A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................ 5 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ . ................................................................................................. 5 2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ................................................................... 5 3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD........................................ 6 4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ................................... 7 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................... 7 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE ............................................................................................................................... 7 7. POUŽITÉ PODKLADY ................................................................................................... 8 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...........................................................................................10 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE .................10 2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ ..............................................................................................................................10 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení ........................................................................10 2.2. Přírodní podmínky ..................................................................................................11 2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění .......................................................13 2.4. Kulturně-historické dědictví.....................................................................................14 2.5. Demografické údaje................................................................................................15 2.6. Ekonomický potenciál .............................................................................................16 3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE .........................................................................16 3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle ..............................................................................16 3.2. Návrh prostorové kompozice sídla ..........................................................................17 3.3. Zhodnocení návrhu.................................................................................................17 4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY ............................................17 4.1. Plochy bydlení ........................................................................................................17 4.2. Plochy občanského vybavení .................................................................................19 4.3. Plochy sportu a rekreace ........................................................................................21 4.4. Plochy výrobní ........................................................................................................22 4.5. Plochy technické infrastruktury ...............................................................................23 4.6. Plochy urbanizované zeleně a veřejných prostranství ............................................24 4.7. Plochy zemědělské produkce .................................................................................25 4.8. Plochy zeleně lesní a krajinné ................................................................................26 4.9. Vodní plochy...........................................................................................................27 4.10. ÚSES ...................................................................................................................28 5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................29 5.1 Územní limity využití území .....................................................................................29 5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma ...........................................................................29 5.3. Ochrana památek ...................................................................................................30 5.4. Ochrana přírodních hodnot .....................................................................................31 5.5. Ochrana genofondu ................................................................................................31 5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin .......................................................................31 5.7. Ochrana proti záplavám..........................................................................................31 5.8. Poddolovaná území ................................................................................................32 6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH .........................................................................................................................................32 6.1. Bilance ploch ..........................................................................................................32 6.2. Etapizace ...............................................................................................................34 7. KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ......34 7.1. Doprava a dopravní zařízení ..................................................................................34 7.2. Technická infrastruktura .........................................................................................36 8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ...............................................................................38 9.ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY...............................................................38 9.1 Kostra ÚSES ...........................................................................................................38 9.3. Křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi ...................................................39

10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV .....................................................................................................40 10. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb ...............................................................40 10. 2. Vymezení asanací a asanačních úprav ...............................................................40 11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY .......................................40 12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ ...........................................41 12.1. Zábor ZPF ............................................................................................................41 12.2. Zábor PUPFL .......................................................................................................42 12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí ...................................42 13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ....................................................................................45

2

Objednatel: Obec Brníčko (okres Šumperk)

Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Odbor rozvoje, oddělení územního plánování

Schvalovací orgán: Zastupitelstvo obce Brníčko

Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno

Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman

Autorský kolektiv: Ing. arch. Radek Musil, Kryštof Toman

Dopravní řešení: Ing. Ivan Cibulec

Zapracování ÚSES: Ing. Jana Janíková

V Brně, srpen 2006

3

4

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešená obec: Brníčko Kraj: Olomoucký Katastrální území: Brníčko, Strupšín Místní části: Brníčko ,Strupšín Rozloha správního území obce: 848 ha Počet obyvatel: 619(2001) Počet domů úhrnem: 225 (2001) Stavební úřad: Zábřeh Pošta: 789 75 Brníčko

1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ . Hlavním cílem řešení je pořízení aktuální územně – plánovací dokumentace na úrovni obce, jako základního nástroje územního plánování. Územní plán řeší přípustné, podmíněné, podmíněně podmíněné a nepřípustné funkční využití všech ploch na správním území obce, jejich uspořádání a jejich regulaci. Vymezuje hranice současně zastavěného území a zastavitelného území obce. V ÚPO budou vymezeny veřejně prospěšné stavby. Hlavním cílem řešení je zejména: stanovit základní urbanistickou koncepci a způsob využití území stanovit základní regulaci a funkční uspořádání území a limity využití území vymezit pozemky pro výstavbu nových RD vymezit plochy pro rozvoj kulturních a sportovních potřeb, vymezit prostory pro veřejná prostranství a pro obnovu a rozšíření veřejné zeleně určit asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území určit plochy pro veřejně prospěšné stavby rozšířit a doplnit technickou infrastrukturu se zřetelem k zabezpečení obsluhy stávajících i rozvojových území řešit základní koncepci dopravy podpořit rozvoj cestovního ruchu budováním cykloturistických tras vymezit nové plochy pro vytvoření podnikatelských ploch s připravenou dopravní a technickou infrastrukturou navrhnout potřebná opatření ochrany přírody, vymezit chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma vytvořit zákonný podklad pro koordinaci všech činností na území obce a nalézt optimální urbanistické řešení pro stavební rozvoj obce do roku 2015 V neposlední řadě územní plán obce vytváří příznivé podmínky k usnadnění přístupu obce ke státním dotacím směrovaným na rozvoj venkova a k finančním prostředkům z fondů EU.

2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Pro obec Brníčko nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace v souladu s platnými právními předpisy. O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Brníčko na svém zasedání 18.9.2003

5

Průzkumy a rozbory byly dokončeny v dubnu 2004 Projednání návrhu zadání bylo zahájeno 10.5.2004 Návrh zadání byl sválen v ZO 24.11.2004 Souborné stanovisko pro zpracování návrhu ÚPO bylo chváleno zastupitelstvem dne

3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD Pro obec Brníčko nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace obce v souladu s platnými právními předpisy. Obec Brníčko se nachází v oblasti řešené v Územním plánu velkého územního celku Jeseníky, vyhlášeném v Nařízení vlády 233/94 Sb. ze dne 2. 11. 1994 a Územním plánu VÚC Jeseníky po 1. změně schváleným Usnesením vlády ČR a sdělením ministerstva pro místní rozvoj ze dne 30.10.2002, kterým se vyhlašuje jeho závazná část. ÚP VÚC Jeseníky a ÚP VÚC Jeseníky po 1. změně byl zpracován firmou Terplan a. s., Praha a obsahuje území okresů Šumperk, Jeseník a Bruntál. Grafická příloha je zpracována v měřítku 1: 50 000.. Pro ÚPD obce Brníčko vyplývají z tohoto dokumentu následující požadavky: Stav: Zastavěné území Brníčka je v předmětném ÚP charakterizováno jako z části stabilizované území venkovského sídla z části sídlo s převahou rekreačního využití.Zastavěné území Strupšína není specifikováno V obci jsou vyznačeny dvě plochy zemědělské výroby, zemědělský areál západně od Brníčka a menší areál v Dolním Brníčku. Správním územím obce procházejí stávající sítě VVN 110 kV a silnice II/370. Ve správním území obce jsou vyznačena dvě místa jako stávající skládka. Jedná se o tyto prostory: Severní cíp k.ú. Brníčko a jihozápadně od zastavěného území Brníčka. Návrh: Návrh ÚP VÚC Jeseníky předpokládá vedení trasy VVN 400kV severní částí správního území. V obci je navržena splašková kanalizace, odvádějící vodu z celého zastavěného území Brníčka a Strupšína, se společnou čističkou odpadních vod západně od SZÚO. Komplex lesů ve východní části správního území tj. v k.ú Strupšín je navržen jako významný krajinný prvek. Severní část katastru protíná navržená trasa VVN 400 kV. Jihozápadně a severovýchodně od zastavěného území jsou navrženy suché poldry. Jiné údaje, týkající se správního území obce, obsaženy nejsou. Obec se nachází v území řešeném v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (Voding Hranice s.r.o. 2004). Z tohoto dokumentu vyplývají pro územní plán obce následující požadavky: Obec Brníčko je napojena na vodovodní systém obce Postřelmov, na který jsou nebo budou rovněž napojeny obce KoIšov, Brníčko a Dlouhomilov.Tento systém by se do budoucna měl stát součásti „Vodovodu Pomoraví" a to jeho severní části -„Postřelmovsko". Zdrojem vody pro vodovod je jímací území Postřelmov o kapacitě 35 l/s, ZE kterého je voda upravována na aeračních věžích v úpravně vody Postřelmov a odtud čerpána do vodojemu Kolšov 2x1.000 m3 (352,70/347,00 m n m ). Z tohoto vodojemu, který je řídícím vodojemem pro celou skupinu, je voda přivedena přívodním řadem DN 150 do obce Kolšov a odtud dále do Brníčka. Kanalizace - obec nemá v současné době vybudovanou veřejnou kanalizační síť. Jsou zde vybudované úseky dešťové kanalizace odvodňující zejména zpevněné úseky komunikací.

6

Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích, biologických septicích a v bezodtokových jímkách. Dešťová kanalizace byla budována nesoustavně a proto její průběh nebyl evidován. Recipientem je potok Loučka. V celé obci je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná splašková kanalizace bude vybudována z kameninových nebo plastových trub, profilů DN 250 a 300 v celkové délce zhruba 7.300 m. V současné době se zvažuje vybudování společné ČOV pro Brníčko a všechny obce pod Hrabišínem v povodí Loučky v Leštině. Pro okres Šumperk byl firmou Terplan, a.s. Praha v 06/1996 zpracován Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Šumperk. Z tohoto dokumentu pro ÚPD obce nevyplývají žádné konkrétní požadavky. Řešená obec nemá vypracovaný Program rozvoje obce.

4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Územní plán obce byl pořízen v souladu s § 21, odst. 1 zákona 50/76 Sb. v platném znění. Na základě řádně projednaného a schváleného zadání byl zpracován koncept ÚPO Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánu Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody, energetika atd.). Ve schváleném zadání jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a občanů obce.

5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán obce soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plán obce vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Správní území obce je rozděleno dle zásad funkčního využití na jednotlivé funkční plochy – plochy s totožnými regulativy. Jsou to plochy urbanizované (bydlení, občanské vybavení, výroba, technická infrastruktura, urbanizovaná zeleň a veřejná prostranství) a krajinné (plochy zemědělské produkce, plochy zeleně lesní a krajinné a vodní plochy. Rozvoj obce umožňují navrhované plochy pro bydlení, uchování přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a jejich soulad je zajištěn funkčními regulativy a limity využití území. Územní plán obce řeší jednotlivé problémy transformací ploch a ochrannými pásmy. Navrhovaná opatření nezhorší ekologickou situaci v obci a jsou navržena dle zásad trvale udržitelného rozvoje.

6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE a) Vyhodnocení souladu ÚPnO se Strategií rozvoje Olomouckého kraje: Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) je komplexním rozvojovým

7

dokumentem, který se výrazně dotýká problematiky územního plánování. V územním plánu obce byly zohledněny následující specifické požadavky tohoto dokumentu: Řešení podporuje ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu. Tento požadavek rovněž vyplývá ze samotné podstaty územního plánování Dořešit obsluhu území technickou infrastrukturou, zejména vyhovujícím způsobem vyřešit likvidaci odpadních vod Podporovat zachování a rozvoj občanské vybavenosti Stabilizovat půdní výnosnosti – realizace pozemkových úprav. Územní plán obce je jedním z podkladů pro projektování pozemkových úprav – ÚSES, návrhy změny kultury. b) Vyhodnocení souladu ÚPnO s koncepcí odpadového hospodářství Olomouckého kraje: Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Vytvářet podmínky pro separaci využitelných složek odpadů přímo u původce. Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….). c) Vyhodnocení souladu ÚPnO se strategií rozvoje vodovodů a kanalizací: Koncepce zásobení vodou a odkanalizování obce byly navrženy v souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje(Voding Hranice s.r.o. 2004), schváleného Radou Olomouckeho Kraje UR/83/47/2004 dne 26.08.2004. Všechny požadavky tohoto dokumentu jsou v ÚPnO respektovány. Z ostatní strategických dokumentů, dle kap. c Zadání tohoto Územního plánu, nevyplývají žádné požadavky.

