2. Místní komunikace Tento článek si klade dva cíle – informovat o tzv. místních komunikacích a způsobu jejich statistického sledování a v závěru stručně data o místních komunikacích podle obcí popsat. Vymezení pojmu místní komunikace je upraveno zákonem o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. a navazujícími vyhláškami. Jde o kategorii pozemních, veřejně přístupných komunikací, jež slouží převážně místní dopravě převážně v intravilánu jednotlivých obcí. Vlastníkem místních komunikací jsou podle tohoto zákona obce. Kromě místních komunikací definuje zákon také účelové komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Mohou být neveřejné a jejich vlastníky jsou právnické či fyzické osoby. Naopak vyššími kategoriemi pozemních komunikací jsou podle zákona dálnice a silnice (I., II. a III. třídy, zvláštním typem I. třídy jsou rychlostní silnice). Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, vlastníky silnic II. a III. třídy jsou kraje. O zařazení a změnách kategorií rozhodují příslušné silniční správní úřady, přitom se zohledňují vlastnická práva k dotčené pozemní komunikaci. O zařazení či vyřazení pozemní komunikace z kategorie místních komunikací rozhodují obce. Místními komunikacemi zpravidla nejsou tzv. průjezdní úseky silnic a dálnic, tedy úseky vedoucí zastavěným nebo zastavitelným územím obce podle územně plánovací dokumentace. Dopravní značky ani běžné mapy či plány pro veřejnost neoznačují ani nerozlišují, které pozemní komunikace jsou místními komunikacemi a které veřejně přístupnými účelovými komunikacemi. Směrodatné by podle zákona mělo být, zda silniční správní úřad rozhodl o zařazení do kategorie místní komunikace. Místní komunikace mají často povahu ulice, náměstí, nábřeží, samostatné pěší komunikace, parkoviště atd., mohou však mít provozním a stavebním uspořádáním také charakter silnice, i když z právního hlediska silnicemi nejsou. Místní komunikace může být vystavěna i jako rychlostní místní komunikace, s vybavením obdobným dálnici. Součástí místních komunikací (nebo samostatnými místními komunikacemi) jsou též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce. Místní komunikace se podle zákona č. 13/1997 Sb. a vyhlášky č. 104/1997 Sb. rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do 4 tříd:
• • • •
místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, podle prováděcí vyhlášky též dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, která spojuje části měst navzájem nebo napojuje město nebo jeho část na pozemní komunikaci vyšší třídy nebo kategorie místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace ve městě nebo jiné obci běžně přístupná provozu motorových vozidel a umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz, například samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, pěší zóny apod.
Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými číslicemi počínaje číslem 1, a to odděleně pro každou třídu místních komunikací - k označení třídy se používá alfabetický znak: a) pro místní komunikace I. třídy písmeno a, např. 1a, 2a, b) pro místní komunikace II. třídy písmeno b, např. 1b, 4b, c) pro místní komunikace III. třídy písmeno c, např. 1c, 8c, d) pro místní komunikace IV. třídy písmeno d, např. 1d, 12d.
Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník. Podle všeho v ČR neexistuje centralizovaná databáze dat o místních komunikacích v jednotlivých obcích – tato kategorie komunikací není prioritou rezortních statistik Ministerstva dopravy ani jeho účelové organizace - Centra dopravního výzkumu v Brně. Nejaktuálnějším souhrnným zdrojem dat o místních komunikacích podle obcí v ČR je tedy s největší pravděpodobností šetření ČSÚ „Vl 1-01 Roční výkaz organizačních složek státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací a podobných vládních institucí“, jehož přílohou byl v roce 2006 jednostránkový výkaz „Charakteristika funkčních tříd místních komunikací“ (tiskopisy výkazů jsou k dispozici na www.czso.cz ). Zde byly místní komunikace rozděleny do 4 funkčních tříd A až D, které odpovídají třídám I. až IV. Hlavním smyslem přílohy k výkazu bylo kvantifikovat národní bohatství fixované v tomto druhu technické infrastruktury pro zpřesnění statistiky národních účtů. Proto kromě délky (km) a plochy (tisíce m2) výkaz obsahoval otázku na pořizovací cenu (tisíce Kč) a také na procentní skladbu podle doby výstavby (resp. rekonstrukce) v 6 dekádách (počínaje před rokem 1950 a konče po roce 1990). Povrch ani jiné charakteristiky místních komunikací dotazovány nebyly. Zpravodajskou jednotkou byly obecní úřady. Výkaz byl povinný a měl proto vysokou návratnost (přes 94 % z 6 249 obcí ČR). Ačkoli existuje povinnost vést o místních komunikacích pasporty, lze se oprávněně domnívat, že výkaz byl pro obce náročný. Údaje o místních komunikacích se využívají převážně v souvislosti s rozpočtem a investiční činností obcí a s pořizováním územně plánovací dokumentace, resp. jejich ekologickým vyhodnocením. Délka místních a účelových komunikací figuruje jako ukazatel č. 93 tzv. územně analytických podkladů pro jednotlivé obce (podle vyhlášky 500/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu 183/2006 Sb.). Ojediněle se tato data objevují v rozvojových studiích mikroregionů a také v diplomových pracích s regionální tematikou, většinou ale jen jako dokumentační údaj bez dalších souvislostí. Jako nejzávažnější téma pro analýzu dat o místních komunikacích podle obcí se jeví rozbor náročnosti jejich údržby a zátěže pro místní rozpočty. Komplikací pro celostátní analýzu je ale absence dat o kvalitě místních komunikací, pravděpodobně nízká spolehlivost dat o jejich stáří a také různý stav a praxe v zatřiďování do kategorie buď místních komunikací, nebo průjezdních silnic vyšší kategorie ve větších městech (viz např. data pro funkční třídu A v tabulce níže). Přitom studie o regionálních rozdílech zanedbanosti, nebo o náročnosti údržby místních komunikací v souvislosti s tzv. rozpočtovým určením daní by byly jistě přínosné. Naproti tomu trochu sporný by asi byl význam hledání regionálních rozdílů v relativních délkách místních komunikací v závislosti na typu sídelní struktury, její rozdrobenosti (nutno rozlišovat obce a části obcí), morfologii venkovských a městských sídel (např. větší kompaktnost sídel v nížinách a rozptyl v horských regionech), nadmořské výšce, průměrné podlažnosti bytového fondu (podle údajů sčítání lidu, domů a bytů), apod. Data o místních komunikacích podle obcí jsou na vyžádání dostupná na ČSÚ. Pro ilustraci dat k roku 2006 zde uvedeme tabulku podle okresů a krajů. Z podrobných dat jsou zpracovány grafy tříděné podle velikostních skupin obcí a 4 tzv. funkčních tříd místních komunikací. Pojem funkčních tříd je převzat ze zdrojového výkazu a má tento význam: A … rychlostní komunikace B … sběrné komunikace C … městské třídy a obslužné komunikace D … zklidněné komunikace, cyklistické stezky a stezky pro pěší Z grafů i souhrnné tabulky je zřejmé, že dominantní třídou místních komunikací podle délky v ČR je logicky třída C (62 %), následovaná D (32 %), zatímco zbývající třídy jsou z hlediska délek okrajové (A 1 % a B 4 %). Třídy A a B se vyskytují až ve větších obcích a městech. Relativizované délky místních komunikací vykazují jisté regionální souvislosti – např. v délce na plochu okresů dosahují maxim okresy vysoce urbanizované a současně průmyslové (Karviná), případně i s horským typem osídlení (Jablonec n. N.), samozřejmě spolu s okresy-městy. Minimální hodnoty jsou pak v periferních a řídce osídlených okresech. Při relativizaci celkové délky místních komunikací v okresech na počet obyvatel je tomu v zásadě naopak.
