a průzkum přístupu uživatelů k jejich

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Porovnání operačních systémů a průzkum přístupu uživatelů k jejich významným rozdílům Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Haluza

Petr Ščudla

Brno 2011

2

Zde se nachází zadání práce

Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Haluzovi za poskytnuté konzultace a cenné rady, na jejichž základech byla práce vytvořena. Současně bych také chtěl poděkovat všem studentům Provozně ekonomické fakulty, kteří se podíleli na průzkumu, který byl součástí práce.

4

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu.

Brno, 30. prosince 2010

....................................................

6

7

Abstract Ščudla, P. Operation system comparison and research on user attitude to their important differences. Bachelor thesis. Brno, 2011. This thesis focuses on the comparison of Windows 7, Mac OS X Snow Leopard and Ubuntu Lucid Lynx at the user level together with the research among the students of the Faculty of Business and Economics. The research deals with the operation system areas, the student degree of knowledge in their major characteristics are found there. Thanks for the results of the questionnaire there are compiled and reviewed recommendations for improving the quality of teaching at the school. Keywords Operating System, Windows 7, Mac OS X Snow Leopard, Ubuntu Lucid Lynx, The research on PEF

Abstrakt Ščudla, P. Porovnání operačních systémů a průzkum přístupu uživatelů k jejich významným rozdílům. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce se zabývá srovnáním operačních systémů Windows 7, Mac OS X Snow Leopard a Ubuntu Lucid Lynx na uživatelské úrovni spolu s průzkumem mezi studenty na Provozně ekonomické fakultě. Průzkum se zabývá oblastí operačních systémů, kde je zjištěna míra znalostí studentů o jejich významných vlastnostech. Na základě výsledků dotazníku jsou sestavena a zhodnocena doporučení pro zvýšení kvality výuky na škole. Klíčová slova Operační systém, Windows 7, Mac OS X Snow Leopard, Ubuntu Lucid Lynx, průzkum na PEF

8

9

OBSAH

Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2 Operační systémy a způsob jejich porovnání 12 2.1 Ubuntu Lucid Lynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.2 Mac OS X Snow Leopard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.3 Windows 7 Ultimate . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3 Porovnání operačních systémů 3.1 Instalace systémů . . . . . . . 3.2 Instalace aplikací . . . . . . . 3.3 Kompatibilita . . . . . . . . . 3.4 Uživatelské účty . . . . . . . . 3.5 Multimédia (hudba, video) . . 3.6 Práce v síti, sdílení souborů . 3.7 Zabezpečení . . . . . . . . . . 3.8 Uživatelské prostředí . . . . . 3.9 Pořizovací náklady . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

4 Proces výzkumu 5 Vlastní výzkum 5.1 Identifikace studentů . . . . . . . . . . 5.2 Přehled systémů a schopnost instalace 5.3 Zaměření na stěžejní systém . . . . . . 5.4 Otázky k operačním systémům . . . .

14 14 16 18 18 19 21 23 24 28 31

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

34 35 38 46 52

6 Doporučení pro zkvalitnění výuky

80

7 Zhodnocení doporučení

82

8 Závěr

83

9 Literatura

84

Přílohy

88

A Souhrn odpovědí respondentů

89

10

OBSAH

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1 1.1

11

Úvod a cíl práce Úvod

Doba informačních a komunikačních technologií se neustále vyvíjí vysokým tempem kupředu ve všech hlediscích. Dříve byl počítač v domácnosti spíše vzácností, ovšem dnes je neodmyslitelnou součástí každého dne našeho života. Už naštěstí nemusíme pouze sedat za desktopy, protože masivně jsou rozšířeny počítače přenosné, ať už to jsou notebooky, netbooky apod. Stejně tak jako se rychle vyvíjí hardware i jiné oblasti informačních technologií se vyvíjí i operační systémy, které s tímto hardwarem dokáží na vysoké úrovni komunikovat. Jedná se tedy o jakýsi spojovací článek mezi hardwarem a uživatelem. Dnešní moderní operační systémy oproti dřívějším vytváří pro uživatele prostředí nepřeberného množství práce v uživatelsky příjemném grafickém prostředí, které si lze přizpůsobovat svému gustu. Operační systémy (dále OS) vlastní mnoho nástrojů pro správný chod systému. Kladou také veliký důraz na zabezpečení systému před útoky z venčí, jelikož jsou osobní údaje nebo i data firem či uživatelů velmi citlivou záležitostí pro jejich zneužití. Nenabízí však aplikace pouze pro správu nebo zabezpečení ale i zábavu, komunikaci s okolím prostřednictvím internetu, editaci různých typů dokumentů, vývojové nástroje, přehrávání filmů, seriálů, televizních vysílání, hudby, hraní her apod. V podstatě je umožněna téměř jakákoliv práce ať už na základních aplikacích, které systém obsahuje nebo na aplikacích dodatečně instalovaných. Jak již z předchozího textu vyplývá, operační systém není pouze jeden ale je jich velké množství od různých výrobců. Některé rysy mohou mít stejné, podobné nebo se v nich úplně lišit. Jelikož výrobcům jde především o co nejvyšší podíl na trhu a z toho plynoucí výhody, jsou neustále vyvíjeny nové operační systémy a jejich verze, kde se výrobci snaží předhánět nově zabudovanými nebo vylepšenými vybaveními systému. Závisí v podstatě pouze na uživateli, který ze systémů mu bude vyhovovat svými vlastnostmi a možnostmi nejvíce a kolik je ochoten za daný systém zaplatit.

