A. Vyhodnocení vlivu změny č. 4 Územního plánu města Kopřivnice na životní prostředí

Petr Tovaryš, Janského 1016, 721 00 Ostrava Svinov telefon: 596962869, mobil: 604280852, e-mail: [email protected]

A. Vyhodnocení vlivu změny č. 4 Územního plánu města Kopřivnice na životní prostředí (dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a v rozsahu §19 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Objednatel: Ateliér Archplan Ostrava s.r.o Zhotovitel: Petr Tovaryš, Ostrava

listopad 2013

Kopřivnice

Posouzení vlivů změny č. 4 ÚP Kopřivnice na životní prostředí - SEA

OBSAH Úvod ....................................................................................................................................................................... 3 1

Stručné shrnutí obsahu územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ..................................... 3 1.1 1.2 1.3

Stručné shrnutí obsahu územně plánovací dokumentace ....................................................................................... 3 Vztah ÚP Kopřivnice k přijatým cílům ŽP na vnitrostátní úrovni ......................................................................... 4 Vztah změny č. 4 ÚP Kopřivnice k jiným platným koncepcím Moravskoslezského kraje (dále MSK)................. 4

2

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni .......................................................................................................................................... 4

3

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ........................................................................................ 4 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11

Vymezení území dotčeného změnou č. 4 ÚP Kopřivnice ...................................................................................... 4 Geomorfologické a geologické poměry ................................................................................................................. 6 Klimatické podmínky ............................................................................................................................................. 6 Ovzduší .................................................................................................................................................................. 6 Hydrologické poměry a vodní zdroje ..................................................................................................................... 7 Charakteristika půdního fondu ............................................................................................................................... 7 Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko ............................................................................ 7 Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny............................................................ 7 Limity využití území .............................................................................................................................................. 8 Současný charakter sídla ........................................................................................................................................ 9 Předpokládaný vývoj ŽP v řešeném území bez pořízení změny č. 4 ÚP ................................................................ 9

4

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být územně plánovací dokumentací významně ovlivněny........................................................................................................................................................ 9

5

Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním změny č. 4 ÚP Kopřivnice významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvlášť chráněná území a ptačí oblasti ...................................................... 9

6

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, vč. vlivů sekundárních, trvalých a přechodných, kladných a záporných ....................................................... 9 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

Vlivy na obyvatelstvo .......................................................................................................................................... 10 Vlivy na veřejné zdraví ........................................................................................................................................ 10 Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a floru .................................................................................................. 10 Vlivy na půdu ....................................................................................................................................................... 10 Vlivy na vodu ....................................................................................................................................................... 10 Vlivy na ovzduší .................................................................................................................................................. 10 Vlivy na krajinu a ekosystémy ............................................................................................................................. 10

7

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení .................... 11

8

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí .............................................................. 12 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu ................................................................................................. 12 Ochrana vod ......................................................................................................................................................... 12 Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví ...................................................................... 12 Ochrana ekosystémů, krajiny a bioty ................................................................................................................... 12 Ochrana památek a urbanisticko - architektonické řešení .................................................................................... 13 Napojení na technickou infrastrukturu ................................................................................................................. 13

9

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do změny č. 4 ÚP Kopřivnice a jejich zohlednění při výběru variant řešení ............................................................................................................ 13

10

Návrh ukazatelů pro sledování vlivů ÚPD na ŽP ........................................................................................ 13

11

Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP ............................................................................................................................... 13

12

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................................................. 14

Kopřivnice


Úvod Předmětem předkládané práce je posouzení změny č. 4 Územního plánu města Kopřivnice (viz dále) z hlediska jejího vlivu na životní prostředí. Věcným obsahem změny č. 4 ÚP Kopřivnice je (v souladu s usnesením zastupitelstva města) řešení problematiky rozšíření lyžařského areálu pod kopcem "Červený kámen". Hlavním cílem je modernizace areálu pro kvalitní sjezdové lyžování, což představuje kromě uvedeného plošného rozšíření zejména vybudování lanové dráhy v délce cca 1200 m. Změna č. 4 ÚP Kopřivnice je posuzována (dále jen posouzení, nebo též SEA) jako koncepce, tj. v intenci ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon, §10a - §10j) a v přiměřeném rozsahu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon, §19).

