HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Objednatel: CENTRAL GROUP a.s. Na Strži 65/1702, 140 00 Praha 4

HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Obytný komplex Pitkovice Májovková

Vypracovala: Mgr. Denisa Pelikánová Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č. 2/Z/2004 vydané Ministerstvem zdravotnictví dne 20. 12. 2004.

Hradec Králové, srpen - září 2010

EMPLA AG spol. s r.o.

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vl. 19004.

Archivní číslo: 207/10

IČO: 259 96 240 DIČ: CZ259 96 240 Bank. spoj.: 27-9410870237/0100

Hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví: Obytný komplex Pitkovice Májovková

Bez písemného souhlasu držitele osvědčení nesmí být hodnocení reprodukováno jinak než celé.

strana 2 (celkem stran 24)


Obsah I.

ÚVOD - METODIKA HODNOCENÍ ……………...………………………………...……..

5

II.

STRUČNÝ POPIS POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU A LOKALITY ………………………

5

III. III.1. III. 2. III. 3. III. 4. III. 5.

CHEMICKÉ ŠKODLIVINY, PRACH …………………….……..…………………....…… 6 Výchozí podklady, identifikace škodlivin ………….…….………...…….……..……..… 6 Klimatické podmínky, imisní situace ……..………………………………..……..……… 7 Identifikace a charakterizace nebezpečnosti ……………………..……………….……. 9 Hodnocení inhalační expozice …………………….…………………….……………….. 15 Charakterizace rizika ……………………………….…………………….……………….. 17

IV.

OSTATNÍ VLIVY A FAKTORY …………..........……………….………...…….….....…… 23

V.

POUŽITÁ LITERATURA, PRAMENY ..…………………….….………...…….…......…… 24



Zkratky a symboly použité v textu AQG

Air Quality Guidelines (název směrných hodnot pro ovzduší dle WHO)

ATSDR

Agency for toxic substances and disease registry (Společnost pro toxické látky a registr nemocí USA)

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

GV

Guidelines Values (název směrných hodnot dle WHO)

HSDB

Hazardous Substances Data Bank (Databáze rizikových látek)

IARC

International Agency for Research of Cancer (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny)

IRIS

Integrated Risk Information System (Integrovaný informační systém rizik)

IUR

Inhalation Unit Risk – jednotka karcinogenního rizika pro inhalační expozici

LOAEL

Nejnižší dávka při expozici zkoumané látce, při které je ještě pozorována nepříznivá odpověď organismu na statisticky významné úrovni v porovnání s kontrolní skupinou

MRLs

Minimal Risk Levels (databáze rizikových látek uvádějící tzv. minimální hladiny rizika) dle ATSDR

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

NO2

Oxid dusičitý

NOAEL

Nejvyšší dávka, při které ještě není pozorována nepříznivá odpověď organismu na statisticky významné úrovni v porovnání s kontrolní skupinou

OT

Odor Treshold (čichový práh – koncentrace, od které je látka čichově postižitelná)

PM2,5

Prašný aerosol - frakce částic s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm

PM10

Prašný aerosol - frakce částic s aerodynamickým průměrem do 10 µm

RfC

Reference Concentration (název referenční koncentrace)

RfDi

Inhalation Reference Dose (název referenční dávky pro inhalační expozici)

SZÚ

Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze

U.S. EPA

United States Environmental Protection Agency (Americký úřad pro ochranu životního prostředí)

WHO

World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)



HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Záměr: Obytný komplex Pitkovice Májovková

I. ÚVOD - METODIKA HODNOCENÍ Hodnocení vlivu záměru na zdraví obyvatel z hlediska zátěže znečišťujícími látkami a prachem v ovzduší bylo zpracováno jako příloha k oznámení o vlivech záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Objednatelem posouzení je CENTRAL GROUP a.s. (se sídlem Na Strži 65/1702, 140 00 Praha 4). Hodnocení zdravotních rizik (HRA – Health Risk Assessment) je postup, který využívá všech dostupných údajů (dle současného vědeckého poznání) pro určení faktorů, které mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Dále odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř kroků (Provazník, 2000): 1. určení (identifikace) nebezpečnosti – tj. jak a za jakých podmínek může faktor nepříznivě ovlivnit zdraví, 2. charakterizace nebezpečnosti – popis kvantitativních vztahů mezi dávkou a rozsahem nepříznivého účinku, 3. hodnocení expozice – cesty vstupu do organismu, popis velikosti, četnosti a doby trvání expozice dané populace sledovanému faktoru, 4. charakterizace rizika – integrace dat získaných v předchozích krocích, tj. určení pravděpodobnosti, s jakou by došlo k některému z hodnocených poškození zdraví a analýza nejistot celého procesu hodnocení. Základními podklady o předpokládané expozici pro hodnocení zdravotních rizik byly výsledky modelových výpočtů rozptylové studie. Hodnocení zdravotních rizik je provedeno dle autorizačních návodů AN/14/03 Státního zdravotního ústavu Praha pro hodnocení zdravotních rizik v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Výstupy hodnocení zdravotních rizik by měly sloužit pro řízení rizika – tj. jako podklad pro rozhodování o potřebných opatřeních k minimalizaci těchto rizik.

II. STRUČNÝ POPIS POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU A ZÁJMOVÉ LOKALITY Základní charakteristika záměru: Záměrem investora je vybudování obytného souboru Májovková v Praze Pitkovicích. Obytný soubor bude obsahovat 7 bytových domů s 159 bytovými jednotkami a 298 rodinných domů, každý o jedné bytové jednotce.



Bytové domy budou řešené jako tradiční se čtyřmi nadzemními podlažími. Dům bude tvořen třemi kvádry. Střecha je navržena plochá. V nadzemních podlažích budou umístěny byty o velikosti 1+kk až 3+kk. Každý bytový dům bude mít 159 bytových jednotek. Parkování vozidel bude zajištěno na venkovních parkovištích, které budou umístěny u jednotlivých bytových domů. V posuzované lokalitě jsou dále navrženy rodinné domy, typ PROGRES 7-N, PROGRES 8-A, PROGRES 11-A, PROGRES 12-A, PROGRES 13, KLASIK 5-N, KLASIK 6-A. Každý rodinný dům bude o jedné bytové jednotce. Rodinné domy jsou řešené podsklepené, nebo nepodsklepené se dvěma nadzemními podlažími. Domy jsou navrženy s garážemi a jedním parkovacím stáním na zpevněné ploše pozemku. Předpokládaný termín zahájení stavby:

05/2011

Předpokládaný termín dokončení stavby:

12/2015

Popis zájmové lokality Lokalita pro výstavbu obytného komplexu se nachází v Městské části Praha – Pitkovice, nedaleko okružní křižovatky ulic K Dálnici a Žampiónová. Navazuje na stávající zástavbu bytových a rodinných domů realizovaných v lokalitě Nové zelené město - „Nové Pitkovice“. Posuzovaný záměr bude umístěn na pozemcích par. č. 219/2, 219/3, 219/4 v katastrálním území Pitkovice. Obytný komplex bude napojen na stávající komunikační síť prodloužením komunikací vedoucích ulicemi Májovková, Kozáková, Smržová a Čirůvková. Současně se uvažuje s připojením na komunikaci III/0311 ve směru na Česlice. Nadmořská výška pozemků pro vybudování záměru je přibližně 290 metrů n. m. V posuzované lokalitě je plánována také výstavba záměrů „Nové Zelené město – západ“ a „Zahradní restaurace, Sport centrum Hlívová, prodloužení komunikace Hlívová“. Dle údajů Ministerstva vnitra ČR je v části Prahy – v Pitkovicích evidováno celkem 17 ulic, resp. 193 adres (stav k 20.8. 2010). Na základě velikosti obytných prostor bylo v zájmové lokalitě „Nové Pitkovice“ odhadnuto cca 1509 obyvatel ve stávající zástavbě a po realizaci záměru celkem 2 879 osob.

III. ŠKODLIVINY III. 1. Výchozí podklady, identifikace škodlivin Pro navrhovaný záměr je zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele vyplývající z inhalační expozice škodlivinám a prachu emitovaného v souvislosti s realizací záměru. Podkladem pro hodnocení předpokládané kvality ovzduší v dané lokalitě i zdravotních rizik byly výsledky modelových výpočtů rozptylové studie (Skříčková, 2010). Etapa výstavby záměru Zdrojem emisí při výstavbě záměru bude provoz stavebních mechanismů na staveništi a obslužná nákladní automobilová doprava na dopravních trasách a v místě stavby záměru. Během výstavby se mohou uvolňovat také emise poletavého prachu (při demolicích, výkopových pracích, ze skládek sypkých materiálů aj.). Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a také na způsobu provádění výstavby. Bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) zamezit šíření



prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. zkrápění materiálu, zajištění nákladu proti úsypům, pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, vhodná manipulace se sypkými materiály a ostatními potencionálními zdroji prašnosti, instalace protiprašných zábran aj.). Tyto zdroje emisí budou časově omezené dobou trvání stavby záměru. Etapa provozu záměru Zdrojem emisí při provozu záměru bude vytápění objektů, resp. provoz spalovacích zdrojů. Příprava teplé užitkové vody a vytápění jednotlivých bytových domů bude řešeno plynovou kotelnou. Pro bytové domy budou vybudovány celkem 2 kotelny, v každé budou umístěny dva nástěnné kondenzační kotle BUDERUS Logano GE 434. V kotelně v domě „c“ bude celkový instalovaný výkon 450 kW, v kotelně v domě „f“ 350 kW. V rodinných domech budou instalovány závěsné VU 186/3-5ecoTEC plus, každý o výkonu 18 kW.

kondenzační

kotle

Vaillant,

typu

Plynové kotelny budou vytápěny zemním plynem. Znečišťující látky vznikající spalováním zemního plynu jsou zejména oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Dále budou emitovány také znečišťující látky z osobních vozidlech rezidentů areálu. Zdrojem znečišťování ovzduší při provozu motorových vozidel je nedokonalé spalování paliva. Znečišťující látky vznikající spalováním pohonných hmot jsou především oxidy dusíku, pevné částice, uhlovodíky, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, těkavé organické látky aj. V rámci modelových výpočtů rozptylové studie byly za bodové zdroje emisí uvažovány výduchy z kotelen. Plošným zdrojem emisí je doprava osobních vozidel na parkovištích před jednotlivými objekty bytových domů. Celková kapacita všech osmi parkovacích ploch je 172 parkovacích míst. Hlavním liniovým zdrojem znečištění během provozu jednotlivých objektů bude doprava po stávající komunikacích - ulice K Dálnici a po komunikacích vybudovaných okolo a mezi jednotlivými objekty. Pro hodnocení zdravotních rizik byly vybrány následující modelové látky a to na základě předpokládaného emitovaného množství a účinků těchto látek: prašný aerosol frakce PM10, oxid dusičitý a benzen. III. 2. Klimatické faktory, stávající imisní situace Klimatické faktory Pro zájmovou lokalitu byla použita větrná růžice pro Prahu - Pitkovice. Odborný odhad větrné růžice zpracoval ČHMÚ Praha. Větrná růžice udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má západní vítr s 24,49 %. Četnost výskytu bezvětří je 0,05 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 56,04 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat v 37,79 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 6,17 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 23,12 % případů.



Kvalita ovzduší Stávající imisní situace v dané lokalitě je ovlivňována především emisemi z lokálních topenišť a emisemi z dopravy po komunikaci Rozvadovská spojka a Pražský okruh a dálkovým přenosem z velkých průmyslových zdrojů. Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (MŽP, 2009). Na 11,9 % území náležejícího k Úřadu městské části Praha 22 došlo k překročení denního imisního limitu prašného aerosolu frakce PM10 a na 3% území k překročení ročního imisního limitu NO2. Monitoring oxidu dusičitého a prašného aerosolu frakce PM10 se nejblíže provádí v Praze 10 (měřící stanici č. 1539 - Průmyslová a stanice č. 805 – Vršovice). Charakteristika měřících stanic: Praha 10 – Průmyslová, stanice č. 1539 (ČHMÚ) Stanice je umístěna na travnaté ploše asi 20m od frekventované komunikace. Terén je velmi málo zvlněný (rovina). Zástavba tvoří převážně průmyslem užívané plochy. Nadmořská výška je 267 m n. m. Reprezentativnost stanice je v okrskovém měřítku (0,5 – 4 km). Klasifikace: dopravní stanice, městský typ zóny (průmyslová, obchodní). Cílem měření je využití při operativním řízení a regulaci. Praha 10 – Vršovice, stanice č. 805 (ČHMÚ) Stanice je umístěna v areálu mateřské školy, asi 15m od hlavní komunikace. Terén tvoří dno otevřeného, provětrávaného údolí. V okolí je situována vícepodlažní zástavba (sídliště). Nadmořská výška je 201 m n. m. Reprezentativnost stanice je v okrskovém měřítku (0,5 – 4 km). Klasifikace: dopravní stanice, městský typ zóny (obytná). Cílem měření je využití při operativním řízení a regulaci. Níže v textu jsou uvedeny údaje převzaté z ročenky ČHMÚ “Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území ČR” za rok 2009. Měření ze stanic nevystihuje přesně situaci v předmětné lokalitě. Na hodnoty imisních koncentrací znečišťujících látek z těchto stanic je třeba proto pohlížet jako na orientační. Oxid dusičitý Na stanici č. 1539 byla v roce 2009 naměřena maximální hodinová imisní koncentrace 247 µg/m3 (5.11.), 98% kvantil = 96,4 µg/m3. Roční průměrná koncentrace (tj. roční aritmetický průměr) byl zjištěn v úrovni 34,5 µg/m3. 3 Na stanici č. 805 byla naměřena maximální hodinová imisní koncentrace 144 µg/m (15.1.), 98% kvantil = 79,4 µg/m3. Roční průměrná koncentrace činila 33,1 µg/m3.

Prašný aerosol frakce PM10 Na stanici č. 1539 bylo v roce 2009 naměřeno denní maximum v úrovni 196,4 µg/m3 (15.1.), 98% kvantil = 90,1 µg/m3. Roční průměrná koncentrace byla 30,8 µg/m3. Na stanici č. 805 bylo naměřeno denní maximum v úrovni 169,2 µg/m3 (15.1.), 98% kvantil = 87,9 µg/m3. Hodnota roční průměrné koncentrace činila 30,8 µg/m3. Benzen V Praze se monitoring benzenu provádí na 4 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 774 v Praze 4 v Libuši. Charakteristika stanice je uvedena níže:



Praha 4 - Libuš, stanice č. 774 (ČHMÚ) Stanice je umístěna v areálu ČHMÚ na Libuši asi 50 m od komunikace. Okolní terén je tvořen z části zastavěnou a z části nezastavěnou plochou. Nadmořská výška je 301 m n. m. Reprezentativnost stanice je v okrskovém měřítku (0,5 – 4 km). Klasifikace: pozaďová stanice, předměstský typ zóny (obytná). Cílem měření je využití při operativním řízení a regulaci. Na stanici č. 774 byla naměřena maximální hodinová imisní koncentrace benzenu 14,4 µg/m3 (15.1.), 98% kvantil = 5,7 µg/m3. Roční průměrná koncentrace činila 1,5 µg/m3. Pro zhodnocení pozaďových imisních koncentrací v uvažované lokalitě byly použity údaje modelu ATEM (vztaženo k roku 2008). Hodnoty imisních koncentrací se u modelových látek pohybují v následujících hladinách: Oxid dusičitý 3 maximální hodinová koncentrace = 46,86–57,56 µg/m 3 roční průměrná koncentrace = 14,249–15,116 µg/m Prašný aerosol frakce PM10 maximální denní koncentrace = 192,51–213,09 µg/m3 roční průměrná koncentrace = 21,413–22,754 µg/m3 Benzen maximální hodinová koncentrace = 1,451–3,595 µg/m3 roční průměrná koncentrace = 0,276–0,381 µg/m3 III. 3. Charakterizace nebezpečnosti PRAŠNÝ AEROSOL - TUHÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY Tuhé znečišťující látky představují směs látek. K jejich popisu se používá více pojmů (např. suspendované částice, prašný aerosol, polétavé částice). Dle velikosti částic můžeme prašný aerosol rozdělit na frakci PM10 (frakce částic s aerodynamickým průměrem do 10 µm) a frakci PM2,5 (frakce částic s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm). Podle WHO (2000) jsou hladiny imisních koncentrací PM10 v severní Evropě nízké, průměrné 3 koncentrace v zimním období v městských oblastech nepřesahují 20–30 µg/m . V západní Evropě jsou koncentrace PM10 vyšší: 40–50 µg/m3 s malými rozdíly mezi městskými a ostatními oblastmi. Pro střední a východní Evropu není k dispozici dostatek dostupných dat. Průměrné 24 hodinové koncentrace 100 µg/m3 jsou překračovány v mnoha evropských oblastech (zejména během zimních inverzí). Dle Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí (SZÚ, 2010) bylo v roce 2009 i přes příznivé rozptylové podmínky alespoň jedno z kritérií překročení ročního imisního limitu pro PM10 (aritmetický roční průměr nad 3 3 40 µg/m a/nebo více než 35 překročení 24-hod. limitu 50 µg/m za kalendářní rok) naplněno na 21 z 77 měřicích stanic zahrnutých do zpracování. Zvýšení znečištění ovzduší částicemi frakce PM10 má v České republice víceméně plošný charakter. V jednotlivých typech městských lokalit, v závislosti na intenzitě okolní dopravy, se roční střední hodnota se pohybovala v rozsahu od 24,8 µg/m3 v dopravou nezatížených lokalitách, přes 26,3 µg/m3 u dopravně středně zatížených, po 32,1 ročního průměru v dopravně extrémně exponovaných místech až po více než 39 µg/m3 v průmyslem silně exponovaných lokalitách.



