Návrh k 13/2/13 A. Zásady a obsah věcného záměru zákona o sociálních pracovnících a samosprávné profesní organizaci (dále jen zákon o sociálních pracovnících) Úvod V roce 2006 byla přijata právní úprava systému sociální pomoci v oblasti činností tj. sociálních služeb. Snaha o právní úpravu systému, který se do té doby rozvíjel a rozšiřoval okruh své působnosti, byla vyvíjena již od první poloviny 90. let dvacátého století, avšak do té doby bezúspěšně. Zákon o sociálních službách nebyl v době přípravného a legislativního procesu jediným návrhem, který byl tehdy na MPSV ve spolupráci s odbornými skupinami z akademické obce i z praxe připravován. Již v roce 2005 byla završena téměř dvouletá práce pracovní skupiny, která připravovala podobu věcných tezí tzv. profesního zákona. Návrh tzv. profesního zákona, který by upravoval podmínky pro výkon činnosti, odbornou způsobilost, formu výkonu a podmínky pro celoživotní vzdělávání a kontrolu kvality prováděné činnosti, byl v té době odložen, resp. vláda rozhodla, aby tato oblast nebyla upravována a jako náhradní řešení bylo ministerstvu doporučeno, aby byla úprava profese a výkonu sociální práce včleněna do v té době prioritního záměru k úpravě sociálních služeb. Zákon o sociálních službách tedy upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, jak v systému sociálních služeb, tak v rámci resortu práce a sociálních věcí, školách a školských zařízeních, zdravotnických zařízeních, věznicích a zařízení spadající pod migrační a integrační politiku MV ČR. Od té doby MPSV vyhodnocuje reálné dopady, které přinesla tato úprava. Na základě konzultací s obcemi a organizacemi zajišťujícími činnosti sociální práce MPSV došlo k závěru, že dochází k záměně sociální práce za sociální služby resp. redukováním sociální práce na oblast sociálních služeb. Tento materiál byl připraven odborníky z praxe sociální práce, z institucí veřejné správy působících v systému sociální ochrany ČR a z akademické oblasti. Je zaměřen na formulaci východisek, zásad a podstaty připravovaného věcného záměru zákona o sociálních pracovnících. Účast vybraných expertů z výše uvedených oblastí se projevila i v jejich komentářích, resp. doporučeních pro ministerstvo, které je odpovědné za legislativní přípravu věcného záměru uvedeného zákona. Obsah přílohové části materiálu je tak využitelný i jako podklad pro tvorbu potřebných prováděcích předpisů.
1. Koncepční východiska Přestože existují nespočetné teorie a různě věcně i formálně vymezené definice vymezující sociální práci, její cíle, poslání a principy, lze k definování oblastí sociální 1
práce a role sociálního pracovníka v systémových a systematických řešeních společenských problémů využít jen některé z nich. Sociální práce jako obor orientovaný na řešení lidských problémů hraničí s řadou vědních oborů i praktických disciplín, které se zabývají životem člověka. Sociální práce mezi nimi zaujímá samostatné postavení, a to přesto, že s řadou z nich sdílí teoretické i empirické poznatky a metody. Sociální práce tak poznatky jiných disciplín s ohledem na tuto svoji optiku a cíl optimálně integruje, resp. by integrovat měla. Při koncepci zákona o sociálních pracovnících je třeba mít na paměti, že sociální práce není jen společenskovědní disciplína, ale i oblast praktické činnosti, jejímž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů. Sociální práce a tím i sociální pracovník se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu při respektu zájmů a existence společenské reality. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění nebo ji získat zpět. Rovněž pomáhají vytvářet pro jejich uplatnění příznivé společenské podmínky neboť součástí činností sociálního pracovníka je i vytváření a uskutečňování koncepcí na různých úrovních společenských systémů a řízení, včetně organizace institucí, tj. příprava rozvojové strategie a celostátní koncepce společenských směřujících k naplnění společenského konsenzu. U klientů, kteří se již společensky uplatnit nemohou, podporuje sociální práce dosažení co nejdůstojnějšího způsobu jejich života).
