ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ

Ing. Alexandr Mertl - Ekologické inženýrství

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Oznamovatel:

.A.S.A. spol. s r.o.

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Seznam zpracovatelů oznámení

Oznámení zpracoval: Ing. Alexandr Mertl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 45335/ENV/06 ze dne 7.7.2006

Trstěnice 106, 569 57 Trstěnice u Litomyšle tel.+fax: 461 634 530, e-mail: [email protected]

Datum zpracování oznámení:

15.1.2007

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Pavel CETL ovzduší

autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

Mgr. Tomáš CHUDÁREK voda, geofaktory

autorizovaná osoba ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Ing. Petr MYNÁŘ doprava, hluk

autorizovaná osoba ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Mgr. Ondřej VOLF ochrana přírody

autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i, 67 zákona č. 114/1992 Sb.

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2002, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 2 z 53


Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení .................................................................................................... Obsah ......................................................................................................................................... Seznam použitých zkratek ............................................................................................................ Úvod ..........................................................................................................................................

2 3 4 5

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ................................................................................................. 6 ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) ............................................................................................................. 7

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................... 7 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH .......................................................................................................... 15 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ........................................................................................................ 17 ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ......................................... 25

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .... 25 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 26 ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) .................... 37

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................................................................................ 37 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI .......................................... 42 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ...............................................................................................................43 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ .........................................................................................................43 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ..................................................................... 44 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ........................................................................... 45

E.I. POPIS VARIANT ŘEŠENÍ STAVBY ........................................................................................ 45 E.II. POROVNÁNÍ VARIANT ........................................................................................................ 45 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) ......................................................................................................... 46

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE ........................................................................................ 46 F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ............................................................... 46 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ........................... 47

G.I. INFORMACE O ÚČELU OZNÁMENÍ ....................................................................................... 47 G.II. INFORMACE O PROVĚŘOVANÉM ZÁMĚRU ........................................................................... 47 G.III. INFORMACE O VLIVECH NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................. 50 ČÁST H (PŘÍLOHY) ........................................................................................................................ 52

Přehled použitých podkladů ........................................................................................................ 53

STRANA 3 z 53


Seznam použitých zkratek ČIŽP

} Česká inspekce životního prostředí

ČHMÚ

} Český hydrometeorologický ústav

ČOV

} čistírna odpadních vod

ČSN

} Česká státní norma

EF

} emisní faktor

EIA

} Posuzování vlivů na životní prostředí (oznámení, dokumentace, proces); zkratka anglického výrazu (Environmental Impact Assessment)

hl. m. P

} Hlavní město Praha

KHS

} Krajská hygienická stanice

KO

} katalog odpadů

k.ú.

} katastrální území

KÚ

} Krajský úřad

KÚ SčK

} Krajský úřad Středočeského kraje

LPF

} lesní půdní fond

MHMP

} Magistrát hlavního města Prahy

MŽP ČR

} Ministerstvo životního prostředí České republiky

N

} odpady kategorie nebezpečné

NO

} nebezpečný odpad

NV

} nařízení vlády

O

} odpady kategorie ostatní

OA

} osobní automobily

OC

} obchodní centrum

OI

} občanská iniciativa; oblastní inspektorát

OÚ

} obecní úřad

OZKO

} oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PD

} projektová dokumentace

PHO

} pásmo hygienické ochrany

PUPFL

} plochy určené k plnění funkcí lesa

TNA

} těžké nákladní automobily

ÚPD

} územně-plánovací dokumentace

ÚSES

} územní systém ekologické stability

ÚP

} územní plán

VKP

} významný krajinný prvek

ZCHÚ

} zvláště chráněné území

ZPF

} zemědělský půdní fond

ŽP

} životní prostředí

STRANA 4 z 53


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., a slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle § 7 tohoto zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona. Zpracování oznámení probíhalo v období září až prosinec 2006. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace a oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem oznámení během vlastního zpracování a údaje získané zpracovatelem oznámení během vlastních průzkumů lokality. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplývajících z jeho provozu. Oznámení je doplněno o přílohy, které poskytují informace o předchozím procesu posuzování vlivů na životní prostředí II. etapy výstavby skládky odpadů v Ďáblicích a další odborné přílohy (vizualizace, biologický průzkum, měření hluku), jejichž účelem je poskytnutí dostupných informací o záměru a vyhodnocení nejvýznamnějších faktorů z hlediska dopadů na životní prostředí již ve fázi oznámení záměru.

STRANA 5 z 53


ČÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1. Obchodní firma .A.S.A., spol. s r.o.

A.2. IČ 45809712

A.3. Sídlo Ďáblická 791/89 182 00 Praha 8

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Pavel Tomášek tel: 724 270 300 e-mail: [email protected] oprávněný na základě plné moci Ing. Zdeněk Krejčí tel: 724 010 180 e-mail: [email protected] oprávněný na základě plné moci

STRANA 6 z 53


ČÁST B

(ÚDAJE O ZÁMĚRU) B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název a zařazení záměru ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ Záměr lze dle přílohy č. 1 zákona k č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění) zařadit do následujícího bodu: kategorie: bod: název: sloupec:

I 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30.000 tun/rok. A

Dle §4 uvedeného zákona patří záměr pod odstavec (1) písmeno c) a záměr podléhá posuzování podle zákona, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že může mít významný vliv na životní prostředí. Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Základní kapacitní údaje jsou následující: celková plocha:

cca 8 990 m2

užitečný objem odpadu:

cca 290 000 m 3

roční nominální kapacita návozu odpadu:

cca 350 000 t (odpovídá stávajícímu stavu)

předpokládaná životnost:

9 měsíců až 1 rok

B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn v severní části Hlavního města Prahy, mezi místními částmi Ďáblice a Březiněves uvnitř stávajícího areálu skládky odpadu. kraj:

Hlavní město Praha

okres:

Hl. m. Praha (3100)

obec:

Praha (12702); Místní úřad Praha Ďáblice (547298), Městská část - Praha Březiněves (538124)

katastrální území: Ďáblice (730629), Březiněves (614131) Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.1. Situace širších vztahů).

STRANA 7 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obrázek č. 1: Umístění záměru (1:50 000)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakterem záměru je vybudování nové skládkové sekce v areálu stávající skládky a v návaznosti na stávající těleso skládky. Záměr je umisťován do prostoru areálu stávající provozované skládky Ďáblice. Ve své podstatě představuje pokračování skládkové činnosti v areálu, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu i bez rozšiřování do okolních lokalit mimo stávající hranice areálu skládky. Navrženým záměrem nedochází k významné změně ve využití vlastního dotčeného území. Navržená skládková sekce je situována uvnitř oploceného areálu skládky. Ochranný pás zeleně je navržen k přemístění vně areál skládky. Skládka se nachází při okraji městské aglomerace mezi místními částmi. Areál je situován v osamocené poloze mimo zástavbu okolních městských částí. V okolí se nenachází ani nejsou připravovány žádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci případných negativních vlivů. Záměr nevyvolává potřebu realizace jiných staveb či vyvolaných investic s výjimkou inženýrských sítí uvnitř areálu skládky uvedených v rámci popisu záměru.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění V první polovině r. 2009 bude naplněna kapacita tělesa skládky v Praze Ďáblicích. Tato skládka slouží v dané oblasti obyvatelům hl. města Prahy od r. 1993. Rozšíření II. etapy, která byla povolena a zahájena v roce 2002, by prodloužilo možnost ukládání do r. cca 2010 s tím, že bude zajištěna další lokalita s možností ukládat komunální odpad produkovaný na území hl. města Prahy. Při rozšíření tělesa skládky zůstane infrastruktura skládky pro provoz zachována, nemění se ani dosavadní míra rizika vůči okolnímu prostředí a pro obyvatelstvo žijící na území městských částí Ďáblice a Březiněves. Mění se pouze rozsah velikosti tělesa skládky v rámci stávajícího oploceného areálu. Dosavadní bezrizikový provoz skládky prokázal, že zvolená varianta přinese nejmenší zatížení životního prostředí v reálném čase (ukládáním odpadu nebude po dobu provozu zasažena další lokalita v okolí Prahy) a navýšení nákladů za ukládání odpadu pro obyvatele Prahy bude nejnižší. Zůstane rovněž zachováno na delší období využití vyvíjeného bioplynu s dodávkou energií (tepelná, elektrická) do stávajících rozvodů.

STRANA 8 z 53


Navržený záměr je v souladu s Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Umístění navrženého sektoru skládky je vázáno na dostupné pozemky a není navrženo ve více variantách. Rozsah záměru a jeho vztah k okolí je zřejmý z následujícího obrázku. Obrázek č. 2: Situace okolí záměru (1:10 000)

STRANA 9 z 53


B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Základní údaje o stavbě Popis a účel stavby Předmětem záměru je návrh technického řešení rozšíření II. etapy skládky komunálního odpadu na k.ú. Ďáblice. Rozšířením II. etapy řízené skládky se prodlouží o dobu cca 9 měsíců až 1 roku ukládání komunálních odpadů hlavního města Prahy při maximálním využití stávající plochy pro výstavbu skládky (rozšíření tělesa skládky v rámci stávajícího oploceného areálu). Navržené řešení si vyžádá vynětí ze ZPF na ploše pro přemístění výsadby ochranného pásu vysoké zeleně š. 20 m mimo stávající oplocení. Návrh technického řešení jednotlivých stavebních objektů vychází v návaznosti na projektované a zrealizované části skládky, dále ze zkušeností firmy A.S.A. spol. s r.o. a z předpokladu splnění platných zákonných předpisů a technických norem. Rovněž způsob provozování a manipulace s odpady bude v souladu s platnými legislativními předpisy, nařízeními a zákony. Těleso skládky je ohraničeno násypem obvodové komunikace a hrázkou, která zamezí rovněž vniknutí povrchových vod z okolí skládky do prostoru úložiště. Odvod těchto vod bude zajištěn obvodovým příkopem. Vlastní těleso skládky bude izolováno od okolního prostředí kombinovaným těsněním z jílového materiálu (2x250mm) a PE-HD fólie (tl. 2,5mm). Průsakové vody ze skládky budou odváděny drenážními troubami mimo těleso skládky a jímány ve stávající nádrži průsakových vod. Z této jímky bude voda recirkulována zpět na těleso skládky. Skládka bude vybavena odplyňovacím systémem. V počáteční fázi bude plyn likvidován spalováním na hořáku u čerpací stanice bioplynu. Později bude odplyňovací systém přepojen na stávající potrubí vedoucí ke kogenerační jednotce. Povrchové vody podchycené kanalizačním systémem v areálu skládky budou jímány a využívány k závlaze zeleně pomocí zavlažovacího systému. Oddělení skládky od okolí bude zajištěno po obvodu tělesa pásem vysoké zeleně šířky 20 m uvnitř a podél západní strany areálu vně oplocení. Rekultivace skládky bude probíhat průběžně po celou dobu životnosti skládky. Zhodnocení staveniště Staveniště rozšíření II. etapy skládky S-OO Ďáblice se nachází západním směrem od zakončujícího sektoru č. 25 ve II. etapě výstavby. Vlastní rozšíření tělesa skládky je navrženo uvnitř stávajícího oploceného areálu, přemístěná výsadba 20 m širokého ochranného pásu vysoké zeleně je navržena vně areálu a kopíruje stávající oplocení. Před zahájením výkopových prací musí být přemístěna výsadba stávajícího ochranného pásu zeleně za oplocení mimo plochu výstavby tělesa skládky a odstraněna humózní vrstva z plochy výstavby. Výstavba sektoru č. 26 budovaného na ploše rozšíření II. etapy výstavby tělesa skládky si vyžádá šířkovou úpravu sektorů č. 24 a 25 budovaných v II. etapě, vlastní prodloužení tělesa skládky činí 31 m. Rozsah a kapacitní údaje Plocha tělesa skládky I.+II. etapa (stávající):

21,31 ha

II. etapa - rozšíření:

0.899 ha

Plocha tělesa skládky celkem:

22.209 ha

Plocha trvalého záboru: I.etapa (stávající):

31,62 ha

II. etapa (stávající):

10,38 ha

II. etapa - rozšíření:

0,7160 ha

Užitečná kubatura skládky: I+II. etapa skládky

3.500.000 m3 (výsledný tvar)

II. etapa - rozšíření

290.000 m3

celkem

3.792.000 m3 (výsledný tvar)

Procentuelní navýšení využitelného objemu skládky - 0,83 % Životnost rozšíření II. etapy

cca 9 měsíců až 1 rok.

STRANA 10 z 53


Členění stavby a technický popis jednotlivých objektů SO 01 Štěrková komunikace Komunikace bude v době výstavby rozšíření II. etapy v plném rozsahu zbudována po konce větví “A“ a “B“ navržené v II. etapě. Oba dva konce budou vzájemně propojeny větví “C“ , která bude upravena v závislosti na prodloužení tělesa skládky o 31 m na délku 466,1 m. Větev “C“ v šířce koruny 3 m umožní pohyb mechanizmů při údržbě skládky a výstavbě jejího zatěsnění a rekultivace. Povrchová voda z prostoru za skládkovým tělesem bude odvedená odvodňovacím příkopem do propustků na konci 26. sekce pod sjezdy na konci obou větví komunikace. Stávající násyp tělesa komunikace bude upraven a přehutněn na předepsané hodnoty. Přehutnění násypu komunikace musí být věnována zvýšená pozornost s ohledem na výslednou únosnost její konstrukce. V rámci tohoto objektu bude provedeno v délce 15 m odstranění konce štěrkové staveništní komunikace vedoucí při jižním okraji areálu skládky mezi oplocením a 20 m pásem zeleně. Tato komunikace slouží v době výstavby tělesa skládky, nebo provádění rekultivace k odklonu vozidel navážejících odpad do tělesa skládky a k příjezdu vozidel dodavatele stavby k zařízení staveniště. SO 02 Těleso skládky Těleso skládky je objemově nejrozsáhlejším objektem. Na rozšířené ploše tělesa skládky se nachází vrstva humusu o průměrné tl. cca 60 cm, která musí být skryta v předstihu v mimovegetačním období po etapách a to ve 2 vrstvách – ornice tl. 30 cm a podorničí tl. 30 cm. Celková kubatura humózních hlín je cca 6.738 m3. Práce prováděné na tomto stavebním objektu jsou spojené s úpravou půdorysného tvaru sektorů č. 24 a č. 25 navržených ve II. etapě výstavby skládky. Rozšíření skládky o sektor č. 26 bude při realizaci znamenat : -

narovnání obslužné komunikace větev “A“ do přímky u vybudovaného sektoru č.23

-

změnu šířky sektoru č. 24 na 31 m, č. 25 na 35 m

-

změnu vzdálenosti šachet hlavního sběrače průsakových vod; vzdálenosti: Š23 - Š24 = 31m, Š24 Š25 = 35m, Š25 - Š26 = 45 m

-

sektor č. 26 má nepravidelný tvar zrcadlově zobrazeného písmena D a bude mít šířku 0 - 58 m

-

půdorysný tvar skládky z II. etapy výstavby skládky zůstane zachován, západní hrana úložného prostoru tělesa skládky bude posunuta v ose podélného profilu o 31 m západním směrem

Stavební práce budou spočívat především v zemních pracích při tvarování dna a svahů skládky, odtěžením a zpětným nasypáním do tvaru stabilního zemního tělesa. Dno tvoří střechovité příčné spády o min. sklonu 3 % a max. sklonu 6,5 % s ukloněním v podélném směru ve sklonu 2, 5% na 1,5 %. Zemní práce budou spočívat v těžbě a přesunu zeminy v místě skládky, které tvoří sprašové hlíny a slínovce a jílovité hlíny. Zemina nevhodná pro výstavbu minerálního těsnění skládky bude deponována odděleně na deponii u jejího severního okraje a použita následně pro výstavbu násypů tělesa skládky a štěrkové komunikace. Přebytek zeminy bude využit pro výstavbu rekultivační vrstvy skládky. Zemina nevhodná k tvorbě minerálního těsnění se vyskytuje zejména v SZ části plochy skládky, kde se vyskytují štěrkopísky a štěrky blízko povrchu. Minerální zemina v podloží skládky vykazuje v neporušeném stavu koeficient filtrace kf =10-9 až 10-11 m.s-1, zhutněním se nepropustnost cca o jeden řád zvýší. Předpokládané množství vytěžené zeminy pro celou stavbu je cca 17000 m3. Kombinovaný těsnicí systém tvoří: Minerální těsnění Parametry pro tvorbu minerálního těsnění : Koeficient filtrace

kf ≤ 10-9 m.s-1

Koeficient míry zhutnění

koeficient míry zhutnění C ≥ 0,975

Celková tloušťka min. těsnění

0,5 m

Vrchní vrstva těsnění (pod folií) nesmí obsahovat kamenité úlomky > 63 mm. Parametry je nutno ověřit na zkušebním poli zhutňovacím pokusem.

STRANA 11 z 53


Těsnicí folie Pro konstrukci foliového těsnění dna skládky je navržena folie z vysokohustotního polyetylénu (PEHD) s mechanickou, chemickou a biologickou stálostí následujících parametrů : - materiál

nízkotlaký polyetylén, stabilizovaný proti UV záření

- hustota

min. 0,942 g.cm-3

- tloušťka folie

min. 2,5 mm

- šířka folie

min. 5 m

Pro těsnění dna i svahů skládky je navržena folie s hladkým povrchem. Vlastnosti folie musí zodpovídat ustanovením NORM S 2073 z 02/1994. Ochranné vrstvy Před mechanickým poškozením je folie PE-HD chráněna geotextilií, jejíž technické parametry musí zodpovídat následujícímu: doporučená hodnota testu CBR nad 8000 N. Odvodnění tělesa skládky Veškerá voda z prostoru skládky se shromažďuje na jeho dně, nad těsnicími vrstvami a je z něho odváděna drenážním systémem, skládajícím se z : -

plošného štěrkového drénu

-

trubního vedení – sběrné drény

Plošný štěrkový drén tvoří propustnou, filtračně stabilní vrstvu tl. min. 30 cm na dně a svazích skládky. Štěrk je kulatého zrna, praný, bez příměsí, zrnitosti 16-32 mm a koeficient filtrace kf ≥ 10-3 ms-1. Trubní vedení V údolnicích střechovitých profilů jsou uložené porubní drény z tlakového potrubí PE-HD (PN10) ve spádu 2,3 % a 1,5 %. Toto drenážní potrubí je položeno na geotextilii pod vrstvou drenážního štěrku. Drenážní potrubí je z materiálu následujících parametrů: - potrubí PE-HD

∅225x20,5mm, PN 10, z 3/4 perforované a plné

Potrubí bude položeno tak, že perforovanou částí bude otočeno nahoru. Odtok průsakových vod je umožněn po vnitřním hladkém povrchu potrubí. Dnem tělesa skládky potrubí prochází pomocí prostupového kusu, který zajišťuje eliminaci jeho délkové roztažnosti a pokračuje plným potrubím do šachty hlavního sběrače. Hlavní sběrače navazují na jejich stávající části, sběrač průsakových vod je navržen z potrubí PE-HD 315x17,9 mm, sběrač čistých vod je navržen z potrubí PVC KORUG DN 400. Šachta hlavního sběrače V této šachtě je drenážní potrubí sektoru č. 26 zaústěno do hlavního sběrače průsakových nebo povrchových vod. Na sběrač povrchových vod je napojení provedeno pomocí propojovacího kusu (sektor neznečištěn odpadem), na sběrač průsakových vod je napojení provedeno záměnou propojovacího kusu za sifon s klapkovým uzávěrem pro možnost uzavření výtoku (v sektoru je uložen odpad). Přepojení musí být provedeno před započetím ukládání odpadu do sektoru. Šachty hlavního sběrače průsakové vody jsou navrženy železobetonové s vyložením dna i stěn šachty do výšky 3m folií PE-HD tl. 2,5 mm, nad touto hranicí až po poklop je navržena ochranná fólie PE-HD tl. 1,0 mm. Záchytné sítě proti úletu lehkých odpadů Podél komunikace po obvodu tělesa skládky bude umístěna záchytná nylonová síť v. 5,4 m na ocelových sloupcích z trubek výšky 6 m, která bude v místech aktivní části skládky. Kontrolní vrty Pro zajištění bezpečné ochrany podloží skládky před znečištěním a k indikaci znečištění v podloží skládky budou využity stávající hydrogeologické vrty zahrnuté do monitorovacího systému celého areálu skládky (zpracoval Geotest a.s. Brno), doplnění systému vzhledem k jeho rozsahu není nutné.

STRANA 12 z 53


Rekultivační vrstva Výstavba rekultivační vrstvy tělesa skládky probíhá po etapách současně s navážením a dosednutím odpadu. Na svazích se přímo na zhutněný povrch překryvu z inertního materiálu uloží ve 3 pásech ke každé plynové studni drenážní geotextilie Terradrén a 40 cm těsnící vrstva (2x20 cm) z jílového materiálu o koeficientu filtrace kf ≤ 10-9 ms-1. Na tuto vrstvu bude v pásech uložena drenážní vrstva z filtrační geotextilie Fildrén, vrstva zeminy v tl. 60 cm (materiál z výkopu) a povrch bude uzavřen 40 cm vrstvou humusu. Všechny tyto vrstvy jsou ukládány rovnoměrně s výslednou linií svahu. Na rekultivovaných svazích skládky se vysadí vhodné nízkorostoucí dřeviny, aby se podpořil přírodní charakter umělého tělesa. Sklon svahů tělesa skládky byl stanoven na jižní straně 1:2,25, na zbylých stranách 1:2,5. Statický výpočet stability zpracovaný pro I. etapu skládky zůstává v platnosti. Nad sektorem č. 26 se nachází pouze rekultivace svahů skládky, vrchlík končí nad II. etapou výstavby. Povrch bude zatravněn a ozeleněn. K závlaze ozeleněného povrchu skládky je na jejím povrchu navržen zavlažovací systém skládající se z rozvodu výtlačného potrubí a postřikovačů – závlaha akumulovanou povrchovou (neznečištěnou) vodou. Po povrchu rekultivace skládky bude tažen rovněž rozvod výtlaku průsakových vod k zavlažovacím studním odpadu k dotaci odpadu vodou pro vývin bioplynu. K vývinu plynu je potřeba dotace cca 2% čerpaného množství. Prognózované množství potřeby závlahové vody k vývinu bioplynu je cca 30.000 m3. Technologie skládkování Na hotové dno "vany" skládky se první vrstvy odpadu naváží pomocí lehkých mechanizmů, nejlépe s čelní radlicí tak, aby nedošlo k poškození drenážních a těsnících vrstev skládky. V těchto prvních vrstvách odpadu nesmí být žádné neskladné části a úlomky, které by mohly poškodit těsnění skládky. Zde se doporučuje ukládat odpad, který bude tvořit kvalitní základ skládky z hlediska její stability a bude dostatečně propustný pro skládkovou vodu. Důkladné zhutňování těžkým kompaktorem s ozubenými koly je možné provádět až po navezení cca 2 m vrstvy odpadů. Mechanicko-fyzikální vlastnosti ukládaného odpadu budou dokladovány a uložení na skládce bude u každého odpadu posuzováno individuálně. Ukládání různých druhů odpadu musí být provedeno tak, aby nedocházelo k případným nekontrolovatelným reakcím a porušení stability skládky. Odpady, které by svým uložením mohly zapříčinit porušení stability skládky, budou ze skládkování buď vyloučeny, nebo bude provedeno jejich kondiciování, případně promíchání s ostatními odpady přímo v tělese skládky tak, aby výsledný materiál byl ze statického hlediska vhodný. Postup pro ukládání odpadu bude zanesen do počítačové evidence odpadů, způsob kondiciování do smluv provozovatele s objednateli. Čistota vozidel jezdících po tělese bude zajištěna úpravou provozních předpisů pro skládkování, kde komunikace budované v tělese mají upravený povrch (např. štěrkování) a vozidla nepřicházejí do styku s odpadem jej zanechávají na cestě ve skládce. Při výjezdu z tělesa skládky je možno provést očistu na oklepové či mycí rampě. Dle zkušeností z dosavadního provozu na skládce v Ďáblicích tato opatření plně vyhovují. Čistota odjíždějících vozidel je kontrolována obsluhou skládky při výjezdu z areálu. SO 05 Odplynění skládky V rámci tohoto objektu je navržena jímací část odplyňovacího systému, složená z jímacích studní, které budou napojeny spodním odtahem na aktivní odplyňovací systém skládky, skládající se ze sběrného potrubí, svodného potrubí a regulačních šachet. V rámci I. etapy skládky byla vybudována likvidační koncovka bioplynu, skládající se z čerpací stanice a havarijní možnosti spalování na vysokoteplotní pochodni. Z čerpací stanice je bioplyn odebírán kogenerační jednotkou k výrobě el. a tepelné energie. V současné době je ze skládky v Ďáblicích odebíráno 1.100 m3/hod a prognóza je max. cca 3.000 m3/hod. V rámci rozšíření II. etapy je odplyňovací systém skládky rozšířen o dvě vertikální plynové studny č. 161 a 162. Studny jsou napojeny na regulační šachtu bioplynu RŠ XXIV, odkud je bioplyn přiváděn k čerpací stanici sběrači. Regulační šachty budou napojeny na hlavní sběrače a ty připojeny na jejich stávající část. Po uzavření skládky a rekultivaci se upraví zhlaví jímacích studní pro horní odtah a jímací potrubí bude taženo po povrchu skládky, jímací potrubí spodního odtahu bude odpojeno. SO 12 Osvětlení areálu Venkovní osvětlení zajišťuje osvětlení vjezdu do tělesa skládky včetně prostoru pro ukládání odpadu, provozního areálu se zpevněnými plochami a prostoru u jímek. Bude provedeno výbojkovými a

STRANA 13 z 53


halogenovými svítidly. Osvětlení navržené pro II. etapu výstavby bude rozšířeno o dva osvětlovací stožáry s výbojkovými svítidly, osvětlující prodlouženou část komunikací podél S a J obvodu skládky. Na tyto stožáry budou v době aktivního návozu do sekce 26 umístěna halogenová svítidla nasměrovaná do tělesa skládky, osvětlující komunikace. Osvětlení bude napájeno z rozvaděče RVO umístěného vedle hlavního rozvaděče nn. SO 23 Sadové úpravy provozního areálu Na ohumusovaných plochách areálu skládky bylo provedeno ozelenění zasetím a výsadbou travního porostu spolu s keřovým a stromovým porostem tak, aby území dotčené výstavbou se co nejdříve začlenilo do přirozeného vzhledu krajiny. Při rozšíření skládky západním směrem o 31 m dojde výstavbou k zásahu do tohoto pásu. Výsadba v 20 m pásu podél oplocení zůstane zachována pouze částečně v JZ rohu areálu skládky, kde se nachází mimo plochu výstavby. Pás zeleně podél Z strany areálu skládky bude v předstihu přesazen ve vhodném období za oplocení. Pás zeleně bude kopírovat oplocení v jeho těsném kontaktu. Při doplnění výsadby bude využita stávající druhová skladby zeleně. SO 24 Sadové úpravy úložiště Na ohumusovaném povrchu rozšířeného tělesa skládky bude provedeno ozelenění zasetím a výsadbou travního porostu spolu s keřovým porostem. Výsadba nízkokořenících dřevin bude probíhat ve shlucích tak, aby nebránila údržbě povrchu tělesa skládky a vzhled krajiny působil co nejpřirozeněji. Druhová skladba bude upravena tak, aby byla provázána s navrženými zelenými plochami v okolí skládky s využitím autochtonních druhů (např. trnka, růže šípková a pod.). Podrobné zpracování druhové skladby a rozmístění bude provedeno v dalším stupni projektové dokumentace. SO 27 Rozvod nn Stávající napájení areálu zařízení staveniště el. energií bude využito, bude provedeno zkrácení vedení a rozvaděč umístěn do prostoru přemístěné části zařízení staveniště. Údaje o provozu Provoz na rozšířené části skládky se bude řídit platným provozním řádem stanovujícím povinnosti a odpovědnosti provozovatele, uživatelů skládky a příslušnými hygienickými předpisy. Dále vyhláškami Ministerstva životního prostředí č. 337/1997 Sb. (Katalog odpadů) a č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a platnou legislativou vztahující se k provozování skládek. Přivážený odpad bude vážen a kontrolován včetně radioaktivity, zda odpovídá deklarované kategorii a poté ukládán podle druhu a kategorie tak, aby nemohlo dojít k nežádoucím vzájemným reakcím. Místo uložení bude evidováno. Odpad bude po uložení zpracován - hutněn kompaktorem a postupně vrstven a zakrýván inertním materiálem. Stávající provoz na skládce je ustanoven jednosměnný, s provozní dobou v pracovní dny od 3.00 do 17.00 hod., sobota od 8.00 do 11.00 hod., ostatní dle dohodnutých režimů Celkem je v provozu skládky zaměstnáno 11 osob. Realizace záměru rozšíření II. etapy skládky nemá vliv na provozní režim ani na zaměstnanost v provozu skládky. Podrobnější situace skládky jsou patrná z přílohy 2 oznámení: 2.1. Katastrální mapa 2.2. Situace skládky 2.3. Situace skládky po rekultivaci 2.4. Řez tělesem skládky B-B

STRANA 14 z 53


B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby:

06/2007

Předpokládaný termín dokončení:

01/2009 (uvedení do provozu) 01/2010 (ukončení skládkování)

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Hlavní město Praha Magistrát hlavního města Prahy Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1

Obec:

Praha, Místní úřad Praha Ďáblice Květnová 533/52 182 00 Praha 8 Praha, Městská část - Praha Březiněves U parku 140 182 00 Praha 8

správní obvod obce s rozšířenou působností:

Praha

správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem:

Praha

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí Rozhodnutí

Příslušný správní úřad

Územní rozhodnutí, stavební povolení

ÚMČ Praha 8, Odbor výstavby

B.II.

ÚDAJE O VSTUPECH (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)

B.II.1. Půda Celková plocha pozemku staveniště je 8.990 m2. Záměr počítá s bezprostředním využitím částí pozemků p.č. 1580/1, 1608/4, 1608/3 a 1604, všechny v katastrálním území Ďáblice (730629). Hranice dotčených pozemků jsou patrné ze situace uvedené v příloze č. 2.1. Katastrální mapa. Tab.: Dotčené pozemky

parcelní číslo

druh pozemku

způsob ochrany

1580/1

orná půda

ZPF

4 035

1608/4

orná půda

ZPF

2 160

1608/3

orná půda

ZPF

880

1604

ostatní plocha

---

170

výměra (m2)

U dotčených pozemků bude provedeno trvalé odnětí o celkovém rozsahu 7.245 m 2. Záměr nezasahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ochranná pásma V zájmovém území záměru se vyskytují ochranná pásma technické infrastruktury. Jiná zvláštní ochranná pásma nejsou v zájmovém území vymezena.

