A R ˇ I 2012 KONEC SVETA ˇ PRIJDE, ˇ NEBO NE?

!"#2 ´ ˇ ´ ZARI 2012

ˇ KONEC SVETA ˇ PRIJDE, NEBO NE?

!"#2

˚ ˇ ´ ´ PRUMERN ´ ´ ´ Y NAKLAD 41 042 000 VYCHAZI CELKEM V 84 JAZYCICH

ˇ KONEC SV ETA ˇ

PRIJDE, NEBO NE? ´ ´ ´ ˇ 3 Nebyvaly zajem o konec sveta ˇ ´ ´ 4 Konec sveta vyvolava strach ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 8 Konec sveta bude mozna jiny, nez si myslıte

´ ´ ´ 10 Mladı lide se ptajı ˚ ˇ ˇ ´ Co muzu ocekavat ˇ ´ ˇ ´ od manzelstvı? — 1. cast ˇ ´ 13 Bible — Kniha presnych ´ ˇ ´ proroctvı — 5. cast ˇ ´ ´ 16 Dnesnı zoo zblızka ´ ´ 19 Dılo nahody? ´ Rybı hejno

ˇ´ ´ 20 Co rıka Bible ˇ ˇ Meli byste patrit ˇ ´ k nejakemu ´ organizovanemu ´ ˇ ´ nabozenstvı? ˇ ˇ ´ ˇ ´ 22 Stredovecı mistri medicıny ´ ˇ ´ 25 Lecebne alternativy ´ k transfuzım

ˇ 27 Pozorujeme svet 28 Citron a jeho ˇ ´ ˇ ´ vsestranne pouzitı ´ 30 Kvız pro celou rodinu ˇ ´ 32 „Uz jsem ji nedokazala ˇ odlozit“

´ ´ ´ ˇ Nebyvaly zajem o konec sveta ˇ ´ NEKLID NUJE v as budoucnost? Pokud ano, nejste sami. ˇ ˇ ´ ´ Uz od staroveku lide spekulujı o tom, ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ co prijde, a mnozı dochazı k zaveru, ˇ ´ ˚ ze budoucnost nevypada zrovna ruˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zove. Predstava konce sveta zamest´ ´ ´ ´ ´ nava lidskou mysl po cela tisıciletı. ˚ ´ Komiksy, stovky film u a tis ıce ´ ´ ˇ´ ˇ ´ˇ´ ´ ´ knih vypravı prıbehy o blızıcı se zka´ ˇ ˇ ze. Zda se, ze existuje nespocet neˇ´ ´ ´ ´ ˇ pratelskych bytostı, ktere jsou priˇ praveny vrhnout se na nasi planetu ˇ ´ ´ a vyhladit lidstvo — robotictı zabijaci, ˚ ˇ ˇ´ ˇ nejr uznejsı monstra, mimozemsa´ ´ ne, zombie, duchove, draci, lidoopi, ´ ´ ptaci, zmutovane krysy nebo obrov-

Z

´ ´ ˇ´ ˇ ´ ske vosy. Takove prıbehy asi malokdo ´ ˇ ˇ bere vazne. ˇ ´ ´ ´ Existuje ale rada vizı a teoriı, ktere ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ lidem nahanejı vetsı hruzu. Nekte´ ´ ˇ ´ re jsou prezentovany jako vedecke. ´ Podle jedne z nich dojde k masiv´ ´ ˚ ˇ ˚ nımu posunu zemske kury, coz zpu´ ´ ˇ ˇ sobı mohutne vlny tsunami, zemetre´ ˇ ´ ´ senı a sopecne erupce. Jina teorie ´ ´ ˇ ˇ ´ uvadı, ze planety se seradı za sebe ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ a v dusledku toho zesılı slunecnı vıtr, ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ktery na zemi zpusobı spous. Dalsı ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ teorie predpovıda, ze dojde k nahleˇ ´ ´ ´ ´ mu prepolovanı magnetickeho poˇ ˇ ´ ´ le zeme a slunecnı radiace nas pak ˇ ´ ´ ´ vsechny usmrtı. Takove katastroficke ´ ˇ´ Probute se! zarı 2012

3

´ ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ scenare dal podnecujı predstavivost ´ mnoha lidı. ´ ˇ ´ A co to obrovske mnozstvı knih ´ ´ ´ ˇ ´ a webovych stranek, ktere predpovı´ ˇ ˇ ˇ´ dajı, ze svet skoncı 21. prosince toho´ to roku? Podle jedne teorie se k zeˇ´ ´ ´ mi rıtı jakasi planeta Nibiru (neboli ˇ ´ planeta X) a stretne se s nami v pro´ ˇ ´ sinci 2012. Tato a jine nepodlozene ´ ´ ˇ ´ teorie vychazejı ze starovekeho may´ ´ˇ ´ ´ ˇ skeho kalendare, ktery udajne skonˇ´ ˇ ´ cı pri zimnım slunovratu roku 2012. ´ ˇ ´ Takove teorie ovlivnily nektere lidi ˇ natolik, ze si za domem vybudovali ´ ´ bunkr nebo si za nemale penıze re´ ´ zervovali mıstnost v podzemnım kry´ ˇ tu. Jinı se odstehovali do hor a jsou ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ plne sobestacnı, tedy nezavislı na veˇ ´ ´ ´ rejnych dodavkach vody, tepla a elekˇ triny. ˇ ˇ ´ ˇ´ Samozrejme jsou tu i lide, kterı niˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ cemu z toho neverı a predstave o blıˇ´ ´ ˇ ´ ´ zıcım se konci sveta se vysmıvajı. ˇ ˇ´ ´ Vedci z NASA naprıklad tvrdı: „Zeˇ mi se v roce 2012 nic nestane. Nase ˇ ˇ planeta je tu uz 4 miliardy let a vedci ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ celeho sveta nevedı o zadne hrozbe, ´ ktera by souvisela s rokem 2012.“ ´ ´ ˇ Bylo by ale chybou dojıt k zaveru, ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ze lidstvu nehrozı zadne nebezpecı ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nebo ze konec sveta berou vazne jen ´ ´ ˇ ˇ naivnı lide. Opravdu konec sveta prijde? A pokud ano, jak a kdy?

!"#2 4

ˇ Konec ´ sv ´ eta vyvolava strach ´ ´ ´ ´ A ROZDIL od nerealnych teoriı o konˇ ´ ´ ´ ci sveta existujı obavy, ktere stojı za ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ zamyslenı. Mnozı majı strach z prelidnenı ´ ´ a nasledneho nedostatku vody a potravin. Ji´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ nı si delajı starosti s dusledky celosvetove fiˇ ´ ˇ´ ´ nancnı krize. A co prırodnı katastrofy, epi´ ´ ˇ demie nebo jaderna valka? Mohlo by neco ´ ˚ ´ ´ takoveho zpusobit globalnı katastrofu? ˇ Zamysleme se te nad nekolika katastro´ ´ ´ˇ ´ ˇ fickymi scenari, o kter ych se casto diskuˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ tuje. Nektere mluvı o znicenı vsech lidı na ´ ´ ´ ˇ zemi, zatımco jine o konci civilizovaneho zi´ vota, jak ho zname dnes.

N

ˇ ˇ´ ˇ ´ TENTO CASOPIS slouzı k poucenı ce´ ˇ ´ ˇ ˇ le rodiny. Ukazuje, jak je mozne resit ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ dnesnı problemy. Prinası zpravy, vypravı o lidech z mnoha ze´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mı, zabyva se otazkami nabozenstvı i vedy. Jde vsak dal. Pro´ ˇ´ ´ ˇ ´ nika pod povrch a poukazuje na hlubsı vyznam soucasnych ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ udalostı, pricemz je vzdycky politicky neutralnı a nevyvysuje ˇ ˇ´ ˇ ˇ jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predevsım po˚ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ vzbuzuje k duvere ve Stvoriteluv slib, ze soucasny nicem´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ny a nezakonny system vecı bude brzy nahrazen pokojnym ˇ ´ ´ ˇ a bezpecnym novym svetem.

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytovana v ramci celosvetove ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ biblicke vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Po´ ´ ´ ˇ ´ ´ kud nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma — ˇ ´ ˇ ´ ´ Prekladu noveho sveta (se studijnımi poznamkami). ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jeˇ ´ hovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2012 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. ˇ ´ Vsechna prava vyhrazena.

September 2012 Monthly CZECH

Vol. 93, No. 9 Printed in Germany

´ Supervulkany

´ ´ V roce 1991 sopka Pinatubo na Filipınach zabila ´ ˇ ´ ˇ vıce nez 700 lidı a pripravila o domov asi 100 000 ´ˇ ˚ ´ obyvatel. Do vysky 30 kilometru vyhodila obrovsky ´ ˇ oblak popela, kter y pak pokryl povrch zeme. Poˇ ´ ´ ˇ´ ˇ hrbil urodu a pod jeho tıhou se zrıtily strechy do˚ ´ ´ mu. Po vybuchu takove sopky, jako je Pinatubo, se ˇ ´ ˇ klima zmenı i na nekolik let. ´ ´ ´ ´ ˚ V davne minulosti dochazelo k vybuchum su´ ˚ ˇ ´ pervulkanu. Kdyby se neco podobneho stalo dnes, ´ ˇ ˇ´ erupce by byly mnohosetkrat silnejsı a mnohem niˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ civejsı nez jakykoli zaznamenany vybuch v historii ˇ ˇ ´ lidstva. Krome toho by se zmenilo klima na celem ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ svete, coz by vedlo k obrovske neurode, nedostatku potravin a hladomoru.

ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ „Sopky nicı vegetaci a zabıjejı zivocichy ˚ ˇ ´ v okruhu kilometru, supersopky vsak hrozı ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ vyhubenım celych zivocisnych i rostlinnych ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ druhu tım, ze radikalne zmenı klima na ce´ ˇ le planete.“ National Geographic

Asteroidy

´ ˇ ˇ ˇ ˇ Jednoho rana v roce 1908 sedel jeden muz na verande pred ´ ´ ˇ ˇ obchodnı stanicı ve vesnici kdyz vtom ho ˇ ´ Vanavara na Sibiri, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ze zidle srazila exploze. Zar byl tak intenzivnı, ze muz mel ˇ ˇ pocit, jako by mu horela kosile. Epicentrum bylo asi 60 kilo˚ ´ ˚ ´ ˇ ˚ metru daleko. Vybuch zpusobil asteroid, kter y mel 35 metru ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ v prumeru a vazil priblizne 100 tisıc tun. Kdyz asteroid pro´ ´ nikl do atmosfery, vlivem vysokeho tlaku a teploty explodoval. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Uvolnilo se pri tom 1 000krat vıc energie nez pri vybuchu ˇ ´ ˇ ˇ ˚ bomby svrzene na Hirosimu. Bylo zniceno 2 000 kilometru ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ctverecnıch sibirskeho lesa. Vetsı asteroid by samozrejme ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ zpusobil podstatne vetsı skody — vyvolal by obrovske pozary, ´ ´ ˇ ˇ po kterych by na celem svete prudce klesla teplota a uhynuˇ ˇ ˚ lo by mnoho zivocichu a rostlin.

ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYCICH: afrikanstina, albanstina, amharstina, angliˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ctina,6 7 arabstina, armenstina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebuanˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ stina, cestina,7 cevstina, cınstina (tradicnı)7 (audionahravky pouze v mandarınske cınˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ stine), cınstina (zjednodusena), cwanstina, danstina,7 estonstina, evestina, fidzijstina, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ finstina,7 francouzstina,6 87 gruzınstina, gudzaratstina, hebrejstina, hiligaynonstina, ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ hindstina, chorvatstina, igbostina, ilokanstina, indonestina, islandstina, italstina,6 7 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ japonstina,6 7 jorubstina, kannadstina, korejstina,6 7 kyrgyzstina, litevstina, lotystina, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ lozi, maarstina, makedonstina, malajalamstina, malgastina, maltstina, nemcina,6 7 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ngalstina, nizozemstina,6 7 norstina,7 pandzabstina, pedi, polstina,6 7 portugalstina,6 87 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina,6 7 rwandstina, rectina, samojstina, sin´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ halstina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, sonstina, spanelstiˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ na,6 7 svedstina,7 tagalstina,7 tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina ´ ´ ´ ´ 6 Take na CD 8 Take na MP3 CD-ROM 7 Audionahravky take na www.jw.org

ˇ „Po celou historii zeme jsme ´ ´ byli z vesmıru bombardovani kometami a asteroidy. V minulosti dopadaly na zemi ˇ ˇ casteji, ale budou dopadat ´ ˇ znovu. Je to jen otazka casu.“ Chris Palma, docent ´ astronomie a astrofyziky na Stat´ ˇ ´ nı univerzite v Pensylvanii

´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ MATE Zˇ AJEM O DALSI INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S VAMI NEKDO BEZ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedkum Jehovovym na prıslusnou adresu. Uplny

´ seznam adres najdete na www.jw.org /contact. Britanie: The Ridgeway, London NW7 1RN. ˇ ´ ˇ Ceska republika: PO Box 90, 198 00 Praha 9. Maarsko: Budapest, Pf 20, H-1631. Nemecko: 65617 Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL-05830 Nadarzyn. Rusko: PO Box 182, ´ ´ 190000 St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, 830 04 Bratislava 34. Spojene staty americ´ ke: 25 Columbia Heights, Brooklyn, NY 11201-2483. Srbsko: PO Box 173, SRB 11080 ˇ ´ Beograd/Zemun. Svedsko: PO Box 5, SE-732 21 Arboga. Ukrajina: PO Box 955, 79491 Lviv - Briukhovychi.