2. Věcná řešení 2.1.
Předmět zákona
Tento zákon upravuje: a) výkon sociální práce sociálními pracovníky ve a v soukromoprávních subjektech i v samostatném výkonu,
veřejnoprávních
b) předpoklady i podmínky pro výkon sociální práce a statut sociálního pracovníka, včetně specializací a atestací, c) profesní samosprávnou organizaci, která dohlíží na odbornou úroveň výkonu sociální práce, dodržování obecně závazných právních předpisů i vnitřních předpisů profesní organizace (dále též „profesní institut“). 2.2. Charakter zákona Výkon sociální práce, kvalifikační předpoklady sociálního pracovníka a další pravidla pro výkon profese se řídí tímto zákonem, pokud nejsou předmětné oblasti upraveny
2
zvláštním právním předpisem1. Sociální pracovník, jehož výkon činnosti je upraven zvláštním zákonem, je v rozsahu daném věcnou povahou jeho oprávnění a povinností povinen plnit i obecné požadavky, kvalifikaci a závazky vyplývající z tohoto zákona.
2.3. Vymezení sociální práce Sociální práce je součástí systémů sociální ochrany osob, odbornou disciplínou vycházející z teoretických i empirických poznatků s cílem poznat a zlepšit kvalitu života jedinců, sociálních komunit i celé společnosti, zejména pak těch jejich členů, kteří se v důsledku problémových interakcí se sociálním prostředím nebo v důsledku nepříznivých událostí dostali do obtížné životní nebo sociální situace nebo kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Sociální práci lze v tomto kontextu chápat především jako soubor činností směřujících k vytváření, obnovování, udržování a rozvíjení rovnováhy mezi očekáváním sociálního prostředí, ve kterém jedinec, skupina nebo komunita uspokojuje svoje potřeby, a jejich možnostmi i limity tato očekávání úspěšně zvládat. 2.4. Vymezení a charakteristika sociálního pracovníka Sociální pracovník: a) Identifikuje podmínky a události, které v rámci životní situace konkrétního jedince, rodiny, skupiny nebo komunity, vyvolávají nesnáze v interakcích se subjekty v sociálním prostředí na "mikro", "mezzo" a "makro" úrovni, a to ve všech aspektech dalších systémů společnosti, v nichž se jedinec pohybuje (model sociálně ekologické niky a pojetí problémů vznikajících z dané situace2);
1
Je třeba zachovat možnost zvláštní, příp. přísnější úpravy specializací v sociální práci, např. pro oblast sociálně právní ochrany, apod. Nevylučuje se v tuto chvíli, že bude potřeba přijmout tzv. doprovodný změnový zákon pro vybrané stávající speciální právní předpisy, například oblast pro úpravu mediace ve vztahu k sociální oblasti, nebo školské a zdravotnické systémy a další. V každé takové specializované oblasti pak může mít sociální pracovník další kompetence na základě dalších znalostí, neboť každá oblast, kde sociální pracovník realizuje činnosti sociální práce má své specifické požadavky, nemělo by se však stávat, že kompetenci v některé oblasti může získat s výrazně nižší kvalifikací a některé nemohl dosáhnout vůbec např. s potřebou studovat nově VŠ daného zaměření, to je nepřijatelný přístup.
