STANOVY ČESKÉHO SVAZU JUDA
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
OBSAH: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ .......................................................................................................................... 7 Článek 1................................................................................................................................................................................. 7 Úvodní ustanovení ............................................................................................................................................................. 7 Článek 2................................................................................................................................................................................. 7 Název....................................................................................................................................................................................... 7 Článek 3................................................................................................................................................................................. 8 Sídlo......................................................................................................................................................................................... 8 Článek 4................................................................................................................................................................................. 8 Cíl činnosti ........................................................................................................................................................................... 8 Článek 5................................................................................................................................................................................. 8 Hlavní činnosti .................................................................................................................................................................... 8 ČLENSTVÍ ......................................................................................................................................................... 9 Článek 6................................................................................................................................................................................. 9 Obecné ustanovení ............................................................................................................................................................ 9 Článek 7.............................................................................................................................................................................. 10 Vznik členství .................................................................................................................................................................... 10 Článek 8.............................................................................................................................................................................. 11 Druhy členství .................................................................................................................................................................. 11 Článek 9.............................................................................................................................................................................. 11 Členství s rozhodovacími právy................................................................................................................................ 11 Článek 10. .......................................................................................................................................................................... 12 Členství bez rozhodovacích práv ............................................................................................................................. 12 Článek 11. .......................................................................................................................................................................... 12 Čestné členství ................................................................................................................................................................. 12 Článek 12. .......................................................................................................................................................................... 13 Závodně-aktivní členství .............................................................................................................................................. 13 Článek 13. .......................................................................................................................................................................... 13 Rekreačně-aktivní členství .......................................................................................................................................... 13 Článek 14. .......................................................................................................................................................................... 13 Sportovně neaktivní členství....................................................................................................................................... 13 Článek 15. .......................................................................................................................................................................... 13 Přímé členství ................................................................................................................................................................... 13 Článek 16. .......................................................................................................................................................................... 14 Odvozené členství ........................................................................................................................................................... 14 Článek 17. .......................................................................................................................................................................... 14 Změna povahy členství ................................................................................................................................................. 14 Článek 18. .......................................................................................................................................................................... 15 Členská práva .................................................................................................................................................................. 15 Článek 19. .......................................................................................................................................................................... 17 Členské povinnosti ......................................................................................................................................................... 17 Článek 20. .......................................................................................................................................................................... 19 Některé otázky členství právnických osob ............................................................................................................ 19 Článek 21. .......................................................................................................................................................................... 19 Seznam členů .................................................................................................................................................................... 19 Článek 22. .......................................................................................................................................................................... 21 Zánik členství.................................................................................................................................................................... 21 Článek 23. .......................................................................................................................................................................... 22 Vystoupení ......................................................................................................................................................................... 22 Článek 24. .......................................................................................................................................................................... 22 Vyloučení člena ............................................................................................................................................................... 22 Článek 25. .......................................................................................................................................................................... 23 Zrušení čestného členství............................................................................................................................................. 23 Strana 2
ČSJu – návrh stanov dle NOZ ORGÁNY .......................................................................................................................................................... 24 ODDÍL PRVNÍ ............................................................................................................................................................ 24 DRUHY ORGÁNŮ .......................................................................................................................................................... 24 Článek 26. .......................................................................................................................................................................... 24 Základní orgány .............................................................................................................................................................. 24 Článek 27. .......................................................................................................................................................................... 24 Jiné orgány ve stanovách neuvedené ..................................................................................................................... 24 ODDÍL DRUHÝ .......................................................................................................................................................... 25 SHROMÁŽDĚNÍ DELEGÁTŮ ........................................................................................................................................ 25 Článek 28. .......................................................................................................................................................................... 25 Působnost shromáždění delegátů............................................................................................................................. 25 Článek 29. .......................................................................................................................................................................... 26 Svolání shromáždění delegátů................................................................................................................................... 26 Článek 30. .......................................................................................................................................................................... 28 Delegáti .............................................................................................................................................................................. 28 Článek 31. .......................................................................................................................................................................... 30 Rozhodování ..................................................................................................................................................................... 30 Článek 32. .......................................................................................................................................................................... 32 Jednací řád ........................................................................................................................................................................ 32 Článek 33. .......................................................................................................................................................................... 33 Rozhodný den ................................................................................................................................................................... 33 Článek 34. .......................................................................................................................................................................... 33 Soudní přezkum ............................................................................................................................................................... 33 ODDÍL TŘETÍ ............................................................................................................................................................. 34 PLÉNUM .......................................................................................................................................................................... 34 Článek 35. .......................................................................................................................................................................... 34 Působnost pléna .............................................................................................................................................................. 34 Článek 36. .......................................................................................................................................................................... 35 Složení pléna ..................................................................................................................................................................... 35 Článek 37. .......................................................................................................................................................................... 35 Svolání pléna .................................................................................................................................................................... 35 Článek 38. .......................................................................................................................................................................... 36 Rozhodování pléna ......................................................................................................................................................... 36 ODDÍL ČTVRTÝ........................................................................................................................................................ 37 VÝKONNÝ VÝBOR........................................................................................................................................................ 37 Článek 39. .......................................................................................................................................................................... 37 Působnost výkonného výboru .................................................................................................................................... 37 Článek 40. .......................................................................................................................................................................... 38 Složení výkonného výboru ........................................................................................................................................... 38 Článek 41. .......................................................................................................................................................................... 39 Svolání výkonného výboru .......................................................................................................................................... 39 Článek 42. .......................................................................................................................................................................... 39 Rozhodování výkonného výboru ............................................................................................................................... 39 ODDÍL PÁTÝ .............................................................................................................................................................. 40 PŘEDSTAVENSTVO ...................................................................................................................................................... 40 Článek 43. .......................................................................................................................................................................... 40 Působnost představenstva ........................................................................................................................................... 40 Článek 44. .......................................................................................................................................................................... 42 Složení představenstva ................................................................................................................................................. 42 Článek 45. .......................................................................................................................................................................... 43 Svolání představenstva ................................................................................................................................................. 43 Článek 46. .......................................................................................................................................................................... 43 Rozhodování představenstva...................................................................................................................................... 43 Článek 47. .......................................................................................................................................................................... 44
Strana 3
ČSJu – návrh stanov dle NOZ Jednání představenstva jménem spolku ................................................................................................................ 44 ODDÍL ŠESTÝ ............................................................................................................................................................ 44 KONTROLNÍ KOMISE ................................................................................................................................................... 44 Článek 48. .......................................................................................................................................................................... 44 Působnost kontrolní komise ....................................................................................................................................... 44 Článek 49. .......................................................................................................................................................................... 45 Složení kontrolní komise .............................................................................................................................................. 45 Článek 50. .......................................................................................................................................................................... 46 Svolání kontrolní komise ............................................................................................................................................. 46 Článek 51. .......................................................................................................................................................................... 46 Rozhodování kontrolní komise .................................................................................................................................. 46 Článek 52. .......................................................................................................................................................................... 46 Evidence kontrolní komise .......................................................................................................................................... 46 ODDÍL SEDMÝ .......................................................................................................................................................... 47 ROZHODČÍ KOMISE ...................................................................................................................................................... 47 Článek 53. .......................................................................................................................................................................... 47 Působnost rozhodčí komise ........................................................................................................................................ 47 Článek 54. .......................................................................................................................................................................... 48 Složení rozhodčí komise ............................................................................................................................................... 48 Článek 55. .......................................................................................................................................................................... 49 Svolání rozhodčí komise .............................................................................................................................................. 49 Článek 56. .......................................................................................................................................................................... 49 Řízení před rozhodčí komisí ....................................................................................................................................... 49 Článek 57. .......................................................................................................................................................................... 51 Rozhodování rozhodčí komise ................................................................................................................................... 51 ODDÍL OSMÝ ............................................................................................................................................................. 51 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ORGÁNECH SPOLKU................................................................................................. 51 Článek 58. .......................................................................................................................................................................... 51 Předpoklady pro výkon funkce člena orgánu spolku ....................................................................................... 51 Článek 59. .......................................................................................................................................................................... 52 Funkční období ................................................................................................................................................................ 52 Článek 60. .......................................................................................................................................................................... 52 Zánik funkce člena orgánu spolku ........................................................................................................................... 52 Článek 61. .......................................................................................................................................................................... 52 Odpovědnost člena orgánu spolku .......................................................................................................................... 52 Článek 62. .......................................................................................................................................................................... 53 Nicotnost rozhodnutí orgánu spolku....................................................................................................................... 53 POBOČNÉ SPOLKY ..................................................................................................................................... 53 ODDÍL PRVNÍ ............................................................................................................................................................ 53 OBECNÁ USTANOVENÍ ................................................................................................................................................ 53 Článek 63. .......................................................................................................................................................................... 53 Krajské svazy juda.......................................................................................................................................................... 53 ODDÍL DRUHÝ .......................................................................................................................................................... 55 PŮSOBNOST KRAJSKÝCH SVAZŮ JUDA .................................................................................................................. 55 Článek 64. .......................................................................................................................................................................... 55 Územní působnost........................................................................................................................................................... 55 Článek 65. .......................................................................................................................................................................... 55 Osobní působnost ........................................................................................................................................................... 55 Článek 66. .......................................................................................................................................................................... 55 Věcná působnost ............................................................................................................................................................. 55 Článek 67. .......................................................................................................................................................................... 55 Samostatná působnost .................................................................................................................................................. 55 Článek 68. .......................................................................................................................................................................... 56 Přenesená působnost..................................................................................................................................................... 56 Strana 4
ČSJu – návrh stanov dle NOZ ODDÍL TŘETÍ ............................................................................................................................................................. 57 PRÁVNÍ OSOBNOST POBOČNÝCH SPOLKŮ (KRAJSKÝCH SVAZŮ JUDA)........................................................ 57 Článek 69. .......................................................................................................................................................................... 57 Právní osobnost ............................................................................................................................................................... 57 Článek 70. .......................................................................................................................................................................... 57 Odpovědnost krajských svazů juda ......................................................................................................................... 57 Článek 71. .......................................................................................................................................................................... 58 Vázanost právní osobnosti pobočného spolku na právní osobnosti spolku ........................................... 58 ODDÍL ČTVRTÝ........................................................................................................................................................ 58 ORGÁNY POBOČNÝCH SPOLKŮ (KRAJSKÝCH SVAZŮ JUDA) ........................................................................... 58 Článek 72. .......................................................................................................................................................................... 58 Druhy orgánů ................................................................................................................................................................... 58 Článek 73. .......................................................................................................................................................................... 58 Krajské shromáždění delegátů .................................................................................................................................. 58 Článek 74. .......................................................................................................................................................................... 60 Předseda krajského svazu juda ................................................................................................................................. 60 Článek 75. .......................................................................................................................................................................... 61 Místopředseda krajského svazu juda ...................................................................................................................... 61 Článek 76. .......................................................................................................................................................................... 62 Krajská kontrolní komise............................................................................................................................................. 62 HOSPODAŘENÍ ............................................................................................................................................. 64 Článek 77. .......................................................................................................................................................................... 64 Úvodní ustanovení .......................................................................................................................................................... 64 Článek 78. .......................................................................................................................................................................... 65 Účetnictví ........................................................................................................................................................................... 65 Článek 79. .......................................................................................................................................................................... 65 Daně ..................................................................................................................................................................................... 65 Článek 80. .......................................................................................................................................................................... 66 Členské příspěvky ........................................................................................................................................................... 66 PŘEMĚNY SPOLKU..................................................................................................................................... 67 ODDÍL PRVNÍ ............................................................................................................................................................ 67 OBECNÁ USTANOVENÍ ................................................................................................................................................ 67 Článek 81. .......................................................................................................................................................................... 67 Druhy přeměn spolku .................................................................................................................................................... 67 ODDÍL DRUHÝ .......................................................................................................................................................... 67 FÚZE................................................................................................................................................................................. 67 Článek 82. .......................................................................................................................................................................... 67 Druhy fúzí .......................................................................................................................................................................... 67 Článek 83. .......................................................................................................................................................................... 67 Smlouvy o fúzi .................................................................................................................................................................. 67 Článek 84. .......................................................................................................................................................................... 68 Schválení smlouvy o fúzi .............................................................................................................................................. 68 Článek 85. .......................................................................................................................................................................... 68 Zveřejnění záměru fúze................................................................................................................................................. 68 Článek 86. .......................................................................................................................................................................... 69 Uzavření smlouvy o fúzi ............................................................................................................................................... 69 Článek 87. .......................................................................................................................................................................... 69 Soudní přezkum fúze ...................................................................................................................................................... 69 Článek 88. .......................................................................................................................................................................... 69 Zápis fúze ........................................................................................................................................................................... 69 ODDÍL TŘETÍ ............................................................................................................................................................. 70 ROZDĚLENÍ .................................................................................................................................................................... 70 Článek 89. .......................................................................................................................................................................... 70
Strana 5
ČSJu – návrh stanov dle NOZ Formy rozdělení .............................................................................................................................................................. 70 Článek 90. .......................................................................................................................................................................... 70 Smlouva o rozdělení ...................................................................................................................................................... 70 Článek 91. .......................................................................................................................................................................... 70 Projekt rozdělení ............................................................................................................................................................. 70 Článek 92. .......................................................................................................................................................................... 71 Společně ke smlouvě o rozdělení a projektu rozdělení.................................................................................... 71 Článek 93. .......................................................................................................................................................................... 71 Schválení rozdělení ........................................................................................................................................................ 71 Článek 94. .......................................................................................................................................................................... 72 Zveřejnění záměru rozdělení ...................................................................................................................................... 72 Článek 95. .......................................................................................................................................................................... 72 Uzavření smlouvy o rozdělení ................................................................................................................................... 72 Článek 96. .......................................................................................................................................................................... 72 Schválení projektu rozdělení ...................................................................................................................................... 72 Článek 97. .......................................................................................................................................................................... 72 Zápis rozdělení ................................................................................................................................................................ 72 Článek 98. .......................................................................................................................................................................... 73 Ručení .................................................................................................................................................................................. 73 Článek 99. .......................................................................................................................................................................... 73 Plnění závazků ................................................................................................................................................................. 73 ZRUŠENÍ SPOLKU BEZ PRÁVNÍHO NÁSTUPNICTVÍ .................................................................. 73 Článek 100. ....................................................................................................................................................................... 73 Způsoby zrušení spolku bez právního nástupnictví .......................................................................................... 73 Článek 101. ....................................................................................................................................................................... 74 Dobrovolné rozpuštění ................................................................................................................................................. 74 Článek 102. ....................................................................................................................................................................... 74 Likvidace ............................................................................................................................................................................ 74 Článek 103. ....................................................................................................................................................................... 75 Zánik spolku ...................................................................................................................................................................... 75 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ .................................................................................. 75 Článek 104. ....................................................................................................................................................................... 75 Zmocňovací ustanovení ................................................................................................................................................ 75 Článek 105. ....................................................................................................................................................................... 75 Zrušovací ustanovení .................................................................................................................................................... 75 Článek 106. ....................................................................................................................................................................... 75 Účinnost.............................................................................................................................................................................. 75
Strana 6
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
ČÁST
I.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1. Úvodní ustanovení (1) Český svaz juda, z. s., je spolkem založeným jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a vzniklým dne 10.5.1990 registrací u Ministerstva vnitra České republiky pod reg. VSP/1 – 163/90 – R. (2) Spolek Český svaz juda, z. s., je zapsán ve veřejném rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, a to ve spolkovém rejstříku pod spisovou značkou L 182. (3) Spolek Český svaz juda, z. s., je dobrovolným a samosprávným svazkem fyzických a právnických osob. Český svaz juda, z. s., je spolkem vytvořeným jinými spolky k uplatňování společného zájmu, kterým je cíl činnosti Českého svazu juda vyjádřený těmito stanovami. Členem spolku může být každá fyzická a právnická osoba, která splní podmínky pro členství stanovené těmito stanovami. Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a každý člen spolku může ze spolku kdykoliv vystoupit. (4)
Členové spolku neručí za jeho dluhy.
(5)
Český svaz juda, z. s., je právnickou osobou (má právní osobnost a plnou svéprávnost).
(6)
Statutárním orgánem Český svaz juda, z. s., je představenstvo.
(7) Jednání za spolek se u písemných právních jednání děje tak, že k napsanému nebo natištěnému názvu spolku připojí jednající své jméno, označení funkce, a podpis; v případě jednání zmocněné osoby i vyjádření této skutečnosti. (8)
Český svaz juda, z. s., bylo přiděleno identifikační číslo 00537560.
Článek 2. Název (1)
Název spolku je Český svaz juda, z. s.
(2) Stanovy připouštějí nahrazení názvu zkratkou ČSJu nebo Český svaz juda; to neplatí u právních jednání činěných písemnou formou. (3) V mezinárodním styku se používá anglická verze názvu Czech Judo Federation, případně ekvivalent v jiné jazykové verzi (např. Tschechische Judo Föderation, Tchèque Judo, Checa la Federación de Judo, Federação Checa de Judo, Чешская федерация дзюдо, チェコ柔 道連盟, פעדעריישאַ ן דזשודא טשעכיש, الجودو التشيكي االتحاد, 捷克柔道联合会, apod.).
Strana 7
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 3. Sídlo (1)
Sídlem Českého svazu juda je hlavní město Praha, Česká republika.
(2) Ke dni přijetí těchto stanov se sídlo Českého svazu juda nachází na adrese Zátopkova 100/2, Praha 6.
Článek 4. Cíl činnosti (1) Cílem činnosti Českého svazu juda jako spolku je naplňovat společný zájem členů, a to sdružovat všechny zájemce o judo v České republice a evidovat je, propagovat a rozvíjet judo, pomáhat vytvářet podmínky pro činnost juda, organizovat a řídit soutěže juda, vydávat jednotná soutěžní pravidla, jakož i jiná pravidla a řády týkající se juda s působností pro území celé České republiky, vyjadřovat, prosazovat a zastupovat zájmy juda v České republice a členů spolku, zabezpečovat reprezentaci České republiky v judu a zastupovat české judo v mezinárodních organizacích juda. (2) Český svaz juda reprezentuje judo ve vztahu k orgánům veřejné moci v České republice, ve vztahu k jiným osobám v České republice a také v mezinárodních vztazích.
Článek 5. Hlavní činnosti (1)
Mezi hlavní činnosti Českého svazu juda patří zejména: a) b) c) d) e)
f)
g) h) i) j) k) l) m)
sdružování všech zájemců o judo v České republice a zastupování jejich zájmů, zabezpečování popularizace a rozvoje juda a jeho forem, zpracovávání dlouhodobé koncepce rozvoje juda v České republice a zabezpečování jejího naplňování, vytváření podmínek pro činnost juda v České republice, tvorba jednotných soutěžních pravidel a jiných pravidel a řádů juda s působností pro území celé České republiky; soutěžní pravidla a řády musí být v souladu s pravidly Mezinárodní federace juda (International Judo Federation) a Evropské unie juda (European Judo Union), organizování a řízení mezinárodních soutěží juda, tréninkových kempů a soustředění, kongresů, konferencí, seminářů a jiných aktivit v judu evropské nebo světové úrovně na území České republiky, organizování a řízení soutěží juda s celostátní působností, zabezpečení reprezentace České republiky v judu, zabezpečení a řízení odborné přípravy trenérů juda v České republice, zabezpečení a řízení odborné přípravy rozhodčích, zkušebních komisařů a dalších činovníků juda v České republice, vedení evidence členů spolku, podpora činnosti členů, jež je v souladu se zájmy juda v České republice, prosazování a ochrana společných zájmů a práv členů spolku,
Strana 8
ČSJu – návrh stanov dle NOZ n)
o) p)
q) r) s)
t)
tvorba finančních a jiných materiálních podmínek pro činnost spolku, pro organizaci a zabezpečení soutěží v působnosti Českého svazu juda a reprezentaci České republiky v judu, hospodaření s vlastním i svěřeným majetkem a vedení s tím spojené účetní a jiné evidence, zabezpečování finančních a jiných materiálních zdrojů pro činnost juda v České republice, včetně uplatňování nároků a podávání žádostí na finanční prostředky na činnost juda (dotace apod.), soustřeďování získaných finančních prostředků a jejich případné přerozdělování mezi členy, a také kontrola použití peněžních prostředků rozdělených mezi členy spolku, materiální a organizační podpora sportovních aktivit členů spolku, rozhodování sporů v působnosti Českého svazu juda, zastupování členů ve věcech týkajících se juda ve vztazích s orgány veřejné moci České republiky, jakož i s jinými tuzemskými i zahraničními subjekty, zejména s jinými sportovními svazy a organizacemi, školskými zařízeními, medii apod., jež jsou v zájmu spolku a jeho členů, spolupráce s jinými tuzemskými a zahraničními subjekty v zájmu juda a jeho dalšího rozvoje.
(2) Český svaz juda jako člen Mezinárodní federace juda (International Judo Federation) a Evropské unie juda (European Judo Union), je výlučným zástupcem českého juda v těchto organizacích. (3) Český svaz juda je jako člen Českého olympijského výboru výlučným zástupcem českého juda v této organizaci. (4) Český svaz juda může vstupovat jako člen do jiných organizací, a to za předpokladu, že členství v takové organizaci bude ku prospěchu juda v České republice. (5) Český svaz juda může vedle hlavní činnosti k podpoře a plnění svých úkolů a za účelem hospodárného využití spolkového majetku vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti.
II.
ČÁST
ČLENSTVÍ Článek 6. Obecné ustanovení (1) Členem Českého svazu juda se může stát každá fyzická a právnická osoba, která má pozitivní vztah k judu, chce se jako člen spolku podílet na plnění cíle činnosti spolku a zaregistruje se jako člen spolku, čímž potvrdí souhlas se stanovami a cíli spolku a zaváže se plnit povinnosti člena spolku. (2) Český svaz juda může odmítnout registraci zájemce o členství. O odmítnutí registrace musí rozhodnout příslušný orgán spolku nebo právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu) ve lhůtě do 60 dnů od obdržení žádosti o registraci či provedení
Strana 9
ČSJu – návrh stanov dle NOZ registrace elektronicky. O odmítnutí registrace musí být daný zájemce o členství bezodkladně vyrozuměn, jinak platí, že se zájemce o členství stal registrací členem spolku. (3) Svou registrací za člena spolku uděluje osoba, která je fyzickou osobou, ať již s přímým nebo odvozeným členstvím, souhlas k tomu, aby Český svaz juda, jeho pobočný spolek jako jeho příslušná organizační složka (krajský svaz juda) a právnická osoba, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), jehož je členem nebo na jehož činnosti se podílí, zpracovává její osobní údaje dle příslušné právní úpravy o ochraně osobních údajů, a to pro účely evidence člena a zabezpečení činnosti spolku. Předmětem zpracovávání jsou především tyto osobní informace: jméno, příjmení, dřívější příjmení, datum narození, rodné číslo, pohlaví, adresa bydliště, informace o zdravotní způsobilosti a dosažený výkonnostní stupeň juda.
Článek 7. Vznik členství (1)
Zájemce o členství se stává členem spolku Český svaz juda registrací člena.