´ ˇ´ Probute se! zarı 2012

5

ˇ Zm ena klimatu ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ

´ ˚ ˚ ˇ Vedci jsou presvedceni, ze takove jevy jako vzrust prumer´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ne teploty na zemi, extremnı vykyvy pocası, tanı ledovcu ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ a vymıranı koralovych utesu a dulezitych zivocisnych i rost´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ linnych druhu signalizujı, ze klima na nası planete se menı. ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ I kdyz na tuto vec existujı nejruznejsı nazory, mnozı se sho´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ dujı na tom, ze prıcinou je spalovanı uhlı, ropy a zemnıho ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ plynu, ktere ma na svedomı automobilova doprava a pruˇ ´ ´ ˇ ´ ´ mysl. Pri spalovanı techto fosilnıch paliv se do atmosfery ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ uvolnuje velke mnozstvı oxidu uhliciteho. ˇ ´ ´ ˚ ´ Tyto emise se podle nekterych odbornıku chovajı jako ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ sklenık — zpomalujı unik tepla ze zeme a zpusobujı, ze tep´ ˇ ˇ ´ ´ lota stoupa. Jelikoz oxid uhlicity je pohlcovan stromy, na ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ zmene klimatu se podepisuje i masivnı odlesnovanı.

ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ „Mnoho vedcu se domnıva, ze pokud bude globalnı oteplovanı ˇ ´ ´ pokracovat dosavadnım tempem a neomezı se produkce oxiˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˚ du uhliciteho, prumerna teplota na zemi bude dal narustat. ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ To povede k prudsım a mene predvıdatelnym klimatickym vy˚ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ kyvum a ke zvysovanı hladiny oceanu, coz muze ohrozit nızko ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ polozene pobreznı oblasti, kde zije hodne lidı.“ A Mind for Tomorrow: Facts, Values, and the Future

Pandemie ´

´ ´ ˇ Ve 14. stoletı vyhladila morova epidemie za pouhe dva roky tretinu ˇ ˇ ˇ ´ ˇ populace Evropy. V letech 1918 az 1920 zabila spanelska chripka ˇ ˇ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ prinejmensım 50 milionu lidı. Jelikoz tehdy nebyly takove moznosti ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ cestovanı, tyto nemoci se sırily pomaleji. Avsak pri dnesnım rustu ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ mest a snadnem cestovanı po celem svete by se podobna nakaza ˇ´ˇ ˇ rychle rozsırila po vsech kontinentech. ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˚ ´ Takova pandemie by mohla mıt prirozenou prıcinu. Vzrustajı ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ vsak take obavy z biologickych zbranı, tedy z nemocı vytvorenych ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ clovekem. Odbornıci tvrdı, ze mala skupina lidı s potrebnymi zna´ ˇ ´ lostmi by mohla na internetu nakoupit vybavenı a vytvorit smrticı ´ ˇ biologicke zbrane.

ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ „Prirozene se vyskytujıcı nemoci zustavajı vaznou biologickou hrozbou. ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Avsak inteligentnı neprıtel vyzbrojeny stejnymi patogeny — nebo ´ ˇ ´ [multirezistentnımi] ci synteticky vyrobenymi patogeny — by mohl ˚ zpusobit katastrofu.“ The Bipartisan WMD Terrorism Research Center

6


´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˚ Vym ır an ı d ule zit ych druh u ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ

´ ´ ˇ Behem poslednıch peti let prisli vcelari ve Spojenych statech kaz´ ˇ ˇ´ ˇ ´ dy rok zhruba o 30 procent vcel. Prıcinou byl syndrom zhroucenı ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kolonie. Tento celosvetovy fenomen se vyznacuje tım, ze cele koloˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ nie vcel nahle a zahadne zmizı ze svych ulu. Jsme na vcelach za´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ vislı. Nejenze produkujı med, ale take opylujı dulezite plodiny, naˇ´ ´ ˇ ´ ´ prıklad vinnou revu, jablone, soju a bavlnıky. ´ ´ ˇ ˇ Zavislı jsme i na fytoplanktonu, protoze bez neho bychom neˇ ˇ´ˇ ´ ˇ´ ˚ meli ryby. Bez zızal, ktere kyprı pudu, by nebylo tolik plodin. Kdyby ´ ˚ ˇ ´ takove dulezite druhy vyhynuly, vedlo by to k nedostatku potravin ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ a hladomoru, coz by rozdmychalo nasilı a nepokoje. Znecistenı, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ prelidnenı, drancovanı prırody, nicenı zivotnıho prostredı a klima˚ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ticke zmeny majı svuj podıl na vymıranı zivocisnych druhu, ke kte´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ remu dochazı az 1 000krat rychleji nez prirozenym zpusobem. ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ „Kazdy rok vyhyne neco mezi 18 000 a 55 000 druhy. Prıcina? ´ ˇ ´ Lidska cinnost.“ Rozvojovy program OSN

´ ´ Jaderna ´ valka

´ ˇ ˇ ´ Jedna jaderna exploze dokaze v mziku srovnat se zemı ´ ˇ ´ ´ ´ cele mesto. Tento smutny fakt byl dvakrat demonstrovan ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ v srpnu 1945. Jaderny vybuch ma udesnou sılu — nicı ´ ´ ˇ ˇ ´ a zabıjı tlakovou vlnou, vetrem, ohnem a radiacı. Radiace ´ ´ ´ take kontaminuje potraviny a vodu. Jaderna valka by vrhla ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ do ovzdusı tuny prachu, coz by branilo pronikanı slunecnıˇ ´ ˇ ˇ ˇ ho svetla a na celem svete by rapidne klesla teplota. Uhyˇ ˇ ´ ˇ´ ´ nuly by zemedelske plodiny a dalsı rostliny. Bez jıdla by li´ ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ de a zvırata umırali hlady. Jaderny utok by udajne mohlo ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ zahajit asi devet zemı. Nekolik dalsıch zemı podle vseho ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ vyvıjı sve vlastnı jaderne zbrane. A teroristicke organizace ˇ ˇ´ se dychtive snazı se jich zmocnit. ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ „Nuklearnı zbrane zustavajı nejvaznejsı a nejaktualnejsı hroz´ ˇ ˇ ´ bou pro lidskou civilizaci. . . . Po celem svete je stale asi ´ ´ ˇ´ ˇ ´ 25 000 jadernych zbranı . . . Drıve nebo pozdeji teroriste bom´ ´ ´ ˇ ˚ bu zıskajı.“ Svaz znepokojenych vedcu

ˇ Konec svˇ eta ´ ´ ˇ ´ bude mozna jiny, nez si myslıte ´ ´ ´ ˇ ´ ATASTROFICK E sc en a re popsan e ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ v predchozıch clancıch majı tri spolec´ ´ ˇ ne rysy. Za prve, jsou zalozeny na speku´ ´ ´ ˇ lacıch lidı a ti majı dost spatnou reputaci, ˇ ´ ´ ´ pokud jde o predpovıdanı budoucnosti. Za ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ druhe, prezitı lidstva ma byt otazkou nahoˇ ´ ´ ´ dy. A za tretı, ti, kdo se zachranı, budou mu´ ˇ ˇ ˇ ´ set dal tvrde bojovat o prezitı. ˇ ´ ´ ˇ´ Naproti tomu Bible predklada lepsı ob´ ´ ˇ raz budoucnosti. Podle n ı velk a zmena ˇ ´ ´ ˇ opravdu prijde, ale zachranu majı zaruceˇ ´ ˇ´ ˚ nou vsichni, kdo jednajı podle Bozı vule. ´ ´ ´ ˇ ˇ Navıc nikde v Bibli nenı napsano, ze zeme ˇ´ ˇ ´ shorı na uhel nebo ze se z nı stane kus ledu. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Bude premenena v celosvetovy raj. ˇ Prijmout takovou verzi budoucnosti je ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ale pro hodne lidı tezke. To, co Bible rıka

K

´ ˇ ´ ´ ´ o velkem souzenı, Armagedonu, tisıciletem ´ ´ ´ ´ ˇ ´ kralovstvı Krista a raji povazujı skeptikove ˇ ´ ˇ za smyslenky. Teologove vedou o techto poˇ ´ ´ˇ ´ ˇ jmech nekonecne debaty a vytvarejı nescet´ ´ ˇ ´ ˇ ne teorie, ktere si vsak vzajemne odporu´ ˇ jı. O konci sveta Bruce A. Robinson uvedl: ´ ˇ ˇ ˇ „O tomto nametu bylo pravdepodobne na´ ´ ´ ´ ˚ ˇ psano vıc nejasnych teologickych textu nez ´ ´ ˇ o jakekoli jine nauce v kresanstvu.“ Co je ´ vysledkem? Zmatek. ´ ´ ´ ˇ´ ´ Bible ale nenı nejasna. Jsou v nı Bozı vyro˚ ˇ ´ ky a Buh si nepreje, aby pro nas budoucnost ´ ˇ byla velkou neznamou. Zamyslete se nad neˇ ´ ´ ´ ˇ kolika castymi otazkami a nad tım, jak na ne ´ ´ ´ ´ ´ Bible odpovıda. Pokud byste radi zıskali vıc in´ ˇ´ formacı, pozadejte o knihu Co Bible doopravˇ ´ ˇ´ ´ dy rıka?, kterou vydali svedkove Jehovovi.

ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Ceka zemi a lidstvo uplne znicenı?

´ „Spravedlivı budou vlastnit zemi a budou ˇ ´ ˇ ´ ˇ na nı prebyvat navzdy.“ (Zalm 37:29)

ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ Prijdou nekterı lide o zivot?

ˇ´ ´ ˇ ´ „Prımı, ti budou prebyvat na zemi, a bez´ ´ ´ ˇ uhonnı, ti na nı zbudou. Pokud jde o nicem´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ne, ti budou prave ze zeme odrıznuti; a po´ ´ ´ ˇ kud jde o zradne, ti z nı budou vytrzeni.“ ˇ´ ´ (Prıslovı 2:21, 22)

ˇ ˇ ˚ ˇ Zakrocil ˇ u´ z Buh nekdy proti bezboznym lidem?

˚ ˇ ´ ´ ´ ´ Buh „se nezdrzel potrestanı starodavneho ˇ sveta, ale Noema, kazatele spravedlnosti, ˇ´ ´ ˇ zachoval v bezpecı se sedmi jinymi, kdyz ˇ ˇ ´ ´ uvedl potopu na svet bezboznych lidı; ´ ˇ ´ ˇ a . . . tım, ze obratil mesta Sodomu a Gomoru v popel, je odsoudil, a tak stanovil ˇ ´ ´ ˇ ´ bezboznym lidem vzor budoucıch vecı“. (2. Petra 2:5, 6)

´ ˇ´ Zname datum Bozıho soudu?

ˇ ´ ˇ ´ „O tom dni a hodine nevı nikdo, ani nebestı ˇ ´ ˇ ´ ˇ andele, ani Syn, ale pouze Otec. Vzdy prave ´ ˇ´ jako byly Noemovy dny, takova bude prıtomˇ ˇ ˇ ˇ nost Syna cloveka. Jako totiz byli v tech ˇ ˇ dnech pred potopou, kdy jedli a pili, muzi se ˇ ˇ ´ ˇ zenili a zeny se vdavaly, az do dne, kdy Noe ˇ vstoupil do archy, a nepovsimli si, dokud neˇ ˇ ˇ ´ prisla potopa a vsechny je nesmetla, takova ˇ´ ˇ ˇ ˇ bude prıtomnost Syna cloveka.“ (Matous 24:36–39)

ˇ ´ ´ ˇ Jsou n ejak e zn amky toho, ze konec ˇ prijde brzy?

´ ´ „V poslednıch dnech tu budou kriticke ˇ ˇ ˇ ˇ ´ casy, s nimiz bude tezke se vyrovnat. ´ ˇ Lide totiz budou milovat sami sebe, budou ´ ´ ´ˇ ´ milovat penıze, budou sebejistı, domyslivı, ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ rouhaci, neposlusnı rodicu, nevdecnı, neˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ vernı, bez prirozene naklonnosti, neprıstupnı ´ ˇ ˇ ´ jakekoli dohode, pomlouvaci, bez sebeovla´ ´ ´ ´ ´ ´ danı, surovı, bez lasky k dobru, zradci, sve´ ´ ´ ´ˇ hlavı, nadutı pychou, budou spıse milovat ˇ ´ ˚ ˇ rozkose nez milovat Boha, ti, kdo majı zpuˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ sob zbozne oddanosti, ale vuci jejı sıle se ´ ˇ ´ prokazujı jako falesnı.“ (2. Timoteovi 3:1–5)

´ Jakou ˇ ´ budoucnost mohou lide ocekavat?