STRANA 15 z 53


B.II.2. Voda (například zdroj vody, spotřeba)

Pitná voda Záměr je začleněn do provozu stávající skládky odpadů. Provoz záměru bude zajištěn stávající obsluhou skládky, z tohoto důvodu nedojde ke změně stávající potřeby pitné vody. Zdrojem pitné vody bude stávající rozvod pitné vody pro skládku. Užitková voda Při provozu skládky je dle potřeby užívána voda k protiprašnému postřiku zpevněných ploch komunikací v areálu, případně k zavlažování zelených ploch v době sucha. K uvedeným účelům je užívána jednak pitná voda z vodovodní přípojky a jednak nekontaminovaná srážková voda zachycená ve volných sekcích skládky. Technologická voda Během provozu stavby je používána technologická voda pro potřebu zavlažování povrchu skládky v suchých obdobích. Voda pro zavlažování povrchu aktivní části skládky pro zamezení prašnosti v suchých obdobích je čerpána z bezodtoké retenční jímky pro záchyt průsakových vod. Případný nedostatek vody v retenční jímce může být řešen prostřednictvím rozvodu pitné vody. Požární voda V případě požáru během provozu stavby bude jako voda požární použita voda z rozvodu pitné vody, případně průsaková voda shromážděná v retenční jímce a voda dovezená zásahovými vozidly.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Potřeba elektrické energie bude pokryta odběrem z veřejné distribuční sítě stávající přípojkou. Dojde pouze k úpravě areálového vedení a přemístění rozvaděče. Z hlediska výkonu a odběru zůstává prakticky zachován současný stav bez významnějšího navýšení. Zemní plyn Odběr zemního plynu není uvažován. Tepelná energie Výroba tepelné energie v rámci využívání skládkového plynu zůstává zachována beze změny. Záměr nevyžaduje výrobu tepelné energie. Pohonné hmoty Potřeba pohonných hmot v rámci provozu skládky zůstává na současné úrovni beze změny. Vstupní suroviny Provoz skládky nevyžaduje žádné zvláštní vstupní suroviny. Hlavním vstupem jsou odpady, které jsou ukládány k tělese skládky. Beze změny současného stavu. Potřeba strategických zdrojů přírodních surovin není uvažována.

STRANA 16 z 53


B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu jsou dány zejména počtem vozidel dopravní obsluhy. Záměr představuje pokračování skládkové činnosti, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu, která činí cca 350 000 tun za rok. Intenzita dopravní obsluhy i dopravní trasy tedy budou odpovídat stávajícímu stavu. Údaje o dopravních nárocích jsou následující: Dopravní obsluha:

celkový počet vozidel:

cca 100 000 voz/rok (400 voz/den)

druh vozidel:

nákladní

průměrná tonáž:

cca 3,5 t

dopravní trasy:

hlavní vjezd do areálu, ul. Ďáblická, ul. Cínovecká (silnice R8), komunikační systém města Prahy

rozdělení směrů dopravy:

cca 80% jih, cca 20% sever

čas dopravy:

denní doba pracovních dní

Zaměstnanci, ostatní: celkový počet vozidel: Výstavba:

cca 8000 voz/rok (30 voz/den)

druh vozidel:

osobní

intenzita dopravy:

variabilní (cca desítky vozidel za den)

druh vozidel:

převážně nákladní

B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií)

B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje V souvislosti s provozem hodnoceného záměru není navrženo zřízení žádného nového bodového zdroje znečišťování ovzduší. V současnosti je v areálu provozována kogenerační jednotka využívající skládkový plyn produkovaný stávající částí skládky. S využitím plynu v kogenerační jednotce se počítá i v budoucnu. Předpokládaná emise škodlivin (při max. produkci 3.000 m3 skládkového plynu za hodinu) je následující: roční emise škodlivin:

NOx: CO: CxHy: SO2: TL:

1.577,6 t/rok 393,5 t/rok 788,8 t/rok 52,9 kg/rok 1.314,7 kg/rok

Pozn.: Pro výpočet byl použit emisní faktor dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

Liniové zdroje Rozšířením skládky odpadů nevznikne žádný nový liniový zdroj znečišťování ovzduší. Navrhovaný záměr nepředpokládá nárůst intenzity skládkování, pouze řeší pokračování skládkování v dalším období. Doprava odpadů bude probíhat po stávající trase s nezměněnou intenzitou dopravy, emise škodlivin bude tedy prakticky shodná jako za stávajícího stavu. Předpokládaná emise škodlivin z pohybu svozových vozů v areálu skládky je následující: emise škodlivin z dopravy:

NOx: 33,596 kg/den CO: 34,373 kg/den CxHy: 18,241 kg/den

8,567 t/rok 8,765 t/rok 4,651 t/rok

STRANA 17 z 53


Plošné zdroje Jako plošný zdroj znečišťování ovzduší bude působit samotná plocha rozšířené skládky. Z hlediska kategorizace zdroje je navrhovaná skládka dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší (dle přílohy č. 1, bod 5.1. je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší skládka přijímající více než 10 t odpadu denně nebo mající celkovou kapacitu nad 25 000 t, mimo skládky inertního odpadu). Zdrojem emisí je jednak samotný provoz na ploše skládky, tedy doprava a vykládka odpadu, jeho rozhrnování a hutnění a následné překrývání inertním materiálem. Dále je zdrojem emise škodlivin odpad uložený na úložišti, respektive procesy probíhající v uloženém odpadu jejichž produktem bude skládkový plyn. Emise z manipulace s odpadem budou produkovány především spalovacími motory vozidel a mechanismů pohybujících se po ploše skládky. Prašnost a případný zápach čerstvě navezeného odpadu bude minimalizována postřikem vodou a překrýváním odpadu inertním materiálem. Z hlediska množství emitovaných škodlivin opět můžeme konstatovat, že oproti stávajícímu provozu nedojde ke změně, neboť použité mechanismy a pracovní postup budou totožné jako v současnosti. Předpokládaná emise z provozu svozových vozů na skládce (volnoběh, váha, vykládka, mytí) a hutnění odpadu (buldozer, 3 kompaktory) je následující: emise škodlivin z plošného zdroje:

NOx: 65,83 kg/den CO: 67,35 kg/den CxHy: 35,74 kg/den

16,79 t/rok 17,18 t/rok 9,12 t/rok

Celková emise skládkového plynu (pro celou skládku) je očekávána v úrovni do max. 3.000 m3/h a bude se v průběhu času měnit v závislosti na stupni rozkladných procesů uvnitř skládky. Rozšířená část skládky - sekce č. 26 - bude (obdobně jako stávající skládka (II. etapa) vybavena systémem pro jímání a odvod skládkového plynu vyhovujícím ČSN 83 8034. Skládkový plyn je jímán a spalován v kogenerační jednotce. Dále je k dispozici fléra pro volné spalování bioplynu. Výstavba V průběhu stavebních prací bude docházet k zásahům do terénu a dalším stavebním pracím při kterých bude docházet k emisi prašných částic. Doba emise bude omezená, emitované množství bude značně proměnné a bude závislé na aktuálních klimatických podmínkách. V průběhu výstavby také dojde ke krátkodobému nárůstu emisí produkovaných dopravou stavebních surovin a materiálů. Předpokládaná maximální emise škodlivin je následující: denní emise škodlivin:

NOx: CO: CxHy: SO2: TL:

3,4 kg/km.den 2,9 kg/km.den 0, 7 kg/km.den 0,001 kg/km.den 0,3 kg/km.den

Pozn.: Pro výpočet byl použit program MEFA 02, doporučený Ministerstvem životního prostředí.

Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů a mechanismů obsluhujících stavbu. Úlet odpadů ze skládky Potenciálním sekundárním zdrojem je úlet odpadů lehkých částí z ukládaného odpadu v aktivní části skládky. Skládka je průběžně rekultivována, čímž se snižuje možnost úletu odpadů. Problematika úletu odpadů je rovněž řešena v rámci provozního řádu, kdy ve větrných dnech je organizováno ukládání odpadů ve spodních etážích skládkového tělesa tak, aby nedocházelo k úletům mimo těleso skládky. V případě, že tento postup není respektován nebo přesto dojde k úletu odpadů, je obsluha skládky povinna provést úklid okolí. Zápach Průběžná rekultivace snižuje možnost úniku pachových látek i riziko působení západu v širším okolí skládky. Na skládce je jímán vznikající bioplyn, který je využíván v kogenerační jednotce. Dále je v rámci rekultivace vybudováno tzv. horní odplynění, které veden rovněž k minimalizaci západu ze skládky.

STRANA 18 z 53


B.III.2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost)

Průsakové vody Plocha rozšíření skládky bude odvodňována jako samostatná sekce, napojená na kanalizaci průsakových vod, která je vedena podél okraje skládky. S vodami bude nakládáno stávajícím způsobem, tj. budou svedeny do bezodtoké retenční jímky o objemu 1 400 m3 a zneškodněny zpětným skrápěním povrchu skládky, v případě potřeby (přebytku) pak odvozem na vhodnou ČOV. Objem průsakových vod rozšířené sekce skládky lze odhadnout podle vztahu: V=F×ψ×h kde: V F ψ h

je je je je

průměrný roční objem odtoku průsakových vod [m3] plocha rozšířené sekce [m2] - F = 9 270 m2 odtokový koeficient - ψ = 0,1 (pro konfiguraci terénu 1-5% kde se předpokládá vysoký odpar) průměrná roční výška srážek [m] - h = 0,487 m (dlouhodobý srážkový normál)

V = F × ψ × h = 9 270 × 0,1 × 0,487 = 451,449 m3 Uvedený odtok odpovídá průměrnému odtoku ve výši 0,0143 l.s-1. Průsakové vody budou produkovány po dobu zavezení sekce do její rekultivace. Životnost sekce činí max. 1 rok, postup rekultivace až na čelo skládky lze očekávat zhruba do dvou let po ukončení skládky. Průsaková jímka je dimenzována s dostatečnou rezervou pro zachycení přívalových srážek, což bylo prokázáno dosavadním provozem. Srážkové vody V souvislosti s rozšířením II. etapy skládky dojde k posunutí čela skládky o zhruba 30 m oproti stavu schválenému pro II. etapu výstavby. Spolu s prodloužením tělesa skládky dojde k posunutí pásu zeleně oproti předpokladu II. etapy a k prodloužení obvodové komunikace a obvodového pásu zeleně. Celkové navýšení ploch oproti předpokladům II. etapy pak bude zhruba činit: 300 m2

-

plocha prodloužení obvodové komunikace (F1):

-

plocha nové zástavby skládkou (F2):

9 270 m2

-

plocha prodloužení obvodové zeleně (F3):

2 150 m2

Objem srážek zachycených na nově vybudovaných zpevněných plochách komunikací a provozních objektů v průměrném klimatickém roce lze přiblížit pomocí vztahu: V=F×ψ×h kde: V F ψ h

je průměrný roční objem odtoku srážkových vod [m3] je zastavěná plocha [m2] je odtokový koeficient ψ1 = 0,9 (zastavěné plochy a komunikace s možností odtoku do kanalizace) ψ2 = 0,15 (plochy pokryté vegetací s možností odtoku do kanalizace, spád terénu nad 5 %) ψ3 = 0,05 (plochy pokryté vegetací s možností odtoku do kanalizace, spád terénu do 1 %) je průměrná roční výška srážek [m] - h = 0,52 m (dlouhodobý srážkový normál)

Odtok z areálu stavby v ročním průměru lze přiblížit podle vztahu: q = V/t kde: V je průměrný roční objem odtoku srážkových vod [m3] t je jeden rok (31536000 s).

STRANA 19 z 53


Z hlediska změny odtoku z území oproti předpokladům výstavby II. etapy skládky je nutné rozlišit následující základní provozní situace: -

období provozu nové sekce skládky

-

období po rekultivaci rozšířené (nové) části skládky

V období provozu nové sekce (č. 26) bude navýšení odtoku z území v důsledku realizace záměru rozšíření II. etapy skládky činit: V1 = F1 × ψ1 × h = 300 × 0,9 × 0,487 = 131,49 m3 V2 = 0 m3 (plocha skládky vyloučena z odtoku povrchových vod) V3 = F3 × ψ3 × h = 2 150 × 0,05 × 0,487 = 52,3525 m3 V = V1 + V2 + V3 = 140,4 + 0 + 55,9 = 183,8425 m3 q = V/t = 183 842,5/31536000 = 0,00583 l.s-1 V období po rekultivaci rozšířené části II. etapy skládky bude navýšení odtoku z území činit: V1 = F1 × ψ1 × h = 300 × 0,9 × 0,487 = 131,49 m3 V2 = F2 × ψ2 × h = 9 270 × 0,15 × 0,487 = 677,1735 m3 V3 = F3 × ψ3 × h = 2 150 × 0,05 × 0,487 = 52,3525 m3 V = V1 + V2 + V3 = 140,4 + 723,06 + 55,9 = 861,016 m3 q = V/t = 861 016/31536000 = 0,02730 l.s-1 Neznečistěné vody jsou odváděny do jímky povrchových vod, odkud jsou vypouštěny odvodňovacím příkopem podél místní komunikace do povrchového toku (Mratínský potok). Jímka povrchových vod plní zároveň funkci retenční nádrže pro utlumení dopadů nárazových srážek na vodnost povrchového toku. Manipulací na jímce je zajištěno, že akumulovaná voda je odpouštěna mimo kulminaci průtoku v povrchovém toku v důsledku srážek. Odpadní vody splaškové S ohledem na skutečnost, že provoz záměru bude zajišťován stávající obsluhou skládky odpadů, není předpokládána změna ve stávající produkci odpadních vod. Záměr bude využívat stávajícího systému nakládání se splaškovými vodami, které jsou odvedeny na vlastní ČOV typ AS NIKKOL 15. Vyčištěné vody jsou vedeny do jímky průsakových vod a odtud čerpány do tělesa skládky nebo odváženy na vhodnou ČOV. Recipient, čistící zařízení V důsledku realizace rozšíření II. etapy není nutné budovat v provozu nová čistící zařízení. Využívána budou stávající zařízení biologické ČOV splaškových vod a odlučovače lehkých kapalin. Recipientem neznečistěných srážkových vod bude místní vodoteč (Mratínský potok).

B.III.3. Odpady Skládka je zařízením pro odstraňování odpadů jejich ukládáním na skládky. Odpady kategorie I a O, vzniklé z vlastního provozu, budou proto ukládány přímo na vlastní skládce. Nad tento rámec bude produkováno pouze malé množství odpadů kategorie N. Jde například o odpady charakteru odpadních zářivek a jiného odpadu, obsahujícího rtuť, baterií a akumulátorů, odpadních tonerů, vyřazené elektroniky, odpadů z provozní údržby mechanismů apod. Množství nepřesáhne několik desítek až stovek kg za rok. Tyto odpady budou předávány odborné firmě (příslušná střediska vlastní společnosti) a zneškodňovány v rámci platné legislativy. S veškerým odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpad bude dle tohoto zákona tříděn, shromažďován a likvidován dle jednotlivých druhů a kategorií stanovených vyhláškou MŽP č. 381/2001 Sb., kterou byl vydán katalog odpadů. Odpady vzniklé z výstavby budou proto ukládány resp. využity přímo na vlastní skládce. Jde o odpady charakteru stavebních a demoličních odpadů. Množství nepřesáhne řád tisíce tun za období výstavby.

STRANA 20 z 53


B.III.4. Ostatní Záměr představuje pokračování skládkové činnosti za použití stávajících technologií a při zachování stávajících intenzit dopravy i dopravních tras. Z hlediska hlukových emisí proto oproti stávajícímu stavu nedochází ke změně. Obdobně tak poloha zdrojů hluku ve vztahu k venkovnímu chráněnému prostoru se oproti stávajícímu stavu významně nemění (dochází sice ke zvětšení vzdálenosti, celkově však akusticky nevýznamnému). Údaje o emisích hluku, vibrací, záření resp. dalších faktorů jsou následující: Hluk:

kompaktor 550: soudobý počet: doba provozu: umístění:

do LA = 85 dB/5 m 2 cca 14 h/den povrch skládky

buldozer New Holland: soudobý počet: doba provozu: umístění:

do LA = 90 dB/5 m 1 cca 14 h/den povrch skládky

traktor Zetor: soudobý počet: doba provozu: umístění:

do LA = 85 dB/5 m 1 cca 14 h/den areálové komunikace, povrch skládky

provoz nákladních vozidel v areálu: soudobý počet nákladních vozidel: doba provozu: umístění:

do LA = 80 dB/5 m do cca 3 cca 8 h/den povrch skládky, areálová komunikace

kogenerační jednotka: počet: doba provozu: umístění:

do LA = 80 dB/5 m 1 24 h/den areál skládky (při vjezdu do areálu)

výstavba:

do LA = 80 dB/5 m

Vibrace:

nejsou produkovány ve významné míře

Záření:

ionizující záření:

zdroje nejsou používány

elektromagnetické záření:

významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení)

Další fyzikální nebo biologické faktory:

nejsou používány

B.III.5. Rizika vzniku havárií Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů. Riziko havárií a dopravních nehod nepřevýší běžně akceptované riziko, doprava nebezpečného zboží nebude prováděna. Záměr nespadá do režimu zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. Provozní řád skládky řeší tyto možné havarijní situace a postupy při jejich výskytu: • • • • • • • • • •

uložení nepovolených odpadů, požár, dešťový příval, vniknutí povrchových vod do skládky, výpadek elektrického proudu, nález nebezpečných předmětů, zjištění kontaminace vod v monitorovacím systému, přemnožení obtížného hmyzu nebo hlodavců, únik ropných látek z mobilních prostředků, mechanizace nebo skladového prostředku, porušení těsnicí vrstvy.

STRANA 21 z 53


Analýza rizik nestandardních stavů V souvislosti s provozem zařízení lze předpokládat následující rizikové stavy: riziko

indikace

pravděpodobno st výskytu

zasažená oblast

požár

okamžitá – kouř

nízká

ovzduší, příp. vegetace, příp. vody

porušení těsnosti technické bariéry

opožděná – monitoring

velmi nízká

podzemní vody, horninové prostředí

velká voda

okamžitá – obsluha

velmi nízká

povrchové vody

přeplnění jímky průsakových vod


velmi nízká

povrchové vody

dopravní nehoda spojená s únikem


nízká

půda, příp. vody

Dopady na okolí požár Požár může vzniknout v důsledku nedodržení zásad požární ochrany a technologické kázně nebo při průniku nepovolané osoby do areálu skládky. V případě požáru může dojít ke vznícení hořlavého podílu odpadů, případně k hoření skládkového plynu. S ohledem na široký rozsah materiálů a látek uložených na úložišti není možné specifikovat všechny škodliviny při požáru vznikající. Jednalo by se o široké spektrum oxidů a aromatických látek majících nepříznivý vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Rozšíření požáru do okolních porostů, například unášením hořícího materiálu větrem, je málo pravděpodobné, okolí stavby je využíváno k zemědělské produkci. Dále nelze vyloučit poškození těsnící folie podložní izolační vrstvy skládky, narušení technické bariéry v celém profilu je nepravděpodobné, únik průsakových vod do podloží v důsledku rozsáhlého požáru však nelze vyloučit. porušení těsnosti technické bariéry Technickou bariérou je míněna veškerá izolace na trase průsakových vod: -

kombinovaná izolace dna skládky,

-

izolace kanalizace průsakových vod,

-

izolace jímky průsakových vod.

Porušení těsnosti technické bariéry lze uvažovat jako důsledek technologické nekázně při pokládání, spojování a kontrole nepropustnosti jednotlivých izolačních prvků. Porušení těsnosti z jiných příčin (živelná pohroma, zlý úmysl a podobně) jsou značně nepravděpodobné. V případě porušení těsnosti technické bariéry může dojít k pronikání průsakových vod do podloží skládky. Průsakové vody jsou zatíženy zejména v ukazatelích CHSK, N-NH 4, N-NO2, N-NO3, nárazově mohou být zvýšeny koncentrace NEL a jednosytných fenolů, vyloučit nelze případný obsah jiných škodlivin. V případě zasažení podzemních vod mělké zvodně lze předpokládat šíření kontaminace ve směru proudění podzemních vod (východ) s postupným naředěním kontaminantu s rostoucí vzdáleností od zdroje. Projevy kontaminace podzemních vod budou zachyceny stávajícím monitorovacím systémem. V předpokládaném směru šíření kontaminace se nenacházejí domovní studny nebo jiné objekty určené k individuálnímu zásobování pitnou vodou. velká voda Průnik povrchové vody do aktivní sekce skládky je značně nepravděpodobný. Stavba se nachází mimo záplavová území povrchových toků. Stavba se nachází v oblasti hydrologického rozvodí, povodí areálu skládky je minimální.

STRANA 22 z 53


přeplnění jímky průsakových vod Retenční jímka má dostatečnou kapacitu pro zachycení přítoku z prostoru aktivní skládky po dobu přívalových dešťů. K jejímu přeplnění může dojít v případě technologické nekázně (jímka nebude v rozporu s provozním řádem řádně vyvážena) nebo mimořádných srážek. Přeplnění jímky průsakových vod by znamenalo průnik vody z jímky do systému nakládání s neznečistěnými vodami s následným převedením těchto vod do povrchového toku. V tomto případě dojde k ohrožení kvality vody v toku případně k ohrožení kvality půdy. Míru zátěže okolí v důsledku výše popsaného stavu lze posoudit jako relativně nízkou. Při pominutí možnosti přetečení jímky v důsledku technologické nekázně je popsaný stav spojen s přítokem mimořádných objemů srážkové vody, případně povrchové vody ze srážek. Tomu budou odpovídat i mimořádné průtoky vody v místní vodoteči a dalších tocích, které zajistí významné naředění znečistění průsakových vod (odhadem minimálně o dva řády). Povrchovou vodou pak dojde k rychlému transportu znečistění do nižších poloh povodí a k dalšímu naředění. dopravní nehoda spojená s únikem nebezpečných látek Z dopravního hlediska nevzniká významné riziko vzniku havárie s environmentálními následky. K uložení v rozšířené části skládky nejsou určeny odpady charakteru nebezpečných kapalin nebo kalů, které jsou z hlediska šíření případného úniku v důsledku dopravní nehody nejvíce rizikové. Odpady jsou převážně kategorie O, nebo se jedná o tuhé odpady s obsahem nebezpečné složky. Obecným rizikem silniční dopravy pro životní prostředí v případě dopravní nehody je únik kapalin z palivové nebo mazací soustavy vozidla. Případný únik přepravovaného odpadu by znamenal dle aktuální skladby odpadu riziko ohrožení půdy, vody a ekosystémů v okolí místa úniku. Míra rizika je dána konkrétní skladbou odpadu, obsahem škodlivin a jejich mobilitou. Vzhledem ke skutečnosti, že odpad z obcí je charakteru tuhého materiálu a obsah nebezpečných látek je možné charakterizovat jako nízký a nárazový, nepředstavuje únik odpadu při dopravní nehodě významné riziko. Výše uváděná rizika spojená s dopravou jsou obecně akceptována a v případě oznamovaného záměru nejsou spojena přímo s provozem skládky na dané lokalitě, ale s nutností přepravovat odpady do odpovídajícího zařízení. Následná opatření požár Pro případ požáru je areál vybaven odpovídajícími prostředky k zásahu. V areálu jsou dle požárního plánu rozmístěny požární body vybavené ručními hasícími přístroji, ruční hasící přístroj je rovněž součástí vybavení kompaktoru skládky. V areálu je proveden rozvod požární vody ukončený požárními hydranty. S rozšířením skládky o jednu sekci bude rozšířen rovněž rozvod požární vody. V případě požáru je vyrozuměn hasičský záchranný sbor a je proveden okamžitý zásah s použitím výše uvedených prostředků k likvidaci požáru. Požár může být dále utlumen přehrnutí hořících předmětů nehořlavým materiálem s následným ochlazováním vodou. porušení těsnosti technické bariéry Při indikaci porušení technické bariéry (např. monitoringem, při revizi jímky nebo kanalizace a pod.) bude následovat: -

ověření znečistění dalšími odběry, revizí, případně hydrogeologickým průzkumem,

-

zjištění místa úniku (hydrogeologický průzkum, geofyzikální metody určení místa infiltrace skládkových vod a pod.),

-

provedení prácí na odstranění závady (vytěžení odpadu v místě úniku, obnovení těsnosti izolace, obnovení těsnosti retenční jímky nebo potrubí kanalizace),

-

v případě potřeby (dle hydrogeologického posouzení) další sanace podzemních vod,

-

monitoring v režimu ověření účinnosti provedených opatření,

-

jiná opatření dle požadavků příslušných orgánů státní správy.

STRANA 23 z 53


O úniku bude v souladu s provozním řádem zařízení vyrozuměn příslušný orgán státní správy v odpadovém hospodářství a příslušný orgán státní správy ve vodním hospodářství. velká voda Při průniku povrchových vod budou provedena opatření k zamezení přetečení jímky průsakových vod (viz. níže) a opatření zaměřená k zamezení dalšího přítoku vody do prostoru skládky nebo odtoku vod z prostoru skládky (hrazení, překopy, drénování a pod.). přeplnění jímky průsakových vod V případě snížení volné kapacity jímky průsakových vod a nebezpečí jejího přeplnění mohou být provedena dle potřeby následující opatření: -

odvážení vody z jímky na ČOV do doby dostatečného snížení hladiny vody,

-

uzavření potrubí v rozdělovacích šachtách drenáže průsakových vod (tj. zadržení vody v izolovaném retenčním prostoru aktivní sekce), s následným řízeným odpouštěním vody z prostoru skládky do sběrné jímky v závislosti na odvozu vody na ČOV.

dopravní nehoda spojená s únikem nebezpečných látek V případě úniku odpadu během přepravy nebo při nehodě v rámci areálu úložiště je nutné: -

zabránit dalšímu úniku ze zdroje (stabilizací převržené nádoby, přemístěním vadné nádoby nebo jejího obsahu do nádoby bezvadné na korbu vozu nebo jiným vhodným způsobem dle situace),

-

zabránit dalšímu šíření uniklých kapalných látek nebo nebezpečné složky tuhého odpadu posypáním sorbentem (Vapex, piliny nebo hlína těžená v okolí), přednostně je únik lokalizován ve směrech ke kanalizačním vpustím, vodním tokům nebo odkrytému terénu,

-

kontaminovaný sorbent, případně i kontaminovanou zeminu (v případě úniku na volný terén) odtěžit a deponovat na bezpečném místě (těsná nádoba, zajištěná plocha, nákladový prostor vozidla),

-

zabezpečit zneškodnění kontaminovaného materiálu oprávněnou osobou v souladu s platnými předpisy v oblasti nakládání s odpady.

Vyhodnocení rizik nestandardního stavu Riziko výskytu výše popsaných nestandardních stavů je nízké. Toto riziko je utlumeno přirozenými podmínkami v lokalitě výstavby. Vlastní stavba má povodí malého rozsahu, lokalita skládky se nachází v oblasti hydrologického rozvodí, podmínky pro šíření podzemních vod jsou v okolí stavby málo příznivé. Technická opatření pro prevenci nestandardního stavu a vybavení skládky prostředky k likvidaci požáru nebo havarijního úniku škodlivin odpovídají rizikům provozu a požadavkům platné legislativy. Dopady výše uváděných nestandardních stavů lze hodnotit jako nárazové a krátkodobé v případech požáru v areálu nebo úniku průsakových vod do vod povrchových. Následky těchto stavů jsou výrazně utlumeny s rostoucí vzdáleností od skládky (rozptyl škodlivin v ovzduší, vysoká míra naředění průsakových vod v nižších polohách povodí). Dopady výše uváděných nestandardních stavů lze hodnotit jako střednědobé až dlouhodobé v případě průniku škodlivin na hladinu podzemní vody. Dopady tohoto stavu jsou rovněž vázány na lokalitu provozu, významné projevy ve vzdálenějším okolí nejsou očekávány. Riziko úniku nebezpečných látek v rámci přepravy je nízké s ohledem na charakter a skladbu přepravovaného odpadu, vyšší míru rizika představuje únik ropných látek z provozních dutin vozidla. Toto riziko je však obecně spojeno se silničním provozem, resp. nutností přepravy odpadu a není vyvoláno provozem stavby ani záměrem jejího rozšíření. Riziko výše uvedených nestandardních stavů je obecně spojeno s provozem obdobných zařízení k odstranění odpadů. Míra rizika je zpracovatelem oznámení a zpracovateli dílčích částí oznámení považována pro danou lokalitu za akceptovatelnou. Postup obsluhy skládky při nestandardních stavech a způsob ohlašování mimořádných stavů kontrolním orgánům státní správy je součástí provozního řádu skládky a při jejím rozšíření bude aktualizován a předložen orgánům státní správy k posouzení.

STRANA 24 z 53


ČÁST C

(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) C.I.

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Navržený záměr na rozšíření II. etapy skládky odpadu v Ďáblicích je situovaný v návaznosti na stávající provozovanou skládku na katastrálním území Ďáblice, které je součástí Hlavního města Prahy. Vlastní rozšíření je navrženo v rámci stávajícího areálu skládky a nezasahuje mimo existující oplocení areálu skládky. Záměr je situován v oblasti příměstské zástavby, původní charakter terénu je zatížen antropogenními prvky (průmyslová a komerční zástavba, dopravní koridory). Dotčené území se nachází mezi městskými částmi při severním okraji hlavního města Prahy. Je tvořeno plochou antropogenně ovlivněnou provozem skládky odpadů (uvnitř areálu skládky) a zemědělskou činností (vně areálu). Pozemek určený pro výstavbu leží na východním svahu místních elevací Na skřivánčí a Na skalce. Úroveň stávajícího terénu se pohybuje okolo 290 m n.m. Situace zájmového území je patrná z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.2. tohoto oznámení). Obrázek č. 3: Situace zájmového území (1:25 000)

STRANA 25 z 53


Území Prahy 8, do které patří i místní části Ďáblice a Březiněves, je zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dle sdělení č. 38 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 12 z prosince 2005). Vlastním areálem neprotéká žádný vodní tok, území je suché a nenachází se v něm žádná vodní plocha, prameniště ani mokřad. Na zájmové území nezasahuje žádná z chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) podle platné legislativy. Území prověřovaného záměru se nachází mimo ochranná pásma zdrojů pitné vody. V širším okolí lokality se nenachází ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje, zdroje minerálních vod, přírodních léčivých lázní a lázeňských míst. V bezprostřední blízkosti nebyl zjištěn žádný zdroj pro zásobování pitnou popř. užitkovou vodou. Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze dotčené území charakterizovat následujícím způsobem: §

V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území, ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky.

§

Dotčené území není součástí přírodního parku.

§

Dotčené území není součástí lokalit soustavy Natura 2000.

§

V dotčeném území ani v jeho bezprostředním okolí není situován žádný významný krajinný prvek.

§

Na území vlastního záměru nezasahuje žádný z prvků územního systému ekologické stability. Podél polní cesty západně od areálu skládky je veden lokální biokoridor ÚSES.

