AUTOR: ING. JAN NOŽIČKA SOŠ A SOU ČESKÁ LÍPA V Y _ 3 2 _ I N O VA C E _ 1 3 1 3 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É Z O V Á N Í _ P W P
Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu:
III/ 2 – Technologie obrábění
Typ materiálu:
PowerPointová prezentace
Předmět, ročník, obor:
Technologie – 1. až 3. ročník učebního oboru Obráběč kovů
Číslo a název sady:
sada č. 66 - Technologie obrábění
Téma:
Třískové obrábění - frézování
Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:
Ing. Jan Nožička
Anotace:
Materiál slouží k seznámení s třískovým obráběním – frézování. Vysvětlení základních pojmů, popisu, geometrie, druhů a značení nástrojů pro obrábění. Stanovení řezných podmínek ze strojnických tabulek.
VY_32_INOVACE_1313_Třískové obrábění - frézování_PWP
1. 10.2012
Třískové obrábění frézování Třískové obrábění je obrábění jedním nástrojem, který vytváří třísku závislou na hloubce řezu, rychlosti posuvu a rychlosti otáčení obrobku nebo nástroje Třískové obrábění dělíme na ruční a strojní. Strojní třískové obrábění: 1. Soustružení 2. Frézování 3. Vrtání 4. Broušení 5. Honování 6. Lapování 7. Protahování 8. Nekonvenční metody obrábění Všechny tyto metody obrábění mohou být dnes řízeny počítači – Číslicově řízené obrábění CNC.
Stroje pro třískové obrábění: • Soustruhy • Frézky • Vrtačky • Hoblovky • Obrážečky • Brusky • Pily • Protahovačky • Elektrojiskrové obráběcí stroje Způsoby obrábění je určeno druhem nástroje a pracovními pohyby: 1. Hlavní řezný pohyb – pohyb kterým se odebírá tříska, může jej vykonávat nástroj nebo obrobek nebo oba 2. Posuvný řezný pohyb (posuv) – se provádí obrábění během několika otáček nebo zdvihů 3. Najížděním – pohyb kterým nástroj přibližujeme k obrobku do pracovní polohy 4. Přísuv – hloubka řezu 5. Výsledný řezný pohyb – složený pohyb „hlavního řezného pohybu, přísuvu a posuvu“
Na všech obráběcích strojích pro třískové obrábění se musí řešit: 1. Upínání obrobku 2. Upínání nástroje 3. Provádění pracovních pohybů
Každý obráběcí stroj má stanovený souřadnicový systém a to dvouosý nebo tříosý: 1. Soustruh – dvouosý, (X,Z) 2. Frézka – tříosý (X,Y,Z) 3. Sloupcová vrtačka – jednoosý (Z), souřadnice X a Y jsou souřadnice stolu 4. Hrotová bruska – dvouosý (X,Z)
Frézování
Při frézování je hlavním pohybem otáčivý pohyb frézy.
