ABECEDA JUDA Pro malé judisty
Oddíl TJ Slovácká Slávia Uherské Hradiště
Ahojte malí judisti, tyto papíry dostáváte do rukou, protože jste se rozhodli začít trénovat u nás v oddíle JUDO. Abyste mohli správně začít s tréninkem, měli byste o JUDU něco vědět. Na následujících stránkách se dozvíte, co to JUDO vlastně je, něco málo z historie, jak se judisti správně chovají, techniky boje používané v JUDU a základní pravidla JUDA. Tak pojďme do toho!!! Co je to JUDO JUDO (čte se džudo) je v první řadě bojový sport, který vznikl ze starodávného bojového umění Jiujitsu (džiu-džitsu). Judo vzniklo v Japonsku a jeho zakladatelem je profesor Jigoro (čte se Džigoro) Kano (18601938). Po letech pečlivého studia jiu-jitsu (čte se džuj-džitsu) a jiných bojových umění, založil vlastní školu, kterou nazval KODOKAN-JUDO a zde začal učit „nové“ bojové umění JUDO. Až po čase se z tohoto nového bojového umění stal bojový sport s přesnými pravidly, takový jak jej učíme u nás v oddíle. Název JUDO znamená v překladu „jemná cesta“. Ne proto, že by to soupeře nebolelo a jednalo se s ním jemně, ale proto že ten kdo ovládá judo, dokáže soupeře přemoct bez velké námahy, využitím jeho síly a energie. Kodokan Judo je tzv. měkká škola, kde proti síle útoku nejde síla obránce, ale obránce se snaží útoku vyhnout či jej odvést stranou (na rozdíl od např. karate, kde jde síla obrany proti síle útoku). Dvě základní hesla juda jsou: „minimální úsilí – maximální účinnost“ a „vzájemný prospěch“. První princip znamená využívat co nejúčinněji svou sílu a umožňuje porazit i fyzicky silnějšího soupeře. Druhý princip učí vzájemnému respektu mezi lidmi. Moderní Judo je sport, který již zaujal tisíce lidí na celém světě. Judo je sportem, kde najde uplatnění jak mládež, tak i lidé v pokročilém věku, a to bez ohledu na tělesnou výšku a váhu. Jak začít s Judem V prvním případě si sám zvaž, jestli se doopravdy chceš věnovat bojovému umění a sportu Judo a neboj se přijít za námi na trénink a vyzkoušet si to. Po dvou-třech trénincích si začni shánět kimono. Zjisti si u svého lékaře, jestli jsi po zdravotní stránce v pořádku a či můžeš vykonávat pravidelný sportovní trénink. O výsledku lékařské prohlídky informuj svého trenéra. Zařiď si denní program a rozvrh tak, abys mohl mít pravidelný tréninkový proces. V nejbližší době dones trenérům vyplněnou a podepsanou přihlášku do oddílu spolu s potvrzeným formulářem od doktora. Kimono pro judo - !! Pozor !! – existují i jiné kimona, třeba na karate, ale ty nejsou vhodné pro judo! O výběru vhodného kimona se poraď se svým trenérem.