Je zřejmá přímá závislost na intenzitě dopravy, kdy se emise z liniového zdroje/zdrojů přičítají k městskému pozadí dále ovlivňovanému lokálními malými zdroji – topeništi. Specifickým případem je ostravsko-karvinská aglomerace, kde je obvyklá kombinace zdrojů (doprava a lokální zdroje) doplněna o vliv významných zdrojů průmyslových. Hodnota 20 µg/m3/rok, doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací, byla v roce 2009 překročena na 54 z 77 zahrnutých měřicích stanic ve srovnání s překročením na 73 z 81 stanic v roce 2008. Hodnota ročního aritmetického průměru na pozaďové stanici ČHMÚ Košetice byla 18,1 µg/m3, což je společně s 8 překročeními 24 hodinové koncentrace 50 µg/m3 srovnatelné s hodnotami měřenými v dopravou nezatížených městských lokalitách. Měření prašného aerosolu frakce PM2,5 bylo v roce 2009 (SZÚ, 2010) prováděno na 17 vybraných stanicích. Hodnota ročního imisního stropu 25 µg/m3 navrhovaná EU v nové rámcové direktivě byla překročena pouze na dvou stanicích v Ostravě, 20 µg/m3 ročního průměru bylo překročeno na 3 měřicích stanicích (v Liberci, Brně, na Praze 5). Podíl suspendovaných částic frakce PM2,5 ve frakci PM10 vypočítaný z hodnot souběžně měřených na 17 stanicích se pohyboval od 53 % na 2 stanicích v Praze do 80 % na stanici v Ostravě. Z měření vnitřního prostředí bytů (SZÚ, 2004) z období červen 2003 až únor 2004 vyplývá, že u prašného aerosolu PM10 se průměrné hodnoty koncentrací v obytných prostorách pohybují na hranici 50 µg/m3, v závislosti na životním stylu a dalších okolnostech však mohou být v bytech naměřeny i významně vyšší hodnoty (např. při kouření cigaret). Toxikologická charakteristika: Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.). Důležitým parametrem tuhých částic je (z hlediska průniku a depozice v dýchacím systému) jejich velikost. Tzv. PM10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků. Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné. Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány asi do vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a prašných cestách apod. Prašný aerosol může způsobovat podráždění čichové sliznice a negativně ovlivňovat funkci i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních či virových respiračních infekcí. Krátkodobé zvýšení denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti (zejména na onemocnění srdce a cév). Bylo zaznamenáno zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, změny plicních funkcí.



Akutní zánětlivé změny mohou přejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy (chronické bronchopulmonální nemoci) s následným postižením oběhového systému. Vyšší výskyt těchto změn je možno sledovat u citlivých skupin populace (děti, staří lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srdečně cévního systému, kuřáci, aj.). Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek také zkrácení délky života (zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév u starých a nemocných osob). U současného působení částic prašného aerosolu a SO2 se předpokládá vzájemně potencující účinek. V mnoha epidemiologických studiích byl potvrzen vztah mezi výší prašného aerosolu a koncentrací oxidu siřičitého a snížením plicních funkcí, zvýšením výskytu respiračních onemocnění a předčasné úmrtnosti u starých lidí a chronicky nemocných jedinců. Prašný aerosol má účinky, které nelze přesně specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly stanoveny referenční dávky a koncentrace. Dle WHO (2000) nelze na základě současných poznatků stanovit bezpečnou prahovou koncentraci v ovzduší. V roce 2005 WHO aktualizovala některé dříve uvedené poznatky a pro odvození vztahů využila studie, kde byl indikátorem prašný aerosol frakce PM2,5. Byly zde stanoveny směrné hodnoty a přechodné (prozatímní) cíle: SMĚRNÉ HODNOTY KVALITY OVZDUŠÍ A PŘECHODNÉ CÍLE (WHO, 2005) Průměrné roční koncentrace prašného aerosolu přechodné cíle, směrné hodnoty přechodný cíl 1 (interim target IT-1)

PM10 3 (µ µg/m )

PM2,5 3 (µ µg/m )

70

35

hladiny koncentrací, které jsou spojeny s 15 % zvýšenou dlouhodobou úmrtností než při splnění AQG

základ pro vybranou úroveň znečištění

přechodný cíl 2 (interim target IT-2)

50

25

koncentrace, které představují, s jinými zdravotními přínosy o cca 6 % (2-11%) nižší riziko předčasné úmrtnosti ve srovnání s WHOIT1

přechodný cíl 3 (interim target IT-3)

30

15

hladiny představující (s dalšími zdravotními přínosy) snížení rizika úmrtnosti o cca 6 % v porovnání s WHO-IT2

10

tyto koncentrace představují nejnižší hladiny, při kterých se s více než 95% spolehlivostí zvyšuje celková, kardiopulmonární a plicní nádorová úmrtnost vyvolaná expozicí PM2,5*; upřednostňuje se užití AQG pro PM2,5

Směrná hodnota WHO (AQG – air quality guidelines)

20

Průměrné 24 hodinové koncentrace prašného aerosolu přechodné cíle, směrné hodnoty přechodný cíl 1 (interim target IT-1)

přechodný cíl 2 (interim target IT-2)**

PM10 3 (µ µg/m )

PM2,5 3 (µ µg/m ) 75

založeno na publikovaném rizikovém koeficientu z multicentrických studií a metaanalýz (cca 5% nárůst krátkodobé úmrtnosti oproti směrným hodnotám)

50

založeno na publikovaném rizikovém koeficientu z multicentrických studií a metaanalýz (cca 2,5% nárůst krátkodobé úmrtnosti oproti směrným hodnotám)

150

100




Průměrné 24 hodinové koncentrace prašného aerosolu přechodné cíle, směrné hodnoty

PM10 3 (µ µg/m )

PM2,5 3 (µ µg/m )


přechodný cíl 3 (interim target IT-3)***

75

37,5

založeno na publikovaném rizikovém koeficientu z multicentrických studií a metaanalýz (cca 1,2% nárůst krátkodobé úmrtnosti oproti směrným hodnotám)

Směrná hodnota WHO (AQG – air quality guidelines)

50

25

založeno na poměru mezi 24hodinovými a ročními hladinami prašného aerosolu

Vysvětlivky: * dle ACS studie - American Cancer Society Study; Pope et al., 2002 ** 99. percentil (3 dny/rok), *** založený na směrných hodnotách pro roční průměrné koncentrace; konkrétní hodnota závisí na frekvenci distribuce denních průměrů

Dále WHO (2006) uvedla kvantitativní vztahy mezi expozicí koncentracím prašného aerosolu a a účinkem vyjádřeným výskytem vybraných zdravotních ukazatelů vybranými ukazateli nemocnosti. Je udáván počet nových případů, dnů nebo událostí v jednom roce na počet obyvatel určité věkové skupiny, vztaženo na 10 µg/m3 průměrné roční koncentrace PM (PM10 či PM2,5). Pro demonstraci možných negativních vlivů na zdraví obyvatel souvisejících s realizací daného záměru byly využity vztahy publikované pro frakci PM10 (podrobnější popis viz kapitola č. III. 5. 1). Pro hodnocení zdravotních rizik se využívají i jiné publikované vztahy, které vychází z meta-analýzy výsledků epidemiologických studií a vyjadřují závislost mezi koncentrací a výskytem různých zdravotních obtíží (Anuan, 1995). K tomu je třeba uvést, že se v současnosti uvažuje o potřebě aktualizace těchto vztahů. OXIDY DUSÍKU NOx, OXID DUSIČITÝ NO2 Jako oxidy dusíku (dříve nitrózní plyny) se označuje směs vyšších oxidů dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusičitého, přičemž za normálních teplot oxid dusičitý ve volné atmosféře převažuje. V rámci spalovacích procesů je převážně emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusičitý (NO2). Ten může reagovat s organickými sloučeninami za vzniku nitroderivátů. Oxidy dusíku patří mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxidačního smogu. Z hlediska toxicity a účinků na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamnější oxid dusičitý (NO2). Oxid dusičitý NO2 (CAS 10102-44-0) Fyzikální údaje: Červenohnědý, štiplavě páchnoucí, silně oxidující, ve vodě rozpustný, nehořlavý, při nízkých teplotách je bezbarvý plyn; Molární hmotnost (kg/kmol): 46,01 (1 mg/l = 532 ppm; 1 ppm = 1,88 mg/m3) Bod varu: 21,15 °C Bod tání: -10,2 °C Relativní hustota kapaliny (voda = 1): 1,4 Hustota par (vzduch = 1): 1,6 Krátkodobé koncentrace oxidu dusičitého v ovzduší silně kolísají v závislosti na denní době, ročním období a meteorologických podmínkách. Přírodní pozadí - roční průměry koncentrací NO2 se dle WHO (2000) pohybují v rozsahu 0,4–9,4 µg/m3. Venkovní ovzduší ve městech má roční průměrné hodnoty v rozmezí 20–90 µg/m3 a hodinová maxima mezi 75 až 1015 µg/m3.



V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí bylo zjištěno, že v roce 2009 (SZÚ, 2010) roční aritmetické průměry oxidu 3 dusičitého na pozaďových stanicích nepřekročily 10 µg/m , střední roční hodnota v městských lokalitách se v závislosti na dopravní zátěži měřené lokality pohybovala v rozsahu od 20 µg/m3 3 3 přes 25 µg/m u dopravně středně zatížených stanic až k 68,2 µg/m ročního průměru v dopravně silně zatížených lokalitách – dopravních „hot spot“ v Praze. V městských celcích se na výsledném znečištění oxidem dusičitým kromě dopravy podílí teplárny, výtopny, domácí topeniště a průmyslové zdroje (REZZO I) – zejména v ostravskokarvinské oblasti. Oxid dusičitý patří mezi sledované škodliviny i ve vnitřním prostředí budov, sloužících k pobytu lidí, kde se mohou v důsledku provozu neodvětrávaných spalovacích zařízení vyskytovat koncentrace značně vyšší než ve venkovním ovzduší. Úroveň expozice je zde dána hlavně používáním plynu k vaření a vytápění. Ve vnitřním ovzduší mohou být hladiny NO2 (při užívání spotřebičů spalujících plyn) vyšší než 3 200 µg/m3 v periodě několika dnů. Maximální hodinové hodnoty mohou dosahovat 2000 µg/m a při kratších časových periodách byly změřeny koncentrace vyšší (WHO, 2000). Během monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR (SZÚ, 2004) bylo v období červen 2003 až únor 2004 provedeno měření v cca 90 bytech a to u poloviny bytů v netopné sezóně (červen až září) i a druhé poloviny bytů v topné sezóně (listopad – únor) v pěti různých sídlech (Plzeň, Brno, Hradec Králové, Karvinná, Ostrava). U oxidu dusičitého byla průměrná koncentrace zjištěná z 3 hodinového měření ve sledovaných bytech nepřekračuje 20 µg/m3, 95%ní kvantil má hodnotu 45 µg/m3. Toxikologická charakteristika látky: Cestou vstupu NO2 do organismu jsou dýchací cesty. Při inhalaci může být absorbováno 80–90 % NO2, z toho významná část v nosohltanu. Hlavní účinek oxidu dusičitého je dráždivý. Dráždí a ovlivňuje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu respiračních onemocnění (a jejich projevů) a astmatických záchvatů. Expozice oxidu dusičitému je spojena se zvýšením celkové, kardiovaskulární i respirační úmrtnosti a nemocnosti. Působení této škodliviny je ale obtížné oddělit od účinků dalších současně působících látek (zejména prašného aerosolu). Chronické působení může vyvolat vznik chronického zánětu spojivek, nosohltanu a průdušek. Střednědobé a dlouhodobé studie zvířat kromě toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické změny. Marhold (1986) uvádí jako koncentraci znatelnou čichem 5 ppm (tj. 9,4 mg/m3). Databáze HSDB uvádí, že oxid dusičitý zdravý jedinec může detekovat od koncentrace 0,1 ppm – tj. 188 µg/m3, čichový práh (OT - Odor Treshold) = 2,0 mg/ m3. Studie na zvířatech (WHO, 1999), která byla vystavena dlouhodobějšímu působení NO2 3 (několik týdnů) - koncentracím menším než 1880 µg/m (1ppm), prezentovaly řadu efektů: primárně ovlivnění plicních funkcí, ale také dalších orgánů (slezina, játra) a krve. Morfologické změny plicní tkáně byly prokázány při koncentracích od 640 µg/m3 a biochemické změny 3 3 od koncentrace 380 µg/m . Koncentrace NO2 okolo 940 µg/m (0,5 ppm) zvyšují u zvířat po dlouhodobé expozici vnímavost plic vůči bakteriální a virové infekci. Při akutní expozici působí na zdravé osoby jen velmi vysoké koncentrace (1990 µg/m3, > 1000 ppb). U citlivějších lidí (např. astmatiků, pacientů s chronickou obstrukční chorobou plic) se může projevovat respiračními symptomy, ovlivněním plicních funkcí, reaktivity dýchacích 3 cest při nižších koncentracích. Za hodnotu LOAEL se považuje koncentrace 380 – 560 µg/m strana 13 (celkem stran 24)


