12. 6. 2008 Více najdete na www.nkp.cz a www.klementinum.cz
Ďáblova bible se vrací do rodného kraje (Městské muzeum Chrast 14. 6. – 31. 8. 2008) Výstava Codex gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa), která je věnována legendami opředenému středověkému rukopisu, bude otevřena v Městském muzeu Chrast až do konce srpna. Jde o zkrácenou verzi expozice, jejíž součástí byl v pražské Galerii Klementinum i originál Ďáblovy bible zapůjčený ze sbírek Královské knihovny Švédska ve Stockholmu. Codex gigas byl sepsán na počátku 13. století nedaleko Chrasti - v benediktýnském klášteře v Podlažicích, a tak se nyní vrací symbolicky do svého rodného kraje. Výstavu pořádá Městské muzeum Chrast společně s Národní knihovnou České republiky a pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Ing. Ivo Tomana. Codex gigas byl sepsán na počátku 13. století v benediktýnském klášteře v Podlažicích a záhy se o něm mluvilo jako o jednom z divů středověkého světa. Pozornost přitahoval již svými rozměry - bezmála jeden metr výšky a půl metru šířky, jimž žádná z jiných středověkých knih nemohla konkurovat, a váhou 75 kilogramů. Četné dohady budilo rovněž vyobrazení ďábla, díky kterému se této knize říká také Ďáblova bible. S ním ovšem sousedí vyobrazení Obce boží nebo-li Nebeského Jeruzalému. Jejich spojení není náhodné – jde o symbolické vyjádření podstaty světa, jak ho vnímal středověký člověk, světa, v němž proti sobě stojí Bůh a ďábel. Výstavu Codex gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa) zhlédlo od 20. září loňského roku do 9. března v pražské Galerii Klementinum 61 768 návštěvníků. Národní knihovna ČR za ni obdržela i dvě významná ocenění. V šestém ročníku soutěže Gloria musaealis 2007, v kategorii Muzejní počin
roku 2007, obsadila třetí místo. Výstavní projekt Codex gigas - Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa) a jeho elektronická prezentace na webových stránkách Manuscriptoria získal Cenu Inforum 2008. Ďáblova bible se navíc dočkala i mimořádného ohlasu v literatuře a ve filmu – u příležitosti výstavy vyšly čtyři knihy (včetně českého překladu historického románu z němčiny), byly natočeny dva dokumentární snímky a režisér Jiří Strach nyní připravuje hraný film Ďáblova lest. V Chrasti se představí zkrácená verze klementinské výstavy, která kombinuje především exponáty ze sbírek chrasteckého muzea, archeologické nálezy z Podlažic a kolekci z Národní knihovny ČR. Velikost výstavního prostoru si vyžádala redukci hlavně knižních a rukopisných exponátů, které zde kvůli dodržení ochranného režimu zastupují speciálně vyrobené faksimile. Samotné členění výstavy jinak zůstalo stejné, jako při pražské premiéře. Expozice líčí okolnosti vzniku Ďáblovy bible i její dramatické putování z Čech až na sever Evropy. Zvláštní část je věnována rovněž samotnému obsahu neobyčejného rukopisu, kde jsou na 312 pergamenových listech zaznamenány kromě bible i další texty, včetně Kosmovy kroniky, dvou historických prací Josepha Flavia, lékařských spisů a zaklínacích formulí proti nemocem a zlodějům.
*
*
*
Město Chrast Chrast byla založena ve druhé polovině 13. století benediktýnským klášterem v Podlažicích. Klášter, který vznikl v roce 1159 byl v dubnu 1421 husitskými vojsky zničen a Chrast přešla do světské správy. První zmínka o Chrasti pochází z roku 1318 (potrestání rychtáře Miroslava z Chrasti). V držení města se vystřídala celá řada správců a majitelů, počínaje Jakubem z Kroměšína a konče kardinálem Harrachem, který chrastecké panství koupil roku 1656 pro nově vzniklé Královéhradecké biskupství. V roce 1848 získala Chrast samosprávu, v čele bylo obecní zastupitelstvo se starostou. Roku 1853 byla Chrast povýšena na město. Rozvoj Chrast zaznamenává v druhé polovině 19. století – město bylo připojeno na železniční trať Pardubice – Německý Brod, byl vybudován městský vodovod, vznikají první továrny (výroba špiček, prádla, léčiv, zpracování dřeva),
vznikají politické strany a spolky (Orel, Sokol, divadelní a pěvecký spolek). Z Chrasti byl rovněž poslán do Prahy na stavbu Národního divadla základní kámen. Roku 1893 zakládá Vincenc Paulus muzeum, které bylo nejdříve umístěno v budově školy, později v budově staré radnice. Po odchodu armády z areálu zámku zde bylo umístěno Městské muzeum spolu s Městským úřadem. K budově zámku přiléhá zámecká zahrada, upravená podle návrhu architekta Františka Thomayera z Prahy. Za ohradní zdí je lipová alej s kapličkou sv. Jana Nepomuckého z roku 1728.
Historie zámku Základní kámen byl položen již ve druhé polovině 13. století, kdy byla postavena městská rychta. Roku 1578 odkoupil rychtu i s pozemky Albrecht Slavata z Chlumu a Košumberku, který zde vybudoval panský dům. Roku 1605 rozšířila panský dům o nynější severní křídlo Markéta Berková z Dubé a Lípy. Roku 1620 byl panský dům přiřazen pod správu rosického panství. Po změnách správců a vlastníků prodala 8.března 1656 Anna Eusebie, hraběnka z Harrachu panství i s panským domem kardinálu Arnoštu Harrachovi, pro nově zřízené královéhradecké biskupství. Od roku 1660 v Chrasti sídlil první královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Zámek prodělal další změny za biskupa Jana Adama, hraběte Vratislava z Mitrovic – zahájena stavba východního křídla zámku, za biskupa Jana Josefa, hraběte Vratislava z Mitrovic – zahájena přestavba a dostavba západního křídla, přistavěno jižní křídlo. Poslední generální opravu do roku 1940 prodělal zámek za biskupa Mořice Píchy. Po první pozemkové reformě je objekt v majetku státu, spravován MNV Chrast - dnes Městským úřadem v Chrasti. Poslední opravy zámku a nádvoří probíhaly v 90. letech minulého století. Zdeněk A. Tichý Úsek komunikace NK ČR