(2) Registrace může být vázána na splnění podmínek stanovených shromážděném delegátů nebo interními pravidly spolku schválenými shromážděním delegátů. Takové podmínky mohou být stanoveny rozdílně pro různé druhy členství. Podmínky, na jejichž splnění je vázána registrace za člena spolku, musí být zveřejněny na oficiálních internetových stránkách spolku, a to tak aby byly bez jakýchkoliv obtíží dohledatelné se zřetelným označením, že se jedná o podmínky registrace za člena spolku, aby k nim byl umožněn bezplatný přístup veřejnosti, a aby zájemci měli možnost stažení a vytištění těchto podmínek. (3) Zájemce o členství, který je právnickou osobou, a má zájem stát se členem spolku s přímým členstvím (klub), předkládá žádost o registraci přímo spolku. (4) Zájemce o členství, který je fyzickou osobou nebo právnickou osobou, která nemá zájem stát se členem s přímým členstvím, předkládá žádost o registraci právnické osobě, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu), jehož se chce stát členem nebo na jehož činnosti se chce podílet. Zájemce o členství ve spolku, který je fyzickou osobou a není členem nebo se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu), a který nemá v úmyslu být členem nebo se podílet na činnosti některé právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu), může předložit žádost o registraci přímo spolku. (5) Tam, kde je to technicky možné, lze provést registraci i na základě žádosti o registraci doručené elektronickou cestou nebo přímo elektronicky vyplněním příslušného formuláře na internetu. V případě elektronické registrace dojde k registraci okamžikem, kdy zájemce o členství po vyplnění příslušného formuláře odešle registrační údaje obsažené v daném vyplněném formuláři, čímž rovněž vyjádří svůj souhlas se stanovami a cíli spolku a zaváže se plnit povinnosti člena spolku. (6) Registrace se provede ke dni, kdy je doručena žádost o registraci nebo kdy je registrace provedena elektronicky. (7) Pokud příslušný orgán spolku nebo právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu), rozhodne do 60 dnů od doručení žádosti o registraci nebo od provedení registrace elektronicky o odmítnutí registrace, a pokud o tom příslušný orgán bezodkladně vyrozumí daného zájemce o členství, má se za to, že takovému zájemci členství ve spolku nevzniklo. Strana 10
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (8) Není-li ve stanovách či jiné obdobné úpravě základních interních pravidel právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), uvedeno jinak, má se za to, že příslušným orgánem k rozhodnutí o odmítnutí registrace je statutární orgán dané právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem). (9) Čestné členství vzniká rozhodnutím příslušného orgánu Českého svazu juda dnem rozhodnutí o udělení čestného členství. Rozhodnutí o čestném členství vyžaduje předchozí souhlas osoby, která se má stát čestným členem.
Článek 8. Druhy členství (1) Členství v Českém svazu juda se liší podle povahy členství. S rozdílnou povahou členství jsou spojena rozdílná členská práva a povinnosti. (2)
Český svaz juda rozlišuje členství podle práva podílet se na rozhodování spolku takto: a) b) c)
členství s rozhodovacími právy, členství bez rozhodovacích práv, čestné členství.
(3) Český svaz juda rozlišuje členství podle jejich zapojení do sportovních činností spolku takto: a) b) c)
závodně-aktivní členství, rekreačně-aktivní členství, sportovně neaktivní členství.
(4) Český svaz juda rozlišuje členství podle toho, zda jde o bezprostřední členství či nikoliv takto: a) b)
přímé členství, odvozené členství.
(5) Pro účely těchto stanov se „klubem“ rozumí spolek nebo jiná právnická osoba, která je členem Českého svazu juda s přímým členstvím.
Článek 9. Členství s rozhodovacími právy (1) Členem s rozhodovacími právy je pouze ten člen spolku, který se podílí na činnosti Českého svazu juda finančně tím, že řádně platí spolku stanovené členské příspěvky. (2) U odvozeného členství vykonává rozhodovací práva člena s rozhodovacími právy právnická osoba s přímým členstvím (klub), jejímž je členem v rozhodný den pro určení hlasovacích práv. (3) Právnická osoba je členem s rozhodovacími právy, pokud má alespoň jednoho člena s odvozeným členstvím, který je členem s rozhodovacími právy. (4) Jen člen s rozhodovacími právy má právo volit delegáty na shromáždění delegátů Českého svazu juda a být delegátem na shromáždění delegátů. Strana 11
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (5) Jen člen s rozhodovacími právy, který je fyzickou osobou starší 18 let a zcela způsobilý k právnímu jednání (svéprávný), může být členem jakéhokoliv orgánu Českého svazu juda. To neplatí pouze v případě členství v rozhodčí komisi spolku. (6) Jen člen s rozhodovacími právy, který je fyzickou osobou a zcela způsobilý k právnímu jednání (svéprávný), může být rozhodčím, trenérem, zkušebním komisařem nebo jiným činovníkem Českého svazu juda.
Článek 10. Členství bez rozhodovacích práv (1) Členem bez rozhodovacích práv je ten člen spolku, který se nepodílí na činnosti Českého svazu juda finančně tím, že platí spolku stanovené členské příspěvky, pokud nejde o čestného člena. (2) Právnická osoba je členem bez rozhodovacích práv, pokud nemá žádného člena s odvozeným členstvím, který by byl členem s rozhodovacími právy. (3) Člen bez rozhodovacích práv nemá právo volit delegáty na shromáždění delegátů Českého svazu juda a nemůže být delegátem na shromáždění delegátů vykonávacím rozhodovací práva. (4) Člen bez rozhodovacích práv nemůže být členem orgánu Českého svazu juda, vyjma členství v rozhodčí komisi spolku. (5) Člen bez rozhodovacích práv nemůže být rozhodčím, trenérem, zkušebním komisařem nebo jiným činovníkem Českého svazu juda.
Článek 11. Čestné členství (1) Čestným členem je ten člen spolku, o jehož čestném členství s jeho souhlasem rozhodl příslušný orgán Českého svazu juda. (2) juda.
Čestným členem se může stát pouze fyzická osoba, která má výjimečné zásluhy o rozvoj
(3)
Čestný člen má právo účastnit se všech akcí spolku a požívat zde náležitou úctu.
(4) Čestný člen má právo zúčastnit se jednání shromáždění delegátů spolku a má právo zde na požádání vystoupit k projednávaným otázkám. (5) Čestný člen může být se svým souhlasem jmenován do čestných funkcí dle rozhodnutí příslušného orgánu Českého svazu juda. (6) Čestné členství není překážkou pro členství s rozhodovacími právy, pokud jsou splněny podmínky pro takové členství.
Strana 12
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 12. Závodně-aktivní členství (1) Závodně-aktivním členem spolku je člen, který se účastní soutěží juda v některé z věkových kategorií. (2) Právnická osoba je závodně-aktivním členem, pokud se alespoň jeden člen této právnické osoby účastní soutěží juda v některé z věkových kategorií. (3) Závodně-aktivním členem může být jen člen s rozhodovacími právy platící řádně spolku stanovené členské příspěvky. (4) Jen člen se závodně-aktivním členstvím má právo účasti na soutěžích juda organizovaných nebo řízených Českým svazem juda.
Článek 13. Rekreačně-aktivní členství (1) Rekreačně-aktivním členem spolku je člen, který se účastní sportovních aktivit v judu, ale neúčastní se soutěží juda. (2) Právnická osoba je rekreačně-aktivním členem, pokud se ani jeden člen této právnické osoby neúčastní soutěží juda v některé věkové kategorii. (3) Rekreačně-aktivní člen se může účastnit vzdělávacích a odborných akcí v působnosti Českého svazu juda a účastnit se zkoušek pro zvyšování stupně technické vyspělosti KYU a DAN, pouze pokud je členem s rozhodovacími právy platícím řádně spolku stanovené členské příspěvky.
Článek 14. Sportovně neaktivní členství (1) Člen spolku, který se neúčastní závodů v judu ani jiných sportovních aktivit v judu, je sportovně neaktivním členem. (2) Právnická osoba je sportovně neaktivním členem, pokud ani jeden člen této právnické osoby nebo osoba podílející se na její činnosti, se neúčastní soutěží juda v některé věkové kategorii nebo jiných sportovních aktivit v judu.
Článek 15. Přímé členství (1) Člen spolku, který není členem ani se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku, a také není členem nebo se nepodílí na činnosti jiné právnické osoby, která je členem nebo se podílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku, je přímým členem.
Strana 13
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Přímými členy jsou zejména právnické osoby, pokud nejsou členy jiné právnické osoby, která je členem spolku. Přímými členy mohou být i fyzické osoby, pokud nejsou členy s odvozeným členstvím.
Článek 16. Odvozené členství (1) Člen spolku, který je členem právnické osoby, jež je členem spolku s přímým členstvím (klubu), nebo který se podílí na činnosti právnické osoby, jež je členem spolku s přímým členstvím (klubu), je odvozeným členem. (2) Není-li uvedeno jinak, podílí se člen spolku s odvozeným členstvím na činnosti Českého svazu juda prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím (klubu), jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí. (3) Právnické osoby s přímým členstvím (kluby) jsou oprávněny zastupovat ve vztahu k Českému svazu juda členy s odvozeným členstvím, kteří jsou jejich členy nebo se podílí na jejich činnosti, přitom jsou povinny chránit oprávněné zájmy zastupovaných členů s odvozeným členstvím.
Článek 17. Změna povahy členství (1) Ke změně povahy členství může dojít na žádost člena při splněních dalších podmínek daného členství nebo na základě těmito stanovami předpokládaných skutečností. (2) Zaplatí-li člen s členstvím bez rozhodovacích práv členské příspěvky, mění se jeho členství na členství s rozhodovacími právy, splní-li zároveň případné další podmínky požadované pro členství s rozhodovacími právy. (3) Nedojde-li k zaplacení členských příspěvků do konce příslušného kalendářního roku nebo trvá-li prodlení s platbou jiného poplatku či finančního plnění dle interních pravidel spolku a rozhodnutím orgánů spolku déle jak šest měsíců, mění se členství s rozhodovacími právy na členství bez rozhodovacích práv. (4) Dojde-li ke změně členství s rozhodovacími právy na členství bez rozhodovacích práv, mění se závodně-aktivní členství nebo rekreačně-aktivní členství na sportovně neaktivní členství. (5) Stane-li se člen spolku s přímým členstvím členem právnické osoby, která je přímým nebo odvozeným členem Českého svazu juda, nebo se podílí na činnosti takové právnické osoby, mění se jeho přímé členství na odvozené členství. (6) Dojde-li k zániku členství právnické osoby, která je přímým členem spolku, mění se odvozené členství osob, které byly členy této právnické osoby nebo se podíleli na její činnosti, na přímé členství.
Strana 14
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 18. Členská práva (1)
Rozsah členských práv člena Českého svazu juda závisí na povaze členství.
(2) Základní členská práva, která mají všichni členové spolku bez ohledu na povahu jejich členství: a) b) c) d) e) f) g) (3)
Členská práva, která mají pouze členové spolku s rozhodovacími právy: a) b) c) d) e) f) g)
h)
i) j) (4)
každý člen má právo podílet se na činnosti spolku, vyjma těch činností, které dle stanov spolku vyžadují určitou povahu členství, každý člen má právo být informován o činnosti spolku, každý člen má právo účastnit se všech akcí, školení a seminářů, za podmínek stanovených spolkem, pokud není účast vázána na určitou povahu členství, každý člen má právo uplatňovat své vlastní názory, návrhy i kritiku, a to v rámci spolku, každý člen má právo předkládat návrhy a podněty k činnosti orgánů Českého svazu juda, každý člen má právo kdykoliv změnit povahu svého členství, každý člen má právo kdykoliv ze spolku vystoupit.
člen s rozhodovacími právy má právo podílet se na řízení spolku, člen s rozhodovacími právy má právo obracet se na orgány spolku s konkrétními dotazy a připomínkami a vyžadovat odpovědi v přiměřené lhůtě, člen s rozhodovacími právy má právo hlasovat o otázkách týkajících se vedení a řízení spolku, člen s rozhodovacími právy má právo volit delegáty na krajské shromáždění delegátů spolku, člen s rozhodovacími právy může být zvolen delegátem na krajské shromáždění delegátů spolku, člen s rozhodovacími právy má právo volit delegáty na shromáždění delegátů Českého svazu juda, člen s rozhodovacími právy, který je fyzickou osobou starší 18 let a zcela způsobilý k právnímu jednání (svéprávný), má právo být zvolen do jakéhokoliv orgánu Českého svazu juda, pokud splňuje i další podmínky stanovené stanovami nebo interními pravidly pro výkon funkce člena daného orgánu, člen s rozhodovacími právy, který je fyzickou osobou a zcela způsobilý k právnímu jednání (svéprávný), má právo být rozhodčím, trenérem, zkušebním komisařem nebo jiným činovníkem Českého svazu juda, pokud splňuje další stanovené předpoklady pro výkon dané funkce, člen s rozhodovacími právy má právo na materiální a organizační podporu sportovních aktivit za podmínek stanovených interními pravidly spolku, člen s rozhodovacími právy má právo na finanční prostředky přerozdělované Českým svazem juda za podmínek stanovených interními pravidly spolku.
Členská práva, která mají pouze čestní členové spolku: a) b) c)
čestný člen má právo účastnit se všech akcí spolku, čestný člen má právo požívat náležité úcty, čestný člen má právo účastnit se jednání shromáždění delegátů Českého svazu juda, jakož i krajských shromáždění delegátů spolku, Strana 15
ČSJu – návrh stanov dle NOZ d) e) f) (5)
Členská práva, která mají pouze závodně-aktivní členové spolku: a)
b) c)
d) e) (6)
b) c)
rekreačně-aktivní člen má právo užívat ke své sportovní činnosti sportovní zařízení Českého svazu juda za podmínek stanovených interními pravidly spolku, rekreačně-aktivní člen má právo účasti na sportovních aktivitách v judu, vyjma účasti na soutěžích v judu, rekreačně-aktivní člen má právo účastnit se vzdělávacích a odborných akcí v působnosti Českého svazu juda a účastnit se zkoušek pro zvyšování stupně technické vyspělosti KYU a DAN za podmínek stanovených interními pravidly spolku.
Členská práva, která mají pouze členové spolku s přímým členstvím: a) b) c) d)
(8)
závodně-aktivní člen má právo účasti na soutěžích juda organizovaných nebo řízených Českým svazem juda za podmínek stanovených interními pravidly spolku, závodně-aktivní člen má právo užívat ke své sportovní činnosti sportovní zařízení Českého svazu juda za podmínek stanovených interními pravidly spolku, závodně-aktivní člen má právo účastnit se vzdělávacích a odborných akcí v působnosti Českého svazu juda a účastnit se zkoušek pro zvyšování stupně technické vyspělosti KYU a DAN za podmínek stanovených interními pravidly spolku, závodně-aktivní člen má právo při splnění nominačních kritérií reprezentovat Českou republiku v judu za podmínek stanovených interními pravidly spolku, závodně-aktivní člen má právo za podmínek stanovených interními pravidly spolku působit v zahraničních klubech.
Členská práva, která mají pouze rekreačně-aktivní členové spolku: a)
(7)
čestný člen má právo vystoupit k projednávaným otázkám na shromáždění delegátů Českého svazu juda, jakož i krajských shromážděních delegátů spolku, čestný člen může být se svým souhlasem ustanoven do čestných funkcí Českého svazu juda, čestnému členu může být udělen čestný stupeň technické vyspělosti juda za podmínek stanovených interními pravidly spolku.
člen s přímým členstvím má právo obracet se na orgány spolku s konkrétními dotazy a připomínkami přímo a vyžadovat odpovědi v přiměřené lhůtě, člen s přímým členstvím má právo předkládat přímo návrhy a podněty k činnosti orgánů Českého svazu juda, člen s přímým členstvím má právo se přímo přihlašovat na akce, školení a semináře organizované Českým svazem juda, člen s přímým členstvím, který je právnickou osobou, má právo být přímo informován o činnosti spolku nad rámec veřejně publikovaných informací.
Členská práva, která mají pouze členové spolku s odvozeným členstvím: a)
b)
člen s odvozeným členstvím má právo obracet se na orgány spolku s konkrétními dotazy a připomínkami prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, člen s odvozeným členstvím má právo předkládat návrhy a podněty k činnosti orgánů Českého svazu juda prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí,
Strana 16
ČSJu – návrh stanov dle NOZ c)
d)
člen s odvozeným členstvím má právo se přihlašovat na akce, školení a semináře prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, pokud interní pravidla spolku nebo podmínky účasti na dané akci, školení či semináři nestanoví jinak, člen s odvozeným členstvím, který je právnickou osobou, má právo být informován o činnosti spolku nad rámec veřejně publikovaných informací prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí.
Článek 19. Členské povinnosti (1)
Rozsah členských povinností člena Českého svazu juda závisí na povaze členství.
(2) Základní členské povinnosti, které mají všichni členové spolku bez ohledu na povahu jejich členství: a) b) c) d) e) f) g) h)
(3)
každý člen má povinnost napomáhat naplňování cíle spolku, každý člen má povinnost podílet se na propagaci a rozvoji juda, každý člen má povinnost dodržovat stanovy, interní pravidla spolku a rozhodnutí orgánů spolku, každý člen má povinnost poskytnout potřebnou součinnost orgánům spolku, jeli o to orgánem spolku požádán, každý člen má povinnost přispívat k organizační jednotě Českého svazu juda, každý člen má povinnost uplatňovat zásady slušnosti, důstojnosti, vzájemné úcty a další morální pravidla chování, každý člen má povinnost dodržovat pravidla etiky juda, každý člen má povinnost zdržet se na veřejnosti všeho, co by mohlo mít negativní dopad na pozitivní vnímání Českého svazu juda nebo juda jako takového; veřejná kritika činnosti Českého svazu juda nebo jeho orgánů je přípustná pouze po vyčerpání všech interních možností ke sjednání nápravy kritizované skutečnosti.
Členské povinnosti, které mají pouze členové spolku s rozhodovacími právy: a) b) c) d)
e)
člen s rozhodovacími právy má povinnost řádně platit spolku stanovené členské příspěvky, člen s rozhodovacími právy má povinnost řádně platit jiné poplatky a finanční plnění dle interních pravidel spolku a rozhodnutí orgánů spolku, člen s rozhodovacími právy má povinnost při výkonu rozhodovacích práv dbát pokynů toho, kdo řídí jednání orgánu přijímajícího rozhodnutí, člen s rozhodovacími právy, který je právnickou osobou s přímým členstvím (klub), má povinnost vést řádnou účetní a jinou obdobnou evidenci a tuto, v rozsahu, který se bezprostředně týká hospodaření spolku, na žádost předložit ke kontrole příslušnému orgánu Českého svazu juda, člen s rozhodovacími právy, který je právnickou osobou s přímým členstvím (klub) a je příjemcem finančních prostředků od spolku nebo přerozdělovaných spolkem, má povinnost vést řádnou evidenci použití takových finančních prostředků a použití takových finančních prostředků spolku řádně vyúčtovat, není-li právními předpisy, interními pravidly spolku či orgány spolku stanoveno jinak, je povinen provést vyúčtování vždy k poslednímu dni kalendářního roku, Strana 17
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
f)
g)
(4)
Členské povinnosti, které mají pouze závodně-aktivní členové spolku: a) b)
c) d)
e) f) g)
(5)
závodně-aktivní člen má povinnost při účasti na soutěžích juda dodržovat zásady fair play, závodně-aktivní člen má povinnost při účasti na soutěžích juda dodržovat soutěžní pravidla a řády Českého svazu juda, závazná pravidla mezinárodních organizací juda a pokyny pořadatele soutěže a sportovního ředitele soutěže, závodně-aktivní člen má povinnost řádně platit spolku stanovené členské příspěvky, závodně-aktivní člen má povinnost řádně vést průkaz juda a jinou evidenci dle interních pravidel spolku nebo rozhodnutí orgánů spolku vztahující se k soutěžím juda, závodně-aktivní člen má povinnost mít platnou zdravotní prohlídku o zdravotní způsobilosti k sportovním činnostem v judu, závodně-aktivní člen má povinnost oznámit veškeré změny své zdravotní způsobilosti k provozování juda, závodně-aktivní člen má povinnost dbát na to, aby byl pojištěn pro případ újmy na zdraví při soutěžích, soustředěních a obdobných aktivitách judo, případně dostatečně připojištěn při účastech na soutěžích v zahraničí.
Členské povinnosti, které mají pouze rekreačně-aktivní členové spolku: a)
b) c) (6)
a to do konce března následujícího kalendářního roku, a také po spotřebovaní takových finančních prostředků ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy došlo k vyčerpání takových finančních prostředků, člen s rozhodovacími právy, který je právnickou osobou s přímým členstvím, má povinnost při výkonu hlasovacích práv dbát a chránit oprávněné zájmy členů s rozhodovacími právy, kteří jsou jeho členy nebo se na jeho činnosti podílí, člen s rozhodovacími právy, který je jako fyzická osoba starší 18 let a zcela způsobilá právnímu jednání (svéprávná) členem orgánu spolku, je povinen vykonávat funkci člena orgánu spolku s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, musí jednat vždy svědomitě a řádně, a také je povinen při výkonu funkce jednat s péčí řádného hospodáře.
rekreačně-aktivní člen má povinnost při užívání sportovních zařízení Českého svazu juda respektovat přednostní právo užívání takových zařízení závodněaktivními členy, rekreačně-aktivní člen má povinnost řádně platit spolku stanovené členské příspěvky, rekreačně-aktivní člen má povinnost dbát na to, aby byl pojištěn pro případ újmy na zdraví při judu.
Členské povinnosti, které mají pouze členové spolku s přímým členstvím: a)
člen s přímým členstvím, který je právnickou osobou, má povinnost vést řádnou evidenci svých členů s odvozeným členstvím nebo osob podílejících se na jeho činnosti s odvozeným členstvím, a oznamovat příslušnému orgánu, který vede evidencí členů bezodkladně veškeré změny evidovaných údajů registrovaných členů spolku s odvozeným členstvím, kteří jsou jeho členy nebo se na jeho činnosti podílí; oznámením se rozumí i přímé provedení příslušných záznamů elektronicky v případě, kdy je seznam členů spolku veden v elektronické formě a je umožněno za podmínek stanovených interními pravidly spolku, aby do něj byl proveden takový zápis přímo, Strana 18
ČSJu – návrh stanov dle NOZ b)
c)
d)
e)
f)
(7)
člen s přímým členstvím, který je právnickou osobou, má povinnost zastupovat členy spolku s odvozeným členstvím, kteří jsou jeho členy nebo se na jeho činnosti podílí, s řádnou péčí při respektování jejich oprávněných zájmů, člen s přímým členstvím, který je právnickou osobou, má povinnost vybírat členské příspěvky a jiné platby pro spolek od členů spolku s odvozeným členstvím, kteří jsou jeho členy nebo se na jeho činnosti podílí, a vybrané členské příspěvky a jiné vybrané platby bezodkladně předávat příslušnému orgánu Českého svazu juda, pokud interní pravidla spolku či rozhodnutí příslušných orgánů spolku nestanoví jinak, člen s přímým členstvím, který je právnickou osobou, má povinnost dbát o řádné vedení průkazů juda a jiné obdobné evidence členy spolku s odvozeným členstvím, kteří jsou jeho členy nebo se na jeho činnosti podílí, člen s přímým členstvím, který je právnickou osobou, má povinnost informovat členy spolku s odvozeným členstvím, kteří jsou jeho členy nebo se na jeho činnosti podílí, o činnosti spolku nad rámec veřejně publikovaných informací. člen s přímým členstvím, který je fyzickou osobou v přímé působnosti Českého svazu juda má povinnost bezodkladně oznámit spolku veškeré změny údajů, zapisovaných do seznamu členů nebo majících vliv na zápis do seznamu členů.
Členské povinnosti, které mají pouze členové spolku s odvozeným členstvím: a)
b)
c)
d)
člen s odvozeným členstvím má povinnost obracet se na orgány spolku s konkrétními dotazy a připomínkami pouze prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, člen s odvozeným členstvím má povinnost předkládat návrhy a podněty k činnosti orgánů Českého svazu juda pouze prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, člen s odvozeným členstvím má povinnost přihlašovat se na akce, školení a semináře pouze prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, pokud interní pravidla spolku nebo podmínky účasti na dané akci, školení či semináři nestanoví jinak, člen s odvozeným členstvím má povinnost bezodkladně oznámit spolku prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím (klubu), jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, veškeré změny údajů, zapisovaných do seznamu členů nebo majících vliv na zápis do seznamu členů.