˚ ˇ ˇ ˇ´ Buh jim „setre . . . kazdou slzu z ocı ˇ ˇ ´ a smrt jiz nebude a nebude jiz ani truchlenı ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ani krik ani bolest. Drıvejsı veci pominuly.“ ´ (Zjevenı 21:4)

˚ ˇ Buh lidem „setre . . . ˇ ˇ´ kazdou slzu z ocı“.

ˇ ´ ˇ´ ´ I kdyz nam Bible o budoucnosti nerıka ˇ ˇ ˇ ´ ˇ vsechny podrobnosti, obsahuje ujistenı, ze ´ ´ ˇ lidstvo nenı odsouzeno k zahube. Budouc´ ´ ˇ ´ nost bude tak nadherna, ze si to ani neumıˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ me predstavit. Muzete si byt jistı, ze to, co ˚ ´ ˇ ˇ ´ Buh Jehova slıbil, skutecne splnı. ´ ˇ´ Probute se! zarı 2012

9

´ MLAD I ´ LIDE ´ SE PTAJ I

˚ ˇ ˇ ´ Co muzuˇ ocek´ avat ´ od manzelstvı? 1. Cˇ AST ˇ ´ ˇ´ „Kdyz jsme spolu, vznasım ´ ˚ ˇ se v oblacıch! Nemuzu se ˇ ˇ dockat, az se vezmeme.“

´ „Nemame skoro nic spoˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ lecneho. Spıs nez manzele ´ ´ ˇ jsme spolubydlıcı. Pripa´ ˇ dam si hrozne sama.“

10


ˇ´ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ´ AK asi tusıs, vyse uvedena slova rekla svobodna dıv´ ´ ˇ ˇ ´ ka, zatımco vyrok vlevo je od nekoho v manzelstvı. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Mozna te ale nenapadlo, ze obojı rekla stejna osoba. ˇˇ´ˇ ˇ ˇ Kde se stala chyba? Pokud se tesıs, ze se jednou oze´ˇ ´ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ nıs nebo vdas, jak muzes predejıt tomu, aby se roman´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ ticky sen nezm v manzelstvı plne problemu? ˇ ˇ enil ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Realita: Stestı v manzelstvı do velke mıry zavisı na ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ tom, jake mas o manzelstvı predstavy. ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Tento a take prıstı clanek z rubriky „Mladı lide se ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ptajı“ ti pomuzou mıt realisticka ocekavanı.

J

˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Co tedy muzes od manzelstvı cekat? Strucne receno: ˇ ´ ´ ˇ (1) Ocekavej dobre veci ˇ ´ ´ (2) Ocekavej problemy ˇ ´ ˇ ´ ´ (3) Ocekavej neocekavane ´ ˇ ˇ Podıvejme se na tyto tri body podrobneji. ˇ ´ ´ ˇ OCEKAVEJ DOBRE VECI ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ Bible mluvı o manzelstvı pozitivne. (Prıslovı 18:22) ´ ˚ ˇ ˇ ˇ Co dobreho muzes cekat? ´ˇ ˇ ˇ ˇ Spolecnost. V Bibli se pıse, ze nejakou dobu po stvoˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ renı Adama Buh rekl: „Pro cloveka nenı dobre, aby byl ´ ´ ˇ ˇ´ˇ stale sam.“ Potom Adamovi vytvoril Evu. (1. Mojzısova ˇ ˇ ´ ˇ 2:18) Oba meli jedinecne rysy osobnosti, takze byli odˇ ´ ˇ ˇ ˇ lisnı, ale doplnovali se. Manzel a manzelka jsou tedy je´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ den pro druheho vynikajıcı spolecnostı. (Prıslovı 5:18) ˇ´ ´ ˇ´ ˇ ´ Spoluprace. Bible rıka: „Dva jsou lepsı nez jeden, ˇ ˇ ´ ´ ´ protoze spolu udelajı vıc prace.“ (Kazatel 4:9, Good ˇ ˇ ´ ˇ ´ News Translation) To urcite platı i o manzelstvı. „Jde je´ ´ ´ ´ ˇ nom o to, pracovat jako tym a byt pokornı a ochotnı neˇ´ ´ ´ ´ kdy ustoupit,“ rıka Brenda, ktera se vdala nedavno.1 ´ ˇ ˇ ´ ˇ Intimnı zivot. V Bibli je napsano: „Manzel by mel ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ uspokojovat sexualnı potreby sve manzelky a manzelˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ka by mela delat totez pro sveho manzela.“ (1. Korin˚ ˇ ´ anum 7:3, Common English Bible) V manzelstvı ti sex ˚ ˇ ˇ ´ˇ ´ˇ muze prinaset radost a nemusıs pociovat strach nebo ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ lıtost, ktere jsou casto smutnymi nasledky predmanzel´ ˇ´ ´ ˚ skeho sexu. (Prıslovı 7:22, 23; 1. Korinanum 7:8, 9) ˇ ´ ˇ ˇ Podtrzeno secteno: Manzelstvı je dar od Boha. (Jaˇ ˇ´ ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ kub 1:17) Pokud se budes rıdit Bozımi zasadami, muzes ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ocekavat, ze tvoje manzelstvı bude sastne. ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ K zamyslenı: Je tvuj pohled na manzelstvı negativne ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ˇ ˇ ovlivneny spatnymi prıklady, ktere mas kolem sebe, treˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ba v rodine? Pokud ano, muzes ve svem okolı najıt dob´ ´ ´ re vzory, ktere stojı za to napodobovat? ˇ ´ ´ OCEKAVEJ PROBLEMY ´ ˇ ´ ˚ Bible mluvı o manzelstvı realisticky. (1. Korinanum ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ 7:28) Jake problemy muzes cekat?

ˇ ´ ´ CO RIKAJI´ TVOJI VRSTEVNICI

´ ˇ Brittany: Myslım, ze je hlou´ ´ ˇ py napad vstoupit do manzel´ ˇ ˇ ´ stvı jenom proto, ze te nebavı ˇ´ ´ ´ porad odpovıdat na otazku: ˇ ˇ ˇ ´ ˇ „Kdy uz se konecne vdas?“ ˇ ´ ˇ Az vzniknou problemy, budes ˇ ˇ ´ je muset resit ty, a ne lide, ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ kterı te do manzelstvı tlacili.

ˇ ´ ´ Ciara: Emoce casto branı ˇ ˇ ˇ ˇ cloveku jasne uvazovat. Pro´ ˇ ˚ ˇ to si myslım, ze dulezitou roli ˇ ´ ˇ ˇ pri vyberu partnera by meli ´ ˇ ˇ ˇ ´ mıt rodice. Dobre te znajı, ˇ ˇ a tak by ti meli umet poradit, ˇ kdo by se k tobe hodil.

ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 1 Nektera jmena v tomto clanku byla zmenena.


11

ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ majı spolecne — jsou nedokonalı. (Rımanum 3:23) ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ I kdyz manzele majı harmonicky vztah, obcas mezi ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nimi vzniknou neshody. Nekdy si mozna reknou neˇ ´ ´ ˇ ´ co zranujıcıho a pozdeji toho litujı. „Kdo nechybuje ˇ ´ ˇ´ ´ ve slove, dosahl dokonalosti,“ rıka Bible. (Jakub 3:2, ´ ˇ ˇ ´ Bible21) Bylo by naivn´ ı si myslet, ze je mozne se spo˚ ´ ˇ ˇˇ ´ ˇ ´ ´ r um uplne vyhnout. Uspesne manzelske pary se ale ˇ´ ˇ ˇ ucı o nich mluvit a resit je. ´ ´ ´ ´ Zklamanı. „Jsme bombardovanı filmy a televiznıˇ ´ ´ ´ mi porady, ve kter ych si dıvka najde ‚dokonaleho‘ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ partnera a pak jsou spolu cely zivot sastnı,“ rıka ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Karen. Kdyz manzelstvı tuto idealnı predstavu ne´ ˇ ˇ ´ ˇ naplnı, jsou oba partneri rozcarovanı. Po svatbe noˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ vomanzele samozrejme zjistı, ze ten druhy ma dalsı ´ˇ ´ ˇ ´ chyby a zvlastnı zvyky nebo projevy. Meli by mıt ale ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ na mysli, ze prava laska „ve vsem vytrvava“ a dokaze ´ ´ ˚ se vyrovnat dokonce se zklamanım. (1. Korinanum 13:4, 7) ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ Uzkost. Bible rıka, ze ten, kdo je v manzelstvı, „je ´ ´ ˇ ˇ ˚ uzkostlivy o veci sveta“. (1. Korinanum 7:33, 34) Ta´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ kova uzkost je normalnı a casto je namıste. Naprıklad ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ muze byt narocne vyjıt s penezi. Mozna musı oba praˇ ´ ˇ ´ ´ covat, jen aby si vydelali na jıdlo, oblecenı a bydlenı. ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ Muzete vsak uspet, kdyz budete spolupracovat jako ´ tym. (1. Timoteovi 5:8) ´ ˇ ˇ ˇ Podtrzeno secteno: Pokud znamost je jako pousˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ tenı draka, pak manzelstvı je jako rızenı letadla. Buˇ ´ ´ dete potrebovat mnohem vıc schopnostı a vyvinout ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ vetsı usilı, abyste ustali „boure“ ve vasem vztahu. Urˇ ˇ ´ ˚ ˇ cite to ale zvladnout muzete. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ K zamyslenı: Jak v soucasne dobe resıs neshody, ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ktere mas se svymi rodici nebo sourozenci? Kdyz te ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ neco nebo nekdo zklame, dokazes se na vec podıvat ´ ´ˇ ´ ´ z nadhledu? Jak zvladas uzkostlive starosti? Neshody. Zadnı dva lide nejsou stejn ˇ ı. Jedno vsak

CO SI ´ Oˇ TOM MYSLIS? ´ Josh a Melanie spolu chodı ˇ ´ ´ rok. Behem te doby se dvakrat ˇ ´ ˇ skoro rozesli. Poprve chtel vztah ˇ ˇ ukoncit Josh, kdyz obvinil Melanii ˇ ´ z toho, ze flirtuje s jinymi kluky. ´ ´ Podruhe dala Joshovi ultimatum ˇ ˇ ˇ ´ ´ Melanie, kdyz uz jeho obvinovanı ´ ´ ˇ ˇ´ nedokazala snaset. V obou prıpaˇ ˇ dech svoje neshody vyresili. ´ˇ ´ˇ Co si o tom myslıs? Vidıs ˇ ´ ´ v jejich vztahu nejake varovne ´ ˇ ˇ signaly? Co naznacuje fakt, ze ´ ´ Josh a Melanie se dvakrat maˇ ´ ˇ lem rozesli? Na druhe strane, ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ o cem svedcı to, ze svoje proble´ ˇ ˇ my dokazali vyresit? Co podle ´ ´ ˚ ˇ ˇ tveho nazoru muzou od manzel´ ˇ ´ stvı ocekavat?

ˇ ˚ ZKUS SE ZEPTAT RODI C U

ˇ ´ ´ ˇ S rodici si popovıdej o ramec´ˇ ´ ku „Co si o tom myslıs?“. Majı ´ na vztah Joshe a Melanie jiny ´ ˇ nazor nez ty?

ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ V DALSIM CLANKU „MLADI LIDE SE PTAJI“ . . . ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Jak ti biblicke zasady pomuzou ocekavat neoceka´ vane?

ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Dalsı clˇ anky z rubriky „Mladı lide se ptajı“ najdes na www.jw.org /cs

ˇ ´ CAST

1

2

3

4

5

6

7

BIBLE ˇ ´ ´ KNIHA PRESNYCH PROROCTVI

8

´ ˇ ´ ˚ ´ ´ Tato serie osmi clanku rozebıra jeden ´ ˇ ´ ´ ´ vyznacny rys Bible — jejı proroctvı neboli ˇ ˇ ˇ to, edela do budoucnosti. ˇ ´ co predpov ´ ´ ˇ Clanky vam pomohou zıskat odpovedi ´ ´ ´ na tyto otazky: Jsou biblicka proroctvı ´ ´ ´ pouze vymyslem chytr ych lidı? Nebo jsou ´ ´ ´ ´ inspirovana Bohem? Vybızıme vas, abyste ˚ prozkoumali dukazy.