1 Stručné shrnutí obsahu územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím 1.1

Stručné shrnutí obsahu územně plánovací dokumentace

1.1.1 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Zamýšlenou změnou č. 4 ÚP není dotčena základní koncepce rozvoje území města Kopřivnice, ani koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot. 1.1.2 Urbanistická koncepce Celková urbanistická koncepce rozvoje území města Kopřivnice se změnou č. 4 ÚP nemění. Změna spočívá v návrhu vymezení plochy občanského vybavení, tj. tělovýchovné a sportovní zařízení (dále OS) a ploch rekreace (rozšíření lyžařské sjezdovky vč. techn. zázemí a zbudování lanové dráhy) na současných plochách přírodního charakteru v prostoru kopce Červený kámen - viz následující tabulka. TAB. 1 Přehled zastavitelných ploch vymezených v územním plánu města Kopřivnice označení plochy

k.ú. umístění, název lokality

výměra [ha]

způsob využití

Z4/1

Kopřivnice, Červený kámen

občanské vybavení - tělovýchovní a sportovní zařízení (OS)

0,11

Z4/2

Kopřivnice, Červený kámen

rekreace na plochách přírodního charakteru (RN)

0,96

Celkem [ha]

1,07

1.1.3 Koncepce veřejné infrastruktury Doprava Koncepce dopravní infrastruktury není dotčena změnou č. 4 ÚP. Změnou je navržená lanová dráha pro lyžařský areál pod Červeným kamenem vedena přes hranici k.ú. Kopřivnice a obce Lichnov. Technická infrastruktura Celková koncepce technické infrastruktury změnou č. 4 ÚP není dotčena. -3-

Kopřivnice


Pro potřeby lyžařského areálu pod Červeným kamenem (umělé zasněžování) je navržen vodovod užitkové vody napojený na blízký vodojem užitkové vody. U lyžařského areálu pod Červeným kamenem je pak navržena přeložka části nadzemního vedení VN do podzemního kabelu. 1.1.4 Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů není změnou č. 4 ÚP dotčena.

1.2

Vztah ÚP Kopřivnice k přijatým cílům ŽP na vnitrostátní úrovni

Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Území řešené v rámci návrhu změny č. 4 ÚP Kopřivnice je stejně jako celé město Kopřivnice součástí rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava.

1.3

Vztah změny č. 4 ÚP Kopřivnice k jiným platným koncepcím Moravskoslezského kraje (dále MSK)

Pro Kopřivnici jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426. V ÚP Kopřivnice, respektive v rozpracované změně č. 3 ÚP Kopřivnice jsou zapracovány všechny veřejně prospěšné stavby a opatření i další skutečnosti, které se dle ZÚR MSK týkají území města. Záměry změny č. 4 ÚP Kopřivnice jsou zpracovány v souladu se všemi koncepčními materiály MSK.

2 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Obecným cílem územně plánovací dokumentace je vypracovat návrh územního rozvoje a uspořádání obce v souladu s přírodními, historickými, kulturními i civilizačními hodnotami řešeného území při respektování požadavků vyšších rozvojových koncepcí území i požadavků dotčeného území, resp. obce. Z uvedeného plyne, že realizace staveb, navrhovaných v rámci změny č. 4 ÚP Kopřivnice nesmí být v zásadním rozporu s hlavními cíli ochrany ŽP.

3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 3.1

Vymezení území dotčeného změnou č. 4 ÚP Kopřivnice

Plochy dotčené proponovanou změnou č. 4 ÚP Kopřivnice vč. širšího území jsou graficky vyznačeny na leteckém snímku uvedeném na následující stránce.

