ˇ e vysok´e uˇcen´ı technick´e v Praze Cesk´ Fakulta elektrotechnick´a ˇ ıd´ıc´ı Techniky Katedra R´
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Modelov´ an´ı vlivu z´ akaznick´ e spokojenosti na profitabilitu spoleˇ cnosti Monika Dvoˇr´akov´a
Vedouc´ı pr´ace: Ing. Ondˇrej Nov´ak
Studijn´ı program: Kybernetika a robotika, Bakal´aˇrsk´ y Obor: Syst´emy a ˇr´ızen´ı 23. kvˇetna 2014
iv
Podˇ ekov´ an´ı Velice r´ada bych t´ımto podˇekovala vedouc´ımu m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace, panu Ing. Ondˇreji Nov´akovi, za jeho odborn´e veden´ı, cenn´e rady a vstˇr´ıcn´ y pˇr´ıstup bˇehem zpracov´av´an´ı t´eto pr´ace. Chtˇela bych tak´e podˇelkovat rodinˇe a pˇr´ atel˚ um, kteˇr´ı mi byli oporou bˇehem cel´eho studia.
v
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem pˇredloˇzenou pr´ aci vypracovala samostatnˇe a ˇze jsem uvedla veˇsker´e pouˇzit´e informaˇcn´ı zdroje v souladu s Metodick´ ym pokynem o dodrˇzov´an´ı etick´ ych princip˚ u pˇri pˇr´ıpravˇe vysokoˇskolsk´ ych z´ avˇereˇcn´ ych prac´ı.
V Praze dne 22. 5. 2014
.............................................................
Abstract In present hypercompetitive market environment of car producers established especially at the developed west european markets is very difficult to gain new customers and increase the market share. The car producing companies have to use all possibilities to build and increase customer loyalty and ensure the sustainable growth of market share. One possibility how to improve customer’s loyality to brand is to provide the highest standard at both sales and service department and carefully monitor the customer satisfaction. The aim of this bachelor thesis is to create a suitable model of market share at a given country. As the inputs of the model the key indikators of customer satisfaction, sales and service and also the macroeconomical data has been used. The target market for my analysis is Germany. As output of this thesis come proposed models which simulate the desired market share most precisely. This way are also determined the indicators which have the direct impact on development of the market share.
Abstrakt V dneˇsn´ım hyperkompetetivn´ım prostˇred´ı na trhu s automobily, obvzl´aˇstˇe na rozvinut´ ych trz´ıch z´ apadn´ı Evropy, je pro v´ yrobce automobil˚ u nutn´e vˇsemi dostupn´ ymi prostˇredky zvyˇsovat loajalitu z´ akazn´ık˚ u a zajistit si tak stabilnˇe rostouc´ı trˇzn´ı pod´ıl. Jednou z moˇznost´ı budov´an´ı loajality z´ akazn´ık˚ u je vysok´a kvalita prod´avan´ ych v´ yrobk˚ u a tak´e poskytovan´ ych sluˇzeb. Jako indik´ atory spokojenosti z´akazn´ık˚ u jsou vyuˇz´ıv´any takzvan´e indexy z´akaznick´e spokojenosti. C´ılem t´eto bakal´ aˇrsk´e pr´ ace je vytvoˇrit model simuluj´ıc´ı re´alnou tvorbu trˇzn´ıho pod´ılu dan´e automobilky na trhu. Jako vstupn´ı veliˇciny modelu jsou pˇri tom pouˇzity stˇeˇzejn´ı indik´atory z´ akaznick´e spoleˇcnosti, kl´ıˇcov´e ukazatele z oblasti prodeje nov´ ych voz˚ u i sluˇzeb servisu a tak´e z´ akladn´ı makroekonomick´a data z dan´eho trhu. Za c´ılov´ y trh, pro kter´ y bude model tvoˇren, bylo zvoleno Nˇemecko. V´ ystupem pr´ ace jsou navrˇzen´e modely, kter´e dle proveden´e anal´ yzy a test˚ u nejl´epe generuj´ı v´ ystupy podobn´e skuteˇcn´emu v´ yvoji trˇzn´ıho pod´ılu znaˇcky. T´ımto zp˚ usobem jsou tak´e urˇceny ukazatele, jejichˇz zmˇena se pˇr´ımo odr´aˇz´ı na v´ yvoji skuteˇcn´eho pod´ılu znaˇcky na trhu.
vii
viii
Key words system identification, system modeling, economical model, ARX, ARMAX, customer satisfaction, customer retention, profitability, least square error, root mean square error
Kl´ıˇ cov´ a slova identifikace syst´emu, modelov´ an´ı syst´emu, ekonomick´ y model, ARX, ARMAX, z´akaznick´ a spokojenost, udrˇzen´ı z´ akazn´ık˚ u, profitabilita, chyba nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u, RMSE - odmocnina stˇredn´ı kvadratick´e chyby
Obsah ´ 1 Uvod
1
2 Teoretick´ aˇ c´ ast 2.1 Specifikace relevantn´ıch ˇcasov´ ych ˇrad pro tvorbu modelu . . . . . . . . . . 2.1.1 Data definuj´ıc´ı trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1.1 Makroekonomick´e veliˇciny . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1.2 Vozov´ y park . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1.3 Pozice automobilky na trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Data zachycuj´ıc´ı v´ yvoj prodej˚ u voz˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2.1 Business data - prodej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2.2 Data zachycuj´ıc´ı z´akaznickou spokojenost - prodej . . . . 2.1.3 Data zachycuj´ıc´ı situaci v oblasti Servisu . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3.1 Business data - servis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3.2 Data zachycuj´ıc´ı z´akaznickou spokojenost - prodej . . . . 2.1.3.3 Kvalitativn´ı ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3.4 D´ılensk´e testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Generov´ an´ı profitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Modelov´ an´ı syst´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Tvorba matematick´eho modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Identifikace modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.1 Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.2 N´ avrhy model˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.3 Pravidla pro vyhodnocen´ı vhodnosti/nevhodnosti modelu 2.2.3 Struktura modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3.1 Modelov´ a struktura ARX . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3.2 Modelov´ a struktura ARMAX . . . . . . . . . . . . . . . .
ix
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2 2 3 3 6 8 11 11 14 17 17 20 21 22 24 26 26 27 28 28 29 29 30 31
OBSAH
3 Praktick´ aˇ c´ ast 3.1 Model Prodej . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 ARX model Prodej . . . . . . . . . 3.1.2 ARMAX model Prodej . . . . . . 3.2 Model Kombinovan´e CRI . . . . . . . . . 3.2.1 ARX model Kombinovan´e CRI . . 3.2.2 ARMAX model Kombinovan´e CRI 3.3 Model Cena . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 ARX model Cena . . . . . . . . . . 3.3.2 ARMAX model Cena . . . . . . . 3.4 Model Servis . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 ARX model Servis . . . . . . . . . 3.4.2 ARMAX model Servis . . . . . . . 3.5 Model Mˇekk´e ukazatele . . . . . . . . . . 3.5.1 ARX model Mˇekk´e ukazatele . . . 3.5.2 ARMAX model Mˇekk´e ukazatele . 3.6 Model CRI-cena . . . . . . . . . . . . . . 3.6.1 ARX model CRI-cena . . . . . . . 3.6.2 ARMAX CRI-cena . . . . . . . . . 3.7 Model Kvalita . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.1 ARX model Kvalita . . . . . . . . 3.7.2 ARMAX model Kvalita . . . . . . 3.8 Vyhodnocen´ı kvality model˚ u. . . . . . . . 3.9 V´ yznam ukazatel˚ u pouˇzit´ ych v modelech .
x
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
33 34 34 37 39 39 41 42 42 44 47 47 49 52 52 54 57 57 59 62 62 64 67 68
4 Z´ avˇ er
70
Literatura
71
A Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD
73
Seznam obr´ azk˚ u 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16 2.17 2.18 2.19 2.20 2.21 2.22 2.23 2.24 2.25 2.26 2.27 2.28 2.29
V´ yvoj populace v Nˇemecku [14] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj populace HDP na obyvatele [15] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj nezamˇestnanosti [15] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj indexu spotˇrebitelsk´ ych cen (z´aklad rok 2010) [15] . . . . . . . . . . . . V´ yvoj pr˚ umˇern´ ych re´ aln´ ych hrub´ ych mˇes´ıˇcn´ıch mezd [13] . . . . . . . . . . . V´ yvoj pr˚ umˇern´eho poˇctu voz˚ u na 1000 obyvatel v Nˇemecku [17] . . . . . . . Pr˚ umˇern´e st´ aˇr´ı voz˚ u v Nˇemecku [17] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poˇcet n´ avˇstˇev autoservisu za rok [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Velikost vozov´eho parku [20] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj indexu udrˇzen´ı z´ akazn´ık˚ u v oddˇelen´ı prodeje i servisu [19][18] . . . . . V´ yvoj pod´ılu znaˇcky a jej´ıch konkurent˚ u na trhu [20] . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj pod´ılu znaˇcky na trhu [20] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Migrace z´ akazn´ık˚ u znaˇcky Green a jej´ıch konkurent˚ u [20] . . . . . . . . . . . Pr˚ umˇern´e prodejn´ı ceny model˚ u zaˇcky Green [19] . . . . . . . . . . . . . . . . Poˇcty prodan´ ych model˚ u v jednotliv´ ych letech [19] . . . . . . . . . . . . . . . Pr˚ umˇern´ a cena prodan´eho vozu [19] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kumulovan´ a marˇze za vˇsechny vozy prodan´e v dan´em roce (podle model˚ u) [19] Index udrˇzen´ı z´ akazn´ık˚ u pˇri koupi vozu [19] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vˇseobecn´ a spokojenost z´ akazn´ık˚ u s n´akupem vozu [19] . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj indexu doporuˇcen´ı a dalˇs´ıho n´akupu vozu v dan´em dealerstv´ı [19] . . . V´ yvoj z´ akaznick´e loajality ke znaˇcce Green [20] . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj z´ akaznick´e loajality hlavn´ıch konkurent˚ u [20] . . . . . . . . . . . . . . . Poˇcet pr˚ uchod˚ u servisy (kumulativnˇe) [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Celkov´e pracovn´ı hodiny prodan´e servisy [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr˚ umˇern´e hodiny prodan´e na jeden pr˚ uchod [18] . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj hodinov´ ych sazeb v servisu [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr˚ umˇern´ a platba v servisu na jeden pr˚ uchod [18] . . . . . . . . . . . . . . . . CRI index v servisu [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Index vˇseobecn´e spokojenosti se servisem [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . .
xi
3 4 4 5 5 6 7 7 8 9 9 10 11 12 12 13 13 14 15 15 16 16 17 18 18 19 19 20 21
´ U ˚ SEZNAM OBRAZK
xii
2.30 2.31 2.32 2.33 2.34 2.35 2.36 2.37 2.38
Poˇcet proveden´ ych d´ılensk´ ych test˚ u [18] . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj m´ıry opakovan´ ych oprav [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Uspˇeˇsnost pˇri d´ılensk´ ych testech [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . Poˇcet proveden´ ych d´ılensk´ ych test˚ u [18] . . . . . . . . . . . . . . . Pˇr´ıspˇevky jednotliv´ ych oblast´ı k celkov´emu obratu spoleˇcnosti [20] Profit generuj´ıc´ı jednotliv´e ˇcinnosti (oddˇelen´ı) ve spoleˇcnosti [20] . Srovn´ an´ı ROS jednotliv´ ych znaˇcek [19] . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ y model s v´ıce vstupy [2] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postup pro identifikaci syst´emu [4] . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
21 22 23 23 24 25 25 26 27
3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17 3.18 3.19 3.20 3.21 3.22 3.23 3.24 3.25 3.26 3.27 3.28 3.29
Sch´ema modelu Prodej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Prodej (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Prodej (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Prodej (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Prodej (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Prodej (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . V´ ystup ARMAX modelu Prodej (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . Sch´ema modelu Kombinovan´e CRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Kombinovan´e CRI (tr´enovac´ı data) . . . . . . V´ ystup ARX modelu Kombinovan´e CRI (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) Sch´ema modelu Cena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Cena (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Cena (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Cena (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Cena (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . Sch´ema modelu Servis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Servis (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Servis (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Servis (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Servis (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Servis (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Servis (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . Sch´ema modelu Mˇekk´e ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . V´ ystup ARX modelu Mˇekk´e ukazatele (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı data) . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34 35 36 36 37 38 38 39 40 40 42 43 43 44 45 45 46 47 48 48 49 50 51 51 52 53 53 54 55
´ U ˚ SEZNAM OBRAZK
3.30 3.31 3.32 3.33 3.34 3.35 3.36 3.37 3.38 3.39 3.40 3.41 3.42 3.43 3.44 3.45 3.46
V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele (validaˇcn´ı data) . . . . . . . Sch´ema modelu CRI-cena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . . V´ ystup ARX modelu CRI-cena (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . V´ ystup ARMAX modelu CRI-cena (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . Sch´ema modelu Kvalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Kvalita (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Kvalita (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . . . V´ ystup ARX modelu Kvalita (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Kvalita (tr´enovac´ı data) . . . . . . . . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Kvalita (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data) . . . . . V´ ystup ARMAX modelu Kvalita (validaˇcn´ı data) . . . . . . . . . . . . Stavba vˇsech model˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
xiii
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
55 56 57 58 58 59 60 60 61 62 63 63 64 65 66 66 68
Kapitola 1
´ Uvod V segmentu prodeje nov´ ych osobn´ıch voz˚ u dnes panuje hyperkompetitivn´ım trˇzn´ı prostˇred´ı. V´ yrobci voz˚ u usiluj´ı o kaˇzd´eho jednotliv´eho z´akazn´ıka, a to jak o nov´eho, tak i o udrˇzen´ı tˇech st´avaj´ıc´ıch. Vlivem moˇznosti rychl´e pˇrepravy a akceptace asijsk´ ych v´ yrobc˚ u jako producent˚ u kvalitn´ıch voz˚ u je dneˇsn´ı konkurence na evropsk´em trhu velmi siln´a. Pˇr´ıliv nov´ ych znaˇcek s ˇcasto levnˇejˇs´ı prodejn´ı cenou a neotˇrel´ ym vzhledem atakuje evropsk´e z´akazn´ıky a podnˇecuje je k opouˇstˇen´ı tradiˇcn´ıch evropsk´ ych znaˇcek. S asijskou i ostatn´ı konkurenc´ı lze bojovat soustavn´ ym budov´ an´ım loajality ke znaˇcce a zvyˇsov´an´ım z´akaznick´e spokojenosti, jak pˇri prodeji vozu, tak i pˇri jeho n´asledn´em servisu. Samozˇrejmost´ı pak mus´ı b´ yt vysok´a kvalita prodan´ ych produkt˚ u a poskytnut´ ych sluˇzeb [9]. C´ılem t´eto bakal´ aˇrsk´e pr´ ace pr´ ace je modelovat vliv z´akaznick´e spokojenosti a dalˇs´ıch kl´ıˇcov´ ych ukazatel˚ u z oblasti prodeje nov´ ych aut a poskytov´an´ı servisn´ıch sluˇzeb na schopnost spoleˇcnosti v budoucnu generovat profit. Tato schopnost generov´an´ı pofitu je vyj´adˇrena aktu´aln´ım trˇzn´ım pod´ılem spoleˇcnosti na trhu, nebot’ obˇe stˇeˇzejn´ı aktivity generuj´ı profit na z´akladˇe skuteˇcn´eho objemu voz˚ u znaˇcky v zemi. M´enˇe prodan´ ych aut znamen´a kromˇe menˇs´ıho pod´ılu na trhu a menˇs´ıch pˇr´ıjm˚ u z prodej˚ u tak´e sn´ıˇzen´ı poˇctu n´avˇstˇev servis˚ u v nadch´azej´ıc´ıch obdob´ıch a dalˇs´ı sn´ıˇzen´ı profitu spoleˇcnosti. Tento efekt se prom´ıt´a do dalˇs´ıch let, kdy mohla b´ yt extra prodan´ a auta d´ale servisov´ana. Kvalita poskytovan´ ych sluˇzeb stejnˇe jako celkov´ y pˇr´ıstup spoleˇcnosti a jej´ıch reprezentant˚ u k z´akazn´ıkovi jsou dva kl´ıˇcov´e faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı spokojenost z´akazn´ık˚ u [9]. Pro generov´an´ı profitu mohou b´ yt d˚ uleˇzit´e i dalˇs´ı ukazatele a tak´e makroekonomick´e veliˇciny, kter´e d´avaj´ı obraz o ekonomick´e situaci dan´e zemˇe. Relevantn´ı data a ukazatele, u kter´ ych se oˇcek´av´a pˇr´ım´ y ˇci nepˇr´ım´ y vliv na profitabilitu spoleˇcnosti jsou pˇredstaveny v prvn´ı ˇc´asti t´eto pr´ace. Pro u ´ˇcely pr´ ace budu v´ yrobce voz˚ u, kter´ y mˇe zaj´ım´a, oznaˇcovat jako automobilku Green. Jej´ı konkurenti budou oznaˇceni dalˇs´ımi barvami. Dalˇs´ım bodem teoretick´e ˇc´asti pr´ace je pˇredstaven´ı postupu pro identifikaci syst´emu a sezn´amen´ı se z´akladn´ımi modelov´ ymi strukturami ARX a ARMAX, kter´e jsou pˇri identifikaci pouˇzity. V praktick´e ˇc´ asti sv´e bakal´ aˇrsk´e pr´ace se zamˇeˇruji na skuteˇcnou tvorbu modelu, kter´ y bude dostateˇcnˇe pˇresnˇe simulovat skuteˇcn´ y v´ yvoj trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti na dan´em trhu. Za t´ımto u ´ˇcelem bylo sestaveno sedm kandid´atsk´ ych model˚ u, kter´e jsou pr´avˇe v t´eto praktick´e ˇc´asti pr´ ace testov´ any a n´ aaslednˇe vyhodnoceny. Na z´avˇer bude zhodnocena moˇznost pouˇzit´ı vybran´eho modelu a diskutov´an vliv jednotliv´ ych ˇcasov´ ych ˇrad na koneˇcn´ y v´ ysledek.
1
Kapitola 2
Teoretick´ aˇ c´ ast V teoretick´e ˇc´ asti pr´ ace budou definov´any konkr´etn´ı ˇcasov´e ˇrady, u kter´ ych se pˇredpokl´ad´ a pˇr´ım´ y ˇci nepˇr´ım´ y vliv na v´ yvoj trˇzn´ıho pod´ılu dan´e znaˇcky na trhu. Za pouˇzit´ı tˇechto ˇcasov´ ych ˇrad bude dle pˇredloˇzen´e teorie (druh´a polovina teoretick´e ˇc´asti pr´ace) vytvoˇren model syst´emu vlivu z´ akaznick´e spokojenosti na trˇzn´ı pod´ıl spoleˇcnosti. K tomuto u ´ˇcelu bude pˇredstaven postup pro identifikaci syst´emu a tak´e modelov´e struktury ARX a ARMAX.
2.1
Specifikace relevantn´ıch ˇ casov´ ych ˇ rad pro tvorbu modelu
Volba relevantn´ıch ˇcasov´ ych ˇrad (veliˇcin) je kl´ıˇcov´ ym bodem pro tvorbu modelu zajiˇst’uj´ıc´ıho akceptovatelnou m´ıru spolehlivosti vzhledem k jeho u ´ˇcelu. Nejprve je tedy nutn´e definovat u ´ˇcel zvolen´eho modelu: ´ celem vytvoˇren´eho modelu je odhalen´ı vlivu jednotliv´ Uˇ ych ukazatel˚ u a indik´ator˚ u v´ ykonnosti sledovan´ ych v oblasti prodej˚ u (Sales) a servisu (After Sales) osobn´ıch voz˚ u na schopnost spoleˇcnosti vozy vyr´ abˇej´ıc´ı v budoucnu generovat profit. Skuteˇcn´a znaˇcka vozu byla pro u ´ˇcely t´eto pr´ ace zamˇenˇena za znaˇcen´ı Green a schopnost generovat profit je zachycena pomoc´ı trˇzn´ıho pod´ılu v dan´e zemi. Jako testovac´ı zemˇe bylo zvoleno Nˇemecko. ˇ Casov´ y r´ amec byl stanoven na 50 mˇes´ıc˚ u, tzn. na obdob´ı od zaˇc´atku roku 2010 do u ´nora roku 2014. D´elka identifikaˇcn´ıho (tr´enovac´ıho) obdob´ı modelu byla zvolena vzhledem k v´ ysledk˚ um studie znaˇcky Green, proveden´e na Nˇemeck´em trhu roce 2013, kter´a uk´azala, ˇze nejvˇetˇs´ı procento z´ akazn´ık˚ u se o koupi dalˇs´ıho vozu rozhoduje po uplynut´ı tˇrech let od koupˇe vozu pˇredchoz´ıho. Jako validaˇcn´ı vzorek dat, na kter´em bude funkˇcnost modelu ovˇeˇrena, byl zvolen ˇcasov´ yu ´sek 14 mˇes´ıc˚ u, a to z d˚ uvodu omezen´e dostupnosti dat pro delˇs´ı ˇcasov´e obdob´ı. Tematicky lze analyzovan´e okruhy dat rozdˇelit do 4 skupin, kter´e se navz´ajem ovlivˇ nuj´ı: 1. Data definuj´ıc´ı trh 2. Data zachycuj´ıc´ı v´ yvoj situace z hlediska prodej˚ u voz˚ u znaˇcky Green 3. Data zachycuj´ıc´ı situaci v oblasti servisu 4. Generov´ an´ı profitu
2
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.1.1
3
Data definuj´ıc´ı trh
Data definuj´ıc´ı trh jsou pˇredevˇs´ım z´akladn´ı makroekonomick´e veliˇciny, kter´e nejl´epe odr´aˇzej´ı v´ yvoj hospod´ aˇrsk´e situace v zemi a ovlivˇ nuj´ı tak n´akupn´ı chov´an´ı z´akazn´ık˚ u. D˚ uleˇzit´ ym u ´dajem o trhu je tak´e poˇcet aut na obyvatele, nebot’ tato informace je nutn´a k odhadu prodejn´ıho potenci´ alu spoleˇcnosti, kter´ a se specializuje na v´ yrobu, prodej a u ´drˇzbu automobil˚ u. Pr˚ umˇern´e st´ aˇr´ı voz˚ u v zemi je kl´ıˇcov´e ˇc´ıslo pro odhad poˇctu servisn´ıch prohl´ıdek.