´ ´ Dobraˇ zprava pro vsechny lidi ˚ ´ ´ UH ma pro lidi dobrou zpravu a nechal ˇ ˇ´ˇ ji zapsat do Bible. Kdyz byl Jezıs Krisˇˇ tus na zemi, zameroval se na to, aby „dob´ ˇ´ ´ ´ rou zpravu o Bozım kralovstvı“ oznamoval. ´ˇ ˇ ´ (Lukas 4:43) Bible ukazuje, ze toto Kralov´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ stvı je Bozı vlada, ktera znicı tyranske lidske ´ ´ ´ ˇ ˇ´ vlady, nastolı pokoj a odstranı vsechny prıˇ ´ ´ ˇ ciny lidskeho utrpenı. (Daniel 2:44; Matous ˇ ˇ ´ ´ 6:9, 10) To je skutecne dobra zprava! ˇ´ ´ Bezpochyby si zaslouzı, aby se o nı doˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zvedelo co mozna nejvıc lidı. Jenze potom, ˇ´ˇ ˇ co byl Jezıs popraven, zanechal po sobe jen ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ malo nasledovnıku. Zemre s nım i jeho po´ ˇ ˇ ˇ ´ selstvı? Bible predpovedela pravy opak. By´ ´ ´ ˇ ´ ´ la do nı zapsana proroctvı, ze dobra zprava ˇ´ˇ ´ ˇ ´ se bude sırit po cele zemi, ze se bude ka´ ˇ zat i navzdory silnemu odporu a ze povsta-

B

ˇ ´ ˇ ´ ´ nou falesnı kresane a zavedou mnohe lidi ´ ˇ ´ na scestı. Postupne si tato proroctvı rozebereme. ´ ´ ´ ´ ´ Dobra zprava ana ˇ ma ´ byt oznamov ˚ vsem narodum

´ ´ ˇ ´ ´ Proroctvı: „Take se musı ve vsech narodech ´ ´ ´ nejprve kazat dobra zprava.“ (Marek 13:10) ˇ ´ ˇ ´ „Budete mi svedky jak v Jeruzaleme, tak v cele ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ Judeji a Samarı a do nejvzdalenejsı casti zeme.“ (Skutky 1:8) ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ Splnenı: Kratce po ˇ ´ Jezısove smrti v´ roce 33 n. l.´ jeho ucedn ıci ´ naplnili Jeruzalem ´ ´ ´ poselstvım o Kralovstvı. Kazali po cele Jude´ ˇ´ ˇ ji a v nedalekem Samarı a behem 15 let se ˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ´ ˇ´ ´ kresanstı misionari dostali i do dalsıch castı


13

ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Rımsk´ e rıse. ´ V roce ´ ˇ 61 n. l. bylo mo´ zne ´ rıci,ˇ ze ´ dobra zprava ˇ se kaze v mnoha vzdalenych castech zeme. ´ ˇ Co ukazujı dejiny: ´ ´ ˘ Mimobiblicke spisy ze 2. stoletı potvr´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ zuj ˇ ´ ı, ze ´ prvotnı kresanstvı se rychle´ sırilo. R ımsk y historik Suetoniusˇ pouk azal na ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ to, ze kresane pusobili v Rıme uz v roce ˇ´ ´ ˇ ´ 49 n. l. Plinius Mladsı, mıstodrzitel Bithyˇ ´ nie (v dnesnım Turecku), napsal kolem roku ´ ˇ ´ ´ 112 n. l. dopis cısari Trajanovi, ve kterem se ˇ ˇ ´ ´ ˇ zminuje o kresanstvı jako o „nakaze“, jez ˇ´ˇ ´ ˇ „se rozsırila nejen ve svobodnych mestech, ´ ´ ale take ve vesnic ıch a usedlostech“. Po ´ ´ ˚ ˚ prozkoumanı dukazu jeden historik napsal: ˇ ´ ´ „Neuplynulo ani sto let od skoncenı ery apoˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ stolu a mısta, kde kresane uctıvali Boha,ˇ byˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ lo mozne videt ve vyznamnych mestech Rım´ ˇ´ˇ ske rıse.“ ´ ´ ˘ V knize The Early Church (Rana cır´ ´ kev) profesor Henry Chadwick uvadı: „Rozˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ sırenı cırkve se zdalo byt vysledkem mimoˇ´ ´ ´ ˇ ´ radne serie nepravdepodobnostı. Nikdo by ˇ ˇ ´ ˇ to necekal, protoze nic jineho nemelo menˇ´ ˇ ´ ˇ sı sanci na uspech.“ ´ ´ ˇ Odpor proti dobre zprave

´ ´ ´ ´ ˚ ´ Proroctvı: „Budou vas vydavat mıstnım soudum ˚ ˇ ´ ´ a budete kvuli mne biti v synagogach a budete

ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Rımstı cısari Nero (vpravo), Domitianus, Marcus Aurelius a Diocletianus ˇ ´ podnecovali krut ´ ´ ´ e pron anı ˇ asledov ˚ kresanu ´ ´ Fotografie s laskavym svolenım British Museum

ˇ ˇ ´ ˇ ´ staveni pred mıstodrzitele a krale, jim na ˇ ´ svedectvı.“ (Marek 13:9) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Spln ´ enı: Kresan´ e ´byli pron ˇ ˇ asledovani Zidy i Rımany. Byli zatykani, vezneni, biti a popra´ vovani. ´ ˇ Co ukazujı dejiny: ˇ ´ ´ ˘ Zidovsky historik z 1. stoletı Flavius ˇ ˇ´ˇ ˚ Josephus zapsal, ze Jezısuv bratr Jakub byl ˇ ´ ´ ˇ ´ popraven rukou zidovskych nabozenskych ˚ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vudcu. Bible uvadı, ze Gamaliel, vazeny ˇ ˇ ´ ˇˇ´ ´ clen zidovskeho nejvyssıho soudu, vybızel ˇ´ˇ ´ ˇ ´ soudce, aby s Jezısovymi ucednıky nejednaˇ´ ˇ ´ li prısne. (Skutky 5:34–39) Odborne publi´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ kace potvrzujı, ze Gamaliel skutecne zil a ze ˇ ˇ ´ to byl muz s otevrenou myslı. ´ ´ ˇ ´ ˇ ˘ Historikove uvadejı, ze od roku 64 n. l., ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ kdy vladl Nero, zacali rımstı cısari pronaˇ ´ sledovat kresany. V korespondenci mezi cıˇ ´ ˇ´ sarem Trajanem a Pliniem Mladsım jsou ´ ˇ ˇ´ ´ zmınky o trestech pro kresany, kterı odmı´ ´ ´ tali vzdat se sve vıry. ´ ´ ´ ˘ „Pronasledovan ı zdaleka nezahnalo ´ ´ ˇ ˇ ´ cırkev do podzemı, ale melo opacny efekt,“ ´ ´ ˇ ´ uv adı profesor Chadwick. Jak k resane ˇ ˇ´ ´ prchali pred nebezpecım, odnesli sve posel´ ´ ´ stvı do novych oblastı. (Skutky 8:1) Vytrvaˇ ˇ ˇ´ ´ li, i kdyz je casto zavrhla rodina a pratele. ´ ˇ ˇ´ˇ ´ To je obdivuhodne, protoze Jezısovi nasle´ ˇ ´ ˇ ´ ´ dovnıci byli „nevzdelanı a obycejnı lide“ ˇ ˇ´ ´ ´ a nemeli zadny politicky vliv. (Skutky 4:13) V knize The Beginnings of Western Chrisˇ´ ´ ´ ˇ tendom (Pocatky zapadnıho kresanstva) se ´ˇ ´ ˇ´ˇ pıse: „Evangelium se nejvıce sırilo mezi ma´ ˚ ´ ˇ jiteli malych obchodu a drobnymi remesl´ nıky.“ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Pri studiu dejin raneho kresanstvı od´ ˇ ´ ´ bornıci zasnou nad tım, jak mohla nevy´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ znamna skupina lidı rozsırit sve ucenı tak ´ ˇ´ˇ rychle navzdory tak silnemu odporu. Jezıs ˇ ´ ´ ˇ ale tyto nepravdepodobne udalosti predpoˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ vedel. V Pısmu bylo take predpovezeno, ze ´ ˇ ˇ ˇ tato kazatelska cinnost bude prerusena.

´ ITALIE ˇ ˇ SPANELSKO

DONIE MAˇ KE RECKO

ˇ ´ Rım

M

´ Kreta

EDOZ

Kypr

ˇ E M N I´ M ORE

´ Jeruzalem

LIBYE

ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ Rımska rıse ´ Oblasti, kam se dobr a ´ ˇ zprava dostala behem ´ 1. stoletı

´ MIE A OT OP EZ

Malta S T Rˇ

´ MALA ASIE

ˇ ´ SAMARI

´ MEDIE

PARTHIE

ELAM

JUDEA

EGYPT ´ ARABIE ETIOPIE

Asi kolem roku ´ 61 n. ´ l. ´ bylo ˇ poselstv ˇ ıo ´ Kr´ alovstvı vseobecne zname

ˇ ´ ˇ ´ Povstanou falesnı kresane

´ ´ ˇ ´ ´ ´ Proroctvı: „Vstoupı mezi vas utlacujıcı vlci ˇˇ ˇ ´ ´ a nebudou nezne zachazet se stadem, ´ ´ ˇ a z vas samotnych povstanou muzi a budou ˇ ´ ´ ˇ mluvit prevracene veci, aby za sebou odvedli ˇ ´ ´ ucednıky.“ (Skutky 20:29, 30) „I mezi vami ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ budou falesnı ucitele. Prave ti budou ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ nenapadne zavadet nicive sekty . . . a kvuli ˇ ˇ ˇ nim se bude mluvit utrhacne o ceste pravdy.“ (2. Petra 2:1, 2) ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Spln ´ enı:ˇ ´ Kresansk ´ y sbor zkazili drsnı, falesnı a ctizadostivı jednotlivci. ´ ˇ Co ukazujı dejiny: ´ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˘ Zvlaste po smrti apostolu bylo prave ˇ ´ ˇ ˇ ´ kresanstvı postupne zatlaceno do pozadı ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ vyznamnymi muzi, kterı povstali z kresa˚ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ nu a zredili Jezısovo ucenı reckou filozofiı. ˇ ˇ´ Brzy vzniklo duchovenstvo a zacalo pozıvat ´ ´ ˇ ´ ´ stejnych vyhod jako politictı vladci. Histori´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ kove tvrdı, ze v dobe, kdy bylo „kresanstvı“

´ ´ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ prohlaseno za rımske statnı nabozenstvı, ˇ ˇ ˇ ´ v nem nebyla uz ani stopa po kresanstvı ´ ´ z prvnıho stoletı. ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˘ V prubehu staletı se tato zkazena forˇ ´ ˇ ´ ´ ma kresanstvı vyznacovala nasilım a cham´ ´ ´ ˇ ´ tivostı. Duchovnı neprokazali, ze jsou nasle´ ˇ´ˇ ´ dovnıky Jezıse, ale naopak pronasledovali ´ ´ ´ ty, kdo napodobovali jeho metody kazanı, ˇ ´ ´ a ty, kdo se snazili vydavat Bibli v jazycıch, ´ ´ ˇ kterym lide rozumeli. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ Behem staletı, kdy falesne kresanstvı ˇ ´ ˇ ´ ´ melo velkou moc, se zdalo, ze dobra zpraˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ va je pohrbena. Jezıs ale naznacil, ze se ma ´ znovu objevit v poslednıch dnech. Toto ob´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ dobı prirovnal ke zni, kdy falesnı kresa´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ne znazornenı plevelem majı byt oddeleni ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ od pravych kresanu znazornenych psenicı. ˇ ´ ˇ ´ (Matous 13:24–30, 36–43) V te dobe ma do´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ jıt k nejvetsımu splnenı proroctvı o tom, ze ´ ´ ´ ˇ se bude kazat dobra zprava. (Matous 24:14) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Toto uzasne proroctvı bude nametem seste ˇ´ ´ ´ casti teto serie. ´ ˇ´ Probute se! zarı 2012

15

ˇ ´ ´ Dnesnı zoo zblızka ˇ ˇ ´ RED tremi tisıci lety vybudoval jeden ˇ´ ´ ´ ˇ cınsky cısar park a pojmenoval ho Zaˇ hrada inteligence. Mel rozlohu asi 600 hek˚ ˇ ´ ´ˇ ´ taru a bylo tam k videnı mnoho zvırat. V te ˇ ´ ˇ dobe musel byt skutecnou raritou. ´ ˇ ´ Dnes mohou zoologicke zahrady navstıvit ´ ´ ˇ ˇ miliony lidı po celem svete. V knize Zoos in ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ the 21st Century se pıse: „Jelikoz ve svete uby´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ va oblastı s neporusenou prırodou a stale vıˇ ˇ ´ ce obyvatel se stehuje do mest, zoologicke ´ zahrady se staly pro mnoho lidı nejdostupˇ ˇ´ ´ ˇ ´ nejsım mıstem, kde mohou prijıt do kontak´ ´ˇ tu s divokymi zvıraty.“

´ ˇ ˇ´ ´ˇ ˇ ˇ a nejzajımavejsıch zvırat na zemi v pomerne ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ prirozenych podmınkach. Muzete se zauje´ ´ˇ ´ ´ ´ ´ tım sledovat zarive motyly poletujıcı v tro´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ picke zahrade nebo tucnaky, jak si davajı le´ ´ ˇ ´ dovou sprchu ve vybehu, ktery se podoba ˇ ´ prostredı Antarktidy. ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ Muzete se prochazet malym rovnıkovym ´ˇ ´ pralesem a pozorovat zvırata a ptaky, kteˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ rı se v takovem prostredı bezne vyskytujı. ´ ˇ ˇ ´ Nebo mate moznost vstoupit do potemnele ´ ´ ´ˇ ´ mıstnosti a seznamit se se zvıraty, ktera jsou ´ ˇ ´ ´ aktivnı v noci. V urcitych zoologickych za´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ hradach dokonce muzete videt drave ptaky ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ Co muze nabıdnout modernı zoo v letu nebo delfıny predvadejıcı svou vzdus´ ˇ ´ ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nou akrobacii. Drˇ ıve byla nebezpecna zvıraZoologicke zahrady nabızejı navstevnı´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ kum moznost videt nektera z nejkrasnejsıch ta zavırana do klecı, ale dnes jsou ve ven-