7. POUŽITÉ PODKLADY a) Mapové podklady: Pro výkres širších vztahů byla použita základní mapa ČR v měřítku 1 :25000 (grafická část UPN VUC Jeseníky), do které byly zapracovány jednotlivé údaje a která byla následně plánograficky rozmnožena a zvětšena. Pro zhotovení základních podkladových map v měřítku 1:2 000 se vycházelo z katastrálních map měřítka 1:2 880. Mapy byly po zvětšení překresleny a reambulovány na základě provedených průzkumů a rozborů a doplněny vrstevnicemi zvětšenými z odvozené mapy měřítka 1:10 000. Následně byl mapový podklad digitalizován a v tomto tvaru sloužil pro zpracování výkresové části v měřítku 1:2 000.

8

Pro výkres celého administrativně správního území obce byla použita tato digitalizovaná mapa 1:2 000 zmenšená do měřítka 1:5 000. b) Prameny a literatura(výběr): Územní plán velkého územního celku Jeseníky – 1. změna Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Šumperk (Voding Hranice s.r.o. 1996). Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje Generel MÚSES Brníčko,Dlouhomilov a Hrabišín – VH Ateliér, s.r.o., Kotlářská 50, Brno - 1996 J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984 V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984 E. Quitt, Klimatické oblasti ČSR, Brno, 1971 Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Petr Šrytr a kol., Městské inženýrství 1 a 2, Praha 1999 Nařízení vlády č.85/1981 Sb. (Kvarter řeky Moravy) c) Legislativní podklady (výběr): Zakázka byla zpracovaná v souladu s následujícími předpisy: Zák. 50/1976 Sb. (Stavební zákon) v platném znění Vyhl. 135/2001 Sb. O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění Zák. 128/2000 Sb. (O obcích) v platném znění Zák. 360/1992 Sb. O výkonu povolání autorizovaných architektů v platném znění Zák. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění Zák. 13/1997 O pozemních komunikacích, vyhl. 104/1997 v platném znění Zák. 222/1994 Sb. (Energetický zákon) v platném znění Zák. 254/2001 Sb. (Vodní zákon), vyhl. 470/2001 Sb. v platném znění Zák. 44/1988 Sb. (Horní zákon) v platném znění Zák. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění Zák. 334/1992 Sb. O ochraně ZPF, vyhl. 13/1994 Sb. v platném znění

9

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Brníčko, které je tvořeno katastrálním územím Brníčko a k.ú. Strupšín. Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního plánu obce, který dle stavebního zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního území obce je 848 ha. Územní vztahy nad rámec území obce územně plánovací dokumentace neřeší, není to jednak v kompetenci tohoto dokumentu, jednak nebyly zjištěny skutečnosti, které by bylo možné a nutné v rámci této práce ovlivnit.

2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. Obec Brníčko se nachází v jihovýchodní části okresu východně od města Zábřeh. Správní území obce sousedí s následujícími katastry: na Šumperk, při státní silnici II/370 ( Leština – Hrabišín – Dolní Libina – Rýmařov – Valšov), severovýchodě s k.ú.Dlouhomilov, na východě s k.ú. Benkov, na jihovýchodě s k.ú. Janoslavice správní území Rohle, na jihozápadě s k.ú. Lesnice, na západě s k.ú. Kolšov a na severu s k.ú Sudkov .Nachází se ve venkovské krajině obklopena vesměs sídly venkovského typu a srovnatelného charakteru. Nejintenzivnější spádové vztahy jsou realizovány s městem Zábřeh. Kromě toho obec spáduje i k Šumperku a Postřelmovu. Obec leží v blízkosti několika celostátně a regionálně významných dopravních koridorů. V silniční dopravě to je směr Praha-Ostrava (I/11), Olomouc-Jeseník (I/44). V oblasti železniční dopravy obec je situována mezi třemi tratěmi .Na západní straně je t trať 270 Praha – Ostrava s nebližší zastávkou v Zábřehu, na východní straně je to trať 290 Olomouc – Šumperk s nejbližší zastávkou v Hrabišíně a na severní straně je to místní trať293 Zábřeh - Sobotín se zastávkou v Postřelmově. Obec leží na státní silnici II/370(Leština – Hrabišín – Rýmařov – Valšov), regionální spojkou propojující obce v údolí Loučky se Zábřehem a celostátními dopravními tahy. Z hlediska technické infrastruktury vztahy přesahující rámec správního území obce jsou pouze v oblasti zásobování vodou, elektrické energie a telekomunikací. Obec je součástí skupinového vodovodu Postřelmov, který vodou zásobuje okolní sídla Kolšov, Brníčko a Dlouhomilov . Vodní zdroj se nachází mimo správní území obce, vodojem je v Kolšově. Obec v současné době nemá splaškovou kanalizaci, po jejím vybudování se předpokládá zřízení společné ČOV v obci Leština. Na tuto čistírnu budou napojeny i další obce, které leží v údolí Loučky nad Lesnicí, hlavní stoka bude procházet řešeným územím. Z hlediska zásobování elektrickou energií je obec napojena na síť VN 22 kV, na průběžnou trasu procházející ve směru jihozápad severovýchod, která přetíná severní část k.ú.V tomto prostoru též k.ú. protíná trasa VVN 110 kV, která však sídlo elektrickou energií nezásobuje. Z hlediska telekomunikací obec je napojena na místní kabel směrem od jihu od Leštiny. Obec

10

v současné době není plynofikována.Distribuci v regionu zajišťuje Severomoravská plynárenská, a.s., rozvodna Zábřeh.

2.2. Přírodní podmínky 2.2.1. Geologické a geomorfologické poměry a) geomorfologie Obec Brníčko leží v členitém podhorském prostoru v nadmořské výšce cca 300 m, na dně poměrně širokého a mělkého údolí Loučky, do kterého zasahují dlouhé hřbety vrchoviny. Místní část Dolní Brníčko a Strupšín se rozkládá v údolí Strupšínskéko potoka. Správní území obce Brníčko leží v provincii Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické soustavě (IV), v oblasti Jesenické (IV C), v celku Hanušovická vrchovina (IV C 3), v podcelku Úsovská vrchovina (IV C 3A). Úsovská vrchovina má pestrou geologickou stavbu, Uplatňují se různé komplexy krystalinika a z krystalinických hornin jsou to biotické ruly, ortoruly místy s migmatity. Místy jsou zastoupeny amfiboly. V katastru obce nejsou žádná území náchylná k sesuvům ani poddolované území . b) geologické poměry Pro šumperský okres je charakteristická velká složitost geologické stavby a pestré zastoupení hornin. Na její stavbě se podílely všechny geologické éry a budují jej horniny vyvřelé, usazené i přeměněné. Metamorfované horniny převládají a spolu s vyvřelinami budují prakticky celé horské jádro okresu zatímco usazené horniny zasahují jen do jeho okrajových částí. Území obce je budováno různými komplexy krystalinika. V okolí obce jsou to migmatity až migmatické ruly, amfibolity. Z pokryvů dominují především svahoviny, okrajově se vyskytují sprašové hlíny.

2.2.2. Charakteristika reliefu Správní území obce, se nachází v poměrně členitém terénu vrchoviny. Osou správního území je údolí řeky Loučky a Strupšínského potoka vyplněné úseky říční nivy.Obydlené části Brníčka se rozkládají v nadmořské výšce kolem 300 m v kopcovitém terénu Úsovské vrchoviny na východ od Zábřeha a táhnou se podél silnic od křižovatky u myslivny jednak k Dlouhomilovu a Šumperku , jednak ke Strupšínu a Rohli. Téměř polovina k.ú. o rozloze 725 ha pokrývají lesy. Na zalesněném kopci, hned nad středem vsi směrem k východu, se tyčí zřícenina hradu Brníčko. Střední nadmořská výška obce je 338 m n. m. Nejvyšší bod na správním území obce je kopec Trlina - 523,6 m n. m.,kopec Markovice - 475 na východní hranici, Další vyšší body jsou Šebená- 476, a přímo nad vsí Hradní kopec – 388,9. Nejnižší bod je v místě, kde Loučka vytéká z katastru obce (cca 285 m.n.m.). Výškový rozdíl mezi oběma body svědčí o značné energii reliéfu řešeného území.

11

2.2.3. Pedologie V řešeném území plošně navazují typické kambizemě, které se vyskytují převážně v nižších polohách a časněji na strmějších svazích . Na zarovnaných površích a hřebenech zaujímají velké plochy kyselé typické kambizemě. Na úpatích svahů směrem k nížinám se vyskytují na sprašových hlínách luvizemě, často pseudoglejové a typické hnědozemě. Nivy vodních toků tvoří fluvizemě s velkým obsahem valounů a štěrků. 11 Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabých oglejených forem na sprašových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí. 29 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. 4 Svažité půdy, nad 12° na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké půdy, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 44 Oglejené půdy na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření. 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžkého rázu, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. 78 Hluboké strže nad 3 m hloubky, nevhodné pro zemědělskou půdu, silná eroze. Půdy v severní části intravilánu, včetně přilehlé části správního území obce z hlediska kvality ZPF vysoký stupeň ochrany a mohou být určitým limitujícím faktorem v plošném rozvoji obce. Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je současná i potenciální vodní eroze, která postihuje rozsáhlé plochy orných půd.

2.2.4. Hydrologie a hydrografie a) Vodní toky Vzhledem k velkému plošnému rozsahu správního území obce a jeho umístění na úpatí vrchoviny, hydrografická síť je poměrně přehledná. Území náleží k hlavnímu povodí řeky Moravy, k dílčímu povodí Horní Moravy (4-10-02), do povodí řeky Loučky (4-10-02–050) Osu hydrografické sítě činí říčka Loučka, která pramení pod vrchovinou ve východní části katastru Dlouhomilov, protéká ve směru severovýchod jihozápad severní částí Brníčka a opouští katastr Brníčka poblíž zastavěného území Lesnice. Loučka se u Lesnice vlévá do Vítošovského náhonu a dále do řeky Moravy. Východně od zastavěného území Brníčka se do loučky vlévá Strupšínský potok, který protéká Strupšínem a Dolním Brníčkem. 12

Loučka má na správním území obce několik menších bezejmených přítoků. Do Strupšínského potoka se v zastavěném uzemí i mimo vlévá několik levobřežních bezejmenných potoků. Pro vodní režim je charakteristická značná nevyrovnanost průtoků, způsobená prvotně přirozenými vlivy (nerovnoměrné rozložení srážek v roce, svažité povodí) a umocněná antropogenními zásahy do krajiny, narušující retenční schopnost (intenzifikace zemědělství, regulace toků apod.) b)Vodní nádrže Na správním území obce nejsou žádné jiné významnější vodní nádrže. V zastavěném uzemí Brníčka je vybudováno koupaliště v areálu Sokola a v jižní části Strupšína u potoka malá vodní nádrž. Správci vodních toků a nádrží na správním území obce: 1. vodní tok Loučka, ČHP 4-10-02-050, ve správě Lesy ČR s.p. Obl.správa toků Frýdek Místek, pracoviště Šumperk 2. vodní tok Strupšínský potok, ČHP 4-10-02-051 - 058, ve správě Lesy ČR s.p. Obl.správa toků Frýdek Místek, pracoviště Šumperk Jiné toky a vodní nádrže na správním území obce nejsou.