-4-

Kopřivnice


-5-

Kopřivnice


3.2

Geomorfologické a geologické poměry

Dotčené území se nachází na jižním okraji k.ú. Kopřivnice. Na severním okraji začíná na úpatí kopce Červení kámen, jižní část je pod vrcholem kopce, v nadmořské výšce 690 m. Z geologického hlediska lze na Červeném kameni rozlišit dvě oblasti: • prstenec od úpatí kopce do výšky cca 550 až 600 m n.m. tvořený zvětralinami, tj. z hlediska typu horniny nezpevněné, stáří neogén, kvartér, náleží ke geologického regionu Českého masivu a Karpat, • od uvedené výšky po vrchol kopce je tvořen pískovcem, silicitem, vápencem a jílovcem z hlediska typu horniny zpevněné, stáří křída, náležející ke geologickému regionu flyšového pásma Karpat.

3.3

Klimatické podmínky

Dle klimatické regionalizace (E. Quitt) se posuzované území nachází v jednotce MT10, která se vyznačuje dlouhým, teplým, mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. TAB. 2 Základní klimatické charakteristiky jednotky MT10 počet letních dnů

40 - 50

počet mrazových dnů

110 - 130

průměrná teplota v lednu

-2 až -3 ºC

průměrná teplota v červenci

17 - 18 ºC

srážkový úhrn ve vegetačním období

400 - 450 mm

srážkový úhrn v zimním období

200 - 250 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

3.4

50 - 60

Ovzduší

Imisní monitoring škodlivin v ovzduší se v řešeném území, ani v širším okolí neprovádí. Úroveň stávající imisní zátěže území je převzata z databáze ČHMÚ Pětileté průměrné koncentrace škodlivých imisí (průměr za léta 2007 - 2011) 1). Hodnoty průměrných ročních imisních koncentrací škodlivin v ovzduší v prostoru Červeného kamene jsou shrnuty v následující tabulce. TAB. 3 škodlivina jednotka limit

PM10 40

roční Ø

32,2

PM2.5

C6H6

25

NO2 µg·m-3 40

Pb

C20H12

As

Cd

Ni

5

0,5

1

6

5

20

23,8

10,7

2,1

0,01

1,8

1,51

0,7

1,1

ng·m-3

V Kopřivnici je dle "Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010"1) překračován průměrný roční imisní limit PM10 na 20,8% území, průměrný denní imisní limit PM10 a průměrný cílový roční limit benzo(a)pyrenu (C20H12) na 100% území.

1)

Aktuálnější údaje nejsou v současnosti k dispozici -6-

Kopřivnice


3.5

Hydrologické poměry a vodní zdroje

Celé Novojičínsko náleží Baltskému úmoří odvodňované řekou Odrou. Červený kámen je odvodňován několika místními vodotečemi, všechny pak ústí do potoka Kopřivnička (dále Lubina - Odra). V hodnoceném území nejsou žádné vodní zdroje, záplavy zde nehrozí.

3.6

Charakteristika půdního fondu

V území, dotčeném změnou č. 4 ÚP, se nenacházejí žádné zemědělské pozemky. Převládají zde asociace ilimerizovaných půd přírodních a asociace hnědých lesních půd přírodních.

3.7

Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko

Do území kopce Červený kámen zasahuje několik výhradních ložisek surovin, chráněných ložiskových území a dobývací prostor. Navržené plochy pro rozšíření lyžařského areálu nemají vliv na možnosti využití těchto přírodních zdrojů. Lokality svahových deformací ani poddolovaná území se zde nevyskytují. Radonový index podloží je nízký.