Vznik a vývoj Juda Počátky zápasu jsou známy již z dávné minulosti. Silní muži museli na lov, a tím se učili technikám lovu a také obrany. Doklady o různých způsobech boje beze zbraně byly nalezeny již v hrobkách starého Egypta. Písemné památky o použitých chvatech pro útok i obranu jsou z Japonska již z 8.století v kronikách NIHON-ŠOKY. Postupně vznikalo několik škol bojových umění. Jednou ze škol bojových umění je škola BUŠI-DO. Vyučovala se střelba lukem, boj mečem a kopím a jízda na koni. To vše se stalo základem bojového umění Samurajů (válečníků nebo šlechticů). V 16.-17.století došlo k rozvoji Jiu-Jitsu (techniky sebeobrany). Základní poučka: Jsi-li tlačen ustup, jsi-li tažen postup. Jinak řečeno: využij soupeřovu sílu a energii jeho pohybu pro jeho poražení. Jiu-jitsu je tedy bojové umění, které vyučovalo sebeobranu neozbrojeného člověka proti neozbrojenému i ozbrojenému útočníkovi. Sebeobrana řešila skutečné bojové situace, které vznikaly při boji muže proti muži. Jestliže jeden z bojovníků přišel v boji o svou zbraň, nastala situace, kdy musel bojovat o svůj život. Úspěšné provedení technik pak končilo smrtí útočníka nebo jeho destruktivním poškozením tj. zlomeniny, vykloubeniny atd. Školy Jiu-Jitsu ale nebyly veřejností příliš oblíbeny, protože dovednosti v nich získané byly často zneužívány. Naopak cílem juda, jako původního bojového umění, bylo mít možnost volby, zda při úspěšně provedené obraně útočníka poraním, nebo nad ním pouze získám kontrolu a vysvětlím mu marnost jeho počínání. Tomuto cíli odpovídá i skladba různých technik. Zakladatelem Juda byl profesor Jigoro Kano (1860-1938) (vyslovuje se "džigoro kano"). Narodil se v roce 1860 nedaleko místa Kobé. V jedenácti letech se s rodiči přestěhoval do Tokia. Ve škole kam nastoupil, byl úspěšný kromě tělocviku. Spolužáci i tělocvikář se na něj dívali z patra, jelikož byl malý a hubený a musel snášet jejich křivdy a ústrky. To ho přimělo k tomu, aby se zajímal o tehdejší neoblíbené bojové umění Jiu-jitsu. Poznatky, které Jigoro Kano shromáždil studiem starých materiálů, ale i při své praxi Jiu-Jitsu utřídil, přizpůsobil tehdejším poznatkům tělovýchovného procesu a vytvořil vlastní systém, který nazval KODOKAN-JUDO (v roce 1882). Názvem chtěl odlišit nový systém od tehdejšího neoblíbeného Jiu-Jitsu. Stanovil i etiku chování v Doju, ke spolužákům a učiteli, jež zaručovala radostné ovzduší při výcviku a zajišťovala i nutnou bezpečnost při tréninku. Judo brzy získalo oblibu, ale muselo čelit konkurenci i nevraživosti dalších škol. Definitivní vítězství získalo v roce 1886, kdy v utkání pravdy (DOŽÓDŽABURY), které uspořádal šéf tokijské policie, soutěžila družstva jednotlivých škol. Borci Kodokanu zvítězili nad školou mistra Tocuki, když v boji dvanácti dvojic zvítězilo jedenáct borců Kodokanu a pouze jeden zápas skončil nerozhodně. Od tohoto data se počítá vznik juda, kdy měl Jigoro Kano prvních 9 žáků. Později se Judo spolu s Kendo dostalo do osnov výuky na základních a středních školách v Japonsku. Jigoro Kano se stal posléze v Japonsku významnou osobností, neboť kromě funkce ministra školství byl členem japonského olympijského výboru a prezidentem japonského svazu judo.
Do Evropy se Judo dostalo v roce 1931, kdy Japonci poprvé v Londýně ukázali umění tohoto sportu. V roce 1964 se stalo judo olympijským sportem. Historie juda v ČR První pokusy s výcvikem Jiu-Jitsu se v Československu datují v letech 1907 až 1910, pod vedením prof. Dr. Františka Smotlachy, který obstaral německou publikaci o judu. V roce 1919 byl zahájen organizovaný výcvik Jiu-Jitsu při vysokoškolském sportu v Praze. Současně vznikaly kroužky i v jiných místech. V roce 1920 mají zájemci o nový sport k dispozici první český překlad publikace "Das Kano Jiu-Jitsu (Judo)". V témž roce začíná organizovaný výcvik Jiu-Jitsu v armádě. V roce 1930 jsou organizovány pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v Praze, právě díky