2.1.1.1
Makroekonomick´ e veliˇ ciny
Zaˇrazen´ı tˇechto veliˇcin mezi vstupy pˇripravovan´eho modelu je nevyhnuteln´e, nebot’ nelze zanedbat pozitivn´ı a potenci´ alnˇe ani negativn´ı d˚ usledky v´ yvoje trˇzn´ı ekonomiky na chov´an´ı z´akazn´ık˚ u automobilky. Pˇri stabiln´ı ekonomick´e situaci se bude v zemi prod´avat l´epe neˇz za dob recese, jak jsme se mohli pˇresvˇedˇcit v obdob´ı hospod´aˇrsk´e krize, kdy autombilov´ y pr˚ umysl obecnˇe vyk´ azal velik´e ztr´ aty. Pokles poˇctu obyvatel je souˇcasn´ ym trendem t´emˇeˇr ve vˇsech evropsk´ ych zem´ıch. Ani Nˇemecko nen´ı v´ yjimkou, k v´ ykyvu doˇslo pouze v obdob´ı roku 2013, viz 2.1. N´ızk´a fertilita (pouze 1.4 d´ıtˇete na ˇzenu [14]) je ˇc´ asteˇcnˇe kompenzov´ana vzr˚ ustaj´ıc´ı dlouhovˇekost´ı a migrac´ı obyvatelstva, klesaj´ıc´ı trend poˇctu obyvatel se vˇsak do dalˇs´ıch let pˇredpokl´ad´a.
Obr´ azek 2.1: V´ yvoj populace v Nˇemecku [14]
Na v´ yvoji HDP na obyvatele (graf 2.2) lze pozorovat meziroˇcn´ı n´ar˚ ust t´emˇeˇr ve vˇsech sledovan´ ych letech. V´ yjimkou je pouze mˇes´ıc v polovinˇe roku 2010 a 2011 a leden roku 2013. Z grafu vypl´ yv´ a, ˇze Nˇemecko se velmi rychle dost´av´a z hospod´aˇrsk´e krize a opˇet startuje svoji ekonomiku. To znamen´ a i rozvoj ˇcinnosti ˇcetn´ ych nˇemeck´ ych automobilek, jejichˇz p˚ usoben´ı bylo d´ıky krizi utlumeno. Naruˇsen´ı rostouc´ıho trendu se nepˇredpokl´ad´a, pokud nedojde k neoˇcek´avan´ ym ud´ alostem v podobˇe dalˇs´ı krize.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
4
Obr´ azek 2.2: V´ yvoj populace HDP na obyvatele [15]
Mˇes´ıˇcn´ı v´ yvoj nezamˇestnanosti od zaˇc´atku roku 2010 v Nˇemecku napov´ıd´a, ˇze se pomˇer nezamˇestnan´ ych obyvatel k poˇctu pracuj´ıc´ıch drˇz´ı v intervalu od 5 % do 8 % ve sledovan´em obdob´ı, pˇriˇcemˇz od roku 2012 se nezamˇestnanost nach´az´ı v intervalu od 5 % do 6 %. Celkovˇe je tedy Nˇemecko v´ yraznˇe pod pr˚ umˇerem evropsk´ ych zem´ı, coˇz je v tomto pˇr´ıpadˇe velmi pozitivn´ı jev. I toto ˇc´ıslo naznaˇcuje, ˇze hospod´ aˇrsk´a situace v Nˇemecku je dobr´a. Predikce do budouc´ıch mˇes´ıc˚ u (let) nen´ı na grafu 2.3 zn´ azornˇena, nicm´enˇe hodnota nezamˇestnanosti bude s nejvyˇsˇs´ı pravdˇepodobnost´ı opˇet v jiˇz zm´ınˇen´em intervalu od 5 % do 6 %, moˇzn´a dokonce niˇzˇs´ı.
Obr´ azek 2.3: V´ yvoj nezamˇestnanosti [15]
Index spotˇrebitelsk´ ych cen se z´ akladem v lednu 2010 zaznamenal n´ar˚ ust t´emˇeˇr ve vˇsech mˇes´ıc´ıch od zaˇc´ atku roku 2010 do souˇcasnosti. V´ yvoj napov´ıd´a, ˇze aˇckoliv HDP na obyvatele
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
5
i nomin´aln´ı mzdy rostou, v re´ aln´em pojet´ı je situace v zemi v´ıcem´enˇe stagnuj´ıc´ı a ned´a se hovoˇrit o v´ yrazn´em stabiln´ım zlepˇsov´ an´ı ˇzivotn´ı situace obˇcan˚ u. R˚ ust indexu spotˇrebitelsk´ ych cen dosahuje pr˚ umˇern´e hodnoty 1, 5 procentn´ıho bodu roˇcnˇe.
Obr´ azek 2.4: V´ yvoj indexu spotˇrebitelsk´ ych cen (z´aklad rok 2010) [15]
Podobn´eho r˚ ustu jako index spotˇrebitelsk´ ych cen dosahuj´ı i hrub´e re´aln´e mzdy, jejichˇz v´ yvoj je zaznamen´ an na grafu 2.5. R˚ ust re´aln´ ych hrub´ ych mezd je v des´ıtk´ach EUR roˇcnˇe a tento pozvoln´ y r˚ ust lze oˇcek´ avat i v dalˇs´ıch letech. Propast mezi nomin´aln´ımi a re´aln´ ymi mzdami se vˇsak bude i nad´ ale prohlubovat. Pˇri srovn´an´ı graf˚ u 2.5 a 2.2 lze doj´ıt k z´avˇeru, ˇze HDP na obyvatele roste rychleji neˇz pr˚ umˇern´e re´aln´e hrub´e mzdy. Nekoresponduj´ıc´ı r˚ ust re´aln´ ych mezd je mimo jin´e zapˇr´ıˇcinˇen mnoˇzstv´ım imigrant˚ u v zemi, kteˇr´ı jsou ochotni pracovat za niˇzˇs´ı platy a celkovˇe tak sniˇzuj´ı cenu pr´ace na trhu.
Obr´ azek 2.5: V´ yvoj pr˚ umˇern´ ych re´aln´ ych hrub´ ych mˇes´ıˇcn´ıch mezd [13]
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
6
Z uveden´ ych makroekonomick´ ych veliˇcin vypl´ yv´a, ˇze Nˇemecko je hospod´aˇrsky stabiln´ı evropskou zem´ı, kter´ a je znaˇcnˇe ovlivnˇena hospod´aˇrsk´ ymi cykly. Ekonomika je silnˇe z´avisl´a na automobilov´em pr˚ umyslu a na stroj´ırenstv´ı obecnˇe. Ve v´ yvoji makroekonomick´ ych veliˇcin se projevuje celoevropsk´ y trend pozvoln´eho n´ar˚ ustu HDP na obyvatele spolu s poklesem porodnosti. Nˇemecko je povaˇzov´ ano za jednu z nejsilnˇejˇs´ıch evropsk´ ych ekonomik a jako takov´e je c´ılem mnoha migraˇcn´ıch vln. To zp˚ usobuje, ˇze navzdory n´ızk´e fertilitˇe poˇcet obyvatel v zemi neust´ale roste. Pˇrekvapivˇe vˇsak nen´ı poˇcet imigrant˚ u prov´azen vyˇsˇs´ı m´ırou nezamˇestnanosti, nicm´enˇe se projevuje r˚ ustem re´ aln´ ych mezd niˇzˇs´ım tempem neˇz je tempo r˚ ustu HDP na obyvatele. Pro model je d˚ uleˇzit´e konstatovat, ˇze koupˇeschopnost obyvatelstva bude i v dalˇs´ıch letech r˚ ust, vyˇsˇs´ı disponibiln´ı d˚ uchod dom´ acnost´ı i jednotlivc˚ u bude m´ıt pozitivn´ı vliv na v´ yvoj prodan´ ych automobil˚ u v zemi. Projev´ı se tak´e ˇcastˇejˇs´ımi n´avˇstˇevami autorizovan´ ych servis˚ u a vyˇsˇs´ım poˇctem voz˚ u na 1000 obyvatel. 2.1.1.2
Vozov´ y park
Poˇcet voz˚ u na obyvatele (na 1000 obyvatel) a pr˚ umˇern´e st´aˇr´ı voz˚ u v zemi jsou dva vybran´e ukazatele nejl´epe zachycuj´ıc´ı stav vozov´eho parku v zemi. Tyto u ´daje nast´ın´ı, kde leˇz´ı potenci´al budouc´ıho r˚ ustu, jak´e jsou n´avyky uˇzivatel˚ u voz˚ u atp. Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ ym ukazatelem, kter´ y charakterizuje vozov´ y park dan´e zemˇe je pr˚ umˇern´a doba do v´ ymˇeny vozu za nov´ y a poˇcet n´avˇstˇev vozu v servisu za obdob´ı jednoho roku.
Obr´ azek 2.6: V´ yvoj pr˚ umˇern´eho poˇctu voz˚ u na 1000 obyvatel v Nˇemecku [17]
V´ yvoj poˇctu voz˚ u na 1000 obyvatel vykazuje stabiln´ı mezimˇes´ıˇcn´ı i meziroˇcn´ı tempo r˚ ustu, kter´e je pˇribliˇznˇe 1,5 % roˇcnˇe. Stabiln´ı r˚ ust nebyl naruˇsen v ˇz´adn´em obdob´ı a pro tvorbu modelu to znemen´ a, ˇze objem voz˚ u na dan´em trhu bude pravdˇepodobnˇe r˚ ust i v dalˇs´ıch obdob´ıch. Pr˚ umˇern´e st´ aˇr´ı voz˚ u v zemi dle grafu 2.7 meziroˇcnˇe t´emˇeˇr v´ yhradnˇe roste, a to s platnost´ı od poˇc´ atku roku 2011. Pˇr´ıˇcinou m˚ uˇze b´ yt vˇseobecn´e zvyˇsov´an´ı kvality nab´ızen´ ych
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
7
Obr´ azek 2.7: Pr˚ umˇern´e st´aˇr´ı voz˚ u v Nˇemecku [17]
voz˚ u, ktrer´e proto d´ele vydrˇz´ı v provozu, schopnost servis˚ u poradit si i s dˇr´ıvˇe neˇreˇsiteln´ ymi z´avadami, ˇci ˇcast´ y jev drˇzen´ı si starˇs´ıch voz˚ u spolu s nov´ ymi, aniˇz by byly ty star´e vyuˇz´ıv´any. Pro moji anal´ yzu je d˚ uleˇzit´ y fakt, ˇze pr˚ umˇern´a doba vyuˇzitelnosti vozu roste, t´ım p´adem klesaj´ı moˇznosti prodeje voz˚ u nov´ ych, ale z´aroveˇ n roste poˇcet n´avˇstˇev voz˚ u v servisu. Koneˇcn´ a bilance tohoto trade-in nen´ı dosud zn´am´a. V dalˇs´ıch ˇc´astech pr´ace bude uvaˇzov´an relevantn´ı vozov´ y park pouze jako mnoˇzina voz˚ u mladˇs´ıch 15 let. Navˇstˇevnost autorizovan´eho servisu starˇs´ımi vozy se nepˇredpokl´ ad´ a.
Obr´ azek 2.8: Poˇcet n´avˇstˇev autoservisu za rok [18]
Data o pr˚ umˇern´em poˇctu n´ avˇstˇev vˇsech voz˚ u v autorizovan´ ych servisech dan´e zemˇe nebylo moˇzn´e zjistit, proto zde uv´ ad´ım poˇcet n´avˇstˇev v servisu pro znaˇcku Green, kter´a mˇe zaj´ım´a nejv´ıce. Na z´ akladˇe grafu ˇc´ıslo 2.8 lze ˇr´ıci, ˇze v pr˚ umˇeru kaˇzd´ y v˚ uz znaˇcky Green
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
8
mladˇs´ı 15 let navˇst´ıv´ı autorizovan´ y servis 1,5 x roˇcnˇe. Ne vˇsichni vlastn´ıci voz˚ u vyuˇz´ıvaj´ı sluˇzeb autorizovan´ ych servis˚ u. Pr˚ umˇern´ a roˇcn´ı periodicita poˇctu n´avˇstˇev se drˇz´ı lehce pod hodnotou 1,5 pˇriˇcemˇz do budoucna se pˇredpokl´ ad´ a pozvoln´ y n´ar˚ ust, nebot’ postupnˇe dojde vlivem zvyˇsov´an´ı mezd a n´ar˚ ustu ˇzivotn´ı u ´rovnˇe k relativn´ımu zlevnˇen´ı sluˇzeb autorizovan´ ych servis˚ u a i z´akazn´ıci, kteˇr´ı dosud servis nenavˇstˇevovali, zaˇcnou, popˇr´ıpadˇe dopˇrej´ı sv´emu vozu pravidelnou prohl´ıdku ˇcastˇeji.
Obr´ azek 2.9: Velikost vozov´eho parku [20]
Na grafu 2.9 je zn´ azornˇen v´ yvoj relevantn´ıho (mladˇs´ıho 15 let) vozov´eho parku znaˇcky Green. Lze pozorovat pozvoln´ y n´ ar˚ ust absolutn´ıho objemu voz˚ u znaˇcky, coˇz koresponduje s jiˇz pˇredstaven´ ym v´ yvojem poˇctu voz˚ u na 1000 obyvatel. Vozov´ y park se za sledovan´e obdob´ı zv´ yˇsil z 1 500 000 voz˚ u na 2 300 000. Automobilka tak poloˇzila dobr´ y z´aklad do budoucna, kdy se tato vozidla budou vracet na servisn´ı prohl´ıdky a generovat tak spoleˇcnosti profit. 2.1.1.3
Pozice automobilky na trhu
Potenci´ al automobilky generovat profit v budoucnu (vyj´adˇreno trˇzn´ım pod´ılem) ovlivˇ nuje st´avaj´ıc´ı pod´ıl znaˇcky na trhu a tak´e s´ıla konkurence. Ke zlepˇsen´ı pozice napom´ah´a kladn´e vn´ım´an´ı znaˇcky, pozitivn´ı ohlasy spojen´e se znaˇckou a vn´ım´an´ı kvality poskytovan´ ych sluˇzeb. Pro u ´ˇcely zachycen´ı pozice automobilky na trhu jsem vybrala nˇekolik ukazatel˚ u: z´akaznickou spokojenost mˇeˇrenou CRI indexem (Customer retention index- index udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u) a trˇzn´ı pod´ıl znaˇcky Green a jej´ıch hlav´ıch konkurent˚ u. Index udrˇzen´ı z´ akazn´ık˚ u je index v rozmez´ı 0-100, kter´ y zachycuje m´ıru udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u. CRI index je poˇc´ıt´ an z v´ ysledk˚ u ˇsetˇren´ı z´akaznick´e spokojenosti, konkr´etnˇe z ot´azek zamˇeˇren´ ych na u ´mysl opˇet zvolit pro dalˇs´ı n´ akup vozu/servis vozu t´ehoˇz dealera/servisn´ı centrum. CRI index je monitorov´ an pro obˇe oddˇelen´ı: prodej i servis (viz graf 2.10). Jejich vz´ajemn´ y vztah je velmi d˚ uleˇzit´ y, nebot’ obˇe oddˇelen´ı generuj´ı profit, a to lze jen za pˇredpokladu spokojen´ ych z´akazn´ık˚ u. Spokojenost z´ akazn´ık˚ u mus´ı dosahovat vysok´ ych hodnot nejen v jednom z uve-
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
9
Obr´azek 2.10: V´ yvoj indexu udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u v oddˇelen´ı prodeje i servisu [19][18]
den´ ych oddˇelen´ı, ale nutnˇe v obou, aby spoleˇcnost v jednom z oddˇelen´ı neztr´acela nabyt´e z´akazn´ıky [9]. Ve sledovan´em obdob´ı (od z´ aˇr´ı zaˇc´atku roku 2010) dosahuje index udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u vyˇsˇs´ıch hodnot v oblasti prodej˚ u. To v d˚ usledku znamen´a, ˇze ˇc´ast z´akazn´ık˚ u spokojen´ ych pˇri koupi voz˚ u je nespokojena s kvalitou poskytovan´ ych servisn´ıch sluˇzeb, neboli jejich spokojenost se znaˇckou vozu v pr˚ ubˇehu ˇcasu kles´a. Pokles z vyˇsˇs´ı hodnoty CRI pˇri prodeji na niˇzˇs´ı CRI servisu v koneˇcn´em d˚ usledku m˚ uˇze znamenat, ˇze jinak spokojen´ y a loaj´aln´ı z´akazn´ık kv˚ uli nespokojenosti v servisu zvol´ı pˇri koupi dalˇs´ıho vozu v˚ uz jin´e znaˇcky. Tento jev je znaˇcnˇe neˇz´ adouc´ı a zcela zˇrejmˇe negativnˇe ovlivˇ nuje schopnost automobilky generovat profit v dalˇs´ıch letech. Celkovˇe se vˇsak CRI index (kombinace Prodej-Servis) od roku 2013 drˇz´ı nad hranic´ı 94, (ze 100 moˇzn´ ych), coˇz je velmi dobr´ y v´ ysledek.
Obr´ azek 2.11: V´ yvoj pod´ılu znaˇcky a jej´ıch konkurent˚ u na trhu [20]
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
10
Trˇzn´ı pod´ıl znaˇcky Green zaznamenal mezi roky 2004 a 2009 n´ar˚ ust o 3.5 procentn´ı bodu, tedy o v´ıce neˇz polovinu sv´e p˚ uvodn´ı hodnoty. Takov´ yto r˚ ust dle grafu 2.11 nezaznamenala na dan´em trhu ˇz´ adn´ a jin´ a konkurenˇcn´ı automobilka. Naopak, trend byl pro nˇe opaˇcny a jejich pod´ıl na thru t´emˇeˇr v´ yhradnˇe klesal. Od roku 2009 se sice meziroˇcn´ı r˚ ust pod´ılu zpomalil, nicm´enˇe je st´ ale rostouc´ı a dle nejnovˇejˇs´ıch dostupn´ ych u ´daj˚ u se trˇzn´ı pod´ıl automobilky Green pohybuje nad hranic´ı 9.6%.