1.2

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je zjistit a zhodnotit znalosti studentů o významných vlastnostech operačních systémů spolu s doporučením pro zvýšení kvality výuky. Splnění tohoto cíle bude spočívat v následujících krocích: • Prostudovat dostupné verze operačních systémů. • Stanovit kategorie vhodné pro srovnání operačních systémů. • Sestavit na základě srovnání systémů dotazník, pro zjištění míry znalostí studentů o významných vlastnostech OS. • Provést průzkum mezi studenty PEF s důkladným okomentováním výsledků. • Doporučení a jeho zhodnocení pro zvýšení kvality výuky v oblastech souvisejících s OS.

12

2

2

OPERAČNÍ SYSTÉMY A ZPŮSOB JEJICH POROVNÁNÍ

Operační systémy a způsob jejich porovnání

Pro srovnání byly zvoleny tři rozdílné operační systémy. Společnost Apple zastupuje Mac OS X Snow Leopard, společnost Microsoft zastupuje Windows 7 s nejvybavenější verzí Ultimate. Ubuntu Lucid Lynx reprezentuje komunitu za podpory firmy Canonical. Tyto systémy jsou srovnávány pouze ze základních hledisek (instalace aplikací, sdílení souborů, zabezpečení, kompatibility, náklady na pořízení a další), jelikož práce v systémech je velmi rozsáhlá. Protože existuje četná softwarová podpora pro všechny tyto systémy, bylo by velmi obtížné jejich porovnání. To je tedy prováděno po základní instalaci operačních systémů bez výraznějších dodatečných aplikací. Ve srovnání většinou nejsou zmiňovány celé názvy operačních systémů ale budou nazývány zkráceně např. Ubuntu Lucid Lynx bude zmíněno pouze jako Ubuntu (obdobně ostatní systémy).

2.1

Ubuntu Lucid Lynx

Ubuntu spadá do nekomerčních linuxových distribucí se zárukou toho, že vždy zůstane svobodným softwarem. Tím pádem nemusíme platit žádné licenční poplatky a můžeme si jej legálně stáhnout z internetu. Systém můžeme poskytovat i kamarádům či jiným lidem. (Canonical, 2010c) Systém je vyvíjen komunitou. To znamená, že na vývoji distribuce se nepodílí pouze specializovaná skupina Ubuntu, ale jednotlivci, týmy i mnoho dobrovolníků z celého světa přispívá překlady textů, vyvíjením svobodného softwaru atd. (Canonical, 2010a) Systém je postaven na základě mnohaleté spolehlivé distribuce Debian s linuxovým jádrem a je již od začátku zaměřen na bezpečnost, čímž se minimalizují virové nákazy a neoprávněný přístup do počítače. Vyskytuje se v 32bitových i 64bitových verzích. (Přibyl, 2007)

2.2

Mac OS X Snow Leopard

Jedná se o komerční systém společnosti Apple vyvíjený pouze v jediné silné verzi. Existuje pouze v plně 64bitovém provedení, kde většina systémových aplikací je také 64bitová. Systém je postavený na základech, které přesahují historii Apple. (Lér, Čada, 2002, s. 23) Základem systému je hybridní unixové jádro spolu s množstvím BSD (Berkeley Software Distribution) a jiných nástrojů, které zařizují vysokou stabilitu a spolehlivost systému. (Wikipedie, 2010b) Filozofie tohoto systému spočívá v tom, aby byl uživatelsky snadno ovladatelný a přitom velice výkonný. Díky tomu, že software je vytvářen stejnou společností jako počítače, na nichž běží, získává tak dokonalou integraci mezi hardwarem a softwarem.

