "dubený" vyrobený u kožešníka dubový; 2. barvený duběnkami na žluto dubový lesík duboví, dubový porost kožich "dubený" důlek, kaluž dudák viz "rukávce" žebrání (o Velikonočním pondělí) cumlat dudy st. typu (viz též "gajdy, šutky, fuky") člověk pomalý, nepraktický nahlížet, prohlížet, hledat, shledávat (na různých místech) viz "duška" dužina, větší "dužka" duše, duch (Ten už má małého ducha.); 2. "prd" (Pustíł ducha z břucha.) cikánský kovářský měch dukát (zákl.j.rak. konv. měny ve zlatě od 1753), zlatá mince = 1/2 tolaru = 60 krejcarů hruška, pozdní odrůda vhodná k sušení dole dolík; 2. hra v kuličky, "v dúłek" (fazolemi)
17
Dulina (Vi) dúliť dúminka dún dunda dundať dunst (M) ďupa (F) ďupka dupkať ďupkatý dúra ďúra duramentně (M) durancija ďuravý, ďúďurbať, -biť sa ďúry ďuřbať sa dúřiť sa dusit jídło (Z) duša dušinka, -šátko dušiť sa duška dušovaný duť dut (B) dut (Z) duť sa dútný dužiť duživé dřevo duživý dužka, -ška dužný (Z) dvérca dvérce dveři, -řa dvihať dvoják dvojaký dvojduchý dvojičky
Ludmila viz "dundať" domněnka pole od sloupce ke sloupci na soukenickém rámu (rám měl 10-12 "dúnú") nápoj pít vůně zadnice tečka, skvrna; 2. proutěný dětský košíček podupkávat tečkovaný, strakatý žena rozzlobená díra, šatlava; 2. otvor v "běhúnu młýnca nebo žrn" úplně švestka (druh) děravý pomalu vyrůstat, mít se k světu, vzmáhat se, sílit jeskyně vzmáhat se, sílit hněvat se, zlobit se, durdit se jíst hojně a s chutí duše, osoba (To je duša pofňurá!) ; 2. vidlička v člunku ruč. stavu, na kterou se nastrčí cívka; 3. viz též "stržeň" dušička dušovat se díl bednářské klenby - "venkem obłé, vnitřkem zaokrúhlené" (též "duh") zaklínaný (Na mú dušovanú dušu.) hučet, vytrvale někoho přemlouvat; 2. dout durdit se, zlobit se, hněvat se (na koho) pít velkými doušky hněvat se (Co sa na mňa duješ.) dutý, vyhnilý odolávat odštípnutí ("šindelca") nebo rozštípnutí dřevo, které se špatně dělí při štípání odolávající odštípnutí dužina, díl stěny sudu nebo "bedna" šťavnatý dveře venkovní, poloviční výšky dvířka, vrátka dveře zdvihat úl se dvěma včelstvy (totéž "troják, štverák, paterák" atd.) dvojí (také "trojaký, štveraký" atd.) dvojitý, párový ("dvojduché dveři" - opak jednoduché) dvojčata
18
dvojiť dvojka (M) dvorčinka dvorec dvorka dvořiť si dvúgroška dvúrynščák dvúšvový dy, gdy dyby jak, gdydyby na krásně dyby, gdydycky dýchanec dykolvěk, gdydýl, -lec dým dýmák dýmiť (sa) dýmník dyňa dyndať dyrygovať dysi, gdydysik, gdydyš aš, gdydyš, gdyš dyť džafať + džafnúť + džbel (Vs) + džbrňa + džegoliť + džerzan (M) džgať džgať (sa) džigať džigłotať džignúť dzingať džingla
vykat (komu) kmen dlouhý 2 m jablko (druh) skupina chalup; 2. dvůr hospodářského stavení; 3. společný prostor mezi domy ve dvorcové zástavbě valašských chalup dvořanka zakládat si na něčem, být na něco pyšný peníz starý - čtyrák, dvougroš peníz starý - dvouzlatka viz "okładový" kdy, dávno (Nebýł sem tam už gdy.) za každou cenu, v žádném případě dejme tomu, že by kdyby (Dyby má hładký ocas.) vždy, vždycky puch (ze šatů, "prdů"), vydýchaný, nevětraný vzduch; 2. pach zvířat chovaných v jizbě; 3. kozlí pach kdykoliv kláda, kulatina krátká kouř čerpací měch u "hrubých gajd" dýmat, kouřit (z komína) sopouch, komín nad pecí vyvedený jen na půdu dýně, tykev; 2. velká hlava (pejor.) zvracet; 2. škemrat řídit, vést kdysi kdysi až když když (Kup si to. Dyš nemám peněz.) vždyť chytat (Furt ňa dosi džafáł za lelík.) chytit, uchopit (Džafnúł ju za nohu.) viz "kadłub" tůň (též "zhłaň) šveholit ??? nacpávat, strkat, pěchovat (dovnitř) cpát (se) píchat, bodat šveholit bodnout, píchnout (nožem, prstem, holí) bít, tlouci; 2. cinkat truhla na stravu; 2. nádoba na mouku