Obr´ azek 2.12: V´ yvoj pod´ılu znaˇcky na trhu [20]
Markantn´ı n´ ar˚ ust trˇzn´ıho pod´ılu byl zaznamen´an hlavnˇe v posledn´ım roce, kdy automobilka Green nastartovala svou modelovou ofenz´ıvu pˇredstaven´ım nˇekolika nov´ ych, ˇci radik´alnˇe pˇrepracovan´ ych model˚ u. Detailn´ı v´ yvoj trˇzn´ıho pod´ılu znaˇcky Green v Nˇemecku v jednotliv´ ych mˇes´ıc´ıch od zaˇc´ atku roku 2010 je zn´azornˇen grafem 2.12 spolu s pr˚ umˇern´ ymi roˇcn´ımi hodnotami. Vzr˚ ustaj´ıc´ı tendence je zde patrn´a od poˇc´atku roku 2012. Ze zn´azornˇen´ ych zmˇen trˇzn´ıch pod´ıl˚ u uveden´ ych automobilek (graf 2.11) i z rostouc´ıho trˇzn´ıho pod´ılu automobilky Green vypl´ yv´a, ˇze Green byla schopn´a nejen udrˇzet si sv´e z´akazn´ıky, ale i odl´ akat z´ akazn´ıky ostatn´ıch znaˇcek na svou stranu, a to konkr´etnˇe ve v´ yˇsi zn´aroznˇen´e na grafu 2.13. Znaˇcka Green m´ a pozitivn´ı migraˇcn´ı bilanci z´akazn´ık˚ u se vˇsemi hlavn´ımi konkurenty, kromˇe znaˇcky Red, kter´ a jako jedin´ a ubrala znaˇcce Green jinak loaj´aln´ı z´akazn´ıky. Celkov´a bilance vych´ az´ı velmi pozitivnˇe a i na jej´ım z´akladˇe lze pˇredpokl´adat rostouc´ı trˇzn´ı pod´ıl znaˇcky v Nˇemecku v dalˇs´ıch letech. Ze strategick´ ych pl´ an˚ u automobilky na pˇr´ıˇst´ı roky, pˇredpokl´adan´eho n´ar˚ ustu poˇctu voz˚ u na 1000 obyvatel v Nˇemecku a tak´e z pˇredpokl´adan´eho i souˇcasn´eho v´ yvoje trˇzn´ıho pod´ılu vypl´ yv´a r˚ ustov´ a kˇrivka budouc´ıho trˇzn´ıho pod´ılu. Ze souˇcasn´eho vozov´eho parku o velikosti necel´ ych 2.3 milionu voz˚ u znaˇcky Green se lze vyˇsplhat aˇz na hodnotu o milion vyˇsˇs´ı v roce 2018, coˇz zcela koresponduje se strategick´ ymi pl´any automobilky.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
11
Obr´ azek 2.13: Migrace z´ akazn´ık˚ u znaˇcky Green a jej´ıch konkurent˚ u [20]
2.1.2
Data zachycuj´ıc´ı v´ yvoj prodej˚ u voz˚ u
Obˇe ˇc´asti anal´ yzy zab´ yvaj´ıc´ı se ˇcinnostmi oddˇelen´ı prodeje a servisu budou rozdˇeleny do tˇrech ˇc´ ast´ı: ˇc´ ast s Business daty (finanˇcnˇe vyˇc´ısliteln´a data), ˇc´ast se daty zachycuj´ıc´ımi z´akaznickou spokojenost a ˇc´ ast zab´ yvaj´ıc´ı se kvalitou. Vˇsechny hodnoty pouˇzit´e v t´eto ˇc´asti pr´ace k zobrazen´ı ˇcasov´ ych ˇrad vych´ azej´ı z intern´ıch zdroj˚ u automobilky Green a pro u ´ˇcely pr´ace byly pˇren´ asobeny koeficientem. 2.1.2.1
Business data - prodej
V´ yrobkov´e portfolio automobilky zahrnuje v souˇcasnosti 7 model˚ u, kter´e jsou nab´ızeny v r˚ uzn´ ych modifikac´ıch. Z podrobn´ ych dat o prodej´ıch na Nˇemeck´em trhu vypl´ yv´a, ˇze pr˚ umˇern´e ceny jednotliv´ ych model˚ u se od sebe znaˇcnˇe liˇs´ı. Nejlevnˇejˇs´ı model (model A) lze zakoupit jiˇz za cenu kolem 12 000 EUR, nejdraˇzˇs´ı pak za cenu 39 000 EUR. Ceny jednotliv´ ych model˚ u se od spuˇstˇen´ı jejich prodeje z´asandˇe nemˇen´ı. Aˇckoliv se m˚ uˇze zd´at, ˇze pr˚ umˇern´e ceny rostou, lze tento r˚ ust pˇrisuzovat v´ ybˇeru lepˇs´ıch (draˇzˇs´ıch motor˚ u) a v´ ybav a tak´e cenov´ ym akc´ım pˇri pˇredstaven´ı nov´ ych model˚ u. Prodejn´ı ceny samozˇrejmˇe ovlivˇ nuj´ı tak´e poˇcty prodan´ ych kus˚ u dan´ ych model˚ u. Dlouhodobˇe nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ı z hlediska objemu prodeje je model oznaˇcovan´ y jako D, fuchsiov´a barva na grafech. Tento model m´ a t´emˇeˇr nejniˇzˇs´ı cenu (levnˇejˇs´ı je pouze v roce 2012 spuˇstˇen´ y model A-modr´ a) a v n´ avaznosti na ni tak´e absolutnˇe nejvyˇsˇs´ı prodeje.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
12
Obr´ azek 2.14: Pr˚ umˇern´e prodejn´ı ceny model˚ u zaˇcky Green [19]
Dle oˇcek´ av´ an´ı nejdraˇzˇs´ı model E (ˇcern´a) m´a nejniˇzˇs´ı objem prodej˚ u. Ostatn´ı modely v´ıcem´enˇe n´ asleduj´ı tuto logiku. Je nutn´e ale br´at v potaz v´ ynos na prodan´ y v˚ uz a ne jen absolutn´ı ˇc´ısla prodej˚ u (viz d´ ale).
Obr´ azek 2.15: Poˇcty prodan´ ych model˚ u v jednotliv´ ych letech [19]
Kombinac´ı obou pˇredchoz´ıch graf˚ u (graf 2.14 a 2.15) lze z´ıskat pr˚ umˇernou cenu prodan´eho vozu znaˇcky Green (graf 2.16). Pˇri v´ ypoˇctu byla zohlednˇena cena jednotliv´ ych model˚ u v dan´ ych mˇes´ıc´ıh a poˇcet prodan´ ych kus˚ u. Bˇehem sledovan´eho obdob´ı doˇslo ke znaˇcn´ ym v´ ykyv˚ um zapˇr´ıˇcinˇen´ ym akcemi na jednotliv´a vozidla i v´ ykyvy v popt´avce po jednotliv´ ych modelech v urˇcit´ ych mˇes´ıc´ıch. Pr˚ umˇern´a cena jednoho prodan´eho vozu se nach´az´ı u hranice 26 000 EUR a nejl´epe tak odpov´ıd´ a pr˚ umˇern´e cenˇe modelu G.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
13
Obr´ azek 2.16: Pr˚ umˇern´a cena prodan´eho vozu [19]
V souˇcasnosti automobilka Green nab´ız´ı 7 z´akladn´ıch model˚ u voz˚ u, vˇsechny s pr˚ umˇernou prodejn´ı marˇz´ı 10 % s jedinou v´ yjimkou s marˇz´ı 11% (model E). Na grafu 2.17 lze pozorovat, ˇze kaˇzdn´ y z model˚ u pˇrin´ aˇs´ı jinou ˇc´ astku v podobˇe kumulovan´e prodejn´ı marˇze. Absolutnˇe nejvyˇsˇs´ı pˇr´ıjem pˇrin´ aˇs´ı prodej voz˚ u model F a tak´e model D, pˇrestoˇze tyto dva modely nejsou zdaleka nejdraˇzˇs´ı. Aˇckoliv se hodnota marˇze m˚ uˇze zd´at vysok´a, 10 % prodejn´ı ceny vozu je po odeˇcten´ı veˇsker´ ych fixn´ıxch i variabiln´ıch n´aklad˚ u na prodej jednoho vozu jen ˇc´astka kolem 700 EUR.
Obr´azek 2.17: Kumulovan´ a marˇze za vˇsechny vozy prodan´e v dan´em roce (podle model˚ u) [19]
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.1.2.2
14
Data zachycuj´ıc´ı z´ akaznickou spokojenost - prodej
Prvn´ım z ukazatel˚ u z´ akaznick´e spokojenosti je tzv. Customer retention index (index udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u), kter´ y se pohybuje v rozpˇet´ı 0-100 % (udrˇzen´ı 100 % z´akazn´ık˚ u, kteˇr´ı si jednou zakoupili v˚ uz znaˇcky Green). Hodnota indexu je vypoˇc´ıt´an na z´akladˇe hodnocen´ı 4 kl´ıˇcov´ ych ot´ azek ve V´ yzkumu z´ akaznick´e spokojenosti (CSS - customer satisfaction survey). Hodnocen´e ot´ azky se t´ ykaj´ı vˇseobecn´e spokojenosti pˇri n´akupu, potenci´aln´ıho doporuˇcen´ı n´akupu zn´ am´ ym, z´ amˇeru realizovat dalˇs´ı n´akup u stejn´e znaˇcky a v´ yhod znaˇcky Green nad ostatn´ımi znaˇckami oˇcima z´ akazn´ıka. Vysok´ y CRI index znamen´a vysokou pravdˇepodobnost, ˇze z´akazn´ık z˚ ustane loaj´ aln´ı ke znaˇcne Green.
Obr´ azek 2.18: Index udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u pˇri koupi vozu [19]
Z grafu 2.18 lze vyˇc´ıst, ˇze hodnota CRI indexu byla za posledn´ıch 10 mˇes´ıc˚ u stabiln´ı a nad hranic´ı 96 %. To znaˇc´ı, ˇze z´ akazn´ıci kupuj´ıc´ı nov´ y nebo ojet´ y v˚ uz hodnotili sv˚ uj n´akup velmi pozitivnˇe a pokud by se mˇeli znovu rozhodnout, kde v˚ uz koupit, s nejvyˇsˇs´ı pravdˇepodobost´ı (pr´avˇe s pravdˇepodobnost´ı ve v´ yˇsi CRI sales indexu) by se opˇet rozhodli pro tot´eˇz dealerstv´ı a tut´eˇz znaˇcku. Z hodnoty CRI sales indexu lze tak´e vyvozovat okamˇzitou m´ıru loajality z´akazn´ık˚ u, kter´ a je strategicky d˚ uleˇzit´a pro dalˇs´ı fungov´an´ı spoleˇcnosti v budouc´ıch letech. Ukazatel souhrnn´e spokojenosti s n´akupem je opˇet poˇc´ıt´an na z´akladˇe v´ ysledk˚ u dotazn´ıkov´eho ˇsetˇren´ı u z´ akazn´ık˚ u znaˇcky. Stupnice je d´ana od 1 do 10, kde 10 vyjadˇruje maxim´aln´ı spokojenost s n´ akupem. Od bˇrezna 2013 se index drˇz´ı na hodnotˇe 9,4, viz graf 2.19. Hodnota vˇsak od ˇr´ıjna 2012 nezaznamenala jedin´ y n´ar˚ ust. Situace je tedy stagnuj´ıc´ı a nedoch´az´ı k dalˇs´ımu zvyˇsov´ an´ı z´ akaznick´e spokojenosti. Z komplexn´ıho dotazn´ıhov´eho ˇsetˇren´ı jsem vybrala jeˇstˇe odpovˇedi na dalˇs´ı dvˇe ot´azky, a to konkr´etnˇe urˇcen´ı moˇznosti doporuˇcen´ı (Recommendation) a dalˇs´ıho n´akupu (Repurchase). V´ yznam prvn´ıho je strategicky d˚ uleˇzit´ y, nebot’ nejlepˇs´ı reklamou je pr´avˇe ˇs´ıˇren´ı pozitivn´ıho hodnocen´ı sluˇzeb dan´e spoleˇcnosti. Pokud je tedy z´akazn´ık ochotn´ y k ˇs´ıˇren´ı doporuˇcen´ı
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
15
Obr´ azek 2.19: Vˇseobecn´ a spokojenost z´akazn´ık˚ u s n´akupem vozu [19]
znaˇcky mezi sv´e zn´ am´e, jedn´ a se o nejlepˇs´ı zp˚ usob reklamy. Repurchase oznaˇcuje ochotu nakoupit dalˇs´ı v˚ uz t´eto znaˇcky pˇri pˇr´ıˇst´ım n´akupu. Stupnice pro Recommendation a Revisit v oblasti prodej˚ u je od 0 do 12, pˇriˇcemˇz hodnota 12 znaˇc´ı maxim´aln´ı pravdˇepodobnost doporuˇcen´ı ˇci opakovan´eho n´ akupu. Dlouhodobˇe lze konstatovat, ˇze ochota z´akazn´ık˚ u ˇs´ıˇrit doporuˇcen´ı znaˇcky je vyˇsˇs´ı neˇz ochota vr´atit se a koupit dalˇs´ı v˚ uz t´eˇze znaˇcky.
Obr´azek 2.20: V´ yvoj indexu doporuˇcen´ı a dalˇs´ıho n´akupu vozu v dan´em dealerstv´ı [19]
V´ yˇse zm´ınˇen´e ukazatele spolu souvisej´ı a souvisej´ı tak´e s mˇeˇrenou loajalitou z´akazn´ık˚ u, kterou se automobilka snaˇz´ı vybudovat a je jak´ ymsi produktem souhrnn´e z´akaznick´e spokojenosti a dalˇs´ıch faktor˚ u, jako je cena voz˚ u a popul´arn´ı ukazatel cena-v´ ykon. Loajalita znaˇcky Green dos´ ahla sv´eho maxima v roce 2010, kdy bylo procento navr´ativˇs´ıch se z´akazn´ık˚ u, kteˇr´ı si jiˇz pˇri pˇredchoz´ım n´akupu vybrali v˚ uz t´eˇz znaˇcky a z˚ ustali tedy vˇern´ı znaˇcce pˇri n´ akupu vozu n´ asleduj´ıc´ıho (znaˇcka pˇredchoz´ıhho vozu je tedy stejn´a jako znaˇcka souˇcasn´eho vozu), rovno hodnotˇe 73.8 %. T´eto v´ yˇse se do souˇcasnosti znovu dos´ahnout ne-
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
16
Obr´ azek 2.21: V´ yvoj z´akaznick´e loajality ke znaˇcce Green [20]
podaˇrilo a index loajality soustavnˇe kles´a. Nepatrn´e zlepˇsen´ı je zaznamen´ano v roce 2013 (vzestup na pˇekn´ ych 66 % loaj´ aln´ıch z´akazn´ık˚ u), viz graf 2.21.
Obr´ azek 2.22: V´ yvoj z´ akaznick´e loajality hlavn´ıch konkurent˚ u [20]
Nutno tak´e zm´ınit, ˇze v indexu loajality znaˇcka Green pˇredˇcila sv´e konkurenty pravidelnˇe aˇz do roku 2012, kdy se hodnoty loajality ke znaˇcce Green, Red a Blue vyrovnaly. Ostatn´ı konkurenˇcn´ı znaˇcky vˇsak st´ ale z˚ ust´ avaj´ı hluboko pod nimi a lze konstatovat, ˇze i v tomto ohledu si automobilka vede na Nˇemeck´em trhu velmi dobˇre.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.1.3
17
Data zachycuj´ıc´ı situaci v oblasti Servisu
Jako hlavn´ı ukazatel v´ ykonnosti automobilky je obvykle uvaˇzov´an objem prodan´ ych voz˚ u ve svˇetˇe popˇr. na dan´em trhu. Na druh´e stranˇe nelze dnes prod´avat pouze v˚ uz. Prod´avat je nutn´e cel´ y soubor dodateˇcn´ ych sluˇzeb a v´ yhod, kter´e jsou s vozem spojeny. Jen tak m˚ uˇze automobilka na vyspˇel´ ych evropsk´ ych trz´ıch pˇreˇz´ıt. Vˇsechny hodnoty pouˇzit´e v t´eto ˇc´asti pr´ace k zobrazen´ı ˇcasov´ ych ˇrad vych´ azej´ı z intern´ıch zdroj˚ u automobilky Green a pro u ´ˇcely pr´ace byly pˇren´ asobeny koeficientem. 2.1.3.1
Business data - servis
Business data i u servisu budou pˇredstavovat veliˇciny, kter´e zcela pˇr´ımo ovlivˇ nuj´ı finanˇcn´ı pˇr´ıjem spoleˇcnosti. V oblasti poprodejn´ıch sluˇzeb, tedy v servisu automobil˚ u, je hlavn´ım ukazatelem aktivity poˇcet pr˚ uchod˚ u servisem, v praxi to znamen´a poˇcet voz˚ u pˇrij´ıˇzdˇej´ıc´ıch do servisu. Dalˇs´ımi pˇredstaven´ ymi ukazately budou prodan´e hodiny na pr˚ uchod servisem, hodinov´e sazby servisu a prodan´e n´ ahradn´ı d´ıly na pr˚ uchod.
Obr´ azek 2.23: Poˇcet pr˚ uchod˚ u servisy (kumulativnˇe) [18]
Zcela v souladu s pr˚ ubˇeˇzn´ ym r˚ ustem poˇctu voz˚ u znaˇcky Green v zemi roste tak´e poˇcet pr˚ uchod˚ u servisem. Nicm´enˇe objem prodej˚ u se vyznaˇcuje meziroˇcn´ım r˚ ustem cca 4,5 % pˇriˇcemˇz u servisu je to jen okolo 3,4 %. Poˇcet pr˚ uchod˚ u servisem je znaˇcnˇe ovlivnˇen sez´onn´ımi v´ ykyvy a je tak´e znaˇcnˇe z´ avisl´ y na marketingov´ ych akc´ıch, popˇr. slev´ach servisu na dan´ y typ sluˇzeb v dan´em obdob´ı. Poˇcet prodan´ ych hodin (kumulativnˇe za dealerskou s´ıt’ znaˇcky) s odchylkami koresponduje s poˇctem pr˚ uchod˚ u v jednotliv´ ych mˇes´ıc´ıch. Celkovˇe je zde patrn´ y n´ar˚ ust a tak´e sez´onn´ı v´ ykyvy. Poˇcet prodan´ ych hodin na pr´aci v servisu se pohybuje od 55 000 do 75 000 mˇes´ıˇcnˇe, pˇriˇcemˇz je patrn´ a rostouc´ı tendence, viz 2.24. V´ıce konkr´etn´ım ukazatelem m˚ uˇzou b´ yt prodn´e hodiny na jeden pr˚ uchod servisem. S efektivitou pr´ ace a dostupnost´ı modern´ıch diagnostick´ ych pˇr´ıstroj˚ u v servisu kles´a pr˚ umˇern´a
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
18
Obr´ azek 2.24: Celkov´e pracovn´ı hodiny prodan´e servisy [18]
doba potˇrebn´ a k diagnostice ˇci opravˇe z´avady na voze. Z´aroveˇ n vysok´a konkurence neautorizovan´ ych servis˚ u, kter´e si u ´ˇctuj´ı podstatnˇe m´enˇe, nut´ı autorizovan´e servisy pracovat rychle a bez zbyteˇcn´eho prodraˇzov´ an´ı.
Obr´ azek 2.25: Pr˚ umˇern´e hodiny prodan´e na jeden pr˚ uchod [18]
Hodinov´ a sazba za pr´ aci v servisu bude v bl´ızk´e dobˇe tak´e stlaˇcov´ana konkurenc´ı hlavnˇe levnˇejˇs´ıch neznaˇckov´ ych servis˚ u a pˇredpokl´ad´a se jej´ı propad aˇz k hodnotˇe kolem 50 EUR/hodina. Tento pokles by vˇsak mˇel b´ yt kompenzov´an vyˇsˇs´ımi objemy (viz graf 2.23). Hodinov´a sazba za pr´aci v servisu je v tomto pˇr´ıpadˇe n´akladem pro spoleˇcnost, kterou mus´ı spoleˇcnost platit sv´emu pracovn´ıkovi, skuteˇcn´ a (fakturovan´a cena) pro z´akazn´ıka je cca dvojn´asobn´a. Je proto pro spoleˇcnost v´ yhodn´e prod´ avat co nejv´ıce hodin na pr˚ uchod obvzl´aˇst’ pokud mzdov´a sazba mechanik˚ u kles´ a.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
19
Obr´ azek 2.26: V´ yvoj hodinov´ ych sazeb v servisu [18]
I tak je ale kromˇe znaˇcn´ ych v´ ykyv˚ u vidˇet, ˇze celkov´ y trend poˇctu prodan´ ych hodin na pr˚ uchod je rostouc´ı, coˇz je v´ yhodn´e pro servis (vyˇsˇs´ı platby), ale z´aroveˇ n to m˚ uˇze negativnˇe ovlivˇ novat vn´ım´ an´ı z´ akazn´ık˚ u a jejich spokojenost. V souˇcasnosti je na opravu prod´ano kolem 3 hodin, viz graf 2.25 .
Obr´ azek 2.27: Pr˚ umˇern´a platba v servisu na jeden pr˚ uchod [18]
Z uveden´ ych graf˚ u a souvislost´ı lze vypoˇc´ıtat v´ yvoj pr˚ umˇern´e platbv servisu, ta m´a dvˇe ˇc´asti: platbu za pr´ aci a platbu za pouˇzit´e n´ahradn´ı d´ıly. Souˇcet tˇechto dvou sloˇzek je vidˇet na grafu 2.27. V´ yvoj pr˚ umˇern´e platby nen´ı zjevnˇe nijak dramatick´ y, od poˇc´atku roku 2014 je pˇredpokl´ ad´ an pozvoln´ y n´ avrat k hodnotˇe kolem 280 EUR, kde se pr˚ umˇern´a platba pohybovala pˇred rokem 2012. Pokud vezmeme v u ´vahu r˚ ust re´aln´ ych mezd, budou ceny v servisu absolutnˇe klesat.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.1.3.2
20
Data zachycuj´ıc´ı z´ akaznickou spokojenost - prodej
Pro sledov´ an´ı v´ yvoje spokojenosti z´akazn´ık˚ u se servisem jsem vybrala dva z´akladn´ı ukazatele: Customer retention index a vˇseobecnou spokojenost se servisn´ımi sluˇzbami. Oba tyto ukazatele jsou d´ılˇc´ımi ˇc´ astmi tak zvan´eho Customer Satisfaction Survey (CSS- pr˚ uzkum z´akaznick´e spokojenosti), kter´ y je proveden pˇri kaˇzd´em vyuˇzit´ı servisn´ıch sluˇzeb z´akazn´ıkem. Jeho mˇeˇren´ı prob´ıh´ a dotazn´ıkov´ ym ˇsetˇren´ım, kter´e je standardizovan´e a prob´ıh´a za srovnateln´ ych podm´ınek t´emˇeˇr ve vˇsech zem´ıch, kam jsou vozy automobilky importov´any.