Článek 20. Některé otázky členství právnických osob (1) Je-li členem Českého svazu juda právnická osoba, vykonává její členská práva a povinnosti statutární orgán, neurčí-li jiného zástupce. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem spolku, s právním nástupnictvím, přechází členství v Českém svazu juda na jejího právního nástupce.
Článek 21. Seznam členů (1)
Evidence členů spolku se vede formou seznamu členů Českého svazu juda.
Strana 19
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Za vedení seznamu členů Českého svaz juda odpovídá orgán spolku, do jehož působnosti náleží evidence členů. (3) Seznam členů spolku může být veden elektronickou formou. V případě vedení seznamu členů elektronickou formou musí být zajištěno řádné zálohování všech dat. Podmínky pro vedení seznamu členů spolku elektronickou formou upraví interní pravidla spolku, a to včetně přístupových práv a oprávnění k zápisům do seznamu členů. (4)
Seznam členů musí obsahovat alespoň tyto údaje: a) b) c) d)
e)
f) g) h) i) j)
identifikační údaje člena (u fyzické osoby: jméno, příjmení, datum narození, případně i adresu bydliště; u právnické osoby: název, identifikační číslo a sídlo), datum vzniku členství, datum zániku členství a důvod zániku členství, povahu členství podle práva podílet se na rozhodování spolku (zda jde o členství s rozhodovacími právy nebo členství bez rozhodovacích práv nebo čestné členství), povahu členství dle zapojení do sportovních činností spolku (zda jde o závodněaktivní členství nebo rekreačně-aktivní členství nebo sportovně neaktivní členství), povahu členství dle toho, zda jde o bezprostřední členství či nikoliv (zda jde o přímé členství nebo o odvozené členství), datum jednotlivých změn povahy členství, u odvozeného členství údaj o právnické osobě s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, včetně změn a jejich zápisu, údaje o působení v orgánech spolku (doba působení ve funkci, druh orgánu a postavení v kolektivním orgánu spolku), případně další údaje tykající se člena spolku, rozhodne-li tak shromáždění delegátů, plénum, výkonný výbor nebo představenstvo spolku.
(5) Zápisy evidovaných údajů, jejich změn a výmazy evidovaných údajů ze seznamu členů provádí orgán, do jehož působnosti vedení evidence členů přísluší, případně jiný jím pověřený orgán spolku, a to jakmile nastane skutečnost zapisovaná do seznamu členů nebo skutečnost, na jejímž základě se zápis evidovaného údaje provádí. V případě vedení seznamu členů elektronickou formou mohou být za podmínek stanovených interními pravidly spolku prováděny zápisy evidovaných údajů, jejich změn a výmazy evidovaných údajů přímo oprávněnými osobami – administrátory. (6) Každý člen spolku s přímým členstvím má povinnost bez zbytečného odkladu oznámit orgánu, který vede evidenci členů, skutečnosti zapisované do seznamu členů nebo skutečnosti, na základě kterých se zápis do seznamu členů provádí a taky jakékoliv změny zapisovaných údajů. Člen spolku s přímým členstvím, který je právnickou osobou (klub), má povinnost ve stejném rozsahu i ohledně údajů týkajících se členů s odvozeným členstvím, jež jsou jeho členy nebo se podílejí na jeho činnosti. V případě vedení seznamu členů elektronickou formou je za podmínek stanovených interními pravidly spolku tato povinnost splněna provedením příslušného přímého zápisu evidovaných údajů, jejich změn a výmazů evidovaných údajů přímo oprávněnou osobou – administrátorem. (7) Každý člen spolku má právo na požádání nahlédnout do seznamu členů. Orgán, který vede evidenci členů, je povinen umožnit nahlédnutí do seznamu členů ve lhůtě do 30 dnů od obdržení žádosti o nahlédnutí do seznamu členů.
Strana 20
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (8) Seznam členů, případně jeho část, může být zveřejněna na základě rozhodnutí shromáždění delegátů nebo pléna. Rozhodnutí musí obsahovat výslovné vymezení údajů zapisovaných do seznamu členů, které budou zveřejněny, a způsob zveřejnění, případně i dobu, po kterou budou zveřejněny. Každý člen spolku svou registrací za člena spolku výslovně souhlasí s tím, aby veškeré údaje evidované v seznamu členů byly na základě rozhodnutí příslušného orgánu zveřejněny. Při zveřejnění neúplného seznamu členů musí byt z takového seznamu patrné, že je neúplný. Pokud o zveřejnění seznamu členů nebo jeho části nerozhodne shromáždění delegátů nebo plénům, může orgán do jehož působnosti patří vedení seznamu členů, zveřejnit část seznamu členů spolku, týkající se všech aktuálních členů s rozhodovacími právy, s uvedením jména, příjmení, data narození, u odvozeného členství údaj o právnické osobě s přímým členstvím (klubu), jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí, a dále údaj o dosaženém stupni technické vyspělosti KYU a DAN. (9) Každý člen spolku, a to i bývalý, obdrží na své náklady na základě své žádosti potvrzení spolku s výpisem údajů o své osobě evidovaných v seznamu členů. Namísto zemřelého člena může o toto potvrzení požádat jeho manžel, dítě nebo rodič, není-li žádný z nich, může o vydání takového potvrzení požádat osoba blízká nebo dědic, prokáže-li zájem hodný právní ochrany.
Článek 22. Zánik členství (1)
Členství ve spolku zaniká v těchto případech: a) b) c)
d) e) f) g)
vystoupením, rozhodnutím příslušného orgánu spolku o vyloučení člena, u člena, který je fyzickou osobou, dosažením věku 70 let, avšak jen tehdy, pokud nejde o čestného člena nebo pokud tento člen nepožádá o pokračování členství i po dosažení uvedeného věku; za žádost o pokračování členství se považuje i placení členských příspěvků, u člena, který je fyzickou osobou, jeho smrtí, u člena, který je právnickou osobou, zánikem této právnické osoby bez právního nástupnictví, u člena, který je právnickou osobou, rozhodnutím soudu o zjištění úpadku této právnické osoby u čestného člena rozhodnutím příslušného orgánu spolku o zrušení čestného členství.
(2) Pokud dojde k ukončení členství dle odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku je člen, jemuž zaniklo členství, povinen ve lhůtě do 90 dnů od zániku členství vrátit Českému svazu juda veškerý majetek spolku a vypořádat své závazky vůči spolku. (3) Pokud dojde k ukončení členství dle odst. 1 písm. e) tohoto článku je člen, jemuž hrozí zánik členství z uvedeného důvodu, povinen ve lhůtě do 90 dnů od zrušení svého členství vrátit Českému svazu juda veškerý majetek spolku a vypořádat své závazky vůči spolku. (4) Pokud dojde k ukončení členství dle odst. 1 písm. f) tohoto článku je člen, jemuž hrozí zánik členství z uvedeného důvodu, povinen ve lhůtě do 90 dnů od zahájení insolvenčního řízení vrátit Českému svazu juda veškerý majetek spolku a vypořádat své závazky vůči spolku.
Strana 21
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (5) Dojde-li k ukončení členství, je Český svaz juda povinen ve lhůtě do 90 dnů od zániku členství vypořádat své závazky tomuto členovi. V případě ukončení členství se zaplacené členské příspěvky, ani jejich alikvotní část, nevrací.
Článek 23. Vystoupení (1)
Každý člen má právo kdykoliv ze spolku vystoupit.
(2) Oznámení o vystoupení z Českého svazu juda musí být provedeno písemnou formou a doručeno spolku. Člen spolku s odvozeným členstvím může oznámení o vystoupení učinit přímo nebo prostřednictvím právnické osoby s přímým členstvím, jejímž je členem nebo na jejíž činnosti se podílí. (3) Vystoupením zaniká členství ve spolku k poslednímu dni měsíce, ve kterém je oznámení o vystoupení doručeno Českému svazu juda.
Článek 24. Vyloučení člena (1) Příslušný orgán spolku může rozhodnout o vyloučení člena, který zvlášť závažným způsobem poruší stanovy Českého svazu juda, který poruší stanovy tím, že nerespektuje rozhodnutí rozhodčí komise, nebo který přes předchozí výstrahu závažným způsobem porušuje stanovy, nebo který přes výstrahu dlouhodobě nebo opakovaně porušuje stanovy nebo neplní povinnosti, které vyplývají z interních pravidel spolku nebo z rozhodnutí orgánů spolku. (2) Návrh na vyloučení člena může podat pouze člen s rozhodovacími právy. Návrh musí být podán písemně a musí obsahovat okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. (3) Člen, proti kterému návrh na vyloučení směřuje, musí mít příležitost se s tímto návrhem seznámit, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co mu je k prospěchu. (4) Rozhodnutí o vyloučení člena musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat důvody, pro které bylo rozhodnuto o vyloučení člena. Toto rozhodnutí musí být vyloučenému členovi doručeno. (5) O vyloučení člena s přímým členstvím může rozhodnout představenstvo nebo výkonný výbor. (6) O vyloučení člena s odvozeným členstvím může rozhodnout představenstvo nebo výkonný výbor, a také příslušný orgán právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu), jde-li o člena s odvozeným členstvím, který je jeho členem nebo se na jeho činnosti podílí. Není-li ve stanovách či jiné obdobné úpravě základních interních pravidel právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), uvedeno jinak, má se za to, že příslušným orgánem k rozhodnutí vyloučení člena, s odvozeným členstvím, který je jeho členem nebo se na jeho činnosti podílí, je statutární orgán dané právnické osoby. (7) Vyloučený člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise.
Strana 22
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (8) Rozhodnutí o vyloučení člena nabývá právní moc dnem, kdy již není možné napadnout dané rozhodnutí řádným opravným prostředkem. (9) Dnem, kdy rozhodnutí o vyloučení člena nabude právní moc, zaniká členství vyloučeného člena ve spolku. (10) Vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného meritorního rozhodnutí rozhodčí komise ve věci jeho vyloučení ze spolku navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti jeho vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li vyloučenému členu řádně doručeno konečné meritorní rozhodnutí rozhodčí komise ve věci jeho vyloučení ze spolku, může podat návrh k soudu ve věci rozhodnutí o neplatnosti vyloučení ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se o konečném rozhodnutí ve věci svého vyloučení dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání konečného meritorního rozhodnutí rozhodčí komise zánik jeho členství vyloučením zapsán do příslušné evidence členů.
Článek 25. Zrušení čestného členství (1) Příslušný orgán spolku může ve výjimečných případech rozhodnout o zrušení čestného členství. (2) Rozhodnutí o zrušení čestného členství musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat důvody, pro které bylo rozhodnuto o zrušení čestného členství. Toto rozhodnutí musí být čestnému členovi, jehož se týká, doručeno. (3) O zrušení čestného členství může rozhodnout ten orgán spolku, který rozhodl o udělení čestného členství. Není-li již takový orgán spolku, může rozhodnout o zrušení čestného členství představenstvo. (4) Proti rozhodnutí o zrušení čestného členství je možné podat odvolání, a to písemně ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí, a to k odvolacímu orgánu prostřednictvím orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolacím orgánem je shromáždění delegátů Českého svazu juda; pokud se v daném roce nekoná řádné shromáždění delegátů spolku, je odvolací orgánem plénum Českého svazu juda. (5) Rozhodnutí o zrušení čestného členství nabývá právní moc dnem, kdy již není možné napadnout dané rozhodnutí odvoláním. (6) Dnem, kdy rozhodnutí o zrušení čestného členství nabude právní moc, zaniká čestné členství.
Strana 23
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
III.
ČÁST
ORGÁNY ODDÍL PRVNÍ Druhy orgánů Článek 26. Základní orgány (1)
Základními orgány Českého svazu juda s celostátní působností jsou: a) b) c) d) e) f)
shromáždění delegátů (nejvyšší orgán spolku) plénum výkonný výbor představenstvo (statutární orgán spolku) kontrolní komise rozhodčí komise
(2) Činnost orgánů Českého svazu juda s celostátní působností zabezpečuje sekretariát, jehož vedoucím je generální sekretář, kterého jmenuje a odvolává představenstvo Českého svazu juda. (3)
Základními orgány Českého svazu juda s krajskou působností jsou: a) b) c) d)
krajské shromáždění delegátů předseda krajského svazu juda místopředseda krajského svazu juda krajská kontrolní komise
(4) Individuálními orgány Českého svazu juda s celostátní působností jsou sportovní ředitel a svazový trenér. Předmět činnosti sportovního ředitele a svazového trenéra, jejich pravomoci a působnost, a také postavení v systému orgánů spolku stanoví interní pravidla spolku. (5) Dalšími orgány s celostátní působností jsou kolegium danů, komise rozhodčích, sportovně-technická komise, trenérsko-metodická komise a hospodářská komise. V čele těchto orgánů je předseda dané komise (kolegia). Nestanoví-li tyto stanovy jinak, stanoví počet členů těchto orgánů, jejich ustanovování, způsob rozhodování, předmět jejich činnosti, jejich pravomoci a působnost, a také postavení v systému orgánů spolku stanoví interní pravidla spolku. (6) Český svaz juda může k plnění svého cíle a úkolů vytvářet i jiné své orgány ve stanovách neuvedené.
Článek 27. Jiné orgány ve stanovách neuvedené (1) Český svaz juda může k plnění svého cíle a úkolů vytvářet i jiné své orgány, než orgány ve stanovách uvedené, zejména výbory, komise, kolegia a rady. Strana 24
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Příslušný orgán spolku při zřízení orgánu neuvedeného ve stanovách vymezí zejména povahu zřizovaného orgánu, u kolektivních orgánů počet členů a způsob rozhodování, předmět činnosti zřizovaného orgánu, jeho pravomoci a působnost, a také postavení v systému orgánů spolku. (3) O zřízení orgánu neuvedeného ve stanovách s celostátní působností rozhoduje shromáždění delegátů Českého svazu juda nebo plénum Českého svazu juda na návrh představenstva, výkonného výboru nebo krajského shromáždění delegátů. Shromáždění delegátů Českého svazu juda může tuto svou pravomoc obecně nebo ve vztahu k určitému okruhu orgánů delegovat na výkonný výbor spolku. (4) O zřízení orgánu neuvedeného ve stanovách s krajskou působností rozhoduje krajské shromáždění delegátů daného kraje na návrh předsedy nebo místopředsedy krajského svazu juda. Krajské shromáždění delegátů může tuto svou pravomoc obecně nebo ve vztahu k určitému okruhu orgánů delegovat na předsedu krajského svazu juda. (5) Mezi jiné orgány s celostátní působností ve stanovách neuvedené může patřit například komise Jiu-Jitsu, disciplinární komise apod.
ODDÍL DRUHÝ Shromáždění delegátů Článek 28. Působnost shromáždění delegátů (1) Působnost členské schůze spolku plní shromáždění delegátů. Shromáždění delegátů Českého svazu juda je nejvyšším orgánem spolku. (2) Shromáždění delegátů zasedá pravidelně nejméně jednou za 4 roky. V období mezi jednotlivými shromážděními delegátů vykonává jeho působnost plénum. (3) Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří určení hlavního zaměření činnosti spolku, rozhodování o změně stanov, schvalování výsledku hospodaření spolku za uplynulé období a rozhodovaní o zrušení spolku s likvidací nebo o přeměně spolku. Tyto pravomoci nemohou být delegovány na jiný orgán. (4)
Do působnosti shromáždění delegátů patří: a) b) c) d) e) f) g) h) i)
určení hlavního zaměření činnosti k naplňování cíle spolku, rozhodování o základních otázkách koncepce rozvoje činnosti spolku, rozhodování o změně stanov, projednání a schvalování výsledku hospodaření za uplynulé období, projednání a schvalování účetní závěrky, projednání a schvalování zprávy o činnosti za uplynulé období, projednání a schvalování hodnocení činnosti a výsledků reprezentace za uplynulé období, projednání a schvalování zprávy kontrolní komise za uplynulé období, projednání a schvalování zprávy o činnosti pléna v období mezi shromážděními delegátů,
Strana 25
ČSJu – návrh stanov dle NOZ j) k) l) m) n) o) p)
q) r) s)
t) u) v)
w) x) y)
rozhodování o změně nebo zrušení rozhodnutí přijatého plénem ve věci spadající do působnosti shromáždění delegátů v období mezi shromážděními delegátů, rozhodování o změně nebo zrušení rozhodnutí přijatého výkonným výborem, rozhodování o rozdělení a užití zisku a jiných získaných finančních prostředků, popřípadě o způsobu úhrady ztráty spolku, volit a odvolávat členy představenstva způsobem upraveným v těchto stanovách (čl. 44 odst. 6), volit a odvolávat členy kontrolní komise, včetně volby předsedy kontrolní komise, způsobem upraveným v těchto stanovách (čl. 49 odst. 3), volit a odvolávat členy rozhodčí komise, včetně volby předsedy rozhodčí komise, rozhodování o odměnách a jiných funkčních požitcích členů orgánů spolku, pokud tyto nevyplývají přímo z interních pravidel spolku přijatých nebo schválených shromážděním delegátů, projednání a schvalování zprávy o činnosti a hospodaření jednotlivých pobočných spolků jako organizačních jednotek spolku (krajských svazů juda), rozhodování o změně nebo zrušení rozhodnutí přijatého orgánem pobočného spolku (krajského svazu juda) v přenesené působnosti, rozhodování o zřízení nebo zrušení orgánu spolku s celostátní působností neuvedeného ve stanovách, včetně rozhodování o povaze zřizovaného orgánu, u kolektivních orgánů o počtu členů zřizovaného orgánu a způsobu rozhodování takového orgánu, o předmětu činnosti zřizovaného orgánu, jeho pravomoci a působnosti, a o jeho postavení v systému orgánů spolku, včetně jejich změn, rozhodovaní o zrušení spolku s likvidací nebo o přeměně spolku, rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech členství ve spolku, vyjma rozhodnutí o vyloučení člena, rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím orgánů spolku, pokud není stanovena pravomoc a příslušnost jiného orgánu k přezkumu napadeného rozhodnutí, rozhodování kompetenčních sporů mezi spolkem a jeho pobočnými spolky (krajskými svazy juda), rozhodování kompetenčních sporů mezi orgány spolku bez ohledu na jejich teritoriální působnost, rozhodování o dalších otázkách, které stanovy zahrnují do působnosti shromáždění delegátů.
(5) Shromáždění delegátů si může vyhradit rozhodování i v otázkách spadajících do působnosti jiných orgánů spolku, pokud jde o otázky s celorepublikovým dopadem. (6)
Rozhodnutí shromáždění delegátů jsou závazná pro všechny členy a orgány spolku.
Článek 29. Svolání shromáždění delegátů (1) Zasedání shromáždění delegátů svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jeho svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a stanovy stanoví povinnost zasedání shromáždění delegátů svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet. Pokud nesvolá zasedání shromáždění delegátů představenstvo nebo jeho člen, je oprávněn svolat zasedání shromáždění delegátů předseda nebo kterýkoliv člen kontrolní komise. (2)
Zasedání shromáždění delegátů se koná pravidelně nejméně jednou za čtyři roky. Strana 26
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (3) Představenstvo může svolat mimořádné zasedání shromáždění delegátů, kdykoliv to považuje za potřebné. (4) Mimořádné zasedání shromáždění delegátů musí být svoláno, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů spolku s rozhodovacími právy, nebo jedna polovina členů, kteří jsou právnickými osobami s rozhodovacími právy a s přímým členstvím, nebo plénum, výkonný výbor, kontrolní komise, krajské shromáždění delegátů, jakož i v dalších případech, určují-li tak stanovy, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení žádosti. Jestliže představenstvo nesvolá mimořádné zasedání shromáždění delegátů do 60 dnů od doručení žádosti tak, aby se konalo do 120 dnů od doručení žádosti, je oprávněna svolat mimořádné zasedání shromáždění delegátů osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání mimořádného zasedání shromáždění delegátů. (5) Oznámení o konání zasedání shromáždění delegátů musí být zveřejněno na oficiálních internetových stránkách Českého svazu juda nebo jiným vhodným způsobem nejméně 90 dnů přede dnem konání zasedání shromáždění delegátů; oznámení o konání náhradního zasedání shromáždění delegátů nejméně 10 dnů před konáním náhradního zasedání shromáždění delegátů. Zveřejnění oznámení o konání zasedání shromáždění delegátů na internetových stránkách Českého svazu juda musí být provedeno tak, aby byl možný bezplatný dálkový přístup pro všechny členy spolku, a aby oznámení bylo dostupné jednoduchým způsobem po zadání základní elektronické adresy internetových stránek Českého svazu juda. (6) Pozvánka na zasedání shromáždění delegátů musí být zaslána písemně elektronickou poštou, případně jinak, všem členům, kteří jsou právnickými osobami s přímým členstvím s rozhodovacími právy, ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním zasedání shromáždění delegátů; v případě pozvánky na náhradní zasedání shromáždění delegátů ve lhůtě nejméně 10 dnů před konáním náhradního zasedání shromáždění delegátů. (7) Oznámení o konání zasedání shromáždění delegátů a pozvánka na zasedání shromáždění delegátů musí obsahovat alespoň místo, datum a hodinu konání zasedání, dále označení, zda se svolává řádné, mimořádné nebo náhradní zasedání shromáždění delegátů, program jednání a rozhodný den k účasti na shromáždění delegátů a vysvětlení jeho významu pro hlasování na shromáždění delegátů. (8) Podklady k jednotlivým bodům programu jednání na zasedání shromáždění delegátů musí být dle možností a jejich povahy přístupny 30 dnů před konáním zasedání shromáždění delegátů v sídle spolku, případně na jiném vhodném místě uvedeném na oznámení o konání zasedání shromáždění delegátů a v pozvánce na zasedání shromáždění delegátů, a dle možnosti a jejich povahy rovněž zveřejněny alespoň 30 dnů před konáním zasedání shromáždění delegátů na oficiálních webových stránkách Českého svazu juda případně jiným vhodným způsobem, přičemž má-li být na pořadu jednání zasedání shromáždění delegátů změna stanov spolku, musí být návrh změn stanov takto zveřejněný a přístupný vždy. V případě konání náhradního zasedání shromáždění delegátů se uvedené lhůty zkracují na 10 dnů. (9) Místo, datum a hodina konání zasedání shromáždění delegátů musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost delegátů účastnit se zasedání shromáždění delegátů. (10) Zasedání shromáždění delegátů lze odvolat nebo změnit datum jeho konání na pozdější dobu. Odvolání zasedání shromáždění delegátů nebo změna data jeho konání musí být oznámeny způsobem stanoveným stanovami pro svolání zasedání shromáždění delegátů, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jeho konání. Mimořádné zasedání shromáždění delegátů svolané na základě písemné žádost, při splnění podmínek stanovených těmito Strana 27
ČSJu – návrh stanov dle NOZ stanovami, lze odvolat nebo změnit datum jeho konání na pozdější dobu, jen pokud o to požádá ten, kdo o svolání mimořádného zasedání shromáždění delegátů požádal. (11) Na žádost osob oprávněných žádat o svolání mimořádného zasedání shromáždění delegátů nebo předsedy či místopředsedy krajského svazu juda zařadí představenstvo, případně osoba oprávněna za podmínek uvedených ve stanovách svolat zasedání shromáždění delegátů místo představenstva, pokud svolává zasedání shromáždění delegátů, na program jednání nejbližšího zasedání shromáždění delegátů žadatelem určenou záležitost, pokud jde o záležitost týkající se spolku a nejde o záležitost zjevně bagatelní nebo spadající do působnosti jiného orgánu spolku; to neplatí, pokud se jiný orgán spolku, který je k projednání dané záležitosti příslušný, záležitostí nezabývá nebo odmítne zabývat. Žádost o zařazení nějaké záležitosti na program jednání zasedání shromáždění delegátů musí být učiněna písemně a žadatel je povinen svou žádost odůvodnit a připojit návrh usnesení, pokud má být na shromáždění delegátů o navržené záležitosti rozhodováno, jinak se k podané žádosti nepřihlíží. Žádosti doručené až po uveřejnění oznámení o konání zasedání shromáždění delegátů mohou být zařazeny až na program následného shromáždění delegátů.