2.2.5. Klimatické poměry Z hlediska klimatogeografického členění České republiky je řešené území, patřícím do teplé a mírně teplé oblasti, klimatického regionu MT 9 a MT 10. MT 9 se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým až mírně suchým, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírným podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 10 se vyznačuje dlouhým létem, které je teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. V řešeném území je celé údolí potoka Loučka typické inverzními polohami. V okolí Šumperku je letních dnů průměrně 39,9 za rok a 5 dnů v roce je tropických s teplotou nad 30°C.

2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění Na správním území obce Brníčko se nachází dvě sídla venkovského typu, Brníčko a Strupšín. Jsou situovány v agrárně-lesní krajině, přibližně uprostřed správního území obce. Dnešní ves Brníčko původně tvořily původně tři samostatné vsi: Brníčko, Sluhoňov a Dolní Brníčko. Tyto původní vsi postupem času srostly v jeden sídelní útvar, který však dodnes charakterizuje ne zcela kompaktní zástavba s velkým počtem proluk. Ves Strupšín byl k Brníčku připojen v r. 1976. Zastavěné území má longitudinální tvar, s několika podružnými větvemi zástavby. Hlavní osou sídla je mírně stoupající údolí Loučky a Strupšínského potoku. „Historické jádro“ je situováno pod hradním kopcem (403 m) a jsou zde soustředěny téměř všechny objekty

13

občanské vybavenosti. Jedná se především o filiální kostel Narození P. Marie, obecní úřad, základní škola, prodejna, restaurace. Původní osnovu činí uzavřené selské usedlosti, promísené drobnou domkařskou a chalupářskou zástavbou. V kompozici obce se uplatňuje plánovitá uliční síť s rodinnými domky. Jedná se o prostor mezi oběmi bývalými vsi. Z hlediska funkčního členění v obci je přípustné bydlení v rekonstruovaných selských usedlostech, chalupách a individuálních rodinných domcích. Ve vsi je rovněž několik menších bytových domů. Několik usedlostí a chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Okolo kostela Narození P. Marie je menší hřbitov. Druhý menší hřbitov je v části Strupšín. Na správním území obce je situována menší lokalita pro individuální rekreaci mimo zastavěné území při severozápadní hranici SZÚO. Mimo souvislou plochu SZÚO existuje několik samostatných objektů – usedlostí, především bývalý mlýn na toku Loučky v severní části k.ú. Brníčka.

2.4. Kulturně-historické dědictví 2.4.1. Krátký přehled historie Brníčko Jméno obce je zřejmě odvozeno od staroslovanského „brnije“, tj. bláto či hlína, ale další spojitosti mohou také vést k pojmenování hradu na hliněném vrchu. Obec používala pečeť se zobrazením kostela, jehličnatého a listnatého stromu se symbolem božího oka. Brníčko mělo v minulosti daleko větší význam, protože jeho osudy byly spojeny se zdejším hradem. Jeho počátky spadají do první poloviny 14. století. V roce 1350 bylo městečko již střediskem panství, které až do konce 14. stol. Držel rod pánů z Otaslavic ( psali též z Brníčka).V této době je také připomínán kostelík Pany Marie , který má pozdně románský původ. Po dalších držitelích, pánech ze Šumvaldu, získal brníčský majetek před rokem1434 mocný rod Tunklů, který jej připojil k panství Zábřeh. Přesnější údaje o zpustnutí hradu nejsou známy, částečně byl poničen za válek česko - uherských a roku 1513 se uvádí jako zbořený. Poměrně dlouhou dobu byly rozlišovány tři původně samostatné části: město Brníčko a vsi Brné a Sluhoňov. Ještě v 16.století se výslovně uvádí městečko a ves, ale v dalších stoletích se Brníčko změnilo v běžnou vesnici, která měla roku1677 celkem 24 usedlostí . Roku 1834 mělo Brníčko i s Brným a Sluhoňovem jen 71 domů a 600 obyvatel. O dva roky později je zde uváděna škola V první polovině 19.století se zde dobývá Železná ruda. Po zrušení patrimoniální správy ves připadla k soudnímu i politickému okresu Zábřeh.. Obec byla po 2.světové válce přičleněna k okresu Šumperk. Strupšín Srupšín byl až do roku 1976, kdy byl připojen k Brníčku samostatnou obcí. První zmínka o Strupšínu je z r.1385 u panství Brníčko. Název obce patrně je odvozen od osobního jména Strupča. Podle lánového rejstříku bylo roku 1677 v této malé vsi 11 usedlíků a roku 1834 pak 234 obyvatel a 29 domů .Byla to vždy poměrně chudá zemědělská ves. Nejvíce usedlíků zde bylo zjištěno v roce 1900, a to 248 osob ve 32 domech. Po roce 1848 připadl Strupšín k soudnímu okresu Zábřeh. Vlastní jednotřídní školu si obec mohla dovolit až po roce 1896. Strupšín má dnes poměrně málo využitý kulturní dům, který vznikl adaptací hospodářské budovy po r.1945 a novou prodejnu smíšeného zboží (1990 ).

14

2.4.2. Ochrana památek Na správním území obce se nachází několik objektů zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek. Jsou to. 37022/8-855 Zřícenina hradu parc.č. 496/2 o.p. na kopci nad vesnicí. Zbytky středověkého hradu, připomínaného v roce 1353, rozšířen po roce 1471, opuštěn v 16. stol. 31376/8-854 Kostel Narození P.Marie s areálem parc.č. 47 st. Jednolodní kostel s pozdně románským jádrem s apsidou, upravený koncem 18. století. Součástí areálu kostela je na parc.č. 957/1: Kříž - Klasicistní kamenická práce z r. 1796. Vstupní brána - z konce 18. stol Ohradní zeď z lomového kamene Je třeba nadále chránit památná místa: kapli ve Strupšíně, parc.č.43. tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. ostatní drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap.

2.5. Demografické údaje Údaje byly převzaty z předběžných výsledků sčítání obyvatel domů a bytů v r. 2001. Obec Brníčko má v současné době 619 obyvatel. Počet obyvatel je od roku 1991 (605 obyv.) v mírném nárůstu. Demografický vývoj: Rok obyv. 1950 585 1991 605 2001 619

Brníčko

Strupšín

426

147

Současné věkové složení obyvatelstva(2001): Věk: 0-14 15-59 60+

Brníčko obyvatel: počet 111 376 132

% 17,9 60,7 21,4

Obce do 999 obyv. průměr ČR % 17,98 64,51 17,84

Věkový index: Brníčko 111/132 * 100 = 84,1 84,1 100 Věkový index je nepříznivý.

Obce do 199 obyv., ČR 17,98/17,84*100 = 100,7 100,7 100. Věkový index je mírně příznivý.

Složení dle pohlaví: počet % Muži: 303 48,9

15

Ženy: 316

51,1

Z tohoto krátkého přehledu vyplývají následující závěry. Demografický vývoj vykazuje rys charakteristický pro většinu venkovských sídel v naší zemi. Maximálního počtu obyvatel obec dosáhla na přelomu 19.a 20.století. Nejvýraznější úbytek nastal do období po 2.světové válce, od té doby počet obyvatel klesá pomaleji.

2.6. Ekonomický potenciál Obec Brníčko je sídlem venkovského typu. V místě neexistuje větší výrobní zařízení. Většina osob ekonomicky aktivních vyjíždí za prací mimo obec. Pracovní příležitosti jsou v obci pouze v prodejně, restauraci, škole a obecním úřadu. Uvedené výrobní aktivity nepředstavují významnou složku na trhu práce v obci. Osoby ekonomicky aktivní: (Jsou použity údaje z r. 2001) pracuje v obci celkem % počet % 239 40,5 28 11,7

vyjíždí za prací počet 211

% 88,3

Místem vyjížďky za prací je především město Zábřeh, Šumperk, méně okolní spádová střediska. Hlavní ekonomický potenciál obce plyne z následujících východisek: - blízkost města Zábřeh a Šumperk, atraktivní životní prostředí, plošné rezervy a nízká cena nemovitostí jsou důležitými potenciály pro rozvoj individuálního bydlení. -současná drobná výroba se díky pracovním silám v místě a geostrategické poloze bude zřejmě i nadále rozšiřovat - místo je výhodné pro provozování agroturistiky, je zde atraktivní krajina a kvalitní životní prostředí -silný potenciál představuje řemeslné zázemí a přírodní suroviny v okolí pro rozvoj dřevozpracující výroby -agrárně – výrobní prostředí umožňuje zaměření na výrobu zdravých potravin nebo racionální výživy.

3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Charakteristika navržené urbanistické koncepce vychází se současného stavu, který plně respektuje. Rozvojové plochy posilují přípustné funkci, nejsou navrženy žádné výrazné asanace a změny.

3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter sídla. Obec a její části zůstává sídlem venkovského typu s přípustné obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány. Rozvojové plochy mají především obytnou funkci.Dále návrh podporuje především rozvoj cestovního ruchu, tj. plochy pro rekreační a sportovní využití. Občanská vybavenost obce je navržena na několika rozvojových plochách .

16

V konceptu ÚPO jsou zakresleny také plochy, na které bylo již vydáno rozhodnutí o umístění stavby. Jedná se především o suché poldry na vodním toku Loučka. Z hlediska dopravního řešení návrh respektuje současnou situaci. Rozvojové plochy budou obslouženy novými komunikacemi. Z hlediska technické infrastruktury návrh předpokládá rozšíření sítí na rozvojové plochy , vybudování splaškové kanalizace a podtlakové a přečerpávací stanice.

3.2. Návrh prostorové kompozice sídla Návrh prostorové kompozice sídla plně respektuje současný charakter obce. Rozvojové plochy prostorově přirozeně navazují na stávající plochu zastavěného území obce. Návrh předpokládá výstavbu rodinných domků. Způsob zástavby v rozvojových plochách je nutné prověřit zastavovacími plány. Nová výstavba ve výrobní ploše bude muset respektovat svými hmotami a pojednáním povrchů charakter zástavby v obci. Z hlediska prostorové kompozice jsou pro zástavbu v obci limitující nové hranice zastavitelného území, ostatní pozemky je možno považovat za nezastavitelné. V částech obce níže položených ( v údolí potoka) je možné realizovat max. dvoupodlažní objekty se šikmou střechou. V částech obce výše položených (na stráních) je možné realizovat max. jednopodlažní objekty se šikmou střechou. U jednopodlažních i dvoupodlažních objektů může být v prostoru střechy vestavěno podkroví. Objekty zapsané do seznamu nemovitých kulturních památek musí být chráněny dle zákona.

3.3. Zhodnocení návrhu Návrh funkčního a prostorového uspořádání plně respektuje kvality vzniklé historickým vývojem, rostlou zástavbu historické části, historické dominanty, a přírodní podmínky, především začlenění obce do krajiny. Z funkčního hlediska se charakter obce nemění, obytná funkce zůstává přípustné. Z hlediska prostorového, zejména obrazu sídla, sídlo zůstává prostorově kompaktní s přípustné drobnou zástavbou rodinnými domky.

4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY Správní území obce lze obecně rozdělit na dvě základní části, zastavěné území obce a volnou krajinu. Současně zastavěné území obce je vymezeno v souladu s §139a zákona 50/76 Sb. V aktuálním znění „a“ je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor lze charakterizovat jako nezastavitelné území – krajinu. V současně zastavěném a zastavitelném území jsou nejdůležitější funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to plochy primární zemědělské produkce a plochy krajinné a lesní zeleně.

4.1. Plochy bydlení

17

Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a zeleně s bydlením bezprostředně spojené.