Tab.1: Celková délka místních komunikací na plochu okresu (v km/km2)
Maximum okres Karviná Praha Ostrava – město Brno – město Plzeň – město Jablonec n. Nisou Praha – západ Hradec Králové Liberec Frýdek – Místek
hodnota 7,48 7,32 5,30 4,32 2,77 2,35 1,78 1,71 1,64 1,54
Minimum okres Tachov Klatovy Jeseník Český Krumlov Jindřichův Hradec Prachatice Třebíč Bruntál Znojmo Plzeň – sever
hodnota 0,36 0,48 0,49 0,50 0,51 0,51 0,53 0,56 0,57 0,57
Tab.2: Celková délka místních komunikací na obyvatele okresu (v km / 1000 ob.)
Maximum okres Strakonice Pelhřimov Prachatice Český Krumlov Semily Benešov Domažlice Příbram Ústí n. Orlicí Praha - západ
hodnota 16,31 14,27 13,64 13,39 12,78 12,14 11,56 10,98 10,82 10,80
Minimum okres Brno - město Praha Ústí n. Labem Plzeň - město Kladno Prostějov Ostrava - město Teplice Most Zlín
hodnota 2,71 3,07 3,70 4,07 4,48 5,07 5,20 5,29 5,55 5,58
Z grafů podle velikostních skupin obcí vyplývá několik závěrů, které však nelze nijak přeceňovat – např. že největší podíl zklidněných ulic, cyklostezek a stezek pro pěší (třída D) je ve městech mezi 50 - 99 tis. obyvateli apod. To se objevuje i v grafu, v němž je délka místních komunikací relativizována na 1000 obyvatel (viz zelené sloupce). S rostoucí velikostí obce (města) logicky klesá celková délka místních komunikací na jednoho obyvatele (místní komunikace jsou tedy ve větších městech více využívány), ale roste v přepočtu na plochu obce (pozor ale, plocha v celém územním obvodu obce není v těsné relaci s počtem obyvatel). Do určité míry zajímavý je pohled na relativní délky podle jednotlivých funkčních tříd – např. obslužných místních komunikací (třída C) na obyvatele je nejvíce v obcích od 1 do 2 tisíc obyvatel, takže by snad bylo možno říci, že jsou z tohoto „morfologického“ hlediska nejvíce extenzívní formou zástavby.
Graf 1: Podíl tříd místních komunikací ve velikostních skupinách obcí (dle počtu obyv.)
100 000 a více
A
50 000 až 99 999
B
20 000 až 49 999
C
10 000 až 19 999
D
5000 až 9999 2000 až 4999 1000 až 1999 500 až 999 200 až 499 do 199 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf 2: Relativní délka funkčních tříd místních komunikací na obyvatele
délka míst. komunikací (km) na 1 000 obyvatel
45 A
40
B C
35
D
30
Celkem MK
25 20 15 10 5 0 do 200
do 500
do 1 tis. do 2 tis. do 5 tis. do 10 tis. do 20 tis. do 50 tis. do 100 tis.
velikostní kategorie obcí (počet obyvatel)
nad 100 tis.
Graf 3: Relativní délka funkčních tříd místních komunikací na plochu
délka míst. komunikací (km) na 1 km2 výměry obcí
7,0 A
6,0
B C
5,0
D Celkem MK
4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 do 200
do 500
do 1 tis. do 2 tis. do 5 tis. do 10 tis. do 20 tis. do 50 tis. do 100 tis.
velikostní kategorie obcí (počet obyvatel)
nad 100 tis.