prof. Dr. Smotlachovi. V letech 1935 a 1936 navštívil ČSR prof. Jigoro Kano. Po založení Československého Svazu Jiu-Jitsu jsou zakládány další oddíly a kroužky. Po skončení druhé světové války v roce 1945 dochází k dalšímu rozšíření činnosti svazu. V roce 1952 se Judo začíná organizovaně provozovat i na Slovensku. V roce 1953 jsme se stali prozatímním členem Evropské unie judo (EJU). V roce 1953 jsme převzali i pravidla EJU a činnost zahájilo reprezentační družstvo ČSR mužů. Prvním závodníkem, který startoval na Olympijských hrách byl Petr Jákl. První medaili na Olympijských hrách získal pro ČSSR Vladimír Kocman v roce 1980. První titul mistra Evropy získal v roce 1988 Jiří Sosna, který patří k našim nejúspěšnějším závodníkům v historii. V roce 1980 získal titul akademického mistra světa Vladimír Bárta. Kromě tradičně úspěšné Prahy vyrostly postupně silné oddíly i v Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Jičíně, Brně. Na Slovensku jsou to armádní celek v Bánské Bystrici, Bratislavě, Martině, Košicích, a dalších. Československý svaz judo formálně ukončil svou činnost dne 3. 4. 1993, když kongres EJU v tento den přijal za řádné členy Český svaz judo a Slovenský svaz judo. Současným předsedou Českého svazu juda je Jiří Dolejš. Momentálně máme i své zástupce v mezinárodních organizacích juda – Michal Vachu (viceprezident Evropské unie juda) nebo Vladimír Bárta (Sportovní ředitel Mezinárodní federace juda). Našimi současnými nejúspěšnějšími závodníky, kteří mají nejlepší výsledky a bodují na světových soutěžích nebo na Olympijských hrách jsou Lukáš Krpálek, Jaromír Ježek, Jaromír Musil a dále Alena Eiglová a Pavel Petřikov. Nebo také mistr Evropy do 23. let a rodák z Kroměříže David Klammert. V roce 2014 poprvé v historii Československé a samostatné České republiky získal Lukáš Krpálek titul Mistr světa. Historie juda v Uherském Hradišti
Oddíl Judo vznikl v Uherském Hradišti v únoru 1963 v tehdejším Spartak Hradišťan. Jeho zakladateli byli studenti umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti, Grosman a Demiter. V roce1969 název TJ Spartak Hradišťan se mění na TJ Slovácká Slávia Uherské Hradiště. V roce 1970 Kvůli večernímu studiu právnické fakulty Ivan Gavanda předává vedení tréninku tehdy ještě šestnáctiletému Miroslavu Mimránkovi, který se významnou měrou zasloužil o současnou tvář našeho oddílu.
Po dlouhých letech tréninků Miroslav Mimránek a Svaťa Němeček dosáhli v roce 1988 na mistrovský stupeň – 1.DAN. O rok později Mira Mimránek navíc skládá zkoušky na rozhodčího III. třídy. V letech 1988 a1989 měl oddíl okolo120 členů. Pod vedením Miroslava Mimránka postupně vyrostlo několik výborných závodníků, kteří získali tituly Mistrů nebo vícemistrů republiky v žákovských kategoriích. V roce 1995 Karel Krajča vybojoval na Turnaji mladých nadějí v Polsku 1. místo a v tom samém roce získal 3. KYU. Do oddílu se také vrací bývalá závodnice Monika Marková, ale teď už jako trenérka a držitelka 1. KYU. Od roku 1997 je Miroslav Mimránek trenérem II. třídy a zároveň i zkušebním komisařem pro 5. - 3. KYU, který v roce 1999 rozšířil na zkušebního komisař do 1. kyu po absolvování zkoušek na 2. DAN. V roce 2008 jsme měli další dílčí úspěchy na Mistrovství ČR žáků, kde získal 5. místo David Olchava a také hned čtveřice odchovanců Petr Veselý, Jaroslav Blatný, Karel Krajča a David Marek složili zkoušky na 1. DAN. David Olchava si v roce 2009 polepšil a získal 2. místo – titul vícemistr Přeboru české republiky /Mistrovství České republiky/ a v roce 2011 získal 3. místo, vše pod vedením trenéra Davida Marka. Za zmínku stojí i Mistrovství České republiky veteránů, které se konalo v roce 2007 v Praze, kde naše judistky získaly cenné trofeje ve své váhové a věkové kategorii Markéta Šoustková 1. místo – mistryně republiky a Jarka Kotková 2. místo – vícemistryně republiky. V roce 2012 Petr Gajdošík úspěšně složil zkoušky na 1. DAN a Karel Krajča 2. DAN spolu se zkouškami