(0,2 – 0,3 ppm), která u astmatiků při krátkodobé expozici indikuje malou cca 5% změnu plicních funkcí a zvyšuje reaktivitu dýchacích cest (WHO, 2000). WHO (WHO, 2000) byla navržena míra bezpečnosti 50% (na základě statisticky signifikantního nárůstu odezvy zúžení průdušek při koncentraci 190 µg/m3 a metaanalýzy, dle které mohou nastat změny reaktivity dýchacích cest i při koncentraci nižší než 380 µg/m3). Na základě klinických dat a analýz činí směrnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace 3 3 NO2 200 µg/m . (Při koncentraci kolem 400 µg/m již byly malé účinky na plicní funkce u astmatiků pozorovány. Pokud by astmatici byly současně či postupně exponováni oxidu dusičitému a alergenům v ovzduší bude riziko přehnané odezvy alergenům vzrůstat. Při akutní hodinové expozici poloviční koncentraci, než je navržená směrnicová hodnota (100 µg/m3, 50 ppb), nebyly nepříznivé účinky v žádné studii zjištěny. Výsledky některých epidemiologických studií u dětské populace ukazují nárůst respiračních symptomů, délky jejich trvání a snížení plicních funkcí. Ve vnitřním ovzduší domovů s plynovými spotřebiči k vaření, byly nalezeny hladiny maximálních koncentrací NO2 obdobné, jaké byly sledovány v klinických studiích či pokusech se zvířaty. U dětí ve věku 5–12 let dochází podle těchto epidemiologických studií k 20 % nárůstu rizika 3 respiračních obtíží a onemocnění při každém zvýšení expozice o 28 µg/m (dvoutýdenní 3 průměr) při expozici v rozsahu dvoutýdenních průměrů 15–128 µg/m nebo možná vyšší. Není však jasné, zda se zde neprojevují spíše krátkodobá maxima koncentrací nežli dvoutýdenní průměr (nebo pravděpodobně obojí). (U dospělých osob a dětí mladších 2 let nebyla pozorována žádná závislost mezi používaní plynových spotřebičů a změnami plicních funkcí.) Žádná z epidemiologických studií doposud spolehlivě necharakterizovala dlouhodobé (chronické) expozice a působení NO2 na lidské zdraví. Dostupné výsledky dost jasně ukazují vznik respiračních efektů u dětí při dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu průměrné roční koncentrace 50–75 µg/m3 a vyšší. WHO převzalo jako směrnicovou hodnotu průměrnou roční imisní koncentraci 40 µg/m3 z Environmental Health Criteria č. 188 (z r. 1997). V aktualizovaném vydání (WHO, 2005) jsou pro oxid dusičitý publikovány stejné směrné hodnoty (pro hodinovou maximální koncentraci 200 µg/m3, resp. pro roční koncentrace 3 40 µg/m ). BENZEN (benzol, cyklohexatrien) C6H6 (CAS: 71-43-2) Fyzikální údaje: bezbarvá aromatická kapalina Molární hmotnost (kg/kmol): 78,11 (1 mg/m3 = 313 ppm; 1 ppm = 3,19 mg/m3) Bod varu: 80,49; 80,09 °C Bod tání: 5,53 °C -3 Hustota: 894,1; 876,5 kg.m Rozpustnost ve vodě: 1,79 x 103 g/m3 při 25°C; Benzen je přímo uvolňován při nedokonalém spalování pohonných hmot (především u vozidel se zážehovým motorem) a dále vzniká uvolňováním z vyšších aromatických sloučenin. Významným zdrojem expozice ve vnitřním prostředí je tabákový kouř. Průměrné koncentrace benzenu ve volném ovzduší se dle WHO (2000) v městských i venkovských oblastech v Evropě pohybují okolo 1 µg/m3, ojediněle v rozmezí 5–20 µg/m3. Vnitřní i venkovní hladiny benzenu v ovzduší jsou vyšší v blízkosti takových zdrojů emisí jako jsou např. čerpací stanice. Při monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (SZÚ, 2010) se v roce 2009 roční střední hodnota benzenu pohybovala v městských dopravně zatížených



lokalitách v rozmezí 0,9–2 µg/m3 s hodnotou 1,26 µg/m3 na dopravně extrémně zatíženém „hot spot“ v Praze 2 na Legerově ulici. V městských nezatížených lokalitách se roční střední hodnoty 3 pohybovaly okolo 1 µg/m , na pozaďové stanici v Košeticích byla zjištěna hodnota 0,52 µg/m3. Naproti tomu roční střední hodnoty na stanicích v okolí průmyslových zdrojů v Ostravě byly 3 mezi 3,5 až 5,7 µg/m , kde byl na stanici č. 1410 v Ostravě Přívozu shodně s minulými léty překročen imisní limit. Hodnocení výsledků potvrzuje význam největších zdrojů těkavých organických látek a zvláště benzenu do ovzduší – dopravy a průmyslu. Toxikologická charakteristika látky: Do těla benzen proniká především při inhalační, méně při kožní expozici. Benzen má vliv na imunitní systém (včetně poklesu T lymfocytů), snižuje odolnost těla vůči infekci, alergiím. Také má účinky hematotoxické. Ovlivňuje orgány krvetvorby - poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Vzácněji může nepříznivě působit i na játra, ledviny a další orgány. Početné studie demonstrují vztah mezi expozicí benzenu a výskytem různých typů leukémií, rakovinou krvetvorných orgánů. Působení benzenu a eventuelně jeho metabolitů může vést ke vzniku chromozomálních aberací. Dle některých autorů je benzen cítit již od koncentrace 1,5 ppm – tj. 4,79 mg/m3, další uvádí 3 koncentraci 100 ppm – tj. 319 mg/m (Marhold, 1986). Dle databáze HSDB je čichový práh OT (odor treshold) = 4,68 ppm (tj. cca 15 mg/m3). 3

U.S. EPA - databáze IRIS (EPA, 2008) uvádí pro benzen RfC = 0,03 mg/m = 30 µg/m3 pro nekarcinogenní účinky (sledovaným efektem byl úbytek množství lymfocytů). Referenční koncentrace byla odvozena z profesní inhalační studie. ATSDR (Agency for toxic substances and disease registry) stanovila r. 2007 MRL (Minimal Risk Level) pro chronickou inhalační expozici benzenem - nekarcinogenní účinky 0,003 ppm, tj. 9,57 µg/m3 (imunologické efekty). Podle IARC patří do skupiny 1 – látka je karcinogenní pro člověka. Dle U.S. EPA je také klasifikován jako lidský karcinogen (skupina A). Doporučovaná hodnota jednotky rakovinového rizika (UR) dle WHO (2000) pro inhalační -6 -6 expozici je: 6 x 10 = 0,000006 (geometrický průměr z rozsahu hodnot 4,4 – 7,5 x 10 ), sledovaný parametr – leukémie u profesionálně exponovaných pracovníků. Této jednotce 3 odpovídá koncentrace benzenu v úrovni 0,17 µg/m . Dle U.S. EPA (2008) je jednotka karcinogenního rizika pro inhalační expozici (IUR) rovna rozmezí 2,2 – 7,8 x 10-6 (tj. 0,0000022–0,0000078). Přijatelné úrovni rizika (1 x 10-6) odpovídá referenční koncentrace v ovzduší 0,13–0,45 µg/m3. U.S. EPA vychází ze studií Paustenbach a kol. (1993), Crump (1992, 1994) a Crump a Allen (1984). Dle U.S. EPA Risk – Based Concetration Table (EPA, 2010) je pro benzen ve venkovním ovzduší (obytné zóny) uváděna hodnota referenční koncentrace v ovzduší = 0,31 µg/m3, která odpovídá přijatelné úrovni rizika. III. 4. Hodnocení inhalační expozice Hodnocení expozice vychází z rozptylové studie (Skříčková, 2010), resp. výstupů imisního disperzního modelu SYMOS. Pro hodnocení inhalační expozice byly využity zjištěné příspěvky k imisním koncentracím oxidu dusičitého (NO2), prašného aerosolu frakce PM10 a benzenu. Rozptylová studie byla uvažována pro tři varianty: 1. varianta – výstavba, 2. varianta – provoz Obytného souboru Májovková, 3. varianta – kumulace s jinými záměry – provoz + předpokládaná doprava v roce 2015.

Obytného

souboru

Májovková



V posuzované lokalitě je uvažována výstavba záměru „Nové Zelené město – západ“ a „Zahradní restaurace, Sport centrum Hlívová, prodloužení komunikace Hlívová“. Vliv záměru „Nové Zelené město – západ“ na ovzduší (resp. jeho dopravní obslužnost) je zohledněn v modelovém výpočtu ve variantě 3 – kumulace s jinými záměry. Záměr výstavby „Zahradní restaurace“ byl v procesu posuzování vlivů na životní prostředí ukončen z jiných důvodů a v současné době se na základě připomínek dotčených orgánů a veřejnosti pracuje na úpravě jeho kapacit. Z tohoto důvodu nebyl tento záměr zahrnut do kumulace s posuzovaným záměrem. Byly stanoveny charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů pro výšku 1,5 metru (výška dýchací zóny člověka). Dále byly imisní koncentrace (maximální a roční) vypočteny v 8 zvolených referenčních bodech ve stávající obytné zástavbě v okolí záměru a v bodech, které byly umístěny na budoucí objekty. (Zákres referenčních bodů v mapovém podkladu je součástí příloh rozptylové studie.) Hodnoty imisních koncentrací byly vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru, s příspěvky po úhlových krocích 1°. Vypočtené hodnoty maximálních imisních koncentrací škodlivin mohou být dosahovány při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí a slabého větru. S rostoucí rychlostí větru vypočtené koncentrace značně klesají. Za běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace několikanásobně nižší než při inverzích. Imisní situace v zájmové lokalitě není trvale sledována. V kapitole č. III. 2. jsou uvedeny imisní koncentrace posuzovaných škodlivin z reprezentativních monitorovacích stanic a také hodnoty zjištěné pomocí modelu ATEM. Příspěvky k imisním koncentracím pro jednotlivé hodnocené látky v geometrické síti bodů byly vyhodnoceny formou izolinií. Graficky jsou znázorněny v příloze rozptylové studie. Rozsah vypočtených příspěvků k imisním koncentracím oxidu dusičitého, prašného aerosolu frakce PM10 a benzenu v obytné zóně je uveden v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Rozsah vypočtených příspěvků k imisním koncentracím oxidu dusičitého, prašného aerosolu frakce PM10 a benzenu v síti bodů (obytná zóna) 1. - výstavba Faktor

2. - provoz

3. - kumulace cmax

cmax 3 [µg/m ]

cr 3 [µg/m ]

cmax 3 [µg/m ]

cr 3 [µg/m ]

[µg/m ]

3

cr 3 [µg/m ]

PM10

0–0,35

0–0,08

0–0,04

0–0,001

0–1,2

0–0,09

NO2

0–8

0–0,4

0–0,60

0–0,016

0–3,0

0–0,12

Benzen

-

0–0,04

-

0–0,001

-

0–0,015

Vysvětlivky k tabulce: cmax - hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím oxidu dusičitého a benzenu a k 24-hodinovým imisním koncentracím prašného aerosolu frakce PM10 cr - hodnota příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci



Rozsah vypočtených příspěvků hodnocených látek k imisním koncentracím ve zvolených referenčních bodech (mimo síť) – obytných objektech je uveden v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Rozsah vypočtených příspěvků k imisním koncentracím oxidu dusičitého, prašného aerosolu frakce PM10 a benzenu v referenčních bodech 1. - výstavba Faktor

Rozsah

2. - provoz

3. - kumulace cmax

cmax 3 [µg/m ]

cr 3 [µg/m ]

cmax 3 [µg/m ]

cr 3 [µg/m ]

[µg/m ]

cr 3 [µg/m ]

min.

0,129

0,005

0,014

0,0002

0,159

0,002

max.

0,428

0,083

0,076

0,0020

0,999

0,051

min.

3,60

0,037

0,27

0,002

0,93

0,013

max.

9,98

0,459

0,94

0,021

3,95

0,148

min.

0,326

0,0031

0,006

0,0001

0,075

0,0010

max.

1,086

0,0497

0,019

0,0018

0,446

0,0176

3

PM10

NO2

Benzen Vysvětlivky k tabulce: cmax - hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím oxidu dusičitého a benzenu a k 24-hodinovým imisním koncentracím prašného aerosolu frakce PM10 cr - hodnota příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci

III. 5. Charakterizace rizika Škodliviny - imise jsou z venkovního ovzduší přijímány exponovanými jedinci (především inhalačně), pronikají do lidského organismu a část vdechovaných škodlivin se vstřebává jako vnitřní dávka. Pro látky s prahovými účinky je stanovena přípustná koncentrace nepoškozující zdraví. (U těchto látek se uvažuje s existencí prahové úrovně expozice, pod kterou se neočekává významný nežádoucí účinek (vlivem fyziologických adaptačních, detoxikačních a reparačních mechanismů organismu)). Referenční koncentrace je hmotnostní koncentrace látky v ovzduší, která při expozici odpovídající hodnocenému intervalu pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví populace, včetně citlivých podskupin (staří a nemocní lidé, děti apod.). U některých škodlivin (prašný aerosol aj.) nejsou stanoveny referenční koncentrace - pro nízkou toxicitu škodliviny nebo pro nepřesně definovatelné působení na určité systémy. Pro hodnocení zdravotních rizik jsou využívány publikované vztahy, které vychází z epidemiologických studií a vyjadřují závislost mezi koncentrací a výskytem různých zdravotních obtíží. U látek s karcinogenními účinky se předpokládá, že neexistuje prahová úroveň expozice. Každá dávka je spojena s vzestupem pravděpodobnosti vzniku nádorového bujení; nulové riziko je při nulové expozici. Referenční koncentrace pro tyto látky uvádí, jaká koncentrace odpovídá dané pravděpodobnosti navýšení výskytů nádorů.



III. 5. 1. Charakterizace rizika – nekarcinogenního účinku PRAŠNÝ AEROSOL Příspěvky z výstavby posuzovaného obytného komplexu k denní imisní koncentraci prašného aerosolu frakce PM10 by za zhoršených rozptylových podmínek mohly dosahovat hodnot v rozsahu 0–0,35 µg/m3 v obytné zóně, resp. 0,129–0,428 µg/m3 u zvolených obytných objektů (referenčních bodů). U průměrných ročních imisních koncentrací PM10 lze dle rozptylové studie 3 očekávat příspěvky v rozmezí 0 – 0,08 µg/m v obytné zóně, resp. 0,005–0,083 µg/m3 u obytných objektů. Po realizaci záměru by příspěvky k denní imisní koncentraci prašného aerosolu frakce PM10 (včetně započtené kumulace s celkovou dopravou) mohly dosahovat hodnot v rozsahu 0–1,2 µg/m3 v obytné zóně, resp. 0,159–0,999 µg/m3 u referenčních bodů. U průměrných 3 ročních imisních koncentrací PM10 lze předpokládat příspěvky v rozmezí 0–0,09 µg/m v obytné 3 zóně, resp. 0,002–0,051 µg/m u zvolených obytných objektů. V současné době není možné přesně stanovit pro PM10 bezpečnou hranici, při které by již nedocházelo k negativním účinkům na lidské zdraví. WHO (2005) uvedlo pro frakci PM10 přechodné cíle (IT-1, IT-2, IT-3) a směrné hodnoty pro roční a denní koncentrace (AQG). Směrná doporučená roční koncentrace činí 20 µg/m3 a směrná doporučená 24 hodinová koncentrace je 50 µg/m3. Samotné vypočtené denní i roční imisní příspěvky z posuzovaného záměru nepřekračují doporučené roční koncentrace AQG dle WHO. Dle ATEM se imisní pozadí prašného aerosolu frakce PM10 v zájmové lokalitě pohybuje u maximálních denních koncentrací v úrovni 192,51–213,09 µg/m3 a u ročních průměrných koncentrací v rozmezí 21,41–22,75 µg/m3. Po připočtení pozadí ke zjištěným imisním příspěvkům budou celkové koncentrace překračovat doporučené směrné hodnoty dle WHO. K tomuto je třeba uvést, že tyto pozaďové hodnoty samy překračují směrnou koncentraci. S výkyvy denních průměrných koncentrací prašného aerosolu je spojeno nepříznivé ovlivňování respirační nemocnosti a úmrtnosti exponovaných obyvatel (a to zejména citlivých skupin populace – děti, starší osoby a jedinci s onemocněním dýchacích cest). Vzhledem k závažnosti uvedených účinků je nutné (zejména během výstavby) minimalizovat imisní příspěvek důsledným dodržováním možných opatření ke snížení prašnosti a zaměřit se také na snižování sekundární prašnosti. Pro orientační posouzení možných negativních vlivů na zdraví obyvatel v souvislosti se znečištěním ovzduší prašným aerosolem byly využity vztahy mezi expozicí a účinkem vyjádřeným průměrným výskytem vybraných zdravotních ukazatelů (Hurley, 2005; WHO, 2006) Pro odhad rizika dlouhodobé expozice suspendovaným částicím se u celkové úmrtnosti dospělých osob (nad 30 let) předpokládá její zvýšení o 6 % spojené se změnou koncentrace 3 prašného aerosolu frakce PM2,5 o 10 µg/m . Platnost vztahu je uvedena pro změny imisní zátěže z antropogenních emisních zdrojů, tedy hodnoty nad přírodním pozadím. Další vztahy vyjadřují počet případů, událostí nebo dnů za jeden rok na určitý počet obyvatel dané věkové skupiny odpovídající 10 µg/m3 průměrné roční koncentrace prašného aerosolu frakce PM10: −

26,5 nových případů chronické bronchitis na 100 000 exponovaných obyvatel věku ≥ 27 let,

−

4,34 akutních hospitalizací pro srdeční onemocnění na 100 000 exponovaných osob celé populace, strana 18 (celkem stran 24)


−

7,03 akutních hospitalizací pro respirační potíže na 100 000 exponovaných osob celé populace,

−

180 dní s léčbou (užívání léků na rozšíření průdušek) u dětí s astmatem na 1000 dětí věku 5–14 let (předpoklad 15 % dětí se léčí s astmatem),

−

912 dní s léčbou (užívání léků na rozšíření průdušek) u dospělých s astmatem na 1000 osob věku ≥ 20 let (předpoklad 4,5 % dospělých se léčí s astmatem),

−

1,86 dní s respiračními příznaky na 1 dítě ve věku 5–14 let,

−

1,3 dne s respiračními příznaky u dospělých s chronickým respiračním onemocněním na 1 dospělého člověka (předpoklad 30 % z dospělé populace má respirační problémy).