Tab. 3: Délka místních komunikací podle funkčních tříd
ČR, kraj, okres
Počet obyvatel
A Česká republika Praha hl. m. Středočeský Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník
10 251 079 1 181 610 1 158 108 91 074 78 458 152 163 90 552 73 602 95 802 115 379 85 674 117 107 95 580 110 014 52 703
Místní komunikace celkem (km)
Třída místních komunikací (km)
Rozloha (km2)
B
C
D
78 867
628
3 357
46 745
24 189
74 919
496
408
453
2 133
636
3 630
11 015 1 475 662 720 744 917 701 1 023 850 755 581 1 692 896
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
364 15 13 23 27 66 14 37 54 28 6 51 30
6 438 791 503 498 378 381 495 577 363 671 690 741 350
3 045 300 161 161 183 109 264 226 337 408 336 416 144
9 847 1 106 677 682 588 556 773 840 754 1 107 1 032 1 208 524
Tab. 3: Délka místních komunikací podle funkčních tříd (pokračování)
ČR, kraj, okres
Počet obyvatel
A Jihočeský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. Labem Liberecký Česká Lípa Jablonec n. Nisou Liberec Semily Královéhradecký Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kněžnou Trutnov
627 766 180 986 60 708 92 752 70 144 51 470 69 539 102 167 551 528 58 748 87 629 178 064 58 404 71 111 45 823 51 749 304 274 93 112 117 783 93 379 823 173 134 090 125 231 114 848 85 936 116 836 127 599 118 633 429 031 102 592 88 387 163 456 74 596 548 368 160 107 77 306 112 293 78 640 120 022
10 057 1 638 1 615 1 944 1 127 1 375 1 032 1 326 7 561 1 123 1 946 261 990 1 287 575 1 379 3 315 1 046 1 515 754 5 335 909 935 1 032 1 118 467 469 404 3 163 1 073 402 989 699 4 758 892 887 852 982 1 147
Místní komunikace celkem (km)
Třída místních komunikací (km)
Rozloha (km2)
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 41 0 41 0 64 26 10 0 0 0 19 9 11 0 6 5 0 53 44 0 0 0 9
B 130 15 7 15 38 18 19 18 72 2 0 30 4 0 1 35 164 13 116 35 303 37 31 90 16 37 48 44 140 5 23 56 56 187 55 26 58 5 43
C 4 360 959 527 677 493 521 591 592 3 296 437 710 449 445 550 336 369 1 186 391 436 359 3 043 704 432 584 499 282 335 207 2 558 632 616 704 606 3 213 674 526 589 618 806
D 1 964 364 279 296 167 163 524 171 1 237 240 227 245 134 184 120 87 773 211 341 221 1 969 255 231 469 233 329 273 179 1 586 141 300 854 291 1 820 750 215 320 161 374
6 454 1 338 813 988 698 702 1 134 781 4 605 679 937 724 583 734 457 491 2 164 615 934 615 5 379 1 022 704 1 143 748 648 675 439 4 295 778 945 1 619 953 5 273 1 523 767 967 784 1 232
Tab. 3: Délka místních komunikací podle funkčních tříd (pokračování)
ČR, kraj, okres
Počet obyvatel
A Pardubický Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. Sázavou Jihomoravský Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město
506 024 103 266 160 603 104 557 137 598 510 767 94 919 110 477 72 339 113 873 119 159 1 130 358 104 525 366 757 189 223 112 920 157 711 86 763 112 459 639 161 41 891 228 831 109 429 134 265 124 745 590 142 107 564 143 745 145 814 193 019 1 250 769 98 543 209 326 276 660 151 835 176 653 337 752
Místní komunikace celkem (km)
Třída místních komunikací (km)
Rozloha (km2)
B
C
D
4 518 993 880 1 379 1 267 6 796 1 265 1 199 1 290 1 463 1 579
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
199 11 49 18 121 88 25 8 0 12 43
2 866 659 545 659 1 003 3 308 588 623 683 594 820
1 418 293 390 370 365 1 474 192 383 349 164 386
4 483 963 984 1 047 1 489 4 870 805 1 014 1 032 770 1 249
7 196 863 230 1 499 1 039 1 099 876 1 591 5 267 719 1 620 770 845 1 313 3 963 796 991 1 143 1 034
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 32 0 0 0 32
281 21 144 0 28 56 8 24 280 5 175 24 60 16 180 11 2 0 167
3 977 534 621 892 420 568 377 565 2 485 282 677 330 543 653 2 678 400 635 1 021 622
1 921 221 229 372 251 324 208 316 1 569 64 583 201 396 325 1 138 331 278 273 256
6 179 776 994 1 264 699 948 593 905 4 334 351 1 435 555 999 994 4 028 742 915 1 294 1 077
5 427 1 536 1 208 356 882 1 113 332
19 0 19 0 0 0 0
516 30 74 127 85 36 164
5 204 517 1 448 781 776 759 923
3 639 318 320 1 757 267 307 670
9 378 865 1 861 2 665 1 128 1 102 1 757