na trenéra 2. třídy a zkušebního komisaře 2. třídy a může tedy páskovat žáky až do hnědého pásku. V dnešní době oddíl juda má kolem 80 členů. Tréninky jsou ve sportovní hale 2x týdně (1,5 hodiny žáci a 1,5 hodiny dorost a senioři). Tréninky vedou zkušení trenéři Karel Krajča /trenér II. třídy/, Monika Marková, Zdeněk Vaďura a Antonín Olchava /trenéři III. třídy/. Oddíl se pravidelně účastní mnoha turnajů mláďat, žáků a dorostenců nejen v regionální oblasti, ale občas i v zahraničí /Polsko, Slovinsko/. Oddíl každoročně organizuje velikonoční turnaj žactva a Šampionát Moravy mláďat. Dále oddíl každoročně pořádá a organizuje ve spolupráci s dalšími spřátelenými oddíly letní tábor a soustředění pro děti. Etika Juda Etika obecně je teorie o morálce, tedy o tom jak by se měl člověk správně chovat. Usiluje především o posouzení úkonů z hlediska svědomí (dobro a zlo, mravné a nemravné, čestné a nečestné atd.). Větší část etiky je společná všem lidem, sportovcům, tedy nejen judistům. Etika není tedy jen norma platná pro chování v Dojo, ale platí v celém chování a jednání judisty. Etická pravidla byla v klasických školách bojového umění shromážděna v podobě přikázání, která byla závazná. Objevovala se v nich i nařízení týkající se stravy a pití nápojů. Tato pravidla byla přesně formulována a přísně dodržována. Jak bylo řečeno, etika juda nekončí tím, že opustíme Dojo. Platné formy chování, je nutné dodržovat i na veřejnosti. Jen tak může být naplněna jedna z hlavních myšlenek zakladatele profesora Jigora Kana: „Vzájemné blaho, všeobecná prospěšnost “.
Pozdrav Pozdrav je v Judu určitým symbolem vzdání úcty jeden druhému. Při vstupu do Dojo pozdraví judista úklonem ve stoje, tak zvaným malým pozdravem. Stejně se zdraví soutěžící při soutěži, při tréninku, při oslovení trenéra apod. Pravidlem je, že zdraví vždy nositel nižšího technického stupně. Jedná se o projev úcty a vzdání díku trenérovi za jeho práci nebo partnerovi za pomoc k dosažení vlastní mistrovské cesty - nebýt partnera, tak nemůžu trénovat a tedy se nemůžu zlepšovat, proto mu za to patří poděkování. ZAREI - velký pozdrav, slavnostní - provádíme při zahájení a ukončení tréninkové jednotky, cvičení KATA a podobných příležitostech. RITSUREI - malý pozdrav - provádíme při všech ostatních příležitostech. Chování v Dojo (v tělocvičně) Základy správného chování jsou v Dojo vyžadovány od prvního vstupu na tatami /žíněnku/. Musí být samozřejmostí, že na trénink přichází všichni judisti včas, v čistém kimonu a tak, jak to předepisují pravidla juda. Efektivita přípravy závisí na atmosféře, která panuje v Dojo. Musí být přátelská, radostná a pracovní při naprostém soustředění všech přítomných. Je třeba, aby každý chápal, že i on je povinen k této atmosféře přispět. Týká se to nejen závodníků, ale i trenérů. Závodníci ukázněně plní pokyny trenéra, nerozptylují se ničím, co s tréninkem nesouvisí a nepřestávají cvičit bez pokynu trenéra. Při nedodržování pokynů trenéra může jednoduše dojít k úrazu. Je třeba, aby závodníci plnili cíle při každém cvičení, bojovali v duchu pravidel fair play, byli skromní a ochotni pomoci méně vyspělým závodníkům. Je samozřejmostí že se všichni chovají čestně ke všem ostatním, nepovyšuji se nad slabší a mladší. Jak se tedy chová pravý judista na tréninku Před vstupem do Dojo a na tatami, anebo při jejich opouštění se judista ukloní. Judista se vždy pokloní soupeři/partnerovi, s kterým začíná anebo končí nacvičovat techniky či zápas. Judista během tréninku neopouští tatami /žíněnku/, v případě nutnosti může požádat o uvolnění trenéra. Judista nevstupuje do dojo v normální obuvi ani nepřichází k tatami ani neopouští tatami naboso – do dojo a k tatami se přichází a odchází v přezůvkách. Na těle či oděvu judistu nesmí být po dobu tréninku žádné kovové, anebo tvrdé předměty (náhrdelníky, náramky), aby nedošlo ke zranění. V případě náušnic se doporučuje je před tréninkem sundat nebo zalepit náplastí.