4.1.1. Současný stav Následující údaje jsou převzaty z „Předběžných výsledků sčítání lidu, bytů a domů 2001“. V současné době (2001) má obec 619 obyvatel. Obec má sídelní charakter a proto obytná zástavba zabírá největší část zastavěného území obce. Současný stav (2001): Domy úhrnem 225 Trvale obydlené 174 (z toho rod. domy 169) Neobydlené 51 (22,7%) Byty celkem Trvale obydlené Neobydlené

276 218 58 (21,0%)

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti: Neobydlené byty celkem: Z toho: Nezpůsobilý k bydlení: Obydleny přechodně: Slouží k rekreaci:

58 7 (12,2%) 7 (12,1 %) 23 (39,7 %)

Jako nejčastější důvod neobydlenosti je uváděno rekreační využití objektu. Prům. počet: Brníčko

obce stejné velikost. kategorie, průměr ČR bydlících os./trv. obydlený byt 2,84 3,00 obytných místností > 8m2/trv. obydlený byt 2,87 2,96 2 osob/ obytnou místnost > 8m 0,99 1,01 Z uvedených statistických údajů lze vyvodit následující závěry: V obci je jistý rozdíl mezi počtem domů a bytů, některé byty jsou v bytových domech, v některých usedlostech je vzhledem k jejich velikosti více bytů. Jistý počet bytů, 22,7 % z celkového počtu, je neobydlen. V bytech bydlí průměrný počet osob, byty mají průměrnou velikost, počet osob na jednu obytnou místnost je standardní. Stávající obytnou zástavbu lze rozdělit na několik základních typů: - bývalé zemědělské usedlosti - venkovské chalupy postavené před 2.sv.válkou - rodinné domky postavené po 2.sv.válce. - bytové domy Současně zastavěné území sídla lze rozdělit na plochy dle jednotlivých základních typů. V „historickém“ jádru obce dominují bývalé zemědělské usedlosti, promísené jednotlivými chalupami. Rodinné domky postavené po 1.sv. válce nezaujímají v obrazu obce významné postavení. Jsou rozmístěny mezi převládající starší zástavbou a v okrajových částech sídla. V obci je několik menších bytových domů postavených po druhé světové válce. Dle způsobu využití lze obytnou zástavbu rozdělit na dva typy: -trvale obydlené domy

18

-objekty využívané za účelem individuální rekreace (tzv. chalupy). Tyto dva typy se mezi sebou v celém zastavěném území prolínají. Kromě toho se mohou v časové posloupnosti na jednom objektu mohou několikrát vystřídat a proto je není možné vzájemně oddělit. Domovní fond je převážně v dobrém stavebně technickém stavu, objekty nevyhovující z hlediska stavebního či hygienického by měly být postupně opraveny, resp. modernizovány.

4.1.2.Návrh Stávající obytná zástavba, včetně hospodářských částí, je ve svém rozsahu i podobě respektována. Územním plánem obce je navrženo 8 lokalit pro rozvoj funkce bydlení ve formě rodinných domů (rozvojové plochy 1,3,4,5,6,9,10 a 11), o celkové kapacitě cca 95 rodinných domů, což představuje bydlení pro cca 235 obyvatel. Navrhované rozvojové obytné plochy zřejmě překračují reálné potřeby obce, umožňují však variantní postupy v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých území i zájmu stavebníků. Pro stanovení velikosti obce v návrhovém období do roku 2020 je stanoven počet 800 obyvatel.

4.1.3. Regulační podmínky Br – bydlení v rodinných domcích Přípustné – plochy pro bydlení v rodinných domcích, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, drobné stravovací zařízení a ubytování a menší administrativa,sídla firem včetně malých provozoven nepřesahující rámec daného území. Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat alespoň jedna bytová jednotka. Podmíněné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné provozy, drobná chovatelská činnost a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Limitující podmínky pro drobnou chovatelskou činnost a řemeslnou výrobu v obytné zóně: - Živočišná výroba a chov zvířat - PHO je vymezeno velikostí jejich pozemku. - Řemeslná výroba a služby - je nutné z obytné zóny vyčlenit takové druhy provozů, které negativně ovlivňují život na sousedních parcelách. - Negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí ovlivňovat okolní pozemky a objekty určené pro bydlení.

4.2. Plochy občanského vybavení 4.2.1. Současný stav a) Správa a řízení Obecní úřad se nachází ve prostorovém i funkčním těžišti obce, v dolní části návsi. b) Školství a výchova

19

V obci je základní škola i mateřská škola, které jsou situovány v centrální části obce. Studenti středních škol a učni dojíždějí do Šumperku a Zábřehu. c) Kultura a osvěta, spolky V Brníčku je kulturní dům, bývalé kino. Druhý kulturní dům je ve Strupšíně. d) Zdravotnictví a sociální péče V obci není žádné zdravotnické zařízení ani objekt sociální péče.Obyvatelé obce spádují do Zábřehu. e) Obchodní síť Vzhledem k poměrně velikému plošnému rozsahu vsi, je zde několik prodejen. Prodejna smíšeného zboží – nákupní středisko je v blízkosti obecního úřadu v centru obce.Další prodejna potravin je v Horním Brníčku. Ve Strupšíně je prodejna smíšeného zboží. f) Veřejné stravování, ubytování V Brníčku je hostinec situovaný v centru obce g) Administrativa Vzhledem k venkovskému charakteru sídla, není tato funkční složka zastoupena. h) Spoje, peněžní ústavy V obci se nachází pošta, která je situována v objektu OÚ.. i) Církevní zařízení V historickém jádru Brníčka je kostel Narození P. Marie, který obklopuje hřbitov uzavřený památkově chráněnou zdí. Ve Strupšíně je kaple. Na okraji obce je situován hřbitov.

4.2.2. Návrh Návrh plně respektuje současné plochy občanské vybavenosti a všechny ponechává ve stejné funkční plochě. Územní plán navrhuje rozšíření nekomerční plochy občanského vybavení v oblasti středu obce, těsně navazující na stávající plochy nekomerčních veřejných ploch. Plocha pro komerční využití je navržena v okolí zříceniny hradu, která bude těžit z turistického ruchu, z atraktivity objektu, který je i díky své vyvýšené poloze dominantou oblasti. Bude sloužit maximálně zejména v letním období, tedy seplochně.

4.2.3. Regulační podmínky Oa – ústřední sídelní funkce Funkční regulativy: Přípustné - ústřední sídelní funkce, obecní úřad, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny, pohostinství, ubytování. Podmíněné - bydlení, pokud se jedná o přímou spojitost s provozem občanské činnosti, nezbytná technická vybavenost Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení

20

Oš – školská zařízení Přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura, administrativa Podmíněné- administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Ok – kulturní zařízení Přípustné - objekty pro kulturu , služby, ubytování, stravování, turistický ruch, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, Podmíněně - bydlení, pokud se jedná o přímou spojitost s provozem občanské činnosti, ostatní občanská vybavenost komerčního i nekomerčního typu,nutná technická a dopravní zařízení Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Oc – církevní zařízení Funkční regulativy: Přípustné – církevní stavby – zeleň Podmíněné - kulturní a sociální zařízení Nepřípustná – všechny ostatní činnosti které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, zejména výroba, služby s negativním dopadem na ŽP, kapacitní sklady, skládky. Ox - občanská vybavenost komerční smíšeného typu Funkční regulativy: Přípustné – obchod, veřejné stravování a ubytování, sběrny služeb, agroturistika. veřejná správa a samospráva, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň Podmíněné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustná - všechny ostatní činnosti, zejména výroba jakéhokoliv druhu a jiné činnosti ohrožující životní prostředí.

4.3. Plochy sportu a rekreace 4.3.1. Současný stav a) Sport a tělovýchova V Brníčku je situován sportovní areál s koupalištěm a objektem sokolovny. b) Individuální rekreace Individuální rekreace je složkou, která na správním území obce poměrně hojně provozována. Pro individuální rekreaci jsou využívány venkovské chalupy a usedlosti, které jsou vesměs pojaty do obytné plochy. Chatová lokalita je situována na východním okraji k.ú. Brníčka

4.3.2. Návrh

21

a) Sport a tělovýchova Všechny stávající plochy a zařízení pro sport a tělovýchovu jsou navrženy k ponechání. Územním plánem obce není navrženo dalších rozvojových ploch pro sport a rekreaci: b) Individuální rekreace Objekty určené k individuální rekreaci (chalupy) územní plán respektuje. V ÚPO jsou navrženy rozvojové plochy pro individuální rekreaci na plochách původně zastavěných objekty.

4.3.3. Regulační podmínky Rch – individuální rekreace Funkční regulativy: Přípustné- využití pro individuální rekreaci s možností vybudování oplocení. Podmínečné - zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu. Sh– sportovní plochy , hřiště Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů hřiště s přírodním i umělým povrchem, koupaliště, včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně Podmíněné – zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení např.zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.

4.4. Plochy výrobní 4.4.1. Současný stav Tato plocha je určena pro umístění průmyslových závodů, zemědělské a živočišné výroby, výrobních služeb, sklady a zařízení velkoobchodu, zařízení se zmenšeným stykem s veřejností. V současné době v obci neexistuje žádná větší organizace zabývající se drobnou, nebo průmyslovou výrobou. Není zde ani středisko zemědělské výroby. Pouze několik menších, vesměs řemeslných provozoven je roztroušeno v obytné zástavbě, zejména kolem hlavních dopravních tahů.

4.4.2. Návrh V řešeném území je navržena jedna rozvojová plocha výrobní, určená pro drobnou výrobu a výrobní služby, podnikatelské aktivity. Svým umístěním napomůže dotvoření kompaktnosti zastavěného území. Nachází se při státní silnici II.třídy, ideálně se tak váže na dopravu. Provozovatel výroby musí přijmout veškerá opatření za účelem snížení nepříznivého účinku výroby na míru předepsanou platnými právními předpisy. Musí být provozované takové činnosti, které nezhorší životní prostředí v obci.

22

Plocha pro zemědělskou výrobu není navržena.

4.4.3. Regulační podmínky Funkční regulativy: Vs - výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity, řemeslné provozovny Funkční regulativy Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady, maloobchod, administrativa Podmíněné- veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou.

4.5. Plochy technické infrastruktury 4.5.1. Současný stav Jsou určeny především pro umístění plošných objektů a zařízení sloužících pro zásobení území vodou, energenty, odvodnění a telekomunikace. Jednotlivé složky a sítě jsou popsány v samostatné kapitole. Obyvatelé Brníčka a Strupšína (350 - 315 m n.m.) jsou zásobeni z vodovodního systému obce Postřelmov, na který jsou nebo budou rovněž napojeny obce KoIšov, Sudkov a Brníčko. Tento systém by se do budoucna měl stát součásti „Vodovodu Pomoraví" a to jeho severní části -„Postřelmovsko". Zdrojem vody pro vodovod je jímací území Postřelmov o kapacitě 35 l/s, ze kterého je voda upravována na aeračních věžích v úpravně vody Postřelmov a odtud čerpána do vodojemu Kolšov 2x1.000 m3 (352,70/347,00 m n m ). Z tohoto vodojemu, který je řídícím vodojemem pro celou skupinu, je voda přivedena přívodním řadem DN 150 do obce Kolšov a odtud dále do Brníčka. Za Kolšovem je vybudována zrychlovací čerpací stanice pro zvýšení tlaku v řadu tak, aby voda dotekla do zemního vodojemu Brníčko 2x100 m3 (380,00/376,30 m n.m.), který svou akumulací slouží i pro obec Dlouhomilov. Voda do vodojemu je čerpána výtlačným řadem PVC DN 100 v délce asi 1.800 ta. Kanalizace - obec nemá v současné době vybudovanou veřejnou kanalizační síť. Jsou zde vybudované úseky dešťové kanalizace odvodňující zejména zpevněné úseky komunikací. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích, biologických septicích a v bezodtokových jímkách. Dešťová kanalizace byla budována nesoustavně a proto její průběh nebyl evidován. Recipientem je potok Loučka.