P

16


Tygr: Loro Parque, Puerto de la Cruz, Tenerife; lachtan: Faunia, Madrid; orel a panda: Zoo Aquarium de Madrid

ˇ Odshora ´ ve smeru ˇ ˇ hodinov´ ych ru´ cicek: tropick ´ y mot ´ yl, tygr beng´ alsky, panda ˇ ´ velka, orel belohlav´ y, lachtan kalifornsky

´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ kovnıch vybezıch s vodnımi prıkopy, ktere je si lide zvırat vazili,“ vysvetluje Jaime Rull ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ oddelujı od lidı. ze zooparku v Madridu. „Chceme navstevnı´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ky podnıtit, aby meli zajem chranit prirozeDva protichudne nazory ´ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ˇ ´ ´ ˇ ı, ve kterem se zvırata vyskytujı Nekterı ochranci zvırat namıtajı, ze by ne prostred ´ ˇ ˇ ˚ ˚ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ktereho by neprezila.“ Z pruzkumu vyzvırata nemela byt brana z divoke prırody a bez ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ zajımave a poucne expozice v zooa drzena v neprirozenych podmınkach. Tito plyva, ze ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ach skutecne napomahajı aktiviste tvrdı, ze zoologicke zahrady branı logickych zahrad ˇ ´ ˇ ´ˇ ˚ ´ ˇ ´ aby si verejnost vıce uvedomovala pozvıratum ve volnem pohybu a narusujı jejich tomu, ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ trebu chranit ohrozene druhy. instinktivnı chovanı. ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ Nektere vzacne druhy, jako naprıklad Provozovatele zoo zase argumentujı tım, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ˇ ze plnı dulezitou roli v ochrane zvırat a ve panda velka, si zjevne zıskaly srdce mnoha ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vzdelavanı verejnosti. „Nasım cılem je, aby lidı. „Vsichni navstevnıci chtejı videt nase ´ ˇ´ Probute se! zarı 2012

17

ˇ´ ˇ ´ % Prımorozec arabsky

´ ˇ ˇ ZACHR AN´ ENI PRED VYHYNUTIM

Hai-Bar, Yotvata, Israel

´ ˇ ´ ´ ´ ´ Dıky spolecnemu usilı zoologickych za´ ˇ ˇ ´ ˇ hrad bylo zachraneno pred vyhynutım priˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ nejmensım tucet zivocisnych druhu. Podıˇ´ vejme se na dva prıklady. ´ ´ ˇ´ ˘ Zubr evropsky vymizel z volne prırody ´ ´ ˚ v roce 1925. Zasluhou chovnych programu ´ ´ ˇ ´ ´ v zoologickych zahradach dnes zijı stada ˚ ˇ ´ ˇ zubru v castech Beloruska, Polska a Ruska. ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˘ Prımorozec arabsky je odolna poustˇ ˇ ´ ´ nı antilopa. Lovci zabili poslednıho volne zi´ ´ ˇ´ ˇ ˇ jıcıho prımorozce v roce 1972. V nekolika ´ ´ ˇ ´ zoologickych zahradach vsak byly zachova´ ˇ ´ˇ ny male populace techto zvırat, a tak tento ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ uzasny druh nevyhynul. Dnes se prımorozˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ci volne potulujı v nekolika chranenych ob´ ˇ lastech na Arabskem poloostrove. ´ ´ ´ ˇ Zoologicke zahrady majı omezene mozˇ ´ ˚ nosti v tom, o kolik ohrozenych druhu se do´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ kazou postarat a uspesne je rozmnozovat. ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ Navıc mnoho dobre mınenych projektu, jeˇ ´ ´ ´ ´ˇ ˇ jichz cılem je navracenı zvırat do divociny, ˇ ´ ˇ skoncilo neuspechem. 18


ˇ ˇ´ ´ ´ ´ dve pandy,“ rıka Noelia Benitova, ktera ´ ´ pracuje v akvariu madridskeho zoo. „To´ ´ ´ˇ ˇ to oblıbene zvıre se stalo symbolem nase´ ˇ ´ ˚ ho boje za zachranu ohrozenych druhu. ´ ˇ ´ ´ Doufame, ze pandy budou mıt mlaata, ˇ ´ˇ ˇ i kdyz tato zvırata jsou ve volbe partnera ´ ´ velmi vybırava.“ ´ ´ ´ˇ Na rozdıl od pand se mnoha zvırata ˇ ´ ´ ˚ ´ rozmnozujı v zoo bez problemu, a to dıky ˇ ˇ´ ´ ´ ´ kvalitnejsım´ podmınkam a dobre veteriˇˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ narnı peci. Uspesne chovne programy po´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ mahajı umlcet kritiky, kterı tvrdı, ze zoo´ ˇ logicke zahrady by nemely nakupovat ani ´ ˇ ´ prodavat ohrozene druhy. Zooparky ne´ ´ˇ ˇ jen vystavujı zvırata, ale rada z nich se ´ ˇ´ ´ ˇ ´ take snazı odchovavat ohrozene jedince ˇ ˇ ´ v nadeji, ze je budou moci vratit do vol´ ˇ´ ne prırody. ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ˇ ˇ´ Hlavnı prıcinou vymıranı zvırat v prıˇ ´ ˇ ˇ ´ rode je ubytek jejich prirozeneho prostre´ ´ ˇ ˇ dı. Zoologicke zahrady proto financne ´ ´ˇ ´ ˇ´ podporujı ochranarske projekty a prımo ´ ˇ´ ´ spolupracujı s prırodnımi rezervacemi ´ ´ v tropickych zemıch.1 ´ ´ ˇ´ Pozorovanı prırody

ˇ ˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ Vetsinu detı zvırata prirozene fascinu´ ´ ´ ´ ´ jı, a proto vıkendova nebo prazdninova ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ navsteva zoo poskytuje rodicum moznost ˇ ˇ´ ˇ ´ ucit je o Bozım stvorenı. ´ ˇ´ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ Lide se o rısi zvırat zive zajımajı od ˇ ´ ´ ˇ ´ nepameti. Tento zajem stojı za to u detı ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ rozvıjet, protoze prıroda nam umoznuje ´ ˇ ´ nahlednout do osobnosti Stvoritele. Naˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ vsteva zoo take muze vest k tomu, ze si bu´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ deme vıce vazit jeho nadhernych vytvoru ´ ´ a budeme je lepe znat. ´ ˇ ´ zoologickych zahrad´ o˚ ochranu tyg˚ 1 Zda se, ze snahy ˚ r´ u vˇ Asii, lemur u na Madagaskaru a primatu v Africe jsou ˇ ´ uspesne.

´ ´ D ILO N AHODY?

´ Rybı hejno ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˘ Pri dopravnıch nehodach prijde rocne ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ o zivot vıce nez milion lidı a priblizne 50 ˚ ˇ milionu je zraneno. Naproti tomu miliony ´ ˇ ryb dokazou plavat v hejnu a nesrazit se ˇ ˚ ˇ pri tom. Jak to? A muzeme se od nich naˇ ˇ ´ ´ˇ ucit neco, co by nam pomohlo snızit poˇ cet autonehod? ´ ´ ´ ˇ ´ Zajımave udaje: Ryby v hejnu vedı, co ˇ ´ ´ ´ se kolem nich deje, dıky svemu zraku a dı´ ˇ ´ ´ ´ ´ ky zvlastnımu smyslovemu organu, ktery ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ se nazyva postrannı cara. Pomocı techto ˚ ´ ´ ˇ´ smyslu vnımajı polohu dalsıch ryb a podle ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ toho reagujı. Rıdı se pri tom tremi principy: ˇ ˚ ´ 1. Plavat bok po boku. Prizpusobujı ´ ´ ´ rychlost plavanı rybam vedle sebe a udrˇ ´ ˇ ´ zujı si od nich urcitou vzdalenost. ´ˇ ´ ˇ ´ˇ 2. Priblızit se. Plavou blız k rybam, ´ ´ ktere se od nich vzdalily. ˇ ´ ˇ 3. Vyhnout se kolizi. Menı smer pohybu, ´ aby se vyhnuly kontaktu s jinymi rybami.

ˇ ˇ Temito tremi principy se nechala inspi´ rovat jedna japonska automobilka a zkonˇ ´ ´ struovala nekolik miniaturnıch robotickych ´ ´ ˇ ˇ ˇ aut, ktera dokazou jet ve skupine, aniz by ˇ´ ´ ´ ˇ´ se srazila. Roboti pouzıvajı mısto ocı koˇ ´ ´ ´ ˇ ´ munikacnı techniku a mısto postrannı cary ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ laserovy vyhledavac. Spolecnost verı, ze ˚ ˇ ´ ˇ tato technologie jim pomuze vyrabet ´ ´ ˇ ˇ ´ „nebourajıcı“ auta a „prispet k dopravnıˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ mu prostredı, ktere je setrne k prırode ´ ˇ´ ´ ´ a ve kterem se netvorı dopravnı zacpy“. ´ ´ ´ „Napodobili jsme chovanı rybıho hejna ˇ ˇ ˇ´ a pouzili jsme nejmodernejsı elektroniku,“ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ rıka vedoucı inzenyr projektu Tosijuki An´ ˇ ˇ dou. „V motorizovanem svete se od ryb ´ ˇ ˇ ˇ ˇ v hejnu mame jeste hodne co ucit.“ ´ ´ ´ ´ Co si o tom myslıte? Je chovanı rybıho ´ ´ hejna vysledkem nahodileho procesu, neˇ ˇ´ ´ ˇ bo svedcı o existenci inteligentnıho Stvoritele?

Ryby: 5 Ralf Kiefner/age fotostock

ˇ ´ ´ CO R IK A BIBLE

´ ´ OKUD jste zklamanı z organizovaneho ´ ˇ ´ ˇ nabozenstvı nebo ho nepovazujete za ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ dulezite, nejste sami. Lidı, kterı nechtejı byt ˇ´ ´ ´ ´ ´ spojeni s zadnou cırkvı, je stale vıc. ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ Nekterı opustili organizovane nabozen´ ˇ ´ stvı proto, ze podle nich plodı pokrytec´ ´ˇ ´ ˇ ´ tvı a nesnasenlivost. Jinı se nechtejı svazoˇ ˚ ˇ´ vat soustavou pravidel a predpisu. A dalsı si ´ ˇ ´ myslı, ze k tomu, aby mohli uctıvat Boha, ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ zadnou instituci nepotrebujı. Co k teto veci ˇ´ ´ rıka Bible?

P

ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ Bozı pratele ve staroveku

ˇ ´ ˚ Bible jasne popisuje, jakym zpusobem ´ ˇ ´ ´ Boha uctıvali starovecı patriarchove, jako ´ ´ ˇ ´ ˇ´ byli Abraham, Izak a Jakob. Pri jedne prıleˇ ˚ ˇ´ ˇ ´ zitosti Buh naprıklad rekl: „Seznamil jsem ˇ ´ ´ se s [Abrahamem] proto, aby prikazal svym ˚ ´ ´ ˇ synum a sve domacnosti po sobe, aby se ˇ ˇ opravdu drzeli Jehovovy cesty, a tak cinili ˇ´ˇ spravedlnost a soud.“ (1. Mojzısova 18:19) ˇ´ ˇ´ ˇ Abraham byl Bozım prıtelem, a tak mel ke ˇ ´ ´ Stvoriteli osobnı vztah. Uctıval ho ale ta´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ke spolecne s lidmi, kterı zili v jeho domacˇ ´ ´ ˇ´ nosti. Podobne i jinı patriarchove, kterı byli ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ Bozımi prateli, uctıvali Boha v nejakem spoˇ ´ ˇ´ lecenstvı — obvykle se svou rodinou, prıbuz´ ˇ nymi ˇ a sluzebnictvem. ˚ ˇ ´ ˚ Casem B uh od starov ek ych Izraelit u ˇ ´ ˇ ˚ ˇ a pozdeji i od prvnıch kresanu vyzadoval, 20


ˇ ˇ Meliˇ byste ´ patrit k nejakemu ´ organizovan ´ ˇ ému nabozenstvı? ´ ´ ´ ˇ ˇ´ aby se k uctıvanı shromazovali. (3. Mojzıˇ ˚ ˇ sova 23:2, 4; Hebrejcum 10:24, 25) Pri tako´ ´ ´ ´ ˇ ´ vych setkanıch se zpıvalo, cetlo se z Pısma ´ ´ˇ ´ˇ ˇ a pronasely se verejne modlitby. (Nehemjas ˚ ´ 8:1–8; Kolosanum 3:16) V Bibli je take staˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ noveno, ze sbor by pri uctıvanı Boha me´ ˚ ´ ˇ˚ la vest skupina zpusobilych muzu. (1. Timoteovi 3:1–10) ˇ ´ Proc uctıvat Boha ve sboru

´ ˇ ˇ ´ ˚ Na zaklade techto biblickych vzoru je ro´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ zumne doj ıt k zaveru, ze i dnes Buh od ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ svych pratel ocekava, ze ho budou uctıvat ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ organizovane. Jaky uzitek to prinası? ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Pısmo naprıklad prirovnava praveho kresˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ana k cloveku, ktery jde po stısnene cesˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ te, nebo take k muzi, ktery bezı zavod. (Maˇ ˚ ˇ tou s 7:14; 1. Korinan um 9:24–27) Kdy z ˇ ˇ´ ´ˇ ´ ´ ˚ ˇ bezı dlouhou tra v obtıznem terenu, muze ˇ ´ ´ se snadno vycerpat a nakonec zavod vzdat. ´ ´ ˚ ˇ Pokud ho ale povzbuzujı druzı, muze se po´ ˇ ´ sunout za hranici svych moznostı. Podobˇ ˇ ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ne pokud duchovne smyslejıcıho cloveka po´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ vzbuzujı spoluverıcı, dokaze si i navzdory ˇ ˇ ˇ ´ ´ tezkostem udrzet blızky vztah k Bohu. ˚ ´ ´ ˇ Nynı tedy chapeme, proc je v Hebrejcum ´ ´ 10:24, 25 napsano: „Dbejme jedni o druhe, ˇ ´ abychom se podnecovali k lasce a znameni´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ tym skutkum, a neopoustejme sve shromaz´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ovanı.“ Podle Pısma majı pravı kresane

ˇ Meli byste zavrhnout ˇ ´ vsechna organizovana ´ ˇ ´ nabozenstvı?