Článek 30. Delegáti (1)
Delegátem na shromáždění delegátů může být pouze člen s rozhodovacími právy.
(2)
Český svaz juda rozlišuje delegáty dle práv delegáta na shromáždění delegátů takto: a) b)
delegáti s hlasem rozhodným, delegáti s hlasem poradním.
(3) Český svaz juda rozlišuje delegáty dle povahy vzniku oprávnění být delegátem na shromáždění delegátů takto: a)
b)
voleni delegáti, i. delegáti voleni členskou schůzí nebo jiným obdobným nejvyšším orgánem právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, případně jinak vybráni dle pravidel uvedených ve stanovách nebo v jiné obdobné úpravě základních interních pravidel dané právnické osoby, ii. delegáti voleni členskou schůzí členů spolku s rozhodovacími právy, kteří nejsou členy ani se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), a jsou tak v přímé působnosti Českého svazu juda, nevoleni delegáti.
(4) Český svaz juda rozlišuje delegáty dle rozsahu hlasovacích práv pro hlasování na shromáždění delegátů takto: a) b)
delegáti s klouzavým počtem hlasů, delegáti s pevným počtem hlasů.
(5) Jen delegáti s hlasem rozhodným mají právo rozhodovat na shromáždění delegátů. Delegáti s hlasem poradním nemají právo rozhodovat na shromáždění delegátů, ale mají právo se účastnit zasedání shromáždění delegátů, vyjádřit se ke všem projednávaným otázkám a činit návrhy ohledně přijímaných rozhodnutí. Strana 28
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (6) Volení delegáti jsou delegáty na zasedání shromáždění delegátů z titulu jejich výběru delegátem členskou schůzí nebo jiným obdobným nejvyšším orgánem právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, případně jinak dle pravidel uvedených ve stanovách nebo v jiné obdobné úpravě základních interních pravidel dané právnické osoby, a členskou schůzí členů spolku s rozhodovacími právy, kteří nejsou členy ani se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), a jsou tak v přímé působnosti Českého svazu juda. Při volbě delegátů musí být vždy zvolen i náhradní delegát za zvoleného delegáta. (7) Právnické osoby, které jsou členy spolku s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, volí delegáty, kteří na zasedání shromáždění delegátů zastupují tyto právnické osoby a rovněž všechny členy spolku s odvozeným členstvím s rozhodovacími právy, kteří jsou členy dané právnické osoby s přímým členstvím (klubu) nebo se na činnosti takové právnické osoby podílí. Každá právnická osoba, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem) s rozhodovacími právy volí ze svých členů vždy jednoho delegáta s hlasem rozhodným. (8) Členská schůze členů spolku s rozhodovacími právy, kteří nejsou členy ani se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), tj. členů v přímé působnosti Českého svazu juda, volí delegáty, kteří zastupují ty členy spolku s rozhodovacími právy, kteří nejsou členy ani se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), tj. členy v přímé působnosti Českého svazu juda. Členská schůze členů spolku s rozhodovacími právy v přímé působnosti Českého svazu juda volí ze svých členů vždy jednoho delegáta s hlasem rozhodným. (9) Nedošlo-li k volbě delegáta s hlasem rozhodným, voleného příslušným orgánem právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, vykonává rozhodovací práva na zasedání shromáždění delegátů místo takového delegáta statutární orgán dané právnické osoby; v případě kdy je statutárním orgánem kolektivní orgán, tak předseda statutárního orgánu. Pokud by nedošlo k volbě delegáta s hlasem rozhodným voleného členskou schůzí členů spolku s rozhodovacími právy v přímé působnosti Českého svazu juda, vykonává rozhodovací práva na zasedání shromáždění delegátů místo takového delegáta předseda představenstva spolku. (10) Nevolení delegáti jsou delegáty na zasedání shromáždění delegátů z titulu své funkce člena orgánu spolku. Nevolenými delegáty s hlasem rozhodným jsou ti členi spolku s rozhodovacími právy, kteří vykonávají v rozhodný den funkci člena pléna. Nevolenými delegáty s hlasem poradním jsou členi spolku s rozhodovacími právy, kteří vykonávají v rozhodný den funkci člena některého jiného stanovami upraveného orgánu spolku s celostátní působností. (11) Delegáty s klouzavým počtem hlasů jsou voleni delegáti s hlasem rozhodným, kdy každý delegát má při rozhodování tolik hlasů, kolik členů s rozhodovacími právy k rozhodnému dni na zasedání shromáždění delegátů zastupuje. Delegát s hlasem rozhodným, volený příslušným orgánem právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, disponuje při rozhodování na shromáždění delegátů tolika hlasy, kolik členů spolku s odvozeným členstvím s rozhodovacími právy je k rozhodnému dni členem dané právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), nebo se na činnosti této právnické osoby podílí. Delegát s hlasem rozhodným volený členskou schůzí členů spolku s rozhodovacími právy v přímé působnosti Českého svazu juda disponuje při rozhodování na shromáždění delegátů tolika hlasy, kolik je členů spolku s rozhodovacími právy k rozhodnému
Strana 29
ČSJu – návrh stanov dle NOZ dni, kteří nejsou členy ani se nepodílí na činnosti právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), a jsou v přímé působnosti Českého svazu juda. Při stanovení počtu hlasů se k členům s rozhodovacími právy, kteří jsou nevolenými delegáty s hlasem rozhodným, nepřihlíží. Pro určení, kdo je členem spolku s rozhodovacími právy k rozhodnému dni, kdo z členů s odvozeným členstvím s rozhodovacími právy je k rozhodnému dni příslušný, ke které právnické osobě, která je členem spolku s přímým členstvím (klubem), protože je jejím členem nebo se podílí na její činnosti, a kdo je členem spolku, fyzickou osobou s přímým členstvím s rozhodovacími právy, tj. v přímé působnosti Českého svazu juda, je rozhodný stav příslušných zápisů v seznamu členů spolku k rozhodnému dni. (12) Delegáty s pevným počtem hlasů jsou nevolení delegáti s hlasem rozhodným, kdy každý delegát má při rozhodování jeden hlas. (13) Nevolený delegát s hlasem rozhodným může být zároveň i voleným delegátem s hlasem rozhodným a jeho jeden hlas, co by delegáta s pevným počtem hlasů, se tak přičítá k hlasům, které má jako zvolený delegát s klouzavým počtem hlasů. (14) I pokud by jedna osoba byla členem více právnických osob, které jsou členy spolku s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, tak může být zvolena jen jedním voleným delegátem s hlasem rozhodným; v opačném případě platí, že nebyl řádně zvoleným delegátem s hlasem rozhodným a může se zúčastnit zasedání shromáždění delegátů pouze jako delegát s hlasem poradním. (15) Delegát nemůže zmocnit jinou osobu, aby jej zastupovala na zasedání shromáždění delegátů. Nemůže-li se volený delegát s hlasem rozhodným zúčastnit na zasedání shromáždění delegátů, jedná místo něj zvolený náhradní delegát.
Článek 31. Rozhodování (1) Při rozhodování shromáždění delegátů je rozhodný počet hlasů. Jeden hlas odpovídá jednomu členovi s rozhodovacími právy k rozhodnému dni. (2) Shromáždění delegátů je usnášení schopné, jsou-li přítomni oprávnění delegáti s hlasem rozhodným disponující alespoň jednou třetinou všech hlasů. (3) Není-li shromáždění delegátů schopné se usnášet, svolá představenstvo náhradní zasedání shromáždění delegátů. Náhradní zasedání shromáždění delegátů se musí konat do jednoho měsíce ode dne, na který bylo svoláno zasedání shromáždění delegátů, které nebylo schopné se usnášet. Náhradní zasedání shromáždění delegátů musí mít nezměněný pořad jednání, jako původní neusnášeníschopné zasedání shromáždění delegátů. (4) Náhradní zasedání shromáždění delegátů je schopné usnášení bez ohledu na množství hlasů, jimiž disponují oprávnění delegáti s hlasem rozhodným přítomni na zasedání. (5) Shromáždění delegátů rozhoduje prostou většinou hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným, nestanoví-li stanovy jinak. (6) O věcech uvedených v článku 28 odst. 4 pod písm. c), j), k), a t), rozhoduje shromáždění delegátů alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným. Strana 30
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (7) Shromáždění delegátů spolku může rozhodnout o zrušení pobočného spolku pouze v případě, že takovému rozhodnutí předcházelo rozhodnutí o zrušení daného pobočného spolku krajským shromážděním delegátů předmětného pobočného spolku. (8) Rozhodnutí shromáždění delegátů, kterým se mění nebo ruší rozhodnutí jiného orgánu spolku má účinky ex nunc (od okamžiku revokačního rozhodnutí); účinky ex tunc (od počátku, tj. od vydání revokovaného rozhodnutí) může mít takové rozhodnutí pouze, pokud to z něj vyplývá, a pokud tím nebudou dotčena práva a oprávněné zájmy třetích osob. (9) Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad zasedání shromáždění delegátů při jeho ohlášení lze projednat a rozhodnout jen za podmínky, že se zasedání shromáždění delegátů účastní všichni oprávnění delegáti s hlasem rozhodným a že se zařazením nové záležitosti na pořad zasedání shromáždění delegátů souhlasí všichni oprávnění delegáti s hlasem rozhodným. To neplatí, jde-li o schválení jednacího řádu nebo jeho změny. (10) Shromáždění delegátů zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí zasedání shromáždění delegátů člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří, nestanoví-li stanovy jinak. Není-li na shromáždění delegátů přítomen žádný člen představenstva, řídí jednání do zvolení předsedy, pověřený člen výkonného výboru nebo člen kteréhokoliv orgánu s celostátní působností. Pokud nebylo svolavatelem zasedání shromáždění delegátů představenstvo, řídí zasedání shromáždění delegátů do volby předsedy ta osoba, která zasedání shromáždění delegátů svolala, je-li osob svolávajících zasedání shromáždění delegátů více, ta osoba, kterou tím svolavatelé pověří. (11) Při volbě členů orgánů v působnosti shromáždění delegátů se postupuje podle těchto pravidel: a)
b)
c)
d) e)
je-li navrženo na člena orgánu tři a více kandidátů, kteří kandidaturu přijmou, uskuteční se dvoukolová volba, kdy prvního kola se zúčastní všichni kandidáti a do druhého kola postoupí ti dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů, následně ve druhém kole je zvolen ten kandidát, který získá více hlasů, jsou-li navrženi pouze dva kandidáti, kteří kandidaturu přijmou, uskuteční se pouze jednokolová volba a zvolen je ten kandidát, který získá více hlasů, za podmínky, že pro něj hlasovala alespoň jedna čtvrtina hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným, je-li navržen pouze jeden kandidát, který přijme kandidaturu, je zvolen, pokud pro něj hlasovala alespoň jedna čtvrtina hlasů, kterými disponují přítomní delegáti s hlasem rozhodným, pokud se člena orgánu nepodaří zvolit, jmenuje zatímního člena představenstva plénum; zatímního člena jiného orgánu jmenuje představenstvo, zatímní člen orgánu, který byl do funkce jmenován v případě nezvolení člena orgánu, vykonává funkci člena daného orgánu nejdéle do nejblíže následujícího shromáždění delegátů nebo po dobu čtyř let od jmenování zatímním členem orgánu.
(12) O průběhu jednání na zasedání shromáždění delegátů se vyhotovuje písemný zápis, který musí obsahovat alespoň: a) b) c) d)
označení, že se jedná o zápis ze zasedání shromáždění delegátů, dobu a místo konání, jméno předsedy zasedání shromáždění delegátů, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, popis projednání jednotlivých bodů programu zasedání shromáždění delegátů, Strana 31
ČSJu – návrh stanov dle NOZ e) f) (13)
rozhodnutí shromáždění delegátů s uvedením výsledku hlasování, obsah námitky delegáta s hlasem rozhodným vůči rozhodnutím shromáždění delegátů, pokud o to takový delegát požádá.
K zápisu ze zasedání shromáždění delegátů se připojí listina přítomných delegátů.
(14) V listině přítomných se vede zvlášť evidence přítomných delegátů s hlasem rozhodným a evidence přítomných delegátů s hlasem poradním, případně evidence přítomných hostů. (15) Listina přítomných v části týkající se delegátů s hlasem rozhodným musí u každého delegáta obsahovat alespoň: a) b) c) d) e)
jméno a příjmení delegáta, u volených delegátů příslušnost k právnické osobě s přímým členstvím (klubu) nebo přímo k Českému svazu judo, u nevolených delegátů označení orgánu spolku a vykonávané funkce, počet hlasů, kterými daný delegát disponuje, podpis přítomného delegáta.
(16) Listina přítomných v části týkající se delegátů s hlasem poradním musí u každého delegáta obsahovat alespoň: a) b) c) d)
jméno a příjmení delegáta, u nevolených delegátů označení orgánu spolku a vykonávané funkce, u čestného člena, že jde o čestného člena, podpis přítomného delegáta.
(17) K zápisu ze zasedání shromáždění delegátů se přiloží podklady k projednávaným věcem, je-li to účelné a rozhodne-li tak předseda řídící zasedání shromáždění delegátů. (18) Zápis ze zasedání shromáždění delegátů musí být vyhotoven nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení jednání daného zasedání shromáždění delegátů. Vyhotovení zápisu zabezpečuje představenstvo. Zápis z jednání shromáždění delegátů podepisuje zapisovatel a předseda řídící zasedání shromáždění delegátů a dva zvolení ověřovatelé zápisu. (19) Každý člen s rozhodovacími právy a s přímým členstvím může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu ze zasedání shromáždění delegátů nebo jeho části.
Článek 32. Jednací řád (1) Podrobná pravidla jednání na zasedání shromáždění delegátů mohou být upravena jednacím řádem. (2) Jednací řád podléhá schválení shromážděním delegátů. Shromáždění delegátů může schválit jednací řád nebo jeho změny kdykoliv, aniž by projednání jednacího řádu nebo jeho změny bylo uvedeno na programu jednání pro zasedání shromáždění delegátů.
Strana 32
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 33. Rozhodný den (1) Rozhodný den je den, ke kterému se posuzuje členství s rozhodovacími právy pro účely konání zasedání shromáždění delegátů. (2) Rozhodným dnem je první den kalendářního roku, v němž se koná zasedání shromáždění delegátů. (3) Členem s rozhodovacími právy k rozhodnému dni je ten člen spolku, který nejpozději do 31. prosince předchozího kalendářního roku zaplatil členské příspěvky za tento předchozí kalendářní rok a nedluží ničeho na členských příspěvcích za roky předcházející. Představenstvo může ve lhůtě do 60 dnů od rozhodného dne rozhodnout, že člen spolku, který zaplatil členské příspěvky do 31. prosince předchozího kalendářního roku a nemá dluhy na členských příspěvcích za předcházející roky, není členem s rozhodovacími právy k rozhodnému dni, pokud by takový člen spolku účelově měnil členství z členství bez rozhodovacích práv na členství s rozhodovacími právy jen proto, aby byl členem s rozhodovacími právy k rozhodnému dni pro konání pravidelného zasedání shromáždění delegátů; za takové účelové jednání se má zejména jednání, kdy by člen s rozhodovacími právy k rozhodnému dni pro konání pravidelného zasedání shromáždění delegátů v období mezi pravidelnými zasedáními shromáždění delegátů změnil své členství na členství bez rozhodovacích práv a následně by opět změnil své členství na členství s rozhodovacími právy tak, aby byl členem s rozhodovacími právy k rozhodnému dni pro konání následného pravidelného zasedání shromáždění delegátů. (4) Delegátem na shromáždění delegátů může být pouze člen s rozhodovacími právy k rozhodnému dni. (5) Pro účely posouzení usnášeníschopnosti shromáždění delegátů je celkovým počtem hlasů počet hlasů odpovídající celkovému počtu všech členů s rozhodovacími právy, kteří byli členy s rozhodovacími právy k rozhodnému dni. (6) Při stanovení počtu hlasů, jimiž disponují volení delegáti, s klouzavým počtem hlasů se vychází z počtu členů s rozhodovacími právy k rozhodnému dni.
Článek 34. Soudní přezkum (1) Každý člen spolku s rozhodovacími právy nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti usnesení shromáždění delegátů pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami spolku, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. (2) Návrh dle odstavce 1 tohoto článku musí být podán ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. (3) Pro účely soudního přezkumu rozhodnutí shromáždění delegátů se má za to, že se zasedání shromáždění delegátů konalo v den uvedený v zápise z daného zasedání shromáždění delegátů a že zápis byl vyhotoven v den, kterým je datován. Strana 33
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (4)
Ustanovení tohoto článku platí obdobně i pro rozhodnutí jiných orgánů spolku.
ODDÍL TŘETÍ Plénum Článek 35. Působnost pléna (1) Plénum je volený orgán spolku, který vedle své vlastní působnosti vykonává v době mezi zasedáními shromáždění delegátů v přenesené působnosti i působnost shromáždění delegátů v rozsahu stanovém těmito stanovami. (2)
Plénum se schází minimálně dvakrát za rok, jinak dle potřeby.
(3)
Plénum vykonává: a) b)
přenesenou působnost, vlastní působnost.
(4) V době mezi jednotlivými zasedáními shromáždění delegátů vykonává plénum v přenesené působnosti působnost shromáždění delegátů, vyjma působnosti vymezené v článku 28 odst. 4 pod písmeny a), b), c), i), j), m), n), o), p), a t) těchto stanov. Plénum vykonává přenesenou působnost pouze v těch případech, které nestrpí odkladu; u přenesené působnosti dle článku 28 odst. 4 pod písmeny d), e), f), g), a q) těchto stanov se má vždy za to, že nestrpí odkladu. (5)
Do vlastní působnosti pléna patří: a)
b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n)
jmenování zatímního člena představenstva, a to i. v případě, že nedojde k řádné volbě člena představenstva na zasedání shromáždění delegátů, nebo ii. v případě, kdy v době funkčního období zanikne některému členovi představenstva jeho funkce, jmenování generálního sekretáře Českého svazu juda na návrh představenstva, jmenování svazového trenéra Českého svazu juda na návrh představenstva, jmenování sportovního ředitele Českého svazu juda na návrh představenstva, jmenování předsedy hospodářské komise na návrh představenstva, jmenování předsedy trenérsko-metodické komise na návrh představenstva, jmenování předsedy komise rozhodčích na návrh představenstva, jmenování předsedy kolegia danů na návrh představenstva, rozhodování o rozpočtu spolku, rozhodování o výši členských příspěvků, rozhodování ve věci souhlasu s majetkovými dispozicemi nad stanovenou majetkovou hodnotou, rozhodování ve věci souhlasu s uzavřením smlouvy mezi spolkem a členem představenstva, rozhodování ve věci souhlasu s uzavřením smlouvy mezi spolkem a členem kontrolní komise, rozhodování ve věci schvalovaní ekonomické směrnice spolku a jejich změn,
Strana 34
ČSJu – návrh stanov dle NOZ o) p) q) r)
rozhodování o rozhodnutích výkonného výboru vetovaných předsedou výkonného výboru, rozhodování o odvoláních proti odmítnutí registrace zájemce o členství, rozhodování o zrušení čestného členství, rozhodování ve všech věcech spolku, které nespadají do působnosti jiného orgánu spolku.
(6) Rozhodnutí pléna jsou závazná pro všechny členy a orgány spolku, vyjma shromáždění delegátů.
Článek 36. Složení pléna (1) Plénum Českého svazu juda tvoří členové výkonného výboru a předsedové pobočných spolků (krajských svazů juda). (2) V případe kumulace funkce člena výkonného výboru a předsedy pobočného spolku (krajského svazu juda), je členem pléna i místopředseda daného pobočného spolku (krajského svazu juda), jehož předseda je členem výkonného výboru. (3) Člen pléna, který se nemůže zúčastnit jednání pléna, může zmocnit místopředsedu daného pobočného spolku (krajského svazu juda), aby jej na jednání pléna zastoupil.
Článek 37. Svolání pléna (1) Plénum svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a stanovy stanoví povinnost plénum svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet. Pokud nesvolá plénum představenstvo nebo jeho člen, je oprávněn svolat plénum kterýkoliv člen výkonného výboru nebo kontrolní komise. (2) Představenstvo je povinno svolat jednání pléna dvakrát ročně, a to tak aby se jedno jednání pléna konalo v první polovině kalendářního roku druhé jednání ve druhé polovině kalendářního roku. (3)
Představenstvo může svolat mimořádné jednání pléna, kdykoliv to považuje za potřebné.
(4) Představenstvo musí svolat mimořádné jednání pléna, pokud o to požádá alespoň pět členů pléna. Představenstvo musí v takovém případě svolat mimořádné jednání pléna do 15 dnů od obdržení žádosti tak, aby se jednání pléna konalo do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud představenstvo nesvolá mimořádné jednání pléna do 15 dnů od obdržení žádosti tak, aby se jednání pléna konalo do 30 dnů od doručení žádosti, je oprávněn svolat jednání mimořádného pléna kterýkoliv z členů, jež o svolání mimořádného pléna požádali. (5) Oznámení o konání jednání pléna se obvykle zveřejňuje na oficiálních webových stránkách Českého svazu juda nejméně 15 dnů přede dnem konání jednání pléna. (6) Pozvánka na jednání pléna musí být zaslána všem členům pléna písemně elektronickou poštou, případně jinak, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů před konáním jednání. Strana 35
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (7) Oznámení o konání jednání pléna a pozvánka na jednání pléna musí obsahovat alespoň místo, datum a hodinu konání, dále označení, zda se svolává řádné nebo mimořádné jednání pléna. (8) Program jednání pléna musí být zaslán všem členům pléna písemně elektronickou poštou, případně jinak, a to ve lhůtě nejméně 5 dnů před konáním jednání. Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, musí být ve stejné lhůtě členům pléna doručeny podklady pro jednání pléna. (9) Místo, datum a hodina konání jednání pléna musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost účasti na jednání pléna. (10) Jednání pléna lze odvolat nebo změnit datum jeho konání na pozdější dobu. Rovněž je možné změnit čas a místo konání jednání pléna. O odvolání nebo změnách jednání pléna musí být včas vhodným způsobem vyrozuměni všichni členové pléna. (11) Na program jednání pléna mohou být zařazeny i záležitosti spadající do působnosti pléna, které nebyly uvedeny na programu jednání zaslaném členům pléna, vyjma rozhodování o schvalování ekonomické směrnice spolku a jejich změn a vyjma rozhodování o jiných věcech zásadního významu, u nichž nehrozí nebezpečí prodlení jejich řešení; jsou-li na jednání pléna přítomni všichni členové tohoto orgánu, lze projednat jakoukoliv záležitost spadající do působnosti pléna. Návrh na doplnění programu jednání pléna o věc neuvedenou na programu jednání zaslaném členům pléna muže předložit kterýkoliv člen pléna. Zařazení záležitosti neuvedené v programu jednání zaslaném členům pléna na program jednání pléna podléhá rozhodnutí pléna.
Článek 38. Rozhodování pléna (1)
Při rozhodování pléna je rozhodný počet hlasů. Každý člen pléna má jeden hlas.
(2)
Plénům je usnášení schopné, je-li přítomna alespoň polovina členů pléna.