Vedlejší pohyb koná podle druhu stroje nástroj nebo obrobek, v některých případech oba. Stroj se nazývá „FRÉZKA“, nástroj se nazývá „FRÉZA“
Tvorba třísky Fréza je vícebřitý řezný nástroj se zuby, kterými se odebírá tříska. Každý zub má základní úhly řezného nástroje: • Uhel břitu - • Uhel hřbetu - • Úhel čela - Úhly se řídí materiálem frézy a obráběným materiálem Tříska má tvar kapky, a jsou to šupinky a je závislá na velikosti posuvu a hloubky řezu Druhy frézování 1. Obvodové rovinné frézování válcovými frézami • osa frézy je rovnoběžně s pracovní plochou 2. čelní obvodové rovinné frézování čelními frézami • osa frézy je kolmo na pracovní plochu 3. Nesousledné frézování • posuv se provádí proti řeznému pohybu frézy, řezné síly se při záběru zvyšují, malý řezný výkon. 4. Sousledné frézování • posuv a řezný pohyb frézy je shodný. Menší opotřebení nástroje, řezné síly jsou stejné. Sousledné frézování je možno provádět pouze na frézkách tímto způsobem vybaveným
Frézovací nástroje Frézy jsou vícebřité řezné nástroje z nástrojové oceli nebo se vsazenými zuby ze slinutých karbidů Rozlišujeme: 1. Frézy s frézovanými zuby • Mají rovné zuby • Opotřebované zuby se brousí na hřbetech -> průměr se stále zmenšuje 2. Podsoustružené frézy • Zde hřbet zubu vzniká spirálovitým podsoustružením na speciálním soustruhu • Pro zachování rozměrů frézy se podsoustružuje (brousí) na ploše čela 3. Tvary fréz • Nejdůležitější tvary a velikosti fréz jsou normalizovány • Je možno ale vyrobit podle výkresu jakoukoli frézu 4. Typy fréz • „H“ – pro tvrdé a houževnaté materiály • „N“ – pro normální ocel, měkkou šedou litinu, neželezné kovy • „W“ – pro měkké houževnaté materiály
Frézky Proměnlivé řezné síly při obrábění vyžadují velmi tuhé a robustní stroje odolné vůči vibracím Pro frézování různých tvarů a velikosti obrobků je potřeba velkého počtu frézek. Jejich konstrukce se vyvinula v průběhu doby na určité skupiny se stejnými nebo podobnými vlastnostmi a charakterem. Konzolové frézky Konzolové frézky mají pevně uložené frézovací vřeteno a konzolu posuvnou na stojanu stroje. Dělíme je na: 1. Vodorovné frézky 2. Svislé frézky 3. Univerzální frézky Podle hlavní celkové charakteristiky se dělí na skupiny: 1. Konzolové frézky 2. Stolové frézky (podélné a rovinné frézky) 3. Kopírovací frézky 4. Vodorovné vyvrtávačky 5. Obráběcí centra různého provedení
Frézovací práce Upínání nástrojů K upínání nástrojů slouží: 1. Frézovací trny 2. Nástrčné frézovací trny 3. Upínací pouzdra Nástrčné prvky mají normalizované kuželové stopky nástroje
Strmé kuželové stopky – mají krátkou kuželovou část Frézovací trny – užívají se pro upínaní válcových, válcových čelních, kotoučových a tvarových fréz, jakož i sad fréz. Nástrčné frézovací trny – krátký strmý kužel zajištěný šroubem Upínací pouzdra – slouží k upínání fréz s válcovou stopkou.
Frézovací práce Upínání obrobků Odpor, který klade materiál vůči obrábění, vyvíjí na obrobku velké síly. Upnutí obrobku je velmi důležitá a náročná činnost. Způsoby upínání obrobků: 1. Mechanické upínací prostředky • Stolní svěrák • Upínky • Upínací opěrky • Přestavitelné upínací prvky • Nízké upínače • Pevné upínací čelisti • Středící upínače 2. Pneumatické upínací prostředky 3. Hydraulické upínací prostředky
Frézovací práce Dělící přístroje - dělení
K výrobě čtyřhranů, šestihranů, ozubených kol, blokovacích rohatek, fréz, výstružníků apod. se musí předsoustružený obrobek dělícím přístrojem Rozlišujeme: 1. Přímé dělení 2. Nepřímé dělení 3. Diferenciální dělení 4. Způsob frézování šroubovitých drážek
Literatura: Technologie zpracování kovů, Základní poznatky,Ing. Adolf Frischherz, Ing. Paul Skop, České vydání 1993, Správa přípravy učňů, nakladatelství Wahlberrg Praha Moderní strojírenství pro školu a praxi. Josef Dilinger a kolektiv, Europa – Sobotáles cz. Praha 2007
Základy strojnictví. Ulrich Fischer a kolektiv, Europa – Sobotáles cs. Praha 2004
Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál." Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky.