´ ˇ Boha uctıvat jako bratri a sestry, harmonic´ ˇ ky jako obrazne telo. ˇ ˇ Bible ukazuje, ze toto telo neboli sbor je ´ ˇ´ sjednoceno poutem lasky a pokoje. Naprı˚ ´ ˇ ´ klad v Efezanum 4:2, 3 jsou pravı kresane ´ ˇ ´ vybızeni, aby se k sobe chovali „s uplnou po´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ nızenostı mysli a mırnostı, s trpelivostı, [aby] ´ ´ˇ ´ se navzajem snaseli v lasce“ a aby „s oprav´ ´ ´ dovostı usilovali o zachovanı jednoty ducha ´ ´ ve sjednocujıcım svazku pokoje“. Jak byste ˇ´ ´ se mohli rıdit touto vybıdkou, kdybyste Bo´ ˇ ˇ ´ ˇ ha uctıvali sami, oddelene od svych spoluveˇ´ ´ rıcıch? ˇ´ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ ´ Bozı vulı nenı, aby lide, kterı ho uctıva´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ jı, byli nejakym volnym sdruzenım duchovne ´ˇ ´ ´ ˚ ˇ smyslejıcıch jednotlivcu, ale aby tvorili semk´ ˇ ´ ˇˇ´ ´ ˇ nute spolecenstvı verıcıch. Bible kresany ´ ´ ˇ vybızı, aby „mluvili souhlasne a nebylo mezi ˇ ´ ˇ [nimi] rozdelenı“ a aby „byli vhodne sjedno´ ´ ˇ ´ ceni stejnou myslı a stejnym myslenkovym ˚ postupem“. (1. Korinanum 1:10) Tato slova ´ ˚ ˇ by sotva davala smysl, kdyby Buh chtel, aby ´ ´ ´ ˇ ho lide uctıvali individualne. ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ Z Bible tedy jasne vyplyva, ze Buh si pre´ ´ ˇ je, aby ho lide uctıvali organizovane. A or´ ´ ˇ ´ ´ ´ ganizovane nabozenstvı, ktere je popsano

´ ´ ˚ ´ ˚ ˇ v Pısmu a ktere Buh podporuje, vam muze ˇ ´ ˇ pomoci uspokojovat vase duchovnı potreby. ˇ (Matous 5:3) ˇ ´ ´ Je pravda, ze mnohe cırkve jsou pokrytec´ ˇ ´ ˇ ke a nesou vinu za nescetna zverstva. To ale ´ ˇ ˇ ˇ neznamena, ze byste meli zavrhnout vsech´ ´ ˇ ´ na organizovana nabozenstvı. Na zemi mu´ ´ ˇ ´ ´ sı existovat nabozenstvı, ktere je zorgani´ ˇ ´ zovano proto, aby jeho clenove projevovali ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ vsem lidem lasku a ucili je Bozı moralnı za´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ sady. Takove nabozenstvı vam muze pomo´ ´ ´ˇ ci zıskat pevnou vıru. Bible obsahuje klıc ´ ´ ˇ k tomu, abyste rozpoznali, ktere nabozen´ ˚ stvı Buh schvaluje. ´ ´ ZAJ IMALO BY VAS?

˘ Obsahuje Bible precedens ´ ´ ˇ ´ pro organizovane nabozenstvı? ˇ´ˇ (3. Mojzısova 23:2, 4)

´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˘ Jaky uzitek prinası uctıvanı Boha ˚ ve sboru? (Hebrejcum 10:24, 25) ˇ ˇ ˘ Co lidi spojuje, kdyz organizovane ´ ´ ˚ uctıvajı Boha? (Efezanum 4:2, 3)


21

´ ´ ´ ´ NOHE stranky modernı medicıny neˇ ´ ´ ı, jak by se zdaˇ jsou zas ˇ az´ tak modern ´ ˇ ´ ˚ lo. Rada dnesnıch lekarskych postupu se ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ v nekterych zemıch vyuzıvala uz pred stale´ ˇ´ ´ tımi. Zamysleme se naprıklad nad tım, jak ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vypadalo lekarstvı ve stredoveku na Blız´ ´ ˇ kem vychode. ´ ´ ´ ˘ V roce 805 n. l. CHALIFA HARUN AR-RAˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ SID zalozil v hlavnım meste Bagdadu nemoc´ ˇ ˇ nici. Od 9. do 13. stoletı staveli a udrˇ zovali ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ nemocnice po cele islamske rısi, od Spanel´ ´ ´ ska po Indii, take jinı vladci. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Otevrene dvere tam meli bohatı i chudı li´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ de vsech nabozenstvı. Kvalifikovanı lekari ´ ´ ´ nejen uzdravovali nemocne, ale take provaˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ deli vyzkum a skolili nove lekare. V nemoc´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ nicıch byla ruzna oddelenı — internı, ocnı, ˇ ´ ˇ ´ infekcnı, ortopedie, chirurgie a oddelenı ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ pro dusevne nemocne. Kazde rano lekari ´ ´ ´ ˇ´ ´ˇ doprovazenı svymi zaky prohlızeli pacienty ˇ ´ a predepisovali jim dietu a leky. V nemocni´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ci pracovali i lekˇ arnıci, kterı leky pripravo´ ´ ´ ´ ´ ´ vali a vydavali. Rıdıcı personal vedl zazna´ ´ˇ ˇ´ my, kontroloval vydaje, dohlızel na prıpravu ´ ´ ˇ´ ´ ´ jıdla a vykonaval dalsı administrativnı uko´ ly — zkratka jako dnes. ˇ ´ Historici povazujı tyto nemocnice za „jeˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ den z nejvetsıch uspechu stredoveke islam´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ske spolecnosti“. Po cele islamske rısi „se ´ ˇ nemocnice jako instituce rozvıjela prevrat´ ˚ ´ ˇ ´ ´ nym zpusobem, ktery mel vliv na vyvoj leˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ karske vedy a pece az do soucasnosti,“ rıka spisovatel a historik Howard R. Turner. ´ ´ ˇ ˘ AR-RAZI se narodil v polovine 9. sto´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ letı ve starovekem meste Rejj (predmestı ˇ ´ ´ ˇ ´ dnesnıho Teheranu) a je oznacovan za „nejˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vetsıho lekare islamu a v podstate celeho ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ stredoveku“. K uzitku dalsıch lekaru tento

M

22


ˇ ˇ ´ STREDOV ˇ ECI ´ MISTRI medicıny ´ ˇ ´ myslitel zaznamenal, jake metody pri svych ˇ´ ´ ´ experimentech pouzıval, za jakych podmı´ ˇ ´ ´ nek je provadel, s jakymi nastroji pracoval ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˚ ˇ a k jakym zaverum dosel. Vsem lekarum raˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ dil, aby meli stale prehled o nejnovejsıch po´ ´ znatcıch na poli medicıny. ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ Ar-Razı dosahl mnoha uspechu. Vysled´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ky jeho l ekarskeho badan ı jsou obsa zeˇ´ ´ ´ ny naprıklad ve 23svazkovem dıle Al-Hawi ˇ ´ ´ ˇ´ ´ (Vseobecna kniha), ktere patrı mezi nejvyˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ znamnejsı lekarske texty. Jsou v nem udajne ´ ´ ˇ polozeny zaklady porodnictvı, gynekologie ˇ ´ ´ ˇ ´ a ocnı chirurgie. O lekarstvı napsal 56 knih. ´ ˇ´ ˇ Mimo jine je v nich uveden nejstarsı vero´ ˇ ˇ ´ ´ hodny popis nestovic a spalnicek. Ar-Razı ´ ˇ ˇ ´ ˚ take zjistil, ze horecka je jednım ze zpuso˚ ˇ ´ ´ bu, jak se telo branı proti infekci. ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ Tento vyznamny lekar navıc rıdil nemoc´ ´ ˇ ˇ ˇ nice v Rejji a Bagdadu, kde lecil dusevne ne´ ´ ˇ mocne lidi. Dıky tomu byl oznacen za otce ´ psychologie a psychoterapie. Psal take knihy o chemii, astronomii, matematice, filozofii a teologii. ˇ´ ´ ˘ AVICENNA, dalsı velikan v oblasti me´ ´ ˇ ´ dicıny, pochazel z mesta Buchara, ktere leˇ´ ˇ ´ ´ ´ zı v dnesnım Uzbekistanu. Stal se jednım ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ ˚ z nejv yzna cn ej s ıch l eka r u, filozof u, as˚ ˚ ´ tronomu a matematiku 11. stoletı. Napsal ´ ´ ´ encyklopedii Kanon medicıny, ktera obsaˇ ´ ´ ´ ´ ´ huje veskere tehdy zname medicınske poznatky. ´ ˇ ´ V tomto dıle uvedl, ze tuberkuloza je naˇ ´ ˇ ˇ´ˇ kazliva, ze nemoci se mohou sırit vodou

´ ˇ ´ stroje vedeneho mocovymi cestami, odstraˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ nenı sedeho zakalu a uplne nebo castecne ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ odstranenı stıtne zlazy. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ K usnadnenı tezkych porodu a naprave´ ´ ˇ´ ˇ nı vykloubenych ramen pouzıval „pomerˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ne modernı lekarske postupy,“ uvadı kniha Science and Islam-A History. V chirurgii zaˇ ´ ´ vedl bavlneny obvaz a zlomeniny daval do ´ ´ ˇ ˇ ´ sadry. Take popsal, jak vsadit zpet vyrazene

ˇ ´ ODPOVEDI KE STRANAM 30 A 31

˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ a pudou, ze emoce ovlivnujı fyzicke zdravı ˇ ˇ ´ˇ ´ a ze nervy prenasejı jak bolest, tak impul˚ ˇ zy pro kontrakci svalu. Popsal v nem vlast´ ˇ nosti, ucinky a indikace asi 760 farmakolo´ ˇ´ ˚ ´ gickych prıpravku a zaznamenal zasady pro ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ testovanı novych leku. Latinsky preklad teto ˇ´ ´ ´ encyklopedie se pouzıval na evropskych leˇ ´ ˇ ´ karskych skolach stovky let. ´ ´ ˇ ˘ ALBUCASIS se take vyznamne zapsal ´ ˇ ´ ´ do historie lekarstvı. Tento inovator, kte´ ˇ ´ ´ ry zil v 10. stolet ı a pochazel z Andalusie ˇ ˇ ´ ˇ ´ v dnesnım Spanelsku, sestavil 30svazkove ´ ´ kompendium, ktere obsahuje 300stranko´ ´ ´ ˇ ve pojednanı o chirurgii. Jsou v nem po´ ´ ´ psany takove pokrokove metody, jako je ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ pouzıvanı chirurgicke nite pri vnitrnım sitı, ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ odstranenı mocovych kamenu pomocı na-

´ ˇ ´ ´ 1. Na obrazku by melo byt 10 malomocnych, ne 11. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ 2. Malomocnı v teto zprave byli pouze muzi. 3. Muz, kter y ´ ´ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ se vratil, „padl na tvar u Jezısovych nohou a dekoval mu“. 4. 24 000. 5. B.