V území nejsou známy žádné staré ekologické zátěže, které by bylo nutné sanovat před realizací posuzovaného záměru. Plocha výstavby záměru se nenachází v území archeologického zájmu. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

C.II.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Dotčené území se nachází mimo obytné území, nejbližší obytná zástavba vůči prostoru rozšíření skládky se nachází jižně od areálu skládky při severozápadním okraji Ďáblic (120 m). Celkový počet obyvatel Místní části Ďáblice je 2.477; na území Městské části - Praha Březiněves žije 667 obyvatel (k 1.3.2001). Počet obyvatel dotčených navrhovaným záměrem bude minimální.

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Území Prahy 8 patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Důvodem je překročení imisních limitů pro NO2 a PM10; z plošného hlediska jde však o malý podíl správního obvodu - zejména půjde o okolí významných silničních komunikací. Nejbližší stanice imisního monitoringu jsou stanice ČHMÚ č. 779 Praha 8 - Kobylisy a č. 1519 Praha 8 Karlín, a dále stanice ZÚ č. 446 Praha 8 - Sokolovská. S ohledem na typ hodnoceného záměru uvádíme údaje o imisní zátěži oxidem dusičitým (NO2) a prachem (PM10). Naměřené hodnoty NO2 za rok 2005 jsou uvedeny v následující tabulce:

STRANA 26 z 53


Organizace: Staré č. KMPL ISKO Lokalita ASOKK 39268 AKOBA 40308

ZÚ 446 Pha8Sokolovská ČHMÚ 779 Pha8Kobylisy

Hodinové hodnoty Typ m.p. Metoda

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

Roční hodnoty

50% 95% 50% Max. X1q X2q X3q X4q X S N Kv Kv Kv 98% 98% Datum Datum VoM Datum C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv Kombinované 310,0 128,0 68,0 72,8 68,0 72,5 36,89 241 měření TLAM 24.02. 159,0 58 62 62 59 64,4 1,65 4 Max. 19 MV VoL

Automatizovaný 128,0 98,5 měřicí program CHLM 04.03. 10.02.

Automatizovaný 164,5 132,6 ČHMÚ měřicí program 1519 CHLM 25.03. 08.02. Pha8-Karlín 41238

AKALA

0 23,0

82,8

49,3 25,2 32,8 24,1 21,3 32,3 27,7 12,38 347

0 73,6 09.02.

0 44,8 113,8

54,4 87

80

91

89 25,1 1,57

9

77,9 47,0 58,7 43,7 38,4 50,3 47,9 17,40 341

0 106,4 09.02.

83,7 85

80

84

92 44,6 1,47

5

Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že data z jednotlivých stanic jsou závislé na jejich poloze vůči nejvýznamnějšímu zdroji - automobilové dopravě. Některé stanice měří roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého na podlimitní úrovni (LV=40 µg.m-3) a některé ukazují na nadlimitní hodnoty. Maximální hodinové koncentrace jsou u obou stanic ČHMÚ podlimitní (LV=200 µg.m-3). Naměřené hodnoty PM10 za rok 2005 jsou uvedeny v následující tabulce: Organizace: Staré č. KMPL ISKO Lokalita AKOBA 40311

ČHMÚ 779 Pha8Kobylisy

Hodinové hodnoty Typ m.p. Metoda

Roční hodnoty

95% 50% 50% Max. 36 MV VoL X1q X2q X3q X4q X S N Kv Kv Kv 99.9% 98% 98% Datum Datum Datum VoM C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv Kv Automatizovaný 240,0 81,0 27,0 150,0 52,1 41 27,7 48,1 25,4 26,8 30,3 32,0 20,14 315 měřicí program RADIO 25.03. 200,0 107,0 24.03. 12.01. 41 97,1 68 82 77 88 27,3 1,75 10 Max.

Automatizovaný 186,0 ČHMÚ měřicí program 1519 RADIO 19.09. 41236 Pha8-Karlín

AKALA

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

92,0 31,0 124,9

68,3

160,0 113,0 04.03. 02.03.

88 31,3 46,9 34,2 28,6 42,5 38,1 21,99 346 88 93,4

84

83

87

92 32,6 1,74

6

Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že roční průměrné koncentrace prachu v širším zájmovém území dosahují úrovně až 95 % imisního limitu (LV=40 µg.m-3), maximální 24hodinová koncentrace pak liší podle umístění stanice. V rámci pravidelného monitorování provozu skládky se provádí rovněž monitoring kvality volného ovzduší v okolí skládky Ďáblice ve čtyřech měřících místech: − − − −

v objektu skládky u automyčky v blízkosti autokempu Březiněves na území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická na severním okraji Ďáblic.

Cílem prováděného monitoringu je prokázat či vyloučit, zda sledované parametry mohou indikovat potencionální vliv skládkového tělesa na kvalitu ovzduší v areálu a jeho okolí. Měření je prováděno 5x za rok. Monitorované ukazatele ovzduší zahrnují plynné polutanty závislé na běžné antropogenní činnosti (emise původem z dopravy) jako oxidy dusíku (NOx, NO, NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), vybrané stopové kovy (Pb, Cd, As, Ni, Cr, Zn) vázané na polétavém prachu (PM 10), specifické mikroorganismy

STRANA 27 z 53


(kvasinky a plísně, celkový počet mikroorganismů), methan nebo množství ozónu (O3). Dále byly sledovány střední hodnoty meteorologických parametrů jako tlak, relativní vlhkost vzduchu, intenzita slunečního záření, teplota, směr a rychlost větru. Výsledky monitoringu korespondují s dlouhodobým sledováním v dané lokalitě. Zvýšené koncentrace některých polutantů v ovzduší, např. niklu (Ni) a arsenu (As) však nelze dávat do přímé souvislosti s provozem skládky, ale s největší pravděpodobností se jedná o zdroj lokálního charakteru s vazbou na další činnosti (např. doprava, zemědělství, traktorová stanice či čerpací stanice pohonných hmot). Rovněž i v případě celkového počtu mikroorganismů (CPM) se na základě dosavadního monitoringu jednoznačně nepotvrdil předpoklad, že nejvyšší hodnoty bakterií jsou zjišťovány pouze na skládce. Podrobnější údaje o naměřených hodnotách jsou uvedeny v závěrečné zprávě o monitoringu za rok 2005 (viz příloha č. 6 tohoto oznámení). Klimatické faktory Z klimatického hlediska leží lokalita v teplé klimatické oblasti s dlouhým teplým a suchým létem, s krátkými mírně teplými přechodnými obdobími a s krátkou velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 o C, červencová teplota 20,5 oC a lednová -0,5 oC. Průměrný úhrn srážek činí 487 mm, v místě záměru jsou srážky podle krátkodobého sledování nižší (432 mm).

C.II.3. Voda Povrchové vody Prověřovaný záměr náleží hlavnímu povodí č. 1-05-04 - Labe od Jizery po Vltavu. Řeka Labe pramení na Labské louce v Krkonoších ve výšce 1 384 m n.m. a ústí do Severního moře u města Cuxhaven v Německu ve výšce 0 m n.m. po 1 154 km toku. Území České republiky opouští řeka v Hřensku v nadmořské výšce 155 m n.m. Plocha povodí Labe činí 144 055 km2, z toho na území České republiky 51 394 km2, délka toku na území České republiky činí 358 km. Průměrný dlouhodobý průtok u Hřenska činí 308 m3.s-1. Na následujícím obrázku je patrná hydrologická situace zájmového území záměru (viz příloha č. 1.5.). Obrázek č. 4: Hydrologická situace výřez ze základní vodohospodářské mapy ČR 1 : 50 000

STRANA 28 z 53


Labe je v celé své délce významným vodním tokem ve smyslu vyhlášky MZ ČR č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Správcem toku je Povodí Labe s.p. Labe protéká ve směru JV-SZ zhruba 12,5 km sv. od lokality záměru. Lokalita záměru náleží zčásti povodí Třeboradického potoka, hydrologické pořadí č. 1-05-04-23 a zčásti povodí horního toku Mratínského potoka (hydrologické pořadí č. 1-05-04-22). Třeboradický potok pramení při jihozápadním okraji Březiněvsi a po cca 5,5 km se vlévá do Mratínského potoka v Mírovicích. Mratínský potok pramení v Praze - Ďáblicích ve výšce257 m n.m. a ústí zleva do Labe u Kostelce nad Labem ve výšce 163 m n.m. Délka toku Mratínského potoka činí 15,1 km, průměrný průtok u ústí 0,11 m3. Mratínský potok je významným vodním tokem ve smyslu vyhlášky MZ ČR č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Třeboradický potok pramení zhruba 1,25 km sv. od lokality záměru, pramenní oblast Mratínského potoka se nachází zhruba 1,1 km jjv. od lokality. povrchové vody na území provozu Lokalita záměru navazuje na stávající skládku, která byla založena v mělkém údolí severně od okraje městské části Ďáblice. Na území záměru se nenacházejí žádné přirozené vodní toky nebo akumulace povrchových vod. Podzemní vody Záměr se nachází na území hydrogeologického rajónu č. 451 – Křída severně od Prahy, jeho okrajové části. Podzemní voda hlubšího oběhu je v rajónu vázána na bazální kolektor křídového souvrství. Jedná se o glaukonitické pískovce cenomanského stáří s puklinovou případně průlinově puklinovou propustností. Vody kolektoru jsou převážně Ca - Mg - HCO3 typu s celkovou mineralizací 400 - 800 mg.l-1. Podmínky pro akumulaci a oběh podzemních vod mělkého horizontu jsou na lokalitě záměru málo příznivé. Záměr je lokalizován ve vyšších partiích terénu, v oblasti hlavního rozvodí Labe a Vltavy a v blízkosti rozvodnice místních toků (Mratínský a Třeboradický potok). Kvartérní sedimenty jsou budovány převážně málo propustnými sprašovými hlínami, eluviální zóna je tvořena jílovitými a slínitými horninami. Na části území se v podloží sprší vyskytují výběhy štěrkopísků vltavské terasy, u kterých lze očekávat relativně dobrou propustnost. Podložní slínovce a prachovce jsou prostředím s omezenou propustností, závislou na míře rozpukání a sekundární výplni puklin. Hydrogeologickým průzkumem na území záměru a na území navazujícím na východu nebyla podzemní voda v případě 16-ti vrtů ze 17-ti vyhloubených zjištěna. Všechny vrty byly ukončeny v prostředí podložních slínů křídového stáří, které plní na zájmovém území spíše funkci hydrogeologického izolátoru. Vrtem JV 11, který byl vyhlouben v sz. části území průzkumu byla podzemní voda zastižena v hloubce 3,2 m p.ú.t. (290,18 m n.m.). Vrtem byly v této části území zároveň zastiženy fluviální sedimenty Vltavy v největší mocnosti, v horizontu 0,6 až 4,6 m p.ú.t. Mocnost zvodnělého horizontu činí 1,4 m. Na lokalitě nelze vyloučit občasný výskyt podzemní vody mělké zvodně související s frekvencí a intenzitou srážek, které mohou být na území jediným zdrojem dotace podzemního horizontu. Odtok podzemních vod lze očekávat ve směru spádu předkvartérního podkladu, převážně konformně se spádem terénu. Souvislejší horizont podzemní vody mělkého zvodnění byl ověřen při východním a jihovýchodním okraji stávající skládky, kde je monitorován systémem hydrogeologických vrtů HD 1 až HD 7. Podzemní voda této oblasti vykazuje vysokou tvrdost a zvýšenou mineralizaci. Podzemní vody v okolí skládky vykazují prvky některé antropogenní zátěže, které jsou ale regionálního charakteru bez souvislosti s provozem stávající skládky. Jedná se o zvýšené obsahy chloridů a lokálně NEL (Pašek 2000).

STRANA 29 z 53


Zátopová území Území záměru se nachází mimo zátopová území vodních toků. Vodní zdroje Území záměru se nachází mimo ochranná pásma vodních zdrojů.

C.II.4. Půda a horninové prostředí Půda Záměrem jsou dotčeny pozemky zemědělského půdního fondu (trvalý zábor). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) záměrem dotčeny nejsou. Dotčené pozemky je podle katastru nemovitostí vedeny jako zemědělská půda. Parcely 1608/4 a 1608/3 jsou v současné době v celé své výměře součástí zemědělského půdního fondu (ZPF), bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) 2.01.00, 2.01.10. Parcela 1580/1 nemá BPEJ stanoveno. Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu jsou tyto půdy zařazena do I. a II. třídy ochrany. Parcely

Kód BPEJ

1608/4, 1608/3

2.01.00 2.01.10

Třída ochrany I. třída ochrany ZPF II. třída ochrany ZPF

HPJ 01 - černozemě na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem. Pozn.: Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany zemědělské půdy patří půdy, které mají v rámci klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné a podmínečně odnímatelné.

Z předchozích průzkumů vyplývá, že zájmové území není jako celek kontaminováno nad úroveň obvyklou pro zemědělsky využívané plochy na okraji Prahy. Z uvedeného důvodu a dále z protože se dotčené pozemky pro rozšíření nacházejí uvnitř areálu skládky není problematika kontaminace půd podrobněji řešena. Geomorfologické poměry, charakter terénu Podle geomorfologického členění České republiky (Demek 1984) náleží území stavby následujícím morfologickým jednotkám: -

provincie Česká vysočina soustava Poberounská podsoustava Brdská celek Pražská plošina podcelek Kladenská tabule okrsek Zdibská tabule

Celek Pražská plošina tvoří východní část Poberounské soustavy. Kladenská tabule je sz. částí Pražské plošiny, která v oblasti hraničí se soustavou Česká tabule. Jedná se o členitou pahorkatinu s převážně erozně denudačním charakterem reliéfu. Střední výška na území podcelku činí 310,1 m n.m., střední sklon 2°54'. V oblasti záměru se vyskytují význačné akumulační tvary říčních teras a sprašových návějí. Záměr je lokalizován v oblasti příměstské zástavby s výraznými antropogenními prvky. Výrazným antropogenním tvarem v charakteru terénu zájmového území a jeho okolí je hřbet rekultivované části stávající skládky a navazující aktivní sekce o délce 850 m a převýšení až 30 m oproti původnímu terénu v koruně skládky. Pozemek hodnocené etapy rozšíření úložiště navazuje na stávající těleso na západě. Pozemek určený pro výstavbu leží na východním svahu místních elevací Na skřivánčí a Na skalce Úroveň stávajícího terénu se pohybuje okolo 290 m n.m.

STRANA 30 z 53


Geologické poměry Geologicky náleží území České křídové pánvi. Zájmové území náleží lužické oblasti pražské (vltavskoberounské). Křídové sedimenty jsou v oblasti uloženy na proterozoických horninách Barrandienu, které jsou reprezentovány drobami, prachovci a břidlicemi s polohami buližníků kralupsko - zbraslavského souvrství. Vývoj České křídové pánve byl umožněn regionálním poklesem Českého masívu spojeným s obdobím odpovídajícím austrijské tektogenezi. Sedimentace začíná ve svrchní křídě v cenomanu, nejprve sladkovodní v limnických pánvích vyvinutých v depresích předkřídového reliéfu. Ke konci cenomanu dochází k mořské transgresi ze severovýchodu a východu. V období mořského cenomanu výrazně převažuje sedimentace písčitá. Na území pražské plošiny je cenoman vyvinut ve sladkovodním i mořském souvrství ve facii písčité. Sedimenty střední a svrchní křídy nebyly na zájmovém území zjištěny. Kvartérní sedimenty jsou na území z části tvořeny fluviálními sedimenty vyšší terasy řeky Vltavy (písčité štěrky), jejíž zbytky zasahují na území ze západu a severu. Převážná část území je budována souvrstvím spraší a sprašových hlín. V depresích drobných vodních toků nebo údolních svahů se při povrchu kvartéru vyskytují deluviofluviální sedimenty charakterů jílovitých a písčitých hlín. Během inženýrsko geologického a hydrogeologického průzkumu (Pašek 2000) byly sedimenty křídy na území záměru a v jeho okolí ověřeny všemi průzkumnými vrty. Povrch křídy byl zastižen v hloubkách od 1,8 m (JV 8) do 7,6 m (JV 3) na úrovni 278,73 m n.m. (JV 4) až 291,8 m n.m. (JV 1). Křídové sedimenty jsou na území zastoupeny slínovci a prachovci, světlešedé barvy místy nazelenalé. Svrchní vrstvy křídy jsou rozvětralé na slínovité a jílovité eluvium. Vrty PJV 1 a PJV 2, které byly ukončeny v hloubkách 23 m resp. 20,7 m, bylo prokázáno monotónní souvrství spodnoturonských slínovců, prachovitých slínovců až prachovců. Předturonský podklad, který je na území tvořen cenomanskými glaukonitickými pískovci nebyl těmito vrty až na úroveň 263,36 m n.m. (PJV 1) zastižen. Mocnost kvartéru kolísá na území záměru a jeho okolí mezi 1,8 m a 7,6 m. Kvartér je budován převážně vápnitými prachovitými hlínami (spraše). V jejich podloží byly vrty při západním a severním okraji lokality průzkumu zjištěny zbytky nejvyšší terasy Vltavy - Zdibský stupeň (Pašek 2000). Fluviální sedimenty terasy jsou tvořeny písčitými štěrky, místy zahliněnými, s hrubě zrnitou písčitou frakcí. Souvrství říčních sedimentů bylo zjištěno v mocnosti max. 4 m ve vrtu JV 11, který byl vyhlouben při sz. okraji území záměru. Situace průzkumných vrtů a geologické profily vrtů jsou doloženy v přílohové části oznámení (příloha 1.6. Situace a profily archivních vrtů). Nerostné zdroje Stavba se nachází mimo území ložisek nerostných surovin a jejich ochranných pásem. Stabilita území, seismicita Záměr se nachází v areálu skládky odpadů, na území záměru nehrozí riziko sesuvů. V širším okolí záměru je Geofondem ČR registrováno několik potenciálních nebo aktivních sesuvných území. Území není poddolováno. Podle ČSN 73 036 "Seismická zatížení staveb" náleží zájmové území do seismicky klidné oblasti s rizikem zátěže do 6° M.C.S.

C.II.5. Fauna a flóra, ekosystémy, krajinný ráz Biogeografická charakteristika území Podle Biogeografického členění ČR (Culek, 1996) náleží území k.ú. Ďáblice do biogeografického regionu 1.5 Českobrodského. Zájmové území patří do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské. Převažuje slabě teplomilná biota 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, s podprůměrnou diverzitou. Fytogeograficky náleží do oblasti Českého termofytika, nachází se při hranici fytogeografického okresu Dolní Povltaví a Středočeské tabule, podokresu Bělohorské tabule. Přírodní prostředí širšího zájmového území je možno většinově pokládat za urbanizovanou krajinu příměstského charakteru s velkými celky orné půdy. Pro celé území je typická velmi nízká lesnatost.

STRANA 31 z 53


Fauna a flóra V prostoru rozšíření II. etapy skládky odpadů byl proveden biologický průzkum, který je v plném znění přílohou oznámení (příloha č. 4). V zájmovém území se nenachází prakticky žádné přírodní lokality. Dřeviny (keře a stromy) se nacházejí jednak uvnitř areálu skládky v pásu podél oplocení a jednak jako výsadba podél nezpevněné polní cesty vedoucí kolem západního okraje areálu skládky. Záměr bude realizován na zemědělských plochách (orná půda), na kterých se nevyskytuje žádný souvislý přirozený porost, ani dřeviny rostoucí mimo les. Vzhledem k tomu, že území skládky a okolí je dlouhodobě pozměňováno a účelově využíváno nebyl proveden podrobný botanický průzkum. Na dotčených plochách ani v jejich okolí nelze předpokládat výskyt zvláště chráněných či jinak významných druhů rostlin. Zoologická charakteristika Lokalita se nachází v rovinaté zemědělsky využívané krajině na severním okraji velké sídelní aglomerace. Charakteristická je značná uniformita krajinných prvků a malá vertikální členitost. Složení společenstev je velmi chudé a odpovídá silnému tlaku na využívání v minulosti i současnosti. Bezobratlí Při průzkumu nebyly zjištěny žádné ochranářsky významné druhy. Obratlovci Seznam zjištěných druhů obratlovců: Ptáci Krahujec obecný (Accipiter nisus) – občasné přelety nad sledovanou plochou Káně lesní (Buteo buteo) – několik jedinců loví na okolních polích Poštolka obecná (Falco tinnunculus) – v okolí běžný výskyt, loví na polích i ostatních plochách v okolí Bažant obecný (Phasianus colchicus) – běžný druh okolní zemědělské krajiny; vyskytuje se i na dotčené ploše Racek chechtavý (Larus ridibundus) – přelety desítek jedinců, sběr potravy na skládce Racek bouřní (Larus canus) – sběr potravy na skládce jen v zimních měsících Holub hřivnáč (Columba palumbus) – přelety mnoha jedinců, sběr potravy v okolních polích Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) – na sledované ploše sbírá potravu, zejména v blízkosti cest i na sledované ploše Skřivan polní (Alauda arvensis – v přilehlých agrokulturách hnízdí několik párů, na ploše se vyskytuje příležitostně Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) – přelety a lov nad sledovanou plochou Konipas bílý (Motacilla alba) – pár s mláďaty hnízdí přímo na sledované ploše Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) – jeden pár pozorován při lovu potravy, hnízdění nebylo prokázáno Bělořit šedý (Oenanthe oenathe) – pár na sousedním poli (15.8. - výskyt v době tahu), hnízdění nepotvrzeno Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) – hnízdí jeden pár přímo na sledované ploše Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) – hnízdění na sledované ploše je pravděpodobné Ťuhýk obecný (Lanius collurio) – vyvedená mláďata z hnízdění v blízkém okolí, nehnízdí přímo na dotčené ploše Havran polní (Corvus frugilegus) – přelety, sběr potravy v poli, v zimě výskyt více než stovky jedinců

STRANA 32 z 53


Straka obecná (Pica pica) – pravidelný výskyt celoročně na ploše i v okolí Kavka obecná (Corvus monedula) – několik jedinců občas sbírá potravu na skládce a v okolních agrokulturách, v zimních měsících se vyskytuje velmi početně společně se zimujícími havrany. Vrána obecná (Corvus corone) – přelety více jedinců nad sledovanou plochou Konopka obecná (Carduelis cannabina) – hejnka při sběru potravy, vyskytuje se i na sledované ploše Strnad obecný (Emberiza citrinella) – pravděpodobné

v hnízdní době pozorovány 1-2 páry, hnízdění na ploše je

Savci Potkan (Rattus norvegicus) - běžný druh v okolí skládek. Chráněné, ohrožené a jinak významné druhy Zvláště chráněné druhy - ohrožené Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Zvláště chráněné druhy – silně ohrožené Krahujec obecný (Accipiter nisus) Bělořit šedý (Oenanthe oenathe) Kavka obecná (Corvus monedula) Všechny zjištěné zvláště chráněné druhy ptáků nebudou realizací záměru nijak dotčeny. Jejich přítomnost není vázána přímo na zelený pás uvnitř oplocení, vyskytují se na přeletu, tahu nebo při hledání potravy v širším okolí. V rámci předchozích průzkumů byla na lokalitě (území skládky) zjištěna přítomnost následujících zvláště chráněných druhů živočichů: Koroptev polní (Perdix perdix) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ropucha obecná (Bufo bufo) Čmeláci spp. (Bombus spp.) Otakárek ovocný (lphicilides podalirius) Zlatohlávek (Oxytherea funesta) Ještěrka obecná (Lacerta agilis). Územní systém ekologické stability, VKP, ZCHÚ, Natura 2000 Na vlastním řešeném území záměru nejsou vymezeny žádné prvky územního systému ekologické stability. Podél polní cesty západně od areálu skládky je veden lokální biokoridor č. 34 "U Ďáblic". Biokoridor je situován na pole severně od Ďáblic a jedná se o založení pásu zeleně s rozptýlenými dřevinami podél stávající polní cesty mezi Ďáblicemi a Zdiby. Na řešeném území ani v jeho bezprostředním okolí se nevyskytují žádné významnější přírodní nebo přírodě blízké ekosystémy. Záměr zasahuje pouze na plochy orné půdy v areálu skládky (vlastní rozšíření skládky) a západně od oplocení skládky (výsadba a přemístění ochranného vegetačního pásu). Na zájmové území nezasahuje žádné zvláště chráněné území (NPR, NPP, CHKO, PR, PP). V zájmovém území se nenachází žádný registrovaný ani obecně chráněný významný krajinný prvek. VKP ze zákona jsou vodní toky v širším okolí záměru (Mratínský potok) a plochy lesních porostů v širším okolí skládky - vše mimo dosah vlivů navrženého záměru. Na území záměru nezasahuje žádná ptačí oblast, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Záměr nezasahuje na území žádné evropsky významné lokality.

STRANA 33 z 53


Krajina Krajinný ráz vychází především z trvalých ekosystémových režimů krajiny, daných základními ekologickými a přírodními podmínkami krajiny. V rámci antropogenních činností je krajinný ráz dotvářen do určitého souboru typických přírodních a člověkem vytvářených prvků, které jsou lidmi vnímány jako charakteristické a identifikující. Krajinu zájmového území lze charakterizovat jako urbanizovaný příměstský mírně zvlněný terén s malým podílem lesů i rozptýlených dřevin. Převládají rozsáhlé plochy zemědělské produkce a stavby dopravní infrastruktury. Původní krajina je tak zcela přeměněna v urbanizovaný prostor. Vlastní řešené území je využíváno jednak pro skládku odpadů a jednak pro zemědělskou produkci. Zájmové území není součástí přírodního parku. Krajina zájmového území je patrná i z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.4. Situace záměru na podkladu ortofotomapy). Obrázek č. 5: Situace záměru na podkladu ortofotomapy (1:10 000)

C.II.6. Ostatní charakteristiky zájmového území Osídlení (historie, využití území) Ďáblice se rozkládají na severním okraji hlavního města Prahy. Sousedí na severu s Březiněvsí, na východě s Třeboradicemi, Čakovicemi a Letňany, na jihu se Střížkovem a Kobylisy a na západě s Dolními Chabry. Jsou jednou z menších pražských částí na ploše 738 ha tu žije 2.477 obyvatel. Převážná většina v rodinných domcích ze starší, ale i úplně nové výstavby devadesátých let 20. století. Ďáblice jsou součástí Městské části Praha 8, jejíž obvod je jak svou plochou, tak i charakterem různorodý dotýká se jak centra města (Jižní část - Karlín a Libeň ), tak jeho okraje (Dolní Chabry, Ďáblice a Březiněves) na severních hranicích města. Charakter obvodu je dán i tím, že vznikal jako část Prahy postupně. Ďáblice jsou jeho součástí od roku 1968. Na území Ďáblic se nalézá několik pražských zvláštností. Je zde hora Ládví, která je se svými 359 m n. m. nejvyšším místem v Praze, na ní je postavena Ďáblická hvězdárna, je zde první panelový dům postavený v roce 1955 na území tehdejší ČSR, pozůstatky první parní strojní tzv. Battistovy cihelny s komínem, která byla známa od roku 1898 výrobou pálených cihel vynikající kvality. V současné době se Ďáblice dynamicky rozvíjejí především ve své západní a jihovýchodní části výstavbou nových rodinných domů.

STRANA 34 z 53


První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. V roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Zájmové území není vzhledem k současnému funkčnímu využití (zemědělské plochy) rekreačně využíváno. Hmotný majetek a kulturní památky Na řešeném území se nevyskytují žádné nemovité kulturní a historické památky. V prostoru se rovněž nenachází žádná drobná solitérní architektura. Z území Ďáblic pochází řada významných archeologických nálezů. Při stavebních činnostech bylo zjištěna existence vesničky z mladší doby kamenné (5000-3000 let př. n.l.). Byly objeveny hroby z doby durinské, dva zachovalé šálky z doby předúnětické, jehlice a náhrdelníky z doby bronzové a další významné nálezy. Na dotčených plochách nejsou archeologické nálezy registrovány, jejich výskyt však s ohledem na charakter území nelze vyloučit. Hluk Dotčené území se nachází v osamocené poloze, mimo obytnou zástavbu. Vzdálenost hranice skládky od nejbližšího venkovního chráněného prostoru resp. venkovního chráněného prostoru staveb je cca 540 m (Ďáblice, ul. Statková č.p. 712, severní okraj oploceného pozemku). Vzdálenost chráněného prostoru Březiněvsi překračuje 500 m (přes silnici R8), vzdálenost chráněného prostoru Dolních Chaber je větší než 1,5 km. Stávající hluková situace v prostoru záměru je dána zejména hlukem z provozu skládkových mechanismů (kompaktor, buldozer, vnitroareálová doprava) a technologií (kogenerační jednotka). Vzhledem k více než dostatečné vzdálenosti k hlukově chráněné zástavbě (tedy obytným stavbám a jejich venkovnímu chráněnému prostoru) nepředstavuje provoz skládky odpadů akustický problém. V lednu 2007 bylo provedeno měření hluku ve venkovním chráněném prostoru (viz příloha 5 tohoto oznámení) v okolí skládky. Naměřená hladina hluku ve výše uvedeném nejbližším resp. nejvíce dotčeném venkovním chráněném prostoru (Ďáblice, ul. Statková č.p. 712, severní okraj oploceného pozemku) činila LAeq,T = 42,1 dB v denní době (8 po sobě jdoucích nejhlučnějších hodin) a LAeq,T = 37,2 dB v noční době (1 nejhlučnější hodina). Při uváděné nejistotě měření ±1,8 dB to prakticky znamená, že požadovaný limit LAeq,T = 50/40 dB (den/noc) pro hluk z provozoven je prokazatelně splněn, tj. i při přičtení nejistoty měření nedochází k překročení limitu. Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny. Dopravní infrastruktura Záměr se nachází na severním okraji města Prahy, v osamoceném prostoru. Příjezd je zajištěn účelovou asfaltobetonovou komunikací z ulice Ďáblické (silnice II/243). Prakticky bezprostředně (cca 150 metrů od místa napojení účelové komunikace na ul. Ďáblickou) se nachází mimoúrovňová křižovatka se silnicí R8, která tvoří hlavní komunikační osu území. Intenzity dopravy se zde pohybují v úrovni přes 30 000 vozidel za 24 hodin. Komunikační systém je při zajištění stavební a provozní údržby vyhovující. Výhledově je v dotčeném území připravována realizace silnice R1 (tzv. pražského okruhu). Územní plán města Prahy vymezuje pro tuto komunikaci koridor podél severního okraje skládky. V území je dostupná veškerá další nezbytná infrastruktura. Územní plánování Řešené území je součástí hlavního města Prahy a je řešeno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy, který byl schválen usnesením č. 10/05 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 9.9.1999. Na řešené území se vztahuje změna Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy číslo Z 0003/01.

