AŤ SE VÁM NOVÝ ZKRAT LÍBÍ!

Již řadu let vychází na naší škole časopis, který nese jméno opravdu patřící k strojnictví a elektrotechnice - Zkrat. A jak čas běží, spousta věcí se mění. Jsou stále nové a nové články, někdy zajímavější, někdy méně, ale vždy s velkou odvedenou prací celé redakce. I její členové se mění a to z nejrůznějších důvodů. Poslední a také největší změnou v redakci je odchod šéfredaktora Matěje Šimka. Díky jeho zaneprázdněnosti (alespoň to tvrdí) se mi s ním do uzávěrky tohoto čísla nepodařilo udělat rozhovor. Snad v příštím čísle. Abyste však nebyli ochuzeni o informace o členech redakce, představuji vám dvě naše redaktorky – Andreu Formánkovou a Kristýnu Hrubou, obě ze třídy L1.

Ahoj, tady Andrea Formánková… Jsem studentka prvního ročníku technického lycea. Na průmyslovku jsem přišla ze ZŠ U Školy na doporučení bývalého studenta a díky rozhovoru s Ing. Josefem Šormem (alias říďou). Mým velkým koníčkem je zpěv a hra na klavír. Nejraději zpívám ve sprše, kde mě naštěstí přehluší tekoucí voda. Taky ráda zajdu s kámoškami na ,,kafe“, kde probereme naše nejžhavější téma: KLUKY. Mým poznávacím znamením jsou sluchátka od mp3 v uších, muziku poslouchám prakticky neustále, takže mám potom hlavu jako pátrací balón. Nejčastěji poslouchám pop, R’n’B a hip hop. Jsem taky velký fanatik do filmů, no jo na ně bych čučela pořád.

A to mě právě přivedlo na nápad, psát do časopisu o novinkách na filmovém plátně. Mělo by vám to pomoc s výběrem, na co jít do kina (neboli vám řeknu, jestli je to trhák nebo jestli je lepší jít místo toho na představení o Louskáčkovi). Ahoj, tady Kristýna Hrubá… Ahoj všichni, jmenuji se Kristýna Hrubá, chodím do L1 a přišla jsem ze ZŠ Lesní. Když tak zpětně přemýšlím, jak jsem se rozhodla jít právě sem, už si ani nevzpomínám, asi je to tím, že nejsem úplně normální mimochodem kdo tady jo ☺. Něco zmíním o mých zálibách, hraji na kytaru nebo se spíš pokouším. Zbožňuji muziku, poslechnu si skoro všechno kromě dechovky a podobných věcí. V zimě ráda lyžuji a v létě chodím na výlety do Jizerek.

Dave

AŤ SE VÁM NOVÝ ZKRAT LÍBÍ!

ZKRAT – školní časopis SPŠSE a VOŠ

4. 2. 2008

strana 2

Jen ten, kdo chápe, že jeho osobní svoboda končí v okamžiku, kdy začne obtěžovat, omezovat či ohrožovat jiného, za něco stojí. Dalším učitelem, který čelil mým otázkám, je Ivo Rejc. Na naší škole je krátce – druhým rokem. Ale i přesto se hned stal třídním dnešní L2. Jeho rozhovor byl pro mě zajímavý, ale to už posuďte sami. Učí pouze angličtinu; sídlí v kabinetu II/13.

chybku. Být dobrým, to zavazuje, být nejlepším, svazuje. Navíc pokud (nedej Bože) si začnete stavět na tom, že jste fakt dobří, tak brzy dospějete k pocitu, že jste nejlepší. A v té chvíli člověk blbne. Katastrofa je na světě. Samozřejmě, není mi nijak příjemné dozvědět se, že jsem někde něco zmastil. Ale na druhou stranu to vrací člověka zpět do normálu. A za to by měl být každý vděčný, byť třeba ne hned. Co jste studoval po ZŠ? A kde? Po ZŠ jsem se dostal na tehdy jediné liberecké gymnázium v Jeronýmově ulici. Byla to těžká škola, ale každý se pak dostal na nějakou VŠ. Gymnázium bylo doopravdy hodně náročné, některé mé kolegyně – bývalé „spolustudentky“ - po letech přiznaly, že se jim před hodinami některých předmětů strachy svíral žaludek. Avšak výsledný efekt tohoto tlaku byl dokonalý - na VŠ na přednáškách z matematiky, z fyziky atd. jsem mohl klidně i spát a zkoušky jsem byl schopen udělat napoprvé a za jedna. Prostě jsem byl vytrénován z gymplu. A není to jen má zkušenost. Tam se v plné míře potvrdilo rčení: „Co tě nezabije, to tě posílí“. Z jakého důvodu jste zvolil učitelské povolání?