5 Sheila Terry/Photo Researchers, Inc.

´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Lekar a alchimista Ar-Razı ve sve laboratori


23

´ ´ ˇ ´ zuby, vyrobit zubnı protezy, spravit krive zu´ ´ by a odstranit zubnı kamen. ´ ´ Albucasisovo pojednanı o chirurgii jako ´ ´ ´ prvnı obsahuje ilustrace chirurgickych na˚ ˇ ´ ˚ stroju. Jsou v nem kresby asi 200 nastroju ˇ´ ˇ ´ spolu s pokyny, jak a kdy je pouzıvat. Nektere ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ prosly behem tisıciletı jen malymi zmenami. ´ ´ ˇ ´ˇ´ ´ Poznanı se sırı na Zapad

´ ´ Chirurgicke nastroje: 5 bpk, Berlin/Staatsbibliothek zu Berlin/Ruth Schacht/Art Resource, NY; Avicenna: Gianni Dagli Orti/The Art Archive at Art Resource, NY

´ ˇ ˇ ˇ ´ V 11. a 12. stoletı zacali ucenci prekladat ´ ´ ˇ ´ ´ arabske lekarskeˇ texty do latiny, a to zejmeˇ na v Toledu ve Spanelsku a v Monte Cassi´ ´ ˇ ˇ nu a Salernu v Italii. Lekari pak tyto prekla´ ´ dy studovali na univerzitach po cele latinsky ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ mluvıcı Evrope. Blızkovychodnı lekarske ´ ´ ´ ´ poznatky tak „v nasledujıcıch staletıch proˇ ´ ´ ˇ nikly hluboko do Evropy, mozna vıc nez ja´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ kykoli jiny islamsky vednı obor,“ rıka vedec´ ky publicista Ehsan Masood. ´ ˇ ˇ ´ ˚ Objevy a vynalezy stredovekych mistru, ´ ´ jako byli Ar-Razı, Avicenna, Albucasis a jeˇ ´ ´ ´ jich soucasnıci, mohou byt tedy pravem ˇ ´ ´ ´ oznaceny za zaklad modernı medicıny.

´ˇ´ ˇ´ ´ ˚ Avicenna dohlızı na prıpravu leku ˇ na nestovice

´ Arabsky rukopis s ilustracemi ´ ´ Albucasisov ych chirurgick ych ´ ˚ nastroju

´ ˇ ´ Lecebne alternativy ´

K TRANSFUZIM

´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ YZNACNI odbornıci z vıce nez 40 zemı se 20.–22. kvetˇ ˇ ´ ˇ ´ na 2011 sesli v Moskve na jubilejnım 60. rocnıku me´ ´ ´ ˇ ´ ´ zinarodnıho sjezdu Evropske spolecnosti kardiovaskularnı ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a endovaskularnı chirurgie. „Pro lekare je tato udalost stejne ´ ´ ´ ˇ ´ vyznamna jako olympiada pro sportovce,“ rekla jedna ruska ´ ´ televiznı reporterka. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ Vsechny tri dny pritahoval velkou pozornost navstevnıku ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ stanek, kde bylo mozne zıskat informace o lecebnych alter´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ nativach k transfuzım. Stanek patril nemocnicnım informac´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ nım sluzbam (HIS), ktere poskytujı pomoc svedkum Jehovo´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vym. Lekari si se zajmem brali stovky informacnıch brozur, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ knih, DVD a lekarskych clanku, ktere se tımto dulezitym naˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ metem zabyvaly. Poptavka byla predevsım po DVD, ktere ob´ ´ sahuje dokument Alternativnı postupy k transfuzım — Jednodu´ ˇ ´ ´ ˇ ´ che, bezpecne a ucinne.1

V

´ ˇ Stanek patril ˇ ´ nemocnicnım ˇ ´ informacnım ˇ ´ sluzbam, ´ ´ ktere poskytujı ˇ ˚ pomoc svedkum ´ Jehovovym. ´ ˇ Lekari si ´ se zajmem brali stovky ˇ ´ informacnıch ˇ brozur, knih, DVD ´ ˇ ´ a lekarskych ˇ ´ ˚ clanku.

ˇ ´ 1 Vydali svedkove Jehovovi.


25

´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Bezkrevnı chirurgie je uspesna dıky tomu, ze se vhodne kombinujı lekarske ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ a chirurgicke metody omezovanı krevnıch ztrat, prıstroje a leky.

´ ˇ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´ Mnoho lekaru, kterı stanek navstıvili, se ˇ ˇ ˇ shodlo na tom, ze je potreba pri chirurgic´ ´ ˇ ˇ kych postupech s krvı setrit. Jeden kardio´ ˇ ˇ ˇ chirurg z Italie na sjezdu rekl, ze svedky Jeˇ ´ ˇ ˇ hovovy dobre zna a ze na pacientech z rad ˇ ˚ ´ ˇˇ ˇ ´ svedku uspesne provedl asi 70 operacı srdˇ ´ ´ ´ ce bez pouzitı krve. Take se zmınil o tom, ˇ ´ ˇ ze bezkrevnı chirurgie je na jeho klinice neˇ´ ˇ ˇ ´ cım zcela beznym. Jeden profesor z Deutˇ ´ sches Herzzentrum Berlin (Nemecke kar´ ˇ diocentrum v Berlıne) si vzal DVD pro sebe ´ ˇ ˚ ˇ ˇ i pro sveho kolegu. Posluchacum rekl, ze ne´ ´ ˇ ´ ´ ˇ davno bez krve operoval dıte, ktere vazilo ´ pouhych 2,5 kilogramu. Na jeho klinice byˇ ´ ´ ´ ly provedeny operace srdce u detı, ktere vaˇ ˇ ˇ ´ ˇ zily jeste mene. ˇ ´ ´ ˇ ´ Mesıc po moskevskem sjezdu prijeli lekaˇ ˚ ´ ´ ˇ ri z ruznych zemı do mesta Archangelsk, 26


ˇ ´ ´ kde se konalo ctvrte Belomorske sympo˚ ´ ˇ ˚ zium anesteziologu a lekaru z jednotek in´ ´ ˇ ˇ´ ˚ ´ ´ tenzivnı pece, kterı pusobı v severozapad´ ˇ´ ˇ ˚ ´ nı casti Ruska. I zde mely HIS svuj stanek ˇ ˇ ´ ˇ ˇ a opet pritahoval velkou pozornost navstev´ ˚ ´ ˇ nıku. Potom co si jedna lekarka ze Sankt Peˇ ´ ´ ´ terburgu prohledla vystavene materialy, pro´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ hlasila: „Presne to potrebujeme!“ Vyjadrila ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ lıtost nad tım, ze nekterı jejı kolegove po´ ´ ˚ ´ davajı transfuze pacientum s popaleninami ˇ ´ jen ze zvyku. „Vase materialy budou velmi ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ uzitecne pri konferenci o lecbe popalenych ˚ ´ ˇ pacientu, ktera se bude konat v Sankt Peterˇ ˇ burgu,“ dodala nadsene. ´ ´ ´ ˇ Vyhody bezkrevnı lecby a chirurgie si ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ uv stale vıce lekaru po celem svete. ˇ edomuje ´ ˇ Cas ukaze, zda se tyto postupy budou jedˇ´ ˇ ˇ ˇ noho dne pouzıvat bezne.

ˇ POZORUJEME SV ET

´ ˇ ´ Lecebny turismus v Asii ´ ´ ˚ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ Stale vıce pacientu z ruznych castı sveta cestuje do ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ zahranicı za kvalitnı lekarskou pecı, ktera je casto stojı jen zlomek toho, co by zaplatili doma. Noviny Business ´ ´ ˇ ˇ ´ World uvadı, ze v roce 2015 prijede na Filipıny odhadem ´ ˚ ´ ˇ asi milion „zdravotnıch“ turistu a stejny pocet by jich ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ melo prijet v roce 2020 do Jiznı Koreje. Oblıbenymi de´ stinacemi jsou take Indie, Malajsie, Singapur a Thajsko. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ Poptavka neprichazı pouze od lidı ze Zapadu, kterı vy´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ hledavajı lekarskou peci v takovych oblastech, jako je ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ortopedie a kardiologie. Mnozı zbohatlı Cınane navste´ ˇ ´ˇ ´ vujı plastickou chirurgii a prinasejı si s sebou fotografie ´ ˇ ´ ´ˇ „celebrit, kterym se chtejı podobat,“ pısou noviny. ˇ ´ ˚ ˇ´ Hodne ukolu — horsı kvalita ˇ ´ ˇ Technika casto nutı zamestnance, aby pracovali na ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ dvou nebo vıce slozitych ukolech soucasne a okamzite ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ odpovıdali na dotazy. Ale „pracovnıci, kterı delajı vıce ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ vecı najednou, je delajı nekvalitne,“ rıka Clifford Nass, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ reditel laboratore, ktera se na Stanfordove univerzite ´ ´ ´ ´ v USA zabyva komunikacı mezi lidmi a interaktivnımi ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ medii. Laborator zjistila, ze takovı lide jsou casto ve streˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ su, snadneji se nechajı vyrusit nedulezitymi vecmi a neˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ premyslı do hloubky, takze jim unikajı dulezite detaily. ˇ ˇ ˇ ´ Co Clifford Nass navrhuje? „Kdyz se do neceho pustıte, ˇ ´ ´ delejte dvacet minut pouze to a nic jineho. Dıky tomu ˇ´ ˇ ˇ ´ˇ se naucıte soustredit a premyslet do hloubky.“

ˇ ´ „Na zacatku roku 2011 bylo

´ ˇ ˇ na celem ˇ sv´ ete 5,4 miliardy uzav ´ renych ´ smluv s mobilnımi operatory.“ UN CHRO-

NICLE, USA

ˇ ´ ´ Behem poslednıho desetiletı

ˇ ˇ ˇ´ ´ „zemrelo p´ ri prırodn ıch ´ ˇ katastrofach nez ´ v´ ıce ˇ ˇ 780 000 lidı. Temer 60 pro-

ˇ ˇ ´ ´ ´ cent vsech techto umrtı majı ˇ ´ ˇ ˇ ´ na svedomı zemetresenı.“ THE

´ LANCET, BRITANIE

´ ´ „V poslednıch 20 letech spa-

ˇ chalo sebevra˚ zdu asi 800 000 Rusu.“ ROSSIJSKAJA

GAZETA, RUSKO

´ ´ ´ Na Filipınach, kde nenı povolen ˇ ˇ ´ rozvod, se pocet 15- az 49letych ˇ ´ ˇ ´ zen, ktere „zijı s partnerem

ˇ ´ ˇ ´ bez uzavrenı man ˇ zelstvı, v ´ letechˇ 1993 az´ 2008 vıce nez zdvojnasobil“. ´ THE PHILIPPINE STAR, FILIPINY

V Gruzii „je 79,2 procenta obyvatel . . . vystaveno pa´ ˇ ´ ´ sivnımu kourenı“. V hlavnım ˇ ˇ ´ meste Tbilisi „takto trpı 87,7 proˇ ´ centa detı“. TABULA, GRUZIE

Citron

ˇ ´ ˇ ´ a jeho vsestranne pouzitı

ˇ ´ REDSTAVTE si plod, ktery se ´ ˇ´ ´ ˇ ´ da pouzıt jako lek, cisticı nebo ˇ ´ ˇ dezinfekcnı prostredek anebo jako ´ ˇ´ ˚ ˇ kosmeticky prıpravek. Muzete ho ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ jıst, pıt jeho savu a zıskavat z nej ´ ´ ´ ˇ ´ etericky olej. Ma pekny obal, je k do´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ stanı po celem svete a nenı drahy. ˇ ´ ´ Mozna mate jeden v kuchyni. Co to ˇ je? No prece citron! ´ ˇ ´ ´ ´ Citrony udajne pochazı z jihovy´ ˇ chodnı Asie. Odtud se postupne do´ ˇ ˇ ´ staly na zapad az ke Stredozemnımu ˇ ´ ˚ ´ ´ mori. Citronık um vyhovuje mırne ´ ˇ ˇ ˇ´ podnebı, takze se jim dobre darı naˇ´ ˇ ´ pr ıklad v Argentine, It alii, Mexiˇ ˇ ˇ ku, Spanelsku, a dokonce i v nekte´ ˇ´ ´ rych castech Afriky a Asie. Vzrostly ˚ ˇ ´ strom muze v zavislosti na druhu ˇ ˇ ˇ ˇ a lokalite rodit rocne neco mezi 200 ˇ ˇ ˇ ´ ˚ az 1 500 citrony. Vyslechtene odrudy ˇ ´ ´ ˚ ´ kvetou v ruznych rocnıch obdobıch, ´ ´ ˇ ´ a tak se plody sklızı v podstate cely rok.