(3) Není-li plénum schopné se usnášet, svolá představenstvo na nejbližší možný termín náhradní jednání pléna. Náhradní jednání pléna se musí konat do 15 dnů ode dne, na který bylo svoláno jednání pléna, které nebylo schopné se usnášet. Náhradní jednání pléna musí mít nezměněný pořad jednání, jako původně svolané jednání pléna; záležitosti neuvedené na programu jednání mohou být projednány pouze v případě, že se náhradního jednání pléna zúčastni všichni členové tohoto orgánu. Náhradní jednání pléna je schopné usnášení bez ohledu na množství přítomných členů. (4) Plénum rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů, nestanoví-li stanovy jinak. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas osoby, která jednání pléna řídí. (5) Jednání pléna řídí předseda představenstva, v jeho nepřítomnosti jiný člen představenstva určený představenstvem nebo přítomný na jednání pléna. Není-li přítomen žádný člen představenstva, řídí jednání pléna ten člen pléna, kterého si plénum jako osobu řídicí jednání pléna zvolí. (6)
Plénum si pro své jednání volí zapisovatele a jednoho ověřovatele zápisu.
Strana 36
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (7) Při volbě členů orgánů v působnosti pléna se postupuje obdobně jako dle pravidel stanovených pro shromáždění delegátů. (8)
O průběhu jednání pléna se vyhotovuje písemný zápis, který musí obsahovat alespoň: a) b) c) d)
e) f)
označení, že se jedná o zápis z jednání pléna, dobu a místo konání, jméno osoby řídící jednání pléna, zapisovatele a ověřovatele zápisu, popis projednání jednotlivých bodů programu jednání pléna s označením bodů programu, které nebyly uvedeny programu jednání zaslaném členům pléna ve stanovené lhůtě, rozhodnutí pléna s uvedením výsledku hlasování, obsah námitky člena pléna vůči rozhodnutím pléna, pokud o to člen pléna vznášející námitku požádá.
(9) K zápisu z jednání pléna se připojí listina přítomných členů tohoto orgánu, která musí obsahovat alespoň jméno a příjmení člena, jeho funkci v orgánu spolku zakládající členství v plénu a podpis. (10) Není-li zápis z jednání pléna vyhotoven přímo na jednání pléna, musí být vyhotoven nejpozději do 7 dnů ode dne ukončení daného jednání pléna. Vyhotovení zápisu zabezpečuje představenstvo. Zápis z jednání pléna podepisuje zapisovatel, osoba řídící jednání pléna a zvolený ověřovatel zápisu. (11) Každý člen s rozhodovacími právy a s přímým členstvím může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu z jednání pléna nebo jeho části.
ODDÍL ČTVRTÝ Výkonný výbor Článek 39. Působnost výkonného výboru (1)
Výkonný výbor je voleným ústředním výkonným orgánem Českého svazu juda.
(2)
Výkonný výbor jedná dle potřeby.
(3) Do výlučné působnosti výkonného výboru patří zajištění plnění cíle a úkolů spolku v období mezi shromážděními delegátů a jednáními pléna. Do výlučné působnosti výkonného výboru patří také veškeré záležitosti týkající se reprezentace a přípravy na základě sportovní výkonnosti v judu vybraných závodníků. (4)
Do působnosti výkonného výboru patří zejména: a) b) c)
vydávání a schvalování interních pravidel (předpisů, směrnic, řádů apod.), neníli dána pravomoc a příslušnost jiného orgánu spolku, rozhodování ve věcech organizace a systému soutěží v judu, jakož i o jiných sportovních činnostech a záležitostech v judu, jmenování a odvolávání členů hospodářské komise, a jmenování jiných odborných komisí s celostátní působností, pokud není stanovena pravomoc a působnost k jejich jmenování a odvolávání jinému orgánu spolku, Strana 37
ČSJu – návrh stanov dle NOZ d) e) f) g) h)
i) j) k) l) m) n) o) p) q)
r)
řízení odborných orgánů spolku s celostátní působnosti, řízení pobočných spolků (krajských svazu juda), projednání a schvalování zprávy o činnosti za uplynulé období předkládané shromáždění delegátů, projednání a schvalování zprávy o zjištěních kontrolní komise a přijímání opatření k odstranění zjištěných nedostatků, rozhodování o zřizování sportovních center a jiných středisek vrcholné přípravy na základě výkonnosti vybraných závodníků v judu a o jejich personálním obsazení, a také schvalování zásad činnosti a jiných pravidel těchto center a středisek a zpráv o jejich činnosti, řízení přípravy na základě výkonnosti vybraných závodníků v judu, rozhodování o odmítnutí registrace zájemce o členství v případech, kdy byla registrace provedena přímo u spolku, rozhodování ve věcech financování činnosti sportovních center a středisek vrcholné přípravy na základě výkonnosti vybraných závodníků v judu, rozhodování ve věcech složení a aktivit reprezentace České republiky v judu, rozhodování ve věcech financování reprezentace České republiky v judu, rozhodování o rozhodnutích představenstva vetovaných předsedou představenstva, rozhodování ve věcech odvolání proti rozhodnutím představenstva, rozhodování ve věcech odvolání proti rozhodnutím odborných orgánů spolku s celostátní působností, rozhodování ve věcech odvolání proti rozhodnutím předsedy nebo místopředsedy pobočného spolku (krajského svazu juda) ve věcech odborných a ve věcech týkajících se sportovní činnosti, rozhodování o dalších otázkách a záležitostech týkajících se řízení spolku, pokud mají celostátní povahu a nespadají do působnosti jiného orgánu spolku.
(5) Odbornými orgány spolku s celostátní působnosti jsou zejména sportovně-technická komise, trenérsko-metodická komise, hospodářská komise, disciplinární komise, komise JiuJitsu, komise rozhodčích, kolegium danů apod. (6) Rozhodnutí výkonného výboru jsou závazná pro všechny členy a orgány spolku, vyjma shromáždění delegátů a pléna.
Článek 40. Složení výkonného výboru (1) Výkonný výbor je složen z osob vykonávajících funkce ve spolku, které jsou vyjmenované v odstavci 2 tohoto článku. (2)
Členy výkonného výboru spolku jsou: a) b) c) d) e) f) g) h)
členové představenstva, tj. předseda a oba místopředsedové, generální sekretář, svazový trenér, sportovní ředitel, předseda hospodářské komise, předseda trenérsko-metodické komise, předseda komise rozhodčích, předseda kolegia danů. Strana 38
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (3)
Kumulace více funkcí uvedených v odstavci 2 tohoto článku u jedné osoby není možná.
(4)
Předsedou výkonného výboru je předseda představenstva.
Článek 41. Svolání výkonného výboru (1) Jednání výkonného výboru svolává předseda představenstva, případně v jeho zastoupení jiný člen představenstva, kdykoliv je to potřeba. (2) O svolání výkonného výboru muže požádat kterýkoliv člen výboru. Žádost o svolání výkonného výboru musí obsahovat důvod, pro který má být výkonný výbor svolán. Předseda představenstva, případně v jeho zastoupení jiný člen představenstva, v takovém případě svolá výkonný výbor bezodkladně, pokud důvod uvedený v žádosti nestrpí odkladu. (3) Svolání výkonného výboru se provádí jakýmkoliv vhodným způsobem tak, aby se všichni členové výkonného výboru dozvěděli o konání jednání výkonného výboru s dostatečným předstihem.
Článek 42. Rozhodování výkonného výboru (1) Při rozhodování výkonného je rozhodný počet hlasů. Každý člen výkonného výboru má jeden hlas. (2) Výkonný výbor je usnášení schopný, je-li přítomna alespoň polovina členů výkonného výboru. (3) Není-li výkonný výbor schopný se usnášet, svolá předseda představenstva, případně v jeho zastoupení jiný člen představenstva, na nejbližší možný termín náhradní jednání výkonného výboru. Náhradní jednání výkonného výboru se musí konat do 7 dnů ode dne, na který bylo svoláno jednání výkonného výboru, které nebylo schopné se usnášet. Náhradní jednání výkonného výboru musí mít nezměněný pořad jednání, jako původně svolané jednání výkonného výboru; záležitosti neuvedené na programu jednání mohou být projednány pouze v případě, že se náhradního jednání výkonného výboru zúčastní všichni členové tohoto orgánu. Náhradní jednání výkonného výboru je schopné usnášení bez ohledu na množství přítomných členů. (4) Výkonný výbor rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů, nestanoví-li stanovy jinak. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy představenstva, případně hlas jiného člena představenstva nebo člena výboru, který v nepřítomnosti předsedy představenstva řídí jednání výkonného výboru. (5) Předseda výkonného výboru má právo vetovat rozhodnutí výkonného výboru. Na rozhodnutí výkonného výboru vetovaná předsedou výkonného výboru se hledí, jako by nebyla přijata. Rozhodnutí vetovaná předsedou výkonného výboru musí být bezodkladně předložena plénu, které na svém nejbližším jednání věc, již se předsedou výkonného výboru vetované rozhodnutí týká, projedná a rozhodne o ni.
Strana 39
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (6) Jednání výkonného výboru řídí předseda představenstva jako předseda výkonného výboru. V nepřítomnosti předsedy představenstva řídí jednání výkonného výboru jiný člen představenstva určený představenstvem nebo přítomný na jednání výkonného výboru; jsou-li přítomni oba místopředsedové, tak jednání výkonného výboru řídí první místopředseda, nedohodnou-li se přítomní místopředsedové jinak. Není-li přítomen žádný člen představenstva, řídí jednání výkonného výboru ten člen tohoto orgánu, kterého si přítomní členové výkonného výboru jako osobu řídicí jednání výkonného výboru zvolí. (7) Jednání výkonného výboru při neúčasti všech členů představenstva je možné pouze ve výjimečných případech, kdy záležitost, jež má být projednána, nestrpí odkladu. Jinak platí zásada, že při jednání výkonného výboru musí být přítomen alespoň jeden člen představenstva. (8) Při volbě členů orgánů v působnosti výkonného výboru se postupuje obdobně jako dle pravidel stanovených pro shromáždění delegátů. (9) O průběhu jednání výkonného výboru se vyhotovuje písemný zápis, který musí obsahovat alespoň: a) b) c) d) e)
označení, že se jedná o zápis z jednání výkonného výboru, dobu a místo konání, popis projednání záležitostí, rozhodnutí výkonného výboru s uvedením jmenovitě, jak jednotlivý člen hlasoval, a s uvedením výsledku hlasování, obsah námitky člena výkonného výboru vůči rozhodnutím výkonného výboru, pokud o to člen výkonného výboru vznášející námitku požádá.
(10) K zápisu z jednání výkonného výboru se připojí listina přítomných členů tohoto orgánu, která musí obsahovat alespoň jméno a příjmení člena, jeho funkci v orgánu spolku zakládající členství ve výkonném výboru a podpis. Listina přítomných může být nahrazena výčtem přítomných členů s označením jejich jména, příjmení a funkce v orgánu spolku zakládající členství ve výkonném výboru přímo v zápisu z jednání výkonného výboru. (11) Není-li zápis z jednání výkonného vyhotoven přímo na jednání výkonného výboru, musí být vyhotoven nejpozději do 7 dnů ode dne ukončení daného jednání výkonného výboru. Vyhotovení zápisu zabezpečuje představenstvo. Zápis z jednání výkonného výboru podepisuje zapisovatel a osoba řídící jednání výkonného výboru. (12) Každý člen s rozhodovacími právy a s přímým členstvím může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu z jednání výkonného výboru nebo jeho části.
ODDÍL PÁTÝ Představenstvo Článek 43. Působnost představenstva (1) Představenstvo je voleným orgánem spolku, který řídí činnost spolku a jedná jeho jménem. (2)
Představenstvo je statutárním orgánem spolku. Strana 40
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (3) Do výlučné působnosti představenstva patří každodenní řízení činnosti spolku a provádění právních jednání za spolek, při respektování rozhodnutí shromáždění delegátů, pléna a pokynů a rozhodnutí výkonného výboru, tak aby byl sledován cíl spolku a byly naplňovány hlavní úkoly spolku dle těchto stanov. (4)
Do působnosti představenstva patří zejména: a) b) c) d) e) f) g)
h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r) s) t) u) v) w) x) y) z) aa) bb)
každodenní řízení činnosti spolku, zastupování spolku navenek, provádění právních jednání za spolek, zabezpečení řádného vedení účetnictví spolku, zpracovávaní účetní závěrky a její předkládání ke schválení shromáždění delegátů a plénu, zpracovávaní zpráv o stavu majetku spolku a jejich předkládání ke schválení shromáždění delegátů a plénu, vykonávání působnosti zaměstnavatele ve vztahu k osobám v pracovněprávním či obdobném poměru ke spolku, tuto působnost vykonává vůči zaměstnancům předseda představenstva, pokud tím představenstvo nepověří jiného člena představenstva, navrhování plénu jmenování a odvolávání generálního sekretáře, řízení činnosti generálního sekretáře, navrhování plénu jmenování a odvolávání svazového trenéra, navrhování plénu jmenování a odvolávání sportovního ředitele, navrhování plénu jmenování a odvolávání předsedy trenérsko-metodické komise, jmenování a odvolávání členů trenérsko-metodické komise na návrh předsedy této komise, navrhování plénu jmenování a odvolávání předsedy komise rozhodčích, jmenování a odvolávání členů komise rozhodčích na návrh předsedy této komise, navrhování plénu jmenování a odvolávání předsedy a členů kolegia danů, jmenování a odvolávání členů kolegia danů na návrh předsedy tohoto kolegia, navrhování plénu jmenování a odvolávání předsedy hospodářské komise, rozhodování o nakládání s majetkem spolku a disponování s majetkem spolku za podmínek stanovených stanovami a ekonomickou směrnicí spolku, vedení evidence členů Českého svazu juda, zveřejňování údajů o počtu členů s rozhodovacími právy k rozhodnému dni, stanovení počtu hlasů, jimiž disponují delegáti s klouzavým počtem hlasů na základě počtu členů s rozhodovacími právy k rozhodnému dni, svolávání zasedání shromáždění delegátů za podmínek stanovených těmito stanovami, svolávání a řízení zasedání pléna za podmínek stanovených těmito stanovami, svolávání a řízení zasedání výkonného výboru za podmínek stanovených těmito stanovami, jmenování zatímních členů orgánů, pokud není tato pravomoc a působnost dána jinému orgánu spolku, řízení činnosti pobočných spolků (krajských svazů juda) prostřednictvím řízení předsedů a místopředsedů pobočných spolků (krajských svazů juda), rozhodovaní o dalších otázkách, které stanovy zahrnují do působnosti představenstva nebo jež svou povahou patří do oblasti řídící činnosti svěřené představenstvu.
Strana 41
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (5) Jakkoliv disponovat (nakládat) s majetkem pobočných spolků nad majetkovou hodnotu stanovenou v ekonomické směrnici pobočných spolků může představenstvo pouze na základě předchozího souhlasu pléna nebo shromáždění delegátů. (6) Rozhodnutí představenstva jsou závazná pro všechny členy a orgány spolku, vyjma shromáždění delegátů, pléna a výkonného výboru.
Článek 44. Složení představenstva (1)
Představenstvo Českého svazu juda má tři členy.
(2)
Představenstvo Českého svazu juda tvoří: a) b) c)
předseda představenstva první místopředseda představenstva druhý místopředseda představenstva
(3) Předseda představenstva je z titulu své funkce „předsedou Českého svazu juda“ nebo též „prezidentem Českého svazu juda“. (4) První místopředseda představenstva je z titulu své funkce „1. místopředsedou Českého svazu juda“ nebo též „prvním viceprezidentem Českého svazu juda“. (5) Druhý místopředseda představenstva je z titulu své funkce „místopředsedou Českého svazu juda“ nebo též „viceprezidentem Českého svazu juda“. (6) Členy představenstva volí shromáždění delegátů, a to tak, že volí nejprve předsedu představenstva, po zvolení předsedy představenstva volí prvního místopředsedu představenstva a po jeho zvolení volí druhého místopředsedu představenstva. Před volbou prvního místopředsedy musí být dána možnost zvolenému předsedovi představenstva, aby vystoupil a vyjádřil se k navrženým kandidátům na funkci prvního a druhého místopředsedy, a aby případně navrhnul své kandidáty na tyto funkce, pokud o to zvolený předseda představenstva požádá. (7) Členem představenstva může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně svéprávná, netrestaná za majetkový trestný čin, a které nebyl úložen trest zákazu činnosti, který by se vztahoval na výkon funkce člena statutárního orgánu. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje, se členem představenstva nestane, i když o tom rozhodl příslušný orgán spolku. Přestane-li člen představenstva splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce, jeho funkce tím zaniká. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. (8)
Funkční období jednotlivých členů představenstva je čtyři roky.
(9) Předsedu představenstva po dobu, kdy nemůže z nějakého důvodu vykonávat svou funkci, zastupuje první místopředseda představenstva. Nemůže-li předsedu představenstva zastoupit první místopředseda představenstva, zastupuje jej druhý místopředseda představenstva. (10) Prvního místopředsedu představenstva po dobu, kdy nemůže z nějakého důvodu vykonávat svou funkci, zastupuje druhý místopředseda představenstva. Nemůže-li prvního
Strana 42
ČSJu – návrh stanov dle NOZ místopředsedu představenstva zastoupit druhý místopředseda představenstva, zastupuje jej předseda představenstva. (11) Druhého místopředsedu představenstva po dobu, kdy nemůže z nějakého důvodu vykonávat svou funkci, zastupuje první místopředseda představenstva. Nemůže-li druhého místopředsedu představenstva zastoupit první místopředseda představenstva, zastupuje jej předseda představenstva. (12) Člen představenstva nemůže být členem kontrolní komise a rozhodčí komise. Člen představenstva nemůže být předsedou kolegia danů, předsedou hospodářské komise, předsedou trenérsko-metodické komise a předsedou komise rozhodčích. Člen představenstva nemůže vykonávat funkci generálního sekretáře, funkci svazového trenéra a funkci sportovního ředitele.
Článek 45. Svolání představenstva (1) Jednání představenstva svolává předseda představenstva, případně v jako zastoupení jiný člen představenstva, kdykoliv je to potřeba. (2)
O svolání jednání představenstva může požádat kterýkoliv člen představenstva.
(3) Svolání k jednání představenstva se provádí jakýmkoliv vhodným způsobem tak, aby se všichni členové představenstva dozvěděli o konání jednání s dostatečným předstihem.
Článek 46. Rozhodování představenstva (1) Při rozhodování představenstva je rozhodný počet hlasů. Každý člen představenstva má jeden hlas. (2) Představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy představenstva. (3) Předseda představenstva má právo vetovat rozhodnutí představenstva. Na rozhodnutí představenstva vetovaná předsedou představenstva se hledí, jako by nebyla přijata. Rozhodnutí vetovaná předsedou představenstva musí být bezodkladně předložena výkonnému výboru, který na svém nejbližším jednání věc, již se předsedou představenstva vetované rozhodnutí týká, projedná a rozhodne o ní. (4) Pokud představenstvo nerozhodne o některé záležitosti, je oprávněn o ní rozhodnout sám předseda představenstva. (5) Jednání představenstva řídí předseda představenstva; v jeho nepřítomnosti první místopředseda. (6) Při rozhodování o volbě členů orgánů v působnosti představenstva se postupuje obdobně jako dle pravidel stanovených pro shromáždění delegátů.
Strana 43
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (7) O průběhu jednání představenstva musí být vyhotoven písemný zápis, jen pokud rozhoduje o záležitosti uvedené ve stanovách. Pro obsah zápisu platí obdobně úprava týkající se zápisu z jednání výkonného výboru.
Článek 47. Jednání představenstva jménem spolku (1) Za představenstvo jedná navenek jménem spolku předseda představenstva nebo první místopředseda představenstva. (2) Druhý místopředseda může jednat navenek jménem spolku, jde-li o neodkladnou záležitost a předseda představenstva ani první místopředseda představenstva jednat z nějakého důvodu nemůže, nebo je-li k jednání pověřen předsedou představenstva nebo představenstvem. (3) Jednání za spolku se u písemných právních jednání děje tak, že k napsanému nebo natištěnému názvu spolku připojí jednající své jméno, označení funkce a podpis. (4) Člen představenstva může uzavřít smlouvu se spolkem, jež by měla, nebo mohla mít, jakýkoliv majetkový dopad pro spolek, pouze na základě předchozího souhlasu příslušného orgánu spolku. Souhlas musí mít písemnou formu a musí být udělen před uzavřením smlouvy.
ODDÍL ŠESTÝ Kontrolní komise Článek 48. Působnost kontrolní komise (1)
Kontrolní komise je voleným ústředním kontrolním orgánem Českého svazu juda.
(2) Kontrolní komise se schází pravidelně nejméně dvakrát za kalendářní rok, jinak dle potřeby. (3) Do výlučné působnosti kontrolní komise patří kontrola hospodaření spolku. Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost spolku, všech jeho orgánů a členů. (4) Kontrolní komise odpovídá pouze shromáždění delegátů a je nezávislá na ostatních orgánech spolku. (5)
Do působnosti kontrolní komise patří: a) b) c) d) e) f)
kontrola hospodaření spolku, kontrola vedení účetnictví spolku a pobočných spolků (krajských svazů juda), kontrola plnění podmínek dotačních a jiných obdobných programů při čerpání finančních prostředků z těchto zdrojů, zpracováváni zpráv o činnosti při kontrole hospodaření a jejich předkládání shromáždění delegátů, zpracování zpráv k účetním závěrkám a jejich předkládání shromáždění delegátů, upozorňování výkonného výboru a představenstva na zjištěné nedostatky v hospodaření spolku, Strana 44
ČSJu – návrh stanov dle NOZ g) h) i)
vyžadování zjednání nápravy zjištěných nedostatku v hospodaření spolku a ve vedení účetnictví, odborné řízení kontrolních orgánů pobočných spolků (krajských svazů juda), řešení dalších otázek týkajících se hospodaření spolku.
(6) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od výkonného výboru, představenstva, jakož i od jakéhokoliv jiného orgánu a člena spolku jakékoliv informace týkající se hospodaření spolku. (7) Členové kontrolní komise jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti spolku a kontrolovat, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda činnost spolku se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a rozhodnutími shromáždění delegátů. (8) Každý člen nebo orgán spolku je povinen bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření spolku. (9) Kontrolní komise je povinna bezodkladně prošetřit každý podnět týkající se jakýchkoliv nedostatků v hospodaření spolku a pobočných spolků (krajských svazů juda). (10) Kontrolní komise má právo požadovat zjednání nápravy při zjištění nedostatků v hospodaření spolku nebo pobočných spolků (krajských svazů juda) ve stanovené lhůtě. Požadavek kontrolní komise na zjednání nápravy v hospodaření spolku nebo pobočného spolku je závazný pro všechny členy a orgány spolku, vyjma shromáždění delegátů.
Článek 49. Složení kontrolní komise (1)
Kontrolní komise musí mít nejméně tři členy.
(2) Počet členů kontrolní komise musí být lichý. Počet členů kontrolní komise stanoví shromáždění delegátů, vždy před volbou členů kontrolní komise a jejího předsedy, tak aby počet odpovídal reálným potřebám kontroly hospodaření spolku. (3) Členy kontrolní komise volí shromáždění delegátů, a to tak, že volí nejprve předsedu kontrolní komise. Před volbou členů kontrolní komise musí být dána možnost zvolenému předsedovi kontrolní komise, aby vystoupil a navrhl další členy kontrolní komise, pokud o to požádá. Navrhne-li zvolený předseda kontrolní komise kandidáty na další členy kontrolní komise, volí se další členi kontrolní komise nejprve z kandidátů navržených zvoleným předsedou kontrolní komise, a teprve poté se volí případní zbylí členové kontrolní komise z řad kandidátů navržených delegáty shromáždění delegátů. Nenavrhne-li zvolený předseda kontrolní komise kandidáty na další členy kontrolní komise, volí se další členové kontrolní komise z kandidátů navržených delegáty shromáždění delegátů. (4) Členem kontrolní komise může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky pro výkon funkce člena představenstva. (5)
Funkční období jednotlivých členů kontrolní komise je čtyři roky.