STRANA 35 z 53


Změna Z 0003 Městská část: Ďáblice Předmět změny: Změna funkce využití území na lesní porosty – LR, přírodní nelesní plochy ZN, lesní porosty po r. 2010 - LR, skládka odpadu - TS - po roce 2010 lesní porosty - LR. Změna umožňuje realizaci II. etapy skládky komunálních odpadů a zařazení stavby jako veřejně prospěšné. Výstavba II. etapy skládky umožňuje rozšíření a navýšení územního valu směrem západním. Změna neovlivňuje celoměstskou koncepci a je lokalizována v nezastavitelném území. Změna nezasahuje do územního systému ekologické stability. Navržené řešení vychází z celoměstské koncepce nakládání s odpady a odpovídá současné situaci v hospodaření s odpady. Kód míry využití pro území změny není stanoven. Záměr na rozšíření II. etapy skládky odpadů o jednu sekci v rámci stávajícího areálu skládky je z hlediska funkčního využití v souladu s platným územním plánem. Situace územního plánu dle schválené změny pro II. etapu skládky odpadů je patrná z následujícího obrázku. Obrázek č. 6: Územní plán hl.m. Prahy - změna Z 0003/01 - funkční využití ploch (bez měřítka)

STRANA 36 z 53


ČÁST D

(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) D.I.

CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Vlivy na zdraví a veřejné zdraví, sociální a ekonomické dopady Obecně lze považovat za relevantní ta zdravotní rizika, která mohou být spojena: -

se znečištěním ovzduší, se zvýšenou hlukovou zátěží, se znečištěním vody a půdy, se zvýšenou dopravou (zvýšené riziko úrazů), s psychickou zátěží.

Vlastní provoz skládky, ani prověřovaný záměr - rozšíření II. etapy - neprodukuje ve významné míře (tj. v míře, které by způsobovaly přeslimitní vlivy) žádné škodliviny (znečištění ovzduší, hluk), které by mohly mít přímé zdravotní následky. Z toho vyplývá i přijatelné nízké ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik. Na základě informací zjištěných v rámci zpracování oznámení lze předběžně vyloučit jakékoli postižitelné negativní důsledky v souvislosti s výše uváděnými faktory z následujících důvodů: §

Z hlediska znečištění ovzduší není předpokládáno žádné navýšení stávající imisní zátěže v blízkém i širším okolí stavby. V okolí stavby není očekáváno překračování imisních limitů vlivem provozu posuzovaného záměru, významné zdravotní vlivy nejsou z tohoto titulu předpokládány.

§

Navýšení hlukové zátěže v důsledku realizace záměru je hodnoceno jako nulové. Vlivem výstavby a provozu rozšíření II. etapy skládky o jednu sekci nedojde k překračování přípustných hodnot ekvivalentních hladin hluku u nejbližší chráněné zástavby. Vliv související dopravy je rovněž nízký.

§

Záměr nebude zdrojem nadlimitního znečištění povrchových a podzemních vod, nebude rovněž zdrojem kontaminace zemědělské půdy. Zdravotní rizika spojená s kontaminací podzemních a povrchových vod nebo půdy lze vyloučit.

§

Záměr nevede ke změnám dopravních intenzit (zvýšení či snížení) na okolních komunikacích, doprava vázaná na provoz skládky zůstává na současné úrovni beze změny. Riziko úrazů spojené s provozem dopravních prostředků pro areál nebude významně zvýšeno ani sníženo.

§

Záměr je situován na území ovlivněném antropogenní činností (skládka, zemědělská půda) v jehož okolí nejsou uvažovány jiné záměry spojené s trvalým či dlouhodobým pobytem osob (bydlení, rekreace apod.). Narušení psychické pohody není předpokládáno.

Přímé sociální dopady stavby lze hodnotit málo významné, lokálního charakteru. Realizace záměru znamená prodloužení provozu skládky o maximálně jeden rok. Po tuto dobu mohu být zachovány ceny za odstraňování odpadů a jeho ukládání ve svozových oblastech skládky. Významnější ekonomické dopady realizace záměru pro obec a obyvatelstvo nejsou očekávány. Záměr neomezuje stávající zázemí pro rekreaci obyvatel ani turistické využití území.

STRANA 37 z 53


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Součástí záměru není žádný nový zdroj znečišťování ovzduší. Provoz skládky představuje jak bodový (spalování bioplynu), plošný (aktivní plocha skládky) i liniový (doprava) zdroj znečišťování ovzduší. Charakter těchto zdrojů i podmínky jejich provozování zůstávají na současné úrovni. Rozšíření tělesa skládky o jeden sektor není z hlediska znečišťování ovzduší významné. V průběhu výstavby může především během zemních prací docházet krátkodobě ke zvýšené emisi prašných částic. Takové případy však budou časově limitovány a jejich dosah bude omezen pouze na plochu vlastního staveniště a jeho nejbližší okolí. Rozsah a intenzita emise bude nižší než při provádění (např.) polních prací. Vlivy na kvalitu ovzduší a na imisní situaci lze považovat za nevýznamné a zanedbatelné. Provoz skládky zůstane na stávající úrovni a nebude příčinou překračování imisních limitů v okolí areálu skládky. Ovlivnění klimatických podmínek a faktorů v území vlivem záměru není předpokládáno.

D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci, ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Navržené umístění, stavební a technologické řešení záměru odpovídá požadavkům protihlukové ochrany. Posun skládky západním směrem o cca 30 metrů není z hlediska hluku významný; těžiště provozu mobilních technologií se tak dočasně posune o několik desítek metrů západně. Tím dojde ke zvětšení vzdálenosti od nejbližšího resp. nejvíce dotčeného chráněného venkovního prostoru (Ďáblice, ul. Statková č.p. 712, severní okraj oploceného pozemku). V žádném případě proto nedojde ke zvýšení hladin hluku v tomto prostoru, dojde naopak ke snížení. Takto dosažené snížení hladin hluku z provozu skládky však nebude akusticky významné a nepřekročí řád desetin dB. Stávající hluková situace v dotčeném území se proto realizací záměru akusticky významně nezmění. S ohledem na skutečnost, že měření hluku (viz příloha č. 5 tohoto oznámení) prokázalo dodržení požadovaných limitů, lze konstatovat, že tento stav zůstane zachován i v případě rozšíření skládky. Akustická problematika je tedy v daném případě spolehlivě řešitelná, možnost vzniku technicky neřešitelných přeslimitních hlukových vlivů je vyloučena. Hluk v průběhu výstavby je obdobně tak řešitelný a nepředstavuje významný akustický problém. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na povrchové vody vliv na charakter odvodnění a změny hydrologických charakteristik K místně významným vlivům na charakter odvodnění území došlo výstavbou stávajícího tělesa skládky. Přebytek srážkových vod zachycených na území rekultivovaného tělesa skládky a na ostatních plochách areálu odvodňovaných do jímky povrchových vod, je vypouštěn do Mratínského potoka. Tímto způsobem dochází k částečnému navýšení přímého povrchového odtoku na úkor evapotranspirace, odparu a zasakování do podzemí. Vody jsou zároveň částečně převáděny z povodí Třeboradického potoka do povodí Mratínského potoka. Rozšířením II. etapy skládky dojde k mírnému navýšení odtoku povrchových vod v průměru o cca 0,027 l.s-1 po rekultivaci. Provozem záměru bude dočasně vyčleněna tato část úložiště z odtoku povrchových vod, srážkové vody spadlé na území aktivní skládky budou svedeny do bezodtoké jímky průsakových vod a likvidovány odparem nebo odvozem na ČOV. Jak je uvedeno v části B oznámení odpovídá vyloučení aktivního území z odtoku srážkových vod řádu 10-2 l.s-1 v průměrném klimatickém roce, což lze hodnotit jako nevýznamné množství. Výše uvedené změny lze hodnotit jako změny lokálního charakteru, bez významu pro okolí stavby.

STRANA 38 z 53


vlivy na jakost povrchových vod Stavba vlastní skládky je zajištěna dle příslušných norem tak aby: -

bylo zabráněno přítoku vod z okolí na území vlastní skládky (bude vybudována drenáž dostatečné kapacity pro odvedení vod z povodí skládky),

-

bylo zabráněno odtoku skládkových vod do okolí stavby (veškeré průsakové vody jsou svedeny do bezodtoké retenční jímky, shromážděné vody jsou likvidovány zpětným postřikem na povrch aktivní sekce a odparem nebo odvozem na ČOV).

Tímto řešením bude za běžného provozu zcela vyloučena komunikace mezi povrchovými vodami a skládkovými vodami. O vlivu provozu vlastního úložiště na kvalitu povrchových vod ve vodních tocích nelze uvažovat. Významné ovlivnění kvality povrchového toku vypouštěním neznečistěných vod z areálu nebylo zjištěno ani monitoringem stávajícího provozu skládky (viz příloha č. 6 oznámení). Zátěž vodního toku v důsledku provozu skládky - vypouštění odpadních vod se změněnou kvalitou - je součástí stávajícího stavu, realizací rozšíření II. etapy dojde k prodloužení trvání těchto vlivů po dobu trvání provozu skládky (max. 1 rok). Případné důsledky havarijních stavů jsou podrobně rozebrány v části B tohoto oznámení. S ohledem na absenci přímých výstupů do vodních toků nelze očekávat v souvislosti s provozem záměru přímé vlivy na kvalitu povrchových vod. Prověřovaný záměr lze hodnotit jako bez významných vlivů na povrchové vody. Vlivy na podzemní vody vlivy na hydrogeologické charakteristiky Vybudováním nepropustného tělesa skládky na ploše 0,927 ha pozemku určeného k rozšíření stávajícího provozu dojde k místně významné změně infiltračních poměrů. Srážková voda spadlá na území rekultivované skládky bude odvedena po jejím povrchu a zachycena systémem nakládání s neznečistěnými vodami, bez možnosti infiltrace do podzemí. Dojde proto k málo významnému navýšení povrchového odtoku na úkor odtoku podpovrchového nebo podzemního. Významný dopad této skutečnosti na úroveň hladiny podzemní vody v širším okolí nelze, s ohledem na celkovou plochu hydrogeologického povodí skládky, předpokládat. Areál skládky je napojen na veřejný rozvod pitné vody. Provoz stavby nevyžaduje odběr podzemní vody, není proto doprovázen vlivy spojenými s čerpáním podzemních vod. Hladina podzemní vody byla během archivních výzkumů na zájmovém území a v jeho okolí zjištěna pouze v jednom vrtu (JV 11) při sz. okraji nově navržené sekce, v hloubce 3,2 m pod úrovní terénu. Přímo na pozemku výstavby nebyla podzemní voda vrty JV 6 a JV 1 zjištěna. Z tohoto hlediska je splněn požadavek ČSN 83 8030, podle kterého mohou být skládky všech skupin budovány na lokalitách, kde se nejvyšší hladina podzemní vody vyskytuje 1 m pod úrovní nejnižšího těsnícího prvku skládky. Hladinu podzemní vody na území není nutné uměle snižovat. Výše uvedené vlivy na hydrogeologický režim oblasti lze vyhodnotit jako vlivy lokálního charakteru, bez negativního projevu a z hlediska ovlivnění poměrů v širším okolí lokality nevýznamné. Tyto vlivy nejsou na území nové, jsou spojeny s provozem skládky na stávajícím pozemku. vlivy na kvalitu podzemních vod Těleso skládky je v souladu s požadavky příslušných technických norem (ČSN 83 8030) zabezpečeno tak, aby bylo zcela izolováno od svého podloží. Dno skládky bude v celém rozsahu zabezpečeno dvojnásobnou technickou bariérou proti průniku skládkových vod do podloží skládky. Izolaci dna skládky bude tvořit jednak minerální těsnění vybudované z materiálu o koeficientu propustnosti kf ≤ 1.10-9 m.s-1 (prakticky zcela nepropustné prostředí), hutněném ve dvou vrstvách po 0,25 m, s celkovou mocností 0,5 m, jednak izolační folie o tloušťce 2 mm. Průsakové vody ze skládky budou zachyceny vnitřní drenáží, svedeny do bezodtoké retenční jímky a likvidovány skrápěním povrchu skládky a odparem.

STRANA 39 z 53


Povrch navezeného odpadu je s postupem skládky průběžně zapouzdřován a rekultivován tak, aby nedocházelo k pronikání srážkových vod do tělesa kapacitně vyčerpaných sekcí skládky a k vyluhování uloženého odpadu. Stropní izolaci skládky tvoří minerální těsnění z materiálu koeficientu propustnosti kf ≤ 1.10-8 m.s-1 v celkové mocnosti 0,5 m a izolační folie o tloušťce 1 mm. Izolační vrstva pak bude překryta zeminou rekultivace o mocnosti 1 m, která bude opatřena vegetací. Tímto řešením bude rovněž zamezeno působení povětrnostních vlivů a projevům změn teploty na povrchu izolace. Lze konstatovat, že realizace stavby nebude mít za běžného provozu žádný vliv na kvalitu podzemní vody na lokalitě ani v jejím širším okolí. Ovlivnění kvality podzemní vody provozem stávající skládky nebylo zjištěno ani v rámci aktuálního monitoringu (viz příloha č. 6 oznámení). Případné důsledky havarijních stavů jsou podrobně rozebrány na jiném místě tohoto oznámení. Vlivy na vodní zdroje Zdroje podzemních vod nebudou výstavbou ani provozem záměru dotčeny. Domovní studny v obytné zástavbě Ďáblic a Březiněvsi nejsou užívány jako zdroje pitné vody. Skládka se dále nachází mimo hydrogeologické povodí obytné zástavby, podzemní vody mělké zvodně jsou odváděny ve směru toků Třeboradického a Mratínského potoka. Ovlivnění kvality vod na území zástavby není proto předpokládáno ani v případě nestandardního stavu.

D.I.5. Vlivy na půdu, geologické poměry a přírodní zdroje Vliv na půdu Obecně jsou vlivy na půdu jsou dány záborem plochy půd řazené do zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemkům určeným k plnění funkcí lesa nebo ovlivněním kvality půdy. Záměr bude realizován na plochách orné půdy pozemcích zařazených do I a II. třídy ochrany půdy, které jsou vysoce chráněné a jen podmínečně odnímatelné. Vzhledem k situování vlastního záměru uvnitř areálu stávající skládky, nelze očekávat jiné (např. zemědělské) využití dotčených pozemků. Umístění ochranného vegetačního pásu na zemědělskou půdu mimo areál skládky je akceptovatelné - plocha bude navazovat na biokoridor vedený západně od skládky a bude zahrnuta do opatření ke zvýšení výsadeb v území. Před výstavbou bude provedeno trvalé vynětí orniční a podorniční vrstvy, které budou využity v rámci rekultivace skládky včetně výsadeb. Záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Záměr bude realizován v prostoru, který je územním plánem určen k umístění skládky s převedením na přírodní nelesní plochy po roce 2010 (ukončení provozu skládky). Z hlediska znečištění půd se při dodržení standardních stavebních postupů při výstavbě a provozu skládky nepředpokládá negativní vliv. Vlivy na horninové prostředí a morfologické charakteristiky V důsledku provozu skládky dochází již v současné době ke změně místní topografie lokálního rozsahu. Těleso stávající rekultivované skládky má charakter hřbetu s převýšením v koruně až o 30 m oproti původnímu terénu. Změny v místní morfologii budou pokračovat dále v souvislosti s realizací oznamovaného záměru, těleso skládky bude v konečné fázi představovat umělý prvek v přirozeném průběhu terénu, s převýšením oproti původnímu stavu o 30 m na ploše cca 25 ha. Rozšířením II. etapy nedojde k výraznému ovlivnění tohoto stavu, záměr představuje posunutí čela zhruba 785 m dlouhé skládky I. a II. etapy o cca 30 m. Stavba nebude mít vliv na stabilitu nebo erozi půdy v jejím okolí. Pro zajištění vlastní stability tělesa skládky je nutné dodržet předepsané spády bočních svahů rekultivovaných násypů. Před zahájení výstavby závěrečné etapy rozšíření úložiště dojde k terénním úpravám stavební pláně, které budou spojeny s odtěžením a přesunem horniny přípovrchových vrstev kvartéru, které budou pravděpodobně využity při rekultivaci skládky nebo na jiném místě.

STRANA 40 z 53


Vlastní těleso skládky pak bude z geologického hlediska tvořit cizorodý prvek v geologické stavbě území – antropogenní navážka různorodého materiálu v mocnosti řádově prvé desítky metrů (včetně izolačních a rekultivačních vrstev), bez dalších vlivů na kvalitu horninového prostředí, stabilitu území nebo erozi. Případné důsledky havarijních stavů jsou podrobně rozebrány v části B tohoto oznámení. Vlivy na nerostné zdroje Vlastní úložiště stávající skládky ani plocha navrženého rozšíření není v kolizi s územím ložisek nerostných surovin registrovaných Geofondem ČR. Výstavba skládky neklade významné nároky na spotřebu nerostných surovin. Vlivy na jiné přírodní zdroje Stavbou nebudou zasaženy jiné přírodní zdroje než zdroje výše hodnocené, další vlivy na tuto složku prostředí nejsou očekávány. Poškození a ztrátu geologických či paleontologických památek nelze předpokládat.

D.I.6. Vlivy na živé složky přírody Záměr bude realizován v ekologicky nestabilním území. V lokalitě není zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin (podle Vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb.). Všechny zjištěné zvláště chráněné druhy živočichů (ptáci) nebudou realizací záměru nijak dotčeny. Jejich přítomnost není vázána přímo na zelený pás uvnitř oplocení, vyskytují se na přeletu, tahu nebo při hledání potravy v širším okolí. Při posuzování plánovaného záměru byly vyhodnoceny následující přímé i nepřímé vlivy na vyskytující se rostlinné a živočišné druhy: a) Zábor a změna biotopu Plánovaný záměr bude mít za následek málo významnou změnu stávajícího zeleného pásu, vyjma několika dřevin, které nebude možné přesadit. Pás vně oplocení bude na méně rušném místě a ptáci jej budou využívat obdobným způsobem. b) Zvýšení míry rušení Většina druhů zjištěných při biologických průzkumech nepatří mezi druhy zvláště citlivé k vyrušování člověkem. Jde o druhy využívající silně antropogenně pozměněnou krajinu. Pro řadu druhů (krkavcovití, rackové) bude rozšíření skládky poskytovat nezměněnou potravní příležitost. Zásah do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů a vyjímka ze základních podmínek ochrany byly povoleny rozhodnutím MŽP a Mhlm Prahy v roce 2002 pro II. etapu rozšíření skládky. Navržené rozšíření II. etapy je realizováno v návaznosti na tuto II. etapu a v prostředí shodného charakteru. Lze proto očekávat, že podmínky pro rozšíření budou prakticky shodné s podmínkami stanovenými pro II. etapu skládky. Zásadní negativní dopady na zvláště chráněné druhy živočichů nejsou očekávány. Realizace záměru – rozšíření II. etapy skládky odpadu v Ďáblicích - nebude mít významný negativní vliv na živočichy ani rostliny. Biotop zeleného pásu bude po dočasném přerušení obnoven včetně všech funkcí, tedy i potenciálního hnízdiště a úkrytu živočichů. V blízkosti činné skládky se vyskytují jen živočichové, kteří tolerují zvýšenou míru rušení, nelze předpokládat výrazné změny v druhovém složení. Manipulaci s keři a dřevinami doporučujeme provádět mimo hnízdní období – tj, od poloviny srpna do konce března. Po skončení stavebních prací a po provedení terénních modelací bude provedena výsadba zeleně. Lokální biokoridor vedený podél nezpevněné polní cesty západně od areálu skládky nebude záměrem dotčen. V současné době se na ploše nachází orná půda a změna na ochranný vegetační pás není z hlediska stávající ani výhledové funkce biokoridoru negativní.

STRANA 41 z 53


Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Záměr nemá přímý ani nepřímý vliv na žádné zvláště chráněné území. Vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti lze rovněž vyloučit. Žádné z těchto území nebude záměrem přímo nebo nepřímo ovlivněno. Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí, svým Stanoviskem ze dne 9.10.2006 vyloučil možnost jejich významného ovlivnění (viz přílohy oznámení).

D.I.7. Vlivy na krajinu a krajinný ráz Krajina v dotčeném území a jeho okolí je již ovlivněna dřívější antropogenní činností, realizace záměru charakter krajiny prakticky nezmění. Těleso skládky v rozsahu I. a II. etapy ovlivňuje charakter území významným způsobem, nicméně rozšíření II. etapy o jednu sekci (prodloužení o 31 m západně) nevyvolá žádnou významnou změnu vůči současnému stavu. Navržený záměr krajinný ráz území zásadním negativním neovlivní a nezpůsobí změnu charakteru území. Rozšíření II. etapy navazuje na těleso skládky na východě a okolní terén na západě. Stavba není výškově dominantní a nezpůsobí ovlivnění horizontu ani krajinného rázu ve vzdálenějších pohledech jak je patrné z vizualizace záměru v příloze č. 3 oznámení.

D.1.8. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr nevede ke změně (zvýšení nebo snížení) intenzit dopravy na komunikační síti. Doprava, související se záměrem, bude odpovídat stávajícímu stavu. Záměr neovlivňuje dopravní rozvojové záměry v území ani další existující komunikace, pěší nebo cyklistické trasy (značená turistická trasa západně od skládky). Pro období výstavby lze učinit obdobné závěry, jako pro období provozu, půjde navíc o vliv dočasný. Záměr nepovede k zásahům do stávající infrastruktury ani k jejímu rozvoji. Součástí záměru je pouze přeložení VTL plynovodu, jehož trasa prochází při západní hranici skládky.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek, kulturní památky a tradice V prostoru záměru se nenacházejí žádné objekty či nemovitý majetek. Architektonické nebo historické památky se v řešeném nebo zájmovém území záměru nenacházejí. Z důvodu jejich absence tedy nebudou ovlivněny. Na lokalitu záměru nejsou vázány žádné kulturní hodnoty nehmotné povahy jako tradice, dějiště významné události, místo spojené s významnou osobou. Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací nelze na nezastavěných plochách vyloučit. Z tohoto důvodu bude třeba zajistit v průběhu výstavby odborný archeologický dozor.

D.I.10. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II.

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah přímých negativních vlivů je prakticky omezen stávajícím rozsahem areálu skládky. Vně areálu dojde pouze k přemístění a výsadbě dřevin v rámci ochranného vegetačního pásu kolem skládky, které není spojeno s žádnými negativními vlivy. Ve všech sledovaných charakteristikách jsou důsledky realizace záměru jsou hodnoceny jako přijatelné s velmi nízkými, zanedbatelnými až nulovými vlivy.

STRANA 42 z 53


Vlivy přesahující platné limitní či hraniční hodnoty nejsou u posuzovaného záměru očekávány.

D.III.

ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Negativní vlivy na jednotlivé složky a faktory životního prostředí i sociální sféru v rozsahu přesahujícím státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV.

OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Nad tento rámec jsou doporučena následující opatření: „ v rámci přípravy, realizace a provozu navrženého záměru je doporučeno respektovat platné podmínky stanoviska MŽP ke stavbě II. etapy skládky z hlediska vlivů na životní prostředí; „ při výstavbě bude věnována zvýšená pozornost: −

omezování emise tuhých látek,

−

stavu stavebních strojů a uložení stavebních materiálů s ohledem na prevenci případných úniků s možností ohrožení kvality vod,

−

budou dodržována opatření pro prevenci úkapů nebo úniků ropných látek nebo jiných provozních kapalin,

−

stání techniky je nutné účinně zajistit pro případ úniku závadných látek,

„ skrývka ornice a podorničí bude využita v rámci rekultivace skládky a finálních terénních úpravách v areálu; „ vodohospodářské řešení stavby bude navázáno na stávající vodohospodářský systém skládky a technické řešení bude odpovídat platným předpisům a normám; „ protipožární systém (požární body, rozvod požární vody) bude na úroveň nové sekce úložiště vyveden vždy v předstihu zahájení zavážení; „ během provozu budou prováděny pravidelné kontroly a revize všech nádrží a jímek, ve kterých budou shromážděny odpadní vody; „ obsluha úložiště bude prokazatelně obeznámena s aktualizovanými pokyny pro řešení havarijních situací podle schváleného provozního a požárního řádu; „ při provozu závěrečné etapy rozšíření skládky bude důsledně dbáno na minimalizaci plochy aktivní části skládky; po dosažení požadované výškové úrovně v koruně skládky bude v závislosti na možnostech provozovatele probíhat postupná rekultivace povrchu skládky; „ v rámci rozšíření skládky respektovat podmínky a opatření rozhodnutí OŽP Magistrátu hlavního města Prahy (č.j. MHMP-13113/02/OŽP-V-104/R-63/Pra ze dne 28.3.2002), kterým se ukládají náhradní opatření: −

v rámci konečných úprav po ukončení skládky bude těleso skládky domodelováno do přírodně blízkého tvaru cca s 2-5 m mocnou vrstvou zemin;

−

v rámci konečných terénních úprav po skončení skládkování bude vodní koryto podél skládky upraveno do přírodě blízké podoby včetně trasování (koryto nebude rovné, vytvoří se umělé meandry); zároveň budou vybudovány zimní úkryty pro obojživelníky (např. suché zídky);

STRANA 43 z 53


−

projekt konečných úprav bude příslušnému orgánu ochrany přírody předložen v termínu jednoho roku před ukončením ukládání odpadů;

−

vybudovat enklávy xerofytní plochy bez dřevin cca na 15 % povrchu skládky a udržovat je trvale bez stromů;

−

skrývky ornice budou realizovány koncem vegetačního období (srpen až září);

−

před zahájením skrývky bude proveden vyhledávací průzkum a transfer nalezených jedinců Ropuchy obecné;

„ v rámci rozšíření skládky respektovat podmínky a opatření rozhodnutí MŽP (č.j.: 3233/02-OOP/910/02 ze dne 4.4.2002), kterým se uděluje vyjímka podle § 56 odst. 1 zákon č. 114/1992 Sb. ze základních podmínek ochrany zvláště chráněného živočicha - silně ohrožený druh - ještěrka obecná (Lacerta agilis), konkrétně ze zákazu rušit a zasahovat do biotopu tohoto druhu za podmínek: 1. Terénní skrývkové práce na lokalitě budou prováděny v termínech srpen - září. 2. Před zahájením skrývky bude proveden zoologický průzkum a v případě nálezu jedinců proveden záchranný transfer na náhradní lokalitu a to vždy před každou etapou skrývek. 3. Na zrekultivované ploše skládky nezastíněné dřevinami budou umístěny hromady 1-2 m3 z hrubé kamenné frakce (cca průměr 10 cm). „ v případě pozitivního archeologického nálezu bude umožněn záchranný archeologický průzkum; „ jako součást stavby navrhnout výsadbu zeleně v přemístěném pásu západně od stávajícího oplocení areálu skládky; pro nové výsadby je vhodné navrhnout domácí druhy odpovídající místním klimatickým podmínkám a přizpůsobit půdní poměry jejich požadavkům; zajistit řádnou péči o veškerou zeleň v ochranném pásu včetně provedení případných dosadeb za uhynulé jedince; „ bude aktualizován provozní řád a havarijní plán skládky.

D.V.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ V průběhu zpracování oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné. Charakter záměru (rozšíření skládky o jeden sektor v rámci současného areálu) není potenciálně významným zdrojem znečišťování či poškozování životního prostředí, ani nedává předpoklady k negativním dopadům na veřejné zdraví. Umístění záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, ve kterém se záměr nachází (zemědělská půda) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor na absorbování případných neurčitostí. Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly zásadně ovlivnit závěry hodnocení, nebyly identifikovány.

STRANA 44 z 53


ČÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) (údaje podle kapitol B, C, D, F a G v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru)

E.I.

POPIS VARIANT ŘEŠENÍ STAVBY E.I.1. Varianty lokalizace stavby Záměr je navržen a hodnocen v jedné variantě umístění (lokalizace), které je vázáno na plochy pozemků vymezených v projektové dokumentaci a v oznámení. S ohledem na návaznost vůči stávající skládce odpadů nebyl záměr řešen ani hodnocen v jiných lokalizačních variantách. Umístění záměru nevyvolává žádné střety zájmů z hlediska územního plánování.

E.I.2. Varianty technického provedení stavby a použité technologie Technické a technologické řešení záměru je navrženo v jedné variantě. Jiné varianty technologického řešení záměru nebyly zvažovány ani prověřovány.

E.II.

POROVNÁNÍ VARIANT Záměr je navržen v jediné realizační variantě. Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, představující nerealizaci stavby. Nulová varianta v zásadě odpovídá ponechání plochy v současném využití. Prosazování nulové varianty (bez činnosti) je na místě v případě činnosti zatěžující okolní prostředí nad únosnou mez (překračování povolených limitů znečištění, devastace rozsáhlých území, likvidace cenných ekosystémů, produkce značného objemu toxických odpadů, ohrožení lidského zdraví apod.). Žádný z uvedených negativních důsledků nebyl u hodnoceného záměru identifikován. Na základě údajů uváděných v předchozích kapitolách oznámení lze prověřovaný záměr označit pro dané území za únosný. Území je narušené lidskou aktivitou a s výjimkou ochrany zemědělské půdy nepožívá žádné zvýšené ochrany; využití území nevyvolává žádné střety zájmů z hlediska územního plánování a záměr není v rozporu s platným Územním plánem hl. m. Prahy. Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze hodnotit jako nízkou až zanedbatelnou bez zásadních negativních dopadů.

STRANA 45 z 53


ČÁST F

(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) F.I.

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem oznámení. Seznam příloh je uveden v části H. Přílohy.

F.II.

DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Záměr na realizaci II. etapy skládky komunálního odpadu Ďáblice byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. a ukončen vydáním souhlasného stanoviska podle § 11 zákona č. 244/1992 Sb. v roce 2001. Toto stanovisko je součástí příloh předkládaného oznámení. Ze strany oznamovatele je konstatováno, že podmínky uvedené v souhlasném stanovisku MŽP z hlediska vlivů na životní prostředí byly v jednotlivých fázích přípravy, realizace a provozování záměru postupně plněny. Na základě těchto podmínek a souvisejících právních předpisů byla vydávána dílčí povolující rozhodnutí bez zásadní změny posuzovaného záměru. Mezi přílohy oznámení je zařazena závěrečná zpráva o vyhodnocení monitorovacích prací na skládce Praha Ďáblice za rok 2005. Závěry a doporučení vyplývající z provedených monitorovacích prací jsou součástí této zprávy (viz. příloha č. 6). Přílohy k této zprávě nejsou s ohledem na jejich rozsah součástí oznámení a jsou k dispozici u oznamovatele, zpracovatele oznámení a řešitelů monitoringu skládky.

STRANA 46 z 53


ČÁST G

(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol oznámení.

G.I.