2.3

Windows 7 Ultimate

13

Systém je velice bezpečný na virovou nákazu (i neoprávněný přístup) a zaměřen na to aby byl kompatibilní téměř pro každé prostředí (tiskáren, fotoaparátů a dalších, včetně Windows sítí). (Apple, 2010a)

2.3

Windows 7 Ultimate

Je nejvybavenější edicí Windows 7. Stejně jako Mac OS X se jedná o komerční operační systém obsahující hybridní jádro. Je poskytován v 64bitových a 32bitových verzích. (Wikipedie, 2010d) Windows 7 má spoustu zdokonalených a nových funkcí na základě požadavků uživatelů a dlouholetých zkušeností s předchozími verzemi Windows aby jim poskytl co nejvyšší pohodlí při každodenní práci. Zaměřen je také na plnou kompatibilitu s existujícím hardwarem, aplikacemi a ovladačemi zařízení. (Microsoft, 2010e)

14

3 3.1

3

POROVNÁNÍ OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ

Porovnání operačních systémů Instalace systémů

Každý z již zmíněných operačních systémů nabízí několik možností jak daný systém nainstalovat. Mezi základní druh instalace těchto systémů patří zajisté instalace na čistý disk, což je nejjednoduší instalace, s kterou se můžeme setkat a je nejméně problematická. Mezi další typy instalací, kde se systémy už více liší, či je vůbec neumožňují, patří instalace vedle sebe a upgrade na novější verzi. Tyto typy instalací spolu s jejich odlišnostmi si popíšeme níže. Instalace vedle sebe Tuto instalaci umožňují pouze operační systémy Windows a Ubuntu, avšak pod stejným názvem se skrývá odlišná filozofie. V Ubuntu využíváme tento typ instalace, zejména pokud již vlastníme jiný operační systém. Např. chceme-li nainstalovat vedle Windows i Ubuntu, můžeme volit právě tento druh instalace. Instalační rozhraní nám umožní zvolit, kolik volného místa z původního operačního systému chceme uvolnit pro náš nový OS. Tento krok je důležité pečlivě zvážit pro pozdější práci s oběma systémy (abychom měli dostatek místa pro ukládaná data a instalace programů). Pokud nový systém nainstalujeme, máme vyhráno a při startu počítače si můžeme vybrat, který ze systémů chceme nabootovat. (Bíbr a kol., 2010, s. 44–47) Ve Windows se užívá tato instalace tak, že zvolíme čistou instalaci na oddíl, který již obsahuje některou ze starších verzí Windows. Po této instalaci znemožníme spouštění staršího systému. Instalace pouze zajistí přesun starých složek Windows, Program Files a složky uživatelského profilu do nové pod názvem Windows.old. Jedná se o nedestruktivní způsob, jak získat nový systém se starými daty (Ve Windows.old nám také instalace zpřístupní ovladače, které jsme užívali.). (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 55–58) Pokud však chceme používat systémy oba, musíme si pohrát s nastavením diskových oddílů, kde vytvoříme nový oddíl. Tento oddíl zvolíme pro instalaci nového systému (popsáno zjednodušeně). (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 62–65) Upgrade na novější verzi K tomuto problému přistupuje, každý z námi zvolených operačních systému odlišným způsobem. Ubuntu využívá pro přechod na novější verze přímo odkazu Povýšení verze distribuce (Systém – správa – zdroje softwaru, na kartě aktualizace). Toto povýšení je však podmíněno plně aktualizovaným operačním systémem. Pokud však nemáme připojení k internetu, tak si musíme jinde stáhnout a vypálit Alternate CD, které nám toto povýšení umožní.