Strana 45
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (6) Kontrolní komise volí ze svých členů zástupce předsedy kontrolní komise, který je oprávněn zastupovat předsedu kontrolní komise po dobu, kdy předseda kontrolní komise z nějakého důvodu nemůže vykonávat svou funkci. (7) Člen kontrolní komise může uzavřít smlouvu se spolkem, jež by měla nebo mohla mít jakýmkoliv majetkový dopad pro spolek, pouze na základě předchozího souhlasu příslušného orgánu spolku. Souhlas musí mít písemnou formu a musí být udělen před uzavřením smlouvy. (8) Členové kontrolní komise odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce člena voleného orgánu spolku obdobně jako členové představenstva. (9)
Člen kontrolní komise nemůže být členem jiného orgánu spolku.
Článek 50. Svolání kontrolní komise (1) Jednání kontrolní komise svolává předseda kontrolní komise, případně v jeho zastoupení zástupce předsedy komise nebo jiný člen kontrolní komise. (2)
O svolání jednání kontrolní komise může požádat kterýkoliv člen kontrolní komise.
(3) Svolání k jednání kontrolní komise se provádí jakýmkoliv vhodným způsobem tak, aby se všichni členové kontrolní komise dozvěděli o konání jednání s dostatečným předstihem.
Článek 51. Rozhodování kontrolní komise (1) Při rozhodování kontrolní komise je rozhodný počet hlasů. Každý člen kontrolní komise má jeden hlas. (2) Kontrolní komise rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy kontrolní komise. (3) Jednání kontrolní komise řídí předseda kontrolní komise; v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy kontrolní komise. (4) O průběhu jednání kontrolní komise musí být vyhotoven písemný zápis. Pro obsah zápisu platí obdobně úprava týkající se zápisu z jednání výkonného výboru. Vyhotovení zápisu z jednání kontrolní komise zabezpečuje předseda kontrolní komise. Jedno vyhotovení zápisu z jednání kontrolní komise musí být předáno do 30 dnů od vyhotovení zápisu generálnímu sekretáři za účelem jeho archivace.
Článek 52. Evidence kontrolní komise (1)
Kontrolní komise je povinna vést evidenci všech
provedených kontrol hospodaření a jejich zjištění,
Strana 46
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
zjištěných nedostatků v hospodaření spolku a pobočných spolků a opatření k jejich nápravě, následných kontrol po zjištění nedostatků v hospodaření spolku a pobočných spolků s uvedením zjištěného stavu, oznámení o odstranění zjištěných závad.
(2) Kontrolní komise je povinna vést evidenci dle odstavce 1 tohoto článku ve dvou vyhotoveních, kdy jedno vyhotovení této evidence s aktualizací ke konci kalendářního roku musí být předáno generálnímu sekretáři za účelem archivace do 60 dnů od konce daného kalendářního roku.
ODDÍL SEDMÝ Rozhodčí komise Článek 53. Působnost rozhodčí komise (1)
Rozhodčí komise je voleným rozhodčím orgánem Českého svazu juda.
(2)
Rozhodčí komise se schází dle potřeby.
(3) Do výlučné působnosti rozhodčí komise patří rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy, tedy zejména rozhodování sporů mezi spolkem a jeho členy, v tomto vztahu i spory mezi orgány spolku a členy spolku, a dále spory mezi členy spolku navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti ve spolku. (4)
Do působnosti rozhodčí komise patří: a) b) c) d) e) f) g) h)
rozhodování sporů mezi spolkem a jeho členem, rozhodování sporů mezi orgánem spolku a členem spolku, jež mají individuální povahu, rozhodování sporů mezi členy spolku, jde-li o vztahy týkající se účasti ve spolku, rozhodování sporů mezi spolkem a pobočnými spolky, rozhodování sporů mezi pobočnými spolky navzájem, rozhodování o návrzích na přezkum rozhodnutí o vyloučení člena, předkládání návrhů na změnu nebo zrušení interních pravidel spolku pro jejich rozpor s právním řádem České republiky nebo stanovami spolku, předkládání návrhů na změnu nebo zrušení rozhodnutí orgánů spolku obecné povahy, pro rozpor s právním řádem České republiky, stanovami nebo interními pravidly spolku.
(5) Řízení před rozhodčí komisí spolku o sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy nahrazuje soudní řízení a rozhodnutí ve formě rozhodčího nálezu nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelné. (6) Rozhodnutí rozhodčí komise jsou tak pro strany sporu závazná. Každý člen spolku je povinen podřídit se rozhodnutí rozhodčí komise, jež se ho týká. Nerespektování rozhodnutí rozhodčí komise je důvodem pro rozhodnutí o vyloučení člena.
Strana 47
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (7) Činnost rozhodčí komise je upravena právním předpisem (pozn. ke dni přijetí těchto stanov zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů) a těmito stanovami. Činnost rozhodčí komise může být upravena i interním předpisem schváleným shromážděním delegátů s názvem „Pravidla pro rozhodčí řízení Českého svazu juda“, a v takovém případě musí být Pravidla pro rozhodčí řízení Českého svazu juda všem členům přístupny v sídle spolku a rovněž trvale zveřejněna na internetových stránkách Českého svazu juda a zveřejnění musí být provedeno tak, aby byl možný bezplatný dálkový přístup pro všechny členy spolku, a aby byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání základní elektronické adresy internetových stránek Českého svazu juda. (8) Každý orgán spolku a člen spolku je povinen poskytnout bez zbytečného odkladu rozhodčí komisi na její žádost nezbytnou součinnost pro řešení projednávaného sporu. (9) Členové rozhodčí komise jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti spolku ve vztahu k projednávané věci. (10) Pokud rozhodčí komise při výkonu své působnosti zjistí, že interní pravidla spolku jsou v rozporu s právním řádem České republiky nebo stanovami spolku, je povinna navrhnout příslušnému orgánu spolku zrušení nebo změnu takových interních pravidel spolku. (11) Pokud rozhodčí komise při výkonu své působnosti zjistí, že rozhodnutí nějakého orgánu spolku je v rozporu s právním řádem České republiky, stanovami nebo interními pravidly spolku, je povinna navrhnout příslušnému orgánu spolku zrušení nebo změnu takového rozhodnutí. (12)
Rozhodčí komise je nezávislá na ostatních orgánech spolku.
(13)
Administrativní činnosti pro rozhodčí komisi zabezpečuje generální sekretář.
Článek 54. Složení rozhodčí komise (1)
Rozhodčí komise má devět členů.
(2) Pro volbu předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise platí obdobně úprava týkající se volby předsedy a členů kontrolní komise. (3) Členem rozhodčí komise může být jen bezúhonná zletilá a plně svéprávná osoba, která ve spolku nepůsobí jako člen představenstva nebo kontrolní komise. (4)
Funkční období jednotlivých členů rozhodčí komise je čtyři roky.
(5) Člen rozhodčí komise může uzavřít smlouvu se spolkem, jež by měla nebo mohla mít jakýkoliv majetkový dopad pro spolek, pouze na základě předchozího souhlasu příslušného orgánu spolku. Souhlas musí mít písemnou formu a musí být udělen před uzavřením smlouvy. (6) Členové rozhodčí komise odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce člena voleného orgánu spolku obdobně jako členové představenstva. (7) Z činnosti rozhodčí komise je vyloučen její člen, jemuž okolnosti případu brání, nebo by mohly bránit, rozhodovat nepodjatě. Strana 48
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 55. Svolání rozhodčí komise (1) Jednání rozhodčí komise svolává předseda rozhodčí komise nebo člen rozhodčí komise, kterého tím předseda rozhodčí komise pověří. Není-li rozhodčí komise svolána do 20-ti dnů, ode dne zahájení rozhodčího řízení, může svolat rozhodčí komisi kterýkoliv její člen. (2) Předseda rozhodčí komise je povinen svolat jednání rozhodčí komise do 20 dnů ode dne, kdy byl návrh na zahájení rozhodčího řízení doručen na adresu sídla spolku, tj. ode dne zahájení rozhodčího řízení, a to tak, aby se první jednání rozhodčí komise o podaném návrhu na zahájení rozhodčího řízení konalo nejpozději do 60-ti dnů od zahájení rozhodčího řízení. Termín jednání rozhodčí komise musí být projednán se členy rozhodčí komise tak, aby se jednání rozhodčí komise mohlo zúčastnit alespoň pět jejich členů. (3) Svolání k jednání rozhodčí komise se provádí jakýmkoliv vhodným způsobem tak, aby se všichni členové rozhodčí komise dozvěděli o konání jednání s dostatečným předstihem. (4) Každý člen rozhodčí komise musí mít možnost seznámit se s návrhem na zahájení rozhodčího řízení, s podáními účastníků a s podklady k věci nejméně 5 dnů přede dnem prvního jednání rozhodčí komise.
Článek 56. Řízení před rozhodčí komisí (1) Řízení před rozhodčí komisí se zahajuje na návrh. Návrh na zahájení rozhodčího řízení (žaloba) musí mít písemnou formu, a to v listinné podobě s podpisem navrhovatele nebo elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem. (2) Návrh na zahájení rozhodčího řízení (žaloba) se doručuje na adresu sídla spolku. Generální sekretář, případně jiná osoba tím představenstvem pověřena, vyznačí na přední stranu podaného návrhu, kdy byl tento doručen na adresu sídla spolku, a zajistí bezodkladné předání návrhu na zahájení rozhodčího řízení (žaloby) předsedovi rozhodčí komise. Za splnění této povinnosti odpovídá představenstvo. (3) Návrh na zahájení řízení před rozhodčí komisí musí obsahovat jednoznačné označení toho, kdo návrh podává, jednoznačné označení toho, proti komu směřuje, konkrétní specifikaci, které věci se týká a co sleduje, musí z něj být zcela zřejmé vylíčení rozhodujících skutečností, musí v něm být označeny důkazy, jichž se navrhovatel dovolává a musí být podepsáno a datováno. K návrhu na zahájení řízení musí být připojeny listinné důkazy, jichž se navrhovatel dovolává. K návrhu, který nesplňuje stanovené obsahové náležitosti, se nepřihlíží. O této skutečnosti musí předseda rozhodčí komise navrhovatele bezodkladně vyrozumět. (4) Řízení před rozhodčí komisí o sporech založených rozhodnutím orgánu spolku mohou být zahájena až po vyčerpání opravných prostředků, které má člen spolku vůči rozhodnutí orgánu spolku, pokud stanovy nebo jiná interní pravidla spolku nějaký opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu spolku připouští. Předčasně podaný návrh v těchto případech předseda rozhodčí komise svým usnesením odmítne. (5)
Řízení je zahájeno dnem, kdy je návrh doručen na adresu sídla spolku.
Strana 49
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (6)
Řízení před rozhodčí komisí je neveřejné.
(7) Řízení před rozhodčí komisí je písemné, pokud předseda rozhodčí komise nebo rozhodčí komise nerozhodne o ústním jednání ve věci. (8) Jednání rozhodčí komise řídí předseda rozhodčí komise. Je-li předseda rozhodčí komise vyloučen z činnosti komise, zvolí si členové rozhodčí komise předsedu senátu, který v dané věci řídí činnost rozhodčí komise. To platí obdobně i v případě, kdy se předseda rozhodčí komise nemůže z nějakého důvodu účastnit na činnosti rozhodčí komise nebo nedostaví-li se na jednání rozhodčí komise. (9) Člen komise, u něhož vyšly najevo okolnosti zakládající důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, je povinen vyloučit se z projednávání věci. Nevyloučí-li se člen komise, rozhodne o návrhu strany na jeho vyloučení komise. (10) Rozhodčí komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů. (11) V řízení před rozhodčí komisí postupuje rozhodčí komise způsobem, který považuje za vhodný. Předseda rozhodčí komise, případně předseda senátu, vede řízení před rozhodčí komisí tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. (12) Rozhodčí komise musí věc rozhodnout do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Pokud rozhodčí komise v této šestiměsíční lhůtě nerozhodne ve věci samé, může strana uplatnit své právo u soudu. (13) Strany sporu mají v řízení před rozhodčí komisí rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. (14) Rozhodčí komise po celou dobu řízení usiluje o to, aby se strany sporu dohodly na smírném vyřešení sporu. Na žádost stran lze smír uzavřít ve formě rozhodčího nálezu. (15) Řízení před rozhodčí komisí končí právní mocí rozhodčího nálezu nebo doručením usnesení v ostatních případech, kdy se řízení končí bez meritorního rozhodnutí sporu (např. když věc nepatří do pravomoci rozhodčí komise, když byla vzata žaloba zpět, když se strany sporu dohodnou na ukončení sporu, když klesne počet členů komise, kteří jsou způsobilí věc rozhodnout, pod minimální počet členů vyžadovaný pro rozhodování stanovami apod.). (16) O průběhu řízení před rozhodčí komisí musí být veden pro každý spor samostatný spis. Do spisu se chronologicky zakládají všechna podání stran, rozhodnutí rozhodčí komise a jiné listiny týkající se projednávaného sporu. Za vedení spisu odpovídá předseda rozhodčí komise, případně předseda rozhodčího senátu. Po skončení řízení, kdy je meritorní rozhodnutí rozhodčí komise doručeno účastníkům řízení a vyznačena právní moc takového rozhodnutí na originálu meritorního rozhodnutí založeného do spisu, předá předseda rozhodčí komise bez zbytečného odkladu spis generálnímu sekretáři, který zajistí předání originálu rozhodčího nálezu opatřeného doložkou právní moci a všech listin prokazujících průběh rozhodčího řízení k uložení do úschovy u soudu v zákonné 30 denní lhůtě od právní moci rozhodčího nálezu.
Strana 50
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 57. Rozhodování rozhodčí komise (1) Při rozhodování rozhodčí komise je rozhodný počet hlasů. Každý člen rozhodčí komise má jeden hlas. (2)
Rozhodčí komise rozhoduje většinou hlasů všech členů.
(3) O procesních otázkách v řízení před rozhodčí komisí rozhoduje předseda rozhodčí komise nebo předseda rozhodčího senátu usnesením. (4)
Proti rozhodčímu nálezu není přípustný žádný opravný prostředek.
(5) Rozhodčí nález jako meritorní rozhodnutí, jimž se řízení před rozhodčí komisí končí, musí být vyhotoven písemně, musí být odůvodněn a podepsán většinou členů rozhodčí komise. Výrok rozhodnutí musí být určitý. To platí obdobně i pro nebo usnesení, kterým se řízení končí bez meritorního rozhodnutí sporu (6) Rozhodčí nález musí být vyhotoven minimálně v počtu o jeden vyšším, než je počet účastníků řízení před rozhodčí komisí. Každému účastníkovi řízení před rozhodčí komisí se doručuje jedno vyhotovení rozhodčího nálezu a jedno vyhotovení zůstává součástí spisu vedeného k danému sporu, a toto vyhotovení rozhodčího nálezu je po opatření doložkou právní moci předáno k uložení u soudu. Doložku právní moci vyznačuje na originál rozhodčího nálezu předseda rozhodčí komise nebo předseda rozhodčího senátu, případně jiný určený člen rozhodčí komise. (7) Chyby v psaní nebo v počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí komise kdykoliv z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. (8) Rozhodčí nález nabývá právní moc jeho doručením účastníkům řízení. Předseda rozhodčí komise, případně předseda rozhodčího senátu, nebo pověřený člen rozhodčí komise je povinen vyznačit právní moc na přední stranu originálu rozhodčího nálezu a připojit k vyznačení svůj podpis.
ODDÍL OSMÝ Společná ustanovení o orgánech spolku Článek 58. Předpoklady pro výkon funkce člena orgánu spolku (1) Členem orgánu českého svazu juda může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a která je plně způsobilá k právnímu jednání (svéprávná). (2) Pokud právní řád České republiky, stanovy spolku nebo interní pravidla spolku obsahují i jiné požadavky, které musí splňovat člen daného orgánu spolku, musí tyto požadavky splňovat již kandidát na výkon funkce člena takového orgánu spolku.
Strana 51
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 59. Funkční období (1)
Není-li ve stanovách uvedeno jinak, je funkční období člena orgánu spolku čtyři roky.
(2)
Neurčují-li stanovy spolku jinak, mohou být členové orgánů spolku voleni opětovně.
(3) Funkční období zatímního člena orgánu spolku končí dnem, kdy dojde k řádnému ustanovení nového člena daného orgánu spolku, nebo uplynutím doby čtyř let od jmenování zatímním členem orgánu spolku.
Článek 60. Zánik funkce člena orgánu spolku (1)
Funkce člena orgánu spolku zaniká: a) b) c) d) e) f)
uplynutím funkčního období, odstoupením z funkce, odvoláním z funkce, zánikem některé z podmínek stanovených pro výkon funkce člena daného orgánu, smrtí, u zatímního člena orgánu řádným ustanovením člena tohoto orgánu.
(2) Každý člen orgánu spolku má právo kdykoliv odstoupit z funkce člena orgánu spolku, a to písemným prohlášením o odstoupení z funkce člena určitého orgánu. Funkce člena orgánu v takovém případě zaniká uplynutím dvou měsíců od doručení prohlášení o odstoupení z funkce. (3) Neurčují-li stanovy spolku jinak, může orgán spolku, který má pravomoc ustanovit člena spolku do funkce člena určitého orgánu spolku, také ze závažných důvodů odvolat člena spolku z funkce člena daného orgánu spolku. (4) Zanikne-li v průběhu funkčního období některá z vyžadovaných podmínek pro členství v daném orgánu spolku, zanikne funkce člena okamžikem, kdy došlo k zániku některé z vyžadovaných podmínek. Člen orgánu spolku je povinen ihned oznámit spolku, že pozbyl některou z podmínek pro členství v daném orgánu spolku.
Článek 61. Odpovědnost člena orgánu spolku (1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu spolku, je povinen vykonávat tuto funkci s péči řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, jinak odpovídá za škodu, která porušením uvedené povinnosti vznikne. (2) Ti členové kolektivního orgánu spolku, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu funkce člena orgánu spolku škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.
Strana 52
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (3) Má se za to, že jedná nedbale ten, kdo není schopen péče řádného hospodáře, ačkoliv to musel zjistit při přijetí funkce člena orgánu spolku nebo při výkonu této funkce, a nevyvodil z toho pro sebe důsledky. (4) Pokud člen voleného orgánu spolku nenahradí spolku škodu, kterou ji způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoliv byl povinen ji nahradit, ručí věřiteli spolku za dluhy spolku v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, v případě, že se věřitel nemůže domoci plnění ze strany spolku.
Článek 62. Nicotnost rozhodnutí orgánu spolku Na rozhodnutí orgánu spolku, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím zákonným ustanovením dle právního řádu České republiky, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo orgánem spolku přijato rozhodnutí v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.
IV. ČÁST POBOČNÉ SPOLKY ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení Článek 63. Krajské svazy juda (1) Český svaz juda zřizuje pobočné spolky, a to krajské svazy juda, jako své organizační jednotky. (2) Krajské svazy juda jsou pobočné spolky jako organizační jednotky spolku s teritoriální působností pro území jednotlivých vyšších územních samosprávných celků (krajů) České republiky. (3) Český svaz juda zřizuje tyto konkrétní krajské svazy juda s působností pro jednotlivé vyšší územní samosprávné celky (kraje) České republiky jako své pobočné spolky: a) b) c) d) e) f) g) h) i)
Krajský svaz juda hlavního města Prahy, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Středočeského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Jihočeského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Plzeňského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Karlovarského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Ústeckého kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Libereckého kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Královéhradeckého kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Pardubického kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Strana 53
ČSJu – návrh stanov dle NOZ j) k) l) m) n)
Krajský svaz juda Kraje Vysočina, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Jihomoravského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Olomouckého kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Zlínského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda, Krajský svaz juda Moravskoslezského kraje, pobočný spolek Českého svazu juda.
(4) Jednotlivé krajské svazy juda působí na území daného vyššího územně samosprávného celku (kraje) a zde zajišťují splnění cíle a úkolů spolku. (5)
Sídlem Krajského svazu juda hlavního města Prahy je Praha.
(6)
Sídlem Krajského svazu juda Středočeského kraje je Praha.
(7)
Sídlem Krajského svazu juda Jihočeského kraje je Písek.
(8)
Sídlem Krajského svazu juda Plzeňského kraje je Plzeň.
(9)
Sídlem Krajského svazu juda Karlovarského kraje jsou Karlovy Vary.
(10)
Sídlem Krajského svazu juda Ústeckého kraje je Ústí nad Labem.
(11)
Sídlem Krajského svazu juda Libereckého kraje je Liberec.
(12)
Sídlem Krajského svazu juda Královéhradeckého kraje je Hradec Králové.
(13)
Sídlem Krajského svazu juda Pardubického kraje jsou Pardubice.
(14)
Sídlem Krajského svazu juda Kraje Vysočina je Jihlava.
(15)
Sídlem Krajského svazu juda Jihomoravského kraje je Brno.
(16)
Sídlem Krajského svazu juda Olomouckého kraje je Olomouc.
(17)
Sídlem Krajského svazu juda Zlínského kraje je Zlín.
(18)
Sídlem Krajského svazu juda Moravskoslezského kraje je Ostrava.
(19) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda jednají vlastním jménem (čl. 69) a na vlastní odpovědnost (čl. 70) ve věcech spadajících do jejich samostatné působnosti (čl. 67). (20) Statutárním orgánem výše uvedených pobočných spolků je vždy předseda krajského svazu juda. (21) Jednání za pobočný spolek v jeho samostatné působnosti se u písemných právních jednání děje tak, že k napsanému nebo natištěnému názvu pobočného spolku připojí jednající své jméno, označení funkce, a podpis; v případě jednání zmocněné osoby i vyjádření této skutečnosti.
Strana 54
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
ODDÍL DRUHÝ Působnost krajských svazů juda Článek 64. Územní působnost Krajský svaz juda jako pobočný spolek Českého svazu juda působí na územní daného vyššího územně samosprávného celku (kraje) České republiky.
Článek 65. Osobní působnost Do působnosti jednotlivých krajských svazů juda jako pobočných spolků Českého svazu juda patří: a)
b)
členové spolku s přímým členstvím se sídlem nebo bydlištěm na území daného vyššího územně samosprávného celku (kraje), vyjma členů, kteří jsou v přímé působnosti Českého svazu juda, a členové spolku s odvozeným členstvím, kteří jsou členy nebo se podílí na činnosti právnické osoby s přímým členstvím se sídlem na území daného vyššího územně samosprávného celku (kraje).
Článek 66. Věcná působnost Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda vykonávají z věcného hlediska samostatnou působnost a přenesenou působnost.