INFORMACE O ÚČELU OZNÁMENÍ Toto oznámení je zpracováno v souladu s požadavky § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, s náležitostmi podle přílohy č. 3 zákona, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb. Účelem tohoto oznámení je poskytnout základní informace o charakteru záměru, o stavu dotčeného území a o předpokládaných vlivech na okolní prostředí pro potřeby zjišťovacího řízení dle § 7 zákona. Své písemné vyjádření k oznámení může zaslat každý na adresu příslušného krajského úřadu do 20ti dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. Souhrnné vypořádání všech písemných připomínek bude součástí písemného závěru ze zjišťovacího řízení, který vydá příslušný úřad.

G.II.

INFORMACE O PROVĚŘOVANÉM ZÁMĚRU Záměrem prověřovaným ve zjišťovacím řízení je návrh na rozšíření skládky odpadů o jednu sekci v rámci stávajícího areálu skládky Ďáblice: ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ Záměr lze dle přílohy č. 1 zákona k č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění) zařadit do následujícího bodu: kategorie: bod: název: sloupec:

I 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30.000 tun/rok. A

Dle §4 uvedeného zákona patří záměr pod odstavec (1) písmeno c) a záměr podléhá posuzování podle zákona, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že může mít významný vliv na životní prostředí. Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí. Záměr je umístěn v severní části Hlavního města Prahy, mezi místními částmi Ďáblice a Březiněves uvnitř stávajícího areálu skládky odpadu. kraj:

Hlavní město Praha

okres:

Hl. m. Praha (3100)

obec:

Praha (12702); Místní úřad Praha Ďáblice (547298), Městská část - Praha Březiněves (538124)

katastrální území: Ďáblice (730629), Březiněves (614131) Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.1. Situace širších vztahů).

STRANA 47 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obrázek č. 1: Umístění záměru (1:50 000)

Charakterem záměru je vybudování nové skládkové sekce v areálu stávající skládky a v návaznosti na stávající těleso skládky. Záměr je umisťován do prostoru areálu stávající provozované skládky Ďáblice. Ve své podstatě představuje pokračování skládkové činnosti v areálu, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu i bez rozšiřování do okolních lokalit mimo stávající hranice areálu skládky. Základní kapacitní údaje jsou následující: celková plocha:

cca 8 990 m2

užitečný objem odpadu:

cca 290 000 m 3

roční nominální kapacita návozu odpadu:

cca 350 000 t (odpovídá stávajícímu stavu)

předpokládaná životnost:

9 měsíců až 1 rok

Navrženým záměrem nedochází k významné změně ve využití vlastního dotčeného území. Navržená skládková sekce je situována uvnitř oploceného areálu skládky. Ochranný pás zeleně je navržen k přemístění vně areál skládky. Areál skládky je situován v osamocené poloze mimo zástavbu okolních městských částí. V okolí se nenachází ani nejsou připravovány žádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci případných negativních vlivů. V první polovině r. 2009 bude naplněna kapacita tělesa skládky v Praze Ďáblicích. Tato skládka slouží v dané oblasti obyvatelům hl. města Prahy od r. 1993. Rozšíření II. etapy, která byla povolena a zahájena v roce 2002, by prodloužilo možnost ukládání do r. cca 2010 s tím, že bude zajištěna další lokalita s možností ukládat komunální odpad produkovaný na území hl. města Prahy. Při rozšíření tělesa skládky zůstane infrastruktura skládky pro provoz zachována, nemění se ani dosavadní míra rizika vůči okolnímu prostředí a pro obyvatelstvo žijící na území městských částí Ďáblice a Březiněves. Mění se pouze rozsah velikosti tělesa skládky v rámci stávajícího oploceného areálu. Dosavadní bezrizikový provoz skládky prokázal, že zvolená varianta přinese nejmenší zatížení životního prostředí v reálném čase (ukládáním odpadu nebude po dobu provozu zasažena další lokalita v okolí Prahy) a navýšení nákladů za ukládání odpadu pro obyvatele Prahy bude nejnižší. Zůstane rovněž zachováno na delší období využití vyvíjeného bioplynu s dodávkou energií (tepelná, elektrická) do stávajících rozvodů. Navržený záměr je v souladu s Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy.

STRANA 48 z 53


Umístění navrženého sektoru skládky je vázáno na dostupné pozemky a není navrženo ve více variantách. Rozsah záměru a jeho vztah k okolí je zřejmý z následujícího obrázku. Obrázek č. 2: Situace okolí záměru (1:10 000)

Podrobnější informace o technickém řešení záměru jsou uváděny v části B. tohoto oznámení.

STRANA 49 z 53


G.III.

INFORMACE O VLIVECH NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ V oznámení je hodnocen charakter a rozsah vlivů na obyvatelstvo a veřejné zdraví, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, geologické podmínky, rostlinná a živočišná společenstva, hlukovou a dopravní situaci, kulturní a historické památky. Analýza možných vlivů vychází ze stávající situace těchto složek a faktorů přírodního a sociálního prostředí, jejichž stručný popis je uveden v části C tohoto oznámení. Z analýzy předpokládaných vlivů stavby vyplývá, že navýšení stávající zátěže dílčích složek lze hodnotit jako nízké až zanedbatelné. Výstupy do životního prostředí (ovzduší, odpadní vody, hluk apod.) budou celkově málo významné a nepovedou ke znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Nedojde k negativním vlivům na obyvatelstvo a veřejné zdraví. Záměr neprodukuje ve významné míře (tj. v míře, které by způsobovaly přeslimitní vlivy) žádné škodliviny (znečištění ovzduší, hluk), které by mohly samy o sobě nebo ve spojení s dalšími aktivitami v území vést k překračování příslušných hygienických limitů. Z provedeného rozboru vyplývá celkově nízké ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik. Vlivy na kvalitu ovzduší a na imisní situaci lze považovat za nevýznamné a zanedbatelné, zámět nepředstavuje žádnou změnu vůči současnému stavu. Provoz nové sekce skládky odpadů a prodloužení provozu skládky o 1 rok nebude příčinou překračování imisních limitů v okolí stavby. Navržené umístění, stavební a technologické řešení záměru odpovídá požadavkům protihlukové ochrany. Posun skládky západním směrem o cca 30 metrů není z hlediska hluku významný. S ohledem na skutečnost, že měření hluku (viz příloha č. 5 tohoto oznámení) prokázalo dodržení požadovaných limitů, lze konstatovat, že tento stav zůstane zachován i v případě rozšíření skládky. Místně významné vlivy na hydrologické a hydrogeologické podmínky byly již realizovány v souvislosti s výstavbou stávající skládky (zvýšení povrchového odtoku na úkor podpovrchového a podzemního). Rozšíření plochy úložiště je z tohoto hlediska nevýznamné. Významné dopady stávajícího provozu skládky na kvalitu podzemních nebo povrchových vod nebyly v rámci monitoringu zjištěny, nejsou předpokládány ani v souvislosti s navrženým rozšířením. Lokální a dočasně významný dopad provozu závěrečné etapy rozšíření úložiště na tuto složku životního prostředí lze předpokládat pouze v případě mimořádného stavu (průnik škodlivin mimo uzavřený systém nakládání s průsakovými vodami). Ovlivnění zdrojů pitné vody nebo léčivých zdrojů vod nelze předpokládat ani v případě mimořádného stavu. Vlivy na geofaktory životního prostředí spočívající v narušení stávajícího charakteru terénu a změně skladby vrstevního sledu jsou spojeny s již existující skládkou. Záměr na její rozšíření nepoveden ke změně tohoto stavu. Vlivy na kvalitu horninového prostředí nejsou za běžného provozu očekávány. Vliv na půdu lze hodnotit jako nízký, dotčené pozemky jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany půdy. Vzhledem k situování do stávajícího areálu skládky nelze očekávat jiné využití dotčených ploch. Realizace záměru – rozšíření II. etapy skládky odpadu v Ďáblicích - nebude mít významný negativní vliv na živočichy ani rostliny. Biotop zeleného pásu bude po dočasném přerušení obnoven včetně všech funkcí, tedy i potenciálního hnízdiště a úkrytu živočichů. V blízkosti činné skládky se vyskytují jen živočichové, kteří tolerují zvýšenou míru rušení, nelze předpokládat výrazné změny v druhovém složení. Lokální biokoridor vedený podél nezpevněné polní cesty západně od areálu skládky nebude záměrem dotčen. V současné době se na ploše nachází orná půda a změna na ochranný vegetační pás není z hlediska stávající ani výhledové funkce biokoridoru negativní. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky ani s žádnými zvláště chráněnými územími, evropsky významnými lokalitami nebo ptačími oblastmi (Natura 2000). Navržený záměr krajinný ráz území zásadním negativním neovlivní a nezpůsobí změnu charakteru území. Záměr nevede ke změně (zvýšení nebo snížení) intenzit dopravy na komunikační síti. Doprava, související se záměrem, bude odpovídat stávajícímu stavu.

STRANA 50 z 53


Na dotčeném pozemku nebo v jeho blízkosti nejsou žádné stavby nebo památky, které by mohly být záměrem negativně ovlivněny. Záměr nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů. Ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra, ekosystémy, krajina případně jiné) jsou možné vlivy výstavby a provozu záměru „ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKA UDPADŮ - ROZŠÍŘENÍ“ na území Městské části Praha 8, k.ú. Ďáblice, přijatelně nízké. Záměr proto nepředstavuje zdroj významného negativního ovlivnění okolního území. Souhrnné hodnocení Na základě údajů uváděných v předchozích kapitolách oznámení lze prověřovaný záměr označit pro dané území za přijatelný. Celková ekologická zátěž území nepřekročí vlivem záměru únosnou mez a nedojde ke změně charakteru území. Dotčené území je narušené lidskou aktivitou, využití území není v rozporu se schváleným Územním plánem hl. m. Prahy. Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze hodnotit jako velmi nízkou až zanedbatelnou, bez zásadních a významných negativních dopadů. Variantu realizace prověřovaného záměru lze z hlediska možných vlivů na životní prostředí považovat za přijatelný způsob využití a rozvoje území.

STRANA 51 z 53


ČÁST H

(PŘÍLOHY) Mapové, grafické a další přílohy jsou zařazeny za hlavním textem oznámení. Seznam příloh: 1. Mapové, obrazové a grafické přílohy 1.1. Situace širších vztahů 1:50 000 1.2. Situace zájmového území 1:25 000 1.3. Situace okolí záměru 1:10 000 1.4. Situace záměru na podkladu ortofotomapy 1.5. Hydrologická situace 1.6. Situace a profily archivních vrtů 1.7. Fotodokumentace 2. Situace stavby 2.1. Katastrální mapa 2.2. Situace skládky 2.3. Situace skládky po rekultivaci 2.4. Řez tělesem skládky B-B 3. Vizualizace záměru 3.1. Situace pohledů 3.2. Model tělesa skládky 3.3. Drátěný model tělesa skládky 3.4. Pohled P1 3.5. Pohled P2 3.6. Pohled P3 3.7. Pohled P4 3.8. Pohled P5 3.9. Pohled P6 4. Biologický průzkum 5. Měření hluku 6. Monitoring 2005 - závěrečná zpráva 7. Doklady - vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace - stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. - stanovisko o hodnocení vlivů podle § 11 zákona č. 244/1992 Sb. (k záměru II. etapy skládky odpadů) - autorizace zpracovatele oznámení

Vyjádření k záměru z hlediska záměru s územně plánovací dokumentace (Městská část Praha - Ďáblice, č.j.: 1736/2006/MCPD/ŠEV/Mo ze dne 1.11.2006) je uvedeno v příloze č. 7 (Doklady): „.... předložený záměr stavby v k.ú. Ďáblice je zcela v souladu se schváleným územním plánem.“ Stanovisko MMHP jako orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., (zn.: S-MHMP362087/2006/1/OOP/VI/ST ze dne 9.10.2006) je uvedeno v příloze č. 7 (Doklady): „Uvedený záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani pta čí oblasti.“ Stanovisko KÚ SčK jako orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., (zn.: 132025/2006/KUSK-OŽP/Rj ze dne 4.10.2006) je uvedeno v příloze č. 7 (Doklady): „… sdělujeme, že lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a pta čí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Stanovisko se vztahuje na území Středočeského kraje."

STRANA 52 z 53


Přehled použitých zdrojů 1. Ďáblice, III. etapa skládky komunálního odpadu. Projekt pro územní řízení. .A.S.A., spol. s r.o., srpen 2006. 2. Praha - .A.S.A., monitoring 2005, skládka Praha - Ďáblice, Geotest Brno a.s., 12/2005 3. Monitoring skládek společnosti A.S.A., spol. s r.o., Výsledky monitoringu skládky Ďáblice v roce 2004, Geotest Brno, a.s., 12/2004 4. PROTOKOL O ZKOUŠCE č. F - 04/2007. Měření hluku v mimopracovním prostředí společnosti .A.S.A., spol. s r.o. - skládka Ďáblice. Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1110, Ekologické laboratoře EMPLA - fyzikální laboratoř, 9.1.2007. 5. II. etapa skládky komunálního odpadu Ďáblice, Dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí, SOMS, ECO-ENVI consult, 08/2000 6. Inženýrskogeologický průzkum a hydrogeologický průzkum pro první etapu rozšíření skládky Praha Ďáblice, ARTEZIA-Smetana, Praha, 02/2000 7. Územní plán hlavního města Prahy 8. Demek J. a kol.:

Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny; ACADEMIA Praha 1987

9. Michlíček E.:

Hydrogeologické rajóny ČSR - povodí Moravy a Odry, VÚV 1986

10. Olmer M:

Hydrogeologické rajóny ČSR - povodí Labe, VÚV 1986

11. Pitter P. a kol.:

Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže; ACADEMIA Praha 1984

12. Svoboda J. a kol.:

Regionální geologie ČSSR; ÚÚG Praha 1964

13. Vlček V.:

Zeměpisný lexikon ČSR - Vodní toky a nádrže; ACADEMIA Praha 1984

14. Tabelární přehled: „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika“ (2005) 15. Rozptylová studie - Hlavní město Praha. ATEM, 2004 16. Internetové zdroje: www.obce-mesta.cz., www.mmr.cz 17. Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2005.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

STRANA 53 z 53

PŘÍLOHA 1

(MAPOVÉ, OBRAZOVÉ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY)


1.6. Situace a popis archivních vrtů

SITUACE ARCHIVNÍCH VRTŮ zákres na podkladu základní mapy ČR 1 : 10 000

GEOLOGICKÉ PROFILY ARCHIVNÍCH VRTŮ název sondy: metráž [m]

JV 1

úroveň terénu:

295,80 m n.m.

hloubeno dne:

-

mocnost [m] petrografický popis

0,0 - 0,4

0,4

hlína písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, kořínky

0,4 - 0,7

0,3

hlína prachově písčitá, čokoládově hnědá, pevná až tvrdá

0,7 - 3,7

3,0

hlína prachově písčitá, okrově hnědá, silně vápnitá (bílé vápnité povlaky na plochách odlučnosti) do 2 m pevná, níže tuhá až pevná (spraš)

3,7 - 4,0

0,3

hlína jílovitá, šedohnědě šmouhovaná, tuhá (sprašová hlína)

4,0 - 5,1

1,1

slínovec, eluviálně zvětralý charakteru slínu světle šedého, hnědě šmouhovaného, do 4,5 m tuhého až pevného, níže pevného

5,1 - 8,6

3,5

dtto světle šedohnědý pevný

8,6 - 10,0

> 1,4

hladina podzemní vody

slínovec až prachovec světle šedý, místy okrové záteky, pevný až tvrdý, drobtovitě rozpadavý - naražená: - ustálená:

Poznámka:

do 10 m nezjištěna  do 285,8 m n.m. nezjištěna

převzato podle Pašek 2000

Strana: 1 (7)


název sondy: metráž [m]

JV 2

úroveň terénu:

292,58 m n.m.


hloubeno dne:

-


0,0 - 0,8

0,8

hlína prachově písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, pevná

0,8 - 3,4

2,6

hlína prachově písčitá okrově hnědá, silně vápnitá (bělavé vápnité záteky na plochách odlučnosti, od 2,3 m výrazné), pevná - spraš

3,4 - 4,8

1,4

hlína prachově písčitá, středně hnědá, tuhá (sprašová hlína)

4,8 - 5,3

0,5

slínovec eluviálně zvětralý charakteru slínu světle šedohnědého tuhého

5,3 - 7,0

> 1,7


dtto pevný - naražená: - ustálená:

Poznámka:

do 7 m nezjištěna  do 285,58 m n.m. nezjištěna



JV 3

úroveň terénu:

289,48 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,5

0,5

hlína tmavě hnědá, silně humózní, kořínky, pevná

0,5 - 1,8

1,3

hlína prachově písčitá, světle okrově hnědá, vápnitá (spraš)

1,8 - 4,0

2,2

hlína prachově písčitá, světle hnědá, silně vápnitá s bělavými vápnitými záteky, tuhá až pevná, ojediněle valouny křemene do 10 mm

4,0 - 6,2

2,2

hlína světle hnědá, silně vápnitá, místy polohy vápnitých konkrecí, tuhá

6,2 - 7,6

1,4

dtto s příměsí valounů křemene, průměrná velikost do 10 mm, max. až 30 mm, tuhá až pevná

7,6 - 8,6

> 1,0


slínovec eluviálně zvětralý charakteru slínu žlutošedého s rezavými záteky, pevného - naražená: - ustálená:

Poznámka:



do 8,6 m nezjištěna  do 280,88 m n.m. nezjištěna

JV 4

úroveň terénu:

286,03 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,2

0,2

navážka písčitého štěrku

0,2 - 0,7

0,5

hlína tmavě hnědá, silně humózní, pevná

0,7 - 4,3

3,6

hlína prachově písčitá, světle šedohnědá s vápnitými záteky do 2,0 m pevná, níže tuhá

4,3 - 4,6

0,3

dtto tmavěji hnědá, vápnité záteky

4,6 - 5,0

0,4

hlína tmavě hnědá, jemně písčitá s křemennými valounky do 30 mm (20 %), humózní

5,0 - 7,3

2,3

hlína rezavě hnědá, tuhá

7,3 - 8,0

0,7

slínovec světlešedý, zvětralý, kusovitě rozpadavý

8,0 - 8,4

0,4

prachovec až jemný pískovec světle žlutošedý, vrtáním rozpadlý v písek a úlomky do 5 cm

8,4 - 8,5

> 0,1


slínovec světle šedý, navětralý, tvrdý - naražená: - ustálená:

Poznámka:



Strana: 2 (7)



JV 6

úroveň terénu:

293,45 m n.m.


hloubeno dne:

-


0,0 - 0,5

0,5

hlína písčitá, tmavě hnědá, silně humózní

0,5 - 1,1

0,6

hlína prachovitě písčitá, okrově hnědá, silně vápnitá (spraš)

1,1 - 2,3

1,2

hlína hnědá, pevná, drobtovitě rozpadavá s příměsí valounů křemene 5 až 40 mm (10 %)

2,3 - 3,6

1,3

štěrk hnědý, písčitý šedohnědý, velmi slabě jílovitý, valouny křemene velikosti 20 až 80 mm (40 - 50 %) v hrubozrnném písku

3,6 - 5,4

1,8

slínovec eluviálně zvětralý, světle šedohnědý, nazelenalý, charakteru slínu, do 4,5 m tuhý až pevný, níže pevný

5,4 - 7,1

1,7

dtto středně šedý, zvětralý

7,1 - 7,2

> 0,1


slínovec navětralý šedý, kusovitě rozpadavý - naražená: - ustálená:

Poznámka:




JV 7

úroveň terénu:

290,57 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,8

0,8

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, pevná

0,8 - 2,0

1,2

hlína prachovitě písčitá, světle šedohnědá, silně vápnitá - spraš

2,0 - 2,6

0,6

písek hrubozrnný šedohnědý, slabě jílovitý, s ojedinělými valounky křemene do 30 mm, s vrstvičkou šedohnědého jílu pevného

2,6 - 6,2

3,6

slínovec eluviálně zvětralý charakteru žlutošedého slínu, hrudkovitě rozpadavého, pevného až tvrdého

6,2 - 7,5

1,3

slínovec zvětralý, šedý s rezavými záteky, kusovitě rozpadavý, tvrdý


- naražená: - ustálená:

Poznámka:




JV 8

úroveň terénu:

289,02 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,3

0,3

hlína hnědá humózní

0,3 - 0,6

0,3

hlína prachovitě písčitá, okrově hnědá, vápnitá, pevná

0,6 - 1,8

1,2

hlína hnědošedá, vápnitá (místy mohutné vápnité cicváry), s příměsí valounů křemene průměrné velikosti 3 cm

1,8 - 7,0

5,2

slínovec eluviálně zvětralý charakteru světle šedohnědého slínu místy okrově šmouhovaného, pevného až tvrdého

7,0 - 8,5

> 1,5


slínovec zvětralý až navětralý, šedý, kusovitě rozpadavý - naražená: - ustálená:

Poznámka:



Strana: 3 (7)



JV 9

úroveň terénu:

287,90 m n.m.


hloubeno dne:

-


0,0 - 1,2

1,2

navážka hlinitokamenitá, šedohnědá, ojediněle úlomky cihel

1,2 - 1,8

0,6

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, pevná až tvrdá

1,8 - 3,8

2,0

hlína okrově hnědá, silně vápnitá, s vápnitými konkrecemi do 30 mm

3,8 - 5,1

1,3

slínovec eluviálně zvětralý charakteru slínu, žlutošedého se zeleným nádechem, pevného

5,1 - 9,7

4,6

dtto s hrudkami pevnějšího slínovec

9,7 - 11,6

> 1,9


slínovec navětralý, světle šedý, kusovitě rozpadavý, tvrdý - naražená: - ustálená:

Poznámka:




JV 11

úroveň terénu:

293,38 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,6

0,6

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, kořínky

0,6 - 4,2

3,6

štěrk písčitý, světle šedohnědý, slabě hlinitý, valouny křemene průměrné velikosti 30 až 50 mm (60 %) v hrubozrnném písku od 3,2 silně vlhkém

4,2 - 4,6

0,4

štěrk hrubý až balvanitý, šedohnědý, valouny velikosti 15 cm - 20 cm (30 %)

4,6 - 6,3

> 1,7

hladina podzemní vody Poznámka:

- naražená:

3,2 m  290,18 m n.m.

- ustálená:

neuvedeno



slínovec zvětralý světle šedý, drobtovitě až kusovitě rozpadavý

JV 12

úroveň terénu:

291,84 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,5

0,5

hlína jemně písčitá tmavě hnědá, silně humózní, pevná

0,5 - 1,0

0,5

hlína písčitá, světle šedohnědá, vápnitá s ojedinělými valounky křemene do 30 mm

1,0 - 1,7

0,7

štěrk písčitý, světle hnědošedý, valouny křemene a buližníku do 50 mm (40 %)

1,7 - 2,6

0,9

písek hrubozrnný šedohnědý, jílovitý s vrstvičkami písčitého jílu

2,6 - 3,0

0,4

slínovec eluviálně zvětralý žlutošedý šmouhovaný, charakteru slínu, pevné konzistence

3,0 - 5,0

> 2,0

slínovec zvětralý světle šedý, hrudkovitě rozpadavý, k bázi vrstvy až tvrdý



Poznámka:



Strana: 4 (7)



JV 13

úroveň terénu:

289,62 m n.m.


hloubeno dne:

-


0,0 - 0,3

0,3

hlína tmavě hnědá, silně humózní, kořínky

0,3 - 1,1

0,8

hlína prachovitě písčitá, okrově hnědá s bílými vápnitými záteky (spraš)

1,1 - 2,5

1,4

dtto s příměsí valounů křemene průměrně do 10 mm, ojediněle až 50 mm

2,5 - 3,1

0,6

písek rezavě hnědý hlinitý

3,1 - 4,7

1,6

hlína písčitá hnědá, jemně slídnatá

4,7 - 4,8

0,1

štěrk hrubý, písčitý, zahliněný, valouny křemene až 5 cm

4,8 - 6,5

> 1,7


slínovec eluviálně zvětralý charakteru světle šedohnědého slínu, tuhého až pevného, k bázi s pevnějšími hrudkami - naražená: - ustálená:

Poznámka:




JV 14

úroveň terénu:

286,08 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,4

0,4

hlína prachově písčitá tmavě hnědá, humózní, kořínky

0,4 - 1,2

0,8

hlína prachovitě písčitá světle šedohnědá, vápnitá, pevná až tvrdá - spraš

1,2 - 3,8

2,6

hlína hnědá s četnými vápnitými záteky až polohami, místy i s vápnitými konkrecemi velikosti do 50 mm

3,8 - 4,2

0,4

písek šedorezavě hnědý, jílovitý, s valounky křemene do 50 mm (20 %)

4,2 - 5,5

1,3

slínovec eluviálně zvětralý, žlutošedý až nazelenalý charakteru slínu, tuhé až pevné konzistence s bílými vápnitými místy i rezavými záteky

5,5 - 7,5

2,0

slínovec, poněkud pevnější, s hrudkami navětralého slínovce

7,5 - 9,0

> 1,5


slínovec zvětralý až navětralý, světle šedý, drobtovitě rozpadavý - naražená: - ustálená:

Poznámka:




JV 16

úroveň terénu:

288,16 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,8

0,8

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, silně humózní (od 0,30 pevná až tvrdá)

0,8 - 1,7

0,9

hlína prachovitě písčitá, světle okrově hnědá, vápnitá, drobtovitě rozpadavá spraš

1,7 - 6,5

4,8

hlína prachově až jemně písčitá, vápnitá, rezavě hnědá (sprašová)

6,5 - 6,6

0,1

štěrk drobný, silně hlinitý, rezavě hnědý, úlomky až valouny křemene do 10 mm (50 %)

6,6 - 7,3

0,6

hlína prachovitě písčitá, rezavě hnědá, měkká až tuhá, slabě vápnitá

7,3 - 9,0

> 1,7


slínovec eluviálně zvětralý charakteru slínu světle šedozeleného s hrudkovitě rozpadavými polohami - naražená: - ustálená:

Poznámka:



Strana: 5 (7)



JV 17

úroveň terénu:

289,62 m n.m.


hloubeno dne:

-


0,0 - 0,6

0,6

0,6 - 1,7

1,1

1,7 - 4,3

2,6

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, pevná hlína prachovitě písčitá, světle šedohnědá silně vápnitá, drobtovitě rozpadavá spraš hlína prachovitě písčitá, šedohnědá s vápnitými záteky, tuhá až pevná

4,3 - 5,0

0,7

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, humózní

5,0 - 5,8

0,8

hlína světle hnědá, prachovitě písčitá, tuhá

5,8 - 6,4

0,6

slín světle šedohnědý, pevný s vápnitými polohami, s ojedinělými valounky křemene 3 cm



Poznámka:




PJV 1

úroveň terénu:

286,36 m n.m.

hloubeno dne:

-


0,0 - 0,7

0,7

hlína prachovitě písčitá, tmavě hnědá, silně humózní, pevná

0,7 - 2,1

1,4

hlína prachovitě písčitá, světle okrově šedohnědá, prachově až drobtovitě rozpadavá, vápnitá, bělavé záteky na kontrakčních trhlinkách

2,1 - 5,0

2,9

hlína prachovitě písčitá, šedohnědá, vápnitá, bělavé záteky, tuhá až pevná

5,0 - 5,5

0,5

dtto s četnými vápnitými konkrekcemi

5,5 - 5,9

0,4

písek jemnozrnný hlinitý hnědý

5,9 - 6,0

0,1

slín hnědošedý s příměsí vápnitých konkrecí

6,0 - 6,4

0,4

písek prachovitý, jílovitý, rezavě hnědý

6,4 - 7,5

0,9

prachovec eluviálně zvětralý charakteru světle šedého písčitého jílu, hrudkovitě až kusovitě rozpadavý

7,5 - 8,5

1,0

prachovec až jílovec zvětralý, žlutošedý, kusovitě rozpadavý

8,5 - 10,5

2,0

prachovec bělošedý zvětralý až navětralý, kusovitě rozpadavý, ojediněle centimetrové polohy šedohnědého slínovce

10,5 - 12,1

1,6

dtto navětralý

12,1 - 17,3

5,2

prachovec bělošedý, navětralý až zdravý, tvrdý, tence destičkovitě rozpadlý

17,3 - 19,1

1,8

dtto tmavěji šedý

19,1 - 23,0

> 3,9

dtto světle šedý



Poznámka:



Strana: 6 (7)



PJV 3

úroveň terénu:

286,44 m n.m.


hloubeno dne:

-


0,0 - 2,0

2,0

navážka hlinitokamenitá, šedohnědá, úlomky až 0,2 m

2,0 - 4,1

2,1

hlína prachovitě písčitá, světle šedohnědá s četnými vápnitými záteky a vápnitými konkrecemi o 20 mm

4,1 - 4,3

0,2

dtto s příměsí valounků křemene do 50 mm (15 %)

4,3 - 6,3

2,0

slínovec až prachovec eluviálně zvětralý charakteru jílu s hrudkami zvětralé horniny, lokálně s bělavými vápnitými záteky až mázdrami pevného až tvrdého

6,3 - 10,2

3,9

prachovec a slínovec světle hnědošedý, zvětralý, kusovitě rozpadavý

10,2 - 12,4

2,2

prachovec světle hnědošedý navětralý , , po vrtání destičkovitě rozpadavý

12,4 - 12,7

0,3

dtto více zvětralý

12,7 - 19,8

7,1

dtto navětralý, světle žlutošedý

19,8 - 20,7

> 0,9


prachovec zdravý šedý - naražená: - ustálená:

Poznámka:



Strana: 7 (7)

PŘÍLOHA 2

(SITUACE ZÁMĚRU)

1608 6 1608 20

430/1

1608 14 1608 45

1608 3

1608

431 16

1604

1608 5 1608 23

1608 22

1746 79

1608 54

/38

1608 4

1746 83

1608 55

1608 21

1608 27

1608 37

LEGENDA 1608 1

1608 26

1608 11

1608 28

431 2

SEKTORY DOTČENÉ VÝSTAVBOU II. ETAPY - ROZŠÍŘENÍ 1746 82

1608 15 1608 52

PLOCHA PŘEMÍSTĚNÍ PÁSU ZELENĚ VNĚ STÁVAJÍCÍHO AREÁLU SKLÁDKY ŠÍŘKA PRUHU 20m, PLOCHA 7152 m2

1746 81

PLOCHA PŘESAZENÉHO PÁSU ZELENĚ UVNITŘ STÁVAJÍCÍHO AREÁLU SKLÁDKY CELKOVÁ ŠÍŘKA PRUHU 20m, PLOCHA 1848 m2

1746 89 1608 32

1580 13

ROZŠÍŘENÍ TĚLESA SKLÁDKY OPROTI SCHVÁLENÉMU POVOLENÍ ZMĚNY STAVBY PŘED JEJÍM DOKONČENÍM "II. ETAPA SKLÁDKY TKO-ĎÁBLICE (SEKCE 19-25) ZE DNE 4.12.2003, Č.J. OV/2003/3870/Bá - PLOCHA 8990 m2