Jaké je datum Vašeho narození? 26. května 1960 Jak byste se charakterizoval? Raději nijak. Jsem, jaký jsem, a těžko to změním. Jaké své přednosti byste vyzdvihl? Každý jsme tím, čím jsme se narodili, byli tak či onak vychováni a nakonec i vyškoleni konkrétními životními zkušenostmi. S tím nic nenaděláme. Záleží pouze a jenom na situacích, do kterých nás život postaví. Hovořit o vlastních přednostech či záporech považuji za nešťastné.

Bylo to z nouze. Do roku 1997 jsem sloužil v armádě a můžu říci, že se mi tam líbilo. Ale měl jsem nehodu. Byl to pech – zničil jsem si nervy v levém rameni tak dobře, že jsem na ruku ochrnul. Samozřejmě následovalo propuštění z armády a otázka „Co dál?“ A tak jsem začal shánět jinou práci. Pokoušel jsem se o to v mnoha firmách. Odpověděla mi asi třetina, na pohovor jsem šel asi pětkrát. Bylo to k ničemu. Pak mi zavolal můj kamarád s nabídkou, že prý umím trochu anglicky a jestli bych u nich na škole neučil externě angličtinu v kurzu pro nezaměstnané. Zkusil jsem to a vůbec jsem se necítil špatně. Měl jste také nějaké jiné povolání po ukončení studií? Armádu, jak jsem již řekl, dále tlumočník a překladatel na vojenské akademii, potom učitel na poddůstojnické škole v Brně.

Čeho si na Vás cení Vaši kolegové?

Učil jste i někde jinde?

O tom nechci mluvit, a také nechci, aby to vyznělo jako nějaká trapná skromnost. Rád slyším a těší mne, že jsem v něčem dobrý, že se mi něco povedlo. Jako každý. Má to ale drobnou

Jeden rok na již zmíněné PŠ v Brně. Pak v roce 2001 jsem nastoupil jako učitel angličtiny, ale také občanské nauky a nakonec i dějepisu, na základní školu v Rochlicích.


4. 2. 2008

Kolik let učíte na SPŠSE a VOŠ? Druhým rokem. Proč roč jste si vybral tuto libereckou průmyslovku? Pan ředitel si vybral mne a to na doporučení jednoho mého bývalého žáka, dnes též studenta SPŠSE. Neváhal jsem ani vteřinu. Jaké předměty učíte? Jenom angličtinu. Jsem sice strojař, ale strojařinu jsem nikdy nedělal. Studium jazyků mi armáda nabídla těsně před státnicemi na vojenské akademii a já to vzal. Technokrat se z vyššího podnětu přeměnil v jazykozpytce. Máte te angličtinu rád? Učil byste i něco jiného? Mám tento předmět velmi rád. Asi by mne bavilo i technické kreslení nebo deskriptiva, ze které jsem maturoval. Jenže myslet si, že narýsuji průnik kužele rovinou jen tak jednou rukou, je pitomost. Jaký jste na žáky? Takový, jaký si myslím, že bych měl být. být Někdy dobře, jindy hůř. Nejsem učitelem proto, aby mě moji studenti milovali. Máme společný úkol a na tom musíme zapracovat acovat podle svých schopností a možností.í. Myslím tím nejenom je, ale i sám sebe. Ne pokaždé se vše povede, ale to je normální a stane se to asi každému. Jen blbec, co nic nedělá, nic nezkazí. Jaký druh kultury máte nejraději (kino, divadlo…)? Má fantastická manželka o mně z legrace mluví jako o „kulturním pahýlu“. To samozřejmě popírám. Do divadla nechodím a to je velká chyba. Divadlo je prapůvodcem pr veškeré naší kulturní zábavy. Kino je pro mne stejná ztráta času jako televize. I když některé filmy my (hlavně české) rád zkouknu i vícekrát – Markéta Lazarová, Postřižiny, Údolí včel, Forest Gump, Zachraňte vojína Ryana, detektivky paní Christie. Mám rád jakékoliv filmy (příběhy), u kterých mám pocit, že mne autor nepovažuje za debila. To jsou především pánové Menzel, Jireš nebo Svěrák. Také rád čtu – ale hlavně literaturu faktu, historickou a válečnou.

strana 3

Váš nejoblíbenější literární autor či dílo, hudební styl a film? Pan Hubáček a jeho série knih o válce v Atlantiku, Pacifiku a Středomoří je skvělá, faktograficky i stylisticky. Teď jsem dočetl výbornou knížku o bojích u Tobruku od p. Hrbka a pokračuji jeho „Krvavými oceány“. Z jiné literatury bych uvedl jména Tom Clancy nebo Frederick Forsythe. Ten je vynikající a má široký záběr. Jeho knížku „Boží pěst“ jsem přečetl za tři dny. Je skvělá. Nejenom příběhem, ale i velmi přesnými znalostmi arabské a armádní problematiky.

jezdím aspoň na výlety, jenže u moře je na výlety většinou moc teplo. A tak to zachraňuje kniha.

stačí vrátit se po delší době odkudkoliv, vylézt na nejbližší trochu vyšší kopec a rozhlédnout se.