V tabulce č. 2 je vyjádřen výskyt vybraných zdravotních ukazatelů v závislosti na předpokládané úrovni pozadí v zájmové lokalitě a nejvyšším zjištěném imisním příspěvku po realizaci bytového komplexu (včetně započítané kumulace s celkovou dopravou v lokalitě). Bylo uvažováno, že obyvatelstvo bude exponováno nejvyššímu ročnímu imisnímu příspěvku (dle výpočtů rozptylové studie). Ukazatele jsou uvedeny za jeden rok. Při výpočtech byla 3 odečtena hodnota 10 µg/m (předpokládané přírodní pozadí prašného aerosolu frakce PM10). Na základě velikosti obytných prostor bylo v zájmové lokalitě „Nové Pitkovice“ pro stávající situaci odhadnuto cca 1509 obyvatel a po realizaci záměru celkem 2 879 osob. Věkové složení obyvatelstva zájmové lokality bylo stanoveno na základě dat Českého statistického úřadu pro Prahu (stav k 31.12. 2009): věková skupina 5–14 let tvoří cca 7,2 % populace, osoby 20 a víceleté - 82,9 % a osoby ve věku 27 a více let - 73,3 % populace. Tabulka č. 2: Hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší imisemi PM10 Průměrná roční koncentrace PM10 Ukazatele nemocnosti

imisní pozadí

3

(21,41–22,75 µg/m )

pozadí+příspěvek 3

(21,5–22,84 µg/m )

1509 osob

1509 osob

2879 osob

Hospitalizace pro srdeční onemocnění (celá populace)

〈1

〈1

〈1

Hospitalizace pro respirační onemocnění (celá populace)

〈1

〈1

〈1

Nové případy chronické bronchitis (osoby 27 a více let)

〈1

〈1

〈1

58–66

59–66

113–126

Počet dní s příznaky u chronických nemocných (20 a více let)

563–638

563–638

1074–1217

Počet dní s respiračními příznaky u dětí (5–14 let)

231–259

233–261

443–495

Počet dní s léčbou u astmatických dětí (5–14 let)

3–4

3–4

6–7

Počet dní s léčbou u astmatiků (osoby 20 a více let)



Z teoretických výpočtů (tabulka č. 2), resp. z porovnání výstupů dvou sloupců prezentujících výpočet pro populaci o celkovém počtu 1509 osob, je patrný vliv realizace záměru (včetně kumulace dopravy v lokalitě) na výskyt vybraných ukazatelů nemocnosti. Průměrný roční příspěvek z bytového komplexu a celkové dopravy v lokalitě by neměl změnit výsledné zdravotní riziko související s celkovým imisním znečištěním ovzduší prašným aerosolem frakce PM10. Minimální nárůst v řádu 2 dnů je patrný pouze u ukazatele počtu dnů s respiračními příznaky u dětí. Dále je v tabulce proveden i výpočet pro populaci o celkovém počtu 2879 osob. Nárůst počtu obyvatel lze v lokalitě „Nové Pitkovice“ očekávat v souvislosti s užíváním posuzovaného obytného komplexu. Výstup informuje o celkovém předpokládaném stavu z hlediska vybraných ukazatelů nemocnosti. Není však příliš vhodný pro porovnání se stávajícím stavem z důvodu, že vyšší nárůsty výskytu ukazatelů jsou vyvolány zvětšením velikostí populace žijící v posuzované lokalitě. OXID DUSIČITÝ NO2 Příspěvky z výstavby posuzovaného obytného komplexu k hodinové imisní koncentraci oxidu dusičitého by za zhoršených rozptylových podmínek mohly dosahovat hodnot v rozsahu 0–8 µg/m3 v obytné zóně, resp. 3,60–9,98 µg/m3 u zvolených obytných objektů (referenčních bodů). U průměrných ročních imisních koncentrací NO2 lze dle rozptylové studie očekávat příspěvky v rozmezí 0–0,4 µg/m3 v obytné zóně, resp. 0,037–0,459 µg/m3 u modelových obytných objektů. Po realizaci záměru by příspěvky (včetně započtené kumulace s celkovou dopravou) k hodinové imisní koncentraci NO2 mohly dosahovat v referenčních bodech hodnot v rozsahu 0–3 µg/m3 v obytné zóně, resp. 0,93–3,95 µg/m3 u modelových obytných objektů. Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím je možné předpokládat v rozmezí 0–0,12 µg/m3 v obytné zóně, resp. 0,013–0,148 µg/m3 u modelových obytných objektů. Dle ATEM se imisní pozadí oxidu dusičitého v zájmové lokalitě pohybuje u maximálních hodinových koncentrací v rozsahu 46,86–57,56 µg/m3 a u ročních průměrných koncentrací v rozmezí 14,249–15,116 µg/m3. Z výsledků epidemiologických studií, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, vyplývá, že se akutní účinky v podobě ovlivnění plicních funkcí a zvýšení reaktivity dýchacích cest projevují u zdravých osob při koncentraci nad 1990 µg/m3. U astmatiků byl pozorován vliv na plicní funkce při koncentracích 365–565 µg/m3. Při součtu příspěvku záměru a úrovně znečištění (pozadí) jsou hodnoty nižší než koncentrace při kterých byly pozorovány účinky na zdraví exponovaných osob. WHO pro oxid dusičitý stanovila směrné hodnoty - pro hodinovou maximální koncentraci 200 µg/m3. U chronického účinku není možné jednoznačně stanovit úroveň koncentrace, která by při dlouhodobé expozici neměla prokazatelný nepříznivý účinek na zdraví, WHO uvádí směrnou hodnotu pro roční koncentraci 40 µg/m3. Zjištěné imisní příspěvky (ani při započítání pozadí) nepřekračují tyto doporučené hodnoty koncentrací. III. 5. 2. Charakterizace rizika – karcinogenního účinku S benzenem je spojeno potenciální riziko karcinogenního působení - patří mezi prokázané karcinogeny. Dále je provedena charakterizace rizika z hlediska jeho karcinogenního účinku.



BENZEN Příspěvky z výstavby posuzovaného obytného komplexu k průměrným ročním imisním 3 koncentracím benzenu lze dle rozptylové studie očekávat v rozmezí 0 – 0,04 µg/m v obytné 3 zóně, resp. 0,0031 – 0,0497 µg/m v referenčních bodech. Po realizaci záměru by příspěvky (včetně započtené kumulace s celkovou dopravou) k průměrným ročním imisním koncentracím benzenu mohly dosahovat v referenčních bodech 3 hodnot v rozsahu 0 – 0,015 µg/m3 v obytné zóně, resp. 0,0010 – 0,0176 µg/m u modelových obytných objektů. Dle ATEM se imisní pozadí benzenu v zájmové lokalitě pohybuje u ročních průměrných koncentrací v rozmezí 0,276 – 0,381 µg/m3. -6 3 Úrovni rizika 1 x 10 odpovídá referenční koncentrace benzenu v ovzduší v úrovni 0,17 µg/m 3 (WHO, 2000), resp. 0,13 – 0,45 µg/m (US EPA, 2008).

Pro zhodnocení míry rizika karcinogenního účinku benzenu je v následující tabulce uvedena míra pravděpodobnosti zvýšení výskytu karcinomů nad běžný výskyt v populaci – Individual Lifetime Cancer Risk (ILCR). Pravděpodobnost vychází ze vztahu ILCR = Cr x IUR. Cr je zjištěná roční průměrná koncentrace škodliviny v obytné zástavbě (resp. nejvyšší hodnota průměrné roční koncentrace benzenu zjištěná modelovým výpočtem rozptylové studie). IUR je jednotka karcinogenního rizika – inhalační, která udává horní hranici zvýšeného celoživotního rizika rakoviny u jednotlivce při celoživotní koncentraci 1 µg/m3. Pro výpočet byla = 6.10-6 (WHO, 2000).

použita

IUR

stanovená

Světovou

zdravotnickou

organizací

V případě hodnocení karcinogenního účinku se využívá odhad celoživotně působící průměrné koncentrace, pro výpočet proto byly využity imisní příspěvky očekávané po realizaci obytného komplexu (se započítanou kumulací celkové dopravy v lokalitě). Etapa výstavby záměru představuje relativně krátkodobou expozici. Tabulka č. 3: Hodnocení rizika příspěvku benzenu (inhalační expozice) Cr 3 [µg/m ]

ILCR

Imisní pozadí

0,276 – 0,381

1,66.10 - 2,29.10

Stav při provozu záměru včetně kumulace nejvyšší příspěvek + pozadí

0,018 + 0,381

2,39.10

Vypočtený příspěvek při provozu záměru

0,001 - 0,018

BENZEN

-6

-6

-6

-9

6.10

-7

- 1,08.10

Vysvětlivky: Cr – hodnota roční imisní koncentrace ILCR - míra pravděpodobnosti zvýšení výskytu karcinomů nad běžný výskyt v populaci

Při rozsahu imisní pozaďové koncentrace dle ATEM (tj. 0,276 – 0,381 µg/m3), by byl příspěvek individuálního celoživotního rizika 1,66.10-6 - 2,29.10-6 – tzn. že expozice uvedené celkové imisní koncentraci může přispět ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění přibližně o cca 2 případy na milión celoživotně exponovaných osob. Tato hodnota ILCR je řádově na přijatelné úrovní rizika 10-6 (tj. 1 - 9 případů nádorového onemocnění při celoživotní expozici na milion exponovaných osob). Dle výpočtu se tato míra pravděpodobnosti realizací bytového komplexu nezmění. strana 21 (celkem stran 24)


Zjištěné ILCR pouze pro samotný příspěvek benzenu po realizaci bytového komplexu (včetně kumulace s celkovou dopravou) bude o 1 - 3 řády nižší než je přijatelná úroveň rizika (10-6). Zhodnocení Zjištěné příspěvky k denní imisní koncentraci prašného aerosolu frakce PM10 by mohly za zhoršených rozptylových podmínek v obytné zóně dosahovat hodnot v rozsahu 0,13–0,43 µg/m3 (v období výstavby), resp. do 1,2 µg/m3 po realizaci záměru (včetně kumulace s dopravou v lokalitě). Roční imisní příspěvky prašného aerosolu frakce PM10 jsou nízké, dle výpočtu se pohybují nejvýše v řádu tisícin až setin µg/m3 (při výstavbě i po realizaci bytového komplexu). Samotné vypočtené denní i roční imisní příspěvky jsou nižší než hodnoty směrných koncentrací 3 dle WHO: pro 24 hodin = 50 µg/m3, roční průměr = 20 µg/m . V případě vyhodnocení celkové předpokládané imisní zátěže (včetně pozadí) jsou tyto směrné hodnoty překročeny. S výkyvy denních průměrných koncentrací prašného aerosolu je spojeno nepříznivé ovlivňování respirační nemocnosti a úmrtnosti exponovaných obyvatel, zejména citlivých skupin populace. Proto je nutné (zvláště během výstavby) minimalizovat imisní příspěvek důsledným dodržováním možných opatření ke snížení prašnosti a zaměřit se také na snižování sekundární prašnosti. Dále byl vyhodnocen výskyt vybraných zdravotních ukazatelů v závislosti na nejvyšší předpokládané roční imisní zátěži prašným aerosolem frakce PM10 v zájmové lokalitě. Z provedeného výpočtu vyplývá, že roční imisní příspěvek z bytového komplexu (včetně kumulace s celkovou dopravou v lokalitě) by neměl významněji změnit výsledné zdravotní riziko související s celkovým imisním znečištěním ovzduší prašným aerosolem. Příspěvky k hodinové imisní koncentraci oxidu dusičitého by mohly za zhoršených rozptylových podmínek dosahovat hodnot v rozsahu 3,6–9,98 µg/m3 (při výstavbě bytového komplexu), resp. 0,93–3,95 µg/m3 po realizaci záměru (včetně kumulace s dopravou v lokalitě). 3 Vypočítané roční imisní příspěvky oxidu dusičitého se pohybují v řádu setin až desetin µg/m (při výstavbě i po realizaci bytového komplexu). Zjištěné imisní příspěvky i při započítání předpokládaného pozadí nepřekračují doporučenou 3 směrnou hodnotu dle WHO pro hodinovou maximální koncentraci (200 µg/m ) ani pro roční 3 koncentraci (40 µg/m ). Vypočtené roční imisní příspěvky oxidu dusičitého a prašného aerosolu frakce PM10 při provozu záměru jsou vzhledem k předpokládané celkové imisní situaci nízké a nepředstavují tak významnější zvýšení zdravotních rizik u exponovaných osob. S benzenem je spojeno riziko karcinogenního působení, proto byla provedena charakterizace rizika této látky z hlediska jejího karcinogenního účinku. Z teoretického výpočtu míry pravděpodobnosti zvýšení výskytu karcinomů nad běžný výskyt v populaci (tzv. ILCR) pro inhalační expozici benzenu vyplývá, že při předpokládané imisní pozaďové koncentraci, by příspěvek individuálního celoživotního rizika činil 2 případy na milión celoživotně exponovaných osob – což je v rozmezí úrovně přijatelného rizika. Dle výpočtu se tato míra pravděpodobnosti zprovozněním posuzovaného záměru nezmění. ILCR pouze pro samotný zjištěné příspěvky po realizaci obytného komplexu budou o 1–3 řády nižší než je -6 doporučená úroveň přijatelného rizika (10 ). Hodnocení je platné pro situaci charakterizovanou výše popsanými výstupy modelových výpočtů rozptylové studie.



Nejistoty Každé hodnocení zdravotních rizik je do určité míry zatíženo nejistotami, které vyplývají z použitých dat a postupů. Tyto nejistoty je třeba mít na vědomí při dalším používání výsledků hodnocení. Hlavními zdroji nejistot v hodnoceném případě jsou: − Absence dat o stávajícím imisním pozadí v dotčené lokalitě: do výpočtu byly zahrnuty i hodnoty imisního pozadí (průměrné roční koncentrace) zjištěné na monitorovacích stanicích - tyto imisní hodnoty nemusí vystihovat přesně reálnou situaci v posuzované lokalitě. −

− − − −

−

Pro hodnocení expozice byly použity nejvyšší hodnoty imisních příspěvků hodnocených látek z provozu záměru a byla uvažována nepřetržitá expozice obyvatelstva těmto imisním koncentracím, čímž dochází k nadhodnocení reálného rizika. Na druhé straně nebyl uvažován vliv pobytu osob v jiných prostředích – např. na pracovišti (zejména při práci v riziku) apod. Omezení disperzního modelu SYMOS, kvalita dat do modelu vstupujících, meteorologické údaje a jejich platností pro modelované území atd. Absence bližších informací o exponované populaci (citlivé skupiny populace a jejich velikost, doba trávená v obytné zóně a jiné aktivity v zájmovém území). Vzhledem k rozsahu záměru, resp. trasám navazující dopravy nelze přesně vyčíslit počty exponovaných osob. Vyhodnocení rizika karcinogenního účinku s využitím jednotky karcinogenního rizika: jednotka karcinogenního rizika pro benzen byla odvozená z epidemiologické studie profesionálně exponovaných osob; vycházelo se z obecné hypotézy, že neexistuje prahová hodnota, pod níž by bylo riziko rakoviny nulové; pro extrapolaci dat z této studie do oblasti expozičních koncentrací byl použit lineární model, který vede k nadhodnocení skutečného rizika hodnocených látek. Použitá data o účincích látek, tj. nejistoty experimentálně získaných dat, výsledků epidemiologických studií, chyb při stanovení doporučených – referenčních hodnot atd.

Byl hodnocen očekávaný běžný provoz záměru, nebyly hodnoceny nestandardní situace a havarijní stavy.