Článek 67. Samostatná působnost (1) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda vykonávají samostatnou působnost při naplňování cíle a hlavních úkolů spolku na území daného vyššího územně samosprávného celku (kraje) a vůči členům spolku v jejich působnosti, jde-li o záležitost, která se týká výlučně jen daného vyššího územně samosprávného celku (kraje) nebo výlučně jen členů spolku v jejich působnosti. V rámci této působnosti jednají pobočné spolky Českého svazu juda vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (čl. 69). (2)
Do samostatné působnosti krajských svazů juda patří zejména: a) b) c) d) e)
sdružovaní všech zájemců o judo na území daného kraje a zastupování jejich zájmů, zabezpečování popularizace a rozvoje juda a jeho forem na území kraje, vytváření podmínek pro činnost juda na území daného kraje, organizování a řízení krajských soutěží juda, zabezpečení a řízení odborné přípravy trenérů juda na úrovni daného kraje,
Strana 55
ČSJu – návrh stanov dle NOZ f) g) h) i) j) k)
l) m) n)
o)
zabezpečení a řízení odborné přípravy rozhodčích, zkušebních komisařů a dalších činovníků juda na úrovni kraje, podpora činnosti sdružených členů v jejich působnosti, jež je v souladu se zájmy juda v České republice, prosazování a ochrana společných zájmů a práv členů v jejich působnosti, tvorba finančních a jiných materiálních podmínek pro činnost krajského svazu juda a pro organizaci a zabezpečení krajských soutěží v judu, hospodaření s vlastním majetkem a majetkem svěřeným třetí osobou přímo pobočnému spolku a vedení příslušné účetní a jiné evidence, zabezpečování finančních a jiných materiálních zdrojů pro činnost juda v působnosti krajského svazu juda, včetně uplatňování nároků a podávání žádostí na finanční prostředky na činnost juda (dotace apod.) k orgánům veřejné moci na území daného kraje, jakož i k jiným subjektům, soustřeďování finančních prostředků získaných pro krajský svaz juda a jejich případné přerozdělování mezi členy v jejich působnosti, a také kontrola použití peněžních prostředků z majetku krajského svazu juda rozdělených mezi členy v jejich působnosti, materiální a organizační podpora sportovních aktivit členů v jejich působnosti, rozhodování sporů v působnosti krajského svazu juda, jednání ve věcech týkajících se juda na území daného kraje s orgány veřejné moci, vyjma ústředních orgánů veřejné moci, nebo orgánů veřejné moci s celostátní působností pro území České republiky, spolupráce s jiným tuzemskými a zahraničními subjekty v zájmu juda a jeho dalšího rozvoje na regionální úrovni.
Článek 68. Přenesená působnost (1) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda vykonávají přenesenou působnost spolku při naplňování cíle a hlavních úkolů spolku na území daného vyššího územně samosprávného celku (kraje) a vůči členům spolku v jejich působnosti, jde-li o záležitost, která přesahuje rámec daného vyššího územně samosprávného celku (kraje) nebo se netýká výlučně jen členů spolku v jejich působnosti. (2)
V přenesené působnosti spolku krajské svazy juda zejména: a) b) c) d) e) f)
g)
činí opatření k naplňování dlouhodobé koncepce rozvoje juda v České republice na území daného kraje, zabezpečují popularizaci a rozvoj juda a jeho forem v daném kraji, řídí, zabezpečují a kontrolují dodržování stanov a interních pravidel spolku na území daného kraje a členy spolku v jejich působnosti, zabezpečují a kontrolují plnění rozhodnutí orgánů spolku s celostátní působností na území daného kraje a členy spolku v jejich působnosti, zabezpečují součinnost při organizovaní a řízení soutěží juda s celostátní působností konaných na území daného kraje, zabezpečují součinnost při zabezpečení reprezentace České republiky v judu, pokud jde o závodně-aktivní členy v působnosti daného krajského svazu juda zařazené do některého z reprezentačních výběrů, nebo pokud jde o přípravy reprezentace České republiky na území daného kraje, zabezpečují součinnost při zabezpečení a řízení celostátní odborné přípravy trenérů juda prováděné na území daného kraje, Strana 56
ČSJu – návrh stanov dle NOZ h)
i) j) k)
zabezpečují součinnost při zabezpečení a řízení odborné přípravy rozhodčích, zkušebních komisařů a dalších činovníků juda v České republice, pokud jde o členy v jejich působnosti nebo o přípravu na území daného kraje, hospodaří se svěřeným majetkem spolku a vedou příslušné účetní a jiné evidence, zabezpečují vybírání členských příspěvků a jiných plnění od členů v jejich působnosti, realizují dalších úkolů dle pokynů výkonných nebo odborných orgánů s celostátní působností na území daného kraje nebo ve vztahu k členům spolku v jejich působnosti.
(3) Za výkon přenesené působnosti odpovídají krajské svazy juda a jejich orgány Českému svazu juda a jeho orgánům dle působnosti vymezené těmito stanovami.
ODDÍL TŘETÍ Právní osobnost pobočných spolků (krajských svazů juda) Článek 69. Právní osobnost (1) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda mají vlastní právní osobnost a svéprávnost, tedy způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat), a jednají tak v právních vztazích svým jménem. (2) Právní osobnost krajských svazů juda jako pobočných spolků se odvozuje od právní osobnosti Českého svazu juda jako hlavního spolku. (3) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda mohou nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat) v rozsahu určeném těmito stanovami. (4) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda jednají svým jménem a mají právní osobnost v rámci výkonu samostatné působnosti (čl. 67). (5) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda mohou v rámci výkonu samostatné působnosti samostatně svým jménem právně jednat a vstupovat tak do právních vztahů, být nositeli práv a povinností z těchto právních vztahů a činit úkony ke změně či zániku takových práv a povinností. Pobočné spolky Českého svazu juda tak mají právo samostatně v rámci samostatné působnosti nabývat majetek do svého vlastnictví a samostatně s takovým majetkem disponovat.
Článek 70. Odpovědnost krajských svazů juda (1) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda nesou vlastní samostatnou odpovědnost z právních vztahů založených v rámci výkonu samostatné působnosti, kdy jednají svým jménem na základě vlastní právní osobnosti.
Strana 57
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Spolek Český svaz juda neručí za závazky krajských svazů juda jako svých pobočných spolků vzniklé v souvislosti s výkonem samostatné působnosti, kdy pobočný spolek (krajský svaz juda) jedná vlastním jménem na základě vlastní právní osobnosti.
Článek 71. Vázanost právní osobnosti pobočného spolku na právní osobnosti spolku (1)
Zrušením spolku se bez dalšího zrušují i krajské svazy juda jako jeho pobočné spolky.
(2) Spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny krajské svazy juda jako jeho pobočné spolky.
ODDÍL ČTVRTÝ Orgány pobočných spolků (krajských svazů juda) Článek 72. Druhy orgánů (1) Základními orgány každého krajského svazu juda jako pobočného spolku Českého svazu juda jsou: a) b) c) d)
krajské shromáždění delegátů předseda krajského svazu juda místopředseda krajského svazu juda krajská kontrolní komise
(2) Krajské svazy juda jako pobočné spolky Českého svazu juda mohou při výkonu samostatné i přenesené působnosti vytvářet i jiné své orgány. (3) Není-li dále u jednotlivých orgánů krajského svazu juda uvedeno jinak, použije se přiměřeně úprava pro obdobné orgány spolku a pro orgány spolku obecně.
Článek 73. Krajské shromáždění delegátů (1) Krajské shromáždění delegátů plní působnost členské schůze a je nejvyšším orgánem krajského svazu juda jako pobočného spolku Českého svazu juda. (2)
Krajské shromáždění delegátů se schází pravidelně nejméně jednou za 4 roky.
(3) Zasedání krajského shromáždění delegátů svolává předseda krajského svazu juda, v jeho nepřítomnosti místopředseda krajského svazu juda. Pokud nesvolá předseda nebo místopředseda krajského svazu juda zasedání krajského shromáždění delegátů, je oprávněn jej svolat předseda nebo kterýkoliv člen krajské kontrolní komise.
Strana 58
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (4) Mimořádné zasedání krajského shromáždění delegátů musí být svoláno za obdobných podmínek jako mimořádné zasedání shromáždění delegátů spolku. (5) Při svolání zasedání krajského shromáždění delegátů se postupuje obdobně jako při svolávání zasedání shromáždění delegátů spolku. (6)
Krajské shromáždění delegátů vykonává samostatnou působnost krajského svazu juda.
(7)
Do působnosti krajského shromáždění delegátů patří: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
k) l) m)
vydávání a schvalování interních pravidel krajského svazu juda, projednání a schvalování výsledku hospodaření krajského svazu juda za uplynulé období, projednání a schvalování účetní závěrky krajského svazu juda, projednání a schvalování zprávy o činnosti krajského svazu juda za uplynulé období, projednání a schvalování zprávy krajské kontrolní komise za uplynulé období, rozhodování o změně nebo zrušení rozhodnutí přijatého předsedou nebo místopředsedou krajského svazu juda při výkonu samostatné působnosti, rozhodování o rozdělení a užití zisku a jiných získaných finančních prostředků, popřípadě o způsobu úhrady ztráty krajského svazu juda, volba a odvolání předsedy a místopředsedy krajského svazu juda, volba a odvolání členů krajské kontrolní komise, včetně volby předsedy krajské kontrolní komise, rozhodování o odměnách a jiných funkčních požitcích členů orgánů krajského svazu juda, pokud tyto nevyplývají přímo z interních pravidel krajského svazu juda přijatých nebo schválených krajským shromážděním delegátů, rozhodování o souhlasu s uzavřením smlouvy s krajským svazem juda v případech, kdy je takový souhlas podmínkou uzavření smlouvy, rozhodování o zřízení nebo zrušení orgánu krajského svazu juda neuvedeného ve stanovách, rozhodování o dalších otázkách, které stanovy zahrnují do působnosti krajského shromáždění delegátů.
(8) Při volbě člena orgánu se použijí obdobně ustanovení upravující postup při volbě členů orgánů uvedených ve stanovách s celostátní působností. (9) Delegátem na krajském shromáždění delegátů může být pouze člen s rozhodovacími právy v působnosti daného krajského svazu juda. (10) Volenými delegáty na zasedání krajského shromáždění delegátů jsou delegáti, které volí členská schůze nebo jiný obdobný orgán člena spolku v působnosti daného krajského svazu juda, který je právnickou osobou s přímým členstvím (klubem), s rozhodovacími právy, případně jsou vybráni těmito právnickými osobami jinak dle pravidel uvedených ve stanovách nebo v jiné obdobné úpravě základních interních pravidel dané právnické osoby, a které volí členská schůze členů s rozhodovacími právy, kteří jsou fyzickými osobami v přímé působnosti Českého svazu juda, protože nejsou členy a nepodílí se na činnosti žádné právnické osoby, která je členem spolku s přímým členstvím (klubu), a mají bydliště v územní působnosti daného krajského svazu juda. (11) Nevolení delegáti jsou delegáty na zasedání krajského shromáždění delegátů z titulu své funkce člena orgánu krajského svazu juda. Nevolenými delegáty s hlasem rozhodným jsou ti Strana 59
ČSJu – návrh stanov dle NOZ členi spolku s rozhodovacími právy, kteří vykonávají v rozhodný den funkci předsedy daného krajského svazu juda a funkci místopředsedy daného krajského svazu juda. Nevolenými delegáty s hlasem poradním jsou členi spolku s rozhodovacími právy, kteří vykonávají v rozhodný den funkci člena některého jiného orgánu krajského svazu juda. (12) Pro delegáty na zasedání krajského shromáždění delegátů jinak platí obdobně to, co je uvedeno ohledně delegátů na zasedání shromáždění delegátů spolku. Rozdíl je v tom, že delegáty na krajskou konferenci volí členové s rozhodovacími právy, kteří jsou právnickými osobami s přímým členstvím (tj. oddíly, kluby, apod.) v působnosti daného krajského svazu juda, a to na svých členských schůzích či obdobných orgánech, kdy právo volit delegáty mají členové spolku s rozhodovacími právy, kteří jsou členy takové právnické osoby nebo se na její činnosti podílí. (13) Pro rozhodování krajského shromáždění delegátů se použije obdobně úprava rozhodování shromáždění delegátů spolku. Krajské shromáždění delegátů rozhoduje ve všech věcech prostou většinou hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným. (14) Rozhodnutí krajského shromáždění delegátů jsou závazná pro všechny členy v působnosti daného krajského svazu juda a orgány daného krajského svazu juda. (15) Rozhodnutí krajského shromáždění delegátů nad rámec samostatné působnosti krajského svazu juda jsou neúčinné. (16) V dalším zde neuvedeném platí obdobně úprava týkající se shromáždění delegátů spolku.
Článek 74. Předseda krajského svazu juda (1)
Předseda krajského svazu juda je výkonným orgánem krajského svazu juda.
(2) Předseda krajského svazu juda je statutárním orgánem krajského svazu juda jako pobočného spolku Českého svazu juda. (3) Předseda krajského svazu juda vykonává samostatnou působnost i přenesenou působnost krajského svazu juda jako pobočného spolku Českého svazu juda. (4)
Funkční období předsedy krajského svazu juda je čtyři roky.
(5) Do výlučné působnosti předsedy krajského svazu juda patří řízení činnosti krajského svazu juda. (6)
Do působnosti předsedy krajského svazu juda patří zejména: a) b) c) d) e) f)
řízení činnosti krajského svazu juda, zastupování krajského svazu juda navenek, provádění právního jednání za krajský svaz juda, zabezpečení řádného vedení účetnictví krajského svazu juda, zpracovávaní účetní závěrky krajského svazu juda a její předkládání ke schválení krajskému shromáždění delegátů a krajské kontrolní komisi, zpracovávání zpráv o stavu majetku krajského svazu juda a jejich předkládání ke schválení krajskému shromáždění delegátů, Strana 60
ČSJu – návrh stanov dle NOZ g) h) i) j) k)
l)
m) n) o) p)
vykonávání působnosti zaměstnavatele za krajský svaz juda ve vztahu k osobám v pracovněprávním či obdobném poměru ke krajskému svazu juda, jmenování ekonoma krajského svazu juda nebo předsedy a členů krajské hospodářské komise, rozhodování o nakládání s majetkem krajského svazu juda a disponování s majetkem krajského svazu juda za podmínek stanovených stanovami, zřizování krajských odborných orgánů a jmenování jejich členů, zveřejňování údajů o počtu členů s rozhodovacími právy v působnosti krajského svazu juda k rozhodnému dni pro účely zasedání krajského shromáždění delegátů, stanovení počtu hlasů, jimiž disponují delegáti s klouzavým počtem hlasů na základě počtu členů s rozhodovacími právy k rozhodnému dni pro účely zasedání krajského shromáždění delegátů, svolávání zasedání krajského shromáždění delegátů za podmínek stanovených těmito stanovami, jmenování zatímních členů orgánů krajského svazu juda, řízení a kontrolování činnosti orgánů krajského svazu juda, vyjma krajské kontrolní komise, rozhodování o dalších otázkách, které svou povahou náleží do působnosti výkonného orgánu krajského svazu juda.
(7) Jakkoliv disponovat (nakládat) s majetkem krajského svazu juda nad majetkovou hodnotu stanovenou v krajské ekonomické směrnici nebo stanovenou rozhodnutím krajského shromáždění delegátů může předseda krajského svazu juda pouze na základě předchozího souhlasu krajského shromáždění delegátů. (8) Jednání za krajský svaz juda se u písemných právních jednání týkajících se tohoto krajského svazu juda děje tak, že k napsanému nebo natištěnému názvu daného pobočného spolku Českého svazu juda připojí jednající předseda krajského svazu juda své jméno, označení funkce a podpis. (9) Předsedou krajského svazu juda může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky pro výkon funkce člena představenstva spolku. (10) V případě zániku funkce předsedy krajského svazu juda v průběhu funkčního období jmenuje zatímního předsedu krajského svazu juda představenstvo spolku. (11)
Předseda krajského svazu juda nemůže být členem krajské kontrolní komise.
(12) Předseda krajského svazu juda může uzavřít smlouvu se spolkem nebo s krajským svazem juda jako pobočným spolkem, jež by měla nebo mohla mít jakýkoliv majetkový dopad pro spolek nebo pro krajský svaz juda, pouze na základě předchozího souhlasu příslušného orgánu spolku. Souhlas musí mít písemnou formu a musí být udělen před uzavřením smlouvy. Příslušným orgánem ve vztahu ke spolku je shromáždění delegátů spolku a ve vztahu ke krajskému svazu juda jako pobočnému spolku je krajské shromáždění delegátů.
Článek 75. Místopředseda krajského svazu juda (1) Místopředseda krajského svazu juda zastupuje předsedu krajského svazu juda v jeho nepřítomnosti. Strana 61
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Místopředseda krajského svazu juda může jednat jménem pobočného spolku (krajského svazu juda) při výkonu samostatné působnosti jen na základě pověření uděleného mu předsedou krajského svazu juda. Ve výjimečných případech může pověřit místopředsedu k jednání za pobočný spolek (krajský svaz juda) ve věci spadající do samostatné působnosti tohoto pobočného spolku krajské shromáždění delegátů. (3) Místopředseda krajského svazu juda vykonává samostatnou působnost i přenesenou působnost dle pokynů předsedy krajského svazu juda. (4)
Funkční období místopředsedy krajského svazu juda je čtyři roky.
(5) Místopředsedou krajského svazu juda může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky pro výkon funkce člena představenstva. (6) V případě zániku funkce místopředsedy krajského svazu juda v průběhu funkčního období jmenuje zatímního místopředsedu krajského svazu juda předseda krajského svazu juda. (7)
Místopředseda krajského svazu juda nemůže být členem krajské kontrolní komise.
(8) Místopředseda krajského svazu juda může uzavřít smlouvu se spolkem nebo s krajským svazem juda jako pobočným spolkem, jež by měla nebo mohla mít jakýkoliv majetkový dopad pro spolek nebo pro krajský svaz juda, pouze za stejných podmínek jako předseda krajského svazu juda.
Článek 76. Krajská kontrolní komise (1) Krajská kontrolní komise je kontrolním orgánem krajského svazu juda jako pobočného spolku Českého svazu juda. (2) Krajská kontrolní komise se schází pravidelně nejméně dvakrát za kalendářní rok, jinak dle potřeby. (3) Do výlučné působnosti krajské kontrolní komise patří kontrola hospodaření krajského svazu juda. Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost krajského svazu juda, všech jeho orgánů a členů spolku v působnosti daného krajského svazu juda jako pobočného spolku. (4) Krajská kontrolní komise odpovídá pouze krajskému shromáždění delegátů a je nezávislá na ostatních orgánech krajského svazu juda. (5)
Krajská kontrolní komise vykonává samostatnou působnost i přenesenou působnost.
(6)
Do působnosti krajské kontrolní komise v samostatné působnosti patří zejména: a) b) c)
d)
kontrola hospodaření krajského svazu juda, kontrola vedení účetnictví krajského svazu juda, kontrola plnění podmínek dotačních a jiných obdobných programů při čerpání finančních prostředků z těchto zdrojů v rámci samostatné působnosti krajského svazu juda, zpracováváni zpráv o činnosti při kontrole hospodaření krajského svazu juda a jejich předkládání krajskému shromáždění delegátů, Strana 62
ČSJu – návrh stanov dle NOZ e) f) g) h) (7)
zpracování zpráv k účetním závěrkám krajského svazu juda a jejich předkládání krajskému shromáždění delegátů, upozorňování předsedy krajského svazu juda na zjištěné nedostatky v hospodaření krajského svazu juda, vyžadování zjednání nápravy zjištěných nedostatků v hospodaření krajského svazu juda a ve vedení jeho účetnictví, řešení dalších otázek týkajících se hospodaření krajského svazu juda.
Do působnosti krajské kontrolní komise v přenesené působnosti patří zejména: a) b)
c) d) e)
f)
g)
kontrola hospodaření spolku na území daného kraje a členy spolku v jejich působnosti, kontrola plnění podmínek dotačních a jiných obdobných programů při čerpání finančních prostředků z těchto zdrojů rozdělovaných spolkem na území daného kraje a členy spolku v jejich působnosti, zpracováváni zpráv o činnosti při kontrole hospodaření s majetkem spolku a jejich předkládání kontrolní komisi spolku, zpracovávání zpráv k účetním závěrkám krajského svazu juda a jejich předkládání kontrolní komisi spolku, informování kontrolní komise spolku a představenstva spolku o zjištěných nedostatcích při hospodaření krajského svazu juda, a to jak s majetkem spolku, tak i s majetkem v samostatné působnosti krajského svazu juda, informování kontrolní komise spolku a představenstva spolku o přijatých opatřeních k odstranění zjištěného závadného stavu v hospodaření krajského svazu juda, informování kontrolní komise spolku a představenstva spolku o odstranění zjištěného závadného stavu v hospodaření krajského svazu juda.
(8) Krajská kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od předsedy a místopředsedy krajského svazu juda, jakož i od jakéhokoliv jiného orgánu krajského svazu juda a člena spolku v působnosti daného krajského svazu juda jakékoliv informace týkající se hospodaření spolku a hospodaření krajského svazu juda. (9) Členové krajské kontrolní komise jsou oprávněni v rámci své uzemní, osobní a věcné působnosti nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti spolku a kontrolovat, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a v rámci přenesené působnosti, zda činnost spolku se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a rozhodnutími shromáždění delegátů, a v rámci samostatné působnosti, zda činnost krajského svazu juda se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a rozhodnutími krajského shromáždění delegátů. (10) Každý člen spolku v působnosti daného krajského svazu juda nebo orgán krajského svazu juda je povinen bez zbytečného odkladu oznámit krajské kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření spolku nebo hospodaření krajského svazu juda. (11) Krajská kontrolní komise je povinna bezodkladně prošetřit každý podnět týkající se jakýchkoliv nedostatků v hospodaření spolku v rámci své uzemní, osobní a věcné působnosti a jakýchkoliv nedostatků v hospodaření krajských svazů juda. (12) Krajská kontrolní komise má právo požadovat od členů spolku v působnosti daného krajského svazu juda a od orgánů krajského svazu juda sjednání nápravy při zjištění nedostatků Strana 63
ČSJu – návrh stanov dle NOZ v hospodaření spolku a krajských svazů juda ve stanovené lhůtě. Požadavek krajské kontrolní komise na zjednání nápravy v hospodaření krajského svazu juda je závazný pro všechny členy spolku v působnosti daného krajského svazu juda a pro orgány daného krajského svazu juda, vyjma krajského shromáždění delegátů. (13) Pro složení krajské kontrolní komise platí obdobně úprava složení kontrolní komise spolku, s tím, že předsedu krajské kontrolní komise a členy krajské kontrolní komise volí krajské shromáždění delegátů. (14) Pro svolávání a rozhodování krajské kontrolní komise platí obdobně úprava svolávání a rozhodování kontrolní komise spolku. (15) Pro vedení evidence krajské kontrolní komise platí obdobně úprava vedení evidence kontrolní komisí spolku, s tím rozdílem, že evidence musí být vedena ve třech vyhotoveních, kdy jedno vyhotovení dané evidence s aktualizací ke konci kalendářního roku musí být předáno předsedovi krajského svazu juda a druhé generálnímu sekretáři spolku za účelem archivace, a to v obou případech do 60 dnů od konce daného kalendářního roku. (16) Člen krajské kontrolní komise může uzavřít smlouvu se spolkem nebo s krajským svazem juda, jež by měla nebo mohla mít jakýkoliv majetkový dopad pro spolek nebo pro krajský svaz juda jako pobočný spolek Českého svazu juda, pouze za stejných podmínek jako předseda krajského svazu juda.
V.
ČÁST
HOSPODAŘENÍ Článek 77. Úvodní ustanovení (1)
Český svaz juda hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem, který mu byl svěřen.
(2)
Spolek může nabývat majetek bez omezení.