Obr´ azek 2.28: CRI index v servisu [18]
Z v´ yvoje CRI indexu servis na obr´azku 2.28 je patrn´e, ˇze m˚ uˇze doj´ıt relativnˇe rychle ke znaˇcn´ ym v´ ykyv˚ um ve spokojenosti z´akazn´ık˚ u. Index udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u se nach´azel delˇs´ı dobu v n´ızk´ ych ˇc´ıslech pr´ avˇe v obdob´ıch, kdy byla vyk´az´ana vysok´a u ´roveˇ n opakovan´ ych oprav. Naopak na konci roku 2012 byl index nejvyˇsˇs´ı, od tohoto okamˇziku opˇet kles´a, a to aˇz do souˇcasnosti. Na vinˇe m˚ uˇze b´ yt pravˇe zhorˇsuj´ıc´ı se kvalita sluˇzeb servisu, zv´ yˇsen´ı poˇctu oprav klasifikovan´ ych z´ akazn´ıkem jako opakovan´ ych a neodhalen´ı z´avad pˇri prohl´ıdce voz˚ u. Vˇseobecnˇe se pˇredpokl´ ad´ a, ˇze udrˇzitelnost z´akazn´ık˚ u je pomˇernˇe tˇeˇzk´e vybudovat, ale velmi snadn´e vz´apˇet´ı ztratit. Znaˇcka Green si udrˇzuje CRI index servisu na hodnotˇe 93 % od roku 2013. Nejobecnˇejˇs´ım ukazatelem pro mˇeˇren´ı spokojenosti z´akazn´ık˚ u servisu je Overal Satisfaction index servis- Vˇseobecn´ a spokojenost pˇri n´avˇstˇevˇe servisu. Tento index nab´ yv´a maxim´aln´ı hodnoty 10 (maxim´ aln´ı spokojenost) a minim´aln´ı hodnoty 0 (naprost´a nespokojenost). Z obr´ azku 2.29 lze pozorovat souhlasn´ y v´ yvoj obou ukazatel CRI a vˇseobecn´e z´akaznick´e spokojenosti. Od zaˇc´ atku roku 2013 je i zde patrn´ y klesaj´ıc´ı trend, a to aˇz do souˇcasnosti, kdy index dosahuje hodnoty 8,3.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
21
Obr´ azek 2.29: Index vˇseobecn´e spokojenosti se servisem [18]
Podobnˇe jako u prodej˚ u je i pro servis d˚ uleˇzit´e ˇs´ıˇren´ı dobr´eho jm´ena servisu, a to jak konkr´etn´ıho dealerstv´ı, tak znaˇcky jako celku. Zn´amkov´an´ı je podobn´e jako ve ˇskole, tzn. 1-nejlepˇs´ı v´ ysledek-vysok´ a moˇznost doporuˇcen´ı, naopak 5 - rozhodnˇe nedoporuˇcuji. Revisit oznaˇcuje skuteˇcnost, ˇze z´ akazn´ık opˇet pˇrijde do t´ehoˇz servisu, kdyˇz bude tˇreba vykonat dalˇs´ı opravu ˇci u ´drˇzbu vozu.
Obr´ azek 2.30: Poˇcet proveden´ ych d´ılensk´ ych test˚ u [18]
Na z´akladˇe grafu 2.30 lze konstatovat, ˇze se automobilka v obou oblastech zlepˇsuje, konkr´etnˇe dosahuje hodnoty 1,37 pro doporuˇcen´ı a 1,41 pro moˇznost dalˇs´ı n´avˇstˇevy t´ehoˇz servisu, podrobnˇeji graf 2.30. 2.1.3.3
Kvalitativn´ı ukazatele
Nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım kvalitativn´ım ukazatelem pr´ace servisu je procento opakovan´ ych oprav (Repeat Repair Rate). Opakovan´ a oprava je takov´a, kter´a jiˇz jednou mˇela b´ yt servisem
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
22
odstranˇena, ale z nˇejak´eho d˚ uvodu k tomu nedoˇslo, popˇr. se z´avada objevila znovu. Z definice vypl´ yv´a, ˇze v´ yskyt opravy klasifikovan´e jako opakovan´a je jevem, kter´ y velmi negativnˇe ovlivˇ nuje sm´ yˇslen´ı z´ akazn´ık˚ u o kvalitˇe poskytovan´ ych sluˇzeb.
Obr´ azek 2.31: V´ yvoj m´ıry opakovan´ ych oprav [18]
V´ yvoj opakovan´ ych oprav byl ve sledovan´em obdob´ı velmi nest´al´ y, nelze proto uˇcinit ˇz´adn´e smyslupln´e odhady dalˇs´ıho v´ yvoje. Za obdob´ı s nejvyˇsˇs´ım v´ yskytem opakovan´ ych oprav lze prohl´ asit polovinu roku 2010 aˇz z´aˇr´ı roku 2012. 2.1.3.4
D´ılensk´ e testy
D´ılensk´ y test neboli test servisu se zpravidla prov´ad´ı formou fantom testu, neboli testu v utajen´ı. Na v˚ uz jsou nainstalov´ any r˚ uznˇe z´avaˇzn´e z´avady (z´avaˇzn´a z´avada- typ A, m´enˇe z´avaˇzn´a neohroˇzuj´ıc´ı z´ avada- typ B), v˚ uz je pak pˇrevezen majitelem do servisu na bˇeˇznou prohl´ıdku vozu. Veˇsker´ y kontakt a pˇr´ıstup servisu k z´akazn´ıkovi je peˇclivˇe monitorov´an a z´akazn´ık peˇclivˇe zapisuje veˇsker´e sv´e vjemy a postˇrehy (napˇr. d´elka ˇcekac´ı doby na opravu vozu, dodrˇzov´ an´ı term´ın˚ u ze strany servisu, v´ yˇse odhadu platby, skuteˇcn´a platba, atp.). Po opravˇe vozu v servisu je n´ aslednˇe v˚ uz pˇrevezen na vyhodnocovac´ı stˇredisko, kde je provˇeˇreno, zda byly vˇsechny z´ avady servisem odstranˇeny a do jak´e m´ıry. Pˇri t´eto prohl´ıdce vozu je zjiˇstˇeno kolik a jak z instalovan´ ych z´avad bylo odhaleno. Toto testov´an´ı m´ a velmi pˇr´ısn´ a krit´eria (K.O. pˇri jedn´e chybˇe typu A, dvou chyb´ach typu B) a je prov´adˇeno na 100 % dealersk´e s´ıtˇe. Eskalaˇcn´ı struktura d´ılensk´eho testu ukl´ad´a povinnost dealerovi, kter´ y neproˇsel d´ılensk´ ym testem zaplatit dalˇs´ı testov´an´ı, kter´e opˇet probˇehne formou fantom testu. Pˇri dalˇs´ım ne´ uspˇechu je pokuta za nesplnˇen´ı podm´ınek a platba za posledn´ı pokus na test. Pokud dealer ani pot´e testov´an´ım neprojde v poˇzadovan´e kvalitˇe, je vyˇskrtnut ze seznamu autorizovan´ ych dealer˚ u znaˇcky.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
23
´ eˇsnost pˇri d´ılensk´ Obr´ azek 2.32: Uspˇ ych testech [18]
Hodnocen´ı servisu m´ a zpravidla dvˇe ˇc´asti, a to ˇc´ast organizaˇcn´ı a ˇc´ast technickou. V organizaˇcn´ı ˇc´asti je hodnocen pˇrev´ aˇznˇe pˇr´ıstup person´alu k z´akazn´ıkovi, profesionalita pˇr´ıstupu, pravdivost poskytnot´ ych informac´ı (v´ yˇse platby), dodrˇzov´an´ı sl´ıben´ ych ˇcas˚ u a informovanost z´akazn´ıka (z´ akazn´ık je vˇzdy upozornˇen, pokud by mˇel b´ yt dokoupen n´ahradn´ı d´ıl). V technick´e ˇc´ asti je hodnocen samotn´ y v´ ykon oprav a diagnostiky, popˇr´ıpadˇe hodnocen´ı vhodnosti pouˇzit´ı konkr´etn´ıch d´ıl˚ u ˇci tekutin (napˇr v´ ymˇena nemrznouc´ı kapaliny do -30 v zimn´ıch ´ eˇsnost v jednotliv´ mˇes´ıc´ıch). Uspˇ ych ˇc´astech d´ılensk´ ych test˚ u lze vidˇet na grafu 2.32.
Obr´ azek 2.33: Poˇcet proveden´ ych d´ılensk´ ych test˚ u [18]
Z grafu 2.33 je patrn´e, ˇze vˇetˇsina dealer˚ u je nakonec schopna fantom testov´an´ım proj´ıt. Poˇcet moˇzn´ ych opakov´ an´ı testu pˇri ne´ uspˇechu je natolik ˇstˇedr´ y, ˇze vˇetˇsina dealer˚ u je nakonec schopna jimi proj´ıt. Je to tak´e jeden z faktor˚ u, kter´ y bezesporu podporuje vn´ımanou klesaj´ıc´ı kvalitu poskytovan´ ych sluˇzeb.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.1.4
24
Generov´ an´ı profitu
Vˇsechny u ´daje a grafy uveden´e v pˇredchoz´ıch ˇc´astech anal´ yzy vstupn´ıch u ´daj˚ u ovlivˇ nuj´ı pˇr´ımo ˇci nepˇr´ımo schopnost spoleˇcnosti generovat profit. V ide´aln´ı situaci je to hospod´aˇrsky vzkv´etaj´ıc´ı trh s n´ızkou nezamˇestnanost´ı a r˚ ustem re´aln´ ych mezd, slab´a konkurence na trhu, spokojenost z´ akazn´ık˚ u jak pˇri prodeji voz˚ u, tak pˇri servisu a jejich ochota platit vysok´e sazby popˇr. kupn´ı ceny. Vˇsechny hodnoty pouˇzit´e v t´eto ˇc´asti pr´ace vych´azej´ı´ı z intern´ıch zdroj˚ u automobilky Green a pro u ´ˇcely pr´ ace byly pˇren´asobeny koeficientem.
Obr´azek 2.34: Pˇr´ıspˇevky jednotliv´ ych oblast´ı k celkov´emu obratu spoleˇcnosti [20]
Jasnˇe nejvˇetˇs´ı poloˇzkou na obratu spoleˇcnostu je prodej nov´ ych voz˚ u zn´azornˇen´ y modrou plochou na grafu ˇc. 2.34. Druhou nejvˇetˇs´ı poloˇzkou je prodej ojet´ ych voz˚ u. Na druh´e stranˇe obrat tvoˇren´ y ˇcinnost´ı servisu a s n´ım spojen´ y prodej n´ahradn´ıch d´ıl˚ u tvoˇr´ı jen cca 1/6 celkov´eho obratu. Obrat ale nezohledˇ nuje n´aklady spojen´e s prodejem popˇr. poskytnut´ım sluˇzby v servisu. Navzdory faktu, ˇze nejvˇetˇs´ı ˇc´ ast obratu je jasnˇe generov´ana oddˇelen´ım prodeje (nov´e a ojet´e vozy), po zohlednˇen´ı v´ ynos˚ u a n´aklad˚ u z jednotliv´ ych ˇcinnost´ı lze konstatovat, ˇze nejvˇetˇs´ı ˇc´ast profitu spoleˇcnosti je generov´ana v servisu. Servis a spolu s n´ım spojen´ y prodej n´ahradn´ıch d´ıl˚ u tvoˇr´ı 60 % (resp. 61 %, 58 %) z celkov´eho profitu automobilky. Tento fakt m˚ uˇze b´ yt znaˇcnˇe pˇrekvapiv´ y vzhledem k tomu, ˇze za stˇeˇzejn´ı ˇcinnost automobilek je obvykle povaˇzov´ana v´ yroba aut a jejich prodej, ne prim´arnˇe jejich oprava.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
25
Obr´ azek 2.35: Profit generuj´ıc´ı jednotliv´e ˇcinnosti (oddˇelen´ı) ve spoleˇcnosti [20]
Pˇredchoz´ı sdˇelen´ı potvrzuje i srovn´an´ı ROS (return on sales). Tento ukazatel ˇr´ık´a o kolik v´ıce se vr´at´ı z kaˇzd´eho vynaloˇzen´eho eura, kter´e do dan´e ˇcinnosti vloˇz´ıme. Znaˇcka Green dosahuje vyˇsˇs´ı neˇz je pr˚ umˇern´ a hodnota ROS mezi konkurety, ale ani tak nen´ı schopn´a dos´ahnout profitability prodej˚ u ve srovnateln´e v´ yˇsi jako je rentabilita servisu.
Obr´ azek 2.36: Srovn´an´ı ROS jednotliv´ ych znaˇcek [19]
Z grafu 2.36 lze usoudit, ˇze i n´ızk´a profitabilita prodej˚ u nov´ ych i ojet´ ych aut znaˇcky Green je jeˇstˇe dobr´ ym stavem. Nˇekter´e automobilky prod´avaj´ı t´emˇeˇr s nulov´ ym ziskem nebo dokonce prodan´ a auta dotuj´ı, jen aby si udrˇzely trˇzn´ı pod´ıl a zv´ yˇsili svoji budouc´ı moˇznost profitovat ze servisn´ıch sluˇzeb.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.2
26
Modelov´ an´ı syst´ emu
Tato ˇc´ ast pr´ ace je teoretick´ ym z´ akladem pro identifikaci syst´emu, kter´ y je potˇrebn´ y pro vytvoˇren´ı modelu vlivu z´ akaznick´e spokojenosti a dalˇs´ıch veliˇcin na schopnost spoleˇcnosti tvoˇrit v budoucnosti profit. V t´eto podkapitole se budu zab´ yvat procesem identifikace syst´emu a jeho d´ılˇc´ımi kroky a obecn´ ymi strukturami model˚ u. ”Model je idealizac´ı a zjednoduˇsen´ım skuteˇcn´eho syst´emu, je formou zobrazen´ı vn´ıman´e skuteˇcnosti, kter´ a se m˚ uˇze liˇsit v z´ avislosti na modelovan´e skuteˇcnosti, modelovac´ıch prostˇredc´ıch ˇci u ´ˇcelu, kter´emu slouˇz´ı. Model mus´ı vhodnˇe zachycovat jevy a procesy re´ aln´eho svˇeta. N´ astrojem pro zachycen´ı platn´ych souvislost´ı a prob´ıhaj´ıc´ıch proces˚ u m˚ uˇze b´yt napˇr´ıklad soustava rovnic.”[3]
2.2.1
Tvorba matematick´ eho modelu
Z´akladn´ı vlastnost´ı funkˇcn´ıho modelu je, ˇze propojuje pozorov´an´ı (vstupy u(t) a ruˇsen´ı e(t)) s v´ ystupy (y(t)) pomoc´ı parametru (θ) [2]. Zn´azornˇen´ı obecn´eho modelu s v´ıce vstupy, kter´ y bude pouˇzit pro modelov´ an´ı vlivu z´akaznick´e spokojenosti je na obr´azku 2.37.
Obr´ azek 2.37: Obecn´ y model s v´ıce vstupy [2]
Matematick´ y model lze vytvoˇrit dvˇema z´akladn´ımi zb˚ usoby nebo jejich kombinac´ı: Zp˚ usob ˇc. 1 je zaloˇzen na rozdˇelen´ı syst´emu na skupinu podsyst´em˚ u. Tyto podsyst´emy jsou na z´akladˇe zkuˇsenost´ı a pˇredchoz´ıch znalost´ı propojeny tak, aby v´ ysledkem propojen´ı byl opˇet p˚ uvodn´ı syst´em. Tento zp˚ usob (modelov´an´ı) nevyˇzaduje nutnˇe pokusy prov´adˇen´e na re´aln´em syst´emu. Typick´ ym n´ astrojem modelov´an´ı syst´emu jsou blokov´e diagramy sloˇzen´e ze z´akladn´ıch element˚ u.[2] Zp˚ usob ˇc. 2 je zaloˇzen pouze na experimentech. Model je determiov´an pˇr´ımo na z´akladˇe pozorovan´ ych vztah˚ u mezi vstupem a v´ ystupem. Tento zp˚ usob urˇcen´ı modelu je zn´am jako identifikace syst´emu[2]. Pro svoji pr´ aci jsem zvolila kombinaci obou zp˚ usob˚ u. Za formu pouˇzit´ı prvn´ıho pˇr´ıstupu lze povaˇzovat v´ ybˇer soubor˚ u dat pro kaˇzd´ y typ modelu, pˇriˇcemˇz vhodnost pouˇzit´ı kombinac´ı
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
27
vstup˚ u je experiment´ alnˇe odzkouˇseno, coˇz odpov´ıd´a druh´emu zp˚ usobu tvorby matematick´eho modelu.
2.2.2
Identifikace modelu
Dynamick´ y syst´em je syst´em, ve kter´em hodnoty v´ ystupu v dalˇs´ım obdob´ı z´avis´ı na vstupech v dan´em obdob´ı a tak´e na jejich pˇredchoz´ıch hodnot´ach. Z´akladem identifikace syst´emu je vytvoˇren´ı matematick´eho modelu dynamick´eho syst´emu, kter´ y bude zaloˇzen pr´avˇe na pozorov´an´ı vstup˚ u a v´ ystup˚ u syst´emu v pˇredchoz´ıch obdob´ıch. Proces identifikace spoˇc´ıv´a v proveden´ı nˇekolika z´ akladn´ıch krok˚ u, kter´e jsou zobrazeny na n´asleduj´ıc´ım obr´azku (2.38).
Obr´ azek 2.38: Postup pro identifikaci syst´emu [4]
Dle uveden´eho sch´ematu na obr´ azku 2.38 zaˇc´ın´a proces identifikace sbˇerem dat - ˇcasov´ ych v´ yvoj˚ u veliˇcin, kter´e budou pouˇzity jako vstupy modelu a jako referenˇcn´ı hodnota, se kterou bude porovn´ av´ an v´ ystup modelu (v pˇr´ıpadˇe modelu vlivu z´akaznick´e spokojenosti na profitabilitu spoleˇcnosti je touto referenˇcn´ı ˇcasovou ˇradou v´ yvoj trˇzn´ıho pod´ılu znaˇcky na trhu). ˇ Casov´ e ˇrady vstupn´ıch veliˇcin jsou rozdˇeleny na dvˇe ˇc´asti: ˇc´ast tr´enovac´ı a ˇc´ast validaˇcn´ı. Za pouˇzit´ı softwaru (Matlab) a definovan´ ych tr´enovac´ıch dat je navrˇzena vnitˇrn´ı struktura modelu tak, aby jeho v´ ystup dobˇre korespondoval s re´aln´ ym v´ yvojem trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti. Funkˇcnost takto natr´enovan´eho kandid´atsk´eho modelu je ovˇeˇrena na validaˇcn´ıch datech. Pokud se prok´ aˇze, ˇze v´ ystup modelu dobˇre odr´aˇz´ı skuteˇcn´ y v´ yvoj trˇzn´ıho pod´ılu i za pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat, je kandid´atsk´ y model prohl´aˇsen za vhodn´ y. Pokud v´ ystup modelu pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat skuteˇcn´emu v´ yvoji neodpov´ıd´a, je nutn´e se vr´atit zpˇet ke stavbˇe kandid´ atsk´eho modelu a jeho strukturu upravit, popˇr´ıpadˇe model zam´ıtnout jako nevyhovuj´ıc´ı. Postup identifikace modelu uveden´ y na sch´ematu 2.38 bude pouˇzit pro tvorbu modelu vlivu z´akaznick´e spokojenosti a dalˇs´ıch ukazatel˚ u na profitabilitu spoleˇcnosti v praktck´e ˇc´asti t´eto pr´ace.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
28
K proveden´ı krok˚ u identifikace zn´azornˇen´ ych na obr´azku 2.38 je potˇreba urˇcit n´asleduj´ıc´ı tˇri entity[2]: 1. Specifikce dat 2. N´avrhy model˚ u 3. Pravidla pro vyhodncen´ı vhodnosti/nevhodnosti modelu
2.2.2.1
Data
Relevantn´ı data byla specifikov´ ana a zobrazena v prvn´ı polovinˇe teoretick´e ˇc´asti t´eto pr´ace. Soubor dat obsahuje u ´daje za obdob´ı od poˇc´atku roku 2010 do u ´nora roku 2014. Tuto mnoˇzinu je pro u ´ˇcely identifikace syst´emu nutn´e rozdˇelit (viz obr´azek 2.38) na data urˇcen´a k identifikaci - tr´enov´ an´ı modelu a data ovˇeˇrovac´ı - validaˇcn´ı[4]. Data pro identifikaci (tr´enov´ an´ı) modelu pˇredstavuj´ı ˇcasov´e ˇrady dˇr´ıve uveden´ ych veliˇcin (vstupn´ı data a v´ ystup v podobˇe trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti) v obdob´ı leden 2010 aˇz prosinec roku 2012. Toto obdob´ı bylo urˇceno na z´akladˇe empirick´e zkuˇsenosti s kupn´ım chov´an´ım z´akazn´ık˚ u automobilky na Nˇemeck´em trhu, ovˇeˇren´eho studi´ı znaˇcky Green. Na z´akladˇe studie bylo zjiˇstˇeno, ˇze se nejvˇetˇs´ı pod´ıl z´akazn´ık˚ u rozhoduje o koupi nov´eho vozu, a tu tak´e realizuje, po uplynut´ı 36 mˇes´ıc˚ u od koupˇe vozu pˇredchoz´ıho. Z tohoto faktu vypl´ yv´a, ˇze z´akazn´ıkova spokojenost dan´ a na poˇc´atku jeho spokojenost´ı pˇri koupi vozu dan´e znaˇcky se mˇen´ı po dobu 36 mˇes´ıc˚ u, a to v z´ avislosti na extern´ıch vjemech (pr˚ ubˇeh dalˇs´ıch vstupn´ıch veliˇcin). Na z´ akladˇe koncov´e hodnoty z´akaznick´e spokojenosti po 36 mˇes´ıc´ıch se z´akazn´ık rozhoduje, zda si jako nov´ y v˚ uz zvol´ı opˇet znaˇcku zkouman´e automobilky nebo d´a pˇrednost znaˇcce jin´e. Proto byl jako ˇcasov´ y r´ amec pro identifikaˇcn´ı data zvoleno obdob´ı leden 2010 aˇz prosinec 2012, tedy obdob´ı 36 mˇes´ıc˚ u. Validaˇcn´ı data pˇredstavuj´ı ˇcasov´e ˇrady vstupn´ıch dat a v´ yvoje trˇzn´ıho pod´ılu znaˇcky na trhu pro obdob´ı leden 2013 aˇz u ´nor 2014. Model urˇcen´ y na z´akladˇe dat pro identifikaci modelu bude otestov´ an na validaˇcn´ıch datech. Pokud se prok´aˇze neplatnost modelu na validaˇcn´ıch datech, bude nutn´e model pˇrepracovat. Pokud anal´ yza vhodnosti modelu na validaˇcn´ıch datech prok´ aˇze dobrou shodu, bude kandid´atsk´ y model prohl´aˇsen za vhodn´ y. Model vˇsak nikdy nelze povaˇzovat za prav´ y a dokonal´ y popis syst´emu [2], ale pouze jako dobr´ y ˇci pouˇziteln´ y k dan´emu pˇredem specifikovan´emu u ´ˇcelu. 2.2.2.2
N´ avrhy model˚ u
Vytvoˇrila jsem sedm specifick´ ych n´avrh˚ u model˚ u, kter´e pracuj´ı vˇzdy s v´ ybˇerem z uveden´ ych dat. Jako vstupn´ı veliˇciny modelu je zvoleno 6 aˇz 10 ukazatel˚ u. V´ ybˇer vstup˚ u je vˇzdy uˇcinˇen s ohledem na dodateˇcn´ y pˇredpoklad o chov´an´ı z´akazn´ıka (napˇr. pˇredpoklad prvn´ıho modelu je, ˇze pˇr´ıˇst´ı n´ akup z´ akazn´ıka je ovlivnˇen pˇrev´aˇznˇe jeho zkuˇsenost´ı s n´akupem vozu pˇredchoz´ıho), popˇr´ıpadˇe o fungov´ an´ı trhu. Pro stavbu modelu byly vyuˇzity tak´e znalosti fungov´an´ı dan´e spoleˇcnosti, znalost vnitˇrn´ıch proces˚ u a zkuˇsenosti s kupn´ım chov´an´ım z´akazn´ık˚ u v dan´em segmentu.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.2.2.3
29
Pravidla pro vyhodnocen´ı vhodnosti/nevhodnosti modelu
Kaˇzd´ y model bude navrˇzen tak, aby odchylka v´ ystupu modelu od skuteˇcn´eho v´ yvoje trˇzn´ıho pod´ılu poˇc´ıtan´ a jako RMSE (Root Mean Square Error - odmocnina stˇredn´ı ˇctvercov´e chyby) v oblasti pouˇzit´ı tr´enovac´ıch dat dosahovala maxim´alnˇe hodnoty 4. Ovˇeˇren´ı takto navrˇzen´eho modelu probˇehne na validaˇcn´ıch datech. Pokud bude v´ ystup produkovan´ y modelem odpov´ıdat alespoˇ n trendovˇe re´ aln´ ym dat˚ um, bude model prohl´aˇsen za vhodn´ y (RMSE mens´ı neˇz 2). V situaci, kdy bude potvrzena vhodnost v´ıce r˚ uzn´ ych kandid´atsk´ ych model˚ u, bude za nejvhodnˇejˇs´ı prohl´ aˇsen ten nejmenˇs´ım RMSE a s nejmenˇs´ı sloˇzitost´ı (d´ano poˇctem odhadovan´ ych paramet˚ u).