3.8

Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Převážná část Červeného kamene tvoří lesní porosty, převážně jehličnatými dřevinami (smrk ztepilý, jedle bělokorá, modřín opadavý), v nemalé míře také listnatými dřevinami, z nichž nejvyšší zastoupení má buk lesní. 3.8.1 Zvláště chráněná území2) Řešené území nezasahuje do žádných zvláště chráněných území, definovaných v §14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. 3.8.2 Územní systém ekologické stability3) (dále jen ÚSES) Plochy navržené ve změně č. 4 ÚP Kopřivnice sousedí s regionálním biocentrem ÚSES. Kvůli navrženému rozšíření stávající sjezdové trati je navrženo nepatrné posunutí hranice regionálního biocentra východním směrem o cca 5 až 15 m. 3.8.3 Významné krajinné prvky4) (dále jen VKP) Vodní toky, nivy vodních toků, rybníky, jezera a lesy, jsou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav, považovány za VKP a jako takové požívají zákonnou ochranu. VKP, registrované dle §6 zákona č. 114/1992 Sb., se v dotčeném území nenacházejí. Realizace změny č. 4 ÚP Kopřivnice však znamená z hlediska VKP zásah do lesních porostů a patrně i místní vodoteče.

2) 3) 4)

viz §14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny viz §3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. viz §3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. -7-

Kopřivnice


3.8.4 Ochrana krajinného rázu a přírodní park5) V zájmu ochrany krajinného rázu byl v roce 1994 Okresním úřadem v Novém Jičíně zřízen přírodní park "Podbeskydí" (vyhláška č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994). Rozloha parku činí 12 800 ha, není však ve vyhlášce uvedena. Přírodní park vznikl přehlášením oblastí klidu Červený kámen a Kojetín. 3.8.5 Evropsky významná lokalita (EVL) Natura 20006) Změna č. 4 ÚP Kopřivnice zasahuje do území Evropsky významné lokality Červený kámen (CZ0810001), kterou tvoří lesní komplex (patří do Šostýnských vrchů) ležící asi 1 km jižně od Kopřivnice. Komplex je tvořen převážně suťovými lesy, submontánními květnatými bučinami a jedlobučinami, místy s fragmenty vápnomilných bučin a vápnomilnou skalní vegetací. Z nelesních společenstev pak dominují mezofilní ovsíkové louky. Na ekosystém suťových lesů je vázán výskyt ohrožených a vzácných taxonů: okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hlístník hlístňák (Neottia nidus-avis), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens) a rozrazil horský (Veronica montana). Porosty jsou zařaditelné k asociacím Lunario-Aceretum a Mercuriali-Fraxinetum. Na ekosystém suťových lesů je vázán výskyt ohrožených a vzácných druhů.

3.9

Limity využití území

3.9.1 Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí Navržené zastavitelné plochy zasahují do níže uvedených limitů využití území. Střety s těmito limity bude nutno řešit v dalších stupních ÚPD a projektové dokumentace. Jedná se o: • ochranné pásmo nadzemního vedení VN, • výhradní ložisko černého uhlí č. 317190000 Mořkov-Frenštát, • výhradní ložisko zemního plynu č. 315457200 Příbor-jih (Štramberk)-PZP, • chráněné ložiskové území černého uhlí č. 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, • chráněné ložiskové území zemního plynu č. 15457200 Štramberk II. (PZP), • chráněné ložiskové území zemního plynu č. 40025000 Štramberk III., • chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry č. 400250000 Štramberk 3-PZP, • dobývací prostor zemního plynu č. 40028 Štramberk II (zásobník), Z hlediska dopadů na ŽP jsou rozhodující střety s následujícími limity ve vyžití území: • významný krajinný prvek - vodní tok, • ochranné pásmo pozemků určených k plnění funkce lesa, • přírodní park Podbeskydí, • evropsky významná lokalita Červený kámen, • stará zátěž - bývalá skládka komunálního odpadu v lokalitě nad letním koupalištěm Celé území města Kopřivnice včetně navržených zastavitelných ploch leží v zájmovém území Ministerstva obrany - v ochranném pásmu leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno.