Judista dodržuje tréninkový pořádek a poslouchá pokyny trenéra anebo trenérem určeného judistu. Nesmí křikem, či jinak narušovat trénink. Judista přichází na trénink včas a neopouští trénink předčasně, v případě výjimečných situací se může dohodnou s trenérem. Judista v dojo nekonzumuje žádné potraviny ani nežvýká. Do dojo si může přinést jen nealkoholický nápoj, který si přichystá před tréninkem vedle tatami. Pije jen na pokyn trenéra. Mobilní telefony mají judisti podobu tréninku vypnuté. Judista nenosí na trénink cenné věci, pokud sebou má něco cenného vezme si cennosti do dojo a nenechává je v šatně. Hygiena Judista přichází na trénink čistý. Kimono si judista pere aspoň po každém 10. tréninku, v žádném případě nesmí přijít na trénink v zapáchajícím, roztrhaném anebo špinavém kimonu. Judista má nakrátko ostříhané nehty, protože dlouhé nehty můžou vést k poškrábání soupeře, anebo ještě častěji, při tréninku dojde k jejich bolestivému ohnutí a odlomení. Judista může opustit tatami / tělocvičnu jen v přezůvkách, v žádném případě nesmí přecházet z dojo / tělocvičny do šatny či toaletu naboso. V opačném případě si přinese sebou na tatami i špínu ze záchodu a pak se na této cvičí. Rodiče a diváci na tréninku Návštěva rodičů na tréninku není doporučena, ale na druhou stranu není ani zakázána. Pro děti je na tréninku lepší, když rodiče zůstanou mimo Dojo (tělocvičnu), mohou se pak lépe soustředit na cvičení. Rodiče či diváci se můžou po dobu tréninků zdržovat ve vyhrazeném prostoru Dojo, v žádném případě však nesmí zasahovat do tréninku – napomínat své dítě, nahlas povzbuzovat, klást otázky trenérovi apod. V případě výkladu trenéra by se rodiče měli zdržet vzájemného rozhovoru, aby nerušili trénink. Dvanáct zásad bojovníka na soutěži Jelikož je Judo hlavně sport a ve sportu se soutěží, tak i náš oddíl se účastní mnoha závodů, kde závodníci poměří své síly a vyzkouší si, co se již naučili. Tím pádem je nutné se seznámit jak se na takových závodech chovat a na co nezapomenout. Před odchodem z domu na soutěž si zkontroluj, jestli máš zabalený průkaz judo /pokud není u trenéra/ a kartu pojištěnce. Nezapomenu si zkontrolovat, jestli jsem si vzal kimono, přezůvky, svačinu, jídlo a peníze na cestu. Na místo srazu před soutěží přijdi přesně ve stanovenou hodinu. Při vážení nastupuj na váhu vysvlečený a naboso. Po převlečení si všechny svoje věci zabal do svojí tašky a cennosti si uschovej u trenéra anebo některého z rodičů. Před začátkem zápasu i během zápasů nejez a moc nepij, příjem potravy a tekutin si rozděl na menší části, aby tě při zápase netlačilo břicho. Po vážení, před začátkem soutěže, se důkladně rozcvič, tak aby ses zapotil a pořádně protáhl.