Jakou nejvzdálenější navštívil?

Kdyby existoval stroj času, kam byste se podíval?

zemi

jste

Ostrov Mauricius.

Kdybyste mohl mít tři tř kouzelná přání, jaká by to byla? Žádám lehčí otázku. Každé takové přání je buď krajně egoistické, nebo směšně naivní viz soutěže krásy „Miss“. I když jsem rád, že taková směšně naivní přání vůbec jsou. Je to důkaz toho, že lidstvo a hlavně naše evropská tzv. „sofistikovaná“ kultura úplně nezblbla.

Co sledujete v televizi? Jen zprávy a někdy sport. Jaké jsou Vaše koníčky? Koníčků moc není: knížky, někdy plastikové modely (max. 3-4 kusy za rok), trochu turistiky a občas chalupa mé tchýně. To je asi vše.

Máte nějaké životní krédo? Nemám, snad škodit svému okolí co možná ná nejméně. A chtěl bych, aby z mých dětí byli slušní lidé.

Jaký je Váš vztah ke sportu vzhledem k následkům nešťastného zranění? Jediné, co mi zbývá je bowling. Kdysi ano, kolo, sjezdovky, běžky, fotbal, tenis, volejbal, nohejbal. Ostatně jako voják jsem musel být v kondici, každý rok se dělaly zkoušky tělesné zdatnosti a to nebyla legrace. Jenže dnes jsem vyřazen z jakékoliv smysluplné sportovní činnosti. Rád cestujete? Pokud ano, kam? Rád cestuji po českých zemích, ale nikdy na to samé místo. Naše vlast je nádherná. Ale před čtyřmi lety byla naše mladší dcera dost stará na to, abychom mohli jet k moři do Chorvatska. Naše dcery jsou z něj nadšené a teď musíme jezdit k moři každý rok. Trochu mi to vadí, protože se na pláži nudím. Moc rád plavu, miluju potápění, ale to jsou sporty a ty mi jdou mizerně. Proto rád

Budoucnost mne nezajímá. Mám pár oblíbených historických období – 14. 15.. století, napoleonská doba a mnohé další. Asi bych si nevybral.

Čeho chcete ještě dosáhnout?

Do jaké země byste se ještě rád podíval? Karibské ostrovy, Taj Mahal v Indii, Macchu Picchu v Peru. Dost náročné plány, ale v tomto by člověk neměl troškařit. Kdysi, to mi bylo asi 10 let, četl jsem knížku o vojácích OSN. Moc se mi líbila, ale v socialismu bylo směšné si jen pomyslet, že by se k nim mohl člověk dostat. Pak se sešel rok s rokem, socialismus skončil a najednou to šlo. Každý sen se může splnit, dnes je to i mnohem snazší. V jaké zemi byste chtěl žít? Kromě naší vlasti nemám přesnou představu, kde by se mi mohlo líbit. Například Zimbabwe je extrémně krásná, ale stejně jsem se rád vrátil. Ono

V loňském roce se konal pouze jeden ples. Bylo na něm všech 6 tříd, což bylo hodně. Proto se třídy L4 a P4 rozhodly, že uspořádají vlastní ples. Bude se konat 19. 3. 2008 v Domě kultury. Já Vám ale poskytnu informace o plesu tříd A4, E4, S4B a S4A. Proběhne v pátek 29. 2. 2008 od 20:00 hodin

v Domě kultury. K tanci i poslechu zahraje Big band orchestr Luboše Ottla. Moderátory plesu budou stejně jako loni Petra Kirnerová (L3) a Lukáš Rojek (L2). „Maturiťák“ zahájí tancem Vilém Bartoň s partnerkou a také skupina z E4, kteří předvedou breakdance. Přibližně od 21:00 se bude


4. 2. 2008

V podstatě ničeho. Vše důležité běží tak, jak má a já můžu můž jenom doufat, že to vydrží. Co byste vzkázal studentům nebo obecně mladým lidem? Jen ten, kdo chápe, že jeho osobní svoboda končí v okamžiku, kdy začne obtěžovat, omezovat či ohrožovat jiného, za něco ně stojí. To jsou slušní lidé a je jich hodně, i když nejsou moc vidět. A těch pár ostatních, to je jen arogantní, hamižná, sebestředná, agresivní sebranka, ti naopak vidět jsou. Hodně křičí, urážejí a berou na co přijdou. Bacha na ně a rychle pryč od nich.

Děkuji za rozhovor

Apač

konat šerpování. Na maturanty čeká překvapení – víc Vám ale neprozradím! Samozřejmostí budou i prezentace jednotlivých tříd. Vstupenky můžete zakoupit u paní Procházkové. Proch

Apač

strana 4

Náš lyžařský výcvik začal tím, že se nám všechny ty bágly nevešly do zavazadlového prostoru a nakonec i někteří postávali v uličce, jelikož bylo nedostatek sedaček. A to ještě nemluvím o zapomenutých potvrzeních a hůlkách-všechny nás samozřejmě zachránili naši drazí rodičové.