5) 6)

viz §12 zákona č. 114/1992 Sb. viz §3 odst. 1 písm. r) zákona č. 114/1992 Sb. -8-

Kopřivnice


3.10 Současný charakter sídla V současnosti je rozhodující část plochy dotčené změnou č. 4 ÚP Kopřivnice využívána jako areál pro sjezdové lyžování. V rozsahu současného rozsahu využití provoz areálu zabezpečen jak po stránce dopravní, tak po stránce napojení na technickou infrastrukturu. Návrh změny č. 4 ÚP se opírá o předpoklad ekonomického potenciálu území, přímo závislém na rozšíření areálu o zastavitelné plochy - viz TAB. 1. Nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu, ani památky místního významu se v území dotčeném změnou č. 4 ÚP nenacházejí.

3.11 Předpokládaný vývoj ŽP v řešeném území bez pořízení změny č. 4 ÚP Bez pořízení č. 4 ÚP Kopřivnice lze v řešeném území predikovat dva scénáře: • další degradace technické infrastruktury areálu a tím i jeho postupný zánik, • obnova a údržba technické infrastruktury areálu v současném rozsahu. Oba scénáře představují přínos z hlediska přísné ochrany přírodního prostředí, z komplexního pohledu na ŽP (zahrnujícího i člověka) nelze tyto hodnotit už tak jednoznačně.

4 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být územně plánovací dokumentací významně ovlivněny Změna č. 4 ÚP Kopřivnice neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje (viz dále) základní charakteristiky současného stavu životního prostředí v řešeném území.

5 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním změny č. 4 ÚP Kopřivnice významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvlášť chráněná území a ptačí oblasti Problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním změny č. 4 ÚP Kopřivnice významně ovlivněny, se v území dotčeném proponovanou změnou nevyskytují. Hlavním problémem z hlediska možného ovlivnění ŽP spojeného s realizací změny č. 4 ÚP Kopřivnice se tak jeví stavba lanové dráhy a rozšíření vlastní sjezdové tratě v území přírodního parku a EVL CZ0810001 - viz kap. 6.7. Funkční využití území se však změnou č. 4 ÚP Kopřivnice nemění.

6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, vč. vlivů sekundárních, trvalých a přechodných, kladných a záporných Veškeré záměry obsažené v návrhu změny č. 4 ÚP Kopřivnice, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v dané fázi projektové přípravy území neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměrů změny č. 4 ÚP) jsou shrnuty v kap. 3.11. -9-

Kopřivnice


6.1

Vlivy na obyvatelstvo

V návrhu změny č. 4 ÚP Kopřivnice nejsou obsaženy žádné stavby takového rozsahu nebo charakteru (např. elektrárna, letiště, dálnice, přehrada, velký jez aj.), které by měly přímý nebo i nepřímý negativní dopad na obyvatelstvo, tj. zdravotní jeho stav nebo pocit pohody.

6.2

Vlivy na veřejné zdraví

Koncepční návrh obsažený v návrhu změny č. 4 ÚP Kopřivnice lze z hlediska negativních vlivu na lidské zdraví za zcela zanedbatelný, v konečném důsledku (sport a rekreace) až za vliv pozitivní.

6.3

Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a floru

Vliv (ve smyslu negativního dopadu) realizace navrhovaných záměrů obsažených ve změně č. 4 ÚP Kopřivnice na biotickou složku krajiny bude velmi omezený, vzhledem k proponovanému rozsahu nové výstavby a za dodržení doporučených opatření (viz kap. 8).

6.4

Vlivy na půdu

Nové lokality navržené v rámci změny č. 4 znamenají zvýšení záborů o 1,07 ha, z toho je 0,96 ha lesních pozemků a 0,11 ha nezemědělských pozemků. Zemědělské pozemky nejsou v rámci změny č. 4 ÚP Kopřivnice zabírány.