2.2.3
Struktura modelu
Fungov´ an´ı modelu pˇredpokl´ ad´ a, ˇze pˇri znalosti vstup˚ u bude moˇzno vypoˇc´ıtat v´ ystup. Pro re´aln´e pˇr´ıpady to ale nen´ı zcela moˇzn´e, a to z d˚ uvodu pˇr´ıtomnosti ruˇsen´ı. Ruˇsen´ı lze povaˇzovat za vstup syst´emu, kter´ y nen´ı pod kontrolou uˇzivatele modelu. Z d˚ uvodu existence chyby budu pˇredpokl´ adat typ modelov´e struktury zahrnuj´ıc´ı pr´avˇe toto ruˇsen´ı (tzv. Equation Error Model Structure, [2]). Pˇredpokl´ ad´ am syst´em v z´ akladn´ım tvaru [2]: y(t) = G(q)u(t) + H(q)e(t),
(2.1)
kde y(t) je v´ ystupem - trˇzn´ım pod´ılem, u(t) vstupem, e(t) chybou, G(q) pˇrenosovou funkc´ı vstupu a H(q) pˇrenosovou funkc´ı chyby. V pˇr´ıpadˇe modelu vlivu z´akaznick´e spokojenosti budou obˇe pˇrenosov´e funkce z´ avisl´e na parametru θ. Z´akladn´ı rovnice m´eho syst´emu je: y(t) = G(q, θ)u(t) + H(q, θ)e(t)
(2.2)
C´ılem t´eto pr´ ace je navrhnout obstojn´ y model, kter´ y se sv´ ym chov´an´ım bude bl´ıˇzit k re´aln´emu syst´emu. Nutnou souˇc´ ast´ı je tak´e validace modelu, pˇri kter´e bude za pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat zkoum´ ana kvalita navrˇzen´eho modelu. Pro porovn´an´ı v´ ystupu generovan´eho modelem a re´ aln´eho v´ ystupu syst´emu je nutn´e pouˇz´ıt predikci. One step ahead prediction Odhad v´ ystupu v dalˇs´ım obdob´ı yˆ(t|t − 1) je d´an zvolenou strukturou modelu a t´ım p´adem konkr´etn´ımi pˇrenosov´ ymi funkcemi H(q, θ) a G(q, θ) [2]. yˆ(t|t − 1) = H −1 (q)G(q)u(t) + [1 − H −1 (q)]y(t)
(2.3)
Chyba prediktoru je: y(t) − ε(t|t − 1) = −H −1 (q)G(q)u(t) + H −1 (q)]y(t) = e(t)
(2.4)
Pro k krokovou predikci se jedn´ a jen o generalizovan´ y pˇr´ıpad one step ahead predikce.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
30
Predikˇcn´ı funkce spoleˇcn´ a pro vˇsechny v´ yˇse zm´ınˇen´e modelov´e struktury je z´avisl´a na v´ ybˇeru parametru θ. One step ahead predikce z´avisl´a na θ m´a tvar [2]: yˆ(t|θ) = H −1 (q, θ)G(q, θ)u(t) + [1 − H −1 (q, θ)]y(t)
(2.5)
Chyba prediktoru je: y(t) − ε(t|θ) = −H −1 (q, θ)G(q, θ)u(t) + H −1 (q, θ)]y(t) = e(t)
(2.6)
Zanesen´ım znalosti (odhadu) vnitˇrn´ıch vztah˚ u mezi vstupy a v´ ystupem do modelu z´ısk´av´am jeho strukturu. 2.2.3.1
Modelov´ a struktura ARX
Jako vhodn´ a struktura vytv´ aˇren´eho modelu vlivu z´akaznick´e spokojenosti, byla zvolena struktura ARX nebot’ je nejjednoduˇsˇs´ı na sestaven´ı a jej´ı podm´ınky pouˇzit´ı koresponduj´ı s podm´ınkami, za kter´ ych je model tvoˇren (syst´em praacuj´ıc´ı v ˇcase). Vztah mezi vstupem a v´ ystupem syst´emus uvaˇzovanou strukturoou ARX lze popsat pomoc´ı rovnice [2]: y(t) + a1 y(t − 1) + ... + an y(t − n) = b1 u(t − 1) + ... + bm u(t − m) + e(t)1
(2.7)
Z t´eto rovnice plyne, ˇze vektor (matice) parametr˚ u syst´emu θ bude m´ıt tvar: θ = [a1 a2 ... an b1 b2 ... bm ]T Zaveden´ım nov´ ych promˇenn´ ych [5]: A(q) = 1 + a1 q −1 + ... + an q −n −1
−m
B(q) = b1 q + ... + bm q B(q) 1 G(q, θ) = , H(q, θ) = A(q) A(q)
(2.8) (2.9) (2.10)
do pˇredchoz´ıch rovnic, z´ısk´ av´ am modelovou strkturu zvanou ARX. ARX model neboli model syst´emu s ARX strukturou je autoregresivn´ı model s extern´ımi vstupy urˇcen´ y rovnic´ı [5]: B(q) 1 y(t) = u(t) + e(t) (2.11) A(q) A(q) Chybˇej´ıc´ı parametry jsou urˇceny line´arn´ı regres´ı. 1
Chyba je zde b´ıl´ ym ˇsumem a je zahrnuta pˇr´ımo v diferenci´ aln´ı rovnici, proto se modelu (struktuˇre) ˇr´ık´ a Equation error [2].
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
2.2.3.2
31
Modelov´ a struktura ARMAX
Za druhou vhodnou strukturu vytv´aˇren´eho modelu byla zvolena struktura ARMAX. Model syt´emu se strukturou ARMAX je model zaloˇzen´ y na pohybliv´ ych pr˚ umˇern´ ych hodnot´ach a extern´ıch vstupech (Autoregressive moving average eXogeneous input) a umoˇzn ˇuje mode’ lovat zvl´aˇst deterministickou a stochastikou ˇc´ast syst´emu. Na rozd´ıl od modelov´e struktury ARX nahl´ıˇz´ı ARMAX na ruˇsen´ı e(t) ne jako na jeden ze vstup˚ u, ale jako na pohybliv´ y pr˚ umˇer pˇr´ıtomn´eho b´ıl´eho ˇsumu. Z´ akladn´ı rovnice ARMAX syst´emu [2]: y(t)+α1 y(t−1)+...+αn y(t−n) = b1 u(t−1)+...+bm u(t−m)+e(t)+c1 e(t−1)+...cp e(t−p) (2.12) kde vektor (matice) parametr˚ u rovnice m´a tvar: θ = [a1 ... an b1 ... bm c1 ... cp ]T
(2.13)
C(q) = 1 + c1 q −1 + ... + cp q −p
(2.14)
Po zaveden´ı do rovnice struktury, dost´ av´ am pˇrepis ve tvaru [5]: A(q)y(t) = B(q)u(t) + C(q)e(t) B(q) C(q) G(q, θ) = , H(q, θ) = A(q) A(q) B(q) C(q) y(t) = u(t) + e(t) A(q) A(q)
(2.15) (2.16) (2.17)
Aˇckoliv je na prvn´ı pohled patrn´a podobnost rovnice pro model se strukturou ARX a ARMAX (liˇs´ı se pouze parametrem u chyby), ve struktuˇre ARMAX jiˇz nen´ı parametr θ line´arn´ı a nelze je urˇcit line´ arn´ı regres´ı, pro zjiˇstˇen´ı (odhad) konkr´etn´ıch hodnot parametr˚ u je pouˇzita tzv. pseudoline´ arn´ı regrese [2]. Line´ arn´ı regrese a metoda nejmenˇ s´ıch ˇ ctverc˚ u K urˇcen´ı parametru θ v pˇr´ıpadˇe, ˇze tento paramentr povaˇzujeme za line´arn´ı (viz modelov´a struktura ARX) je s v´ yhodou vyuˇzito Gausovy metody nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u (Least Squares Linear Regression). Metoda nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u za splnˇen´ı urˇcit´ ych podm´ınek zajist´ı nalezen´ı pˇrijateln´eho modelu. Podm´ınky jsou [6]: 1. vhodnost dat pro navrˇzen´ y regresn´ı model 2. vhodnost modelu pro dan´ a data ˇ 3. splnˇen´ı z´ akladn´ıch pˇredpoklad˚ u MNC
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 2. TEORETICKA
32
Uvaˇzujeme-li opˇet v´ ystup syst´emu z´avisl´ y na vstupu, dost´av´ame popis syst´emu v jiˇz zm´ınˇen´em tvaru (i pro n´ asleduj´ıc´ı rovnice zdroj [6]): Y = Uθ
(2.18)
ˆ = Uθ + e Y
(2.19)
Odhad v´ ystupu generovan´ y modelem:
Chyba tohoto modelu pˇri pouˇzit´em parametru θ: ˆ −Y =e Y
(2.20)
kde v´ yznam pouˇzit´ ych symbol˚ u je: Y ˆ Y
vektor v´ ystup˚ u, matice velikosti (m x 1) vektor odhadovan´ ych v´ ystup˚ u, matice velikosti (m x 1) U matice vstup˚ u velikosti (m x n), kde m >> n ´ Y ´ vektor parametr˚ θ NEZNAM u, matice velikosti (n x 1) e vektor chyb, matice velikosti (m x 1), jedn´a se o n´ahodnou veliˇcinu s vlastnostmi [6]: ε{e} = 0 cov{e} = ε{eeT } = σ 2 I
(2.21)
Urˇcen´ı nejvodnˇejˇs´ıho parametru θ pomoc´ı metody nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u [2]: θ∗ = arg min{eT e} = arg min{(Y − Zθ)T (Y − Zθ)} θ
θ
(2.22)
Vybere patametry modelu θ tak, aby bylo dosaˇzeno minim´aln´ı ˇctvercov´e chyby a t´ım p´adem nejlepˇs´ıho odhadu [2]: θˆ = (U T U )−1 U T Y
Pθ = σ 2 (U T T )−1
(2.23)
Kapitola 3
Praktick´ aˇ c´ ast Praktick´ a ˇc´ ast je zamˇeˇrena na tvorbu kandid´atsk´ ych model˚ u a vyhodnocen´ı spr´avnosti jejich fungov´ an´ı. Celkem bylo navrˇzeno sedm model˚ u, kter´e reflektuj´ı skuteˇcn´e fungov´an´ı trhu s automobily v Nˇemecku. Kaˇzd´ y model pracuje s jin´ ym souborem vstupn´ıch veliˇcin, kter´e byly zvoleny na z´ akladˇe dodateˇcn´eho pˇredpokladu o chov´an´ı z´akazn´ıka ˇci chov´an´ı trhu. Vˇsechny modely kombinuj´ı p˚ usoben´ı makroekonomick´ ych veliˇcin, prodejn´ıch a servisn´ıch dat. Pro kaˇzd´ y zvolen´ y soubor dat byla nejdˇr´ıve testov´ana modelov´a struktura ARX a pot´e struktura ARMAX. Data pouˇzit´ a pro tr´enov´an´ı i validaci model˚ u byla pro u ´ˇcely t´eto pr´ace a z d˚ uvodu velk´eho rozsahu nˇekter´ ych veliˇcin normov´ana na interval ¡0;10¿. Modely jsou identifikov´ any na z´ akladˇe tr´enovac´ıch dat. V´ ysledkem identifikace je polynomi´aln´ı model syt´emu se strukturou ARMAX s odhadnut´ ymi parametry pˇri stanoven´ ych polynomi´aln´ıch ˇr´ adech na, nb, nc a nk s n´asleduj´ıc´ım v´ yznamem [21]: na nb nc nk
ˇr´ ad polynomu A(q), poˇcet p´ol˚ u syst´emu ˇr´ ad polynomu B(q), poˇcet nul syst´emu zvˇetˇsen´ yo1 ˇr´ ad polynomu C(q), poˇcet koeficient˚ uC poˇcet vzork˚ u vstupu, kter´e se neprojev´ı na v´ ystupu (dead time)
Pro strukturu ARX, plat´ı zde tot´eˇz jen nc = 0. Parametry na, nb a nc jsou polynomi´aln´ı ˇr´ady modelu, parametr nk je jeho zpoˇzdˇen´ım [21]. Vˇschny tyto polynomi´aln´ı ˇr´ady mus´ı b´ yt urˇceny dˇr´ıve neˇz budou pomoc´ı sofrwaru (Matlab) urˇceny parametry modelu. ˇ ady na, nb, nc i nk jsou obecnˇe matic´ı, na a nc matic´ı: poˇcet v´ystup˚ R´ u syst´emu x poˇcet v´ystup˚ u syst´emu (v pˇr´ıpadˇe modelu vlivu z´akaznick´e spokojenosti tedy matice 1x1, nebot’ v´ ystupem je jen trˇzn´ı pod´ıl), nb a nk matic´ı: poˇcet v´ystup˚ u x poˇcet vstup˚ u. nb a nk jsou v pˇr´ıpadˇe uvaˇzov´ an´ı modelu trˇzn´ıho pod´ılu ˇr´adkov´e matice. Urˇcov´an´ı polynomi´ aln´ıch ˇr´ ad˚ u jednotliv´ ych model˚ u pˇri obou uvaˇzovan´ ych struktur´ach (ARX i ARMAX) prob´ıhalo heuristick´ ym testov´an´ım. Postupnˇe byly pˇrid´av´any polynomi´aln´ı ˇr´ady v z´avislosti na velikosti zlepˇsen´ı pˇresnosti, kter´e modelu pˇrin´aˇsely. Pˇresnost modelu je pˇritom br´ ana jako co nejmenˇs´ı odmocnina stˇredn´ı ˇctvercov´e odchylky (RMSE) v´ ystupu modelu od skuteˇcn´ ych hodnot trˇzn´ıho pod´ılu v dan´em obdob´ı (tr´enovac´ı data). Jako nejvyˇsˇs´ı pˇrijateln´e RMSE tr´enovan´eho modelu je stanoveno na hodnotu 4.
33
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
34
Odmocnina stˇredn´ı ˇctvercov´e odchylky (RMSE Root Mean Squared Error) je tak´e posuzovac´ım krit´eriem kvality model˚ u. RMSE je vypoˇc´ıt´ano jako odmocnina ze stˇredn´ı kvadratick´e odchylky v´ ystupu modelu od re´aln´eho v´ yvoje trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti: v uP u n 0 u (yt − yt ) t t=1 RM SE = (3.1) n Skuteˇcn´ y trˇz´ı pod´ıl je ve vzorci vyj´adˇren znakem y(t), zat´ımco v´ ystup modelu znakem y(t)0 , n je poˇcet srovn´ avan´ ych hodnot neboli d´elka obdob´ı.
3.1
Model Prodej
Model ˇc. 1 nazvan´ y Prodej pracuje s pˇredpokladem, ˇze prodej voz˚ u v kaˇzd´em dalˇs´ım obdob´ı vyj´ adˇren´ y trˇzn´ım pod´ılem v dalˇs´ıch mˇes´ıc´ıch nez´avis´ı na sluˇzb´ach servisu. Prodej dalˇs´ıho vozu z´ akazn´ıkovi je ovlivnˇen pouze makroekonomick´ ymi daty (HDP na obyvatele), cenou vozu, spokojenost´ı z´ akazn´ıka pˇri n´akupu pˇredchoz´ıho vozu a jeho loajalitou ke znaˇcce. Spokojenost pˇri n´ akupu je zachycena pomoc´ı CRI indexu - prodej. Sch´ema modelu Prodej je zobrazeno na obr´ azku 3.1.
Obr´ azek 3.1: Sch´ema modelu Prodej
3.1.1
ARX model Prodej
ARX model pracuje se z´ akladn´ı rovnic´ı A(z)y(t) = B(z)u(t) + e(t), kde A(z) a B(z) jsou parametry, kter´e je nutn´e urˇcit. Nejdˇr´ıv je ale nutn´e nastavit vhodn´ ym zp˚ usobem polynomi´aln´ı ˇr´ ady modelu. Heuristick´ ym testov´an´ım byly ˇr´ady nastaveny takto: Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady: na=3 nb=[5 2 3 3 5 7] nk=[2 0 1 0 0 1]
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
35
Za pouˇzit´ı takto nastaven´e vnitˇrn´ı struktury jsou parametry A(z) a B(z) tyto: A(z) = 1 + 0.6963z −1 + 0.5391z −2 − 0.01317z −3 B1(z) = −0.01066z −2 − 3.452z −3 + 0.785z −4 + 1.901z −5 − 0.1657z −6 B2(z) = 0.3701 + 0.1385z −1 B3(z) = −0.1144z −1 − 0.02064z −2 + 0.1134z −3 B4(z) = 0.4283 + 1.061z −1 + 0.6172z −2 B5(z) = −0.4634 − 0.3777z −1 + 0.3555z −2 + 0.4871z −3 − 0.4754z −4 B6(z) = 0.1748z −1 − 0.4208z −2 − 0.3086z −3 + 0.3327z −4 + 0.4197z −5 − 0.29z −6 + 0.9862z −7
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 28 RMSE: 1.6973
Obr´ azek 3.2: V´ ystup ARX modelu Prodej (tr´enovac´ı data)
Pˇresnost nastaven´ı modelu pomoc´ı v´ yˇse urˇcen´ ych paramentr˚ u je zn´azornˇena na grafu 3.2. Jedn´a se o model velmi dobˇre odpov´ıdaj´ıc´ı skuteˇcn´ ym hodnot´am. Vhodnost modelu je vˇsak nutn´e ovˇeˇrit na validaˇcn´ıch datech, viz obr´azek 3.3 a 3.4.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
36
Obr´ azek 3.3: V´ ystup ARX modelu Prodej (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
Aˇckoliv byl model natr´enov´ an tak, aby velmi dobˇre korespondoval se skuteˇcn´ ym trˇzn´ım pod´ılem spoleˇcnosti, vhodnost tohoto nastaven´ı se na validaˇcn´ıch datech nepotvrdila a model se dopouˇst´ı v´ yznamn´ ych chyb. Matlabem stanoven´a chyba (RMSE) pro ˇc´ast s validaˇcn´ımi daty dosahuje hodnoty 3.6656. Odchylka v´ ystupu modelu Prodej se strukturou ARX a skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu je zobrazena na grafu 3.4.