1604/6

1608 7

1746 80

hranice parcel KN hranice parcel PK katastrální hranice

1580 1

1580 1

1580 1

číslo parcely (KN) dle ov ěřené kopie mapy Katastrálního úřadu Praha-město ze dne 31.7.2006 číslo parcely (PK) plocha trvalého vyn ětí ze ZPF pro výstavbu II. etapy skládky - rozší ření ŠÍŘKA PRUHU 20m, PLOCHA 7160 m2

430/1

1580 1

1:2000

II. etapa skládky komunálního odpadu rozšíření

KATASTRÁLNÍ MAPA

B.03

SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM JTSK VÝŠKOVÝ SYSTÉM JADRAN (VÝŠKOVÝ SYSTÉM Bpv +0,40m)

1:1000 STAVEBNÍ OBJEKTY SO 01 Štěrková komunikace SO 02 Těleso skládky (včetně uzavření a rekultivace) SO 05 Odplynění skládky SO 12 Osvětlení areálu SO 23 Sadové úpravy provozního areálu SO 24 Sadové úpravy úložiště SO 27 Rozvod nn

LEGENDA SEKTORY DOT ČENÉ VÝSTAVBOU III. ETAPY

PLOCHA TRVALÉHO ZÁBORU III. ETAPY (PÁS ZELENĚ) ŠÍŘKA PRUHU 20m, PLOCHA 7160 m2

ROZŠÍŘENÍ TĚLESA SKLÁDKY OPROTI SCHVÁLENÉMU POVOLENÍ ZMĚNY STAVBY PŘED JEJÍM DOKON ČENÍM "II. ETAPA SKLÁDKY TKO- ĎÁBLICE (SEKCE 19-25) ZE DNE 4.12.2003, Č.J. OV/2003/3870/Bá - PLOCHA 8990 m2

TVAR TĚLESA SKLÁDKY II. ETAPY VÝSTAVBY

PLOCHA PŘEMÍSTĚNÍ PÁSU ZELEN Ě VNĚ STÁVAJÍCÍHO AREÁLU SKLÁDKY ŠÍŘKA PRUHU 20m, PLOCHA 7152 m2

PLOCHA PŘESAZENÉHO PÁSU ZELEN Ě UVNITŘ STÁVAJÍCÍHO AREÁLU SKLÁDKY CELKOVÁ ŠÍ ŘKA PRUHU 20m, PLOCHA 1848 m2


SITUACE SKLÁDKY

B.02

SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM JTSK VÝŠKOVÝ SYSTÉM JADRAN (VÝŠKOVÝ SYSTÉM Bpv +0,40m)

LEGENDA ZASAKOVACÍ ŠACHTA ŠACHTA HLAVNÍHO SBĚRAČE JÍMACÍ STUDNA REGULAČNÍ ŠACHTA SVODNÁ ŠACHTA

1:2000


SO 02 Těleso skládky

SITUACE SKLÁDKY PO REKULTIVACI

B.04

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ PODÉLNÝ PROFIL B-B

PŘÍLOHA 3

(VIZUALIZACE)

PŘÍLOHA 4

(BIOLOGICKÝ PRŮZKUM)

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Biologický průzkum

Mgr. Ondřej Volf, autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i, 67 zákona č. 114/1992 Sb.

listopad 2006

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADU - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Předmět průzkumu: Zadavatel

Příloha č. 4 - Biologický průzkum

Rozšíření tělesa skládky v Ďáblicích, k. ú. Ďáblice, Praha 8

Ing. Alexandr Mertl Trstěnice 106, 569 57 Trstěnice u Litomyšle Zpracovatel Mgr. Ondřej Volf hodnocení: autorizovaná osoba pro hodnocení dle §§ 45i a 67 zákona č. 114/1992 Sb., Javorník 56, 257 22 Čerčany IČ: 71682821, DIČ: CZ0027404282831 Kontakt: T: 604 322 541 E: [email protected] Spolupráce: Mgr. Lucie Brejšková

Zpracoval:

V Praze dne 30.11. 2006

Mgr. Ondřej Volf

1



Obsah

1

Úvod................................................................................................................................... 3

2

Stručný popis projektu ....................................................................................................... 3

3

Metodika ............................................................................................................................ 3

4

Výsledky a doporučení....................................................................................................... 3 4.1

Zoologická charakteristika......................................................................................... 3

4.2

Vyhodnocení vlivů..................................................................................................... 5

5

Závěr .................................................................................................................................. 5

6

Seznam literatury a použitých podkladů............................................................................ 6

7

Seznam příloh .................................................................................................................... 6

2


1


Úvod

Předložený biologický průzkum byl proveden na základě objednávky zadavatele – ing. Alexandra Mertla, jako součást oznámení o vlivech záměru na životní prostředí. Průzkum si klade za cíl zjistit přítomnost druhů významných z hlediska ochrany přírody, zhodnotit vlivy zamýšleného záměru na biotu, popř. navrhnout opatření zmírňující tyto vlivy.

2

Popis a účel stavby

Předmětem záměru je rozšíření II. etapy řízené skládky komunálního odpadu v k.ú. Ďáblice o plochu při západním okraji stávajícího oplocení. Těleso skládky se prodlouží cca o 30 m západním směrem - na ploše stávajícího areálu skládky. Pro realizaci navrženého řešení bude nezbytné přemístění ochranného pásu zeleně na vnější stranu obvodového oplocení, t.j. mimo stávající areál skládky. Plánovaná stavební činnost bude probíhat uvnitř oplocení areálu skládky. Stromky a keře (zejména lísky, trnky) budou podle možností přemístěny a další přisazeny. Dotčená lokalita se nachází v katastrálním území Ďáblice, jihozápadně od Cínovecké silnice mezi obcemi Ďáblice a Březiněves. Na straně plotu přiléhající ke skládce je ochranný pás keřů a stromů. Tento pás zeleně má funkci bariéry oddělující skládku od okolního prostředí. Na západním okraji vně oplocení je za polní cestou obhospodařovaná agrokultura. Stejně tak celá skládka je obklopena poli.

3

Metodika

Terénní průzkum byl prováděn v pěti termínech v jarním a letním období roku 2006, poslední kontrola proběhla 15.8.2006. Zoologický průzkum byl zaměřen na zjištění druhů chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. nebo jinak ochranářsky významných druhů. Hlavní pozornost byla věnována obratlovcům. Území bylo sledováno v různých denních dobách, živočichové byli zjišťováni vizuálně, akusticky, byly vyhledávány jejich pobytové stopy. Území se nachází v mapovacím čtverci 0312 probíhajícího mapování hnízdního rozšíření ptáků Prahy, proto byly zjištěné výsledky srovnány i se situací v blízkém okolí. Vzhledem k tomu, že území skládky a okolí je dlouhodobě pozměňováno a účelově využíváno nebyl proveden podrobný botanický průzkum.

4

4.1

Výsledky a doporučení

Zoologická charakteristika

Lokalita se nachází v rovinaté zemědělsky využívané krajině na severním okraji velké sídelní aglomerace. Charakteristická je značná uniformita krajinných prvků a malá vertikální členitost. Složení společenstev je velmi chudé a odpovídá silnému tlaku na využívání v minulosti i současnosti.

3



Bezobratlí Při průzkumu nebyly zjištěny žádné ochranářsky významné druhy. Obratlovci Seznam zjištěných druhů obratlovců Ptáci Krahujec obecný (Accipiter nisus) – občasné přelety nad sledovanou plochou Káně lesní (Buteo buteo) – několik jedinců loví na okolních polích Poštolka obecná (Falco tinnunculus) – v okolí běžný výskyt, loví na polích i ostatních plochách v okolí Bažant obecný (Phasianus colchicus) – běžný druh okolní zemědělské krajiny; vyskytuje se i na dotčené ploše Racek chechtavý (Larus ridibundus) – přelety desítek jedinců, sběr potravy na skládce Racek bouřní (Larus canus) – sběr potravy na skládce jen v zimních měsících Holub hřivnáč (Columba palumbus) – přelety mnoha jedinců, sběr potravy v okolních polích Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) – na sledované ploše sbírá potravu, zejména v blízkosti cest i na sledované ploše Skřivan polní (Alauda arvensis – v přilehlých agrokulturách hnízdí několik párů, na ploše se vyskytuje příležitostně Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) – přelety a lov nad sledovanou plochou Konipas bílý (Motacilla alba) – pár s mláďaty hnízdí přímo na sledované ploše Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) – jeden pár pozorován při lovu potravy, hnízdění nebylo prokázáno Bělořit šedý (Oenanthe oenathe) – pár na sousedním poli (15.8. - výskyt v době tahu), hnízdění nepotvrzeno Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) – hnízdí jeden pár přímo na sledované ploše Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) – hnízdění na sledované ploše je pravděpodobné Ťuhýk obecný (Lanius collurio) – vyvedená mláďata z hnízdění v blízkém okolí, nehnízdí přímo na dotčené ploše Havran polní (Corvus frugilegus) – přelety, sběr potravy v poli, v zimě výskyt více než stovky jedinců Straka obecná (Pica pica) – pravidelný výskyt celoročně na ploše i v okolí Kavka obecná (Corvus monedula) – několik jedinců občas sbírá potravu na skládce a v okolních agrokulturách, v zimních měsících se vyskytuje velmi početně společně se zimujícími havrany. Vrána obecná (Corvus corone) – přelety více jedinců nad sledovanou plochou Konopka obecná (Carduelis cannabina) – hejnka při sběru potravy, vyskytuje se i na sledované ploše Strnad obecný (Emberiza citrinella) – v hnízdní době pozorovány 1-2 páry, hnízdění na ploše je pravděpodobné

4



Savci Potkan (Rattus norvegicus) běžný druh v okolí skládek

Chráněné, ohrožené a jinak významné druhy Zvláště chráněné druhy - ohrožené Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Zvláště chráněné druhy – silně ohrožené Krahujec obecný (Accipiter nisus) Bělořit šedý (Oenanthe oenathe) Kavka obecná (Corvus monedula) Všechny zjištěné zvláště chráněné druhy ptáků nebudou realizací záměru nijak dotčeny. Jejich přítomnost není vázána přímo na zelený pás uvnitř oplocení, vyskytují se na přeletu, tahu nebo při hledání potravy v širším okolí.

4.2

Vyhodnocení vlivů

Při posuzování plánovaného záměru byly vyhodnoceny následující přímé i nepřímé vlivy na vyskytující se rostlinné a živočišné druhy: a) Zábor a změna biotopu Plánovaný záměr bude mít za následek málo významnou změnu stávajícího zeleného pásu, vyjma několika dřevin, které nebude možné přesadit. Pás vně oplocení bude na méně rušném místě a ptáci jej budou využívat obdobným způsobem. b) Zvýšení míry rušení Většina druhů zjištěných při biologických průzkumech nepatří mezi druhy zvláště citlivé k vyrušování člověkem. Jde o druhy využívající silně antropogenně pozměněnou krajinu. Pro řadu druhů (krkavcovití, rackové) bude rozšíření skládky poskytovat nezměněnou potravní příležitost.

5

Závěr

Realizace záměru – rozšíření II. etapy skládky odpadu v Ďáblicích - nebude mít významný negativní vliv na živočichy ani rostliny. Biotop zeleného pásu bude po dočasném přerušení obnoven včetně všech funkcí, tedy i potenciálního hnízdiště a úkrytu živočichů. V blízkosti činné skládky se vyskytují jen živočichové, kteří tolerují zvýšenou míru rušení, nelze předpokládat výrazné změny v druhovém složení. Manipulaci s keři a dřevinami doporučujeme provádět mimo hnízdní období – tj, od poloviny srpna do konce března.

5


6


Seznam literatury a použitých podkladů

Zadavatelem hodnocení byly poskytnuty následující podklady: - situační mapy záměru - popis projektu Literatura: Anonymus (1997): Zhodnocení standardních metod používaných k vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí. Časopis EIA 2/1997. Chytrý, M. et al. (2000): Katalog biotopů ČR. – AOPK ČR, Praha. Fuchs, R.et al. (2002) Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Consult, Praha, 319 pp. Zoubek V. (1963): Geologická mapa ČSSR 1:200 000. List M-33-XIII Karlovy Vary – Plauen. – Ústřední ústav geologický, Praha et Zentrales Geologisches Institut, Berlin.

Úplná citace odkazovaných legislativních předpisů: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky MŽP č. 105/1997 Sb., vyhlášky MŽP č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky MŽP č.190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb. a vyhlášky č. 452/2005 Sb., 395/1992 Sb. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny - úplné znění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá ze změn provedených zákonným opatřením Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákonem č. 289/1995 Sb., nálezem Ústavního soudu České republiky vyhlášeným pod č. 3/1997 Sb., zákonem č. 16/1997 Sb., zákonem č. 123/1998 Sb., zákonem č. 161/1999 Sb., zákonem č. 238/1999 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 100/2004 Sb., zákonem č. 168/2004 Sb. a zákonem č. 218/2004 Sb., 460/2004 Sb. WWW informační zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - www.nature.cz

7

Seznam příloh

Příloha 1 - fotografie

6



Obr. 1. Zelený pás uvnitř objektu skládky

Obr. 2. Část zelené plochy určené k přemístění

7



Obr. 3. Celkový pohled na jihozápadní část, vpravo zrekultivovaná plocha

Obr. 4. Prostor na vnější straně oplocení

8

PŘÍLOHA 5 (MĚŘENÍ HLUKU)

Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1110

EKOLOGICKÉ LABORATOŘE EMPLA Fyzikální laboratoř Za Škodovkou 305, 503 11Hradec Králové, fax: 495218875, tel.: 495218875, e-mail: [email protected]

Počet stran: Počet příloh:

11 0

Strana 1

PROTOKOL O ZKOUŠCE č. F - 04/2007 Měření hluku v mimopracovním prostředí Všechny výsledky se týkají pouze předmětu měření. Bez písemného souhlasu Ekologických laboratoří EMPLA nelze protokol reprodukovat jinak než celý.

POŽADAVEK NA MĚŘENÍ:

Měření hluku v mimopracovním prostředí společnosti .A.S.A., spol. s r.o. - skládka Ďáblice

OBJEDNÁVKA Č. 1082/06 ARCH.Č.

19/07

ZÁKAZNÍK:

.A.S.A., spol. s r.o. Ďáblická 791/89 182 00 Praha 8

DATUM MĚŘENÍ:

3. - 4.1. 2007

MÍSTO MĚŘENÍ:

Venkovní prostor v Praze Ďáblicích

DATUM VYSTAVENÍ:

9.1. 2007

ZKUŠEBNÍ METODA:

SOP F3 ČSN ISO 1996, HEM-300-11.12.01-34065

MĚŘENÍ PROVEDL:

Mgr. David Svoboda, Ing. Miroslav Vinkler

VYPRACOVAL:

Mgr. David Svoboda

VEDOUCÍ FYZ. LAB.:

Ing. Vladimír Plachý

V Hradci Králové dne

9.1. 2007

Schválil:

Ing. Stanislav Eminger, CSc. Vedoucí Ekologických laborato ří

Ing. Vladimír Plachý Vedoucí fyzikální laboratoře

.A.S.A., spol. s r.o. - skládka Ďáblice

Měření hluku v mimopracovním prostředí F-04/2007

1. ÚVOD Na základě objednávky č. 1134/06 si zákazník .A.S.A., s.r.o., Ďáblická 791/89, 182 00 Praha 8, objednává měření hluku v mimopracovním prostředí skládky Ďáblice.

2. MĚŘENÍ 2.1 ÚDAJE O MĚŘENÍ Doba měření:

1300 - 0120 hod

Přítomen za objednatele:

p. Stanislav Hladík

Podmínky měření:

běžné podmínky, standardní provoz

Měřené hodnoty:

hladiny akustického tlaku A, charakteristika Fast

Klimatické podmínky: datum

teplota (°C)

r. vlhkost (%)

vítr (m/s)

tlak (hPa)

3.1.

4-7

60 - 70

< 2,0

1023

4.1.

3-4

65 - 70

< 1,5

1022

Měření bylo provedeno v souladu s ČSN ISO 1996 a HEM - 300 - 11.12.01 34065. Současně bylo respektováno nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

2. 2. MĚŘÍCÍ PŘÍSTROJE Název

Výrobní číslo

Platnost kalibrace

Zvukoměr B&K 2260

2384831

24.5.2007

Mikrofon B&K 4189

2429785

23.5.2007

Kalibrátor MMF 05 000

96604

25.9.2008

Přístroje jsou ověřeny u ČMI Brno a Praha. Zvukoměry vyhovují třídě přesnosti 1, ve smyslu normy ČSN EN 61672-2, ČSN EN 61672-1 a ČSN EN 60 804. Před a po skončení měření byla měřící aparatura kontrolována kalibrátorem, v odečtu hodnot nebyl seznán rozdíl.

2



3. NAMĚŘENÉ HODNOTY 3.1 POPIS PROSTŘEDÍ Měření bylo provedeno za účelem zjištění hladiny akustického tlaku A u chráněného venkovního prostoru situovaného do blízkosti skládky Ďáblice. Měřeny hladiny akustického tlaku A na 3 měřících místech, které byly vybrány objednatelem měření. Areál skládky Ďáblice je umístěn jihozápadně od dálnice č. D8 ve směru z Prahy na Ústí nad Labem. Nejbližší chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb je situován jižně od skládky do městské části Praha Ďáblice. Dominantním zdrojem hluku v posuzované lokalitě je: - dopravní hluk vyvolaný provozem na dálnici č. D8, silnici č. II/243 a místních komunikacích - letecký hluk vyvolaný provozem na letišti Ruzyně Hluk z provozu na skládce Ďáblice (stacionární zdroje hluku, doprava uvnitř areálu a obslužná doprava vně areálu) je pod úrovní hluku z dominantních zdrojů hluku uvedených výše.

3.2 PODMÍNKY MĚŘENÍ Měření hladiny akustického tlaku A v posuzované lokalitě bylo provedeno na 3 měřících místech umístěných v městské části Praha - Ďáblice. Měření bylo provedeno v denní a noční době. Po dobu měření odpovídal provoz v areálu skládky běžnému provozu v denní i noční době. V areálu skládky byly v provozu: - 2 x kompaktor 550 - buldozer NEW HOLLAND - traktor ZETOR - nákladní vozidla (obvyklé trasy, běžná hustota dopravy) Provoz vozidel zajišťujících svoz odpadu na skládku, odpovídal na veřejných pozemních komunikacích mimo areál skládky jejímu obvyklému rozložení i hustot ě. Vzhledem k tomu, že nebylo možno pozastavit provoz skládky Ďáblice, bylo měření provedeno pouze v režimu s provozem skládky. Naměřené hodnoty jsou reprezentativní pro 8 po sobě jdoucích nejhlučnějších hodin a 1 nejhlučnější noční hodinu. Měření na všech měřících místech sestávala z dílčích měřících intervalů.

3



TAB. umístění měřících míst Číslo měřícího místa

Umístění měřících míst

1

Obytný dům č.p.712 - severní hranice oplocení obytného domu a zahrádkářské kolonie

2

Obytný dům č.p. 540 - 2 m od fasády severní stěny třípodlažního obytného domu

3

Obytný dům č.p. 32/8 - severozápadní roh oplocení obytného rodinného domu

V průběhu měření byly konstantní klimatické podmínky (viz. 2.1 Údaje o měření). Mikrofon byl umístěn ve výšce 3 metry nad terénem tak, že osa mikrofonu směřovala kolmo k areálu skládky Ďáblice. Nastavení zvukoměru odpovídalo povaze a charakteru hluku.

OBR. Situace a umístění měřících míst

MM č.1

MM č.3

MM č.2

4



3.3 ZMĚŘENÉ HLADINY AKUSTICKÉHO TLAKU Měřené zdroje hluku - provoz skládky a zdroje hluku nesouvisející s provozem skládky, které nebylo možné z měření hluku z provozu skládky technicky vyloučit Zdroje hluku vyloučené z měření - zdroje hluku nesouvisející s provozem skládky, které bylo možno z měření vyloučit Měřící místo č.1

Obytný dům č.p.302 denní doba 1300 - 1500 hod

Doba měření Charakter hluku

noční doba 2200 - 2300 hod

proměnný

Měřené zdroje hluku

- silniční automobilová doprava na dálnici č.D8 a silnici č. II/243 - provoz na skládce Ďáblice

Zdroje hluku vyloučené z měření

- silniční automobilová doprava na místních pozemních komunikacích - letecká doprava vyvolaná provozem letiště Ruzyně - ostatní zdroje hluku nesouvisející s provozem skládky (domácí zvířata, hlasové projevy lidí, apod.)

NAMĚŘENÉ HODNOTY - výsledné hodnoty za celou dobu měření int. měření 1) [s]

LAeq,T [dB]

LAmin [dB]

LAmax [dB]

LAmaxp [dB]

LA 99 [dB]

LA 90 [dB]

LA 50 [dB]

LA 10 [dB]

LA 1 [dB]

42,1

53,5

37,4

71,8

38,5

39,7

41,4

43,9

47,6

37,2

46,9

32,6

61,7

33,7

34,9

36,7

39,1

42,0

DENNÍ DOBA 15 NOČNÍ DOBA 10 1)

dílčí měřící interval

DENNÍ DOBA Časový průběh LAeq,T

49

LAeq,T (dB)

47 45 43 41 39 37 35 0

50

100

150

Čís lo nám ěru

5

200

250



NOČNÍ DOBA Časový průběh LAeq,T

44

LAeq,T (dB)

42 40 38 36 34 32 30 0

20

40

60

80

100

120

140

160

Čís lo nám ěru

Měřící místo č.2

Obytný dům č.p. 540 denní doba 1530 - 1730 hod



proměnný






LAeq,T [dB]

LAmin [dB]

LAmax [dB]

LAmaxp [dB]

LA 99 [dB]

LA 90 [dB]

LA 50 [dB]

LA 10 [dB]

LA 1 [dB]

45,6

56,2

38,4

72,0

39,7

41,4

44,5

48,3

51,1

38,0

48,8

34,5

59,8

35,6

36,3

37,8

39,3

41,3



6



DENNÍ DOBA

LAeq,T (dB)

Časový průběh LAeq,T 55 53 51 49 47 45 43 41 39 37 35 0

50

100

150

200

250

Číslo náměru


44

LAeq,T (dB)

42 40 38 36 34 32 30 0

50

100

150

Číslo nám ěru

7

200

250


Měřící místo č.3


Obytný dům č.p. 32/8 denní doba 1800 - 2000 hod



proměnný






LAeq,T [dB]

LAmin [dB]

LAmax [dB]

LAmaxp [dB]

LA 99 [dB]

LA 90 [dB]

LA 50 [dB]

LA 10 [dB]

LA 1 [dB]

45,1

59,9

39,7

72,5

40,5

41,6

44,4

47,2

50,3

37,6

44,3

34,0

57,0

35,2

36,0

37,5

38,9

40,4



DENNÍ DOBA

LAeq,T (dB)

Časový průběh LAeq,T 55 53 51 49 47 45 43 41 39 37 35 0

50

100

Číslo nám ěru

8

150




44

LAeq,T (dB)

42 40 38 36 34 32 30 0

20

40

60

80

100

120

Číslo nám ěru

3.4 SHRNUTÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT LAeq,T (dB) Nejistota měření pro dané podmínky měření ε = 1,8 dB je stanovena podle HEM 300 - 11.12.01 - 34065. TAB. Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T (dB) Měřící místo

1

2

3

denní doba

42,1

45,6

45,1

noční doba

37,2

38,0

37,6

Naměřené hodnoty LAeq,T (dB)

Naměřené hodnoty L Aeq,T jsou v denní době reprezentativní pro 8 po sobě jdoucích nejhlučnějších hodin a v noční době pro 1 nejhlučnější noční hodinu.

9



4. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ LIMITY Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A: Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L pAeq,T je hlavním deskriptorem pro posuzování hluku v pracovním i venkovním prostředí. Je definována: L Aeq,T = 10 ⋅ log ⋅

n

1 n

∑f

Li

⋅ ∑ fi ⋅ 10 10 i =1

[dB]

i

i =1

kde

fi

je míra časového výskytu hladin z měřeného časového úseku v i-tém hladinovém intervalu v procentech, sekundách nebo četnosti čtení

Li

je střední hladina v i-tém hladinovém intervalu v dB

n

je celkový počet hladinových intervalů

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku L Aeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 dB a korekcí přihlížející k místním podmínkám a denní době podle tabulek. TAB. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb: Korekce (dB)

Způsob využití území 1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+ 15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+ 15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

+5

+ 10

+ 20

Chráněné venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Poznámka - korekce se nesčítají

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce - 10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce - 5 dB 1)

Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů

10



2)

Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách

3)

Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drahy.

4)

Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.1. 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměny kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

5. ZKRATKY LAeq,T LAmin LAmaxp LA1-99

- ekvivalentní hladina ak. tlaku A při časovém vážení F za dobu měření T - minimální hladina akustického tlaku A při časovém vážení F - maximální špičková hladina akustického tlaku A při časovém vážení F - hladina ak. tlaku A překročená 1-99 % doby měření při časovém vážení F

6. ZÁVĚR Hodnocení se provádí porovnáním naměřených hodnot s hodnotami požadovanými v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Konečné posouzení přísluší místně příslušnému územnímu pracovišti krajské hygienické stanice. Výsledky měření se týkají pouze naměřených hladin akustického tlaku A na výše popsaných místech, měření bylo provedeno dne 3.- 4.1. 2007 za výše uvedených podmínek.

11

PŘÍLOHA 6

(MONITORING 2005 - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA)

Praha - .A.S.A., monitoring 2005, lokalita Praha - Ďáblice

Závěrečná zpráva, prosinec 2005

ROZDĚLOVNÍK Výtisk č.

1 – 4: .A.S.A., spol. s r. o. Praha 5: Archiv map a závěrečných zpráv společnosti GEOtest Brno, a. s. 6: Česká geologická služba

OBSAH 1. Úvod .................................................................................................................................... 1 2. Základní informace o lokalitě............................................................................................ 1 3. Monitorovací systém skládky ............................................................................................ 2 3.1 Podzemní, povrchová a průsaková voda ........................................................................ 2 3.2 Volné ovzduší................................................................................................................. 3 4. Přehled provedených prací ................................................................................................ 3 4.1 Monitoring kvality vod................................................................................................... 3 4.2 Monitoring kvality volného ovzduší .............................................................................. 5 4.3 Zhodnocení výsledků chemických analýz vzorků vod................................................... 5 4.3.1 Podzemní voda ........................................................................................................ 6 4.3.2 Povrchová voda ..................................................................................................... 14 4.3.3 Průsaková voda...................................................................................................... 15 4.4 Zhodnocení monitoringu volného ovzduší................................................................... 17 4.4.1 Plynné látky a methan ........................................................................................... 17 4.4.2 Ostatní sledované polutanty (prach, kovy a mikroorganismy).............................. 19 5. Závěr a doporučení........................................................................................................... 21

SEZNAM PŘÍLOH 1. Mapové přílohy 1.1 Přehledná situace zájmového území 1.2 Podrobná situace lokality 1.3 Situace bodů monitoringu ovzduší 2. Textové přílohy 2.1 Protokoly chemických analýz vzorků vod 2.2 Tabelární srovnání výsledků s rokem 2004 2.3 Protokoly o zkouškách vzorků ovzduší 2.4 Technická zpráva o monitoringu ovzduší

Objednatel: .A.S.A., spol. s r. o. Praha

měřítko 1 : 50 000 měřítko 1 : 4 000 měřítko 1 : 25 000

Zpracovatel: GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno



1. Úvod Na základě schváleného projektu monitorovacích prací ze dne 1. prosince 2004 byla mezi jejich objednatelem, tj. společností .A.S.A., spol. s r. o. Praha a zhotovitelem, tj. firmou GEOtest Brno, a. s. podepsána dne 9. prosince 2004 smlouva o dílo na rok 2005. Předkládaná závěrečná zpráva obsahuje popis a vyhodnocení monitoringu kvality podzemní, povrchové a průsakové vody a venkovního ovzduší na skládce (a přilehlém okolí) firmy .A.S.A. v Praze – Ďáblicích za hodnocený rok 2005. Práce ve sledovaném období navázaly na dosavadní monitoring realizovaný na předmětné lokalitě společností Aquatest a. s. Praha a jejími subdodavateli (vzorkování volného ovzduší) v předcházejících etapách. Od 1. ledna 2005 pak veškeré práce na zájmové lokalitě zajišťuje naše organizace. Zakázka byla na obchodním oddělení společnosti GEOtest Brno, a. s. zaregistrována pod heslem „Praha - .A.S.A., monitoring 2005“ a bylo ji přiděleno zakázkové číslo 04 7161. Odpovědným řešitelem zakázky byl jmenován Ing. Pavel Benkovič (odborná způsobilost č. rozhodnutí 1292/2001), jejím zpracováním Mgr. Tomáš Semrád, samostatný řešitel střediska 3 313. Vyhodnocení chemismu vod provedla RNDr. Irena Kohutová. Odebrané vzorky vod byly analyzovány v hydrochemických laboratořích společnosti GEOtest Brno, a. s., které jsou akreditovány ČIA dle ČSN EN ISO/IEC 17 025 a vedeny jako zkušební laboratoř č. 1271. Monitoring kvality volného ovzduší (včetně analýz) byl realizován subdodávkou Oddělením monitoringu a analýzy ovzduší, které je součástí Centra laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Brně, jenž je akreditováno podle ČSN EN ISO/IEC 17 025 Českým institutem pro akreditaci (č. osvědčení 420/2004) a vedeno jako zkušební laboratoř pod registračním číslem 1391./2 pro měření plynných polutantů. Společnost GEOtest Brno, a. s. je držitelem certifikace dle ČSN EN ISO 9001 „Systém managmentu jakosti (QMS)“ a ČSN EN ISO 14 001 „Systém enviromentálního managmentu (EMS)“, které získala v roce 2000. Certifikace obou systémů byla v roce 2005 obhájena při externím auditu firmy Det Norske Veritas (DNV). Přehledná situace zájmového území je součástí mapové přílohy č. 1.1 (měřítko 1 : 50 000), podrobná situace lokality se zákresem objektů využívaných pro monitoring kvality vod (měřítko 1 : 4 000) je vyznačena v příloze č. 1.2 a mapa s umístěním bodů, na nichž je realizován monitoring ovzduší (měřítko 1 : 25 000) je uvedena v příloze č. 1.3 předkládané zprávy.