Neopouštěj tělocvičnu bez vědomí trenéra. V tělocvičně nenechávej odpadky. V tělocvičně se pohybuj v přezůvkách, ne naboso, po zápase si obleč pod kimono suché tričko a na kimono šusťáky, aby si nevychladl a měl tělo stále v teple. Po dobu turnaje se nevzdaluj od tatami, kde probíhají zápasy tvojí váhové kategorie a sleduj boje svých soupeřů. Po vyhraném, ale i prohraném zápase se soupeřovi pokloň a podej mu ruku. Před skončením turnaje a opuštěním tělocvičny si zkontroluj, zda jsi něco nezapomněl. Technické stupně (přehled pásků) Kodokan judo obsahuje řadu průpravných cvičení především pády – ukemi, ale hlavním obsahem Juda jsou tři skupiny technik - waza: techniky hodů nage-waza, 67 technik techniky znehybnění katame-waza, 29 technik techniky úderů atemi-waza, 19 technik (jsou zakázány ve sportovním Judu) Techniky hodů jsou vyučovány podle schématu Gokyo waza od nejlehčích po složitější. Aplikace technik je učena dvěma způsoby. První je způsob cvičného boje – randori a druhý je závod - shiai. Randori je způsob nácviku, kde nezáleží na vítězi, neboť se z něho učí oba dva. Shiai je závod, kde jde o bodované vítězství. Další způsob nácviku technik jsou sestavy - katy. Kata je sestava s přesně danou formou mimo jiné také proto, aby bylo možné nacvičovat i úderové techniky a obranu proti zbraním. Oficiální systém obsahuje osm základních kat: Nage no kata, sestava hodů Katame no kata, sestava znehybnění Kime no kata, sestava staré sebeobrany Gošin džutsu no kata, sestava moderní sebeobrany Džu no kata, sestava pružnosti Itsutsu no kata, sestava pěti základních principů Košiki no kata, sestava starých forem Sejrjoku zenjo kokumin tajku, sestava maximálně účinného fyzického cvičení Spolu s novým stylem zavedl Kano i systém technických stupňů, který později využily i další školy. Technické stupně se dělí na žákovské - kyu a mistrovské - dan. Stupně se odlišují podle barvy pásku (obi). Kodokan rozlišuje pět žákovských stupňů (5.-1. kyu), kde žáci nosí pouze bílý pásek a deset mistrovských stupňů (1.-10. dan), které pro 1. až 5. dan nosí černé obi, 6. až 8. dan mohou nosit červené obi s bílým pruhem a 9. a 10. dan mohou nosit čistě červené obi. Držitelé stupně Dan nosí běžně černé obi a červeno-bílé nebo červené nosí pouze na slavnostní příležitosti. V Evropě a tedy i u nás v oddíle se ve sportovním judu používá více žákovských stupňů (1. - 6. kyu), které jsou navíc více barevně rozlišeny (viz tabulka níže). Značení i počet stupňů se může lišit podle jednotlivých zemí Evropy. U dětí se navíc používá i takzvaných „půlpásků“ (různé zbarvení konců anebo proužků na pásku).
Techniky Judo Jigoro Kano do systému Kodokan Judo zavedl techniky v boji v postoji i v boji na zemi. Techniky v boji v postoji jsou hody a porazy a také kopy a údery. Techniky v boji na zemi jsou rozděleny na držení, škrcení a páčení. Ve sportovním Judu jsou některé techniky ovšem zakázány kvůli bezpečnosti a zdraví závodníků. Zakázány jsou hlavně kopy a údery a v dětských kategoriích i škrcení a páčení.
Takže začněme se učit pěkně od začátku….
Techniky 5/6. a 5. kyu, pády, chvaty, držení V první řadě je naprosto nezbytné se naučit pády. Dokud se nenaučíš správně padat, tak tě to bude hodně bolet…. Techniky a znalosti nutné k zvládnutí zkoušky na 6/5 kyu a 5. kyu jsou sepsány a vyobrazeny na přiloženém papíře. Na 6/5. kyu (bílo-žlutý půlpásek) je zapotřebí se naučit čtyři základní chvaty v postoji (Sasae curi komi ashi, Morote seoinage, O goshi a O soto gari) a čtyři držení (Kesa gatame, Jokoshiho gatame, Tateshiho gatame a Kamishiho gatame). Na celý 5. kyu (žlutý pásek) je nutné umět všechny vypsané techniky. Samozřejmostí pro obě zkoušky je znalost teorie, historie a pravidel. Pád vzad
Pád vbok
Pád vpřed
Pád na břicho