Obr´ azek 3.4: V´ ystup ARX modelu Prodej (validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.1.2
37
ARMAX model Prodej
Jako nejvhodnˇejˇs´ı polynomi´ aln´ı ˇr´ady pro model Prodej s ARMAX strukturou byly heuristick´ ym testov´ an´ım urˇceny tyto: Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady: na=3 nb=[4 2 3 3 4 7] nc=1 nk=[2 0 1 0 0 1] Model se strukturou ARMAX urˇc´ı za pomoci tr´enovac´ıch dat pˇri zvolen´ ych ˇr´adech polynom˚ u parametry A(z), B(z) a C(z) tak, aby byla splnˇena z´akladn´ı rovnice ve tvaru: A(z)y(t) = B(z)u(t) + C(z)e(t). ParametryARMAX modelu Prodej jsou: A(z) = 1 − 0.4934z −1 + 0.1881z −2 − 0.06843z −3 B1(z) = 1.32z −2 − 6.171z −3 + 6.727z −4 − 2.454z −5 B2(z) = 0.6226 + 0.03784z −1 B3(z) = −0.05041z −1 + 0.1404z −2 + 0.09692z −3 B4(z) = 0.248 + 0.1569z −1 − 0.1387z −2 B5(z) = −0.1285 − 0.008525z −1 + 0.4047z −2 − 0.1132z −3 B6(z) = 0.1062z −1 − 0.2281z −2 + 0.669z −3 + 0.2639z −4 − 0.1272z −5 − 0.1757z −6 − 0.2259z −7 C(z) = 1 − z −1 Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 27 RMSE: 0.3715
Obr´ azek 3.5: V´ ystup ARMAX modelu Prodej (tr´enovac´ı data)
Na grafu 3.5 je zobrazena shoda vytvoˇren´eho modelu a skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti pro tr´enovac´ı data. Model byl vytvoˇren tak, aby s velkou pˇresnost´ı odpov´ıdal skuteˇcnosti
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
38
(RMS tr´enovan´eho modelu je jen 0.3715). ARMAX struktura poˇc´ıt´a i s existenc´ı polynomu C(z), jehoˇz ˇr´ ad je d´ an (obecnˇe) matic´ı nc.
Obr´ azek 3.6: V´ ystup ARMAX modelu Prodej (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
Ovˇeˇren´ı na validaˇcn´ıch datech dalo uspokojiv´e v´ ysledky, shoda v´ ystupu modelu a trˇzn´ıho pod´ılu je zobrazena na grafu 3.6 a tak´e v detailu na grafu 3.7. Je zde patrn´e, ˇze model nedosahuje ani v tomto pˇr´ıpadˇe zcela dokonal´ ych v´ ysledk˚ u, ale jsou zde drobn´e odchylky. RMSE je ve validaˇcn´ı oblasti vˇsak jen o m´alo vyˇsˇs´ı neˇz v pˇredchoz´ı ˇc´asti a je 0.3312.
Obr´ azek 3.7: V´ ystup ARMAX modelu Prodej (validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.2
39
Model Kombinovan´ e CRI
Druh´ y model byl sestaven na z´ akladˇe pˇredpokladu, ˇze trˇzn´ı pod´ıl spoleˇcnosti je z´avisl´ y pouze na makroekonomick´ ych veliˇcin´ach (index spotˇrebitelsk´ ych cen), poˇc´ateˇcn´ım stavu z´akaznick´e spokojenosti (tj. pˇri prodeji), kter´a se projev´ı na CRI indexu, na v´ yˇsi platby v servisu a na spokojenosti z´ akazn´ıku se servisn´ımi sluˇzbami (projev´ı se opˇet na CRI indexu, tentokr´at v servisn´ım). Jako doplˇ nuj´ıc´ı veliˇcina popisuj´ıc´ı stav voz˚ u v dan´e zemi bylo zvoleno st´aˇr´ı voz˚ u. Sch´ema modelu Kombinovan´e CRI je zachyceno na obr´azku 3.8
Obr´ azek 3.8: Sch´ema modelu Kombinovan´e CRI
3.2.1
ARX model Kombinovan´ e CRI
Pro ARX model nazvan´ y Kombinovan´e CRI byly polynomi´aln´ı ˇr´ady na, nb a nk nastaveny n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: na=6 nb=[3 4 4 0 3 4 5] nk=[2 0 1 3 0 0 1] Pˇri pˇredpokl´ adan´e platnosti obecn´e rovnice pro ARX modelovou strukturu, byly za pomoc´ı v´ yˇse zm´ınˇen´ ych vstupn´ıch veliˇcin a pˇri pouˇzit´ı uveden´ ych ˇr´ad˚ u polynom˚ u urˇceny koeficienty A(z) a B(z) takto: A(z) = 1 + 0.8068z −1 + 0.821z −2 − 0.5019z −3 − 1.185z −4 − 1.355z −5 − 1.024z −6 B1(z) = −1.933z −2 + 0.2966z −3 − 0.553z −4 B2(z) = 4.498 + 2.828z −1 − 1.285z −2 − 2.796z −3 B3(z) = 0.138z −1 − 0.07998z −2 − 0.09711z −3 − 0.3533z −4 B4(z) = 0 B5(z) = −0.1144 + 0.3014z −1 + 0.1295z −2 B6(z) = −0.5095 − 0.1858z −1 + 0.1474z −2 − 0.6096z −3 B7(z) = −0.3071z −1 + 0.2018z −2 − 0.4786z −3 + 0.01376z −4 + 0.0907z −5
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
40
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 29 RMSE: 27.4448
Obr´ azek 3.9: V´ ystup ARX modelu Kombinovan´e CRI (tr´enovac´ı data)
Model ˇc. 2 dle grafu 3.9 m´ a velk´e probl´emy dobˇre simulovat trˇzn´ı pod´ıl automobilky na trhu a stanovit parametry A(z) a B(z) tak, aby v´ ystup modelu odpov´ıdal re´aln´ ym hodnot´am. Kombinace vstupn´ıch veliˇcin je podle grafu 3.9 zcela nevhodn´a.
Obr´azek 3.10: V´ ystup ARX modelu Kombinovan´e CRI (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
41
Pˇri otestov´ an´ı modelu na validaˇcn´ıch datech je v´ yslen´ y v´ ystup modelu velmi vzd´alen od skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu a odchylka se st´ale zvyˇsuje (RMSE v tr´enovac´ı ˇc´asti dosahuje hodnoty pˇres 27). Lepˇs´ı hodnoty se vˇsak nepodaˇrilo doc´ılit ani zmˇenami polynomi´aln´ıch ˇr´ad˚ u. Heuristick´ ym testov´ an´ım bylo zjiˇstˇeno, ˇze pˇri t´eto modelov´e struktuˇre lze vstup CRI prodej z modelu u ´plnˇe vylouˇcit, nebot’ nepˇrisp´ıv´a ke zlepˇsen´ı kvality modelu. I z grafu 3.10 je zˇrejm´e, ˇze tento model nen´ı v˚ ubec vhodn´ y pro simulaci trˇzn´ıho pod´ılu. Detail shody v´ ystupu modelu s trˇzn´ım pod´ılem na validaˇcn´ıch datech neuv´ad´ım, nebot’ z pˇredchoz´ıch obr´ azk˚ u je velikost odchylky dostateˇcnˇe zˇrejm´a. RMSE v oblasti validaˇcn´ıch dat dosahuje hodnoty 182.6103. Protoˇze se nepodaˇrilo totu chybu zmenˇsit ani dodateˇcnou u ´pravou polynomi´ aln´ıch ˇr´ ad˚ u, je tento model vyˇskrtnut ze seznamu kandid´atsk´ ych model˚ u a prohl´aˇsen za nevhodn´ y k simulaci trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti.
3.2.2
ARMAX model Kombinovan´ e CRI
Lepˇs´ıho v´ ysledku neˇz bylo dosaˇzeno pro model Kombinovan´e CRI se strukturou ARX nebylo dosaˇzeno ani modelem se strukturou ARMAX. Grafy shody v´ ystupu modelu s trˇzn´ım pod´ılem zde neuv´ ad´ım, nebot’ se jedn´a o velmi nepˇresn´ y model, kter´ y se nepodaˇrilo upravit ani podstatnou u ´pravou ˇr´ ad˚ u jednotliv´ ych parametr˚ u.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.3
42
Model Cena
Z´akladn´ım pˇredpokladem pro stavbu tˇret´ıho modelu je siln´a z´akazn´ıkova orientace na cenu. Jedn´ a se tedy o cenovˇe orientovan´ y model ovlivnˇen´ y pˇrev´aˇznˇe makroekonomick´ ymi daty jako je koupˇeschopnost obyvatel˚ u (d´ano indexem spotˇrebitelsk´ ych cen), cena vozu a v´ yˇse plateb v porovn´ an´ı s t´ım, co za nˇe z´akazn´ık dost´av´a (odraˇzeno ve vˇseobecn´e spokojenosti v oblasti prodeje i servisu a m´ıra opakovan´ ych oprav). Sch´ema vytvoˇren´eho modelu Cena je na obr´azku 3.11.
Obr´ azek 3.11: Sch´ema modelu Cena
3.3.1
ARX model Cena
ˇ ady polynom˚ R´ u pro model Cena se strukturou ARX heuristicky urˇcen´e: Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady: na=2 nb=[4 2 0 3 5 4 6 2] nk=[1 0 1 2 2 0 1 0] Parametry A(z)a B(z) modelov´e struktury ARX byly urˇceny tak, aby splˇ novaly z´akladn´ı rovnici. Z uˇc´ıc´ıch dat a ˇr´ ad˚ u polynom˚ u byly determinov´any tyto parametry modelu: A(z) = 1 − 0.003501z −1 − 0.5768z −2 B1(z) = −0.2229z −1 + 0.8543z −2 − 0.03545z −3 − 1.221z −4 B2(z) = −0.3629 + 0.1124z −1 B3(z) = 0 B4(z) = −0.863z −2 + 0.1668z −3 + 1.669z −4 B5(z) = −0.1922z −2 + 0.1304z −3 − 0.01345z −4 + 0.2694z −5 + 0.09466z −6 B6(z) = −0.06205 + 0.08864z −1 − 0.2017z −2 − 0.4415z −3 B7(z) = −0.3836z −1 + 0.5002z −2 + 0.7609z −3 + 0.005368z −4 − 0.2542z −5 + 0.06647z −6 B8(z) = 0.1291 + 0.05198z −1
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
43
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 28 RMSE: 0.6049
Obr´ azek 3.12: V´ ystup ARX modelu Cena (tr´enovac´ı data)
ARX model (Cena) byl vytvoˇren s velmi vysokou pˇresnost´ı (RMSE pˇri pouˇzit´ı tr´enovac´ıch dat je pouze 0.6049). Pˇri pouˇzit´ı na tr´enovac´ıch datech d´av´a model t´emˇeˇr dokonalou shodu se skuteˇcn´ ym trˇzn´ım pod´ılem automobilky, viz graf 3.12.
Obr´ azek 3.13: V´ ystup ARX modelu Cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
Takto nauˇcen´ y model otestovan´ y na validaˇcn´ıch datech (obdob´ı leden 2013 aˇz u ´nor 2014) vˇsak pˇr´ıliˇs dobrou shodu nevykazuje (graf 3.13 a detailnˇeji graf 3.14). Odchylka (RMSE)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
44
dosahuje velikosti 5.4116. Rozd´ıl v´ ystupu modelu pro toto obdob´ı je velmi odliˇsn´ y od hodnost skuteˇcn´ ych trˇzn´ıch pod´ıl˚ u dosahovan´ ych v tˇechto obdob´ıch. V pr˚ ubˇehu heuristick´eho
Obr´ azek 3.14: V´ ystup ARX modelu Cena (validaˇcn´ı data)
testov´an´ı nejvhodnˇejˇs´ıch polynomi´ aln´ıch ˇr´ad˚ u ARX modelu Cena se uk´azalo, ˇze zahrnut´ı vstupn´ı veliˇciny pr˚ umˇern´ a cena prodan´ ych voz˚ u do vstup˚ u modelu nen´ı nutn´e. To je v rozporu se z´akladn´ım pˇredpokladem tohoto modelu, nebot’ se zde pˇredpokl´ad´a, ˇze z´akazn´ık je orientov´ an pr´ avˇe na cenu. I tento rozpor naznaˇcuje, ˇze takto sestaven´ y model nen´ı nejvhodnˇejˇs´ı aproximac´ı fungov´ an´ı re´ aln´eho syst´emu.
3.3.2
ARMAX model Cena
Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady ARMAX modelu Cena byly po nˇekolika testech urˇceny takto: na=2 nb=[4 0 0 3 5 4 6 2] nc=1 nk=[1 1 1 2 2 0 1 0] Parametry ARMAX modelu Cena pˇri pouˇzit´ı ve sch´ematu urˇcen´ ych vstupn´ıch veliˇcin, za pˇredpokladu platnosti z´ akladn´ı rovnice a pˇri uveden´ ych ˇr´adech polynom˚ u jsou: A(z) = 1 − 0.3713z −1 + 0.04861z −2 B1(z) = −0.4222z −1 + 0.006832z −2 + 0.4694z −3 − 0.3674z −4 B2(z) = 0 B3(z) = 0 B4(z) = 0.01482z −2 − 0.1804z −3 + 0.3157z −4 B5(z) = 0.1097z −2 + 0.04174z −3 + 0.04639z −4 − 0.03564z −5 + 0.2197z −6 B6(z) = −0.01463 + 0.2493z −1 − 0.1687z −2 − 0.1137z −3 B7(z) = −0.3206z −1 + 0.05276z −2 + 0.2413z −3 − 0.008092z −4 + 0.2205z −5 B8(z) = −0.1948 + 0.228z −1 C(z) = 1 − z −1
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
45
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 27 RMSE: 0.7604
Obr´ azek 3.15: V´ ystup ARMAX modelu Cena (tr´enovac´ı data)
Model Cena se strukturou ARMAX nevykazuje tak vysokou shodu s realitou na uˇc´ıc´ıch datech (RMSE je 0.7604) jako tento model se strukturou ARX, nen´ı uˇcen tak pˇresnˇe n´asledovat re´aln´ y trˇzn´ı pod´ıl, jako modely pˇredchoz´ı. Z´aroveˇ n je vˇsak m´ıra shody dostateˇcnˇe vysok´a, aby bylo st´ ale moˇzn´e pˇredpokl´ adat ˇze model odr´aˇz´ı skuteˇcn´e chov´an´ı trhu.
Obr´ azek 3.16: V´ ystup ARMAX modelu Cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
46
Aˇckoliv zde byla shoda v´ ystupu modelu s trˇzn´ım pod´ılem niˇzˇs´ı, shoda v oblasti validaˇcn´ıch dat je lepˇs´ı (RMSE v oblasti validaˇcn´ıch dat dosahuje velikosti 1.6093) neˇz pˇri modelov´e struktuˇre ARX, viz graf 3.16. T´emˇeˇr ide´aln´ı je v´ ystup modelu Cena aˇz do obdob´ı z´aˇr´ı 2013, v dalˇs´ıch mˇes´ıc´ıch se v´ ystup modelu od re´aln´eho trˇzn´ıho pod´ılu opˇet v´ yraznˇe liˇs´ı. Detail shody v´ ystupu modelu na validaˇcn´ıch datech je zobraren na grafu 3.17.
Obr´ azek 3.17: V´ ystup ARMAX modelu Cena (validaˇcn´ı data)
Pˇri urˇcov´ an´ı vhodn´ ych ˇr´ ad˚ u polynom˚ u bylo zjiˇstˇeno, ˇze model nepotˇrebuje ke sv´e ˇcinnosti ani pr˚ umˇernou cenu voz˚ u ani index spotˇrebitelsk´ ych cen. Opˇet se jedn´a o siln´ y rozpor se z´akladn´ım pˇredpokladem modelu, a t´ım je orientace z´akazn´ıka na cenu. I tento logick´ y rozpor ve stavbˇe modelu m˚ uˇze vysvˇetlit r˚ ust chyby v´ ystupu modelu pˇri testov´an´ı na validaˇcn´ıch datech.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.4
47
Model Servis
Model Servis sice povaˇzuje za stˇeˇzejn´ı kvalitu poskytovan´ ych sluˇzeb pˇri prodeji. D´ale vˇsak se pˇredpokl´ ad´ a siln´ y vliv z´ akladn´ıch ukazatel˚ u v´ ykonnosti a kvality servisu na trˇzn´ı pod´ıl. Oproti pˇredchoz´ım model˚ um model Servis pracuje s v´ ysledky d´ılensk´ ych test˚ u, kter´e ovˇeˇruj´ı kvalitu poskytovan´ ych sluˇzeb servisu, a to jak v ˇc´asti organizaˇcn´ı, tak v ˇc´asti technick´e. Sch´ema modelu Servis je na obr´ azku 3.18.
Obr´ azek 3.18: Sch´ema modelu Servis
3.4.1
ARX model Servis
Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady pro ARX model Servis: na=3 nb=[0 2 3 2 4 6 1 0] nk=[1 1 2 3 2 1 0 1] Parametry ˇctvrt´eho modelu A(z) a B(z) byly pˇri pouˇzit´ı dˇr´ıve uveden´ ych vstup˚ u a pˇri polynomi´aln´ıch ˇr´ adech urˇcen´ ych pro tento model a strukturu: A(z) = 1 − 0.2946z −1 + 0.2054z −2 − 0.4249z −3 B1(z) = 0 B2(z) = −5.118z −1 + 0.7467z −2 B3(z) = 0.6968z −2 − 1.33z −3 + 0.7586z −4 B4(z) = 6.633e − 06z −3 − 2.606e − 05z −4 B5(z) = 9.591e − 07z −2 − 1.519e − 06z −3 + 2.111e − 05z −4 − 5.579e − 08z −5 B6(z) = −63.72z −1 + 43.05z −2 − 40.03z −3 + 45.47z −4 − 29.89z −5 + 35.7z −6 B7(z) = −0.07641 B8(z) = 0
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
48
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 21 RMSE: 2.5407
Obr´ azek 3.19: V´ ystup ARX modelu Servis (tr´enovac´ı data)
ˇ Ctvrt´ y model nazvan´ y Servis nauˇcen´ y pomoc´ı tr´enovac´ıch dat vykazuje odchylku od re´aln´eho trˇzn´ıho pod´ılu ve velikosti 2.5407 (RMSE). I pˇres tuto vysokou odchylku model dobˇre simuluje poˇzadovan´ y v´ ystup. K v´ ychylk´am doch´az´ı pouze v poˇc´ateˇcn´ıch obdob´ıch. Cel´ y pr˚ ubˇeh modelovan´eho v´ ystupu a re´aln´e veliˇciny v dan´em obdob´ı lze vidˇet na grafu 3.19.
Obr´ azek 3.20: V´ ystup ARX modelu Servis (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
Pˇri pouˇzit´ı modelu Servis se strukturou ARX nauˇcen´eho na datech s pˇresnost´ı zobraze-
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
49
nou grafem 3.19 na datech validaˇcn´ıch, dost´av´am jen ˇc´asteˇcnou shodu. Celkov´e porovn´an´ı v´ ystupu a skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu je zobrazeno na grafu 3.20.
Obr´ azek 3.21: V´ ystup ARX modelu Servis (validaˇcn´ı data)
Detail shody pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat je zobrazen na grafu 3.21. Z tohoto detailu je patrn´e, ˇze v´ ystup modelu Servis a skuteˇcn´ y trˇzn´ı pod´ıl se liˇs´ı, nicm´enˇe je zde alespoˇ n patrn´a stejn´ a m´ırnˇe rostouc´ı tendence. Model na rozd´ıl od skuteˇcn´e veliˇciny vˇsak d´av´a v´ıce rozkmitan´e hodnoty. Odmocnina stˇredn´ı kvadratick´e chyby ve validaˇcn´ı oblasti je 1.8191, coˇz je lepˇs´ı hodnota neˇz v ˇc´ asti tr´enovac´ı (v tr´enovac´ı ˇc´asti se jedn´a o podstatnˇe v´ ykyvy na poˇc´atku obdob´ı). Pozitivem tohoto modelu je ˇze se s ˇcasem nehorˇs´ı. Z heuristicky urˇcen´ ych polynomi´aln´ıch ˇr´ad˚ u ARX modelu Servis lze doj´ıt k z´avˇeru, ˇze vstup ˇc. 1 (st´ aˇr´ı voz˚ u) a vstup ˇc. 8 (vyhodnocen´ı technick´e ˇc´asti d´ılensk´ ych test˚ u) v modelu v˚ ubec nemus´ı b´ yt pouˇzity. Pˇresnost modelu to znatelnˇe neovlivn´ı a ˇr´ad odhadovan´ ych parametr˚ u tak znaˇcnˇe kles´ a. Nezahrnut´ı v´ ysledku d´ılensk´ ych test˚ u do podstatn´ ych vstupn´ıch veliˇcin lze vysvˇetlit orientac´ı z´ akazn´ıka na tzv. mˇekk´e faktory (jeho spokojenost se sluˇzbou nen´ı z´avisl´ a na skuteˇcn´e kvalitˇe, ale na pocitu kvalitu, kter´ y si z´akazn´ık odn´aˇs´ı). Vypuˇstˇen´ı tˇechto veliˇcin nen´ı v z´ asadn´ım rozporu s pˇredpokladem modelu.