6.5

Vlivy na vodu

Realizací záměrů obsažených ve změně č. 4 ÚP Kopřivnice patrně dojde k velmi mírné změně odtokových poměrů v území v důsledku 0,96 ha odlesnění svahu (lanová dráha). Systém zásobování pitnou vodou nebude dotčen. Navrhované vybudování vodovodního řadu užitkové vody může mít omezeně negativní vliv na ŽP pouze po dobu stavebních prací. Vliv změny č. 4 ÚP Kopřivnice na povrchové i podzemní vody je možno považovat za zanedbatelný.

6.6

Vlivy na ovzduší

Ovlivnění současného stavu ovzduší a místního klima vlivem realizace návrhu změny č. 4 ÚP Kopřivnice je zcela zanedbatelné.

6.7

Vlivy na krajinu a ekosystémy

Krajinný ráz, považovaný za kategorii smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích krajiny, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému.

- 10 -

Kopřivnice


Z hlediska vlivu na dnešní stav krajiny a ekosystémů, dojde v rámci změny č. 4 ÚP Kopřivnice k: • vykácení lesa v rozsahu 0,96 ha - plocha Z4/1, • vybudování občanského vybavení (tělovýchovní a sportovní zařízení) na ploše 0,11 ha plocha Z4/2. Uvedené změny lze však z hlediska globálního vlivu na krajinný ráz (viz Přírodní park Podbeskydí) širšího okolí považovat za zanedbatelné za předpokladu, že nová výstavba sportovních zařízení pro obsluhu lyžařského areálu v ploše Z4/1 bude provedena s ohledem na včlenění do přirozeného rázu okolní krajiny. Lesy na Červeném kameni jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, a proto se zde uplatňují klasické způsoby hospodaření, zejména způsob holosečný. Při tomto způsobu hospodaření vzniká vykácením porostu paseka, která je následně zalesněna. Paseky mívají velikost do 1 ha a šířku do 50 m. Tento způsob je z hlediska těžby dřeva ekonomicky výhodnější než jemnější způsoby používané v lesích zvláštního určení a v lesích ochranný. Celé území je pod mírným vlivem turistického ruchu a sportovního vyžití obyvatel přilehlého města Kopřivnice a okolí (běžná turistika podpořená také nově vybudovanou naučnou stezkou). Vrcholová kóta Červeného kamene je startovacím místem paraglidistů. Vliv změny č. 4 ÚP na EVL Červený kámen je podrobně popsán v kap. 4.2. "Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., Změna č. 4 ÚP Kopřivnice"7 (Mgr. Jan Losík, listopad 2013). Zde volně cituji: Plochy Z4/1 a Z4/2 zasahují 0,77 ha do území EVL Červený kámen (o celkové ploše 154,2642 ha), tzn. v rozsahu cca 0,5% celkové plochy. Kromě ztráty plochy přírodního stanoviště, dojde taktéž ke změně využití, tzn. zvýšení návštěvnosti areálu při výstavbě a provozu lanové dráhy a s tím spojené rušení fauny vázané na toto území. Tyto faktory však nebudou mít vliv na předměty ochrany EVL Červený kámen. Největší antropický tlak v území Červeného kamene se projevuje v lesním hospodářství. Přeměna původních cenných bučin a částečně suťových lesů na smrkové monokultury či lesy s vyšším podílem smrku vede k degradaci bylinného patra. Řada pasek vznikla v roce 2000 a 2001 smýcením cenných lesů a v současné době jsou zalesněny smrkem nebo místy modřínem. Bylinné patro původního listnatého lesa zůstává ještě pestré, v průběhu několika málo let bude potlačeno přemnoženým ostružiníkem.