Večerní návštěvy v dívčím pokoji Ubytování bylo docela v pohodě, až na padající kliky a nedostatek teplé vody v dívčích sprchách, kam se chodili sprchovat i kluci. Ale jídlo, na které jsme chodili do jídelny ISŠ, to už tak vyhovující nebylo. Po obědě v jídelně jsme chodili na oběd do nedaleké sámošky. Večeřeli jsme chipsy s Pepsi až na pokoji. ☺ Možná to bylo tím, že jsme příliš vybíraví, nebo že tam vařili opravdu špatně. No, nevim.

Každý den začal v sedm hodin rozsvícením se slovy „vstávejte“ nebo „budíček“. Poté jsme se ještě rozespalí odebrali na snídani. Některé (např. mě) nedokázal pořádně probudit ani ranní chladný horský vzduch. Po návratu zpět na ubytovnu jsme na sebe natáhli všechny ty svetry a oteplováky a v půl devátý jsme vyrazili s lyžemi, snowboardy a se vším vybavením na svah, běžkaři samozřejmě někam na stopu. Naše sjezdovka byla asi kilometr daleko, tak jsme se docela zapotili. Ale pohled na zasněženou sjezdovku většině zase zvedl náladu. Neminuly nás ani nějaké ty pády (především začátečníky-třeba já se válela pořád ☺). Ve čtvrt na jednu jsme se zase museli vrátit na oběd, ti aktivnější se stihli při poledním klidu i vyspat a ve dvě jsme zase pádili na sjezdovku. Ve čtyři jsme se vrátili, „poprali“ se o sprchu a následně někteří odpočívali (každý podle svého gusta) nebo šli hrát ping-pong. Ve třičtvrtě na šest zase na večeři, v půl osmý večerní program, v deset večerka. Tak to bylo celý týden. V úterý bylo pro dobrovolníky večerní lyžování, ve středu závody běžkařů, ve čtvrtek závod ve slalomu pro sjezdaře. Vítěze už si nepamatuju, proto zůstanou v utajení ☺.

Těch pět dní uteklo jak voda a než jsme se nadáli, byl pátek, balení a následný odjezd do Liberce. Tam si nás vyzvedli rodiče v autech a tramvaj. A co bychom popřáli těm, co se na lyžák teprve chystají? No, asi hodně sněhu, ale samozřejmě i co nejmíň pádů a hlavně dobrou náladu.

A aby to nebylo samý L, tak tu máme i E (Skrytá reklama: Kdo chce chc vidět největší „tlamu“ lyžáku, nechť zajde za Radimem Kořínkem do E1. On vám své video určitě rád ukáže ☺ )

Veronika Lamačová

Oblíbený „pinčes“

Dne 7. 11. 2008 jsme společně se třídou E1 vyrazili na pěti denní lyžařský výcvik do Vysokého nad Jizerou. Sněhu jsme měli dost, což nám asi závidí ostatní prváci, kteří jeli ve druhém turnusu. Sjezdovky byly také velice dobré. Mně tedy bohatě stačily, protože jsem na lyžích stál po třetí v životě. Strava už trochu pokulhávala,

ale nebylo to nejhorší. Možná díky tomu jsem zhubnul skoro o dvě kila ☺. Internát místní integrované střední školy, ve kterém jsme živořili, byl také super. Snad až na vrzající podlahy, které prozrazovaly noční návštěvy dívčího pokoje. Nesmím zapomenout zmínit třídu E1, se kterou jsme se mnozí seznámili a zažili pár zajímavých příhod. Také jsem nezmínil naše elitní běžkařské družstvo, snowboardisty a obětavé vedoucí, kteří


4. 2. 2008

Lyžařský výcvik očima Vlastíka Zelenky

s námi měli mnoho trpělivosti. Ve čtvrtek se konaly závody. Z běžkařů vyhrál můj spolusedící a super kámoš Jirka Tichý, který uběhl asi 3 km za 25 minut. Ve sjezdu ve skupině 1 vyhrál Cvrček a ve skupině 2 Jirka Bárta. Nejlepším snowboardistou se stal. Když vše shrnu, shrnu byl to bezvadný výlet s nevšedními zážitky.

strana 5

Dobrý den, Jmenuji se Jakub Makarovský a jsem absolvent oboru "Technické Lyceum". Jelikož jsem jedním z těch, kteří tímto oborem prošli jako první, myslím, že by mohlo být užitečné shrnout výsledky programu tohoto studijního oboru s preferencemi na pokračování v dalším studiu. V tomto krátkém dopisu bych chtěl rekapitulovat poznatky, jež jsem za své působení v jednom semestru na Fakultě Strojní Českého Vysokého Učení Technického v Praze nasbíral. Nejvyšší nároky jsou na studenty prvního semestru FS kladeny zejména v předmětech Matematika a Konstruktivní Geometrie, ve kterých, troufám si říct, jsem získal solidní základy již na střední škole.

