AUTOR: ING. JAN NOŽIČKA SOŠ A SOU ČESKÁ LÍPA V Y _ 3 2 _ I N O VA C E _ 1 3 1 4 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - B R O U Š E N Í _ P W P
Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu:
III/ 2 – Technologie obrábění
Typ materiálu:
PowerPointová prezentace
Předmět, ročník, obor:
Technologie – 1. až 3. ročník učebního oboru Obráběč kovů
Číslo a název sady:
sada č. 66 - Technologie obrábění
Téma:
Třískové obrábění - broušení
Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:
Ing. Jan Nožička
Anotace:
Materiál slouží k seznámení s třískovým obráběním – broušení. Vysvětlení základních pojmů, popisu, geometrie, druhů a značení nástrojů pro obrábění. Stanovení řezných podmínek ze strojnických tabulek.
VY_32_INOVACE_1314_Třískové obrábění - broušení_PWP
1. 10.2012
Třískové obrábění soustružení Třískové obrábění je obrábění jedním nástrojem, který vytváří třísku závislou na hloubce řezu, rychlosti posuvu a rychlosti otáčení obrobku nebo nástroje Třískové obrábění dělíme na ruční a strojní. Strojní třískové obrábění: 1. Soustružení 2. Frézování 3. Vrtání 4. Broušení 5. Honování 6. Lapování 7. Protahování 8. Nekonvenční metody obrábění Všechny tyto metody obrábění mohou být dnes řízeny počítači – Číslicově řízené obrábění CNC.
Stroje pro třískové obrábění: • Soustruhy • Frézky • Vrtačky • Hoblovky • Obrážečky • Brusky • Pily • Protahovačky • Elektrojiskrové obráběcí stroje
Způsoby obrábění je určeno druhem nástroje a pracovními pohyby: 1. Hlavní řezný pohyb – pohyb kterým se odebírá tříska, může jej vykonávat nástroj nebo obrobek nebo oba 2. Posuvný řezný pohyb (posuv) – se provádí obrábění během několika otáček nebo zdvihů 3. Najížděním – pohyb kterým nástroj přibližujeme k obrobku do pracovní polohy 4. Přísuv – hloubka řezu 5. Výsledný řezný pohyb – složený pohyb „hlavního řezného pohybu, přísuvu a posuvu“
Na všech obráběcích strojích pro třískové obrábění se musí řešit: 1. Upínání obrobku 2. Upínání nástroje 3. Provádění pracovních pohybů
Každý obráběcí stroj má stanovený souřadnicový systém a to dvouosý nebo tříosý: 1. Soustruh – dvouosý, (X,Z) 2. Frézka – tříosý (X,Y,Z) 3. Sloupcová vrtačka – jednoosý (Z), souřadnice X a Y jsou souřadnice stolu 4. Hrotová bruska – dvouosý (X,Z)
Broušení Broušení je obráběcí proces realizovaný zrny brusiva která jsou spojena pojivem. Vzniká mnohabřitý řezný nástroj . Nástroj se nazývá brousící kotouč. Brousící kotouč má záporný úhel čela. Broušením lze: 1. Dosáhnout vysoké kvality povrchu – drsnost Ra 1,6 – 0,2 m 2. Dobře obrábět kalené a těžkoobrobitelné materiály 3. Odebrat za krátkou dobu velké množství třísek 4. Jednoduše dělit materiál - rozbrušování
Brousící nástroje
Brousící nástroje jsou: 1. Brousící kotouče 2. Brousící a obtahovací kameny 3. Brousící tělíska Broušením lze: 1. Dosáhnout vysoké kvality povrchu – drsnost Ra 1,6 – 0,2 m 2. Dobře obrábět kalené a těžkoobrobitelné materiály 3. Odebrat za krátkou dobu velké množství třísek 4. Jednoduše dělit materiál - rozbrušování
Brousící nástroje
Specifikace brousícího nástroje: 1. Brousící prostředky – látka, z nichž se vytváří brousící nástroje 2. Zrnitost – velikost zrn brusiva 3. Stupeň tvrdosti – houževnatost pojiva 4. Struktury – pórovitost kotouče 5. Pojiva – látky, které udržují zrna brusiva pohromadě Tvary brusných kotoučů: 1. Plochý brousící kotouč 2. Segmentový brousící kotouč 3. Talířový brousící kotouč 4. Hrncový a miskový brousící kotouč 5. Brousící tělíska
Označování a specifikace brousících kotoučů Podle ČSN normy musí každý brousící kotouč na označení obsahovat: 1. Výrobce 2. Rozměry brousícího nástroje 3. Přípustnou maximální pracovní rychlost v „m/s“ 4. Maximální přípustnou rychlost v „ot/min“ 5. Specifikaci • Zrnitost • Stupeň tvrdosti • Strukturu • Pojivo • Charakteristiku pojiva 6. Poznámku o zkoušce Tyto informace jsou nalepeny na kulatém nebo hranatém štítku na brusném kotouči. Specifikace brusných kotoučů je v názvech a zkratkách zpracována ve strojnických tabulkách.