Základní premisy: Sociální pracovník vnímá klienta jako svého partnera. Sociální pracovník vnímá, že každý problém, který je primárně či až následně identifikován, má svou specifickou povahu – například právní problém, sociální deviace, ekonomický problém, zdravotní problém – ovšem nevnímá klienta pouze prizmatem takového oborového konstruktu. Sociální pracovník dokáže propojovat a hledat kauzality mezi jednotlivými projevy a následně navrhovat opatření, která může realizovat již daný specialista i z jiné oblasti. Úspěšnost pomoci daného specialisty, či potřeba jiné formy pomoci, je pak díky multidisciplinárnímu přístupu sociálního pracovníka možné vyhodnotit nebo navrhnout v kontextu všech okolností působících na jedince a vice versa. Sociální pracovník mimo svého výkonu
2
3
b) rozpoznává potřeby jedince, rodiny, skupiny nebo komunity, jejichž uspokojování je ohroženo v interakci se subjekty v sociálním prostředí; c) na základě komplexního posouzení životní situace jedince, rodiny, skupiny nebo komunity koncipuje, realizuje a vyhodnocuje pomáhající intervenci s využitím různorodých teoretických konceptů a metod působení na klienta a sociální prostředí, a to zejména tak, že s ním nebo jeho zástupcem, nebo s danou skupinou, sestaví způsob a plán specifického řešení situace z individuálně určených potřeb v souladu s potřebami a principy společnosti vytváří předpoklady pro soulad mezi soužitím komunit a společnosti s využitím metod sociální práce, d) vytváří předpoklady pro soulad mezi soužitím komunit a společnosti s využitím metod sociální práce (ještě přeformulovat??), e) účastní se přípravy, tvorby i zkoumání efektivity systémů a nástrojů sociální podpory osob, které tvoří součást institutů sociální ochrany, tj. pracovník se zabývá ovlivňováním problémových interakcí osob s jejich sociálním prostředím a napomáhá jejich sociálnímu začleňování vytvářením rovnováhy mezi osobou a jejím sociálním prostředím, f) je kvalifikovaným odborníkem, který vykonává komplexní agendy nebo zajišťuje intervence v systémech, které jsou upraveny ve speciálních právních předpisech včetně podmínek upravujících nároky na jeho speciální odbornost3. 2.5. Odkaz na prováděcí předpis Dále jsou kompetence sociálního pracovníka, formy, obsah a dílčí odborné činnosti sociální práce, tj. specializace, upraveny a vymezeny v prováděcím právním předpise.
2.6. Vymezení předpokladů pro výkon profese sociálního pracovníka Sociální pracovník je osoba, která splnila kvalifikaci sociálního pracovníka úspěšným zakončením studijního oboru naplňujícího požadavky pro kvalifikaci a vzdělávání sociálních pracovníků stanovené orgánem pověřeným k jeho akreditaci. Další odborné činnosti zajišťuje koordinaci činnosti jiných specialistů, kteří v rámci své odbornosti řeší nepříznivou situaci klienta dle své odbornosti. 3
Zejména sociální služby, sociálně právní ochrana dětí, sociální dávkové systémy, aktivní i pasivní politika zaměstnanosti zdravotní a specifické sociálně zdravotní služby, školská zařízení a ústavní výchova, trestní justice a výkon trestu (vč. alternativního trestu) práce s migranty a činnosti sociální práce v rámci integrovaného záchranného systému, sociální poradenství, oblast mediace a probace, specializační činnosti jako psychosociální a pedagogicko psychologické poradenství apod. .
4
podmínky pro trvání způsobilosti k výkonu profese sociálního pracovníka a podmínek u jejich specializací jsou součástí předpisů profesního institutu a prováděcích předpisů. 2.7. Základní podmínky k výkonu profese sociálního pracovníka Sociální pracovník je povinen: a) být registrován v seznamu sociálních pracovníků profesního institutu; b) řídit se postupy a principy výkonu profese (standardy v oblasti metod a technik sociální práce), které upravuje prováděcí právní předpis vytvořenými na základě kritérií a podmínek stanovených profesním institutem; c) řídit se dalšími předpisy s přímým dopadem do výkonu profese, vytvořenými profesním institutem sociálních pracovníků; d) dodržovat etické kodexy vztahující se k výkonu profese sociální práce a jejich specializací; e) zachovávat mlčenlivost, která je upravena tímto zákonem nebo speciálními právními předpisy; f) spolupracovat s dobrovolníky, studenty a sociálními pracovníky při výkonu odborné praxe v rámci studia nebo dalšího vzdělávání a pomáhat jim zajišťovat jejich vzdělávací potřeby zejména prostřednictvím institutu sociální kliniky; g) vykonávat svou činnost v souladu se zásadami a principy výkonu profese, které stanoví profesní institut v dokumentech uvedených v tomto článku zejména pod písmeny b) až d); h) dále se vzdělávat dle podmínek stanovených tímto zákonem. 2.8. Úprava dosažení specializace v oblasti sociální práce Specializační způsobilost sociální pracovník získává absolvováním speciálních vzdělávacích programů. Obory specializačního vzdělávání, jeho minimální rozsah, obsah vzdělávacího programu a způsob ukončení vzdělávání jsou stanoveny v předpisech vytvořených SPO – samosprávná profesní organizace. (Přikláním se k zakotvení v předpise, výsostná role SPO se mi zdá nedostačující, považuji toto za úlohu státu. Základ tedy definovat zákonem či prováděcím právním předpisem.)