doplním, že mým vyučujícím matematiky byla paní Jirsáková, čímž bych jí chtěl poděkovat za perfektní přípravu nejen k maturitě, ale také k dalšímu studiu. Předmět Konstruktivní Geometrie se jen velmi málo liší od předmětu Deskriptivní Geometrie, tedy i zde jsem měl značný náskok. Většinu látky jsme probírali na SŠ, látka na VŠ byla pro mě pouze připomenutí si již známých věcí. Hlavně pro začátek to bylo značné ulehčení. Ačkoliv se praktiky pana Kirschnera mohou zdát tvrdé, přinášejí ovoce a můžu jen potvrdit, že i výuka deskriptivní geometrie je velmi dobrým tahem a má smysl. Dokladem může být i mnou úspěšně absolvovaná zkouška z Konstruktivní Geometrie se známkou „Výborně“ bez větších obtíží.

Především se projevila vyšší dotace hodin matematiky a také možnost absolvovat seminář z matematiky ve čtvrtém ročníku. Tématy prvního semestru jsou z větší části diferenciální a integrální počty, takže čas, věnovaný této disciplíně na střední škole, byl v plném rozsahu využit a přechod na vysokou školu mi byl velmi ulehčen. Snad jen

Co se týče Technického kreslení, tak na ČVUT se v prvním semestru rýsuje pouze na papír a tužkou. Tady mi hodně pomohla výuka Technického kreslení v 1. ročníku s panem Jurkem, kde jsem získal základní přehled o způsobech kótování a práce s rýsovacími pomůckami. V dalších ročnících v předmětech CAD a PVY, pod vedením paní Kalinové, jsem znalosti o rýsování prohloubil při

Plastikové 3D graffiti poprvé zrealizoval Jan Kaláb-největší osobnost českého graffiti.

vylepšující nevzhledný beton. Její jednotlivé části byly natřeny fosforeskující barvou, a tak byla v noci vidět až z Hradu. Po necelých třech týdnech musel být Point odstraněn, kvůli chybějícímu úřednímu razítku, které by ho legalizovalo.

Jan Kaláb známý pod přezdívkami Cakes nebo Point je jeden z mála writerů, který vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, aniž se vzdal svých kořenů-všechno, co dělal, z graffiti vycházelo a jeho diplomová práce nebyla jiná.

Dalším Honzovým výtvorem se stalo sto malých Pointíků, které připomínaly malé dráčky. Udělal formu, nalil do ní sádru a další 3D Point nového typu byl na světě. Rozmístil tyto Pointíky na římsy prvních poschodí do pražských ulic a výsledek byl nad očekávání příznivý. Lidé byli nadšeni z toho, jak město najednou ožilo… A budete-li se dobře dívat, tak na ně leckde po Praze ještě narazíte. Ale neodnášejte je, Honza to opravdu nemá rád.

modelování v počítačových programech a v neposlední řadě zlepšil orientaci ve strojnických tabulkách. Nejen vědomosti ze základů technologie probírané ve druhém ročníku, ale i funkce jednoduchých mechanismů a strojů, ve 3. a 4. ročníku při Strojnictví s panem Szýbou, našly uplatnění. Správné pochopení funkce bylo slušným ušným základem nyní pro předměty Základy technologie a Vývoj techniky, jež se právě principy jednotlivých vynálezů zabývá. Myslím, že koncepce oboru „Technické Lyceum“, tak jak nám byla po celou dobu studia prezentována, skutečně odpovídá pozdějšímu uplatnění na vysoké škole, alespoň co se mě, na Fakultě Strojní, týče. Chtěl bych tedy závěrem poděkovat všem učitelům, kteří mi poskytli výbornou přípravu k dalšímu studiu, a Technickému Lyceu přeji do dalších let spokojené absolventy.

Jakub Makarovský Absolvent bsolvent Technického Lycea SPŠSE v Liberci, nyní yní student Fakulty Strojní ČVUT v Praze

A ještě přidám Honzovo motto, které se mi opravdu líbí: „Když chci, neptám se, jestli můžu.“

Veronika Lamačová

Ale zpět k plastikovému 3D graffiti. Prvním byl velmi vydařený Point, který Honza umístil v roce 2004 na betonový kryt ventilace podzemních garáží na Palachově náměstí v Praze. Lidé to chápali jako moderní plastiku ZKRAT – školní časopis SPŠSE a VOŠ

4. 2. 2008

strana 6

Když Číňané před 4-5 tisíci lety vymysleli deskovou hru a dali jí název „Go“, tak neměli ani to nejmenší tušení, že někdy budou na světě stroje, které se mohou stát našimi virtuálními protivníky – tedy počítače. Počítač vás umí porazit v nejrůznějších hrách, jak v moderních 3D, tak v starších, v kartách, v šachách, ale ještě žádnému počítači na světě se nepodařilo porazit ty nejlepší hráče go.