2. Základní informace o lokalitě Po hospodářsko – správní stránce náleží zájmové území do katastru hlavního města Prahy, městské části Praha 8 Ďáblice. Topograficky je zobrazeno na listu základní mapy měřítka 1 : 25 000 M-33-65-D-b (Praha sever). Předmětná skládka TKO, provozovaná společností .A.S.A., spol. s r. o. od září 1993, se nachází mezi obcemi Ďáblice a Březiněves. Je situována v blízkosti dálničního tahu ve směru Praha - Teplice, při levé straně (viz příloha č. 1.1). Vzdálenost úložiště od nejbližší zástavby v Ďáblicích je cca 640 m, v Březiněvsi cca 420 m. Objednatel: .A.S.A., spol. s r. o. Praha

1




Skládkový prostor byl vybrán v souladu s územním plánem. Lokalita je nepravidelného, zhruba obdélníkového tvaru ve směru delší osy Z – V. Terén je mírně svažitý směrem k jihovýchodnímu rohu deponie. Areál skládky je oplocen. Z jižní a západní strany je ohraničen zemědělsky obdělávanými pozemky. Do zájmové lokality nezasahují žádná ochranná pásma vodních zdrojů, chráněné krajinné oblasti či území se zvláštním režimem. Skládka Ďáblice je první skládkou ve východní Evropě, která využívá skládkového plynu k výrobě tepelné a elektrické energie. Její celková kapacita se pohybuje okolo 1,7 miliónů m3 odpadu a v roce 1997 byla na nejstarší části skládky zahájena rekultivace. Průsaková voda ze skládky je akumulována v centrální jímce. V souladu s provozním řádem a schválenou projektovou dokumentací je dle aktuální potřeby čerpána zpět na povrch skládky. Jedná se tedy o uzavřený oběh skládkové vody. Předmětná deponie je dle Zákona o odpadech zařazena do skupiny S-OO (odpad kategorie „O“ – ostatní, včetně stavebních sutí a zeminy) a slouží především k ukládání odpadů z hlavního města Prahy.

3. Monitorovací systém skládky 3.1 Podzemní, povrchová a průsaková voda Systém monitoringu kvality vod (monitorované objekty, sledované parametry, četnost sledování) skládky Praha - Ďáblice pro rok 2005 vychází ze schváleného provozního řádu a je v souladu s ČSN 83 8036 („Skládkování odpadů – monitorování skládek“) z roku 2002. Zahrnuje objekty podzemní, povrchové a průsakové vody. Byl stanoven na základě Rozhodnutí ze dne 29. 10. 2003 pod č. j.: MHMP-127865/OŽP-II-731/R-1091/2003/Ha (s neomezenou platností). Monitorovací síť podzemní vody tvoří v současné době 12 hydrogeologických vrtů HD-1, HD-2, HD-3, HD-5, HD-6, HD-7, HD-13, HD-14, HD-15, HD-16, PV-1 a PV-3 (viz příloha č. 1.2). Vrty HD-1 až HD-3 a HD-5 až HD-7 jsou na základě své situace objekty indikační. Nachází se pod skládkou ve smyslu předpokládaného generelního směru proudění podzemní vody. Společně s vrty HD-13 a HD-14 situovanými po stranách skládky se využívají pro sledování jejího potenciálního vlivu na okolní hydrogeologický systém a složky životního prostředí. Ostatní monitorované objekty, tj. HD-15, HD-16, PV-1 a PV-3 jsou lokalizovány nad skládkou ve smyslu předpokládaného směru proudění podzemní vody. Existencí předmětné deponie nemohou být ovlivněny a plní funkci referenční. Slouží pro monitorování pozaďových hodnot vybraných parametrů indikujících možnou infiltraci průsakové vody do kolektoru podloží deponie. Povrchová voda je na lokalitě monitorována prostřednictvím akumulační jímky – JPoV (viz příloha č. 1.2). Tato voda vzniká v areálu skládky splachy srážkové vody ze zpevněných ploch a nepřichází do kontaktu s ukládaným odpadem (s vyjímkou znečištění pojezdových ploch). Voda shromažďovaná v jímce je dle potřeby vypouštěna do blízkého potoka. Aby mohlo být definováno chemické složení potenciálního zdroje kontaminace na lokalitě, je sledována i kvalita průsakové vody. Oproti předcházejícímu období, kdy tato byla monitorována prostřednictvím šachtic Š-3 a Š-8, reprezentujících však její totožný vzorek (pouze z různých částí skládky), jsou od roku 2005 odebírány vzorky výluhové vody pouze Objednatel: .A.S.A., spol. s r. o. Praha

2




přímo z centrální jímky – JPrV (viz příloha č. 1.2). Průsaková voda reprezentuje infiltrovanou srážkovou vodu, která je obohacena při kontaktu s tuhým komunálním odpadem charakteristickými látkami, a proto má v porovnání s prostými neznečištěnými přírodními vodami odlišný chemismus a specifické vlastnosti.

3.2 Volné ovzduší Monitoring potenciálního vlivu ďáblické skládky na volné ovzduší je realizován prostřednictvím 4 měřících bodů situovaných v areálu deponie i mimo ni. Bod č. 1 (SŠ – 50°09´23,0´´; VD – 14°28´55,7´´) se nachází v objektu skládky u automyčky, bod č. 3 (SŠ - 50°09´53,7´´; VD – 14°29´08,1´´) v blízkosti autokempu v obci Březiněves, bod č. 4 (SŠ - 50°08´55,8´´; VD – 14°29´02,6´´) na území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická a bod č. 5 (SŠ - 50°08´39,4´´; VD – 14°28´15,0´´) na okraj Ďáblic, (křižovatka ulic Šenovská a Hřenská). Situace měřících bodů je vyznačena v příloze č. 1.3.

4. Přehled provedených prací V průběhu hodnoceného období byly společností GEOtest Brno, a. s. a jeho subdodavatelskou organizací realizovány následující práce: q

reprezentativní odběry vzorků podzemní vody v dynamickém stavu (čerpáním) z hydrogeologických monitorovacích vrtů HD-1, HD-2, HD-3, HD-5, HD-6, HD-7, HD-13, HD-14, HD-15, HD-16, PV-1 a PV-3,

q

statický odběr (nerezovým válcem) vzorků povrchové vody z akumulační jímky (JPoV),

q

statický odběr (nerezovým válcem) vzorků průsakové vody z centrální jímky (JPrV),

q

laboratorní rozbory odebraných vzorků vod na přítomnost sledovaných látek,

q

měření vybraných polutantů v ovzduší včetně stanovení jejich obsahů (subdodávka),

q

sled, řízení a koordinace vzorkovacích a terénních prací,

q

vyhodnocení prací formou předkládané závěrečné zprávy za rok 2005.

4.1 Monitoring kvality vod Cílem monitoringu je prokázání, respektive vyloučení vlivu skládky na podzemní a povrchovou vodu a posouzení vývoje kvality průsakové vody z bezodtoké jímky na výluhy. Za tímto účelem byly realizovány v průběhu roku 2005 odběry vzorků. Podzemní voda z hydrogeologických monitorovacích vrtů (viz výše uvedených) byla vzorkována v četnosti 4× ročně, a to ve dnech 31. 3., 9. 6., 15. 9. a 3. 11. 2005. Jakost povrchové vody z akumulační jímky (JPoV) byla ověřena odběry v rámci I. a III. čtvrtletí roku zároveň se vzorkováním podzemní vody. Průsaková voda z jímky na výluhy (JPrV) byla ovzorkována jednorázově, v měsíci březnu při celoplošném monitoringu lokality. Vzorky byly odebírány dle interního pracovního postupu PP-317 společnosti GEOtest Brno, a. s. zpracovaného v souladu s platnou legislativou a normami souvisejícími se vzorkováním vod. Objednatel: .A.S.A., spol. s r. o. Praha

3




Veškeré odebrané vzorky vod byly po odběru uloženy do přenosných chladících boxů a transportovány do akreditovaných hydrochemických laboratoří naší společnosti. Vzorkovací práce na lokalitě provedli pracovníci střediska 3 313 společnosti GEOtest Brno, a. s. pod vedením zpracovatele zakázky. Tabulka č. 4.1-1

Rozsah monitorovacích prací v roce 2005 monitorovaný objekt

četnost

HD-1 až HD-3, HD-5 až HD-7, HD-13 až HD-16, PV-1, PV-2

2× ročně

monitorovaná složka podzemní voda

sledovaný ukazatel zkrácený fyzikálně-chemický (Na+, K+, NH4+, F-, Cl-, Br-)

rozbor

stopové kovy (As, Crcelk., Ni, V, B) ukazatel odpadní vody (CHSKCr) fenoly tenzidy polycyklické aromat. uhlovod. (PAU) monocyklické aromat. uhlovod. (BTEX) chlorované ethylény (DCE, TCE, PCE) nepolární extrahovatelné látky mikrobiologický rozbor sulfan povrchová voda

jímka povrchových vod (JPoV)

2× ročně

zkrácený fyzikálně-chemický (Na+, K+, NH4+, F-, Cl-, Br-)

rozbor

stopové kovy (As, Crcelk., Ni, V, B) ukazatel odpadní vody (CHSKCr) fenoly tenzidy polycyklické aromat. uhlovod. (PAU) monocyklické aromat. uhlovod. (BTEX) chlorované ethylény (DCE, TCE, PCE) nepolární extrahovatelné látky mikrobiologický rozbor sulfan průsaková voda

jímka průsakových vod (JPrV)

1× ročně

zkrácený fyzikálně-chemický (Na+, K+, NH4+, F-, Cl-, Br-, κ)

rozbor

stopové kovy (As, Crcelk., Ni, V, B) ukazatel odpadní vody (CHSKCr) fenoly tenzidy polycyklické aromat. uhlovod. (PAU) monocyklické aromat. uhlovod. (BTEX) chlorované ethylény (DCE, TCE, PCE) nepolární extrahovatelné látky sulfan


4




4.2 Monitoring kvality volného ovzduší Cílem monitoringu je prokázat či vyloučit zda sledované parametry mohou indikovat potenciální vliv vlastního skládkového tělesa na kvalitu ovzduší v areálu a jeho přilehlém okolí. Za tímto účelem bylo v intervalu 5× za rok (ve dnech 27. – 28. 2., 27. – 28. 4., 28. – 29. 6., 30. – 31. 8. a 8. – 9. 11. 2005) realizováno měření s následnými odběry vzorků vzduchu na čtyřech měřících bodech (jejich podrobná specifikace viz kapitola 3.2) Odběry vzorků byly provedeny v souladu s příslušnými hygienickými předpisy a příručkou jakosti měřící skupiny. Monitorované ukazatele ovzduší zahrnují plynné polutanty závislé na běžné antropogenní činnosti (emise původem z dopravy) jako oxidy dusíku (NOx, NO, NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), vybrané stopové kovy (Pb, Cd, As, Ni, Cr, Zn) vázané na polétavém prachu (PM10), specifické mikroorganismy (kvasinky a plísně, celkový počet mikroorganismů), methan nebo množství ozónu (O3). Dále byly sledovány střední hodnoty meteorologických parametrů jako tlak, relativní vlhkost vzduchu, intenzita slunečního záření, teplota, směr a rychlost větru. K měření bylo využito speciálního mobilního vozu Mercedes-Benz, vybaveného automatickými analyzátory firmy Horiba pro kontinuální měření imisí (NOx, NO, NO2, SO2, CO, O3 a PM10) a další speciální odběrové systémy jako aeroskop (pro stanovení CPM, plísní a kvasinek) a zařízení LVS3 (pro kovy). Veškeré práce související s monitorováním ovzduší byly zajišťovány prostřednictvím subdodávky Zdravotním ústavem se sídlem v Brně, jehož laboratoře jsou akreditovány. Metody stanovení sledovaných polutantů jsou autorizovány Ministerstvem životního prostředí pod č. j. 3821/740/04. Methan byl stanovován akreditovanými laboratořemi ČGS Brno Leitnerova, vlastnícími Osvědčení o akreditaci č. 103/2005. Technická zpráva o monitoringu ovzduší, jejíž součástí jsou i postupy stanovení jednotlivých polutantů, je součástí přílohy č. 2.4 předkládané závěrečné zprávy.

4.3 Zhodnocení výsledků chemických analýz vzorků vod Hodnocení chemických analýz odebraných vzorků vod (podzemní a povrchové) je provedeno v souladu s: q

usnesením vlády č. 379/1992 Sb., jehož součástí je Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí České republiky, jenž nabyl účinnosti dnem 1. 8. 1996 a který stanoví ukazatele a normativy pro asanaci znečištěné zeminy a podzemních vod. Kritéria A, B, C Metodického pokynu jsou definována následovně:

Kritérium A: odpovídá přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě (případně uzančně stanovené mezi citlivosti analytického stanovení). Překročení se posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí, pokud však není překročeno kritérium B, znečištění není pokládáno za významné. Kritérium B: překročení se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí; je tedy vytvořeno jako intervenční hladina, při jejímž překročení je nezbytné se znečištěním zabývat.


5




Kritérium C: překročení představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí; doporučené hodnoty cílových parametrů pro sanaci mohou být i vyšší v závislosti na výsledku analýzy rizik. q

nařízením vlády č. 61/2003 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného znečištění vod.

Protokoly chemických analýz vzorků vod jsou součástí přílohy č. 2.1 předkládané zprávy. Za účelem meziročního srovnání zjištěných koncentrací sledovaných látek v odebraných vzorcích vod (odebraných v dynamickém stavu) a posouzení vývoje chemismu, jsme tabelárně zpracovali i výsledky za rok 2004 (z důvodu nejednotnosti stanovení chybí parametry mikrobiologického rozboru). Jsou součástí přílohy č. 2.2 závěrečné zprávy.

4.3.1 Podzemní voda Výsledky laboratorních rozborů vzorků podzemní vody za sledované období (rok 2005) jsou uvedeny v následujících tabulkách označených č. 4.3.1-1 na stranách 8 až 13. Jsou porovnány s doporučenými hodnotami kritérií B a C Metodického pokynu MŽP ČR. Řazení jednotlivých monitorovacích objektů je provedeno na základě jejich pořadového čísla (symbolu) bez ohledu na to, zda jímají vodu z kvartérní nebo křídové zvodně. Chemické analýzy vzorků párových vrtů HD-15 (křída) a HD-16 (kvartér), situovaných ve směru proudění podzemní vody nad skládkou prokázaly, že rozdíly v primárním minerálním složení z obou zvodní jsou minimální. V průběhu hodnoceného roku byl u výše zmíněných referenčních vrtů trvale zaznamenán zvýšený obsah chloridů, a to v rozmezí od 132,00 do 142,00 mg/l, tj. více než připouští limit kritéria B (100,00 mg/l) Metodického pokynu MŽP ČR, 1×, a to v případě HD-16 dne 31. 3., byla naměřená hodnota (156,00 mg/l) nad úrovní kritéria C (150,00 mg/l) citovaného pokynu pro chloridy. Vzorek podzemní vody z vrtu HD-16 obsahoval 15. 9. ve zvýšeném množství 0,42 mg/l též tenzidy (PAL-A), přičemž hranice kritéria B ve smyslu pokynu je 0,25 mg/l. Obsah PAL-A v HD-15 a HD-16 byl přitom zjišťován v množství blížícím se kritériu B po celý rok 2005 (HD-15: 0,15 až 0,24 mg/l, HD-16: 0,10 až 0,42 mg/l). Přirozené pozadí reprezentují též vzorky z vrtů PV-1 a PV-3, vyhloubených až do křídové zvodně. Přesto, že jakost vody v nich nemůže být skládkováním ovlivněna, v podzemní vodě PV-1 byla v březnu prokázána vysoká koncentrace amoniaku (9,59 mg/l NH4, limit kritéria C činí 2,40 mg/l) a v rámci hodnoceného roku se ukazatel CHSKCr (množství organických látek chemicky rozložitelných) pohyboval ve zvýšených koncentracích (62,00 až 157,00 mg/l). Tento jev může souviset s výskytem rozpuštěných ropných látek, byť v nezávadném množství (až 0,24 mg/l NEL), respektive i se stagnací velmi malého objemu vody ve vrtu (maximálně do výšky odběrného válce, tj. cca 40 cm), kdy prakticky nedochází k její výměně. Voda PV-3 trvale vykazovala relativně vysoký obsah chloridů (73,00 až 76,00 mg/l). Výskyt vybraných stopových kovů (arsen, celkový chrom, nikl, vanad a bór) ani jiných organických látek, ať už tenzidů, fenolů, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), monocyklických aromatických uhlovodíků (benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny), chlorovaných ethylénů (1,2 DCE, TCE, PCE) nebo nepolárních extrahovatelných látek (NEL), stanovovaných jako ropné látky, nebyl v referenčních vzorcích detekován. Po bocích skládkového tělesa se nacházejí hydrogeologické monitorovací vrty HD-13 a HD-14, jimiž byla zastižena křídová zvodeň. S ohledem na směr proudění podzemní vody na zájmové lokalitě a jejich umístění, je můžeme považovat již za indikační. Voda z obou, stejně Objednatel: .A.S.A., spol. s r. o. Praha

6




jako z referenčního PV-3 (viz výše), vykazovala relativně vysoké hodnoty chloridů (60,00 až 84,00 mg/l, tj. pod kritériem B ve smyslu pokynu) a stopové kovy a organické složky byly zaznamenány v obsazích vesměs pod mezí detekce analytických metod. Jedinou výjimkou se jevily rozpuštěné ropné látky, zjištěné ke dni 9. 6. ve vzorku HD-13 v množství 0,45 mg/l NEL (limit kritéria B = 0,50 mg/l). Z hlediska obsahu oxidovatelných látek (CHSKCr) je možno na základě provedených analytických prací konstatovat, že podzemní voda HD-13 a HD-14 vykazovala známky menšího ovlivnění než referenční vzorek PV-1 (viz výše). Jednoznačně ve směru proudění podzemní vody pod skládkou se nalézají všechny zbývající monitorované hydrogeologické vrty, tj. HD-1 a HD-5, HD-2 a HD-6, HD-3 a HD-7, jejichž prostřednictvím je kontrolována (jako referenční HD-15 a HD-16) kvalita křídové a kvartérní zvodně. Vzorky vody z těchto objektů vykazovaly zvýšený obsah chloridů, vesměs v hodnotách vyšších než 100,00 mg/l, s maximem 145,00 mg/l (viz vrt HD-1), tj. nad úrovní kritéria B a pod hranicí limitu kritéria C (150,00 mg/l) ve smyslu Metodického pokynu MŽP ČR. Zjištěná nižší hodnota ukazatele CHSKCr (v rozmezí < 10,00 až 27,00 mg/l) v indikačních vrtech v porovnání s referenčními (až 157,00 mg/l u již hodnoceného objektu PV-1) ukazuje na skutečnost, že zkoumané vrty pod skládkou nejsou kontaminovány organickými látkami chemicky rozložitelnými. V rozsahu provedených laboratorních zkoušek nebylo ve vrtech HD-1 až HD-3 a HD-5 až HD-7 prokázáno znečištění vybranými stopovými kovy ani sledovanými látkami organického původu (jejich přehled viz výše). Měřítkem přítomnosti organických látek biologicky rozložitelných je parametr BSK5, tj. biologická spotřeba kyslíku za 5 dní. Tento však nebyl sledován a byl nahrazen stanovením mikrobiologického oživení podzemní vody se zaměřením na patogeny. Výsledky chemických analýz prokázaly bakteriologickou závadnost vody celého zájmového území, avšak v řádově nižší intenzitě než je obecně běžné u podzemní vody ovlivněné skládkami tuhého komunálního odpadu (TKO).


7




Tabulka č. 4.3.1-1

Výsledky chemických analýz v roce 2005 parametr

jednotka

monitorovaný objekt HD-1

Metodický pokyn HD-2

krit. B

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

krit. C

sodík

mg/l

20,20

19,40

21,80

21,00

23,70

23,80

24,70

26,60

draslík

mg/l

2,40

2,40

2,60

2,80

2,60

2,70

2,70

3,20

NH4

mg/l

< 0,40

< 0,40

< 0,10

< 0,10

< 0,40

< 0,40

< 0,10

< 0,10

1,20

2,40

chloridy

mg/l

142,00

145,00

130,00

135,00

141,00

139,00

133,00

122,00

100,00

150,00

fluoridy

mg/l

0,41

0,41

0,45

0,53

0,44

0,45

0,50

0,57

2,00

4,00

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

As

mg/l

0,05

0,10

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

Ni

mg/l

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,10

0,20

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

B

mg/l

0,0958

0,0905

0,122

0,134

0,104

0,109

0,122

0,165

0,50

5,00

CHSKCr

mg/l

tenzidy

mg/l

0,05

0,09

0,08

0,05

0,06

0,09

0,08

0,07

0,25

0,50

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

0,75

1,00

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

60,00

120,00

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

15,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

350,00

700,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

150,00

300,00

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

250,00

500,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

25,00

50,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

25,00

50,00

PCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

10,00

20,00

NEL

mg/l

0,12

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,08

0,50

1,00

kolonie při 22oC

KTJ/ml

640

nest.

3 700

3 900

1 500

nest.

2 900

2 800

kolonie při 36oC

KTJ/ml

34

nest.

2 900

2 400

64

nest.

1 700

1 300

koliformní bakterie

KTJ/100ml

3

1

20

12

0

0

10

4

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

intestinální enterokoky

KTJ/100ml

0

0

10

7

0

0

40

8

živé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

mrtvé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

abioseston

%

30

nest.

20

30

5

nest.

80

30

+

< 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005

20,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00

16,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00

Poznámka: limit platí pro Σ PAU: fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, idenol(1,2,3-c,d)pyren, benzo(g,h,i)perylen


8




Tabulka č. 4.3.1-1 pokračování


jednotka



krit. B

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

krit. C

sodík

mg/l

19,70

19,30

19,90

22,30

22,10

22,50

24,20

26,10

draslík

mg/l

2,80

2,90

2,70

3,30

2,40

2,40

2,40

2,80

NH4

mg/l

< 0,10

< 0,40

< 0,10

< 0,10

< 0,40

< 0,10

< 0,40

< 0,10

1,20

2,40

chloridy

mg/l

108,00

105,00

116,00

121,00

139,00

141,00

138,00

134,00

100,00

150,00

fluoridy

mg/l

0,40

0,42

0,45

0,50

0,47

0,40

0,46

0,52

2,00

4,00

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

As

mg/l

0,05

0,10

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

Ni

mg/l

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,0107

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,10

0,20

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

B

mg/l

0,139

0,151

0,156

0,186

0,10

0,0986

0,118

0,139

0,50

5,00

CHSKCr

mg/l

12,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00

27,00 < 10,00

18,00

10,00

tenzidy

mg/l

0,06

0,06

0,08

0,05

0,05

0,10

0,07

0,05

0,25

0,50

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

0,75

1,00

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,032

60,00

120,00

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

15,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

350,00

700,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

150,00

300,00

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

250,00

500,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

25,00

50,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

25,00

50,00

PCE

µg/l

7,80

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

5,70

< 1,00

< 1,00

10,00

20,00

NEL

mg/l

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,50

1,00

kolonie při 22oC

KTJ/ml

64

nest.

8 600

2 900

1 600

nest.

1 100

5 100

kolonie při 36oC

KTJ/ml

12

nest.

1 200

2 400

230

nest.

220

4 300


KTJ/100ml

0

2

50

8

8

0

30

12

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

nest.

20

0

0

nest.

0

0


KTJ/100ml

0

0

180

0

0

0

20

3

živé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

40

mrtvé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

abioseston

%

1

nest.

5

10

70

nest.

70

20

+

< 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005



9






jednotka



krit. B

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

krit. C

sodík

mg/l

21,60

21,50

21,90

23,00

18,30

17,90

35,70

23,30

draslík

mg/l

3,00

3,00

2,90

3,30

1,40

1,20

2,30

2,50

NH4

mg/l

< 0,40

< 0,10

< 0,40

< 0,10

< 0,10

< 0,40

< 0,10

< 0,10

1,20

2,40

chloridy

mg/l

129,00

131,00

122,00

120,00

109,00

108,00

72,00

115,00

100,00

150,00

fluoridy

mg/l

0,50

0,44

0,50

0,48

0,44

0,40

0,51

0,44

2,00

4,00

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

As

mg/l

0,05

0,10

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

Ni

mg/l

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,10

0,20

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

B

mg/l

0,106

0,091

0,0972

0,118

0,138

0,123

0,159

0,182

0,50

5,00

CHSKCr

mg/l

18,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00

16,00

12,00

21,00

24,00

tenzidy

mg/l

0,07

0,06

0,07

0,05

< 0,04

< 0,04

0,05

< 0,04

0,25

0,50

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

0,75

1,00

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

0,013

< 0,02

< 0,01

< 0,01

0,012

0,106

60,00

120,00

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

15,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

350,00

700,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

150,00

300,00

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

250,00

500,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

25,00

50,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

25,00

50,00

PCE

µg/l

9,50

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

10,00

20,00

NEL

mg/l

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,06

< 0,04

0,50

1,00

kolonie při 22oC

KTJ/ml

160

nest.

3 600

6 200

260

nest.

9 200

7 100

kolonie při 36oC

KTJ/ml

26

nest.

3 100

680

44

nest.

3 700

5 300


KTJ/100ml

0

1

50

15

7

6

80

90

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

nest.

0

0

0

nest.

60

30


KTJ/100ml

0

0

10

0

5

7

130

80

živé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

16

4

mrtvé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

abioseston

%

1

nest.

5

10

3

nest.

100

100

+

< 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005



10






jednotka



krit. B

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

krit. C

sodík

mg/l

14,10

14,30

15,60

17,50

17,60

17,10

19,20

21,10

draslík

mg/l

4,00

4,20

3,90

4,40

4,70

4,80

4,70

5,30

NH4

mg/l

< 0,10

0,26

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,40

< 0,10

< 0,10

1,20

2,40

chloridy

mg/l

60,00

62,00

61,00

60,00

84,00

82,00

80,00

80,00

100,00

150,00

fluoridy

mg/l

0,45

0,41

0,45

0,43

0,43

0,41

0,44

0,43

2,00

4,00

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

As

mg/l

0,05

0,10

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

Ni

mg/l

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,10

0,20

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

B

mg/l

0,116

0,104

0,107

0,127

0,181

0,159

0,153

0,187

0,50

5,00

CHSKCr

mg/l

22,00

16,00 < 10,00

10,00

22,00

15,00

10,00 < 10,00

tenzidy

mg/l

< 0,04

< 0,04

0,04

< 0,04

< 0,04

0,05

0,06

0,04

0,25

0,50

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

0,75

1,00

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

60,00

120,00

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

15,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

350,00

700,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

150,00

300,00

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

250,00

500,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

25,00

50,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

25,00

50,00

PCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

10,00

20,00

NEL

mg/l

< 0,04

0,45

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,04

0,50

1,00

kolonie při 22oC

KTJ/ml

2 700

nest.

1 900

7 400

6 800

nest.

5 600

3 100

kolonie při 36oC

KTJ/ml

250

nest.

340

720

3 300

nest.

4 400

260


KTJ/100ml

0

1

80

70

3

5

40

13

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

nest.

10

10

0

nest.

0

0


KTJ/100ml

0

0

30

40

4

2

10

0

živé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

24

0

nest.

4

0

mrtvé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

abioseston

%

60

nest.

40

50

10

nest.

40

3

+

< 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005



11






jednotka



krit. B

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

krit. C

sodík

mg/l

14,20

14,70

14,50

17,60

15,60

16,40

23,60

20,90

draslík

mg/l

4,40

4,30

4,30

4,70

1,00

0,70

< 1,00

< 1,00

NH4

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,40

< 0,10

< 0,10

1,20

2,40

chloridy

mg/l

133,00

134,00

135,00

142,00

156,00

132,00

136,00

141,00

100,00

150,00

fluoridy

mg/l

0,32

0,31

0,32

0,29

0,33

0,30

0,32

0,30

2,00

4,00

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

As

mg/l

0,05

0,10

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

Ni

mg/l

0,0151

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,10

0,20

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

B

mg/l

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

0,50

5,00

CHSKCr

mg/l

16,00

17,00 < 10,00

13,00

25,00

16,00

15,00

30,00

tenzidy

mg/l

0,15

0,24

0,21

0,20

0,10

0,24

0,42

0,14

0,25

0,50

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

0,75

1,00

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,058

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

60,00

120,00

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

15,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

350,00

700,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

150,00

300,00

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

250,00

500,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

25,00

50,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

25,00

50,00

PCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

10,00

20,00

NEL

mg/l

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,50

1,00

kolonie při 22oC

KTJ/ml

9 600

nest.

4 700

7 600

1 400

nest.

4 600

3 200

kolonie při 36oC

KTJ/ml

2 700

nest.

3 700

280

94

nest.

3 300

310


KTJ/100ml

0

1

70

18

0

0

30

14

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

nest.

10

0

0

nest.

0

0


KTJ/100ml

0

0

40

0

0

0

60

0

živé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

16

mrtvé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

abioseston

%

1

nest.

5

5

40

nest.

50

100

+

< 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005



12






jednotka

monitorovaný objekt PV-1

Metodický pokyn PV-3

krit. B

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

09. 06.

15. 09.

03. 11.

krit. C

sodík

mg/l

20,60

17,80

15,70

17,30

18,00

16,90

16,10

18,00

draslík

mg/l

5,80

4,40

3,90

4,70

1,50

1,60

1,60

1,90

NH4

mg/l

9,59

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

1,20

2,40

chloridy

mg/l

38,00

42,00

44,00

49,00

76,00

73,00

75,00

74,00

100,00

150,00

fluoridy

mg/l

0,55

0,64

0,76

0,77

0,36

0,36

0,37

0,35

2,00

4,00

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

As

mg/l

0,05

0,10

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

Ni

mg/l

0,0105

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,0108

< 0,02

< 0,02

< 0,02

0,10

0,20

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,15

0,30

B

mg/l

0,0612

0,0509

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

< 0,05

0,50

5,00

CHSKCr

mg/l

83,00

90,00

62,00

157,00

61,00

19,00

13,00

30,00

tenzidy

mg/l

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,12

0,13

0,14

0,13

0,25

0,50

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

0,75

1,00

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

60,00

120,00

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

15,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

350,00

700,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

150,00

300,00

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

250,00

500,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

25,00

50,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

25,00

50,00

PCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

10,00

20,00

NEL

mg/l

0,12

0,13

0,24

0,05

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,50

1,00

kolonie při 22oC

KTJ/ml

4 800

nest.

9 800

8 700

12 000

nest.

5 100

8 300

kolonie při 36oC

KTJ/ml

1 100

nest.

6 400

3 400

4 300

nest.

1 800

3 900


KTJ/100ml

40

3

10

80

0

2

70

80

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

nest.

0

60

0

nest.

30

70


KTJ/100ml

50

4

0

210

0

1

120

520

živé org.

jedinci/ml

24

nest.

4

8

0

nest.

0

0

mrtvé org.

jedinci/ml

0

nest.

0

0

0

nest.

0

0

abioseston

%

80

nest.

100

100

80

nest.