7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Změna č. 4 ÚP Kopřivnice je vyhodnocen jako koncepce z hlediska vlivů na ŽP dle metodiky MŽP a Metodického výkladu MŽP (viz Úvod). Vyhodnocení bylo provedeno v souladu se zadáním a stanovisky dotčených orgánů a organizací a samozřejmě byla také zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Hodnocena je jediná varianta, s jinými variantami umístění záměru v území zpracovatel návrhu změny č. 4 ÚP neuvažuje. 7)

Viz samostatná příloha ke změně č. 4 ÚP Kopřivnice - 11 -

Kopřivnice


Posouzení vychází ze srovnání závěrů uvedených v kap. 3.11 (tzv. nulová varianta) a závěrů plynoucích z kap. 4 až 6. Nulová varianta nepředstavuje žádné negativní ovlivnění kvality prostředí, nebude však využit možný ekonomický potenciál území dotčeného změnou č. 4 ÚP. Soubor opatření vedoucími ke snížení, příp. eliminaci negativních dopadů navrhovaného záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví je podrobněji popsán v následující kapitole.

8 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí V území navrženém k realizaci záměru změny č. 4 ÚP Kopřivnice je několik oblastí, jež si vyžadují konkrétní analýzu a zvážení možností vlastní realizace tak, aby se co nejméně negativně dotýkaly životního prostředí. Aby přehled možných vlivů byl úplný, je následující text kapitoly rozčleněn dle jednotlivých složek ŽP, i když dopad záměru na příslušnou složku ŽP je zanedbatelný, či zcela nulový.

8.1

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu

Změnou č. 4 ÚP Kopřivnice nebude dotčen zemědělský půdní fond.

8.2

Ochrana vod

Změnou č. 4 ÚP budou z důvodu odlesnění na ploše méně než 1 ha velmi mírně změněny odtokové poměry v dotčeném území. Ačkoli zadržovací schopnost lesa je vyšší než travních porostů, je nutno v případě realizace záměru v co nejkratším možném termínu zabezpečit zatravnění odlesněných ploch. Tím pak klesne zvýšený odtok povrchové vody a zároveň se sníží splachy půdy do místních vodotečí.

8.3

Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví

Navýšení imisí hluku a koncentrací plynných škodlivin v ovzduší v přímé souvislosti s plánovanými záměry obsaženými ve změně č. 4 ÚP Kopřivnice v míře, která by měla přímý negativní vliv na lidské zdraví, nelze předpokládat. Zvláštní opatření v období běžného provozu areálu proto nejsou nutná. Zvýšená hladina imisí hluku a plynných imisí v ovzduší se bude vyskytovat v období vlastní realizace změny č. 4 ÚP. Jedná se o přechodné období a tento problém je nutno řešit v rámci příslušného projektu organizace výstavby.

8.4

Ochrana ekosystémů, krajiny a bioty

Z hlediska ochrany krajinného rázu je nutno vyloučit jakoukoli výstavbu objektů narušujících předmět ochrany, zejména pak výškově dominantních objektů. Doporučena je minimální vzdálenost cca 3 km od hranice přírodního parku Podbeskydí8). Rozhodující pro posouzení změny č. 4 ÚP Kopřivnice je vliv na biotickou složku krajiny, z toho důvodu bezpodmínečně nutno zabezpečit, aby kácení nebo ořez dřevin byl prováděn v období vegetačního klidu, tj. od 1. 10. do 31. 3. 8)

viz Hodnocení krajinného rázu ORP Kopřivnice, RC EIA Ostrava, 2008 - 12 -

Kopřivnice


8.5

Ochrana památek a urbanisticko - architektonické řešení

Změnou č. 4 ÚP Kopřivnice nejsou dotčeny žádné nemovité památky. Architektonické řešení pozemních staveb nesmí svými plošnými rozměry, zejména pak výškou nad terénem narušit krajinný ráz přírodního parku Podbeskydí.

8.6

Napojení na technickou infrastrukturu

Celková koncepce technické infrastruktury se změnou č. 4 ÚP nemění. Pouze pro potřeby lyžařského areálu je navržen vodovod užitkové vody napojený na blízký vodojem užitkové vody a kabelizace části nadzemního vedení VN. Dopad těchto změn na ŽP lze považovat za zcela zanedbatelné, v případě přeložky VN do podzemního kabelu pak spíše pozitivní.