´ ´ ˇ´ ´ ˇ ry take patrı mezi citrusy a napadne ˇ ´ ´ ´ ´ pripomına velky citron. O cedratu ´ ˇ a jeho plodech se konkretne zmiˇ ˇ´ ´ ˇ´ nuje rımsky historik Plinius Starsı ´ ´ ´ ve svem dıle Naturalis historiae. Vy´ ´ ˇ ´ znamnˇ ı odbornıci se vsak domnıva´ ˇ ´ ´ jı, ze Rımane znali i citron. Jak na to ˇ ˇ ´ prisli? Citrony, nikoli cedraty, jsou ˇ zjevne vyobrazeny na mnoha fres´ ´ ˇ´ kach a mozaikach. Naprıklad vila ´ ´ ´ ´ ˇ´ objevena v Pompejıch, ktera ma prı´ ´ ´ ˚ hodny nazev Ovocny dum, je vyzdoˇ bena freskami s motivy rostlin vcetˇ ´ ne citronıku. Tehdy byl tento strom ˇ ´ ´ ˇ´ povazovan za exoticky a byl pouzı´ ´ ˇ ´ ´ van pouze v lekarstvı. Dnes nevıme, ´ ˇ ´ ˇ jak narocne bylo citrony pestovat ´ ´ ˇ´ˇ ´ a do jake mıry byly rozsırene. ´ ˇ ˇ ˚ Citrusove plody, vcetne citronu, ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ se pestujı predevsım na Sicılii, kde ´ ´ ´ ´ ´ jsou dlouha tepla leta a mırne zimy. ´ ´ Kvalitnı citrony ale rostou i v jinych ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ oblastech, predevsım podel pobrezı. ˇ´ ´ ´ Na jih od Neapole lezı nadherne Citrony zapustily ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ koreny v Italii mesto Sorrento a jizne od nej se tah˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ To, zda starovecı Rımane pesto- ne asi 40 kilometru dlouhe pobreˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ vali citrony, je zhave tema. Existuje zı Amalfi. V zastrcenych zatokach se ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ pısemny dukaz, ze znali cedrat, kte- nachazejı malebna mesta, jako na-

P

28


ˇ´ prıklad Amalfi, Positano a Vietri ˇ ˇ´ sul Mare. V Sorrentu a na pobrezı ´ ´ Amalfi rostou citrony, ktere dostava´ ´ ˇ ´ jı ochrannou znamku, coz je zaruka, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ze pochazı prave odtud. Mıstnı lide ´ ´ ˇ ´ se o sve citronıky dobre starajı. Chytˇ ´ ´ ´ ˇ´ re je vysazeli na terasach na ubocı ˇ´ ´ hory, kde jsou vystaveny prımemu ´ ˇ´ ˇ ´ slunci a plodı prıjemne aromaticke ˇ ´ savnate citrony. ˇ ´ ´ ´ ˇ K pestovanı citronıku nepotrebu´ ˇ´ ´ ´ jete moc mısta. Stacı vam slunny balˇ ´ ´ ˚ ˇ kon, protoze zakrsly citronık muze ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ rust i v kvetinaci. Navıc budete mıt ˇ ´ na balkone krasnou dekoraci. Citro´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ nık ma rad slunna, zavetrna mısta, ˇ ˇ kde je hodne teplo, a to hlavne u zdi. ˇ ˇ ˇ Kdyz ale v zime podstatne klesne ˇ ˇ ´ teplota, je potreba ho prikryt nebo ˇ schovat dovnitr. ˇ´ ´ Nejen prıjemn ˚ ˇ a chu a vune

ˇ ˇ´ ´ ˇ Jak casto pouzıvate citrony? Neˇ´ ´ ´ ´ kterı si platek citronu dajı radi do ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ caje, jinı pridavajı jeho kuru nebo ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ par kapek savy do moucnıku. Moz´ ˇ ´ ˇ ´ na je vyma si citroˇ ´ ckateˇ a udelate ´ ´ ˇ ˇ nadu. Sefkuchari po celem svete je ´ ˇ ˇ majı vzdycky po ruce, protoze je poˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ uzıvajı pri prıprave nepreberneho ˇ ´ ˚ mnozstvı pokrmu. Zkusili jste ale ˇ ˇ ´ ˇ´ nekdy citronovou savu pouzıt jako ˇ ´ ˇ dezinfekcnı prostredek nebo k odˇ ´ stranenı skvrn? ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ Pulkou citronu nekterı lide cistı ´ ˇ ´ ´ a dezinfikujı kuchynska prkenka. Ji´ ´ ´ ˇ ´ nı smıchajı citronovou savu s jedlou ´ ˇ ´ sodou a tımto roztokem odstranujı ˇ ´ ˇ ˚ skvrny a cistı drez. A pulka citronu ˇ ´ ˇ v lednici nebo v mycce udajne odˇ ˇ´ ´ ´ stranuje neprıjemny zapach a zane´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˚ chava uvnitr spotrebicu svezı vuni.

Citron je zdrojem kyseliny citro´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ nove, ktera slouzı jako prırodnı konˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ zervacnı latka a dava jıdlum a napo˚ ˇ´ jum kyselou prıchu. V jeho slupce ´ ´ˇ ´ je pektin, ktery se v potravinarskem ˚ ˇ´ ´ ˇ prumyslu pouzıva jako zahusovad´ ´ ˚ ´ ´ lo, emulgator a latka zpusobujıcı roˇ ´ ˇ ´ ´ solovatenı. Krome toho olej zıska´ ´ ˚ ´ ˇ ´ vany z citronove kury ma uplatnenı ´ˇ ´ ´ v potravinarskem, farmaceutickem ´ ˚ a kosmetickem prumyslu. A tak byˇ ´ chom mohli pokracovat dal. Tyto ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ krasne a savnate plody majı skutecˇ ˇ ´ ˇ ´ ne vsestranne pouzitı.

Vitamin C ˚ ˇ ´ ˚ ´ Vitamin C je dulezity pro rust a spravnou ˇ ˇ ˇ ´ ˇ funkci tela. Nastestı je obsazen v mnoha ´ ˇ´ ´ ˇ potravinach, naprıklad v listove zelenine, ˇ ´ ˇ ´ ´ rajcatech, kapiıch, cernem rybızu a jaho´ ´ ´ ˚ dach. Jednım z hlavnıch zdroju vitaminu C ˇ ´ jsou citrusy, tedy i citrony. Mnozstvı vitami´ ´ nu C v citronu zavisı na mnoha faktorech, ´ ´ jako jsou klimaticke podmınky, zralost plo´ du, a dokonce i mısto, kde vyroste ˇ na strome. ˇ ´ ´ ˇ ´ V nekterych zemıch je doporucena ´ ´ ´ dennı davka vitaminu C pro zdraveho do˚ ˇ ´ ˇ ˇ speleho cloveka asi 100 miligramu. ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Prumerne velky citron obsahuje priblizne ´ ´ polovinu teto davky.

´ KV IZ PRO CELOU RODINU

´ Co je na tomto obr azku ´ ˇ nespravne?

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Prectete si Lukase 17:11–19. Ktere tri veci jsou ´ ´ ˇ ˇ ˇ na tomto obrazku nespravne? Odpovedi napiste ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ na nasledujıcı radky a obrazek vybarvete. 1.

˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝

2.˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ 3.˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˇ ˇ ˘ Odpovedi najdete na strane 23.

ˇ ´ Pokud byste potrebovali vıce ´ ´ kopiı „Kvızu pro celou rodinu“, ˚ ˇ muzete si je vytisknout z webo´ ´ vych stranek www.jw.org /cs

´ ˇ ˇ NAMET K ROZHOVORU: Co udelal ´ ˇ ´

jeden malomocny ´ muz na ˇ rozdˇ ıl ˇ odˇ ˇ ´ tech ostatnıch? NAPOVEDA: Prectete si ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ Lukase 17:15, 16. Jak prı´ mˇ uzes jeho ˇ ˇ ˇ klad napodobit? NAPOVEDA: Prectete ˚ ˇ ˚ si Kolosanum 3:15; 1. Tesalonicanum ˇ 5:18. Komu bys nemel zapomenout ´ ˇ ˇ ´ ˇ kazdy den pod ˇ ekovat? NAPOVEDA: ˇ ˇ ˇ Prectete si Zalm 107:8; Jakuba 1:17.

´ UKOLˇ PRO CELOU RODINU: ´ ˇ ´ˇ

ˇ A kazdy clen rodiny napıse alespon ˇ ˇ ˇ ´ jednu vec, za kterou je vdecny Jehovoˇ ´ vi, pak nekomu z rodiny a take ´ ´ ˇ´ ˇ ´ blızkemu prıteli. Potom napiste, jakymi ´ ˚ ˇ ˇ praktickymi zpusoby jim svou vdecnost ˚ ˇ ´ muzete dat najevo.

´ Do sbırky ´ napsana´ posledn´ ı biblicka kniha

hora Nebo EGYPT

1 n. l.

98 n. l.

ˇ ˇ ˇ Vystrihni, prehni a uloz si

ˇ zil kolemˇ roku 1500 pr. n. l. ˇ ´ stvorenı Adama

21

´ OT AZKY ´ ´ ˇ´ˇ A. Ktere biblicke knihy Mojzıs napsal? ˇ´ˇ ˇ B. Mojzısovi rodice se jmenovali

a

. Adoptovala ho

. ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˚ ´ ´ C. Dopln biblicky vyrok: Mojzıs „zustal staly, jako by. . .“

ˇ 4026 pr. n. l.

´ BIBLICK ˇ A K ARTI CK A

ˇ ´ ˇ MOJ Z I S

ˇ ´ ˇ M O J Z I S

´ ˇ Byl vychovan ˇ v Egypte a ˇputoval ˇ pres Sinaj az k hore Nebo Sinaj

ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ Z JEHO ZIVOTA Mojzıs byl prvnım cloˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ vekem, o kterem se v Bibli pıse, ze mel ´ ˇ ˇ moc konat zazraky. Slouzil ve starove´ ˇ´ ´ kem Izraeli jako Bozı prorok a take jako ´ ´ ˚ ´ soudce, zakonodarce a vudce. Izraelite ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ se na nej dıvali jako na muze, kter y dela ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ mnoho bazen vzbuzujıcıch vecı. (5. Mojˇ´ˇ ˇ´ˇ zısova 34:10–12; 2. Mojzısova 4:1–9) ˇ ODPOV E DI ˇ ˇ´ˇ ´ A. Pet knih Mojzısovych, knihu Job, ˇ ˇ ´ ˇ 90. zalm a mozna i 91. zalm. B. Amram, Jokebed, faraonova dcera. ˇ´ˇ (2. Mojzısova 1:15–2:10; 6:20) ˇ ´ C. „ . . . videl Toho, kdo je neviditelny“. ˚ (Hebrejcum 11:27)

´ ˇ Lide a zeme ˇ 4. Jmenuju se Mampionona. Je mi 8 a ziju na Madagas´ˇ ˇ ˚ ´ karu. Vıs, kolik je na Madagaskaru svedku Jehovovych? Je to 10 000, 24 000, nebo 62 000? ´ ´ ˇ ˇ ˇ 5. Ktery puntık ukazuje, kde ziju? Zakrouzkuj ho a ude´ ˇ ˇ lej puntık tam, kde zijes ty. Je to od Madagaskaru daleko?

ˇ ˇ Deti,´ najdete obrazek

C

´ ˇ ˇ ´ ´ Dokazes najıt tyto obrazky ˇ ˇ ´ v casopise? Popis svymi slovy, co na nich je.

D

B A ´ ˇ´ Probute se! zarı 2012

31

ˇ „Uz jsem´ ji nedokˇ azala odlozit“ ˇ ˘ Jednu zenu z New Yorku zaujala kni´ ha Lidstvo hleda Boha, kde jsou roze´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ brana hlavnı svetova nabozenstvı. Naˇ ´ ˇ psala: „Zacetla jsem se do nı a uz jsem ´ ˇ ˇ ji nedokazala odlozit! Dekuji za tak vyˇ ˇ rovnane napsanou a poucnou publikaci.“ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Jiny ctenar se vyjadril takto: „Precetl ˇ ˇ ˇ ˇ jsem ji celou a overil jsem si vetsinu od˚ ˇ ´ ´ kazu — a ze jich tam nenı malo! Tuto ˇ ˇ ˇ knihu mohu vsem vrele doporucit. Saˇ ˇ ´ ´ˇ ´ˇ ˇ mozrejme se tam take pıse o vıre sved˚ ´ ˇ´ ku Jehovovych, ale to tvorı jen malou ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ cast tohoto vynikajıcıho prehledu dejin ´ ˇ ´ nabozenstvı.“ ´ ˚ ˇ Tuto 384strankovou knihu muzete ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ obdrzet, kdyz vyplnıte pruvodnı ustrizek ˇ ˇ a zaslete ho na nekterou z adres na ˇ ˇ strane 5 tohoto casopisu.

´ ˇ ˇ´ ´ Q Nezavazne zadam o kni´ hu Lidstvo hleda Boha. Jazyk:

LIDSTVO ´ HLEDA

BOHA

´ Jmeno

Adresa

ˇ ´ Q Zarite prosım, aby se ˇ ˇ mnou nekdo bezplatne studoval Bibli.

www.jw.org /cs

ˇ Mesto

ˇ

PSC

g12 09-B

A R ˇ I 2012 KONEC SVETA ˇ PRIJDE, ˇ NEBO NE?

Recommend Documents