5
Další vzdělávání sociálního pracovníka Pozn. R. Suda: ….Buď akceptovat systém upravený v § 111 z. č. 108/2006 Sb., nebo základ akceptovat a upravit v kontextu specializací a atestací. Rozhodně navrhuji pouze obecnou úpravu a podrobněji se věnovat tématu v prováděcím právním předpise nebo odkázat na systém vypracovaný institutem.
Další vzdělávání sociálního pracovníka (modifikace dle zákona o sociálních službách) Sociální pracovník je povinen při výkonu povolání se dále vzdělávat v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Pokud je sociální pracovník v pracovním poměru, pak je zaměstnavatel povinen tuto podmínku sociálnímu pracovníku zabezpečit. Pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání 1/12 částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době. Povinnost zaměstnavatele se vztahuje i zajištění podmínek na potřebnou dobu k absolvování supervize. Za formy dalšího vzdělávání v oblasti výkonu a činností sociální práce jsou považovány: a) specializační vzdělávání sociální práce zajišťované vysokými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, b) účast v kurzech s programem sociální práce nebo oblastí souvisejících s výkonem sociální práce akreditovaným ministerstvem práce a sociálních věcí c) odborné stáže s programem sociální práce, d) účast na školicích akcích, e) a další specializační kurzy absolvované v zahraničí nebo organizované zahraničními vzdělávacími institucemi zaměřené na oblast sociální práce, f) příp. další formy vzdělávání (účast na odborných konferencích, na zahraničních stážích) Další vzdělávání podle odstavce písm. b) se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů sociální práce udělené ministerstvem 6
práce a sociálních věcí na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob (dále jen „vzdělávací zařízení“). Dalším vzděláváním podle odstavce písm. c) se rozumí např. výkon odborné činnosti na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž. Dalším vzděláváním podle odstavce písm. d) se rozumí vzdělávací akce v maximálním rozsahu 8 hodin organizovaná zaměstnavatelem nebo odbornou organizací, jejíž je zaměstnavatel členem, a která je vzdělávacím zařízením akreditovaným ministerstvem (MPSV). Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu (odkaz na zákoník práce). Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo, nebo je dokladem o absolvování dalšího vzdělávání potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce.
2.9 Zřízení a sídlo SPO (samosprávné profesní organizace - institutu) SPO Je samosprávnou, nepolitickou, stavovskou organizaci se sídlem v Praze sdružující sociální pracovníky, která je právnickou osobou zřízenou tímto zákonem. V rámci přechodných ustanovení bude potřeba upravit, že na určité období (například v rozsahu 2 let od nabytí účinnosti, nebo během stanovené legisvakance), je nezbytné svěřit vytvoření struktury a etablování profesního institutu i podmínek jeho existence a úrovně fungování útvaru MPSV. Činnost profesního institutu bude financována z povinných příspěvků sociálních pracovníků registrovaných v institutu. 2.10. Základní oprávnění SPO (Zde postrádám registraci sociálních pracovníků apod., což je rozhodně základní náplní…. Vůbec mi zde chybí úkony spojené s členstvím, jeho vznikem, zánikem apod.) a) účastnit se jednání při tvorbě právních předpisů, které ovlivňují výkon profese nebo systémy sociální ochrany obyvatel; jako povinné připomínkové místo? b) vydávat interní předpisy upravující výkon profese a další důležité předpoklady a podmínky k jeho výkonu (např. etický kodex); c) stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu; 7