Základní znalosti Pravidla juda a pokyny rozhodčích Tak jako každý sport, má i Judo svá přesná pravidla. Proto je zapotřebí tato základní pravidla a pokyny rozhodčích a trenérů bezpodmínečně znát a dodržovat. Zápas Juda probíhá na Tatami (žíněnce), kde jsou dva závodníci dané věkové a váhové kategorie a jeden hlavní rozhodčí. Další dva rozhodčí sedí na kraji žíněnky. Vedle žíněnky je i časomíra, která stopuje čas zápasu a zapisuje body dosažené závodníky. Průběh zápasu Při závodech hlavní rozhodčí vyhlásí dva závodníky, kteří mají nastupovat k vzájemnému zápasu. Ten koho četl jako první, nastupuje bez šerpy a druhý čtený nastupuje s červenou nebo modrou šerpou, aby je rozhodčí během zápasu rozpoznali. Na mezinárodních turnajích druhý čtený nastupuje v modrém kimonu. Při vstupu na žíněnku se závodník ukloní a stoupne si na svou stranu stále za červenou čárou ohraničující zápasiště. Na vyzvání rozhodčího vstoupí závodníci do zápasiště, při vstupu se opět ukloní. Přijdou na dva kroky od sebe a vyčkají, až rozhodčí zahájí zápas. Na toto místo si stoupnou vždy při přerušení zápasu. Po skončení zápasu rozhodčí vyhlásí vítěze, vítěz se ukloní. Potom si soupeři podají ruce a každý odchází na svou stranu. Při opuštění zápasiště se závodník opět ukloní a odchází za trenérem. Pokyny rozhodčího Hadžime – začátek boje Mate – přerušení boje Soremade – konec boje Osaekomi – držení nasazeno Toketa – držení přerušeno Sonomama – znehybnění Bodové hodnocení úspěšně provedených technik Yuko (Juko) – +5 bodů Wazari – +7 bodů Ippon – +10 bodů = vítězství Shido (Šido) – trest bez bodového hodnocení (maximálně 3x za zápas) Hansoku make – vyloučení ze zápasu. Na velkých a mezinárodních soutěžích se používá stejné bodování technik, jen se trochu jinak zapisuje a místo trestných bodů se dávají žluté karty. Body lze tedy získat za to, když nějakou techniku závodník provede správně a tím se mu podaří soupeře buď hodit na záda, nebo jej udržet na zádech, „uškrtit“ nebo „upáčit“ až do jeho „odplácání“. Za to když se závodníkovi podaří hodit soupeře na bok, získá Yuko, když na ramena nebo větší část zad tak získá Wazari a když přímo na celá záda tak Ippon. Stejně může získat body za držení, když udrží soupeře na lopatkách 10-15 sekund dostane Yuko, 15-19 sekund Wazari a jakmile dosáhne 20 sekund, dostane Ippon. Během zápasu se může jeden ze zápasníků vzdát a to buď odplácání na soupeře nebo žíněnku (odplácání musí být silné nebo slyšitelné, aby to soupeř a rozhodčí jasně cítil nebo slyšel) nebo pokud závodník nemůže odplácat (když mu třeba soupeř drží obě ruce) může
nahlas říct Maita, což znamená japonsky „vzdávám se“. Pokud soupeř takto odplácá, tak se závodník stávám vítězem na Ippon. Na druhou stranu pokud bude jeden ze závodníků dělat zakázané věci, nebo bude pasivní a vyhýbat se boji, tak dostane trestné body. Celkem může rozhodčí závodníkovi dát třikrát Shido a na počtvrté následuje vyloučení – Hansoku make. Japonská slova používaná v Judu Tači rei – velký pozdrav v postoji (začátek nebo konce tréninku) Ricu rei – malý pozdrav v postoji (mezi dvěma judisty, při vstupu do tělocvičny nebo na žíněnku, při oslovení trenéra, na začátku a konci zápasu nebo randori) Za rei – velký pozdrav v kleku (začátek nebo konce tréninku, cvičení kata) Seiza – klek sedmo Kumi kata – způsoby úchopu Kuzuši – vychýlení soupeře Cukuri – nástup do chvatu Kake – hod Hapo no kuzuši – osm směrů vychýlení Sensei – učitel Dojo – tělocvična pro judo a ostatní bojová umění Judogi – úbor pro judo, kimono Obi – pásek Tatami – žíněnka Kyu – žákovský stupeň technické vyspělosti Dan – mistrovský stupeň technické vyspělosti Tori – útočník (ten kdo provádí techniku) Uke – obránce Závěrem bych chtěl podotknout, že Judo je velice složitý a namáhavý sport a trvá velmi dlouho, než se jej pořádně naučíš a staneš se opravdovým mistrem. Důležité ale je, nebát se a pořádně trénovat. Judo sice občas hodně bolí, ale výsledek stojí za to… Kontakty Internetové stránky našeho oddílu jsou http://www.judo-uherskehradiste.cz/ nebo na Facebookovém profilu Judo Uherské Hradiště. Trenéři: Ing. Monika Marková e-mail:
[email protected] tel.: 603 349 975 Ing. Karel Krajča e-mail:
[email protected] tel.: 777 086 031
!!! Pozor důležité upozornění na konec:
Tento sport není pro padavky a uplakánky!!!