IV. OSTATNÍ VLIVY A FAKTORY Stavba objektů bude organizačně zabezpečena způsobem, který bude omezovat narušení faktorů pohody - v nočních hodinách nebude výstavba realizována, veškerá přeprava stavebních materiálů a stavebních odpadů bude uskutečňována pouze v denní době. Vybudování komplexu bude vytvořena residenční lokalita k trvalému bydlení. Přínosem záměru je zvýšení nabídky obytných prostor a možnosti parkování.



V. POUŽITÁ LITERATURA, PRAMENY EPA (2008): Integrated Risk Information System (IRIS): Benzene, Last updated October 2008. EPA (2010): The Risk Assessment: EPA Region III RBC Table May 2010. EPA, 2010. Hurley F. et al. (2005): Methodology for the cost-benefit analysis for CAFE. Volume2 – Health Impact Assessment, European Commision, 2005. Marhold, J. (1980): Přehled průmyslové toxikologie. Anorganické látky. Avicenum, Praha 1980. Marhold, J. (1986): Přehled průmyslové toxikologie. Organické látky. Avicenum, Praha 1986. MŽP (2009): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na zaklade dat za rok 2007. Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XIX, částka 2/2009. Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Skříčková, M. (2010): Rozptylová studie (arch. č. 207/10). Obytný komplex Pitkovice Májovková. EMPLA AG spol. s r.o., Hradec Králové, 2010. SZÚ Praha (1993): Příloha č.1/1993 k Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. Praha, květen 1993. SZÚ, (2004): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2003. SZÚ, Praha červenec 2004. SZÚ, (2010): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2009. SZÚ, Praha srpen 2010. Volf, J. (2002): Metodiky hodnocení zdravotních rizik v hygienické službě. Ostravská Univerzita, Ostrava 2002. WHO (1999): Guidelines for Air Quality (Směrnice WHO pro kvalitu ovzduší v Evropě), Geneva 1999. WHO (2000): Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen, 2000. WHO (2005): WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Summary of risk assessment, global update 2005, Copenhagen, 2005. WHO (2006): Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution, Regional Office for Europe, 2006. Ostatní prameny - databáze: ATSDR (Agency for toxic subtances and disease registry) – MRLs for Hazardeous Substances [online]. (http://www.atsdr.cdc.gov) Český statistický úřad [online]. Počet obyvatel v obcích České republiky. Věkové složení obyvatel. (http://www.czso.cz) Český hydrometeorologický úřad [online]. Tabelární ročenka 2009 (http://www.chmu.cz) IARC Monographs Database on Carcinogenic Risk to Humans [online]. (http://iarc.fr) IRIS, Integrated Risk Information Systém. U.S. Environmental Protection Agency, U.S. EPA [online]. (http://www.epa.gov/iris) ITER: International Toxicity Estimates for risk. [online]. (http://www.tera.org)


„Obytný soubor Májovková Praha Pitkovice“ – Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví, 21/Ing.DP/2010

Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví – autorizovaný protokol „Obytný soubor Májovková Praha Pitkovice“

Zpracovatel:

Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009

Spolupráce:

Ing. Tomáš Hellmuth,CSc.

Ústí nad Orlicí, září 2010

Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti č.3/2009

počet stran 1/31


Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví – autorizovaný protokol „Obytný soubor Májovková Praha Pitkovice“

Objednatel:

EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové IČ: 25996240 DIČ: CZ25996240

Smluvní vztah na základě: objednávka č. 417/04/10 ze dne 26.8.2010 Zadání:

září 2010

Zpracováno: září 2010

Zpracovatel: Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 Spolupráce:

Ing. Tomáš Hellmuth,CSc.

Bez písemného souhlasu autorizované osoby nelze tento autorizovaný protokol reprodukovat jinak než celý.


počet stran 2/31


Obsah: 1. Úvod, zadání a podklady 2. Identifikace a charakterizace nebezpečnosti 3. Hodnocení expozice 4. Charakterizace rizika 5. Analýza nejistot 6. Shrnutí výsledků, závěr 7. Literatura 8. Příloha


počet stran 3/31


1. Úvod, zadání a podklady 1.1. Úvod Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví (hodnocení zdravotních rizik expozice hluku) z provozu stacionárních zdrojů a ze silniční dopravy vyvolané navrhovaným novým obytným souborem Májovková v Praze 22 - Pitkovicích bylo zadáno zpracovateli na základě objednávky firmy EMPLA AG spol. s r.o., Hradec Králové (dále jen „objednavatel“), jako podklad pro posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu stavby na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

1.2. Zadání Firma CENTRAL GROUP a.s. má záměr v lokalitě Praha 22 – Pitkovice zrealizovat výstavbu obytného souboru Májovková. Objednavatel proto požaduje vypracování posouzení vlivu na veřejné zdraví – hodnocení zdravotních rizik, která by mohla vyplývat z realizace projektovaného záměru, tj. výstavby 7 bytových domů se 159 bytovými jednotkami (dále také „bj“) a 298 rodinných domů (dále také „RD“) se 298 bj. Hluk z výstavby nebyl z hlediska zdravotních rizik hodnocen, protože se z hlediska posouzení vlivů jedná o krátkodobou expozici hluku, pro jejíž zhodnocení nejsou zatím k dispozici dostatečné odborné podklady. Hluk z provozu předpokládaných stacionárních zdrojů zpracovatel této expertízy vyhodnotil jako zanedbatelný, a proto jej dále nehodnotí. Předmětem posouzení jsou tedy celkem tři stavy (tři varianty) akustické situace, resp. hlukové zátěže obyvatel, označené jako:   

varianta V0s = současný stav, tj. expozice stávající zástavby, resp. osob ve stávající zástavbě varianta V1s = výhledový stav rok 2013 po realizaci nové výstavby, expozice osob ve stávající zástavbě varianta V1c = výhledový stav rok 2013 po realizaci nové výstavby, expozice všech osob, tj. ve stávající zástavbě i nově navrhované zástavbě

Kumulace s jinými záměry se nepředpokládá.

1.3. Podklady Pro zpracování posouzení zdravotních rizik byly objednavatelem poskytnuty následující podklady: -

Hluková studie záměru,EMPLA AG spol. s r.o.,Mgr. Svoboda, srpen 2010 Výpis z dokumentace pro územní řízení, květen 2010 Mapové podklady Demografické údaje


počet stran 4/31


1.4. Popis zdrojů hluku Záměrem investora je výstavba „Obytného souboru Májovková“ v Praze 22 - Pitkovice“, který bude sestávat z bytových domů, komunikací a inženýrských sítí. Obytný soubor obsahuje 7 bytových domů (a - g) s 159 bytovými jednotkami a 298 rodinných domů, každý o jedné bytové jednotce. Lokalita záměru je situována na jižní okraj Pitkovic, přičemž bezprostředně navazuje na stávající novostavby bytových a rodinných domů. Zájmové území je obecně ploché, bez výrazných morfologickými stupňů s nadmořskou výškou okolo 290 m n. m. Dopravně bude záměr napojen na stávající síť komunikací prodloužením komunikací vedoucích ulicemi Májovková, Kozáková, Smržová a Čirůvková. Současně je počítáno s připojením na komunikaci III/0311 ve směru na Česlice. Parkování u BD bude zajištěno na venkovních parkovištích umístěných do blízkosti bytových domů. Parkování obyvatel RD bude na pozemku u každého RD. Současně se podél komunikací nacházejí podélná parkovací stání pro návštěvy.

-

Na posuzovaném záměru lze vyspecifikovat níže uvedené zdroje hluku: dopravní hluk vyvolaný dopravní obslužností záměru (obyvatelé a návštěvníci) stacionární zdroje hluku (vyústky větrání, plynové kotelny, radiální ventilátory)

V současnosti je dominantním zdrojem hluku v posuzované lokalitě dopravní hluk ze silniční dopravy na silnici vedoucí ulicí K Dálnici a dalších místních komunikací. Hluk ze stacionárních zdrojů hluku je jednoznačně minoritní.

1.5. Hodnocení zdravotních rizik (Health risk assessment) Z § 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů vyplývá následující vymezení pojmů: 1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. 2) Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. 3) Hodnocením zdravotních rizik (posouzení vlivu na veřejné zdraví) je posouzení míry závažnosti zátěže populace, vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví je zpracováno dle některých, dosud platných částí autorizačního návodu AN 15/04, k hodnocení zdravotního rizika hluku, verze 2, vydaného Státním zdravotním ústavem v lednu roku 2007 [1] a zejména dalších dostupných odborných podkladů (viz kapitola 7.Literatura).


počet stran 5/31


Proces hodnocení rizik (Risk Assessment) probíhá ve 4 krocích : 1. Identifikace nebezpečnosti –zjišťování jakým způsobem a za jakých podmínek může dané agens nepříznivě ovlivnit lidské zdraví 2. Charakterizace nebezpečnosti – určení vztahu mezi dávkou a účinkem (odpovědí organismu) – kvantitativní popis vztahů mezi dávkou a rozsahem poškození, škodlivého účinku. 3. Hodnocení expozice – na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, resp. podmínky expozice, její intenzita, velikost, četnost. 4. Charakterizace rizika – integrace (syntéza) dat získaných v předchozích krocích, jejíž účelem je kvantitativní vyjádření míry reálného zdravotního rizika v posuzované situaci.

2. Identifikace a charakterizace nebezpečnosti 2.1. Zvuk a hluk Zvuky jsou přirozeným průvodním projevem přírodních dějů a životní aktivity. Jsou přirozenou součástí životního prostředí člověka a mají pro něj velký význam, protože sluchem člověk přijímá významný podíl informací o svém prostředí. Zvuk je pro člověka důležitým poplašným (výstražným) a varovným signálem, varuje před nebezpečím, podněcuje aktivitu jeho nervového systému, patří k základním komunikačním prostředkům. Zvuk může být uklidňující i dráždivý, může vyvolat radost a ve formě hudby může přinést estetické zážitky. Zvuk a sluch tedy hrají významnou roli v individuální a společenské adaptaci člověka na prostředí. Sluch je smysl, který je v pohotovosti 24 hodin denně. Nelze ho „vypnout“. Člověk je jeho prostřednictvím schopen rozlišit zdroj zvuku a jeho lokalizaci v prostoru. Zvuky, které jsou způsobovány zdroji nezávislými na jednotlivci a jsou příliš silné, příliš časté nebo působí v nevhodné situaci a době, však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto nechtěné zvuky, které ruší, obtěžují nebo mají dokonce škodlivé účinky, nazývají hlukem, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné považovat hluk za bezprahově působící škodlivý faktor. Z těchto důvodů je hluk označován jako nechtěný zvuk, jehož účinek závisí na jeho intenzitě, časové historii a vlnové délce. U každého člověka existuje určitý stupeň tolerance k rušivému účinku hluku.

2.2. Základní deskriptory 2.2.1. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T Ekvivalentní hladina akustického tlaku Leq,T je určena vztahem

 pt   = 10 log (1/T)    dt  [dB], p0  0  2

T

Leq,T popřípadě

T

Leq,T = 10 log (1/T)



0,1 L(t)

10

dt

[dB],

0


počet stran 6/31


kde p (t) L(t) T

je okamžitý akustický tlak v v Pa, je okamžitá hladina akustického tlaku v dB, je doba, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje.

Pro vyjádření vlivu na zdraví se při vyjadřování akustického tlaku, expozice hluku a jeho hladin používá frekvenční vážení filtry A a C dle IEC 651 a G dle ČSN ISO 7196. Použité vážení se musí použít v označení veličiny, např.: L pA , L pAmax , L pC peak, L Aeq,T , L CE . Ekvivalentní hladina akustického tlaku tedy reprezentuje průměrnou akustickou energii v daném časovém intervalu.

2.2.2. Dlouhodobá ekvivalentní hladina akustického tlaku A, Ldvn [dB]

kde Ld Lv Ln

je A-vážená dlouhodobá průměrná hladina akustického tlaku podle ISO 1996-2, stanovená po celou denní dobu roku je A-vážená dlouhodobá průměrná hladina akustického tlaku podle ISO 1996-2, stanovená po celou večerní dobu roku je A-vážená dlouhodobá průměrná hladina akustického tlaku podle ISO 1996-2, stanovená po celou noční dobu roku

a kde den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imisi hluku a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky V případě neznalosti akustické situace ve večerních hodinách se používá zjednodušená veličina Ldn definovaná vztahem:

[dB]

Hladina Ldvn resp. Ldn je dle [13] hlukovým ukazatelem (deskriptorem) pro celodenní obtěžování hlukem. Korekce +5 dB k Lv a +10 dB k Ln jsou „penalizací“, tedy odstupňovaným zvýrazněním významu večerní a noční doby pro fenomén obtěžování hlukem. Hladina Ln je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku.


počet stran 7/31


2.3. Vliv hluku na zdraví Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení. Obecně je možné přijmout tzv. Lehmanovo schéma účinků: Hladina akustického tlaku A, LA: > 120 dB nebezpečí poškození buněk a tkání > 90 dB nebezpečí pro sluchový orgán > 60 až 65 dB nebezpečí pro vegetativní systém > 30 dB nebezpečí pro nervový systém a psychiku

Negativní účinky hluku můžeme rozdělit na: SPECIFICKÉ (auditivní) - s účinkem na sluchový orgán, kdy při expozici hladině akustického tlaku A od 120 - 130 dB dochází k poškození bubínku a převodních kůstek, při mnohaleté expozici LAeq,T nad 85 dB k poškození vnitřního ucha. NESPECIFICKÉ (extraauditivní, mimosluchové, systémové) - s účinkem na různé funkce organismu. Reakce vegetativního a hormonálního systému. Dále pak na

AKUTNÍ ÚČINKY (stres a tomu odpovídající obrana organismu):      

poškození sluchového aparátu zvýšení krevního tlaku zrychlení tepové frekvence stažení periferních cév zvýšení hladiny adrenalinu vliv na psychiku - únava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota

 

snížení výkonnosti, paměti a pozornosti úlekové reakce

CHRONICKÉ ÚČINKY (tzv. civilizační choroby): -

fixování akutních účinků ztráta sluchu resp. sluchové ztráty vznik hypertenze poškození srdce, infarkt myokardu snížení imunitních schopností organismu pocity únavy nepříznivé ovlivnění spánku, nespavost

Nespecifické účinky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahový škodlivý faktor, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Zahrnují ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace. Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativně ovlivňuje odpočinek organismu a tím i jeho výkonnost.


počet stran 8/31


Na současném stupni poznání je za dostatečně prokázané považováno poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního a imunitního systému a negativní poruchy spánku. Neprokázané, tj. omezené důkazy jsou např. u vlivu na hormonální systém, biochemické funkce, fetální vývoj, mentální zdraví. Při doporučení limitních hodnot hluku v životním (mimopracovním) prostředí Světová zdravotnická organizace (dále „WHO“) vychází ze současných poznatků o negativním účinku hluku na rušení spánku v noční době, na řečovou komunikaci, obtěžování, pocity nepohody a rozmrzelosti [2]. Dle uvedeného dokumentu WHO a dalších odborných zdrojů lze současné poznatky o nepříznivých účincích hluku na lidské zdraví charakterizovat a rozdělit následovně:

2.3.1. Poškození sluchového aparátu Je prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši LAeq,T a době trvání expozice. Riziko poškození však existuje i v případě hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95% exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí při LAeq, 24 hod = 70 dB. Nelze však vyloučit, že při této úrovni hlukové expozice může dojít k mírnému poškození sluchu u citlivých skupin populace (děti, osoby exponované dalším noxám např. vibracím, chemickým škodlivinám, apod.). Je také známo, že zvýšená hladina hluku v komunálním prostředí přispívá k rozvoji sluchových poruch u osob exponovaných hladinám hluku v pracovním prostředí (profesionální expozice rizikovým hladinám hluku) [3]. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním (komunálním) prostředí se můžeme setkat jen ve velmi specifických případech např. u lidí žijících v blízkosti frekventovaných letišť (velká mezinárodní nebo vojenská letiště) nebo velmi rušných komunikacích (silně pojížděné průtahy sídel s převažující těžkou nákladní dopravou). Nezanedbatelně mohou zvyšovat expozici hlukem volnočasové aktivity: nedostatečná ochrana sluchu při návštěvě střelnic, návštěvy automobilových závodů, ale i ohňostrojů a rekonstrukcí historických bitev s použitím palných zbraní. Závažné důsledky může mít dlouhodobý a často opakovaný poslech velmi hlasité reprodukované hudby ze sluchátek a poslech elektroakusticky zesilované hudby na koncertech či diskotékách. Tato expozice je pravděpodobná zejména u mládeže. WHO doporučuje návštěvy diskoték pro tuto kategorii max. 4x za rok po dobu max. 4 hodin [2]. V tomto konkrétním případě nebude předpokládaná expozice obyvatel realizací záměru v zájmové lokalitě dosahovat takových hodnot LAeq,T, aby k poškození sluchového aparátu mohlo dojít.