d) vydávat osvědčení o splnění podmínek pro udělení specializací, licencí, apod.; e) řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s podmínkami pro výkon profese; f) uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem; g) vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání; h) vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dosahování odborné kvalifikace, specializačního a dalšího vzdělávání i účastnit se provádění specializačních zkoušek; i) vydávat pro členy organizace závazná stanoviska k odborným problémům; j) vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon; k) vytvářet podmínky pro dosahování předepsané kvalifikace, specializačního i dalšího vzdělávání a účastnit se provádění specializačních zkoušek ve spolupráci se vzdělavateli. Proti rozhodnutí organizace ve věcech podle písm. d) a f) lze podat opravný prostředek. O opravném prostředku rozhoduje soud. Asi bude třeba jednoznačně určit, zda organizace rozhoduje či nerozhoduje ve správním řízení. 2.11. Kontrolní pravomoc a další oprávnění SPO a) dbá, aby jeho členové vykonávali svou profesi odborně, v souladu s profesní etikou a v souladu se právními předpisy vztahujícími se k profesi i v souladu s předpisy institutu; b) vydává interní předpisy, včetně etického kodexu k výkonu profese sociální práce; c) stanovuje podmínky pro výkon profese a způsob posuzování kvalifikačních předpokladů v jednotlivých stupních a specializacích a dalších podmínek pro výkon profese; d) potvrzuje splnění podmínek k výkonu profese v jednotlivých stupních a specializacích podle Řádu, včetně dosažené kvalifikace a naplnění dalších podmínek pro výkon sociální práce prostřednictvím akreditovaných programů nebo oborů pro sociální práci; e) zaručuje (garantuje) odbornost svých členů ve vztahu k definovaným specializacím a atestacím v oblasti výkonu sociální práce prostřednictvím systému specializací a atestací; f) poskytuje ochranu právům a profesním zájmům a vytváří ochranné instituty a podporu pro výkon profese sociálního pracovníka; 8
g) chrání profesní čest svých členů; h) vede seznam členů profesního institutu sociálních pracovníků; i) uděluje status sociální kliniky a obdobných zařízení vytvářených pro podporu a vývoj sociální práce, vede seznam pracovišť sociální kliniky a vede seznam spolupracujících vzdělávacích institucí; j) uděluje specializace a atestace v oboru sociální práce pro výkon profese; k) dbá, aby profesní řády a předpisy byly v souladu s ústavním pořádkem České republiky a právním systémem ČR i mezinárodními předpisy. 2.12. Organizace SPO a) Regionálními pobočkami, které mohou být spojovány do větších celků, jejichž zřizovatelem je institut, který jim upraví statut, jež naplňují zejména poslání institutu uvedené v čl. 10 písmenech a), f), g), k) b) Ústředím, které plní veškeré kompetence uvedené v čl. 10 a) kancelář institutu pověřená administrativním a organizačním zajištěním fungování institutu c) Orgány profesního institutu (organizace) a) sjezd, konference, b) Představenstvo, c) Předseda/President, d) Čestná etická komise, e) Revizní komise f) další komise zřízené podle zmocnění 2.13. Povinné členství v SPO Právo výkonu profese sociálního pracovníka je podmíněno členstvím v SPO registrujícím sociální pracovníky s dosaženou odbornou kvalifikací.
2.14. Podmínky zápisu do SPO Sociální pracovník je zapsán do 2 měsíců od doručení žádosti do seznamu sociálních pracovníků profesního institutu pokud: a) splnil kvalifikační předpoklady pro výkon profese sociálního pracovníka dané tímto zákonem; 9
b) má plnou způsobilost k právním úkonům; c) nebyl v průběhu předchozích pěti let vyloučen z profesního institutu; d) je bezúhonný Níže vymezení bezúhonnosti a její doložení. a) Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem profese sociální práce, nebo činností s ním srovnatelných, anebo fyzická osoba, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ně z jiných důvodů hledí, jako by nebyla odsouzena. b) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu (z. č. 18/2004 Sb.). Za účelem doložení bezúhonnosti si institut vyžádá podle zvláštního právního předpisu (z. č. 269/1994 Sb.) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