4.5.2. Návrh Vodovodní systém bude v návrhu zachován. V obci Brníčko se počítá s výstavbou kanalizace, jejíž návrh je zakreslen v grafické dokumentaci (výkres č.6). Obec má zpracovaný návrh splaškové kanalizace firmou Agroprojekt Olomouc.

23

Kanalizace je řešena jako podtlaková s přečerpáváním splaškových vod do navrženého kanalizačního systému ve východní části obce Lesnice. Na kanalizaci v Lesnici je v současné době zpracována projektová dokumentace a probíhá územní řízení. Splaškové vody z kanalizačního systému v Lesnici budou přečerpávány do kanalizace v Leštině, kde v současné době probíhá výstavba společné ČOV. Podtlaková a přečerpávací stanice je navržena v rámci rozvojové plochy pro průmyslovou výstavbu, která byla již dříve zmiňována, v kapitole 4.4.

4.5.3. Regulační podmínky Tv – vodojem Přípustné – technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodojem, doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu Te – trafostanice Přípustné – technická vybavenost typu zásobování elektrickou energií doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu

4.6. Plochy urbanizované zeleně a veřejných prostranství Plocha zeleně v urbanizovaném území slouží k uchování hodnot životního prostředí a zajišťuje pohodu obyvatel uvnitř sídla. Veřejná prostranství, plochy mimo plochy dopravní, slouží pro pohyb a pobyt obyvatel a pro vedení inženýrských sítí.

4.6.1. Současný stav Veřejná zeleň v SZÚO je přítomna v centrální části Brníčka před OÚ a nákupním střediskem. Další veřejná zeleň obklopuje kostel Narození P.Marie. V prostoru Horního Brníčka je veřejná zeleň umístěna okolo památníku padlých. Další menší plochy jsou v rozšířeních komunikací, v rostlé zástavbě a v blízkosti základní školy. Kvalita zeleně je různorodá a je závislá zejména na úrovni údržby ploch. V obci jsou dva hřbitovy, historický hřbitov kolem kostela a novější hřbitov na okraji Strupšína. Větší plochy s charakterem veřejného prostranství (náměstí, náves) v obci nejsou.

4.6.2. Návrh Stávající veřejná zeleň a hřbitovy jsou v návrhu plně respektovány. Jednotlivé plochy budou s ohledem na vlastnictví pozemků a finanční možnosti obce udržovány a postupně zkvalitňovány. V obci se nepočítá s návrhem nové urbanizované zeleně či podobných ploch.

4.6.3. Regulační podmínky Zv – veřejná zeleň Funkční regulativy: Přípustné – nezpevněné ozeleněné plochy

24

Podmíněné - pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku, stavby související s provozem hřbitova, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, nezbytná zařízení technické infrastruktury Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti. Zh – hřbitovy Funkční regulativy: Přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, vysoká zeleň, zpevněné plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostředí. Pv– veřejné prostranství Funkční regulativy: Přípustné - prostor pro pěší pohyb obyvatel, zpevněný povrch, urbánní inventář. Podmíněné činnosti- zastávka autobusů s přístřeškem, vegetační úpravy, požární zbrojnice výstavba nezbytné technické vybavenosti , drobných staveb a vodních prvků. Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše

4.7. Plochy zemědělské produkce 4.7.1. Současný stav Plochy sloužící pro zemědělskou produkci a drobné zahrádkářské aktivity. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvale zatravněné plochy. Orné půdy jsou z hlediska plošného rozsahu jednoznačně přípustné. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách. Větší komplexy orné půdy jsou v severní části katastru. Jako méně vhodné pro umístění orné půdy jsou některé lokality na svažitějších pozemcích a zejména v údolní nivě ve východní části katastru. Jedná se o pozemky s větší svažitostí ohrožené vodní erozí a pozemky v blízkostí vodních toků. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny rovněž poměrně velkou plochou. Jsou situovány na svažitých pozemcích v jižní části katastru, v okolí vodních toků a v údolní nivě Loučky. Zahrady jsou situovány zejména v současně.zastavěném území obce a v jeho bezprostředním okolí. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický - skýtají životní podmínky řadě druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu. Pedologické charakteristiky a kvalita zemědělského půdního fondu jsou popsány v samostatných kapitolách – pedologie a vyhodnocení záborů ZPF.

4.7.2. Návrh Územní plán obce navrhuje několik změn primární zemědělské produkce.

25

Jsou to především zábory pro rozvojové plochy bydlení. Všechny ostatní plochy zemědělské produkce jsou respektovány a ponechány ve stejné funkční plochě. Změny kultur mohou být prováděny dle doporučení obsaženého v regulačních podmínkách. Dále se doporučuje v rámci komplexních pozemkových úprav vytvářet vhodná protierozní opatření. Měnit trvalé travní plochy na ornou není podmíněné. Generel systému ekologické stability ovlivní pozemkové úpravy a změny kultur v oblasti zemědělského půdního fondu na plochách, kde jsou prvky ÚSES nefunkční a částečně funkční.

4.7.3. Regulační podmínky Po - Orná půda Ps – Sady, drobná držba, zahrady Pt – Trvalý travní porost Funkční regulativy: - přípustné- ZPF- využití dle kultury a pokynů ÚSES. - podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace zatravnění části orné půdy, dělení větších ploch orné půdy zatravněnými pásy, stavby spojené s obhospodařováním pozemku - nepřípustné- změna kultury u trvale zatravněných ploch na ornou.

4.8. Plochy zeleně lesní a krajinné Slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajině, pro pohodu obyvatelstva rekreaci a hospodářskou produkci dřeva a jiné účely. Zelení krajinnou jsou zejména meze, skalky, remízky a břehy toků a rybníků. Slouží pro zachování ekologické stability v území s intenzivní zemědělskou produkcí a zachování rázu krajiny.

4.8.1. Současný stav Správní území obce se nachází v Šumperském bioregionu. V řešeném území jsou zastoupeny dva vegetační stupně, a to 3. – dubobukový, a 4. – bukový. Pozemky určené pro plnění funkce lesa nejsou výrazněji plošně zastoupeny a jsou situovány vesměs ve vrchovinné části na okraji katastru. Nutno však připomenout, že lesy zasahující do správního území obce jsou výběžky většího lesního komplexu prostírajícího se v Hanušovické vrchovině. Většina lesních pozemků je umístěna ve východní a jižní, vrchovinné části katastru, kde tvoří kompaktní celek. Všechny lesy na správním území obce mají poslání hospodářského lesa, jejich odhadované stáří je cca 100 – 120 let. Vegetační kryt území je výslednicí dlouhodobého působení vegetačního prostředí i historického vývoje. Na místě původních přirozených biocenóz se zachovaly převážně jejich změněná a vývojová stádia, tvořená především smrkovými monokulturami, méně borovými monokulturami a jen zčásti smíšenými porosty s dílčím zastoupením modřínu. Výměra pozemků určených pro plnění funkce lesa je na správním území obce, dle údajů v katastru 367 ha (1.1.1997). Lesnatost je procentním podílem lesní půdy a je jeden z ukazatelů současného využití krajiny. Lesnatost řešeného území je 43,27 %, jedná se, tedy o území málo zalesněné.

26

Lesy spravují Lesy ČR.

4.8.2. Návrh Do konceptu územního plánu bylo navrhnuto celkem 5 transformačních ploch. Ve všech případech se jedná o zábor zemědělského půdního fondu, a to orné půdy. Jedna plocha byla vybrána pro zalesnění pozemku, ostatní plochy pro vytvoření trvale travnatého porostu. Doporučeno je obnovovat přirozenou vegetační skladbu. Všechny v současné době existující plochy krajinné zeleně jsou v návrhu respektovány. Podél polních komunikací je nutno nahrazovat volná místa novými výsadbami v rámci interakčních prvků územního systému ekologické stability , v rámci ochranné protierozní zeleně a náhradních výsadeb zeleně. Podél břehů vodních toků je třeba vytvářet a udržovat přirozenou vegetační skladbu. Výrobní plochu a hřbitov je vhodné při uvažovaných úpravách obklopit vysokou zelení.

4.8.3. Regulační podmínky Zl – lesy obecně Jedná se o plochy určené pro funkci lesa, slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajině, pro rekreaci obyvatelstva a produkci dřeva a jiné účely. Funkční regulativy: Přípustné – plochy lesů u kterých není produkční funkce limitována jinými funkcemi, pěší, cyklistické a účelové komunikace Podmíněné- stavby lesní prvovýroby , objekty spojené s obhospodařováním pozemku, technické a dopravní infrastruktury - hospodaření omezeno zájmy ochrany přírody, Nepřípustné – výstavba a rozšiřování objektů pokud to není navrženo tímto plánem . Zk – zeleň krajinná obecně Slouží pro zachování ekonomické stability v uzemí s intenzivní zemědělskou produkcí nutno dodržovat a doplňovat dle návrhu ÚSES Funkční regulativy: Přípustné - plochy zeleně rostoucí mimo les,rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, stavby spojené s obhospodařováním pozemku Nepřípustné – činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch.

4.9. Vodní plochy 4.9.1. Současný stav Jedná se o přirozené, nebo umělé toky a vodní plochy různého účelu. Vzhledem k velkému plošnému rozsahu správního území obce a jeho umístění na úpatí vrchoviny, hydrografická síť je poměrně přehledná. Území náleží k hlavnímu povodí řeky Moravy, k dílčímu povodí Horní Moravy (4-10-02), do povodí řeky Loučky (4-10-02–050)

27

Osu hydrografické sítě činí říčka Loučka, která pramení pod vrchovinou ve východní části katastru, protéká ve směru severovýchod jihozápad středem vsi . Loučka se u Lesnice vlévá do Vítošovského náhonu a dále do řeky Moravy.

4.9.2. Návrh Návrh územního plánu obce řeší zejména umístění dvou protipovodňových nádrží. V návrhu ÚP VÚC Jeseníky se počítá s vybudováním vodních děl na vodním toku Loučka. Územním plánem jsou navržena protipovodňová opatření, která budou spočívat ve vybudování suchých poldrůí Územním plánem je navržena revitalizace potoka Loučky. Revitalizovat by se měl zejména ůsek potoka v SZÚO.

4.9.3. Regulační podmínky Vo – vodní plochy obecně Funkční regulativy: Přípustné – činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma) Podmíněné – činnosti, děje a zařízení pro chov ryb a vodní drůbež s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čístoty vod). Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu. Sch – suchý poldr – protipovodňová opatření Regulativy: Na území vyhrazených pro protipovodňová opatření neumisťovat stavby, Příslušné stavební úřady nedají povolení ke stavbám, terénním úpravám zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. Veškerá plánovaná výstavba v uzemí musí být projednána se správcem povodí tj. Povodí Moravy, s.p. Brno. Při plánování větších staveb v území, které by mohli ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočítat a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vliv na odtokové poměry. V případě, že se prolínají v řešeném uzemí regulativy pro funkční využití a jiné funkce ( suchý poldr) platí regulativ pro funkční využití území s překryvným regulativem omezení pro suchý poldr.