9 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do změny č. 4 ÚP Kopřivnice a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh změny č. 4 ÚP Kopřivnice neobsahuje žádnou složku zásahu do dotčeného území, která by byla v příkrém rozporu s některým vnitrostátním cílem ochrany ŽP. Návrh č. 4 ÚP byl předložen v jediné variantě.

10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivů ÚPD na ŽP Základem pro stanovení ukazatelů pro sledování vlivů ÚPD na ŽP jsou nejvíce ovlivněné složky ŽP, u nichž dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu9). Realizací stavebních záměrů obsažených změny č. 4 ÚP Kopřivnice nedojde k podstatné změně hlukového a imisního zatížení území. Monitorování fyzikálních a chemických veličin v dotčeném území, příp. jeho blízkého okolí proto není nutné. Případné následné (tj. po realizaci záměru) monitorování hodnot vztahujících se k vlivům na stav bioty, je nutno konzultovat s AOPK ČR.

11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP Záměr obsažený v koncepci změny č. 4 ÚP Kopřivnice, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek ŽP, s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i závěrům tohoto SEA posouzení), musí být konzultován a odsouhlasen kromě příslušných zainteresovaných orgánů a osob, zejména pak s AOPK ČR.

9)

Dle "Metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci Dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb." se při vyhodnocení SEA a formulování stanoviska SEA k ÚPD příslušným orgánem obvykle nepožaduje monitoring účinků realizace ÚPD jako koncepce, ani se pro ně nestanovují indikátory jako u jiných koncepcí (povinnost pořizovatele sledovat vývoj v řešeném území a přistupovat ke změnám ÚPD je zakotvena v §30 stavebního zákona). Přesto považujeme za vhodné uvést nad stanovený rámec dále prezentované ukazatele. - 13 -

Kopřivnice


12 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkládané posouzení návrhu změny č. 4 ÚP Kopřivnice bylo zpracováno v souladu s následujícími zákonnými ustanoveními, vyhláškami, nařízeními vlády a metodickými pokyny: • Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, • • • • • • •

•

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb., Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení §10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb.

Předmětem změny č. 4 ÚP Kopřivnice je návrh ploch rekreaci a sport, tj. vybavení k zajištění provozu lyžařského areálu na ploše Z4/1, úprava (rozšíření) lyžařské trati, vybudování lanové dráhy. Navrhovaný záměr je předložen v jediné variantě, jiné varianty umístění v území jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, stávající technické infrastruktuře, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.11. "Vývoj ŽP v řešeném území bez pořízení ÚP Bolatice" (tzv. nulová varianta) a závěrů plynoucích z kapitol 4 až 6. Realizací změny č. 4 ÚP Kopřivnice nebudou dotčeny památkové či jinak chráněné objekty, dojde však k vykácení cca 1 ha lesa, tzn. zásah do VKP a bude mírně upraveno vymezení regionálního biocentra ÚSES. Realizace záměru změna č. 4 ÚP v území počítá s napojením na stávající technickou infrastrukturu - přívod užitkové vody pro umělé zasněžování, přípojka elektrické energie, využití stávající dopravní infrastruktury vč. parkoviště u koupaliště. Odpady, vznikající v řešeném území, budou nadále likvidovány mimo toto území. Dočasně zvýšená hluková a imisní zátěž v dotčeném území se očekává pouze v souvislosti s vlastní realizací proponovaných stavebních záměrů. Monitorovací měření (hluk, imise, znečištění vod), se v souvislosti s realizací záměru obsažených ve změně č. 4 ÚP Kopřivnice, nenavrhují. Návrh změny č. 4 ÚP Kopřivnice je ekologicky přijatelný, a lze jej tudíž doporučit k realizaci.

Zpracoval: Ing. Petr Tovaryš (OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Č.j.:914/139/OPVŽP/95) - 14 -

A. Vyhodnocení vlivu změny č. 4 Územního plánu města Kopřivnice na životní prostředí

Recommend Documents