2.15. Podmínky členství v SPO a) výkon profese, b) další vzdělávání stanovené příslušnými profesními a právními předpisy c) dodržování aktů organizace SPO (standardů, etického kodexu a řádů). 2.16. Práva sociálního pracovníka zapsaného v SPO Sociální pracovník má právo a) volit zástupce do orgánů organizace a sám být volen; b) využívat pomoci a podpory organizace v oblasti specializačního vzdělávání a dalšího vzdělávání; c) využívat právní pomoci organizace ve sporech spojených s výkonem povolání; d) přerušit členství (znamená zrušení či pozastavení čl. či oboje? – třeba upravit) v organizaci na základě písemné žádosti; e) využívat ochranné instituty, které organizace vykonává, zajistí, organizuje nebo zprostředkuje; f) využívat pomoci organizace v oblasti dalšího vzdělávání a specializace; 10
g) přihlásit se do atestačního či specializačního řízení organizace, a to části teoretická i praktická; h) využívat právní pomoci organizace popř. zastupování ve sporech spojených s výkonem profese sociálního pracovníka. 2.17. Povinnosti sociálního pracovníka zapsaného v SPO Sociální pracovník je povinen a) vykonávat své povolání odborně, v souladu s právními předpisy, jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, jakož i podmínkami stanovenými organizací (další vzdělávání, standardy, etický kodex); b) dodržovat vnitřní předpisy institutu, zejména organizační, jednací, volební a disciplinární řád organizace; c) řádně platit stanovené příspěvky; d) oznámit příslušným s výkonem povolání;
orgánům
profesní
organizace
změny
související
e) v případech stanovených profesní organizací uzavřít odpovědnostní pojištění s příslušným subjektem; f) vykonávat sociální práci dle odborných postupů a principů schválených institutem v souladu s platnými právními předpisy; g) dále se vzdělávat v rozsahu dalšího vzdělávání; h) pokud sociální pracovník vykonává veřejnou funkci je povinen tuto skutečnost oznámit profesnímu institutu, speciální a prováděcí předpisy stanoví další trvání členství v profesním institutu, posuzování podmínek pro členství v profesním institutu apod. (např. osoba ve veřejné funkci nebude třeba splňovat potřebný počet hodin dalšího vzdělávání, praxe v oboru apod., jde tak o potřebu posouzení povahy takové veřejné funkce, která může být naopak dobrou zkušeností pro soc. pracovníka) i) sociální pracovník je povinen absolvovat potřebnou dobu výkonu činnosti pod supervizí. (jak na počátku po dosažení kvalifikace v rámci oborového vzdělání, tak v průběhu výkonu praxe, dnes jde v některých profesích také o tuto povinnost) 2.18. Pozastavení a zánik členství v SPO a) pozastavením (resp. za pozastavení se považuje i přerušení) činnosti (lze na žádost sociálního pracovníka provést zejména v případě mateřství; rodičovské dovolené; dlouhodobý pobyt v zahraničí bez výkonu profese, kterým není odborná stáž výkonu sociální práce; ze zdravotních důvodů, které 11
brání výkonu profese, a to za podmínek stanovených v prováděcím předpise. (zpravidla půjde o důvody – potřeby nehrazení poplatků za členství apod.) např. dlouhodobá nemoc, úraz či nemoc s následkem statusu zdravotně postiženého a doba na adaptaci)4. b) úmrtím; c) ztrátou odborné způsobilosti; d) omezením způsobilosti k právním úkonům; e) vystoupením z organizace; f) vyloučením z organizace nebo neplněním podmínek pro členství v SPO; g) ztrátou bezúhonnosti; h) nehrazením členských příspěvků (v takovém případě, pokud by přesto byla vykonávána činnost sociálního pracovníka, pak jde o zásadní rozpor s potřebou stanovení sankce).
Kárná opatření V případě že nejsou dodrženy podmínky, pak může profesní organizace ukládat sankce: důtka, výstraha, pozastavení činnosti, výmaz (vyloučení) nevím, zda by uložení povinností nemělo být alespoň zhruba stanoveno v zákoně, protože práva a povinnosti vždy stanoví zákonný předpis. Zřejmě by mělo být upraveno podobně jako u lékařů apod., nebo alespoň zmocnění ke stanovení formy, rozsahu a rozhodování o sankcích v prováděcím předpise. Protože povinnosti musí být dány v souladu s LZPaS a Ústavou dány zákonem. 2.19.