4.10. ÚSES Ubc - Biocentrum Rozsah regulace: Připustné - takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci – dosadba vybraných dřevin a extenzivní zásahy mající výchovný charakter. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra ( produkční funkce). Podmíněné jsou např. liniové stavby, jejich vedení v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být vyjimkou úseky, kde lze připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, alternativní druhová skladba s ohledem

28

na parkovou nebo lesoparkovou úpravu, nutné je však vždy dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktívního povrchu. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti. Ubk - Biokoridor Rozsah regulace Přípustné - takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci – dosadba vybraných dřevin a extenzivní zásahy mající výchovný charakter. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalou existenci v biokoridoru. Proto jsou zde podmíněné širší možnosti hospodářského využití.Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostatečnou ekologickou stabilitou (extenzivní sady, trvalé travní porosty). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi. Podmíněné jsou např. liniové stavby, jejich vedení v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být vyjimkou úseky, kde lze připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, alternativní druhová skladba s ohledem na parkovou nebo lesoparkovou úpravu, nutné je však vždy dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktívního povrchu. V nezbytných případech je podmíněně podmíněné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských zařízení, čistíren a podobně. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, pobytová rekreace, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti. zařízení, čistíren a podobně. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny.

5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1 Územní limity využití území Plošný rozsah zástavby je určen hranicemi zastavěného a zastavitelného území, ostatní plochy jsou, až na výjimky uvedené v regulačních podmínkách, považovány za nezastavitelné.

5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma a) Pásma hygienické ochrany pásmo hygienické ochrany živočišné výroby -v obci není žádný objekt živočišné výroby

29

Ostatní plochy výroby – mají ochranné pásmo, které je totožné s plošným rozsahem plochy. Negativní vliv na životní prostředí nesmí zasahovat na okolní pozemky a zejména do ploch bydlení. U chovu domácích zvířat a řemeslné a drobné výroby v obytné plochě je rozsah ochranného pásma určen hranicemi parcely provozovatele. Znamená to, že negativní vlivy těchto činností nesmí zatěžovat životní prostředí a narušovat pohodu na sousedních parcelách. b) Ochranná pásma inženýrských sítí Rozsah ochranných pásmem a režim v ochranných pásmech se řídí platnou legislativou a normami. Vstupní limity ochranné pásmo VN 22 kV činí 7 m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. ochranné pásmo VVN 110 kV 15 m od krajního vodiče. Výstupní limity ochranné pásmo VVN 400 kV navrhované ( ÚP VÚC Jeseníky ) 20 m od krajního vodiče Ochranné pásmo kanalizace 1,5 m ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 – 1,5 m od osy vedení telekomunikační kabel 1,5 m od obrysu vedení c) Ochranná pásma komunikací Vstupní limity Ochranné pásmo silnice II a III třídy. - 15 m od osy vozovky (mimo zastavěné území a území určené k zastavění). d) Ostatní ochranná pásma Vstupní limity Pietní pásmo hřbitova – 100m. V tomto ochranném pásmu není podmíněné zřizovat veškerá zařízení rekreace a sportu a zařízení občanské vybavenosti a výroby, která by mohla svým provozem narušit pietu pohřebiště. Manipulační pásmo vodního toku – 6 m od břehové hrany. Ochranné pásmo lesa – 50 m od katastrální hranice.

5.3. Ochrana památek Vstupní limity Na správním území obce se nachází několik objektů zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek. Jsou to. 37022/8-855 Zřícenina hradu parc.č. 496/2 o.p. na kopci nad vesnicí. Zbytky středověkého hradu, připomínaného v roce 1353, rozšířen po roce 1471, opuštěn v 16. stol. 31376/8-854 Kostel Narození P.Marie s areálem parc.č. 47 st. Jednolodní kostel s pozdně románským jádrem s apsidou, upravený koncem 18. století. Součástí areálu kostela je na parc.č. 957/1: Kříž - Klasicistní kamenická práce z r. 1796. Vstupní brána - z konce 18. stol Ohradní zeď z lomového kamene

30

Vystupní limity Je třeba nadále chránit památná místa: kapli ve Strupšíně, parc.č.43. tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. ostatní drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. Při provádění výkopů a zemních prací v řešeném území respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.

5.4. Ochrana přírodních hodnot 5.4.1 Zvláštní ochrana: Na správním území obce se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ani další instituty zvláštní ochrany s charakterem limitu využití území 5.4.2.Obecná ochrana Územní systém ekologické stability: Na správním území obce se nenacházejí žádné prvky nadregionálního ÚSES. Další instituty obecné ochrany s charakterem limitu využití území Na správním území se nevyskytují žádné registrované významné krajinné prvky Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/92 Sb. - všechny plochy určené pro plnění funkce lesa - všechny plochy a vodní toky - všechny údolní nivy zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.

5.5. Ochrana genofondu Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není podmíněné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijmout opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Podrobnější popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole.

5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin V řešeném území se nenachází evidované ložisko

5.7. Ochrana proti záplavám Žádná část správního území obce není ohrožována záplavami a není zde vyhlášen žádný režim ochrany proti povodním. Na k.ú. Brníčko u Zábřeha jsou ÚP VÚC Jeseníky po první změně navrženy dva suché poldry a to Brníčko a Dlouhomilov.

31

5.8. Poddolovaná území V řešeném území se nenachází poddolované území

6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH 6.1. Bilance ploch Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti dokumentace. Z hlediska funkční náplně těchto ploch se jedná z většiny o plochu bydlení. Současně zastavěné území obce není příliš kompaktní, jsou v něm výraznější proluky a plošné rezervy. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby přirozeně navázaly na stávající zástavbu a maximálně využily plošné rezervy v intravilánu. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků. a) funkční složka bydlení Plocha 1… Plocha byla vypuštěna Plocha 3 …Plocha navazuje na stávající plochy pro bydlení na východním okraji současné zástavby obce Brníčko. Obsluha je ze stávající komunikace i z navrhované, technická infrastruktura je dostupná, kanalizace bude dobudována. Plocha 4 …Plocha navazuje na návrhovou plochu 5 pro bydlení, svojí polohou má vazbu i na část současné zástavby i na návrh.plochu 3. Obsluha je z navrhované i stávající místní komunikace, tech.infrastruktura bude dobudována. Plocha 5 …Plocha navazuje na stávající plochy pro bydlení, má vazbu i na sousední plochu návrhu. Obsluha je ze stávající místní komunikace, tech.infrastruktura je dostupná. Plocha 6 …Plocha navazuje na stávající plochy pro bydlení, dotváří proluku mezi stávajícími plochami. Váže se na návrhovou plochu pro občanskou nekomerční vybavenost.. Obsluha je z navrhované místní komunikace, tech.infrastruktura je dostupná. Plocha 9 …Plocha navazuje na stávající plochy pro bydlení v jižní části obce Brníčko, váže se na silnici III.třídy, ze které bude obsluhována. Tech.infrastruktura je dostupná. Plocha 10 …Plocha na jižním okraji obce Strupšín. Obsluha bude ze silnice III.třídy i z navrhované místní komunikace. Tech.infrastruktura bude dobudována. Plocha 11 …Plocha na východním okraji obce Strupšín navazuje na plochu bydlení. Obsluhována bude z navrh.místních komunikací. Tech.infrastruktura bude dobudována. Plocha 13 …Plocha na jihovýchodním okraji obce Brníčko, navazuje logicky na zástavbu. Tech. infrastruktura je dostupná. b) nebytová funkční složka

32

Plocha 2 …Plocha pro občanskou vybavenost komerční v okolí zříceniny hradu. Obsluhována bude z navrhované místní komunikace. Tech.infrastruktura není dostupná. Plocha 7 …Plocha pro občanskou vybavenost nekomerční navazující na plochy bydlení a občanské vybavenosti v centrální části obce. Bude obsluhována navrženými místními komunikacemi, tech.sítě jsou dostupné. Plocha 8 …Plocha pro výrobu a výrobní služby při silnici II.třídy, z níž bude obsluhována. Tato výrobní plocha uzavírá kompaktně zástavbu mezi třemi stávajícími plochami bydlení. Plocha bude obsluhována i navrženou místní komunikací, tech.sítě jsou dostupné. Plocha 12 …Transformační plocha v jižní části obce. Je zde navrženo zalesnění stávající orné půdy. Plocha 14 …Transformační plocha v blízkosti zříceniny hradu. Je zde navrženo zatravnění stávající orné půdy, tedy vytvoření trvalého travnatého porostu. Plocha 15 …Transformační plocha v blízkosti zříceniny hradu. Je zde navrženo zatravnění stávající orné půdy, tedy vytvoření trvalého travnatého porostu. Plocha 16 …Transformační plocha, také v blízkosti zříceniny hradu. Je zde navrženo zatravnění stávající orné půdy a neplodné půdy, tedy vytvoření trvalého travnatého porostu. Plocha 17 …Transformační plocha na jihovýchodním okraji obce Brníčko, je zde navržena transformace orné půdy na plochu zahrady či sadu. Je tomu tak zejména z důvodu vzniku sousední plochy bydlení. Vzniklou zmenšenou ornou plochu by nebylo možno optimálně využívat.

Výměra Počet (ha) jednotek

Funkce Č. pl. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Celkem

Vypuštěna Občanská vybavenost Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Občanská vybavenost Výrobní plocha Bydlení Bydlení Bydlení Zalesnění Bydlení Transformační plocha Transformační plocha Transformační plocha Transformační plocha ÚSES LBC 4 Bydlení

1,62 0,64 0,89 0,76 1,65 1,24 2,05 2,28 0,87 0,73 0,75 0,66 1,25 0,24 0,78 0,35 0,94 8,89

33

5 RD 9 RD 7 RD 12 RD

18 RD 9 RD 7 RD 8 RD

85 RD

Celkem Celkem

Obč. vybavenost

2,86 18,09

Poznámka: Bilance rozvojových ploch není identická s plochami záborovými. V plochách záborových jsou vyhodnocovány pouze zábory ZPF a ne celkové rozvojové plochy, v záboru ZPF jsou zahrnuty zábory komunikací, které v bilanci rozvojových ploch zahrnuty nejsou.

6.2. Etapizace Etapizace je pouze orientační, určena bude především strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Vzhledem k tomu že většina ploch pro bydlení vyplňuje proluky ve stávající zástavbě nebo na ni přímo navazuje a nebytové funkce byly většinou zakresleny na základě podnětů vlastníků pozemků není etapizace určena.

7. KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 7.1. Doprava a dopravní zařízení 7.1.1. Železniční doprava Na správním území obce se nenachází žádná železniční trať . Nejbližší železniční zastávky jsou v Zábřehu a v Hrabišíně.

7.1.2. Silnice Obcí procházejí krajské silnice II/370 ( Leština – Hrabišín – Dolní Libina – Rýmařov – Valšov) Na tuto silnici v Brníčku navazuje III/3707 (Brníčko – Kolšov) a v Dolním Brníčku silnice III/3706 (Brníčko – Strupšín – Rohle). Silnice II/370 prochází směrem JZ - SV funkčním středem vsi a je hlavní obslužnou osou sídla. Vzhledem k longitudinálnímu tvaru sídla jsou krajské silnice rovněž hlavními obslužnými osami sídla. Současné trasování průtahů státních silnic, směrové řešení a šířkové uspořádání není zcela vyhovující a proto je třeba uvažovat s dílčími úpravami. Jedná se zejména o několik kolizních míst v SZÚO na silnici II/370. Možná jsou další dílčí zlepšení, zejména v souvislosti s úpravami celého uličního prostoru. Silnice budou upravovány v dnešních trasách s odstraňováním bodových dopravních závad. Mimo SZÚO se úpravy budou řídit zásadami ČSN 73 61 01, v SZÚO kategoriemi dopravních funkcí komunikace i dopravním poměrům v sídle a budou se řídit ČSN 73 61 10. Silnice II.třídy mimo SZÚO budou v kategorii S9,5/60, silnice III.třídy v kategorii S 7,5/60 v SZÚO C1/ MO8/50 a C2/MO7/50. Státní silnice II.tř.a III. třídy mají mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky.