3.4.2
ARMAX model Servis
Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady ARMAX modelu Servis byly s ohledem na ˇr´ady stanoven´e pro strukturu ARX stanoveny n´ asledovnˇe: Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady:
na=3
nb=[0 2 3 2 4 6 1 0]
nc=1
nk=[1 1 2 3 2 1 0 1]
I pro tento ARMAX model je nutn´e na z´akladˇe uveden´ ych vstup˚ u a urˇcen´ ych ˇr´ad˚ u polynom˚ u vypoˇc´ıst parametry A(z), B(z) a C(z):
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
50
A(z) = 1 − 0.5304z −1 + 0.2974z −2 − 0.4206z −3 B1(z) = 0 B2(z) = −5.01z −1 + 2.408z −2 B3(z) = 0.7821z −2 − 1.498z −3 + 0.8577z −4 B4(z) = 1.917e − 05z −3 − 1.764e − 05z −4 B5(z) = −4.915e − 06z −2 − 7.174e − 06z −3 + 2.028e − 05z −4 − 4.296e − 06z −5 B6(z) = −74.02z −1 + 53.57z −2 − 44.34z −3 + 70.34z −4 − 49.28z −5 + 27.21z −6 B7(z) = −0.09577 B8(z) = 0 C(z) = 1 − z − 1
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 22 RMSE: 3.7094
Obr´ azek 3.22: V´ ystup ARMAX modelu Servis (tr´enovac´ı data)
Pro ARMAX verzi modelu Servis byly pouˇzity stejn´e polynomi´aln´ı ˇr´ady, protoˇze jiˇz model ARX dosahuje pˇrijateln´ ych v´ ysledk˚ u. Pˇrid´an´ım parametru C(z) vˇsak nebylo dosaˇzeno lepˇs´ı shody pˇri pouˇzit´ı testovac´ıch dat (RMSE je vyˇsˇs´ı neˇz u ARX struktury, a to 3.7094). Z grafu 3.22 je patrn´e, ˇze se shoda v´ ystupu modelu se skuteˇcn´ ym v´ yvojem trˇzn´ıho pod´ılu s postupuj´ıc´ım ˇcasem zlepˇsuje. Oproti ARX modelu dosahuje ARMAX lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u pˇri testov´an´ı na validaˇcn´ıch datech (zobrazeno na grafu 3.23 a v detailu na grafu 3.24. Opˇet je zachov´ana podobn´a r˚ ustov´a tendence jakou m´ a skuteˇcn´ y trˇzn´ı pod´ıl. U v´ ystupu generovan´eho modelem doch´az´ı
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
51
Obr´ azek 3.23: V´ ystup ARMAX modelu Servis (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
k rozkmitu hodnot kolem skuteˇcn´e v´ yˇse trˇzn´ıho pod´ılu pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat a RMSE dosahuje hodnoty 1.8831, coˇz je ˇr´ adovˇe stejn´ y v´ ysledek jako podal model Servis se strukturou ARX. Opˇet byly z modelu vylouˇceny parametry st´aˇr´ı voz˚ u v zemi a v´ ysledky technick´e ˇc´asti d´ılensk´ ych test˚ u.
Obr´ azek 3.24: V´ ystup ARMAX modelu Servis (validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.5
52
Model Mˇ ekk´ e ukazatele
Tento model nazvan´ y Mˇekk´e ukazatele pracuje hlavnˇe s mˇekk´ ymi ukazateli - ukazateli spokojenosti a loajality z´ akazn´ık˚ u. Vstupy modelu byly zvoleny v kombinaci: vˇseobecn´a spokojenost pro oblast prodeje i servisu, ochota z´akazn´ık˚ u sluˇzby d´ale doporuˇcit ˇci jich d´ale vyuˇz´ıvat a loajalita z´ akazn´ık˚ u. Tento model pracuje s pˇredpokladem, ˇze nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je vn´ım´an´ı z´akazn´ıka.
Obr´ azek 3.25: Sch´ema modelu Mˇekk´e ukazatele
3.5.1
ARX model Mˇ ekk´ e ukazatele
Heuristick´ ym testov´ an´ım byly polynomi´aln´ı ˇr´ady uveden´ ych vstup´ıch veliˇcin urˇceny takto: na=5 nb=[3 3 2 2 3 1 4 5] nk=[2 2 1 1 3 2 1 1] Parametry ARX modelu Mˇekk´e ukazatele pˇri pouˇzit´ı vstupn´ıch veliˇcin ze sch´ematu 3.25 a jejich v´ yˇse uveden´ ych polynomi´ aln´ıch ˇr´ad˚ u jsou vypoˇcteny v t´eto v´ yˇsi: A(z) = 1 − 0.7617z −1 − 0.4609z −2 + 0.7452z −3 − 0.1106z −4 − 0.1081z −5 B1(z) = 0.00008266z −2 − 0.0008147z −3 − 0.00002176z −4 B2(z) = −12.58z −2 + 13.34z −3 + 10.68z −4 B3(z) = −15.62z −1 + 7.132z −2 B4(z) = −1.984z −1 + 19.41z −2 B5(z) = 24.09z −3 + 13.28z −4 + 34.05z −5 B6(z) = −18.04z −2 B7(z) = −38.16z −1 + 28.57z −2 − 23.34z −3 − 12.19z −4 B8(z) = 0.5446z −1 + 0.7193z −2 − 0.8276z −3 − 1.157z −4 − 0.09876z −5
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
53
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 28 RMSE: 25.4778
Obr´ azek 3.26: V´ ystup ARX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı data)
V´ ystup modelu Mˇekk´e ukazatele se strukturou ARX a skuteˇcn´ y trˇzn´ı pod´ıl je zobrazen na grafu 3.26. Vytvoˇren´ y model souhlas´ı s re´aln´ ymi hodnotami v posledn´ı tˇretinˇe obdob´ı pouˇzit´ı tr´enovac´ıch dat. M´ a tedy podobnˇe jako pˇredchoz´ı model (Servis) ˇsanci, aby na validaˇcn´ıch datech prok´ azal shodu. Enormn´ı chyba (RMSE) simulovan´eho v´ ystupu modelu dosahuje v´ yˇse 25.4778, a to hlavnˇe z d˚ uvodu markantn´ıch v´ ykyv˚ u v´ ystupu na poˇc´atku tr´enovac´ıho obdob´ı.
Obr´azek 3.27: V´ ystup ARX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
54
Velikost RMSE se nepodaˇrilo ani dodateˇcnou u ´pravou polynomi´aln´ıch ˇr´ad˚ u sn´ıˇzit. A model by mˇel b´ yt zam´ıtnut.
Obr´ azek 3.28: V´ ystup ARX modelu Mˇekk´e ukazatele (validaˇcn´ı data)
Pˇri otestov´ an´ı nauˇcen´eho modelu na validaˇcn´ıch datech je opˇet dosaˇzeno neuspokojiv´eho v´ ysledku. Na validaˇcn´ıch datech se funkˇcnost modelu nepotvrdila a ve validaˇcn´ı ˇc´asti se v´ ystup modelu znaˇcnˇe liˇs´ı od trˇznho pod´ılu (RMSE dosahuje hodnoty 58.3970). V´ ystup modelu v uˇc´ıc´ı i validaˇcn´ı oblasti spolu se skuteˇcnm trˇzn´ım pod´ılem je zobrazen na grafu 3.27. Detail odchylky v´ ystupu modelu od skuteˇcn´eho v´ yvoje trˇzn´ıho pod´ılu je zachycen na grafu 3.28. Z d˚ uvodu takto v´ yrazn´e odchylky je model prohl´aˇsen za nevhodn´ y.
3.5.2
ARMAX model Mˇ ekk´ e ukazatele
Polynomi´ aln´ı ˇr´ ady na z´ akladˇe test˚ u urˇcen´e jako vhodn´e pro ARMAX model Mˇekk´e ukazatele: na=4 nb=[3 2 3 3 3 1 5 3] nc=1 nk=[2 2 1 1 3 2 1 1] Parametry ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele pˇri zachov´an´ı platnosti z´akladn´ı rovnice, pˇri pouˇzit´ı ve sch´ematu zn´ azornˇen´ ych veliˇcin a urˇcen´ ych polynomi´aln´ıch ˇr´ad˚ u: A(z) = 1 − 0.5725z −1 + 0.0406z −2 + 0.09056z −3 − 0.1852z −4 B1(z) = −0.4759z −2 + 1.872z −3 − 1.36z −4 B2(z) = −0.419z −2 + 0.5651z −3 B3(z) = −0.1026z −1 + 0.04742z −2 − 0.02113z −3 B4(z) = 0.304z −1 + 1.251z −2 − 0.6994z −3 B5(z) = 0.3965z −3 + 0.05452z −4 + 0.1906z −5 B6(z) = −0.8216z −2 B7(z) = −0.1208z −1 + 0.3623z −2 − 0.5281z −3 + 0.1055z −4 − 0.1079z −5 B8(z) = −0.3785z −1 + 0.5547z −2 − 0.2514z −3 C(z) = 1 − z −1
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
55
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 28 RMSE: 0.5565
Obr´ azek 3.29: V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı data)
V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele v oblasti uˇc´ıc´ıch dat vykazuje velmi dobrou shodu se skuteˇcn´ ym trˇzn´ım pod´ılem (RMSE v t´eto oblasti je jen 0.5565) a dobˇre reflektuje trend pohybu trˇzn´ıho pod´ılu. V´ ystup modelu i re´aln´ y trˇzn´ı pod´ıl je zobrazen na grafu 3.29.
Obr´azek 3.30: V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
Po otestov´ an´ı vytvoˇren´eho ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele na validaˇcn´ıch datech je dosaˇzeno znaˇcn´e shody v´ ystupu generovan´eho modelem a skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu. K
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
56
v´ ychylce doch´ az´ı aˇz v posledn´ıch 3 mˇes´ıc´ıch (posledn´ıch 3 hodnot´ach modelovan´eho v´ ystupu), kter´e zp˚ usobuj´ı vyˇsˇs´ı hodnotu RMSE, a to 1.0650.
Obr´ azek 3.31: V´ ystup ARMAX modelu Mˇekk´e ukazatele (validaˇcn´ı data)
Detail shody/rozd´ılu mezi v´ ystupem generovan´ ym modelem Mˇekk´e ukazatele a trˇzn´ım pod´ılem je vyobrazen na grafu 3.31.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.6
57
Model CRI-cena
Vstupn´ı veliˇciny ˇsest´eho modelu byly urˇceny na z´akladˇe kvalifikovan´eho odhadu veliˇcin s nejvˇetˇs´ım dopadem pr´ avˇe na trˇzn´ı pod´ıl znaˇcky na trhu. Jedn´a se o kombinaci makroekonomick´ ych veliˇcin (HDP na obyvatele a index spotˇrebitelsk´ ych cen), ceny voz˚ u, indexu udrˇzen´ı z´akazn´ıka pˇri koupi i pˇri servisu, platby za pr´aci v servisu a v´ ysledky d´ılensk´ ych test˚ u.
Obr´ azek 3.32: Sch´ema modelu CRI-cena
3.6.1
ARX model CRI-cena
Pro ARX model nazvan´ y CRI-cena byly heuristick´ ym testov´an´ım urˇceny n´asleduj´ıc´ı polynimo´aln´ı ˇr´ ady: na=4 nb=[1 2 4 3 1 1 1 4 2 2] nk=[1 1 1 0 0 3 2 0 2 2] Parametry A(z) a B1(z) pro model CRI-cena se strukturou ARX a uveden´ ymi polynomi´aln´ımi ˇr´ ady ve sch´ematu uveden´ ych veliˇcin vych´az´ı takto: A(z) = 1 + 0.5604z −1 + 0.3666z −2 + 0.08146z −3 − 0.3273z −4 B1(z) = 0.1451z −1 B2(z) = −1.242z −1 + 0.6878z −2 B3(z) = 0.03816z −1 + 0.1854z −2 − 0.1777z −3 − 0.1548z −4 B4(z) = 0.2185 + 0.9054z −1 + 0.4079z −2 B5(z) = −0.4916 B6(z) = 0.1545z −3 B7(z) = 0.3421z −2 B8(z) = −0.1092 + 0.217z −1 − 0.08841z −2 + 0.01103z −3
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
58
B9(z) = 0.218z −2 − 0.03215z −3 B10(z) = 0.2173z −2 − 0.0932z − 3 Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 25 RMSE: 0.6735
Obr´ azek 3.33: V´ ystup ARX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı data)
I ARX model s n´ azvem CRI-cena dobˇre simuluje skuteˇcn´ y pr˚ ubˇeh trˇzn´ıho pod´ılu automobilky na dan´em trhu pokud je natr´enov´an pomoc´ı tr´enovac´ıch dat za uveden´ ych podm´ınek. V´ ystup modelu je skuteˇcn´ ym hodnot´am velmi bl´ızko (RMSE je 0.6735), viz graf 3.33.
Obr´ azek 3.34: V´ ystup ARX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
59
Pˇri ovˇeˇren´ı tohoto ARX modelu nast´av´a situace, kdy model je nastaven tak, aby velmi dobˇre odpov´ıdal skuteˇcn´ ym hodnot´ am pˇri pouˇzit´ı tr´enovac´ıch dat, ale jeho platnost se na validaˇcn´ıch datech nepotvrd´ı. Doch´ az´ı k znaˇcn´ ym odchylk´am mezi simulovan´ ym v´ ystupem a skuteˇcn´ ymi hodnotami. Vyobrazen´ı v´ ystupu a trˇzn´ıho pod´ılu v cel´em obdob´ı, viz graf 3.34.
Obr´ azek 3.35: V´ ystup ARX modelu CRI-cena (validaˇcn´ı data)
Detail zobrazen´ı oblasti pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat je na grafu 3.35. Odmocnina stˇredn´ı ˇctvercov´e chyby v´ ystupu modelu od skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu spoleˇcnosti je 3.2913.
3.6.2
ARMAX CRI-cena
Pro model CRI-cena se strukturou ARMAX byly urˇceny jako nejvhodnˇejˇs´ı polynomi´aln´ı ˇr´ady: na=4 nb=[1 2 4 3 1 1 1 4 2 2] nc=1 nk=[1 1 1 0 0 3 2 0 2 2] Parametry ARMAX modelu CRI-cena pro zvolen´e veliˇciny a za pˇredpokladu platnosti z´akladn´ı rovnice a zvolen´ ych polynomi´aln´ıch ˇr´ad˚ u: A(z) = 1 − 0.1851z −1 + 0.1636z −2 + 0.1618z −3 − 0.5516z −4 B1(z) = 0.589z −1 B2(z) = −0.3587z −1 − 0.06476z −2 B3(z) = −0.218z −1 − 0.04098z −2 − 0.1392z −3 − 0.2915z −4 B4(z) = 0.328 + 0.275z −1 + 0.3747z −2 B5(z) = −0.3014 B6(z) = −0.1712z −3 B7(z) = 0.04569z −2 B8(z) = −0.05326 + 0.02868z −1 − 0.002483z −2 − 0.07309z −3 B9(z) = 0.05523z −2 − 0.06541z −3 B10(z) = 0.1465z −2 − 0.004657z −3
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
60
C(z) = 1 − z −1 Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 26 RMSE: 0.6257
Obr´ azek 3.36: V´ ystup ARMAX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı data)
I ARMAX model byl nastaven a nauˇcen tak, aby velmi dobˇre odpov´ıdal hodnot´am skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu, a to hlavnˇe na konci tr´enovac´ıho obdob´ı (RMSE dosahuje hodnoty 0.6257). Pr˚ ubˇeh v´ ystupu pˇri pouˇzit´ı dat prvn´ıho (tr´enovac´ıho) obdob´ı a skuteˇcn´ ych hodnot trˇzn´ıho pod´ılu je na grafu 3.36.
Obr´ azek 3.37: V´ ystup ARMAX modelu CRI-cena (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
61
Na validaˇcn´ıch datech se opˇet ukazuje, ˇze i slibnˇe vypadaj´ıc´ı model se m˚ uˇze odch´ ylit od skuteˇcn´ ych hodnot veliˇciny, a to hlavnˇe ve vzd´alenˇejˇs´ıch obdob´ıch. Do srpna roku 2013 hodnoty skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu a v´ ystupu ARMAX modelu n´asleduj´ı stejn´ y trend a z´asadnˇe se neliˇs´ı, viz graf 3.37.
Obr´ azek 3.38: V´ ystup ARMAX modelu CRI-cena (validaˇcn´ı data)
Detail shody modelu s realitou pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat je na grafu 3.38. Odchylka v´ ystupu modelu od reality je zde patrn´a. RMSE dosahuje hodnoty 2.7511.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.7
62
Model Kvalita
Model Kvalita byl postaven na z´ akladˇe expertn´ıho odhadu druh´eho setu vstupn´ıch veliˇcin, kter´ y by mˇel m´ıt podstatn´ y vliv na formov´an´ı trˇzn´ıho pod´ılu automobilky na trhu. Jako vstupn´ı veliˇciny zde vystupuj´ı opˇet makroekonomick´a data, charakteristika vozov´eho parku, vˇseobecn´a spokojenost pˇri koupi i servisu a v´ ysledky organizaˇcn´ı ˇc´asti d´ılensk´ ych test˚ u.
Obr´ azek 3.39: Sch´ema modelu Kvalita
3.7.1
ARX model Kvalita
Pro model Kvalita se strukturou ARX byly heuristicky testov´any polynomi´aln´ı ˇr´ady. Jako nejvhodnˇejˇs´ı byly zvoleny: na=4 nb=[5 3 0 1 1 2 4 0 4 3] nk=[1 1 1 0 3 2 0 1 1 1] Parametry pro ARX model Kvalita byly urˇceny tak, aby model pˇri dan´ ych vstupech co nejl´epe odpov´ıdal skuteˇcn´emu trˇzn´ımu pod´ılu automobilky na trhu a respektoval urˇcen´e polynomi´aln´ı ˇr´ ady. A(z) = 1 − 0.09569z −1 − 0.4365z −2 − 0.1665z −3 + 0.1137z −4 B1(z) = −16.99z −1 + 27.4z −2 + 2.531z −3 − 16.43z −4 + 3.085z −5 B2(z) = −1.546z −1 + 0.4042z −2 + 1.511z −3 B3(z) = 0 B4(z) = 0.2623 B5(z) = −0.03305z −3 B6(z) = −0.1168z −2 + 0.03823z −3 B7(z) = 0.3929 + 0.05074z −1 + 0.1175z −2 − 0.05657z −3 B8(z) = 0
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
63
B9(z) = −0.3673z −1 + 0.04459z −2 + 0.02613z −3 + 0.0473z −4 B10(z) = −0.04854z −1 + 0.1298z −2 − 0.2298z −3 Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 27 RMSE: 0.5506
Obr´ azek 3.40: V´ ystup ARX modelu Kvalita (tr´enovac´ı data)
ARX model Kvalita je nastaven na RMSE pouh´ ych 0.5506 a d´av´a tak podle pˇredpokladu velmi dobrou shodu s trˇzn´ım pod´ılem v dan´em obdob´ı, viz graf 3.40.
Obr´ azek 3.41: V´ ystup ARX modelu Kvalita (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
64
Po otestov´ an´ı modelu na validaˇcn´ıch datech je vˇsak dosaˇzeno vysok´e odchylky od skuteˇcn´ ych hodnot a model tedy nen´ı vhodnou aproximac´ı syst´emu. Odchylka v´ ystupu modelu je patrn´a na grafech 3.41 a v detailu tak´e na grafu 3.42. RMSE pro oblast validaˇcn´ıch dat pˇri pouˇzit´ı ARX modelu Kvalita je 6.3804.
Obr´ azek 3.42: V´ ystup ARX modelu Kvalita (validaˇcn´ı data)
Z nastaven´ı nejvhodnˇejˇs´ıch polynomi´aln´ıch ˇr´ad˚ u plyne, ˇze pˇri kombinaci vstup˚ u, jakou se vykazuje ARX model Kvalita, nez´ aleˇz´ı v´ ystup modelu na pr˚ umˇern´e cenˇe poˇrizovan´eho vozu a na indexu repurchase, kter´ y v sobˇe nese informaci o z´akazn´ıkovˇe u ´myslu znovu realizovat n´akup u t´ehoˇz dealera. Obvzl´ aˇst’ eliminace vlivu ceny vozu na trˇzn´ı pod´ıl znaˇcky je znaˇcnˇe pˇrekvapiv´a.