"Go má nesrovnatelně více variant než šachy a je to poslední logická hra, u níž ještě počítače nejsou schopny porazit nejsilnější hráče," řekl Tomáš Grosser z České asociace go. Go se v českých krajinách začala poprvé hrát před 53 lety.

Fotbalový národ pod Ještědem zažívá kruté časy. Už jen když si vybavíme ligovou tabulku po posledním podzimním kole. Liberec s úspěchem 12. a Jablonec s ještě větším úspěchem předposlední čili 15. Je až s podivem jak se celý severočeský fotbal sešel na chvostu. Mezi Libercem a Jabloncem není téměř žádný bodový rozdíl, takže se může v pohodě stát, že v příštím ročníku druhé ligy opět prožijeme vzrušující derby mezi Jabloncem a Libercem. Ovšem vrcholkem sezóny bude Hanácká Slavia Kroměříž ☺

Na světě jsou podle Grossera vypsány miliónové odměny v dolarech pro tvůrce počítačového programu, který dokáže pokořit profesionální hráče go. "I když se na vývoj specializují celé týmy programátorů, tak jsou počítačové programy zatím někde na úrovni středně silných hráčů go," podotkl Grosser.

A co je go vlastně za hru? Princip hry go je velmi jednoduchý: Hráči střídavě pokládají na desku své kameny a přitom se snaží obklíčit co nejvíce kamenů soupeře a zároveň si ohraničit co největší území. Pravidla se naučí i malé děti během několika málo minut. Přestože pravidla jsou velmi jednoduchá, má hra go obrovský počet To je variant, zhruba 10800. astronomicky více než u šachů (10120)

Nedá se však odhadnout, za jak dlouho se umělé mozky prosadí i zde. Počítač porazil hráče šachů již před deseti lety, v roce 1997. Pokud se budete ve volném čase nudit, n můžete třeba naprogramovat umělého hráče go, který porazí i ty nejlepší a prezentovat ho například jako vaší ročníkovku :-). :

Dave

boss pan Karl usmyslel, že díry v klubovém rozpočtu vyplní jak jinak než absencí dobrých jmen a velkých částek na výplatní pásce a že jejich prodej alespoň něco „hodí“. To byl hlavní faktor, proč se tým Liberce bude muset obejít bez jediného střelce, který za něco stojí Jana Blažka, který přestoupil do pražské Slavie a Ivana Hodůra, který odchází po vzoru Martina Abrahama do celku Mladé Boleslavi. Jediná posila, která zamířila pod Ještěd do Liberce je další odpadlík ze Slavie Marcel Gecov, o jehož kvalitách nejsem na 100% přesvědčen.

Právě probíhá zimní přestávka, a tak hráči odcházejí a přicházejí. Prostě klasická povánoční škatulka hejbejte se. Každý správný fanoušek s napětím očekává, koho prodá a přivede jeho tým. V pozici Libereckého FC jsme byli všichni jistě zvědaví spíše kdo přijde, než kdo odejde. Slovan Liberec tuto sezonu příliš dobrých výsledků nepobral, a proto si slovaňácký big ZKRAT – školní časopis SPŠSE a VOŠ

a dalších her. Je to i více, než je počet atomů ve vesmíru. I proto go zůstává poslední klasickou strategickou hrou, u které počítače zatím nedokáží porazit její nejlepší hráče.

A zde je onen rozdíl. Zatímco SK Slavia Praha přivedla hned duo útočníků Jana Blažka a Kamila Střihavku, čímž si vytvořila ořila i po odchodu Stanislava Vlčka na tomto počtu přetlak. Mladá Boleslav za prodaného Matějovského koupila Ivana Hodůra. U ostatních týmů vládne ádne poklidná vánoční nálada a nic se neděje. Ze Sparty Praha odešel Zdeněk Pospěch do týmu FC Kodaň za 4. 2. 2008

strana 7

Liborem Sionkem. Je zde zájem o plzeňského gólmana Daňka, který je na cestě do anglické Premiere League a další odchod z české ligy by mohl být brněnský Luboš Kalouda, o kterého se ostře zajímá italský velkoklub v čele s bývalým českým reprezentantem Pavlem Nedvědem Juventus Turín. Poprvé za dlouhou (a že byla hodně dlouhá) dobu tu máme případ, kdy Slavia utratila za posily více než konkurenční Sparta, kterou úzký kádr rozhodně netrápí☺. Naopak Spartě se zdálo, že má těch hráčů až moc, a rozhodla se vyřadit Pavla Mareše a Radoslava Zabavníka. O dalších přestupech, které se uskuteční po uzávěrce toho čísla Vás budeme informovat v dalším čísle našeho časopisu.