7.1.3. Místní a účelové komunikace

34

Stávající struktura místních komunikací je navázána na průtah státních silnic. Hlavním úkolem těchto komunikací je obslužná funkce. Protože je ves obsloužena převážně průtahem státních silnic, je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý. - Hlavní místní komunikace je obousměrné funkční třídy C3, kategorie MO7/50. - Vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1 . V zastavěném území obce je několik křižovatek místních komunikací s průtahy státních silnic na kterých byla zjišťována rozhledová pole. Výpočet rozhledových trojúhelníků byl proveden dle normy: ČSN 736101, ČSN 736110, ON 736102. U křižovatek s nedostatečnými rozhledovými poměry nejsou, vzhledem k majetkoprávním poměrům, navržena žádná asanační opatření. V těchto případech bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro cyklisty. 7.1.4. Cyklistická doprava Vzhled k tomu, že se zastavěné území nalézá v mírně stoupajícím údolí a vzhledem k velkému plošnému rozsahu sídla, cyklistický provoz představuje významnou dopravní složku. Realizuje se na průtazích krajských silnic, místních a účelových komunikací. V letních měsících je toto území atraktivní pro provozování rekreační cykloturistiky. Po správním území obce vede značená cyklotrasa ve směru Kolšov– Brníčko – Strupšín – Rohle. Zde se cyklotrasa větví do dvou směrů: směrem na Libinu a směrem na Úsov. V návrhu je uvažováno s novou cyklotrasou z Brníčka směrem do Zábřehu. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně využívána celá síť místních i účelových komunikací.

7.1.5. Hromadná doprava a) Železniční doprava Obec je mimo dosah železnice. b) Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je realizována po státních silnicích se čtyřmi zastávkami v obci a umožňuje spojení s okolními spádovými středisky. Autobusové trasy prochází v celé délce po státních silnicích II/370 a III/3706. Stávající řešení z hlediska trasování je jedině možné a vyhovuje, frekvenci spojů nemůže urbanistická studie ovlivnit. Z hlediska docházkové vzdálenosti jsou části vsi obslouženy nedostatečně (Loučky, Horní Olešná), zajíždění autobusů do těchto lokalit by však nebylo racionální. Posouzení zastávek: Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. Zastávky jsou situovány v Horním Brníčku na severním okraji SZÚO, u kulturního domu v centru Dolního Brníčka a v Strupšíně u kaple v centru obce. Všechny jsou situovány ve zdroji a cíli přepravních potřeb. Jsou situovány mimo jízdní pruh v zálivu, včetně příslušného úseku chodníku. Zastávky jsou proto vyhovující. 35

7.2. Technická infrastruktura 7.2.1. Zásobování vodou Počet obyvatel (2001):846 Potřeba vody Qm: 1, 34 l/s Potřeba vody Qh32,42l/s Výška obce: 350-315 m. n m. Obyvatelé Brníčka a Strupšína (350 - 315 m n.m.) jsou zásobeni z vodovodního systému obce Postřelmov, na který jsou nebo budou rovněž napojeny obce KoIšov, Sudkov a Brníčko.Tento systém by se do budoucna měl stát součásti „Vodovodu Pomoraví" a to jeho severní části -„Postřelmovsko". Zdrojem vody pro vodovod je jímací území Postřelmov o kapacitě 35 l/s, ZE kterého je voda upravována na aeračních věžích v úpravně vody Postřelmov a odtud Čerpána do vodojemu Kolšov 2x1.000 m3 (352,70/347,00 m n m ). Z tohoto vodojemu, který je řídícím vodojemem pro celou skupinu, je voda přivedena přívodním řadem DN 150 do obce Kolšov a odtud dále do Brníčka. Za Kolšovem je vybudováno zrychlovací čerpací stanice pro zvýšení tlaku v řadu tak, aby voda dotekla do zemního vodojemu Brníčko 2x100 m3 (380,00/376,30 m.n.m.), který svou akumulací slouží I pro obec Dlouhomilov Voda do vodojemu je Čerpána výtlačným řadem PVC DN 100 v délce asi 1.800 ta. c) Ochranná pásma a režimy - OP vodního zdroje I.stupně – vodní zdroj pitné vody je mimo správní území obce Brníčko proto není v řešeném území stanoveno OP vodního zdroje I.stupně ani II.stupně. .

7.2.2. Odkanalizování a ČOV Kanalizace - Kanalizace - obec nemá v současné době vybudovanou veřejnou kanalizační síť. Jsou zde vybudované úseky dešťové kanalizace odvodňující zejména zpevněné úseky komunikací. V obci Brníčko se počítá s výstavbou kanalizace, jejíž návrh je zakreslen v grafické dokumentaci (výkres č.6). Obec má zpracovaný návrh splaškové kanalizace firmou Agroprojekt Olomouc. Kanalizace je řešena jako oddílná.Splašková kanalizace je součástí systému odkanalizování obcí v údolí Loučky. Na kanalizaci obce Brníčko jsou napojeny obce Dlouhomilov a Hrabišín. Splaškové vody jsou svedeny do čerpací stanice odkud jsou vedeny výtlakem do kanalizačního systému obce Lesnice. Na kanalizaci v Lesnici je v současné době zpracována projektová dokumentace a probíhá územní řízení. Splaškové vody z kanalizačního systému v Lesnici budou přečerpávány do kanalizace v Leštině, kde v současné době probíhá výstavba společné ČOV. V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Současný stav (2001):

36

Počet obyvatel napojených na kanalizaci:

619osob

Produkce odpadních vod: Celková produkce odpad.vod do kanalizace:

120 l/os*den 74 280 l/den

Množství znečištění dle BSK5: Obyvatelstvo spec.:60gO2/ob*d Celkem: 619*60 = 37 140gO2/d

7.2.3. Zásobování plynem Obec Brníčko v současné době není plynofikována. Distribuci plynu v regionu zajišťují Severomoravská plynárenská, a. s., rozvodny Šumperk a Zábřeh.

7.2.4. Zásobování elektrickou energií -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Na správním území obce se nachází navržené vedení VVN 400 kV, (dle ÚP VÚC Jeseníky po 1. změně) které protíná severní část katastru. Severně od zastavěného území je vedeno VVN 110 kV. Z tohoto vedení obec není zásobována. Na správním území obce se nacházejí vedení VN, kterými je zásobena obec. Hlavní trasa VN je přivedena ze západu od Zábřehu. Jedna trasa vede po severozápadním okraji SZÚO . Druhá prochází po jižním okrajích SZÚO a pokračuje ke Strupšínu, který obchází ze severní strany. Od těchto hlavních tras je několik odboček k trafostanicím. V obci je šest trafostanic v Brníčku a jedna ve Strupšíně, které zásobují obytnou zástavbu a jednotlivé větší odběratele. -Nízké napětí: Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení. Zařízení jsou ve správě Severomoravská energetika, a. s., rozvodna Zábřeh. V řešeném území jsou vymezena následující ochranná pásma: Velmi vysoké napětí VVN 400 kV má ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče. Velmi vysoké napětí VVN 110 kV má ochranné pásmo 15 m od krajního vodiče Vysoké napětí VN 22 kV má ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče. Stožárové transformovny mají ochranné pásmo 7 m jako vrchní vedení VN.

7.2.5. Telekomunikace Po správním území obce, nevede žádné dálkové kabelizované či nadzemní telekomunikační zařízení. Potřeby obce jsou v současné době zajištěny místní rozvodnou sítí. Větší část je kabelizována část je nadzemní. Vzhledem k tomu, že telekomunikační společnost nadzemní sítě neeviduje, nebyly tyto zakresleny do grafických příloh. Ve správním území je provozován televizní převaděč TVP Brníčko, Dlouhomilov s kruhovým ochranným pásmem r 30m Severním okrajem řešeného území prochází trasa radioreleového paprsku mezi televizním převaděčem TVP Kolšov a radiorel.stanicí RKS Praděd. Telekomunikační vybavení obce zajišťuje Český Telecom, a.s.

37

8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ V řešeném území se nenachází žádné evidované ložisko nerostů Na správním území obce není vymezen dobývací prostor, není zde chráněné ložiskové území. V řešeném území se nenachází žádné poddolované území V místech ohrožených sesuvem půdy byla navržena ochranná protierozní zeleň.

9.ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY .

9.1 Kostra ÚSES Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v rámci zpracování generelu místního územního systému ekologické stability ( VH atelier spol.r.o ) Takto vymezená kostra byla převzata do předkládané dokumentace.

9.2. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES.

9.3. Prvky ÚSES V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak

38

přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek.

9.3.1. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES Na správním území obce se nenacházejí žádné prvky nadregionálního ani regionálního ÚSES.

9.3.2. Lokální ÚSES Soustava prvků lokálního systému ekologické stability na správním území obce není rozsáhlá, nachází se vesměs po jeho okrajích a je vázaná na vodní prvky – potok Loučku. V údolní nivě Loučky jsou situovány lokální biocentra LBC3 a LBC4, které jsou propojeny lokálním biokoridorem LBK2. Výčet jednotlivých prvků lokálního systému ekologické stability: 1. Biocentrum LBC 3 Na k. ú. Brníčko, Lesnice funkční STG: 4B3, 3B3 Rozloha 4 ha, kultura: vodní tok s břehovým porostem Současný stav: Vyspělý a přirozený břehový porost s přípustném zastoupením olše lepkavé, dále jasan stepilý, vrba křehká , topol, bez černý, kalina obecná Návrh opatření: Podporovat přirozené zmlazení na louce v rámci navrhovaného biocentra. 2. Biocentrum LBC 4, Nad Brníčkem funkční STG: 3 B 4, Na k.ú. Brníčko, Dlouhomilov Rozloha: 4 ha, kultura: vodní tok s břehovým porostem Návrh opatření: ploch biocentra zalesnit dubem 7, jasanem 2, klenem 1. Elektrické vedení, které jde přes navrhované biocentrum přeložit k silnici 3. Biokoridor LBK 2 funkční Na k.ú.Brníčko, Lesnice, Dlouhomilov Kultura: vodní tok s břehovým porostem Biokoridor prochází v trase potoka Loučka . Prochází částečně SZÚO vsi v upraveném korytě a v tomto úseku je funkční. Stabilizující krajinnou hranici – rozhraní niv a ostatního území, kam se kumuluje nejvíce funkčních změn v historii území, jde o spojovací biokoridory pro migraci místních druhů v rámci daného areálu. Na správním území obce je vymezeno veliké množství interakčních prvků, situovaných vesměs na mezích a na výraznějších terénních zlomech. Jejich poloha a funkce je znázorněna v hlavních výkresech.

9.4. Křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi Na území katastru dochází na několika místech ke křížení stávající komunikace s biokoridorem LBK 2. Jedná se o křížení s krajskou silnicí II/ 370 v místech mostu u

39

křižovatky s místní komunikací a v místech mostu na jihozápadním okraji zastavěného území Brníčka. . V místech křížení budou pod mostem vybudovány lávky pro přechod živočichů. U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě strany mostu. . .