2.3.2. Vysoký krevní tlak-hypertenze (dále jen „HT“) Podle kritérií WHO je za: - optimální krevní tlak považována hodnota systolického tlaku < 120 a diastolického tlaku ≤ 80 mm Hg (120/80), - normotenzi považována hodnota systolického tlaku ≤ 130 a diastolického tlaku < 85 mm Hg (130/85), - vyšší normální tlak 130-139/85 -90mm Hg, - mírnou hypertenzi tlak 140-159/90-99 mm Hg, - středně závažnou hypertenzi tlak 160-179/100-109 mm Hg, - těžkou hypertenzi tlak nad 180/110 mm Hg.


počet stran 9/31


Hypertenze je důležitý rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Proto i malé příspěvky rizika způsobené faktory prostředí mohou mít velký dopad na veřejné zdraví. Studie HYENA [14] prokázala významný vztah mezi expozicí a odezvou mezi hodnotami hlukového deskriptoru LAeq,8h pro letecký hluk, průměrnou expozicí silničního hluku vyjádřenou hlukovým deskriptorem LAeq,16h a rizikem hypertenze. HYENA je první studie, která zkoumá dopad hluku ze silniční a letecké dopravy na krevní tlak exponovaných obyvatel v blízkosti velkých letišť. Efekty hlukové expozice na následně měřením zjištěné zvýšení krevního tlaku byly jasně prokázány. Hluk zde funguje jako stresor, který vyvolá akutní zvýšení krevního tlaku během několika sekund až minut. Hypertenze je tedy důležitý, nezávislý faktor pro infarkt myokardu a mrtvici a zvýšené riziko výskytu hypertenze může tedy přispívat k zátěži kardiovaskulárními chorobami v exponované populaci. Výsledky zjištěné v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí (dále jen „Monitoring“) vedou k závěru, že lidé žijící dlouhodobě (minimálně 5 let) v lokalitách s noční hlučností působenou hlukem ze silniční dopravy vyšší než LAeq,T = 62 dB mají, po zhodnocení tzv. matoucích faktorů (věk, dosažené vzdělání, BMI, četnost fyzické aktivity, kouření, pití alkoholických nápojů a černé kávy) 1,2 x vyšší šanci onemocnět vysokým krevním tlakem [4]. V případě hypertenze je významná teorie, že se současně uplatňuje i nedostatek hořčíku, který je vlivem hluku vyplavován z buněk do krevního řečiště a vylučován z organismu. Tento vliv je významný zvláště u populací, u kterých není v dostatečné výši saturován příjmem z potravy. V tomto konkrétním případě nebylo provedeno hodnocení případného vlivu záměru na odhad možného výskytu onemocnění hypertenzí v důsledku expozice hluku z dopravy, protože předpokládaná expozice obyvatel realizací záměru v zájmové lokalitě nebude dosahovat takových hodnot LAeq,T, aby se tento negativní účinek mohl projevit.

2.3.3. Ischemická choroba srdeční (dále jen „ICHS“) V řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů byla zjištěna podobná situace jako případě hypertenze. Nejnižší LAeq, 24 hod s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecný závěr však je, že v případě hluku z dopravy jsou účinky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí LAeq,24 hod = 65 až 70 dB a více. Dle nejnověji publikované mataanalýzy epidemiologických studií provedené W. Babischem [15] pro silniční hluk a kardiovaskulární riziko – infarkt myokardu, nebylo nalezeno zvýšení rizika během dne při hladinách LAeq,16 h < 60 dB; zvýšené riziko bylo zjištěno se vzrůstajícími hladinami LAeq,16h > 60 dB. Byla odvozena riziková křivka, která může být použita pro hodnocení rizika a zátěže touto chorobou. Obecně se přijímá, že hluk může mít určující vliv na zdraví, jestliže LAeq,16 h > 60 dB. Jako riziková skupina jsou označováni středněvěcí muži. Jak objektivní expozice (hladiny hluku), tak subjektivní projevy (míra obtěžování) byly asociovány (spojeny) s vyšším rizikem ICHS, přičemž tyto výsledky nebyly pro hypertenzi tak konzistentní jako pro ICHS. Obecná křivka dávka-účinek je použitelná i pro politiku ochrany veřejného zdraví. Pro posouzení pravděpodobného výskytu kardiovaskulárních onemocnění se přednostně používá nevážená veličina LAeq,16h , zatímco pro posouzení obtěžování a rušení je nutné použít váženou veličinu Ldvn . V tomto konkrétním případě nebylo provedeno hodnocení případného vlivu záměru na odhad možného výskytu onemocnění ischemickou chorobou srdeční v důsledku expozice hluku z dopravy, protože předpokládaná expozice obyvatel realizací záměru v zájmové lokalitě nebude dosahovat takových hodnot LAeq,16h, aby se tento negativní účinek mohl projevit.


počet stran 10/31


2.3.4. Zhoršení řečové komunikace Zhoršená komunikace řeči v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů mezi lidmi (podrážděnost, nejistota, pocity nespokojenosti). Může vést k překrývání a maskování důležitých signálů (alarm, domovní zvonek, telefon, apod.). Pro dostatečně srozumitelné vnímání složitějších zpráv a informací (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl být nejméně 15 dB v 85% doby. Při průměrné hlasitosti řeči LAeq,T = 50 dB by tak nemělo hlukové pozadí v místnostech překračovat LAeq,T = 35 dB. Zvláštní pozornost zasluhují domy, ve kterých bydlí malé děti a třídy předškolních a školních zařízení. Důvodem je skutečnost, že u této populace případné neúplné porozumění řeči u nich ztěžuje a narušuje proces osvojení řeči a schopnosti číst s doprovodnými negativními důsledky pro její duševní a intelektuální vývoj. V tomto konkrétním případě nebude předpokládaná expozice obyvatel realizací záměru v zájmové lokalitě dosahovat takových hodnot LAeq,T, aby k projevu tohoto negativního účinku mohlo dojít.

2.3.5. Obtěžování hlukem Je nejobecnější reakcí exponovaných osob. Vyvolává mnoho negativních emočních stavů, např. pocit rozmrzelosti, nespokojenosti, špatnou náladu, deprese, pocit beznaděje [3] . Podle W. Babische [15] je obtěžování pojem obecně použitelný pro všechny negativní pocity, kterými mohou být: - disturbance = rušení - dissatisfaction = nespokojenost - displeasure = nepohoda - irritation = podráždění - noisance = rozmrzelost Je však nutné mít na paměti, že obtěžování je multifaktoriální jev, který je jen částečně ovlivňován hladinou hluku. U každého jedince existuje určitý stupeň tolerance k rušivému účinku hluku. Jedná se o zcela individuální vnímání rušivosti. V běžné populaci je 5 až 20% vysoce senzitivních osob stejně jako osob vysoce tolerantních [1,3]. Citlivost na hluk je tedy individuální, osobnostní faktor, který je teoreticky nezávislý na hlukové expozici. Citlivější osoby jsou obtěžovanější [15]. Mimo působení hluku se v oblasti obtěžování kromě senzitivity a fyzikálních charakteristik hluku uplatňuje i řada neakustických faktorů sociální, psychologické a ekonomické povahy. Tato skutečnost vede pravděpodobně k tomu, že u osob exponovaných stejnými hladinami akustického tlaku jsou uváděny v rámci provedených studií různé stupně obtěžování. Obecně jsou lidé žijící v rodinných domech obtěžováni srovnatelně jako lidé žijící v bytových domech až při hladinách LAeq vyšších o cca 10 dB. Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Rovněž může být významně ovlivněna zdravotním stavem exponovaných osob. Kromě negativních emocí je možné obtěžování hlukem hodnotit i podle nepřímých projevů obyvatel jako je zavírání oken, nepoužívání balkónových ploch a teras, častější stěhování či počtu podaných stížností a sepsaných peticí. Dle WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách expozicí LAeq,T < 55 dB a mírně obtěžováno při LAeq,T < 50 dB [2]. Osoby sledované ve studii HYENA [14] ukázaly, že obtěžování je z větší části určováno obtěžováním v denní době, přičemž u obtěžování hlukem ze silničního provozu při stejné hladině nebyl rozdíl v obtěžování oproti modelu Miedema a Oudshoorna z roku 2001 [12].


počet stran 11/31


Model závislosti dávka-účinek Společnost Delta publikovala v roce 2007 odborný materiál [11], který vychází ze závěrů publikace Miedema a Oudshoorna z roku 2001 [12], a který uvádí vztahy mezi hlukovou expozicí v Ldvn resp. Ldn v rozmezí 35 – 70 dB a procentem obyvatel, u kterých lze očekávat pocity obtěžování (ve třech stupních škály intenzity obtěžování – nízké, LA, střední, A, a vysoké, HA), a to zvlášť pro hluk z letecké, silniční a železniční dopravy a pro hluk ze stacionárních, především průmyslových, zdrojů. Úzký konfidenční interval odvozených vztahů indikuje jejich relativní spolehlivost, i když je třeba předpokládat ovlivnění variabilními podmínkami v jednotlivých konkrétních případech. Hlavním účelem těchto vztahů je možnost predikce počtu obtěžovaných osob v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné průměrně citlivé populace, a v současné době jsou doporučeny pro hodnocení obtěžování obyvatel hlukem v zemích EU. Tento model umožňuje předpovědět pravděpodobnou reakci exponovaných obyvatel. Touto meta-analýzou byl potvrzen vliv některých neakustických faktorů, které ovlivňují obtěžující účinky hluku. Největší vliv byl potvrzen u obavy ze zdrojů hluku a individuálního stupně citlivosti (vnímavosti) vůči hluku. LA

= (Little Annoyed), první stupeň obtěžování, který zahrnuje všechny osoby přinejmenším „mírně obtěžovaných“, tj. zahrnuje všechny obtěžované osoby ze všech tří stupňů

A

= (Annoyed), druhý stupeň obtěžování, který zahrnuje osoby alespoň „středně obtěžované“, tj. zahrnuje všechny středně a vysoce obtěžované osoby

HA

= (Highly Annoyed), třetí stupeň, který zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování, tj. pouze osoby obtěžované vysoce

2.3.6. Nepříznivé ovlivnění (poruchy) spánku Účinek hluku na spánek je nejvíce očekávaným účinkem působení nadměrného hluku z dopravy, a to v oblasti usínání, délky a kvality (hloubky) spánku, zejména redukcí fáze REM. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty působení hluku. Efekt narušeného spánku se projeví i následující den (rozmrzelost, únava, špatná nálada, snížení výkonu, bolesti hlavy). V následujících třech grafech jsou porovnány účinky v oblasti rušení spánku pro dopravu silniční, leteckou a železniční, a to pro slabé, střední a silné narušení spánku [1,12], přičemž LSD

SD HSD

= (Lowly Sleep Disturbed), první stupeň rušení spánku, který zahrnuje všechny osoby přinejmenším „mírně nebo-li slabě rušené“, tj. zahrnuje všechny rušené osoby ze všech tří stupňů = (Sleep Disturbed), druhý stupeň rušení spánku, který zahrnuje osoby alespoň „středně rušené“, tj. zahrnuje všechny středně a silně rušené osoby = (Highly Sleep Disturbed), třetí stupeň, který zahrnuje osoby s výraznými subjektivními pocity rušení spánku, tj. pouze osoby rušené silně

Oba negativní účinky, tj. obtěžování a subjektivní rušení spánku jsou následně hodnoceny. Z grafů na následující straně vyplývá, že při expozici stejným nočním hladinám LAeq,8h z dopravy letecké (v grafech znázorněna červenou barvou), silniční (v grafech znázorněna růžovou barvou) a železniční je pro spánek nejméně rušivý hluk z dopravy železniční (v grafech znázorněna modrou barvou).


počet stran 12/31


Silniční doprava

% slabého narušení spánku

60

Letecká doprava

50

Železniční doprava

40 30 20 10 0 45

50

55

60

65

60

65

60

65

% středního narušení spánku

Lnight (vně, na fasádě)

40

Silniční doprava

35

Letecká doprava

30


25 20 15 10 5 0 45

50

55

% silného narušení spánku

Lnight (vně, na fasádě)

30 Silniční doprava

25

Letecká doprava

20


15 10 5 0 45

50

55 Lnight (vně, na fasádě)


počet stran 13/31


2.3.7. Poruchy duševního zdraví Nepředpokládá se, že by hluk mohl být přímou příčinou vzniku duševních nemocí, ale pravděpodobně se může podílet na zhoršení jejich projevů, popř. urychlit rozvoj latentních forem chorob. Souvislost mezi hlukovou expozicí a účinky na duševní zdraví byly nalezeny u ukazatelů jako je spotřeba léků, výskyt některých psychiatrických symptomů, hospitalizací. Nadměrná hlučnost je jeden z tzv. stresogenních faktorů venkovního prostředí a může vést až k neurotickým poruchám osobnosti [4]. V tomto konkrétním případě se nepředpokládaná expozice obyvatel realizací záměru v zájmové lokalitě nadměrnou hlučností.

2.3.8. Účinky hluku obsahujícího tónovou složku Účinky hluku jsou závislé na jeho spektrálním (kmitočtovém) složení: - širokopásmový hluk má výraznější účinky na oběhové funkce a další funkce zprostředkované přes podkoří než hluk tónový, - tónový hluk je spojován s vyšší subjektivní rušivostí a má pronikavější účinek na sluchové ztráty, přičemž zde hraje významnou roli také výška, tj. frekvence působícího tónu. Hluky s převahou frekvencí nad 2 000 Hz jsou považovány za agresivnější než hluky s frekvencemi pod 1 000 Hz. Je přitom prokázáno, že přítomnost nízkých frekvencí (20 – 100 Hz) nebo i vibrací zhoršuje účinky vysokofrekvenčního hluku [2].