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet street Film podle legendy o Sweeneym Toddovi z 19. století a jí inspirovaného brodwayského muzikálu. Benjamin Baker, nyní pod jménem Sweeney Todd, se vrací do Londýna. Hodlá totiž zúčtovat se soudcem Turpinem, který znásilnil jeho ženu, přivlastnil si jeho dceru a neprávem ho odsoudil. Nad krámkem paní Lovettové s nejhoršími ,,masovými koláčky“ v Londýně, si Todd otevře holičství. A s její pomocí se zbavuje všech lidí, kteří mu byli na obtíž, a doufá, že se opět setká se svou dcerou Johannou.

Jarní část ligy nám začíná již 16. 2. 2008 a tak nám nezbývá, než zatím žhavit dresy, vlajky a všechno, co používáte oužíváte při povzbuzování svého vyvoleného týmu a těšit se na zajímavou druhou půlku sezony. A my u ní určitě nebudeme chybět.

Honza Sál

Noc patří nám Drsný krimi thriller následuje stopy Skryté identity. Policie New Yorku čelí narůstající vlně zločinu. Ruský gang vlastní seznam policistů, které je třeba odstranit. Šéf nočního klubu (Joaquin Phoneix) má šanci zachránit svého bratra (Mark Wahlberg) a otce (Robert Duvall), kteří jsou další na řadě. Hvězdné obsazení doplňuje Eva Mendes. V kinech ČR: 07. 02. 2008

Lovci pokladů: Kniha tajemství Druhý díl úspěšného filmu Lovci pokladů nás zavede do období smrti Abrahama Lincolna. Benjamin Benja Franklin Gates (Nicolas Cage) nalezl deník Abrahamova vraha Johna Wilkese Bootha, ve kterém se ztratilo osmnáct stránek. A právě tyto stránky by měly vše objasnit. Gatesovi v objasňování pomáhá jeho půvabná přítelkyně Abigail (Daine Kruger) a otec (John Voight). V kinech ČR: 14. 02. 2008

V kinech ČR: 07. 02. 2008


4. 2. 2008

strana 8

Let’s dance 2

Pokání

Asterix a olympijské hry

Hudební film Step up se setkal s velkým úspěchem, a proto na sebe druhý díl nenechal dlouho čekat. Andie (Briana Evigan) přichází do Maryland School of the Arts. Její pověst zlého děvčete a pouliční hip-hopový styl se nesetkává s pochopením. Při hledání svého správného místa potká Chase (Robert Hoffman) nejlepší tanečník školy. A jak už to bývá, přeskočí mezi nimi romantická jiskra. Můžete se těšit na pořádnou nálož hip-hopu a street dance.

Úspěšná předloha lana McEwana vypráví příběh nešťastné lásky, kterou zmaří bujná dětská představivost. Keira tak ve filmu přijde o svého milence poté, co je křivě obviněn ze znásilnění její sestřenice, a zbytky milostného pouta se vzápětí pokusí přervat druhá světová válka. Roztomilou austenovskou romanci rozhodně nečekejte, raději se připravte na drama, které se odvíjí hned v několika časových sférách.

Asterix a Obelix jsou zpět! A tentokrát vás čeká příběh plný sportovního zápolení ní mezi Galy a jejich soupeři z celého světa. A při tom všem se odvážný mladý Gal Alafolix vášnivě zamiluje do řecké ře princezny Iriny. Spolu s Asterixem a Obelixem a za pomoci jejich čarovného elixíru se vydá do Řecka s cílem vyhrát nejen Olympijské hry, ale i srdce princezny Iriny. Střetává se tu však se zlomyslným myslným Brutem, synem Césara, a jeho týmem, který je, zdá se, silným soupeřem. Jak je všeobecně známo, známo čarovné elixíry jsou na Olympijských hrách zakázané, ale Asterix už má plán, jak opět zvítězit…

V kinech ČR: 31. 01. 2008

V kinech ČR: 28. 02. 2008

V kinech ČR: 31. 01. 2008

Andrea Formánková

Vydaná CD: Adon Nin Edeleth Ador Dorath (2002) Symbols (2004)

Styl muziky: symphonic doom-death metal Členové kapely: Ivoš Doseděl (vokály) Kamil Pfeffer (kytara) M. Roženek (klávesy, synthentizátory) Lenka Machová (zpěv) Kamil Kottek (basa) Zdeněk Čepička (bicí)

Něco z hist(e)orie: Tato kapela „vznikla“ roku 1997. V tu dobu ale nikdo moc nemyslel na vlastní songy nebo dokonce vydání alba. Prostě se sem tam sešli, zahráli pár písniček od skupiny Samael a Moonspell a tím vše končilo. Po roce přehrávání písní od jiných kapel se členové „kapely“ nakonec rozhodli se věnovat i vlastní tvorbě. V tu dobu se ještě nijak nejmenovali, a tak si po pár návrzích kapela dala jméno Anaon. Poté přišla delší pauza.