(3) Každý člen spolku a každý orgán spolku je povinen nakládat s majetkem spolku nebo s majetkem, který byl spolku svěřen, s péčí řádného hospodáře. V pochybnostech má každý člen spolku a každý člen orgánu spolku povinnost prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře. (4) Podrobná pravidla pro hospodaření s majetkem spolku a s majetkem, který byl spolku svěřen, upraví ekonomická směrnice spolku. (5) Ekonomická směrnice spolku může stanovit určitou majetkovou hodnotu jako limit, do kterého může oprávněný orgán disponovat (nakládat) samostatně s majetkem spolku, a nad který může oprávněný orgán disponovat (nakládat) s majetkem spolku pouze na základě předchozího souhlasu příslušného jiného orgánu. (6) Krajské svazy juda jako pobočné spolky (organizační jednotky) spolku hospodaří samostatně s majetkem nabytým při výkonu samostatné působnosti na základě jednání vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Český svaz juda ani jeho orgány nemají právo zasahovat do Strana 64
ČSJu – návrh stanov dle NOZ vlastního hospodaření pobočných spolků (krajských svazu juda), ale spolek má právo prostřednictvím svých orgánů kontrolovat hospodaření pobočných spolků (krajských svazu juda) včetně hospodaření s majetkem ve výlučné působnosti pobočných spolků (krajských svazu juda). (7) Podrobná pravidla pro hospodaření s majetkem ve výlučné působnosti krajského svazu juda jako pobočného spolku (organizační jednotky) mohou být upravena ekonomickou směrnicí pobočného spolku (krajského svazu juda) nebo jinými interními pravidly pobočného spolku (krajského svazu juda) vydanými v jeho samostatné působnosti. (8) Při hospodaření s majetkem musí spolek i pobočné spolky (krajské svazy juda) dodržovat zákony a předpisy právního řádu České republiky.
Článek 78. Účetnictví (1) Spolek je účetní jednotkou ve smyslu právní úpravy v právním řádu České republiky a účtuje tak o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. (2) Pobočné spolky (krajské svazy juda) jako organizační jednotky spolku při výkonu samostatné působnosti, kdy jednají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě vlastní právní osobnosti, jsou samostatnou účetní jednotkou ve smyslu právní úpravy v právním řádu České republiky. (3) Spolek i pobočné spolky (krajské svazy juda) jako organizační jednotky spolku při výkonu samostatné působnosti, kdy jednají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě vlastní právní osobnosti, jsou povinny vést řádně účetnictví dle požadavků platné právní úpravy v právním řádu České republiky. Dle platné právní úpravy v právním řádu České republiky ke dni přijetí těchto stanov, mohou vést spolek i pobočné spolky (krajské svazy juda) jako jeho organizační jednotky v samostatné působnosti, kdy jednají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě vlastní právní osobnosti, účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
Článek 79. Daně (1)
Spolek je daňovým subjektem.
(2)
Za řádné plnění daňových povinností odpovídá představenstvo.
(3) Pobočné spolky (krajské svazy juda) jako organizační jednotky spolku při výkonu samostatné působnosti, kdy jednají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě vlastní právní osobnosti, jsou v daném rozsahu samostatnými daňovými subjekty ve smyslu právní úpravy v právním řádu České republiky. (4) Za řádné plnění daňových povinností každého jednotlivého pobočného spolku (krajského svazu juda) jako organizační jednotky spolku při výkonu samostatné působnosti, kdy pobočný spolek (krajský svaz juda) jedná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě vlastní právní osobnosti, odpovídá předseda krajského svazu juda.
Strana 65
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 80. Členské příspěvky (1) Členové s rozhodovacími právy, členové se závodně-aktivním členstvím a členové s rekreačně-aktivním členstvím jsou povinni platit členské příspěvky. (2)
Výši členských příspěvků stanoví plénum Českého svazu juda.
(3) Výše členských příspěvků se stanoví zpravidla na období jednoho kalendářního roku. Nerozhodne-li plénum jinak, platí výše členských příspěvků i pro následující kalendářní rok. (4) Výše členských příspěvků může být stanovena v rozdílné výši pro členy se závodněaktivním členstvím a pro členy s rekreačně-aktivním členstvím. (5) Výše členských příspěvků může být stanovena v rozdílné výši pro různé věkové kategorie členů na základě rozhodnutí shromáždění delegátů spolku. (6) Ve výjimečných individuálních případech, zejména z důvodu sociálních, zdravotních nebo mimořádných zásluh o rozvoj a propagaci juda, může výkonný výbor konkrétnímu členu spolku snížit výši členského příspěvku nebo placení zcela prominout. Na takového člena se pohlíží, jako by platil členské příspěvky. (7) Nerozhodne-li shromáždění delegátů nebo plénum jinak, jsou členské příspěvky splatné do konce třetího kalendářního měsíce roku, za který se členské příspěvky platí. (8) Interní pravidla spolku mohou upravit finanční sankce pro případ prodlení s úhradou členských příspěvků. (9) Členské příspěvky jsou příjmem spolku. Interní pravidla spolku mohou upravit podmínky pro přerozdělení části vybraných členských příspěvků na jednotlivé pobočné spolky (krajské svazy juda). (10) Zaplacené členské příspěvky se nevrací. V případě zániku členství nebo změny členství nevzniká nárok na vrácení zaplaceného členského příspěvku nebo jeho poměrné části. (11) Výběr členských příspěvků od členů s odvozeným členstvím zabezpečují členové s přímým členstvím, kteří jsou právnickou osobou, ohledně těch členů s odvozeným členstvím, kteří jsou jejich členy nebo se na jejich činnosti podílí. Interní pravidla spolku mohou upravit finanční sankce pro případ porušení povinnosti vybírat členské příspěvky od členů s odvozeným členstvím. (12) Jakákoliv plnění ze strany spolku mohou být podmíněna řádným zaplacením členského příspěvku. (13) Nezaplacením členských příspěvků do konce příslušného kalendářního roku, za který se členské příspěvky platí, se mění posledním dnem příslušného kalendářního roku členství daného člena spolku z členství s rozhodovacími právy na členství bez rozhodovacích práv.
Strana 66
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
VI. ČÁST PŘEMĚNY SPOLKU ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení Článek 81. Druhy přeměn spolku (1)
Přeměnu spolku je možné uskutečnit: a)
fúzí
b)
i. smlouvou o sloučení spolků, ii. smlouvou o splynutí spolků, rozdělením i. založením nových spolků, ii. sloučením.
(2) Přeměnou spolku nezanikají práva a povinnosti spolku, ale tato přechází na právního nástupce spolku.
ODDÍL DRUHÝ Fúze Článek 82. Druhy fúzí (1)
Fúze (spojení s jiným spolkem) spolku se může uskutečnit: a) b)
sloučením spolku s jiným spolkem nebo jinými spolky, nebo splynutím spolku s jiným spolkem nebo s jinými spolky.
(2) Fúze spolku s jiným spolkem nebo jinými spolky se může uskutečnit na základě smlouvy o fúzi mezi zúčastněnými spolky.
Článek 83. Smlouvy o fúzi (1) Fúze spolku s jiným spolkem nebo jinými spolky se může uskutečnit na základě těchto smluv o fúzi: a) b) (2)
smlouvou o sloučení spolků smlouvou o splynutí spolků
Smlouva o sloučení spolků musí obsahovat alespoň: a)
údaje o názvu , sídle a identifikačním čísle každého ze zúčastněných spolků, Strana 67
ČSJu – návrh stanov dle NOZ b) c) d) (3)
údaj o tom, který spolek zaniká a který spolek je nástupnickým spolkem, rozhodný den, tj. den kdy dochází k zániku zanikajícího spolku a přechodu jeho práv a povinností na nástupnický spolek, pokud dojde při sloučení ke změně stanov nástupnického spolku, tak i ujednání o této změně stanov.
Smlouva o splynutí spolků musí obsahovat alespoň: a) b) c) d)
údaje o názvu , sídle a identifikačním čísle každého ze zúčastněných spolků, údaj o tom, který spolek zaniká a který spolek je nástupnickým spolkem, rozhodný den, tj. den, kdy dochází k zániku fúzujících spolků a přechodu jejich práv a povinností na nástupnický spolek, ujednání o stanovách nástupnického spolku.
(4) Přílohou smlouvy o fúzi musí být zpráva vyhotovená statutárními orgány zúčastněných spolků vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky fúze.
Článek 84. Schválení smlouvy o fúzi (1) Smlouvu o fúzi schvaluje shromáždění delegátů spolku a členské schůze nebo shromáždění delegátů všech zúčastněných spolků. (2) Minimálně 30 dnů před zasedáním krajských shromáždění delegátů, které mají volit delegáty na shromáždění delegátů, kterému bude předložen ke schválení návrh smlouvy o fúzi, musí být všem členům spolku zpřístupněny: a) b) c) d)
návrh smlouvy o fúzi, stanovy nástupnického spolku, výkaz majetku a závazků všech zúčastněných spolků ne starší šesti měsíců a zpráva vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky fúze.
(3) Smlouvu o fúzi schvaluje shromáždění delegátů spolku, které může návrh smlouvy pouze schválit nebo odmítnout. (4) O schválení smlouvy o fúzi rozhoduje shromáždění delegátů alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným. (5) Pokud stanovy nástupnického spolku zakládají nebo ruší některým členům zanikajícího spolku zvláštní druh členství, vyžaduje se k platnosti usnesení o schválení smlouvy o fúzi i souhlasné oddělené hlasování těchto členů.
Článek 85. Zveřejnění záměru fúze (1) Spolky zúčastněné na fúzi musí zveřejnit nejméně třicet dnů před konáním shromáždění delegátů nebo členských schůzí, jež budou rozhodovat o schválení návrhu smlouvy o fúzi společné prohlášení, ze kterého musí být zřejmé, jakých spolků se fúze týká a jaký spolek se stane nástupnickým spolkem.
Strana 68
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Spolky zúčastněné na fúzi doručí oznámení dle odstavce 1 tohoto článku všem známým věřitelům.
Článek 86. Uzavření smlouvy o fúzi (1) Smlouva o fúzi je uzavřená okamžikem, kdy návrh smlouvy o fúzi schválí členská schůze nebo shromáždění delegátů posledního ze zúčastněných spolků. (2) Ten, kdo za spolek podepisuje smlouvu o fúzi, připojí k podpisu kromě další náležitostí také údaj o tom, že návrh smlouvy o fúzi schválilo shromáždění delegátů spolku a kdy se tak stalo.
Článek 87. Soudní přezkum fúze (1) Návrh, aby soud vyslovil neplatnost smlouvy o fúzi, může být podán pouze společně s návrhem na neplatnost usnesení shromáždění delegátů, kterým byl schválen návrh dané smlouvy o fúzi. (2) Právo domáhat se u soudu určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, kterým byl schválen návrh smlouvy o fúzi a neplanosti smlouvy o fúzi má jen zúčastněný spolek nebo osoba oprávněna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů.
Článek 88. Zápis fúze (1) Návrh na zápis fúze spolku do příslušného rejstříku podávají společně všechny spolky zúčastněné na fúzi. U fúze na základě smlouvy o splynutí podepisují návrh na zápis fúze do příslušného rejstříku také členové statutárního orgánu nástupnického spolku. (2) Není-li návrh dle odstavce 1 tohoto článku podán u příslušného orgánu pověřeného vedením rejstříku do šesti měsíců ode dne, kdy byla smlouva o fúzi uzavřena, může ten ze zúčastněných spolků, který byl připraven návrh podat, od smlouvy o fúzi odstoupit. (3) Nepodají-li zúčastněné spolky návrh dle odstavce 1 tohoto článku do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o fúzi uzavřena, platí, že od smlouvy o fúzi odstoupily všechny zúčastněné spolky. (4) Zápisem fúze do příslušeného veřejného rejstříku nabývají členové zanikajícího spolku členství v nástupnickém spolku.
Strana 69
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
ODDÍL TŘETÍ Rozdělení Článek 89. Formy rozdělení (1)
Rozdělení spolku se může uskutečnit: a) b)
(2)
rozdělením se založením nových spolků, nebo rozdělením sloučením s jinými spolky bez založení nových spolků.
Rozdělení spolku se může uskutečnit na základě smlouvy o rozdělení.
Článek 90. Smlouva o rozdělení (1)
Smlouva o rozdělení spolku musí obsahovat alespoň: a) b) c) d) e) f)
údaje o názvu, sídle a identifikačním čísle každého ze zúčastněných spolků, údaj o tom, který spolek zaniká a které spolky jsou nástupnickými spolky, určení, jaký majetek a závazky zanikajícího spolku přejímají nástupnické spolky, určení, kteří zaměstnanci zanikajícího spolku se stávají zaměstnanci jednotlivých nástupnických spolků, rozhodný den, tj. den, kdy dochází k zániku zanikajícího spolku a přechodu jeho práv a povinností na nástupnické spolky, pokud dojde při rozdělení sloučením ke změně stanov některého z nástupnických spolků, tak i ujednání o této změně stanov.
(2) Nestanoví-li smlouva o rozdělení jinak, nabývá každý člen zanikajícího spolku ke dni účinnosti rozdělení členství ve všech nástupnických spolcích.
Článek 91. Projekt rozdělení (1) Při rozdělení spolku se založením nových spolků musí spolek vyhotovit projekt rozdělení. (2)
Projekt rozdělení musí obsahovat alespoň: a) b) c) d) e) f)
údaje o názvu, sídle a identifikačním čísle každého ze zúčastněných spolků, údaj o tom, který spolek je zanikající, a které spolky jsou nástupnické, určení, jaký majetek a závazky zanikajícího spolku přejímají nástupnické spolky, určení, kteří zaměstnanci zanikajícího spolku se stávají zaměstnanci jednotlivých nástupnických spolků, návrh stanov nástupnických spolků, rozhodný den, tj. den, kdy dochází k zániku zanikajícího spolku vzniku nových nástupnických spolků, a kdy dochází k přechodu práv a povinností zanikajícího spolku na nástupnické spolky.
Strana 70
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (2) Nestanoví-li projekt rozdělení jinak, nabývá každý člen zanikajícího spolku ke dni účinnosti rozdělení členství ve všech nástupnických spolcích.
Článek 92. Společně ke smlouvě o rozdělení a projektu rozdělení (1) Není-li ze smlouvy o rozdělení nebo z projektu rozdělení zřejmé, jaký majetek přechází z rozdělovaného spolku na nástupnické spolky, platí, že nástupnické spolky jsou spoluvlastníky takového majetku. (2) Není-li ze smlouvy o rozdělení nebo z projektu rozdělení zřejmé, jaké závazky přechází z rozdělovaného spolku na nástupnické spolky, platí, že nástupnické spolky jsou z těchto závazků zavázány společně a nerozdílně.
Článek 93. Schválení rozdělení (1)
Smlouvu o rozdělení a projekt rozdělení schvaluje shromáždění delegátů spolku.
(2)
Při rozdělení sloučením se postupuje obdobně dle ustanovení o fúzi.
(3) Při rozdělení se založením nových spolků představenstvo vyhotoví s projektem rozdělení i zprávu vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky rozdělení spolku. (4) Minimálně 30 dnů před zasedáním krajských shromáždění delegátů, které mají volit delegáty na shromáždění delegátů, kterému bude předložen ke schválení návrh smlouvy o rozdělení nebo projekt rozdělení, musí být všem členům spolku zpřístupněny: a) b) c) d) e) f) g)
návrh smlouvy o rozdělení nebo projekt rozdělení, stanovy nástupnického spolku u rozdělení sloučením, výkaz majetku a závazků všech zúčastněných spolků ne starší šesti měsíců u rozdělení sloučením, výkaz majetku a závazků rozdělovaného spolku u rozdělení se vznikem nových spolků, zahajovací rozvahy nástupnických spolků při rozdělení se vznikem nových spolků, návrh stanov nástupnických spolků při rozdělení se vznikem nových spolků, zpráva vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky rozdělení.
(5) Smlouvu o rozdělení nebo projekt rozdělení schvaluje shromáždění delegátů spolku, které může návrh smlouvy o rozdělení nebo projekt rozdělení pouze schválit nebo odmítnout. (6) O schválení smlouvy o rozdělení nebo projektu rozdělení rozhoduje shromáždění delegátů alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným. (7) Pokud stanovy nástupnického spolku zakládají nebo ruší některým členům zanikajícího spolku zvláštní druh členství, vyžaduje se k platnosti usnesení o schválení smlouvy o rozdělení nebo projektu rozdělení i souhlasné oddělené hlasování těchto členů.
Strana 71
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (8) Pokud mají podle smlouvy o rozdělení nebo projektu rozdělení nabýt členství v některém nástupnickém spolku jen někteří členové rozdělovaného spolku, vyžaduje se k platnosti usnesení o schválení smlouvy o rozdělení nebo projektu rozdělení i souhlasné oddělené hlasování těchto členů.
Článek 94. Zveřejnění záměru rozdělení (1) Spolek musí zveřejnit oznámení, v němž uvede, jakého spolku se rozdělení týká a které spolky se stanou nástupnickými spolky. Oznámení musí obsahovat i upozornění věřitelů, že mají právo na to, aby jim kterýkoliv ze zúčastněných spolků sdělil do jednoho měsíce od obdržení žádosti, jaké jmění přechází rozdělením na jednotlivé nástupnické spolky. (2)
Spolek doručí oznámení dle odstavce 1 tohoto článku všem známým věřitelům.
Článek 95. Uzavření smlouvy o rozdělení Pro uzavření smlouvy o rozdělení platí obdobně ustanovení týkající se uzavření smlouvy o fúzi.
Článek 96. Schválení projektu rozdělení Projekt rozdělení je schválen, jakmile bylo shromážděním delegátů přijato rozhodnutí o přijetí projektu rozdělení.
Článek 97. Zápis rozdělení (1) Návrh na zápis rozdělení spolku na základě projektu rozdělení podává do příslušného rejstříku rozdělovaný spolek. (2) Nepodá-li rozdělovaný spolek návrh dle odstavce 1 tohoto článku do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí o rozdělení přijato, ruší se marným uplynutím této lhůty rozhodnutí o rozdělení. (3) Návrh na zápis rozdělení sloučením na základě smlouvy o rozdělení podává společně rozdělovaný spolek i nástupnický spolek. (4) Není-li návrh dle odstavce 3 tohoto článku podán u příslušného orgánu pověřeného vedením rejstříku do šesti měsíců ode dne, kdy byla smlouva o rozdělení uzavřena, může ten ze zúčastněných spolků, který byl připraven návrh podat, od smlouvy o rozdělení odstoupit. (5) Nepodají-li zúčastněné spolky návrh dle odstavce 3 tohoto článku do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o rozdělení uzavřena, platí, že od smlouvy o fúzi odstoupily všechny zúčastněné spolky.
Strana 72
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 98. Ručení (1) Každý z nástupnických spolků ručí společně s ostatními nástupnickými spolky za závazky přešlé z rozdělovaného spolku na další nástupnické spolky. (2) Pokud si dá rozdělovaný spolek ocenit své jmění posudkem soudem ustanoveného znalce, a to včetně odděleného ocenění jmění přecházejícího na jednotlivé nástupnické spolky, a splní povinnost zveřejnit záměr rozdělení, ručí každý nástupnický spolek za závazky přešlé z rozdělovaného spolku na další nástupnické spolky pouze do výše čistého jmění nabytého rozdělením. (3) Věřitel spolku zúčastněného na rozdělení může ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis rozdělení stal vůči němu účinný, přihlásit svou pohledávku, a v takovém případě má právo na dostatečnou jistotu, pokud prokáže, že se dobytnost jeho pohledávky zhorší. Věřitel, který obdržel jistotu, nemůže uplatnit právo z ručení dle odstavců 1 a 2 tohoto článku. (4) Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením spolku dotčeny, má právo, aby mu kterýkoliv ze spolků zúčastněných na rozdělení ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení žádosti sdělil, jaké jmění přechází rozdělením na jednotlivé nástupnické spolky.
Článek 99. Plnění závazků (1) Nedostane-li se dlužníkovi zaniklého spolku sdělení, kdo je po rozdělení jeho věřitelem, může plnit kterémukoliv z nástupnických spolků. (2) Nedostane-li se věřiteli zaniklého spolku sdělení, kdo je po rozdělení spolku jeho dlužníkem, může požadovat plnění od kteréhokoliv z nástupnických spolků.
VII. ČÁST ZRUŠENÍ SPOLKU BEZ PRÁVNÍHO NÁSTUPNICTVÍ Článek 100. Způsoby zrušení spolku bez právního nástupnictví (1) Spolek se zrušuje dobrovolným rozpuštěním na základě rozhodnutí o zrušení spolku příslušným orgánem spolku. (2) Za podmínek stanovených zákonem dle platného právního řádu České republiky se spolek zrušuje dnem právní moci rozhodnutí soudu o zrušení spolku. (3) Pokud to stanoví zákon dle platného právního řádu České republiky, zrušuje se spolek na základě skutečnosti uvedené v zákoně. (4)
Okamžikem zrušení spolku bez právního nástupnictví vstupuje spolek do likvidace.
Strana 73
ČSJu – návrh stanov dle NOZ (5) Zrušením spolku bez právního nástupnictví se bez dalšího ke stejnému dni zrušují i pobočné spolky (krajské svazy juda) jako organizační jednotky spolku.
Článek 101. Dobrovolné rozpuštění (1) Orgánem spolku příslušným k rozhodnutí o dobrovolném zrušení spolku je shromáždění delegátů. (2) O dobrovolném zrušení spolku a vstupu do likvidace rozhoduje shromáždění delegátů alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů, kterými disponují přítomni delegáti s hlasem rozhodným. (3) Spolek se zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí o dobrovolném zrušení, jinak dnem, kdy shromáždění delegátů přijme rozhodnutí o zrušení spolku.
Článek 102. Likvidace (1) Účelem likvidace je vypořádání majetku zrušeného spolku, vyrovnání závazků vůči věřitelům a rozdělení likvidačního zůstatku. (2)
Spolek vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušen bez právního nástupnictví.
(3) Likvidátora spolku jmenuje shromáždění delegátů na zasedání, na kterém rozhodne o dobrovolném zrušení spolku bez právního nástupnictví. Pokud shromáždění delegátů nejmenuje likvidátora na zasedání, které rozhodlo o dobrovolném zrušení spolku, přechází pravomoc jmenovat likvidátora spolku na představenstvo. Nejmenuje-li likvidátora v přiměřené lhůtě ani představenstvo, jmenuje likvidátora soud. Zanikne-li likvidátoru jeho funkce před dokončením likvidace a výmazem spolku z veřejného rejstříku, jmenuje nového likvidátora soud. (4) Při zrušení spolku s likvidací sestaví likvidátor soupis jmění spolku a zpřístupní jej v sídle spolku všem členům spolku. Likvidátor vydá soupis jmění spolku proti úhradě nákladů každému členu spolku, který o to požádá. (5) Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné. (6) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy spolku s rozhodovacími právy s přímým členstvím, kteří jsou právnickými osobami, a kteří byli členy spolku s rozhodovacími právy v den zrušení spolku s likvidací a zároveň nepřetržitě minimálně po dobu pěti let přede dnem zrušení spolku s likvidací. Při rozdělení likvidačního zůstatku se tento rozdělí mezi oprávněné členy spolku v poměru dle toho, kolik členů s rozhodovacími právy bylo jejich členy nebo se podílelo na jejich činnosti nepřetržitě po dobu pěti let přede dnem zrušení spolku s likvidací. (7) Obdržel-li spolek účelově vázané plnění z veřejného rozpočtu, naloží likvidátor s likvidačním zůstatkem v rozsahu takového plnění přednostně dle rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci.
Strana 74
ČSJu – návrh stanov dle NOZ
Článek 103. Zánik spolku (1)
Spolek zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.
(2)
Spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky (krajské svazy juda).
VIII. ČÁST PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 104. Zmocňovací ustanovení (1) Orgány spolku mohou v rozsahu své působnosti vymezené těmito stanovami vydávat interní pravidla spolku (směrnice, instrukce, řády apod.) k provedení těchto stanov. (2) Interní pravidla spolku nesmí být v rozporu s právním řádem České republiky a s těmito stanovami.
Článek 105. Zrušovací ustanovení Dnem účinnosti těchto stanov se ruší v celém rozsahu stanovy spolku schválené dne 10. prosince 2011 a účinné od 1. ledna 2012.
Článek 106. Účinnost Tyto stanovy nabývají účinnost dnem 1. ledna 2016.
Tyto stanovy byly schváleny shromážděním delegátů Českého svazu juda, jako nejvyšším orgánem spolku, dne 12.12.2015.
Strana 75