2.3.9. Účinky hluku o nízkých frekvencích Nízkofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk v jehož frekvenčním spektru převažují frekvenční složky v pásmu kmitočtů nižších než 100 Hz. Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů, tj. pod 16 Hz. Tyto definice respektují ČSN 01 1600 Akustika – Terminologie. V současné době se v odborné literatuře uvádí, že za nízkofrekvenční hluk je považován zvuk v rozsahu 10 – 200Hz [5]. Z toho vyplývá, že se obě definice „překrývají“, tzn., že oblast infrazvuku se částečně posunula do oblasti nízkofrekvenčního hluku. Dosud se vycházelo z předpokladu, že infrazvuk je oblast zvuku pod prahem slyšitelnosti. Z hlediska akustického signálu se však jedná o zvuk, který může být slyšitelný i v oblasti několika Hz, pokud je jeho hladina akustického tlaku dostatečně vysoká. V oblasti pod 16 – 18 Hz se však ztrácí vjem tonality. V rámci populace jsou však velké interindividuální rozdíly ve vnímání vzhledem k průměrnému prahu slyšitelnosti, a to až 15 dB. Z hlediska fyzikálních vlastností je nutné mít na zřeteli, že u nízkofrekvenčních akustických signálů je velmi nízký útlum vzduchem, zemní absorpcí i pevnými překážkami. Útlum obvodovými konstrukcemi objektů vyžaduje extrémně těžké materiály, resp. stěny. Útlum absorpcí vyžaduje tloušťky absorpčních materiálů řádově v metrech. Neexistuje také obecná metoda výpočtu vložného útlumu stavebních konstrukcí v oblasti kmitočtů pod 100 Hz (tedy pod tzv. zvukoizolační kmitočtovou oblastí). Z těchto důvodů není vzduchová neprůzvučnost R w [dB] definována ani v ČSN ISO 73 0532 : Akustika-ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků-Požadavky. Účinky hluku o nízkých frekvencích na lidský organizmus jsou popisovány jako všeobecná rozladěnost, nevolnost, dezorientace, zvýšená unavitelnost, poruchy spánku nebo spavost a řada jiných kombinací nespecifických příznaků. Obecně jsou nízké frekvence hůře vnímány ženami, které jsou na nízkofrekvenční zvuk více citlivé než muži. Hluk z dopravy není považován za nízkofrekvenční hluk ani hluk, který obsahuje tónovou složku.


počet stran 14/31


3. Hodnocení expozice Nezbytným výchozím podkladem pro hodnocení expozice hluku a následně ke kvantitativnímu a kvalitativnímu odhadu míry zdravotního rizika je znalost hlukové zátěže v posuzované lokalitě. Podrobný model byl zpracován výpočtovým softwarem Hluk+, verze 7.12. Akustická situace je v tomto případě vyhodnocena k chráněnému venkovnímu prostoru staveb pro výšku 3 (viz hluková studie [10]). Výpočet je proveden včetně odrazů od vlastních budovy (pro posouzení nepřekračování hygienických limitů = hodnocení akustické zátěže). Výpočet hodnot bez odrazů (pro posouzení zdravotních rizik), byl proveden zpracovateli použitím korekce -1,5 dB a dále dle metodiky [11]. V této expertíze byly zpracovateli posouzeny a porovnány tři varianty z hlukové studie [10]:   

varianta V0s = současný stav, tj. expozice stávající zástavby, resp. osob ve stávající zástavbě varianta V1s = výhledový stav rok 2013 po realizaci nové výstavby, expozice osob ve stávající zástavbě varianta V1c = výhledový stav rok 2013 po realizaci nové výstavby, expozice všech osob, tj. ve stávající zástavbě i nově navrhované zástavbě

Pro hodnocení akustické zátěže ze silniční dopravy byly vypočteny v akustické studii [10] hodnoty hlukových deskriptorů LAeq,8h (pro noční dobu) a LAeq,16h (pro denní dobu), pro které jsou stanoveny hygienické limity v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „NV“). Při výpočtech prováděných zpracovateli této expertízy byla vždy ke každému objektu v každé posuzované variantě a denní a noční době přiřazena odpovídající hladina LAeq,T , a to buďto přímo vypočtená autorem akustické studie nebo odhadnuta zpracovateli na základě rozložení izofon (akustického pole) v hlukové studii. K hodnocení zdravotních rizik jsou použity vypočtené hodnoty Ldvn =Ldn + 0,2 dB a Ln bez odrazů (přímý dopad akustické energie). Z hodnot hlukového deskriptoru Ldvn byl následně proveden výpočet (odhad) procenta, resp. počtu pravděpodobně obtěžovaných obyvatel, z hodnot hlukového deskriptoru Ln byl následně proveden výpočet (odhad) procenta, resp. pravděpodobného počtu obyvatel s rušeným spánkem dle doporučené metodiky WHO [11]. Dalšími možnými zdravotními ukazateli, pomocí kterých lze posoudit případný vliv hluku ze silniční dopravy na zdraví exponované populace jsou kardiovaskulární onemocnění, resp. atributivní riziko kardiovaskulární nemocnosti. Zpracovatelé této expertízy však tyto možné nedosahují hodnot negativní účinky hluku nehodnotili, protože očekávané hodnoty LAeq,16h NOEL/LOEL (prahový účinek), která je pro IM a ICHS = LAeq,16h = 60 dB [16,17]. Ve fázi výstavby bude docházet k emisím hluku v důsledku dopravy stavebních materiálů a provádění stavebních prací. Zejména na počátku výstavby (v etapě provádění zemních prací) lze očekávat intenzivnější pohyb těžkých nákladních vozidel a stavebních mechanizmů (bagrů, buldozerů, nakladačů, těžkých nákladních vozidel apod.). Celková hladina akustického tlaku A bude také záviset na výběru dodavatele stavby, kvalitě jeho strojového a automobilového parku a na organizaci výstavby. Projeví se i různá etapizace i výstavby. Hluk z výstavby nebyl tedy z hlediska zdravotních rizik hodnocen, protože se navíc jedná z hlediska posouzení vlivů o krátkodobou expozici hluku, pro jejíž zhodnocení nejsou zatím k dispozici dostatečné odborné podklady.


počet stran 15/31


Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku ze stacionárních zdrojů (vyústky větrání, plynové kotelny, radiální ventilátory) nebylo provedeno, protože dle výsledků hlukové studie [10] je u stávající zástavby hlučnost z těchto zdrojů LAeq,8h i LAeq,1h cca 33 dB; u budoucí zástavby pak očekávaná hlučnost LAeq,8h = 2 až 42 dB a LAeq,1h = 0,4 až 33 dB. Dle §§10 a 11 a příloh č. 2 a 3 ke shora citovanému NV lze navrhnout pro hluk:  ze silniční dopravy následující hygienické limity (dále jen „HL“): pro chráněné venkovní prostory ostatních staveb a pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních komunikacích: pro denní dobu ( od 6.00 do 22.00 hodin) LAeq,16h = 60 dB, pro noční dobu (od 22.00 do 6.00 hodin) LAeq,8h = 50 dB -

pro chráněný venkovní prostor staveb a hluk z dopravy na pozemních komunikacích: pro denní dobu ( od 6.00 do 22.00 hodin) LAeq,16h = 55 dB, pro noční dobu (od 22.00 do 6.00 hodin) L Aeq, 8h = 45 dB  pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku pro chráněné venkovní prostory ostatních staveb pro denní dobu (od 6.00 do 22.00 hodin) LAeq,8h = 50 dB pro noční dobu (od 22.00 do 6.00 hodin) LAeq,1h = 30 dB přičemž v případě prokázání výskytu tónové složky se přičítá korekce – 5 dB.  pro chráněné vnitřní prostory ostatních staveb: pro denní dobu ( od 6.00 do 22.00 hodin) LAeq,16,8h = 40 dB, pro noční dobu (od 22.00 do 6.00 hodin) LAeq,8,1h = 30 dB

K odsouhlasení těchto hygienických limitů je oprávněn místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. K akustickým údajům uvedených v hlukové studii [10] byly zpracovateli této expertízy přiřazeny počty obyvatel ve stávající i nové zástavbě dle následujícího statistického klíče: RD 3 osoby BD 68 BD č.3 34 BD č.7 a 11 102 Stávající celkem: 1 509 Nová celkem: 1 370 Celkem: 2 879 Tyto údaje byly dále zpracovány a vyjádřeny tabelárně a graficky z hlediska porovnání s hygienickými limity (tzv. hluková zátěž) a z hlediska zdravotních rizik (obtěžování a rušení spánku). Výstupy tohoto zpracování jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech, kde: CELK = celkový počet obyvatel exponovaných v jednotlivých variantách (posuzované osoby) počet obyvatel nad HL = počet nadlimitně exponovaných osob z celkového počtu posuzovaných SUM = celkový počet nadlimitně exponovaných osob ve všech lokalitách pro jednotlivé varianty.


počet stran 16/31


Tabulka č. 1 – Počet osob exponovaných nadlimitním hlukem v jednotlivých posuzovaných variantách a denní a noční době z komunikace II. a III. třídy

Komunikace Varianta LAeq,T dolní mez [dB] horní mez třídy DEN Počet osob V0s NOC Počet osob II.

V1s V1c V0s

III.

V1s V1c V0s

SUM

V1s V1c

0

20 25 3 0

25 30 9 51

30 35 21 12

35 40 18 12

40 45 15 15

45 50 55 60 50 55 60 65 12 12 170 0 0 170 0 0

0

0

0

39

21

18

0

30

30

18

12

0

0

0

39

21

NOC Počet osob 2619 0 30 DEN Počet osob 260 0 160 NOC Počet osob 260 160 292 DEN Počet osob 260 0 0

30

18

12

166

126

522 275

349

312

136

0

21

111

412

587

21

39

20 1249 1249

DEN Počet osob 1249 NOC Počet osob 1249 DEN Počet osob 2619

NOC Počet osob 260 0 DEN Počet osob 260 0 NOC Počet osob 260 0 DEN Počet osob 1509 3 NOC Počet osob 1509 160 DEN Počet osob 1509 0 NOC Počet osob 1509 DEN Počet osob 2879 NOC Počet osob 2879

65 70 0 0

70 75 0 0

75 80 0 0

80 85 0 0

85 90 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1509

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

170

1509

12 170

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2879

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

170

2879

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1509

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1509

740 420

68

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1509

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1509

131 1530 830

68

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2879

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2879

12 170

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

170

80 170

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

170

80 170

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

170

139

0 170 18

0 170

228 1091 1161

139

169

187

144

537 287

343

361

324

151

0

0

60

0 141

442

605

0

21

39

0

0 170

761 438 151

0 170

170 1551 848

0 258 1121 1179

151

12 170

0 170


0

počet stran 17/31

90 95 100 Nad HL CELK 95 100 105 0 0 0 0 1509 170 1509 0 0 0


Graf č.1 - Celkový počet osob exponovaných hlukem v denní době v jednotlivých variantách

Graf č.2 - Celkový počet osob exponovaných hlukem v noční době v jednotlivých variantách


počet stran 18/31


Tabulka č. 2 – Celkový počet osob exponovaných nadlimitním hlukem v jednotlivých posuzovaných variantách a v denní a noční době

Komunikace II. třídy

Komunikace III. třídy Počet osob nad HL (55/45)

Počet osob nad HL (60/50)

Varianta V0s V1s V1c

DENNÍ DOBA

NOČNÍ DOBA

0 0 0

Varianta

170 170 170

V0s V1s V1c

DENNÍ DOBA

NOČNÍ DOBA

0 0 0

0 0 0

Hodnocení dle hygienických limitů stanovených NV Zájmová lokalita byla dle podkladů z hlukové studie [10] rozdělena na objekty exponované převážně hlukem z komunikace II. a III. třídy Budeme-li za hygienické limity pro posuzovanou komunikaci uvažovat LAeq,16h= 60/55 dB a LAeq,8h = 50/45 dB lze konstatovat, že pravděpodobné překročení hygienických limitů bez uvažování nejistoty výpočtu, resp. nadlimitní expozici, je možné očekávat ve všech posuzovaných variantách pouze u objektů (osob) exponovaných hlukem z komunikace II. třídy (ulice K Dálnici), a to v noční době u cca 170 osob. Lze konstatovat, že nová navrhovaná výstavba bytových a rodinných domů tento stávající stav nezhorší, tj. nenavýší počet nadlimitně exponovaných osob v noční době.

4. Charakterizace rizika Zpracovatel zvolil pro přehlednost porovnání dvou základních negativních vlivů hluku z dopravy – rušení spánku pro noční dobu a obtěžování pro celodenní (24 hodinovou) expozici. Dále zhodnotil odhad možného výskytu vybraných kardiovaskulárních onemocnění. Na tomto místě je nutné zdůraznit základní rozdíl mezi podkladem, jímž je hluková studie, a expertízou, kterou je posouzením vlivu na veřejné zdraví nebo hodnocení zdravotních rizik. Hluková studie na základě vytvoření modelu a výpočtu „předpovídá“ očekávanou hlukovou zátěž posuzovaného území. Pracuje s deskriptory hluku definovanými v legislativě České republiky, tj. nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „NV“). V závěru hlukové studie by mělo být vždy uvedeno, zda vypočtené (očekávané) hladiny akustického tlaku A nepřekračují hygienické limity stanovené tímto nařízením vlády. Tyto hygienické limity jsou stanoveny v souladu s WHO (Světovou zdravotnickou organizací) tak, aby při celoživotní expozici hluku bylo chráněno zdraví běžné populace (obyvatel), přičemž je nutné mít na paměti, že dodržení hodnot hygienických limitů neznamená pro exponovanou populaci nulové riziko, ale celospolečensky přijatelné a únosné riziko. Je nutné mít na paměti, že každá zátěž obecně představuje určitou míru rizika. Rizika odpovídající dodržení hygienických limitů, tj. rizika vyvolaná podlimitní expozicí, nejsou v rozporu s právním stavem České republiky, resp. zdravotní politikou WHO a EU.


počet stran 19/31


Posouzení vlivu na veřejné zdraví, resp. hodnocení zdravotních rizik jde nad rámec posouzení podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu - NV. V těchto expertízách se nehodnotí, zda byl hygienický limit dodržen či nikoliv, ale zvažují se dopady na obyvatele, kteří bydlí v posuzovaném území, a to z hlediska, které operativní legislativa neřeší, tj. např. subjektivní obtěžování obyvatel a rušení spánku. Pro tento účel jsou také používány jiné deskriptory hluku (ukazatele) než pro porovnání s hygienickými limity (viz kapitola 2. Identifikace a charakterizace nebezpečnosti). V těchto expertízách se posuzují tedy kromě změn hlučnosti i případné změny v počtech exponovaných obyvatel. Proto se pro posouzení v rámci procesu EIA musí zpracovávat tzv. posouzení vlivu na veřejné zdraví, které může lépe popsat a posoudit celou situaci z hlediska změn očekávaných realizací záměrů, tj. zohlednit, popsat a vyhodnotit případné možné změny z hlediska vlivů na zdraví lidí nad rámec platné operativní legislativy na úseku ochrany veřejného zdraví před hlukem, která posuzuje stav pouze porovnáním s hygienickými limity. Může tedy docházet (a běžně dochází) k situacím, že zatímco v hlukové studii je konstatováno, že „hlučnost se prakticky nezmění“ nebo „změna je zcela nevýznamná“, resp. změna je tak malá, že není vzhledem k citlivosti lidského ucha rozeznatelná a ani měřící technika ji při uvažování nejistot měření nemusí prokázat, může přitom dojít k navýšení nebo naopak snížení počtu exponovaných obyvatel resp. k jejich přesunu mezi jednotlivými kategoriemi míry obtěžování nebo rušení spánku. Jednodušeji řečeno - zatímco z hlediska zpracovatele hlukové studie se tedy může jednat o „změny hlučnosti nevýznamné“, může dojít u zpracovatele posouzení vlivu na zdraví při vyhodnocování té samé situace z hlediska počtu osob vystavených tomuto hluku „ke změně významné“. Pro porovnání vhodnosti navrhované nové zástavby se stávající situací v zájmové lokalitě Praha 22 - Pitkovice z hlediska možných dopadů na lidské zdraví, resp. z hlediska hodnocení zdravotních rizik, zvolil zpracovatel pro toto posouzení jako relevantní ukazatele „obtěžování obyvatel“ na základě celodenní, 24 hodinové expozice a pravděpodobné „rušení spánku“ na základě noční expozice hluku ze silniční dopravy. Rušení spánku je definováno pro oblast hodnot Ln = 40 dB až 70 dB Obtěžování je definováno pro oblast hodnot Ldvn = 45 dB až 75 dB Z celého procesu HRA, resp. pořízených a zpracovávaných dat, lze vytvořit pro hodnocení a porovnání velké množství tabulek a grafů. Následně jsou uvedeny vybrané údaje pro zadaný účel posouzení.


počet stran 20/31


Tabulka č. 3 – Odhad pravděpodobného počtu obtěžovaných obyvatel a obyvatel s rušeným spánkem v jednotlivých variantách

Počet Počet obyvatel objektů

V0s V1s V1c

Obtěžování hlukem -počet obyvatel

ÚZEMÍ - HRA

VAR

1509 1509 2879

80 80 385

NOČNÍ DOBA

DEN-24h

ÚZEMÍ - celkem Počet obyvatel

571 858 1061

Počet objektů

17 26 79

LA

A

HA

166 220 257

75 97 111

26 32 36

ÚZEMÍ - HRA Počet Počet obyvatel objektů

250 321 321

8 10 17

Rušení spánku hlukem -počet obyvatel LSD

57 70 70

SD

27 33 33

HSD

11 14 14

Kde Území – celkem = celkový počet obyvatel a objektů v zájmové lokalitě a posuzovaných variantách Území – HRA počet obyvatel a objektů v zájmové lokalitě vstupujících v jednotlivých variantách do hodnocení zdravotních rizik (posuzované osoby a objekty) LA

= (Little Annoyed), první stupeň obtěžování, který zahrnuje všechny osoby přinejmenším „mírně obtěžovaných“, tj. zahrnuje všechny obtěžované osoby ze všech tří stupňů

A

= (Annoyed), druhý stupeň obtěžování, který zahrnuje osoby alespoň „středně obtěžované“, tj. zahrnuje všechny středně a vysoce obtěžované osoby

HA

= (Highly Annoyed), třetí stupeň, který zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování, tj. pouze osoby obtěžované vysoce