Dorath“ a sklidili nečekaný úspěch. Dalo by se říci, že žádná z recenzí nešla pod průměr (jen časopis „Veselá discotéka“ se k CD nevyjádřil). Vlastně nikdo ani neměli důvod dávat špatná hodnocení. Kytary hráli tvrdě a dobře, úžasná basa často držela melodii písně, klávesy s violoncellem (kapela má externího violoncell violoncellistu) lehce dotvářely atmosféru a tohle všechno ještě doprovázel Lenčin operní zpěv s Ivošovým growlingem. Lepší to snad ani být nemohlo. Po vydání tohoto CD se Ador Dorath vyjádřili ke svému stylu hudby jako k "skrytým psychotickým mysteriím". Další roky strávili koncertováním všude možně po ČR.

Po dvou letech ničeho se kapela znova sešla a začala zase koncertovat. Tohoto roku se také hodně promíchali její členové. Po velkých změnách v obsazení se kapela (konečně) přejmenovala na ADOR DORATH. Na jaře roku 2002 se Ador Dorath konečně dostali k nahrávání prvního alba s názvem „Adon Nin Edeleth Ador


4. 2. 2008

strana 9

V dubnu roku 2005 se Ador Dorath pustili do nahrávání druhého alba s názvem „Symbols“, tentokrát už s novým vydavatelem Shindy Productions (podle mě by si zasloužili ještě někoho lepšího). Do tvorby CD se znovu zapojil violoncellista Kristián, takže deska Symbols se stylem hudby moc nelišila. Spíš bych řekl, že tohle album byl ještě větší nářez. (Mimochodem vřele doporučuji poslouchat CD ke spaní – poslední song je přímo relaxační, takže si ve spánku neuvědomíte, že CD skončilo a nevzbudíte se) Roku 2006 se Ador Dorath vydali s kapelou Depresy (Slovensko) na tour po České

Dnes je to 5,5 roku, co byla vydána legendární hra Mafia (mimochodem první česká hra na konzole). A je to dnes také půl roku, co bylo na Games Convention v Lipsku oficiálně oznámeno její pokračování, tedy Mafia 2. Na povrch, stejně jako v případě jedničky, moc informací neprosáklo, ale z toho mála co víme, a pokud to tvůrci dodrží, se dá prohlásit, že půjde opět o velice kvalitní hru, která si získá mnoho příznivců po celém světě.

Jediné, co bych Ador Dorath vytkl je to, že se ještě neobjevili v Liberci, a tak jsem neměl tu možnost je vidět na živo. Jinak je považuji za jednu z nejlepších kapel v ČR.

Josef Kovačič

Příběh opět napsal Daniel Vávra a v únoru 2007 čítal přes 700 stran. Myslím, že se opravdu máme na co těšit.

Českého dabingu, ačkoli se o něm dosti dlouho spekulovalo, zda bude či ne, se nakonec dočkáme. Pokud se ovšem těšíte na původní hlasy, tedy například Marka Vašuta nebo Petra Rychlého, musím vás zklamat. Hlavní postava nám o několik let omládla, takže by to k jejímu dabingu chtělo jiný hlas. S velkou pravděpodobností to bude Martin Dejdar.

Jaké informace tedy známe? Děj se bude odehrávat na přelomu 40. a 50. let minulého století, nicméně nebude nijak navazovat na příběh jedničky.


a Slovenské republice, aby dali světu vědět o novém CD. Poté následovalo ještě mnoho koncertů. V březnu 2006 pak dokonce obdrželi od Akademie populární pulární hudby cenu Anděl za album roku v kategorii Hard&Heavy.

Datum vydání přesně známo není, očekává se podzim 2008. Screenshoty jsou skutečně ze hry, stejně tak i trailer, kde jsou však scény poskládány z různých částí hry. Z toho můžeme soudit, že hra je ve svém vývoji již pěkně daleko. Pokud hra bude takto nebo ještě lépe ve finále vypadat, máme se opravdu na co těšit. těšit

Dave

4. 2. 2008

strana 10

Toto číslo pro vás připravili: Honza „Apač“ Šrajer Honza Sál David „Dave“ Svoboda Josef Kovačič Andrea Formánková Veronika Lamačová

L3 L3 L2 P1 L1 L1

Děkujeme všem za spolupráci na tomto čísle školního časopisu Zkrat. Další číslo vyjde v pondělí 3. 3. 2008.

Další členové redakce: Matěj „Enzy“ Šimek Verča „Death“ Dragounová Kristýna Hrubá

A4 A4 L1

Externí spolupracovníci: Jakub Makarovský Kontakt: [email protected]

NAPIŠ NÁM SVOJE NÁZORY! [email protected]


4. 2. 2008

strana 11

AŤ SE VÁM NOVÝ ZKRAT LÍBÍ!

Recommend Documents