Kontrola a upínání brusných kotoučů Při broušení je práce velice nebezpečná, protože otáčky brusných kotoučů je vysoká a může se odebírat velké množství třísky. Brusné kotouče na strojích (bruskách) musí být vybaveny kryty kotoučů. • Brousící kotouč je podroben zvukové zkoušce poklepem. -> kontrola prasklin, zvuk musí být jasný • Kontrola příruby -> musí mít správnou velikost, při upínání se mezi kotouč a přírubu se vkládá měkký materiál (papír, plsť apod.). aby se vyrovnali nerovnosti. • Kontrola díry brusného kotouče -> musí mít správnou velikost, pokud nesedí na trnu hřídele brusky používají se vymezovací kroužky. Kontroluje se i zda není díra vyštípnutá. Díra má vůči vřetenu předepsanou toleranci (H12/e8) • U stojanové brusky se ustavuje opěrka pro broušený materiál • Dodržovat maximální pracovní otáčky • Při novém upnutí brusného kotouče se nechá 5 min. běžet naprázdno v maximálních přípustných otáčkách • Při broušení je nutno nosit ochranné brýle
Vyvažování brusných kotoučů
Nevyvážené brusné kotouče mají za následek vibrace stroje a mohou vést až k roztržení kotouče. Vyvažuje se pomocí vyvažovacích tělísek které se přidělávají na obrubu Vyvažování se provádí staticky nebo dynamicky (u velkých kotoučů)
Způsoby broušení a brusky 1. Rovinné broušení – broušení rovinných ploch, obvodem nebo stranou kotouče a to sousledně nebo nesousledně • Bruska s horizontálním nebo vertikálním vřetenem a dlouhým podélným stolem pro upnutí obrobku. 2. Broušení vnějších rotačních ploch – zhotovování válcovitých nebo kuželových ploch • Hrotová univerzální brusky 3. Bezhroté broušení válcových rotačních ploch – obrobek je volně umístěn mezi brusným kotoučem a podávacím (opěrným) kotoučem • Bezhrotá bruska na broušení do kulata 4. Broušení vnitřních rotačních ploch – broušení děr, otvorů, používá se broušení podélné a říčné 5. Ostření nástrojů – ostření výstružníku, záhlubníků, závitníků, fréz atd. • Univerzální nástrojářská bruska
Literatura: Technologie zpracování kovů, Základní poznatky,Ing. Adolf Frischherz, Ing. Paul Skop, České vydání 1993, Správa přípravy učňů, nakladatelství Wahlberrg Praha Moderní strojírenství pro školu a praxi. Josef Dilinger a kolektiv, Europa – Sobotáles cz. Praha 2007
Základy strojnictví. Ulrich Fischer a kolektiv, Europa – Sobotáles cs. Praha 2004
Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál." Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky.