LSD

= (Lowly Sleep Disturbed), první stupeň rušení spánku, který zahrnuje všechny osoby přinejmenším „mírně nebo-li slabě rušené“, tj. zahrnuje všechny rušené osoby ze všech tří stupňů

SD

= (Sleep Disturbed), druhý stupeň rušení spánku, který zahrnuje osoby alespoň „středně rušené“, tj. zahrnuje všechny středně a silně rušené osoby

HSD

= (Highly Sleep Disturbed), třetí stupeň, který zahrnuje osoby s výraznými subjektivními pocity rušení spánku, tj. pouze osoby rušené silně


počet stran 21/31


Grafy č. 3 a 4– Údaje z tabulky č. 3 v grafické formě – počet obyvatel u nichž lze očekávat lehké, střední a vysoké obtěžování


počet stran 22/31


Grafy č. 5 a 6 - Údaje z tabulky č. 3 v grafické formě – počet obyvatel u nichž lze očekávat lehce, středně a vysoce rušený spánek


počet stran 23/31


a) Charakterizace rizika expozice v denní době Pro kvalitativní zhodnocení se zpracovatel rozhodl posoudit situaci v zájmové lokalitě z hlediska „počtu pravděpodobně obtěžovaných obyvatel“ na základě hodnot Ldvn. Zpracovatel přihlédl ke skutečnosti, že ukazatel „počet obtěžovaných obyvatel“ je doporučen WHO pro hodnocení vlivu expozice hluku na zdraví a je respektován i v rámci EU (např. jako jeden z doporučených ukazatelů pro vypracování, resp. hodnocení účinnosti akčních plánů za účelem snížení expozice obyvatelstva zemí EU nadměrným hlukem). Kvantitativní zhodnocení lze v tomto případě provést na základě podrobné akustické studie [10] a rozdělení obyvatel do jednotlivých objektů (viz statistický klíč uvedený na straně č. 16). Z hlediska kvantitativního zhodnocení, tj. počtu exponovaných obyvatel, u nichž se předpokládá slabé, střední nebo silné obtěžování je provedeno porovnání stávající situace s dopravním zatížením (V0s) a nové, výhledové situace vyvolané případnou realizací záměru, tj. varianty V1s (současná zástavba ovlivněná nárůstem silniční dopravy k novým objektům) a V1c (vliv na veškerou zástavbu, resp. obyvatele obytného souboru Májovková) Ve stávajícím situace (V0s) lze očekávat z 571 obyvatel vstupujících do HRA alespoň lehké obtěžování u 166, z tohoto počtu u 75 střední obtěžování a u 26 silné obtěžování. Po realizaci záměru, tj. ve variantě V1s lze očekávat z 858 obyvatel vstupujících do HRA alespoň lehké obtěžování u 220 z nich, z tohoto počtu u 97 střední obtěžování a u 32 silné obtěžování. Z hlediska zátěže celé lokality, tj. ve variantě V1c lze očekávat z 1 061 obyvatel vstupujících do HRA alespoň lehké obtěžování u 257 z nich, z tohoto počtu u 111 střední obtěžování a u 36 vysoké obtěžování. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že z porovnání změny, kterou lze v oblasti možného výskytu negativních účinků expozice hluku očekávat po realizaci záměru „Obytného souboru Májovková“ vyplývá, že z hlediska obtěžování je nárůst počtu osob v rámci posouzení nejistot zanedbatelný - o 6 vysoce obtěžovaných osoby ve stávající zástavbě a 4 v nové zástavbě.

b) Charakterizace rizika expozice v noční době Pro kvalitativní zhodnocení se zpracovatel rozhodl posoudit situaci v zájmové lokalitě z hlediska „pravděpodobného počtu obyvatel s rušeným spánkem“ na základě vypočtených hodnot Ln. Zpracovatel přihlédl ke skutečnosti, že ukazatel „počet obyvatel s rušeným spánkem“ je doporučen WHO pro hodnocení vlivu expozice hluku na zdraví a je respektován i v rámci EU (např. jako jeden z doporučených ukazatelů pro vypracování, resp. hodnocení účinnosti akčních plánů za účelem snížení expozice obyvatelstva zemí EU nadměrným hlukem). Kvantitativní zhodnocení lze v tomto případě provést na základě podrobné akustické studie [10] a rozdělení obyvatel do jednotlivých objektů (viz statistický klíč uvedený na straně č. 16).


počet stran 24/31


Ve stávajícím situace (V0s) lze očekávat z 250 obyvatel vstupujících do HRA alespoň lehce rušený spánek u 57 z nich, z tohoto počtu u 27 středně rušený spánek a u 11 silně rušený spánek. Po realizaci záměru, tj. ve variantě V1s lze očekávat z 321 obyvatel vstupujících do HRA alespoň lehce rušený spánek u 70 z nich, z tohoto počtu u 33 středně rušený spánek a u 14 silně rušený spánek. Z hlediska zátěže celé lokality, tj. ve variantě V1c lze očekávat z očekávat z 321 obyvatel vstupujících do HRA alespoň lehce rušený spánek u 70 z nich, z tohoto počtu u 33 středně rušený spánek a u 14 silně rušený spánek.

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že z porovnání změny, kterou lze v oblasti možného výskytu negativních účinků expozice hluku očekávat po realizaci záměru „Obytného souboru Májovková“ vyplývá, že z hlediska subjektivního rušení spánku je nárůst počtu osob v rámci posouzení nejistot zanedbatelný - o 3 osoby se silně rušeným spánkem ve stávající zástavbě.

Podrobné výpočty jsou uloženy u zpracovatele.

5. Analýza nejistot Každé posouzení vlivů na veřejné zdraví je nevyhnutelně zatíženo řadou nejistot, které jsou dány zejména použitými vstupními údaji, expozičními faktory, chováním exponovaných osob. I když bylo toto posouzení provedeno standardními postupy na základě současných znalostí a odborných doporučení uznávaných institucí je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o zjednodušený model velmi složitého, komplexního děje ovlivněného mnoha proměnnými. Při hodnocení účinků hluku na lidské zdraví je nutné vzít v úvahu velké nejistoty, kterými je tento proces zatížen. V závislosti na fyzikálních parametrech hluku nelze jednoduše a jednoznačně popsat fyziologický vliv a jeho závažnost. Dále je nutné si uvědomit, že účinek hluku je velmi variabilní a je ovlivněn velkým množstvím faktorů nefyzikálních (sociálními faktory, emocionalitou, psychikou, aktuálním zdravotním stavem exponovaných osob, apod.). V praxi se proto nezřídka setkáváme se situací, kdy lidé exponovaní určitou hladinou hluku v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, protože z dané populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a na druhé straně osob velmi odolných, které stojí vně kvantitativní závislosti. V běžné populaci je až 20% vysoce senzitivních osob stejně jako osob vysoce tolerantních [3]. Nejistota vstupních dat a hodnocení expozice je dána skutečností, že akustické výpočty, které jsou v těchto případech základním podkladem pro posouzení vlivu na veřejné zdraví, jsou vždy zatíženy poměrně velkými nejistotami danými: o nejistotou geografických podkladů polohopisu a výškopisu; o nejistotou parametrů objektů a prvků modelu (vlastnost fasád objektů a povrchu clon, odrazivost terénu, výška objektů a akustických clon); o nejistotou vstupních podkladů o emisi hluku modelovaných zdrojů hluku z dopravy; o nejistotou vyplývající z vlastností výpočtového standardu; o nejistotou vyplývající z použitých meteorologických dat; o nejistotou způsobenou zpracovatelem modelu procesem uživatel / nástroj;


počet stran 25/31


o o o

nejistotou způsobenou použitým predikčním softwarem; nejistotou vyplývající ze zjednodušení modelů hlukové situace pro urychlení výpočtu; nejistotou danou odhadem vývoje budoucí dopravy (složení a intenzita dopravního proudu).

V tomto případě byl podrobný model zpracován výpočtovým softwarem Hluk+, verze 7.12. Akustická situace je v tomto případě vyhodnocena k chráněnému venkovnímu prostoru stávajících i budoucích staveb a výšku 3 m.. Nejistota expozičního scénáře je dána skutečností, že hodnoty všech použitých deskriptorů hluku LAeq,8h, LAeq,16h, Ldvn a Ln vypočtené v chráněných venkovních prostorech staveb jsou přiřazeny k jednotlivým objektům, přičemž není známa vnitřní dispozice exponovaných objektů, takže nelze posoudit skutečnou expozici osob. Není známa ani informace, jak se potenciálně exponovaní obyvatelé v denní době vyskytují ve svém bydlišti. Uvažuje se tedy s expozicí všech obyvatel podle toho, jak byly objekty přiřazeny ke zvoleným pásmům. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o porovnání variant, je tato nejistota zanedbatelná. Nejistota demografických údajů, resp. nejistota počtu exponovaných obyvatel. V tomto konkrétním případě byly k akustickým údajům uvedených v hlukové studii [10] zpracovateli této expertízy přiřazeny počty obyvatel ve stávající i nové zástavbě dle klíče 3 obyvatele na jednu bytovou jednotku. Nejistota použitých výstupů a vztahů epidemiologických studií. Je nutné mít na paměti, že v každé populaci jsou lidé s rozdílnou citlivostí vůči působení hluku. V posuzované lokalitě nebylo provedeno dotazníkové šetření, které by vypovědělo bližší informace o exponovaných obyvatelích (zpracovatel nezná dobu, po kterou lidé v zasažených objektech bydlí, jejich životní styl, zaměstnání, včetně možné hlukové expozice v pracovním prostředí, využití volného času, rodinnou anamnézu atd.). Nejistota výsledných výstupů a jejich hodnocení S ohledem na výše uvedené nejistoty je nutné mít na paměti, že při kvantitativní charakterizaci rizika expozice hluku se jedná spíše o odborný (kvalifikovaný) odhad než-li o přesný (exaktní) výpočet počtu pravděpodobně obtěžovaných osob a osob s rušeným spánkem. Je tedy nutné posuzovat spíše trendy než jednotlivé počty osob pravděpodobně obtěžovaných a se subjektivně rušeným spánkem Všechny počty osob byly pro závěry hodnocení zaokrouhlovány na celá čísla dle matematických pravidel.


počet stran 26/31


6. Shrnutí výsledků, závěr Na základě vyhodnocení předložených podkladů a uvážení všech shora uvedených nejistot, lze konstatovat následující závěry: o

Výskyt nízkofrekvenčního hluku ani hluku s tónovými složkami se neočekává, protože hluk z dopravy není obecně považován za nízkofrekvenční hluk ani hluk, který obsahuje tónovou složku.

a) Hodnocení z hlediska vztahu k hygienickým limitům: Lze konstatovat, že nová navrhovaná výstavba bytových a rodinných domů stávající stav, tj. cca 170 nadlimitně exponovaných osob ve stávající zástavbě v noční době nezhorší, tj. nenavýší jejich počet.

b) Hodnocení z hlediska vlivu na subjektivní rušení spánku a obtěžování: Lze konstatovat, že z porovnání změny, kterou lze v oblasti možného výskytu negativních účinků expozice hluku očekávat po realizaci záměru „Obytného souboru Májovková“ vyplývá, že:   

z hlediska subjektivního rušení spánku je nárůst počtu osob v rámci posouzení nejistot zanedbatelný - o 3 osoby se silně rušeným spánkem ve stávající zástavbě z hlediska obtěžování je nárůst počtu osob v rámci posouzení nejistot zanedbatelný - o 6 vysoce obtěžovaných osoby ve stávající zástavbě a 4 v nové zástavbě

Z hlediska vlivu na zdraví je větší váha přisuzována expozici v noční době, kdy lidé odpočívají a regenerují. Důvodem je i skutečnost, že v noční době je většina obyvatel skutečně ve svých domech.

Závěr: Realizace záměru „Obytného souboru Májovková“ v lokalitě Praha 22 – Pitkovice nebude mít na stávající obytnou zástavbu, resp. v ní exponované osoby, vliv z hlediska možných negativních účinků expozice hluku, tj. z hlediska subjektivního rušení spánku a pravděpodobného obtěžování. Hluk z výstavby nebyl z hlediska zdravotních rizik hodnocen, protože se jedná o krátkodobou expozici hluku. U tohoto typu krátkodobých expozic ještě není k dispozici metodika hodnocení jejich případných účinků. Rovněž hodnocení rizika z expozice hluku ze stacionárních zdrojů nebylo provedeno, protože dle výsledků hlukové studie je u stávající zástavby hlučnost z těchto zdrojů velmi nízká.

Výše uvedené odborné závěry platí pouze pro podklady, tj. vstupní data tak, jak byla k tomuto zpracování poskytnuta.


počet stran 27/31


7. Literatura citovaná a použitá 1. Autorizační návod AN 15/04 k hodnocení zdravotního rizika hluku v mimopracovním prostředí, SZÚ, 05/2004 – aktualizace 01/2007 2. WHO: Night Noise Guidelines for Europe, 2007 3. Havránek J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha, 1990 4. SZÚ Praha: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém 3 "Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" - odborná zpráva za rok 2003 , SZÚ Praha, 2004 5. A Review of Published Research on Low Frequency Noise and its Effects, Report for Defra by Dr Geoff Leventhall, May 2003 6. SZÚ Praha: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém 3 "Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" - odborná zpráva za rok 2002, SZÚ Praha, 2003 7. SZÚ Praha: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém 3 "Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" - odborná zpráva za rok 1997, SZÚ Praha, 1998 8. DIN 45 680:1997-03: Messung und Bewertung tieffrequenter Geräuschimmisionen in der Nachbarschaft, Měření a vyhodnocení nízkofrekvenčních imisí hluku v okolí jejich zdroje, 1997 9. ČSN ISO 1996-1:2004-8: Akustika – Popis, měření a hodnocení hluku prostředí Část 1:Základní veličiny a postupy pro hodnocení 10. Svoboda Hluková studie záměru,EMPLA AG spol. s r.o., srpen 2010 11. Report „The „Genlyd“ Noise Annoyance Model“, Dose – Response Relationships Modelled by Logistic Functions, Delta AV 1102/07, 20.March 2007 12. Miedema, H.M.E.:Noise & Health: How Does Noise Affect Us?, The International Congress and Exhibition on noise Control Engineering, 2001 13. Vyhláška č.523/2006 Sb., o hlukovém mapování 14. Jarup L., Babisch W., Houthuijs D., Pershagen G., Katsouyanni K., Cadum E., et al.: Hypertension and Exposure to Noise Near Airports: the HYENA Study, Environ. Health Perspectives, 2008 15. Babisch W., Noise and Health, 2008 16. Babisch W., Transportation Noise and Cardiovascular Risk, Umweltbundesamt, leden 2006 17. Babisch W., Prezentace na konferenci EEA Kodaň, 15.10.2009


počet stran 28/31


8. Příloha 8.1.

Situace zájmového území - mapa Navrhovaná nová zástavba je vyznačena modře


počet stran 29/31


8.2.

Osvědčení odborné způsobilosti


počet stran 30/31



počet stran 31/31

',obytnýsouborMájovkováPraha Pitkovice,'

_ Posouzení vlivu hluku na vebjné zdraví, 21/lng.DP/2010

Posouzenív|ivuh|ukuna veřejnézdravi - autorizovanýprotokol ,,obytnýsoubor MájovkováPrahaPitkovice.,

Objednatel:

EMPLA AG spol.s r.o. Za Skodovkou305 503 11 HradecKrá|ové |Č:25996240 D|Č CZ2599624o

Smluvní vztahna zák|adě:objednávkač'417l04l10ze dne 26'8'2010 Zadání:

září 2010

Zpracováno.'září 2o1o

A

,l) w,

L* ir

|!

6ý-P''"d,e; ..,rrrr"^,.I.,!

;i"

lefu4rŘnoq Qt""^W ilrlruo {o',

-ooo.*.*,

I

Zpracovate|:lng. Dana Potužníková rizikexpoziceh|uku autorizovaná osobak hodnocenízdravotních čís|o osvědčení004/04 proob|astposuzování osobazpůsobi|á vlivůna veřejnézdraví osvědčení odborné způsobiIosti 3/2009 Spo|upráce: |ng.TomášHe||muth,CSc.

protoko| Bez písemného souhlasuautorizované osobyne|zetentoautorizovaný jinakneŽce|ý. reprodukovat

lng. Dana Potužníková,osvědčeníodbomé způsobilostič.3/2009

početstran2/31

HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Recommend Documents