Zmocňovací ustanovení pro zákonnou úpravu činnosti profesní organizace
nebo
podzákonnou
a) k definování podmínek pro práci v orgánech a komisích; b) zřizování komisí (zkušební, disciplinární, etická, pro vzdělávání a výzkum, profesní, kvalifikační); c) vydání institutem akceptovaných postupů (technik a metod sociální práce, principů apod.) sociální práce; d) k definování stupňů, obsahu a kritérií dalšího vzdělávání/atestací a udělení těchto atestací či specializací;
4
Je otázkou zda bližší podrobnosti stanovit ve vnitřních předpisech institutu nebo v prováděcím právním předpise nebo v zákoně
12
e) udělení a odnímání statusu sociální kliniky příslušným pracovištím po splnění/nenaplnění kritérií uvedených v prováděcím právním předpise vydaném ministerstvem; f) ve spolupráci s institucí – orgánem pověřením k akreditaci oboru sociální práce – stanovení akademických a vědeckých pracovišť, která ověří teoretické kompetence pro získání atestace nebo specializace. 2.20. Přechodná ustanovení Ministerstvo práce a sociálních věcí je odpovědno za ustavení, organizaci a provoz profesní organizace od účinnosti tohoto zákona po dobu 2 let. Na zajištění působnosti profesní organizace se podílejí též orgány územních samosprávných celků odpovědné za koordinaci sociální práce, tj. krajské úřady. K zajištění činnosti profesní organizace slouží též členské příspěvky registrovaných sociálních pracovníků. 2.21. Mlčenlivost a přístup k informacím MLČENLIVOST Poskytování informací získaných při výkonu profese se řídí tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jiný postup, v němž by pravidla zavazovala sociální pracovníky k postupu a rozsahu poskytování informací nebo k oznamovací povinnosti (např. otázka oznamovací povinnosti sociálního pracovníka při zjištění trestného činu při výkonu profese; zde oznamovací povinnost trvá a sociální pracovník je povinen oznamovací povinnost plnit - § 368 trestního zákoníku zde pochopitelně platí bez omezení). Informace získané při výkonu profese sociální pracovník může poskytovat jiným subjektům, pokud má zmocnění osoby, jejíž sociální situace je předmětem přímé činnosti sociálního pracovníka. Sociální pracovníci v postavení zaměstnanců obcí a krajů, zaměstnanců státu a zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb, popř. jiných subjektů, kde sociální pracovník vykonává svou profesi, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, které se při své činnosti dozvědí, není-li jiným zákonem stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. 13
Zobecněné informace a souhrnné údaje, které sociální pracovník získá při své činnosti, může bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívat při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo pro činnost ústředních orgánů státní správy apod. POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ JINÝMI INSTITUCEMI A OSOBAMI SOCIÁLNÍM PRACOVNÍKŮM POTŘEBNÝCH PRO VÝKON PROFESE. Sociální pracovník má právo získávat informace k výkonu povolání a k výkonu činností sociální práce, tj. zejména přístup k dokumentaci, k informacím, k údajům, které jsou nezbytné pro výkon sociální práce, kdy orgány, instituce a další fyzické a právnické osoby jsou povinny se sociálním pracovníkem spolupracovat. Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby, sdělí na výzvu sociálnímu pracovníku bezodkladně a bezplatně údaje potřebné nebo rozhodné pro posouzení nebo řešení sociální situace osoby, skupiny nebo komunity, která je klientem nebo předmětem činnosti sociálního pracovníka; 2.22. Podmínky pro výkon profese v prostředí závislé práce Pro výkon profese sociálního pracovníka je zaměstnavatel povinen vytvořit podmínky pro práci na potřebné úrovni, aby mohla být sociální práce prováděna na profesionální a odborné úrovni. Bližší podmínky pro výkon sociální práce jsou pro tento účel stanoveny prováděcím předpisem. V případě, že je toho ve zřetele hodných případech zapotřebí, je sociální pracovník oprávněn požadovat asistenci Policie ČR při výkonu profese. Doporučuji včlenit povinnost Policii ČR asistenci poskytnout do právních předpisů MV. Ověřte, zda rozšířit i na Obecní policii. Sociální pracovník má nárok na zvýhodnění v oblasti: -
pracovně právních podmínek
-
vzdělávání a nákladů s tím spojených,
-
a další (např. supervize),
což k jednotlivým oblastem stanoveno prováděcím právním předpisem.
14