90

100

+

< 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005 < 0,005



13




4.3.2 Povrchová voda Výsledky chemických analýz vzorků povrchové vody, které byly odebrány v průběhu roku 2005 z akumulační jímky (JPoV), jsou uvedeny v následující tabulce č. 4.3.2-1. Tabulka č. 4.3.2-1


jednotka

NV č. 61/2003

monitorovaný objekt JPoV 31. 03.

15. 09.

sodík

mg/l

437,00

12,60

draslík

mg/l

4,80

3,60

NH4

mg/l

0,24

0,69

0,64

chloridy

mg/l

830,00

16,00

250,00

fluoridy

mg/l

0,47

< 0,20

1,00

bromidy

mg/l

< 5,00

< 0,50

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

0,015

As

mg/l

< 0,005

< 0,005

0,02

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

0,05

Ni

mg/l

< 0,01

< 0,02

0,05

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

0,05

B

mg/l

0,0759

0,0571

0,40

CHSKCr

mg/l

25,00

14,00

35,00

tenzidy

mg/l

0,13

0,13

0,60

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

0,005

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

0,20

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

30,00

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

5,00

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

0,01

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

30,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

10,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

1,00

PCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

0,50

mg/l

< 0,04

0,12

0,10

+

NEL o

KTJ/ml

820

13 000

o

kolonie při 36 C

KTJ/ml

460

11 000


KTJ/ml

<1

5

Escherichia coli

KTJ/100ml

0

120

0

3

kolonie při 22 C

intestinální enterokoky KTJ/ml živé org.

jedinci/ml

40

40

mrtvé org.

jedinci/ml

0

0

abioseston

%

3

20

200

20



14




Při hodnocení kvality povrchové vody bylo jako normativ aplikováno nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým jsou stanoveny imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod. Dříve než se budeme věnovat vlastnímu hodnocení, však upozorňujeme, že v tabulce s výsledky (viz výše) je jako limitní koncentrace pro dusíkaté látky, tj. N-NH4 uveden jejich přepočet na amoniak. Provedené laboratorní zkoušky ve vzorcích JPoV korespondují s výsledky analýz vzorků podzemní vody. Povrchová voda není kontaminována ani organickými ani anorganickými látkami ani stopovými kovy, jejichž škála je totožná se vzorky z monitorovacích vrtů. V rámci I. pololetí 2005 (březnový vzorkovací cyklus) byla voda z JPoV znečištěna výhradně chloridy, a to v koncentraci 830,00 mg/l, což je více než trojnásobné překročení limitu (250,00 mg/l) nařízení vlády č. 61/2003 Sb., a dále sodíkem (437,00 mg/l), jehož obsah však není citovaným nařízením limitován. S ohledem na to, že posuzovaný vzorek vody z JPoV byl odebrán ke dni 31. 3. a reprezentuje pouze jakost vody z povrchových splachů (voda z jímky do kontaktu s uloženými odpady nepřichází), jedná se v tomto období s největší pravděpodobností o kontaminaci z pojezdových ploch po zimním solení vozovky. Odběr vzorků z akumulační jímky v měsíci září (v rámci II. pololetí 2005), tj. 15. 9. již prokázal jak obsah sodíku (Na), tak i chloridů v množství řádově nižším. Chloridy byly detekovány v hodnotě 16,00 mg/l, sodík byl prokázán v koncentrační úrovni 12,60 mg/l. V zářijovém monitorovacím cyklu byl ve vzorku JPoV nevýznamně překračován limit nařízení vlády č. 61/2003 pro amoniak (0,64 mg/l NH4), kdy byla naměřena jeho koncentrace 0,69 mg/l. Podobně tomu bylo i v případě nepolárních extrahovatelných látek (NEL), stanovovaných jako ropné látky. Ty jsou v povrchové vodě limitovány hodnotou 0,10 mg/l, naměřeny byly v množství 0,12 mg/l NEL.

4.3.3 Průsaková voda Kvalita průsakové vody není českými předpisy nijak limitována. Vlastní hodnocení je proto provedeno jednak s cílem posoudit časový vývoj kvality průsakové vody z jímky, jednak pro posouzení případného vlivu skládky na kvalitu podzemní a povrchové vody. Z tohoto důvodu uvádíme vedle vlastních výsledků analýz vzorků průsakové vody i výsledky stanovení obsahu sledovaných složek ve vzorcích podzemní vody, z nichž byl vybrán vzorek HD-6 reprezentující jakost vody pod skládkou a povrchové vody z JPoV (viz následující tabulka č. 4.3.3-1 na straně 16). Koncentrace všech sledovaných složek v průsakové vodě odebrané z jímky na výluhy (JPrV) se pohybují v řádově vyšších hodnotách než u vody podzemní z vrtů, popřípadě povrchové JPoV. Zasolení vody a intenzita jejího znečištění dosáhla stupně, kdy některé složky nebylo možné ani stanovit (viz fluoridy, bromidy a NEL) z důvodu rušivých vlivů. Voda je silně kontaminována sodíkem (1 950,00 mg/l), draslíkem (793,00 mg/l), amoniakem (1 200,00 mg/l), chloridy (2 450,00 mg/l) a organickými látkami chemicky rozložitelnými, z


15




nich pak zejména tenzidy (8,58 mg/l) a fenoly (2,30 mg/l), tj. anorganickými a organickými kontaminanty charakteristickými pro skládky TKO. Extrémně vysoká hodnota ukazatele CHSKCr (3 444,00 mg/l) však neodpovídá míře organického znečištění, neboť obsah chloridů dosáhl již takové hodnoty, která ovlivňuje stanovení i ukazatele oxidovatelnosti. I u jímky průsakových vod jsou tedy dominantním polutantem chloridy. Vysoký obsah amoniaku a přítomnost sulfanu ve vodě v koncentraci 2,05 mg/l pak svědčí o silně redukčním prostředí výluhové vody. Chemismus podzemní a povrchové vody v porovnání s vodou průsakovou v roce 2005 parametr

jednotka

31. 03.

Tabulka č. 4.3.3-1

podzemní voda

povrchová voda

průsaková voda

HD-6

JPoV

JPrV

09. 06.

15. 09.

03. 11.

31. 03.

15. 09.

31. 03.

vodivost

mS/m

sodík

mg/l

21,60

21,50

21,90

23,00

437,00

12,60

1 950,00

draslík

mg/l

3,00

3,00

2,90

3,30

4,80

3,60

793,00

NH4

mg/l

< 0,40

< 0,10

< 0,40

< 0,10

0,24

0,69

1 200,00

chloridy

mg/l

129,00

131,00

122,00

120,00

830,00

16,00

2 450,00

fluoridy

mg/l

0,50

0,44

0,50

0,48

0,47

< 0,20

nest.*

bromidy

mg/l

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 0,50

< 5,00

< 0,50

nest.*

sulfan

mg/l

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

< 0,10

2,05

As

mg/l

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

0,0563

Crcelk.

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,399

Ni

mg/l

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,01

< 0,02

0,159

V

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,116

B

mg/l

0,106

0,091

0,0972

0,118

0,0759

0,0571

12,40

CHSKCr

mg/l

18,00

< 10,00

< 10,00

< 10,00

25,00

14,00

3 444,00

tenzidy

mg/l

0,07

0,06

0,07

0,05

0,13

0,13

8,58

Σ fenoly

mg/l

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,05

< 0,01

< 0,01

2,30

Σ PAU

µg/l

< 0,01

< 0,01

0,013

< 0,02

< 0,01

< 0,01

1,404

benzen

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

3,90

toluen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

7,40

ethylbenzen

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

21,20

Σ xyleny

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

63,00

1,2 DCE

µg/l

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

< 2,00

TCE

µg/l

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

6,10

PCE

µg/l

9,50

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

< 1,00

51,00

NEL

mg/l

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

< 0,04

0,12

nest.**

+

1 649,00

Poznámka: limit platí pro Σ PAU: fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, idenol(1,2,3-c,d)pyren, benzo(g,h,i)perylen koncentraci nelze stanovit z důvodu: * silného organického znečištění a zasolení, ** volné fáze ropných látek


16




4.4 Zhodnocení monitoringu volného ovzduší Hodnocení výsledků měření sledovaných polutantů ve volném ovzduší je provedeno v souladu s: q

nařízením vlády k novelizovanému zákonu o ochraně ovzduší č. 92/2004 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ze dne 14. srpna 2002, číslo 350, částka 127.

Dle výše citovaného nařízení vlády jsou imisní limitní koncentrace vyhlášeny pro následující polutanty: q

oxid siřičitý (SO2) – 350,0 µg/m3 (stanovené jako hodinové),

q

oxid dusičitý (NO2) – 200,0 µg/m3 (stanovené jako hodinové),

q

ozón (O3) – 120,0 µg/m3 (stanovený pouze jako klouzavý 8 hodinový),

q

oxid uhelnatý (CO) – 10 000,0 µg/m3 (stanovený pouze jako klouzavý 8 hodinový),

q

olovo (Pb) – 0,500 µg/m3,

q

kadmium (Cd) – 5,00 ng/m3,

q

nikl (Ni) – 20,00 ng/m3,

q

arsen (As) – 6,00 ng/m3 (stanovené jako roční).

Pro Σ oxidů dusíku není stanoven imisní limit. Pro zachování kontinuity hodnocení zjištěných hodnot budou nadále, jako orientační, použity původní hodnoty, tj. NOx – 200,0 µg/m3. Pro orientační vyhodnocení naměřených hodnot O3 a CO lze využít imisní limit stanovený pro klouzavý 8 hodinový průměr, tj. 120,0 respektive 10 000,0 µg/m3. V tabulkách č. 4.4.1-1 až 4.4.2-4 (viz strana 18 až 19, respektive 20 až 21) jsou shrnuty naměřené koncentrace monitorovaných polutantů. Hodnoty sledovaných meteorologických parametrů, tj. tlaku, relativní vlhkosti vzduchu, intenzity slunečního záření, teploty, směru a rychlosti větru jsou součástí protokolů o provedených zkouškách (viz příloha č. 2.3 předkládané zprávy).

4.4.1 Plynné látky a methan q

Oxid siřičitý – naměřené hodinové koncentrace oxidu siřičitého (SO2) se v průběhu měření na všech monitorovaných místech pohybovaly většinou pod mezí detekce analytické metody, tj. < 8,0 µg/m3. Nejvyšší průměrná hodnota 14,8 µg/m3 byla zjištěna dne 31. 8. na stanovišti č. 5 (okraj Ďáblic – křižovatka ulic Šenovská a Hřenská).

q

Oxid uhelnatý – naměřené hodinové hodnoty oxidu uhelnatého (CO) se pohybovaly většinou do úrovně 3 % limitu (10 000,0 µg/m3). Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na měřícím místě č. 4 (území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická) dne 8. 11 s průměrnou koncentrací 0,830 mg/m3 (viz tabulka č. 4.4.1-3). Mezi 17.30 – 18.30 byla detekována hodnota CO 1,008 mg/m3, respektive 0,896 mg/m3 v době od 16.30 do 17.30 (viz příloha č. 2.3). Zvýšené byly i hodnoty v bodě č. 1 (areál skládky - automyčka) dne 28. 2. Mezi 8 – 9 hod. byla zjištěna koncentrace 0,703 mg/m3, mezi 7 – 8 hod pak 0,512 mg/m3 (průměr naměřených hodinových hodnot činil 0,522 mg/m3 – viz tabulka č. 4.4.1-1)


17




Σ oxidů dusíku – nejvyšší naměřené hodinové koncentrace NOx 212,4, resp. 201,9 µg/m3, překračující orientační limitní hodnotu (200,0 µg/m3), byly zjištěny v bodě č. 1 dne 9. 11. v čase mezi 6.30 – 8.30 hod. Průměrná koncentrace NOx v tomto dni byla 181,5 µg/m3 (viz tabulka č. 4.4.1-1). Ostatní hodnoty se pohybovaly do orientační hodnoty limitu.

q

Oxid dusičitý – nejvyšší hodinová koncentrace tohoto polutantu 58,7 µg/m3 byla zaznamenána taktéž v areálu skládky, u automyčky, tj. v bodě č. 1, avšak dne 28. 2. mezi 8 – 9 hod. (průměrná koncentrace = 42,1 µg/m3). Ostatní hodnoty se pohybovaly do 25 % orientačního limitu, tj. 200,0 µg/m3 NO2.

q

q

Ozón – naměřené hodinové hodnoty ozónu dvakrát překročily orientační 8 hodinový imisní limit (120,0 µg/m3) pouze v bodě č. 4 (území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická). Poprvé to bylo dne 28. 6. v době mezi 15.30 až 16.30 hod., kdy byla zaznamenána maximální koncentrace O3 v úrovni 137,9 µg/m3 (průměrná hodnota = 137,0 µg/m3). Podruhé pak dne 30. 8., kdy v čase 15.00 – 16.00 hod byl zjištěn jeho obsah v ovzduší v množství 130,8 µg/m3, přičemž φ ze tří měření (viz tabulka č. 4.4.1-3) činil 124,5 µg/m3.

q

Methan – v souladu s provozním řádem skládky byl methan monitorován ve volném ovzduší pouze na stanovišti č. 1 (areál skládky – automyčka). Zjištěné imisní koncentrace CH4 (viz tabulka č. 4.4.1-1) nevybočují z řady dlouhodobého sledování tohoto ukazatele.

Imisní koncentrace plynných látek (s výjimkou methanu) uváděné v následujících tabulkách č. 4.4.1-1 až 4.4.1-4 jsou průměrem koncentrací z 3 hodinového měření (vztahovaného ke 24 hodinovým limitům). Výsledky měření – bod č. 1 (areál skládky - automyčka) parametr

jednotka

datum odběru vzorku 28. 02.

SO2

Tabulka č. 4.4.1-1

µg/m3 3

28. 04.

28. 06

30. 08

09. 11.

8,2

< 8,0

< 8,0

< 8,0

< 8,0

CO

mg/m

0,5

0,3

0,2

0,4

0,6

NOx

µg/m

72,7

38,1

32,0

88,5

181,5

NO2

µg/m

42,1

19,9

26,4

64,3

38,9

NO

3

µg/m

19,9

6,3

< 9,0

14,1

93,3

O3

µg/m3

40,8

49,6

99,7

70,5

< 19,0

6,0

16,2

16,0

16,4

12,5

methan

3 3

3

mg/m

Výsledky měření – bod č. 3 (Březiněves - v blízkosti autokempu) parametr

jednotka


SO2

µg/m

3 3

Tabulka č. 4.4.1-2

27. 04.

28. 06

30. 08

08. 11.

6,2

< 8,0

2,9

< 8,0

< 8,0

CO

mg/m

0,2

0,3

0,2

0,6

0,2

NOx

3

µg/m

9,5

61,3

13,2

53,9

29,3

NO2

µg/m3

< 10,0

39,9

6,9

36,1

19,3

NO

µg/m

< 9,0

13,9

< 9,0

10,0

3,6

O3

µg/m

78,4

25,1

109,8

66,6

15,0

nest.

nest.

nest.

nest.

nest.

methan

3 3 3

mg/m


18




Výsledky měření – bod č. 4 (území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická) parametr

jednotka


µg/m

3

SO2

Tabulka č. 4.4.1-3

3

27. 04.

28. 06

30. 08

08. 11.

< 8,0

< 8,0

< 8,0

< 8,0

< 8,0

CO

mg/m

0,2

0,3

0,2

0,3

0,8

NOx

µg/m3

< 10,0

16,6

8,1

20,8

167,2

NO2

µg/m3

< 10,0

7,6

< 10,0

15,8

47,7

NO

µg/m

< 9,0

< 9,0

< 9,0

< 9,0

78,1

O3

µg/m

83,3

75,8

137,0

124,5

< 19,0

nest.

nest.

nest.

nest.

nest.

3 3

methan

3

mg/m

Výsledky měření – bod č. 5 (okraj Ďáblic – křižovatka ulic Šenovská a Hřenská) parametr

jednotka


µg/m3

SO2

3

Tabulka č. 4.4.1-4

28. 04.

29. 06

31. 08

09. 11.

7,7

< 8,0

8,4

14,8

< 8,0

CO

mg/m

0,2

0,2

0,2

0,3

0,4

NOx

µg/m

22,7

18,7

37,4

31,9

88,2

NO2

µg/m

13,7

< 10,0

25,2

21,7

29,2

NO

3

µg/m

< 9,0

< 9,0

3,4

< 9,0

38,4

O3

µg/m3

77,1

86,5

103,8

107,6

< 19,0

nest.

nest.

nest.

nest.

nest.

3 3

methan

3

mg/m

4.4.2 Ostatní sledované polutanty (prach, kovy a mikroorganismy) q

Suspendované částice frakce PM10 – zjištěné hodinové hodnoty suspendovaných částic frakce PM10 se pohybovaly vesměs do 50 µg/m3 (viz příloha č. 2.3). Nejvyšší koncentrace 123 µg/m3 byla zaznamenána v bodě č. 5 (okraj Ďáblic – křižovatka ulic Šenovská a Hřenská) dne 9. 11. (10.30 – 11.30 hod.) a č. 4 (území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická) 8. 11. (16.30 – 17.30 hod.) - 106 µg/m3. V průměrných hodnotách (viz tabulky č. 4.4.2-3 – bod č. 4 a č. 4.4.2-4 – bod č. 5) se jednalo o koncentrace 88, resp. 85 µg/m3.

q

Kovy (arsen, olovo, kadmium, nikl, chrom a zinek) – imisní koncentrace sledovaných kovů nepřekračovaly imisní limity stanovené legislativou s vyjímkou niklu a 2× u arsenu (viz tabulky č. 4.4.2-1 až 4.4.2-4). V případě niklu byly aritmetické průměry u všech měření na všech monitorovaných stanovištích v rámci hodnoceného roku 2005 nadlimitní (> 20,00 ng/m3). Nejvyšší průměr 43,17 ng/m3 Ni byl v bodě č. 3 (Březiněves – v blízkosti autokempu). Nejvyšší naměřená koncentrace niklu v tomto bodě zaznamenána 27. 2. (108,00 ng/m3) při směru větru SSZ. Druhá nejvyšší detekovaná hodnota Ni v úrovni 86,90 ng/m3 byla zjištěna v listopadu v bodě č. 5 (okraj Ďáblic – křižovatka ulic Šenovská a Hřenská). U arsenu byl limit (6,00 ng/m3) překročen 2×. Dne 28. 4. v bodě č. 5 (viz výše) koncentrací 8,30 ng/m3 a dne 27. 2. na stanovišti č. 3 (Březiněves – v blízkosti autokempu), kdy byl naměřen jeho obsah 7,30 ng/m3.


19




Pravděpodobně se zde jedná o zdoj lokálního charakteru s vazbou na další činnosti v této oblasti. Většina antropogenních emisí niklu vniká do ovzduší při spalování zbytkových a topných olejů a komunálního odpadu (TKO). Hlavní složkou obsahující Ni v ovzduší je síran nikelnatý. Tato rozpustná (vyluhovatelná) látka podle odhadu tvoří cca 15 až 93 % (průměrně 54 %) složek obsahujících nikl, které jsou emitovány v polétavém popílku z kotlů spalujících topné oleje. Odpovídající podíl síranu nikelnatého v emisích ze spalování uhlí představuje cca 20 až 80 %. Nerozpustné frakce polétavého popílku emitované ze spalovacích zařízení na topné oleje nebo uhlí obsahují oxidy niklu a komplexy oxidů niklu s jinými kovy (železnaté, hlinité a vanadičné). q

Mikrobiologické zatížení – dne 28. 6. na všech čtyřech monitorovacích bodech a dne 9. 11. pouze v bodě č. 1, tj. v areálu skládky u automyčky (viz tabulky č. 4.4.2-1 až 4.4.2-4) bylo zjištěno nespočetně mikroorganismů. Hodnota 104 KTJ/m3 celkového počtu bakterií, považovaná za kritickou, byla u těchto měření překročena.

Naměřené koncentrace prachu, vybraných kovů a mikroorganismů jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 4.4.2-1 až 4.4.2-4. Výsledky měření – bod č. 1 (areál skládky - automyčka) parametr

Tabulka č. 4.4.2-1

jednotka


µg/m

28. 04.

28. 06

30. 08

09. 11.

3

19

28

29

64

40

As

3

ng/m

3,90

5,00

1,27

1,50

5,10

Pb

µg/m3

0,002

0,024

0,017

0,016

0,007

Cd

3

0,100

0,860

0,800

0,700

1,90

3

18,00

22,70

18,63

10,40

67,60

3

7,00

17,40

5,93

48,87

26,40

PM10

ng/m ng/m

Ni Cr

ng/m

Zn

µg/m

< 0,025

0,102

0,035

0,044

0,194

3

35

200

250

500

10 000

3

300

500

nespočetně

510

nespočetně

3

kvasinky plísně CPM

KTJ/m KTJ/m

Výsledky měření – bod č. 3 (Březiněves - v blízkosti autokempu) parametr

jednotka

Tabulka č. 4.4.2-2


27. 04.

28. 06

30. 08

08. 11.

PM10

µg/m3

22

47

17

55

38

As

ng/m3

7,30

2,40

2,92

1,78

2,70

Pb

3

µg/m

0,005

< 0,0002

0,031

0,054

0,089

3

0,400

< 0,100

1,67

1,78

1,90

3

108,00

32,30

20,86

24,40

30,3

Cr

3

ng/m

20,00

5,30

13,77

28,08

26,10

Zn

µg/m3

< 0,025

0,055

0,084

0,219

0,104

kvasinky plísně

KTJ/m3

65

300

300

1 700

300

3

250

1 000

nespočetně

325

1 020

Cd Ni

CPM

ng/m ng/m

KTJ/m


20




Výsledky měření – bod č. 4 (území statku, cca 100 m od ulice Ďáblická) parametr

jednotka

Tabulka č. 4.4.2-3


µg/m

27. 04.

28. 06

30. 08

08. 11.

3

13

26

21

71

88

As

3

ng/m

3,60

4,60

0,560

1,74

2,80

Pb

µg/m3

0,002

< 0,0002

< 0,0002

0,024

0,029

Cd

ng/m3

0,100

< 0,100

0,840

2,32

1,20

3

18,00

21,80

15,24

33,60

35,70

3

7,00

11,80

4,19

16,50

8,10

PM10

ng/m

Ni Cr

ng/m

Zn

µg/m

< 0,025

0,054

0,010

0,070

0,204

3

250

500

200

425

1 700

3

1 000

1 500

nespočetně

390

1 300

3

kvasinky plísně CPM

KTJ/m KTJ/m

Výsledky měření – bod č. 5 (okraj Ďáblic – křižovatka ulic Šenovská a Hřenská) parametr

jednotka

Tabulka č. 4.4.2-4


28. 04.

29. 06

31. 08

09. 11.

PM10

µg/m3

34

19

48

51

85

As

ng/m3

3,90

8,30

2,63

1,13

5,20

Pb

3

µg/m

0,004

< 0,0002

0,011

0,029

0,061

3

0,100

< 0,100

1,06

0,790

1,70

3

12,00

26,60

18,15

58,50

86,90

Cr

3

ng/m

4,00

< 0,300

10,60

23,64

9,40

Zn

µg/m3

< 0,025

0,036

0,048

0,135

0,142

kvasinky plísně

KTJ/m3

10

250

150

600

10 000

3

150

1 250

nespočetně

650

1 190

Cd Ni

CPM

ng/m ng/m

KTJ/m

5. Závěr a doporučení Na základě schváleného provozního řádu skládky OO Praha – Ďáblice, provozované společností .A.S.A., byl v roce 2005 realizován na lokalitě monitoring kvality vod. Podzemní voda z hydrogeologických monitorovacích vrtů HD-1, HD-2, HD-3, HD-5, HD-6, HD-7, HD-13, HD-14, HD-15, HD-16, PV-1 a PV-3 byla odebrána v četnosti 4× ročně (březen, červen, září a listopad), vzorky povrchové vody z akumulační jímky (JPoV) v intervalu 2× za rok (březen a září) a kvalita průsakové vody z JPrV byla ověřena jednorázově během I. kvartálu. V odebraných vzorcích byly sledovány látky anorganického a organického původu, jejichž prostřednictvím by mohla být předmětná deponie potenciálním zdrojem znečištění okolního hydrogeologického systému a složek životního prostředí. Většina analyzovaných ukazatelů plní funkci indikátorů potenciálního vlivu existujících skládek na sledované složky hydrogeologického systému. V neznečištěných přírodních vodách jsou na velmi nízké úrovni a jejich simultánně zvýšené hodnoty v podzemní vodě


21




mohou naznačovat vliv skládky (průnik kontaminované průsakové vody do kolektoru podzemní vody). Provedené analytické práce prokázaly ve většině (včetně referenčních HD-15 a HD-16) vzorků podzemní vody (vyjma HD-13, HD-14, PV-1 a PV-3) trvale nad limit kritéria B Metodického pokynu MŽP ČR zvýšené obsahy chloridů. Nutno však konstatovat, že tyto mají ve srovnání s rokem 2004 (viz příloha č. 2.2) stabilizovanou úroveň a nedochází k jejich nárůstu, avšak ani poklesu. Většina ostatních sledovaných látek, ať už organických či anorganických, se v průběhu hodnoceného období vyskytovala ve velmi nízkých hodnotách, popřípadě pod mezí detekce analytických metod. V povrchové vodě, vznikající na skládce splachy srážkové vody a kontrolované prostřednictvím JPoV, byly nad limit nařízení vlády naměřeny pouze obsahy chloridů (v rámci I. pololetí) a zcela nevýznamně NH4 a ropných látek (ve II. polovině roku). Vzhledem k tomu, že povrchová voda do kontaktu s ukládanými odpady nepřichází, není s největší pravděpodobností příčinou těchto nadlimitních hodnot jejich vliv, avšak doprovodný provoz v zájmovém areálu (např. znečištění pojezdových ploch - viz NEL, popřípadě delší stagnace vody v jímce. V ostatních ukazatelech byla jakost povrchové vody z hlediska příslušných limitů vyhovující. Dle uvedených skutečností konstatujeme, že posuzovaná skládka okolní podzemní a povrchovou vodu ovlivňuje pouze z hlediska nadlimitního obsahu chloridů. Kvalita venkovního ovzduší v samotném areálu deponie a v jejím bezprostředním okolí byla sledována periodickými odběry vzorků na 4 místech, v četnosti 5× za hodnocený rok (únor, duben, červen, srpen a listopad). Výsledky monitoringu korespondují s dlouhodobým sledováním v dané lokalitě. Zvýšené koncentrace některých polutantů v ovzduší, např. niklu (Ni) a arsenu (As) však nelze dávat do přímé souvislosti s provozem skládky, ale s největší pravděpodobností se jedná o zdroj lokálního charakteru s vazbou na další činnosti (např. doprava, zemědělství, traktorová stanice či čerpací stanice pohonných hmot). Rovněž i v případě celkového počtu mikroorganismů (CPM) se na základě dosavadního monitoringu jednoznačně nepotvrdil předpoklad, že nejvyšší hodnoty bakterií jsou zjišťovány pouze na skládce. Podle metodiky hodnocení US EPA by bylo třeba 3 hodinové výsledky přepočítat na hodinové vynásobením koeficientem 1,1 a dále převést na 24 hodinové vynásobením koeficientem 0,4, tzn., že 3 hodinové výsledky na 24 hodinové lze zjednodušeně převést vynásobením koeficientem 0,45. V případě ročních aritmetických průměrů (u všech sledovaných kovů) je nutné výše uvedeným postupem přepočtu zjistit 24 hodinové koncentrace ve dnech měření a dále můžeme s určitou chybou předpokládat, že takové hodnoty budou i ve zbývajících dnech roku, kdy měření prováděno nebylo. Tímto postupem bychom došli k závěru, že v průměru nebyly překročeny hygienické limity včetně niklu. Imisní limity škodlivin v ovzduší jsou stanoveny s takovým bezpečnostním faktorem, že při jejich dodržení či krátkodobém nevýznamném překročení je vědecky odůvodnitelný předpoklad, že znečišťující látky nebudou mít negativní dopad na zdraví. Berou v úvahu i citlivější jedince a dlouhodobé působení na člověka.


22




Doporučení S ohledem na dosud prokázané výsledky monitoringu kvality vod doporučujeme tento provádět ve stávající četnosti, avšak jeho rozsah zredukovat o stanovení bromidů a sulfanu, jejichž obsah je trvale pod mezí detekce analytických metod. Navrhujeme nahradit sledování škály ukazatelů mikrobiologického rozboru jediným ukazatelem, a to biologické spotřeby kyslíku za 5 dní (BSK5), která je měřítkem přítomnosti organických látek biologicky rozložitelných. Vzhledem k tomu, že výsledky celkového chemického složení podzemní vody kvartérní i křídové zvodně závažné ohrožení skládkou neprokázaly, domníváme se, že pro posouzení biologické zátěže vlivem skládkování bude námi navrhovaný parametr BSK5 dostačující. Namísto sumárního stanovení PAU sledovat jako jejich zástupce pouze fluoranthen. Rozsah chemických analýz by bylo naopak vhodné rozšířit o základní ukazatele kvality vody, tj. pH a vodivosti, popřípadě rozpuštěné látky (RL) a dále pak sírany, jež patří spolu s ostatními sledovanými anorganickými látkami k základním minerálotvorným složkám všech druhů vody a obecně jsou indikátorem znečištění pocházejícího ze skládek tuhého komunálního odpadu (TKO). Monitoring kvality ovzduší provádět nadále. Jeho četnost však snížit z 5× ročně na 1× za půl roku. Ze škály sledovaných látek vyjmout plynné polutanty, tj. oxidy dusíku (NOx, NO2, NO), SO2, CO a O3. Z hlediska jejich potenciálně zvýšených obsahů v ovzduší totiž nelze jednoznačně oddělit vliv skládky od ostatních vlivů, především dopravy, a to s ohledem na blízkost dálnice. Na základě dlouhodobě stabilizovaných a nízkých koncentrací methanu, doporučujeme jeho sledování v ovzduší areálu skládky ukončit. Hydrogeologické vrty HD-8, HD-9, HD-11 a HD-12, t.č. nezařazené do stávající monitorovací sítě a které jsou bez vody, nechat zlikvidovat. Stávající vrty využívané pro monitoring by bylo žádoucí v blízké budoucnosti odkalit a vyčistit z důvodu jejich zanesení dnovým sedimentem (jemný písek, kal a bahno) a rovněž provést jejich kompletní údržbu včetně nového nátěru a popisu. V případě dalšího rozšíření skládkového prostoru jsme ochotni a schopni se podílet na doplnění stávajícího monitorovacího systému o další hydrogeologické objekty, a to jak po stránce odborné (konzultační činnost), tak i technické (hloubení vrtů, popřípadě likvidace již nevyhovujících), aby navržený způsob řešení vyhovoval nejen z pohledu zadavatele úkolu, popřípadě požadavkům orgánů státní správy. V Brně, dne 20. prosince 2005


23


PŘÍLOHA 7

(DOKLADY)

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ

Recommend Documents