3.7.2
ARMAX model Kvalita
Pro model Kvalita se strukturou ARX byly heuristicky testov´any polynomi´aln´ı ˇr´ady. Nejvhodnˇeji zvolen´e: na=4 nb=[5 3 1 1 1 2 4 0 4 4] nc=2 nk=[1 1 0 0 3 2 0 2 1 1] Parametry ARMAX modelu Kvalita A(z), B(z) a C(z) byly urˇceny pˇri zadan´ ych vstupn´ıch veliˇcin´ach (sch´ema na obr´ azku 3.39) a za pˇredpokladu platnosti z´akladn´ı rovnice takto: A(z) = 1 − 0.6284z −1 − 0.2906z −2 + 0.1651z −3 − 0.1469z −4 B1(z) = −4.578z −1 + 6.98z −2 − 1.392z −3 − 12.23z −4 + 11.36z −5 B2(z) = −0.9831z −1 + 0.4798z −2 + 0.7522z −3 B3(z) = 0.001608 B4(z) = 0.2407 B5(z) = −0.2567z −3 B6(z) = −0.05941z −2 − 0.0006167z −3 B7(z) = 0.4449 − 0.0409z −1 + 0.06038z −2 − 0.03539z −3
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
65
B8(z) = 0 B9(z) = −0.3154z −1 + 0.3187z −2 − 0.1696z −3 + 0.1297z −4 B10(z) = −0.04769z −1 + 0.1673z −2 − 0.1437z −3 + 0.03692z −4 C(z) = 1 − 0.8468z −1 − 0.1532z −2
Vlastnosti modelu: Poˇcet koeficient˚ u: 31 RMSE: 1.3874
Obr´ azek 3.43: V´ ystup ARMAX modelu Kvalita (tr´enovac´ı data)
Posledn´ı ARMAX model byl vytvoˇren s menˇs´ım n´arokem na pˇresnost v oblasti uˇc´ıc´ıch dat. Na grafu 3.43 je patrn´e, ˇze v´ ystup modelu zde nen´ı zcela shodn´ y se skuteˇcn´ ymi hodnotami trˇzn´ıho pod´ılu, pˇresto je zde vˇsak patrn´a podobnost obou kˇrivek, pˇriˇcemˇz rozd´ıly se s postupuj´ıc´ım ˇcasem zmenˇsuj´ı, coˇz je ˇz´adouc´ı jev. Trend zmenˇsov´ an´ı rozd´ılu mezi generovan´ ym v´ ystupem a skuteˇcn´ ym trˇzn´ım pod´ılem pokraˇcuje i pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat a v dan´e oblasti je dosaˇzeno velmi dobr´e shody, viz graf 3.45 nebo v detailu zamˇeˇren´em na oblast pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat graf 3.44. ARMAX model Kvalita dosahuje velmi dobr´ ych v´ ysledk˚ u v porovn´an´ı se vˇsemi vytvoˇren´ ymi modely a pˇri pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat vemi dobˇre odpov´ıd´a skuteˇcn´emu v´ yvoji trˇzn´ıho pod´ılu automobilky na trhu. Tento model dosahuje v oblasti validaˇcn´ıch dat RMSE o velikosti 0.7725.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
66
Obr´ azek 3.44: V´ ystup ARMAX modelu Kvalita (tr´enovac´ı a validaˇcn´ı data)
Vzhledem ke zvolen´ ym polynomi´aln´ım ˇr´ad˚ um ARMAX modelu Kvalita je eliminov´ana ze vstup˚ u modelu veliˇcina repurchase. Podle tohoto modelu nez´avis´ı skuteˇcn´ y trˇzn´ı pod´ıl spoleˇcnosti na z´ akazn´ıkovˇe u ´myslu realizovat n´akup pˇr´ıˇst´ıho vozu u stejn´eho dealera, coˇz nen´ı v z´asadn´ım rozporu s u ´vodn´ım pˇredpokladem modelu.
Obr´ azek 3.45: V´ ystup ARMAX modelu Kvalita (validaˇcn´ı data)
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.8
67
Vyhodnocen´ı kvality model˚ u
Pˇredchoz´ı anal´ yzou a v´ ysledky simulac´ı v bylo prok´az´ano, ˇze trˇzn´ı pod´ıl spoleˇcnosti nen´ı lehce modelovateln´ y pˇri pouˇzit´ı v prvn´ı kapitole uveden´ ych ˇcasov´ ych ˇrad. Aˇckoliv byly vˇsechny modely logicky sestaveny tak, aby zachycovaly v automobilov´em pr˚ umyslu vˇseobecnˇe ch´apanou tvorbu trˇzn´ıho pod´ılu, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech (napˇr. model Kombinovan´e CRI) nebylo v˚ ubec moˇzn´e sestavit ani pˇribliˇznˇe funkˇcn´ı model. Seznam model˚ u, kter´e lze povaˇzovat za alespoˇ n pˇribliˇznˇe funkˇc´ı po otestov´an´ı jejich vlastnost´ı na validaˇcn´ıch datech (krit´eriem funkˇcnosti je odmocnina stˇredn´ı kvadratick´e odchylky v oblasti pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat): Model Prodej Cena Servis Servis Mˇekk´e ukazatele Kvalita
Struktura ARMAX ARMAX ARX ARMAX ARMAX ARMAX
RMSE (validaˇcn´ı ˇc.) 0.3312 1.6093 1.8191 1.8831 1.0650 0.7725
Z ARX model˚ u byl pouze jeden schopn´ y generovat alespoˇ n trendovˇe podobn´e v´ ystupy ke skuteˇcn´ ym hodnot´ am trˇzn´ıho pod´ılu, a to ARX model Servis. Celkovˇe se vˇsak i tento model dopouˇstˇel znaˇcn´e chyby (RMSE pro ˇcasov´ y u ´sek odpov´ıdaj´ıc´ı validaˇcn´ım dat˚ um je 1.8191, viz graf 3.20, popˇr. graf 3.21). U modelov´e struktury ARMAX bylo dosaˇzeno podstatnˇe lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u. Za pouˇziteln´e lze oznaˇcit hned 5 ARMAX model˚ u. Za nevhodn´e byly oznaˇceny pouze ARMAX modely Kombinovan´e CRI a CRI-cena, jejichˇz v´ ystup se se skuteˇcn´ ym v´ yvojem trˇzn´ıho pod´ılu znaˇcky z´asadnˇe neshodoval. Dva nejlepˇs´ı modely jsou ARMAX modely ˇc´ıslo Prodej a ARMAX model Kvalita. U obou model˚ u doch´ az´ı k jen mal´ ym odchylk´am po celou oblast validaˇcn´ıch dat (RMSE je 0.3312 resp. 0.7725), a to bez pˇr´ıliˇsn´ ych v´ ykyv˚ u (viz grafy 3.6, 3.44 a 3.7, 3.45). Podle odmocniny stˇredn´ı kvadratick´e chyby je dalˇs´ı v poˇrad´ı u ´spˇeˇsnosti model Mˇekk´e ukazatele, kter´ y velmi dobˇre sleduje skuteˇcn´ y trˇzn´ı pod´ıl po ˇc´ast obdob´ı, nicm´enˇe s nar˚ ustaj´ıc´ım ˇcasem se zaˇc´ın´a v´ yraznˇe liˇsit (viz grafy 3.30 a 3.31) a pˇri pouˇzit´ı delˇs´ı ˇcasov´e ˇrady by pravdˇepodobnˇe neuspˇel. Na z´akladˇe prezentovan´ ych pr˚ ubˇeh˚ u simulac´ı jednotliv´ ych model˚ u a s pˇrihl´ednut´ım ke skuteˇcnostem uveden´ ym v pˇredchoz´ım odstavci prohlaˇsuji za nejlepˇs´ı modely syst´emu vlivu z´akaznick´e spokojenosti a dalˇs´ıch ukazatel˚ u na profitabilitu spoleˇcnosti ARMAX modely Prodej a Kvalita.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
3.9
68
V´ yznam ukazatel˚ u pouˇ zit´ ych v modelech
Pro vyhodnocen´ı v´ yznamnosti ukazatel˚ u v modelech se budu soustˇredit na ukazatele obsaˇzen´e v modelech v pˇredchoz´ı ˇc´ asti vyhodnocen´ ych jako nejvhodnˇejˇs´ıch, tedy v modelech Prodej a Kvalita. Seznam vˇsech pouˇzit´ ych vstupn´ıch veliˇcin pro jednotliv´e modely je na obr´azku 3.46.
Obr´ azek 3.46: Stavba vˇsech model˚ u
Model Prodej mˇel za vstupn´ı veliˇciny zvolen´e HDP na obyvatele, velikost vozov´eho parku, cenu vozu, index udrˇzen´ı z´ akazn´ık˚ u v oblasti prodeje, ukazatel moˇznosti dalˇs´ıho n´akupu u stejn´e znaˇcky (repurchase) a loajalitu z´akazn´ık˚ u ke znaˇcce. Nejvˇetˇs´ı vliv mˇela na formov´ an´ı v´ ystupu modelu shodn´eho s re´aln´ ym trˇzn´ım pod´ılem pr´avˇe loajalita. Z´ asadn´ı v´ ykyvy v loajalitˇe z´akazn´ık˚ u velmi silnˇe ovlin´ı trˇzn´ı pod´ıl aˇz na nˇekolik dalˇs´ıch obdob´ı, proto je nutn´e se na jej´ı budov´an´ı zamˇeˇrit.
´ C ˇ AST ´ KAPITOLA 3. PRAKTICKA
69
Dalˇs´ım v´ yznamn´ ym faktorem byl shled´an hrub´ y dom´ac´ı produkt na obyvatele v pˇredchoz´ıch obdob´ıch (je zde ˇcasov´e zpoˇzdˇen´ı). Pokud je v zemi stabiln´ı ekonomick´a situace a HDP na obyvatele je rostouc´ı, zemˇe tzn. obyvatelstvo bohatne a m˚ uˇze se dovolit koupi vozu. Pozitivn´ım sign´ alem je, ˇze pˇri r˚ ustu HDP roste pod´ıl koupen´ ych voz˚ u znaˇcn´ y Green a t´ım p´adem ˇ na u ´kor konkurence. Casov´ e zpoˇzdˇen´ı HDP na obyvatele v modelu 1 m´a sv´e opodstatnˇen´ı, nebot’ obvykle chv´ıli trv´ a neˇz je zmˇena v HDP zaznamen´ana. St´ale podstatn´ ymi ukazateli ovlivˇ nuj´ıc´ımi v tomto modelu v´ ystup byly cena vozu a ukazatel moˇznosti dalˇs´ıho n´ akupu u stejn´e znaˇcky (repurchase). D˚ uleˇzitost ceny pro dneˇsn´ı z´akazn´ıky nen´ı nutn´e zd˚ urazˇ novat. Zaj´ımav´ y je fakt, ˇze v´ ystup modelu ovlivˇ nuj´ı tak´e ceny v pˇredchoz´ıch obdob´ıch a ne pouze cena aktu´aln´ı. Dneˇsn´ıho z´akazn´ıka zaj´ım´a, jak se cena vyv´ıjela a jestli nen´ı moˇznost jej´ıho dalˇs´ıho sn´ıˇzen´ı v pˇr´ıˇst´ıch obdob´ıch. Ukazatel moˇznosti dalˇs´ıho n´akupu zahrnut´ y do tohoto modelu m´a tak´e v´ yznamnou roli. Z´akazn´ık tedy uˇz pravdˇepodobnˇe pˇri n´ akupu vozu v´ı (tuˇs´ı), jestli dalˇs´ı n´akup vozu provede u t´eˇze znaˇcky. Model Prodej je tak´e v´ yznamnˇe ovlivnˇen indexem udrˇzen´ı z´akazn´ık˚ u, ten ale ovlivˇ nuje v´ ystup pouze v dan´em konkr´etn´ım obdob´ı a slabou m´ırou tak´e v obdob´ı pˇredchoz´ım, coˇz zcela koresponduje s pˇredpoklady prodejc˚ u voz˚ u. Model Kvalita byl vytvoˇren na z´ akladˇe expertn´ıho odhadu a zahrnuje n´asleduj´ıc´ı veliˇciny: hrub´e re´aln´e mzdy, velikost vozov´eho parku znaˇcky, cena vozu, vˇseobecn´a spokojenost pˇri koupi a v servisu, poˇcet n´ avˇstˇev v servisu, m´ıra opakovan´ ych oprav, ukazatel moˇznosti dalˇs´ıho n´akupu u stejn´e znaˇcky (repurchase) a dalˇs´ı n´avˇstˇevy servisu (revisit), v´ ysledky organizaˇcn´ı ˇc´asti d´ılensk´ ych test˚ u. Na prvn´ı pohled je zˇrejm´e, ˇze se modely shoduj´ı ve vstupech cena vozu a repurchase, aˇckoliv u modelu Kvalita jsou jejich koeficienty tak n´ızk´e (u repurchase dokonce 0), ˇze by jejich nezahrnut´ı nenaruˇsilo fungov´ an´ı modelu. Nejv´ yznamnˇejˇs´ım faktorem jsou zde re´aln´e hrub´e mzdy v pˇeti pˇredchoz´ıch obdob´ıch. Tento makroekonomick´ y ukazatel dobˇre zachycuje ekonomick´ y v´ yvoj v zemi a pod´av´a tak cenn´e informace o koupˇeschopnosti obyvatel. Re´aln´e hrub´e mzdy ovlivˇ nuj´ı disponibiln´ı d˚ uchod z´akazn´ık˚ u a ti pak mohou rozhodnout o koupi nov´eho vozu ve prospˇech znaˇcky Green. Velmi siln´ y vliv na tvorbu v´ ystupu modelu maj´ı tak´e hodnoty ukazatel˚ u revisit a v´ ysledky organizaˇcn´ı ˇc´ asti d´ılensk´ ych test˚ u. Spokojenost s opravou, kter´a byla provedena kvalitnˇe trv´a i do dalˇs´ıch obdob´ı a pokud se vyskytne dalˇs´ı z´avada je z´akazn´ık pˇriklonˇen k variantˇe vyuˇz´ıt opˇet dan´eho servisu, coˇz m´ a vliv na generov´an´ı profitu servisem. V´ ysledky organizaˇcn´ı ˇc´asti d´ılensk´ ych test˚ u ovlivˇ nuj´ı v´ ystup modelu o nˇeco m´enˇe, jsou ale st´ale d˚ uleˇzit´e. Schopnost p˚ usobit na z´ akazn´ıky tak, aby mˇeli d˚ uvˇeru v servis, byli st´ale dobˇre informovan´ı a jejich n´avˇstˇeva mˇela kvalitn´ı organizaci je d˚ uleˇzit´a. Z´akazn´ık si pocit z n´avˇstˇevy uchov´av´a znaˇcnˇe dlouho. Dalˇs´ımi ukazateli se znaˇcn´ ym vlivem na v´ ystup modelu jsou velikost vozov´eho parku a ˇ m´ıra opakovan´ ych oprav. C´ım vˇetˇs´ı je vozov´ y park znaˇcky Green v zemi, t´ım lepˇs´ı je to pro znaˇcku reklama, kter´ a vede i ostatn´ı potenci´aln´ı z´akazn´ıky ke koupi vozu pr´avˇe znaˇcky Green. M´ıra opakovan´ ych oprav je velmi d˚ uleˇzit´ ym kvalitativn´ım ukazatelem pr´ace v servisu. Ostatn´ı vstupn´ı veliˇciny modelu Kvalita nemaj´ı z´asadn´ı vliv na jeho v´ ystup, ale pom´ahaj´ı doladit jeho fungov´ an´ı.
Kapitola 4
Z´ avˇ er Bakal´aˇrsk´ a pr´ ace s n´ azvem Modelov´an´ı vlivu z´akaznick´e spokojenosti na profitabilitu spoleˇcnosti se ve sv´e teoretick´e ˇc´ asti zab´ yv´a determinac´ı veliˇcin a ukazatel˚ u, kter´e maj´ı vliv na profitabilitu spoleˇcnosti. Tato data lze rozdˇelit do ˇctyˇr okruh˚ u: makroekonomick´e veliˇciny, data z oblasti prodeje nov´ ych voz˚ u, data z oblasti servisu a data charakterizuj´ıc´ı zp˚ usob tvorby profitu ve spoleˇcnosti. Druh´a polovina teoretick´e ˇc´ asti pr´ace se zab´ yv´a teori´ı identifikace syst´emu a postupem, jak lze identifikaci realizovat. Nabyt´e poznatky jsou pak uplatnˇeny v praktick´e ˇc´asti pr´ace. Pro u ´ˇcely praktick´e ˇc´ asti byly sb´ır´any z´aznamy o v´ yvoji veliˇcin uveden´ ych v prvn´ı ˇc´asi pr´ace po dobu 50 mˇes´ıc˚ u, aby tak vznikl soubor 36 tr´enovac´ıch dat a 14 validaˇcn´ıch dat. Obdob´ı 36 mˇes´ıc˚ u bylo zvoleno s ohledem na studii n´akupn´ıho chov´an´ı proveden´eho na nˇemeck´em trhu v roce 2013. Dle v´ ysledk˚ u studie se nejvˇetˇs´ı procento z´akazn´ık˚ u rozhoduje o koupi vozu pr´ avˇe po uplynut´ı 36 mˇes´ıc˚ u od n´akupu pˇredchoz´ıho. D´elka validaˇcn´ıho obdob´ı byla zvolena s ohledem na dostupnost dat na 14 mˇes´ıc˚ u. Bylo vytvoˇreno sedm model˚ u, kter´ ym byly pˇriˇrazeny soubory vstupn´ıch veliˇcin dle r˚ uzn´ ych pˇredpoklad˚ u (jeden model byl napˇr´ıklad vytvoˇren s pˇredpokladem, ˇze z´akazn´ık je striktnˇe orientov´an na cenu). Vnitˇrn´ı struktura model˚ u byly n´aslednˇe identifikov´ana pomoc´ı vstupn´ıch dat. Modely byly otestov´ any na validaˇcn´ıch datech. Na z´akladˇe proveden´ ych test˚ u pak byly vyˇskrtnuty modely, kter´e se v´ yraznˇe odchylovaly od skuteˇcn´eho v´ yvoje trˇzn´ıho pod´ılu a ostatn´ı byly prohl´ aˇseny za vyhovuj´ıc´ı. Z mnoˇziny vyhovuj´ıc´ıch model˚ u byly vybr´any dva, kter´e se jev´ı jako nejvhodnˇejˇs´ı pro simulaci trˇzn´ıho pod´ılu a nenast´ av´ a u nich z´asadn´ı odchylka od skuteˇcn´eho trˇzn´ıho pod´ılu. Jedn´a se o model Prodej a model Kvalita (oba se strukturou ARMAX). V posledn´ı ˇc´asti pr´acˇe je struˇcnˇe diskutov´ an vliv veliˇcin pouˇzit´ ych v tˇechto dvou modelech. Tato bakal´ aˇrsk´ a pr´ ace uk´ azala, ˇze je moˇzn´e vytvoˇrit model schopn´ y simulovat v´ yvoj trˇzn´ıho pod´ılu automobilky na trhu, pokud je k dispozici dostateˇcn´ y objem dat. Do budoucna by bylo zaj´ımav´e potvrdit platnost model˚ u na delˇs´ım ˇcasov´em obdob´ı pouˇzit´ı validaˇcn´ıch dat a vytvoˇrit tak´e model kombinuj´ıc´ı oba modely prohl´aˇsen´e za nejvhodnˇejˇs´ı pro simulaci. Pro dalˇs´ı zlepˇsen´ı st´ avaj´ıc´ıch model˚ u by bylo vhodn´e vyuˇz´ıt korelaˇcn´ı anal´ yzu a eliminovat vstupn´ı veliˇciny, kter´e nemaj´ı podstatn´ y vliv na trˇzn´ı pod´ıl spoleˇcnosti, popˇr´ıpadˇe pˇridat mezi vstupy jin´e silnˇe korelovan´e veliˇciny.
70
Literatura ´ Jana. EKONOMICKA ´ FAKULTA, Jihoˇcesk´a univerzita v Cesk´ ˇ ych [1] KLICNAROVA, ˇ Budˇejovic´ıch. Casov´e ˇrady. 2008. Dostupn´e z [Navˇst´ıveno 3.2.2014] [2] LJUNG, L. System Identification Theory For the USER. New Jersey, 1987, 518 s. ISBN 01-388-1640-9. ˇ A. Modely a modelov´ [3] BARTON, an´ı. 2012. Dostupn´e z: [Navˇst´ıveno 22.4.2014] [4] MASIERO, Chiara. Matlab System Identification Toolbox Quickstart: Department of Information Engineering University of Padova, Italy. 2012. Dostupn´e z: . ˇ [5] HAVLENA, V. Modern´ı teorie ˇr´ızen´ı. Praha: Ediˇcn´ı stˇredisko CVUT, Praha 6, Zikova 4, 2000. [6] OATES, R. ARMAX for System Identification. The University of Notthingham, 2011. Dostupn´e z: [Navˇst´ıveno 29.4.2014] [7] WOODS, R. L., Modelling and simulation of Dynamic Systems, 1997, Prentice Hall. ˇ P., Modelov´ [8] NOSKIEVIC, an´ı a identifikace syst´emu, 1999, MONTANEX Ostrava. [9] GREEN Service department, Pˇr´ıruˇcka z´akaznick´e spokojenosti pˇri prodeji a servisu, 2013. ´ D. Robustn´ı pr´ıstup v line´arn´ı regresi (Praktick´e d˚ [10] BLATNA, uvody pro pouˇzit´ı robustn´ı regrese). Vysok´ a ˇskola ekonomick´a v Praze, Praha, 2011, Kapitola 1. [11] DESTATIS.de, Statistisches Bundesamt. Bruttoinlandsprodukt 2013 f¨ ur Deutschland. 2013. [12] ROUBAL, J. Model Identification (ARX, ARMAX, OE modely). Czech Technical University in Prague, 2009. ¨ [13] STATISTISCHES AMTER ES BUNDES UND DER LANDER. Verdienste – Produzierendes Gewerbe und Dienstleistungsbereich. Bundes Republik Deutschland, 2013. Dostupn´e z: [Navˇst´ıveno 9.1.2014] [14] STATISTA. Der Statistik - Portal. Bundes Republik Deutschland, 2013. Dostupn´e z: [Navˇst´ıveno 12.1.2014] [15] STATISTISCHES BUNDESAMT, Wiesbaden, 2013.
71
LITERATURA
72
[16] KOTEK, Z. Kybernetika. SNTL 1990, 374 s., ISBN 8003005841. [17] KRAFTFAHRT BUNDESAMT. Fahrzeugzulassungen (FZ). Bundes Republik Deutschland, 2013. Dostupn´e z: [Navˇst´ıveno 19.2.2014] [18] SERVIS DEPARTMENT, Development report, 2010-2013, Intern´ı zdroj automobilky Green. [19] SALES DEPARTMENT, Development report, 2010-2013, Intern´ı zdroj automobilky Green. [20] Automobilka GREEN, Sustainability report, 2010-2013, Intern´ı zdroj automobilky Green. [21] MATLAB, Documentation. ARX. The MathWorks Inc., 1994-2013. [22] HILL, N. How to measure customer satisfaction. Aldershot : Gower, 2003.
Pˇ r´ıloha A
Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD Bakal´ aˇ rsk´ a pr´ ace ve form´ atu pdf Matlab k´ od pouˇ zit´ ych model˚ u
73