10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV 10. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb Výčet veřejně prospěšných staveb: Poř. číslo Název A. Místní komunikace A1 MK obsluha plochy 4,5 A2 MK obsluha plochy 6,7 A3 MK obsluha plochy 7,8 A4 MK obsluha plochy 2 A5 MK obsluha plochy 10 A6 MK obsluha plochy 11 B. Splašková kanalizace cely kanalizační systém C. Splašková kanalizace výtlak D. Podtlaková přečerpávací stanice E. Vodovodní řád E1 vodovod obsluha plochy 4,5 E2 vodovod obsluha plochy 6,7 E3 vodovod obsluha plochy 8 F. Vodovodní řád výtlak G. Čerpací stanice vodovodu H. VVN 400 Kv I. Protipovodňová opatření – Suchý poldr b) veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšná opatření budou směřována na revitalizaci vodních toků, na protierozní opatření, na výsadbu ochranné zeleně vč. zatravnění niv potoků.

10. 2. Vymezení asanací a asanačních úprav Tento dokument nepředpokládá žádné asanace.

11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření. Jedná se zejména o stavební zákon 50/1976 Sb. a jiné vyhlášky, které ukládají při provádění staveb uplatňovat požadavky civilní obrany a v rámci územně plánovací dokumentace zpracovávat doložky CO. Konkrétní technická řešení musí být prováděna podle platných předpisů civilní obrany: CO-1-9 „Technická opatření CO“, CO-2-7 „Ukrytí

40

obyvatelstva“, CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO“ a Příručka pro budování PRU. Následující kapitola řeší způsob úkrytu civilního obyvatelstva. Jsou v ní vyčísleny potřebné prostory pro tuto funkci v sídle, zejména v souvislosti s výhledovým nárůstem obyvatel. Jako počáteční stav počtu obyvatel je uveden stav k 1. březnu 2001, přírůstek ploch je vztažen k výhledovému nárůstu obyvatel do r. 2015. Pro stávající počet obyvatel musí být zpracován plán ukrytí, který bude uložen na ObÚ. Pro výhledový počet osob je nutno zajistit potřebné prostory pro ukrytí a zajištěním množství ukrytí a to zajištěním možnosti ukrytí v prostorech podzemních podlaží stávajících a navržených budov. Dimenzování potřebné úkrytové plochy je uvažováno na základě následujících podmínek: -0,5 m2 /os, -1m2 /os pro matky s dětmi do 7 let (10% z celkového počtu obyvatel) Výpočet plochy pro současný stav obyvatel: Počet obyvatel (2001) - 619 Potřebná plocha : 520*0,5 + 99*1= 359 m2 Výpočet plochy pro výhledový nárůst obyvatel: Počet obyvatel (výhled) v r. 2015 – 800 Potřebná plocha: 650*0,5+150*1=475 m2 Obecní úřad zhodnotí současný stav z hlediska požadavků CO ( kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím , individuální ochrana obyvatelstva, evakuace, usnadnění záchranných prací) vznese požadavek zařazení potřebných opatření prostor do stávajících a navrhovaných staveb. V souvislosti s novou výstavbou a nárůstem obyvatel obecní úřad vznese následující požadavky, které budou zapracovány do ÚPD nižšího stupně a projektové dokumentace -Požadavek kolektivní ochrany obyvatelstva: Při výstavbě rodinných domů doporučí provádět stavby podsklepené, s využitím podzemních podlaží pro úkryt obyvatel. U občanských budov je nutné zajistit ukrytí zejména žáku ve školských objektech. U budov výrobních, administrativních a komerčních ukrytí zaměstnanců bude řešeno s ohledem na specifiku organizace a počet zaměstnanců ve vlastní režii a vlastních prostorách. Tyto stavby musí splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min 50. - Požadavek individuální ochrany obyvatelstva : prostory pro uložení prostředků PIO. - Požadavek evakuace osob: návrh vhodných lokalit pro pobyt evakuovaných osob - Požadavek usnadnění záchranných prací: výčet navržených opatření k usnadnění záchranných prací. Rozvojové lokality (plochy zastavitelného území) jsou popsány v předcházejících kapitolách.

12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ 12.1. Zábor ZPF Zábory ZPF jsou vyhodnoceny v samostatné příloze C tohoto dokumentu. 41

12.2. Zábor PUPFL Zábory PUPFL jsou vyhodnoceny v samostatné příloze C tohoto dokumentu.

12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí Návrh územního plánu obce řeší nejdůležitější složky životního prostředí – ovzduší, hluk, půda, voda a biota. Návrh plně respektuje kvalitní krajinný rámec, zachováním nezastavitelných horizontů. Dále se plán dotýká řešení zeleně a vodních ploch. Stávající plochy zeleně jsou v katastrálním území plně respektovány ve svých stávajících kategoriích. Současná hygienická situace, vzhledem k charakteru okolní krajiny i samotného sídla je velice dobrá. Území sídla není zatíženo znečištěním ovzduší a vody ani hlukem.

12.3.1. Ovzduší a) současný stav Kvalita ovzduší významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa značně vzdálena od zdrojů emisí. Nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší jsou obecně spaliny tuhých a jiných paliv, exhalace z výroby a exhalace dopravních prostředků pozemní dopravy. Obec se nalézá ve venkovské horské krajině. Specifickou formou znečistění ovzduší, v sídlech tohoto typu, jsou organoleptické emise z živočišné výroby, vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu a škodlivých plynů a nepříjemným zápachem. Významným zdrojem znečištění na venkově je i půdně větrná eroze, postihující rozsáhlé nedělené pozemky orné půdy. Zde spolupůsobí i průmyslová hnojiva unášená větrem spolu s prachovými částicemi půdy. Zdroje exhalací: - pozemní komunikace - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným znečišťovatelem ovzduší. - topení – obec není plynofikována - plochy živočišné velkovýroby- v obci je středisko živočišné výroby, v současné době využíváno jako sklad. - plochy výroby a podnikatelské aktivity – v obci nejsou žádné výrobní aktivity zatěžující životní prostředí. Další významnější zdroje znečistění ovzduší v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění ovzduší. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných znečištění. Vzhledem k tomu, že je stav ovzduší v obci dobrý, územní plán počítá pouze s řešením některých dílčích problémů. Zdroje exhalací: - Pozemní komunikace – územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k současné situaci žádná opatření navržena nejsou. - Topení – obec není plynofikována V řešeném území se nepočítá s plynofikací. V jednotlivých sídlech je možné uvažovat s vytápěním kotli na dřevěné štěpky nebo pelety nebo na zkapalněný plyn.

42

- Plochy živočišné velkovýroby- nejsou potřebná žádná opatření. - Plochy průmyslové výroby- závod musí přijmout veškerá opatření, která zamezí překračování emisních limitů posuzovaných vůči vymezenému ochrannému pásmu a okolní obytné zástavbě - Plochy jiné výroby, živočišné výroby a podnikatelské aktivity –provozovatel musí dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí v obci, zejména pak v obytné zóně. Emise škodlivin nesmí překročit platné limity. - U chovu domácích zvířat a řemeslné a drobné výroby v obytné zóně je rozsah ochranného pásma určen hranicemi parcely provozovatele. Znamená to, že negativní vlivy těchto činností nesmí zatěžovat životní prostředí a narušovat pohodu na sousedních parcelách. - Půdně větrná eroze – nejsou potřebná žádná opatření Navrhované řešení kvalitu ovzduší nezhorší

12.3.2. Hluk a)současný stav Hladina hluku významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa i značně vzdálena od jeho zdrojů. Zdroje hluku lze obecně rozdělit do dvou kategorii, zdroje liniové a bodové. Mezi nejčastější zdroje liniové patří hluk z pozemní dopravy, silniční, nebo železniční. Bodové zdroje hluku mohou být výrobní provozy, ale i zařízení občanské vybavenosti. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným zdrojem hluku. - z bodových zdrojů - v obci není žádný bodový zdroj, který by vytvářel hlukové zatížení. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí V obci není třeba řešit závažnější problémy plynoucí ze zatížení hlukem. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů hluku v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných zdrojů. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy –územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k aktuální situaci nejsou navržena žádná opatření. - z bodových zdrojů – výrobní aktivity nesmějí hlukem obtěžovat obyvatelstvo. V obytných zónách hladina hluku, kterou budou tyto provozy produkovat, nesmí překračovat přípustné hygienické limity. Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci nezhorší.

12.3.3 Voda a) současný stav Voda je jedním z nejdůležitějších chemických sloučenin, která umožňuje udržení a vývoj života na zemi. Proto je nutné stavu znečištění této složky životního prostředí věnovat mimořádnou péči. Nejčastějším znečišťovatelem vod jsou průmyslové závody a splaškové vody. Specifickým problémem ve venkovském prostředí je splach z okolních zemedělských ploch a průsakem reziduí chemických hnojiv na propustných půdách.

43

Meliorace na správním území obce nejsou rozsáhlé a neovlivňují hydrologické poměry v území. Hydrologická situace a správci vodních toků jsou uvedeni v kapitole 2.2.4. Přírodní podmínky. Ochrana vody se realizuje zejména v oblasti ochrany vodních zdrojů a vodních toků -ochrana vodních toků - na území obci je výrobní závod který nezatěžuje životní prostředí odpadními vodami. Znečištění způsobuje splach z okolních zemědělských ploch, zesílený existencí melioračních zařízení svedených do vodotečí. - koryta na některých úsecích vodních toků jsou regulována, zejména v zast. území obce, kde jsou zpevněna. Koryta vodních toků mimo zast. území jsou zpevněna zatravňovacími tvárnicemi nebo jsou v přirozeném stavu. - Správní území obce, včetně části zastavěného území, je ohrožováno záplavami. - Dešťové srážky v zastavěném území nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Na správním území nejsou žádné problémy způsobené erozí. Jiní znečišťovatelé vody na správním obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění vody. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Základní řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod jsou v zásadě v pravomoci obce. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, řeší uvedené dílčí problémy. Zásady na zlepšení současné situace a regulativy pro navrhované aktivity: - Návrh počítá s vybudováním splaškové kanalizace s ČOV v Leštině. - Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace. - Je třeba vyvíjet tlak na likvidaci polních hnojišť a nepřipustit jejich další zakládání. - Při pozemkových úpravách je třeba požadovat realizaci protierozních opatření a interakčních prvků zabraňujících smyvu hnojiv a agrochemikálií do vodotečí, - Stávající výrobní aktivity nesmějí zhoršit kvalitu vody ve vodotečích. Všechny výrobní objekty budou odkanalizovány s napojením na kanalizační čistírnu, pokud se průmyslové odpadní vody budou lišit od splaškových, provozovna vybuduje vlastní ČOV. - K toku neumisťovat komposty, hnojiště, a pod. - Územním plánem obce je navržena revitalizace vodního toku Loučka v zastavěném území. - Na území obce jsou navržena rozsáhlá protipovodňová opatření – hráze a suchý poldr. Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci výrazně zlepší ( kanalizace)

12.3.4. Půda a) současný stav Půda je ve venkovském prostředí ohrožena zejména větrnou erozí. Tato je způsobena velkým podílem nedělených velkoplošných obhospodařovaných ploch. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod apod. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemku, délce svahu, půdní struktuře, textuře, propustnosti, organických látek v půdě.

44

b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Pro omezení půdní eroze plán navrhuje následující opatření - při provádění pozemkových úprav je nutné realizovat protierozní opatření, zejména ve formě mezí a interakčních prvků Navrhované řešení zlepší kvalitu životního prostředí v obci.

13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného uzemí. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku. Doté doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu s následně schválenou ÚPD. Aktualizace budou prováděny vždy v souvislosti se střídáním volebních období, to znamená každé 4 roky.

45

46