3.1

Instalace systémů

15

Windows má dva druhy upgradu, a to buď ze starší verze systému Windows, nebo upgrade z jiné edice Windows 7. Pokud máme jednu ze základnějších verzí systému Windows 7, pak když zabrouzdáme do ovládacích panelů, kde je skupina Systém, tak zde nalezneme odkaz Získat více funkcí s novou edicí systému Windows 7. Objeví se nám dialogové okno WAU (Windows Anytime Uprgrade), kde vybereme buď zakoupení upgradu, nebo máme již licenční klíč od našeho dodavatele a pouze klíč vložíme, což je možnost druhá. Instalace trvá cca 10 min, jedná se o velmi bezproblémový přechod na novější verzi. Nemusíme vlastnit instalační disk nebo stahovat doplňkové programy. S licenčním kódem se pouze odemknou funkce v původní verzi systému. (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 66) Upgrade starší verze systému Windows lze provést pouze za určitých předpokladů. Nelze např. uprgradovat Windows XP na Windows 7. (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 66) Ještě před samotnou instalací se spustí test kompatibility. Pokud test objeví problémy, zobrazí se dialogové okno, kde se dozvíme o potencionální nekompatibilitě softwaru či hardwaru. Tento problém můžeme vyřešit odinstalováním nekompatibilních programů či ovladačů, pokud nám však zjištěné problémy přijdou nepatrné, nemusíme činit nic. Při upgradu si instalační program vytváří několik systémových složek na kořenovém adresáři pro dočasné ukládání dat. Mezi ně patří například: • $ UPGRADE. OS Tato složka slouží pro zjišťování a uchování různých nastavení (v průběhu instalace) současného systému, které budou po instalaci uplatněny na nový systém. • $ WINDOWS. Q Obsahuje původní instalaci systému Windows. Nevytváří se pouze tyto dvě složky, ale složek je více. Po upgradu systému je většina dočasných souborů odstraněna, ale ne všechny, ty bychom měli odstranit za pomocí systémového nástroje vyčištění disku, kde se nám nabízí možnost Soubory odstraněné při upgradu. Pokud jsme systémy instalovali vedle sebe, tak použijeme možnost Předchozí instalace systému Windows , která nám odstraní složku Windows.old a všechno, co obsahuje. (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 67–68) Mac OS X má oproti Windows 7 všechny zbraně schovány pod jedinou verzí. Upgrade pracuje pouze se systémovou složkou, kterou aktualizuje, a zbytek nastavení a programů zůstává nedotčeno, tak jako byly nastaveny předtím. Při instalaci si můžeme nechat ukázat seznam součástí, ze kterých je Mac OS X sestaven a dle libosti tak odškrtnout ty části, které se nám nehodí a můžeme je postrádat. Tím můžeme ušetřit až několik desítek či stovek MB kapacity. Součásti lze samozřejmě do instalace i přidávat, nebo si je doinstalovat později ze složky Optional installs na instalačním DVD Mac OS X. (Pogue, 2010, s. 888–890) Pokud byl instalačním programem nalezen nekompatibilní SW po startu systému, tak tento program bude automaticky přesunut do složky Nekompatibilní SW na ploše. Na tento problém se zobrazí upozornění formou zprávy na obrazovce. (Pogue, 2010, s. 890)

16

3


Diskové oddíly Každý operační systém vyžaduje určité uspořádání disku pro jeho dokonalou práci. Systémy mohou vyžadovat pro práci pouze oddíl jediný, ale také oddílů více. Jaké diskové oddíly si systémy při instalaci vytváří automaticky, je popsáno pro konkrétní systémy níže spolu s možností změny těchto oddílů. Ubuntu Lucid Lynx při automatickém dělení disků vytváří pro práci pouze dva oddíly. Jedním z nich je oddíl, který slouží pro systém a současně i pro ukládání dat. Druhým je oddíl odkládací. Nevýhodou automatického dělení je, že si nemůžeme dle libosti vytvářet oddíly sami. Například se doporučuje mít oddělený systémový oddíl od odkládacího a oddílu pro data (při poškození jednoho ze systému souborů zůstane zbytek dat nepoškozený, čímž minimalizujeme jejich ztrátu.). (Wikipedie, 2010a) Další nevýhodou je, že v některých případech nám automatické dělení vytvoří menší odkládací oddíl, a tak později nebudeme moct hibernovat náš systém, jelikož naše RAM je kapacitně větší než odkládací oddíl. Řešením však je instalace ruční, kde můžeme s oddíly libovolně operovat dle naší potřeby. (Bíbr a kol., 2010, s. 47–50) Windows 7 Ultimate pracuje obvykle pouze s jednou jednotkou, na níž se nachází operační systém spolu s daty uživatelů a současně slouží i jako disk odkládací. Použití pouze jednoho oddílu souvisí však s vyššími nároky na údržbu proto lze vytvořit pomocí ručního dělení disku např. i oddíl pro uživatelská data. Windows 7 vytváří při instalaci na čistý disk také systémový oddíl o velikosti 100 MB, o jehož existenci bez alternativních diskových nástrojů ani nevíme. Slouží zejména pro uchovávání kódu správce spouštění, databáze nastavení spouštění a pro uchování spouštěcích souborů pro službu BitLocker, která zajišťuje šifrování jednotky. Vytváření tohoto 100MB prostoru lze obejít pouze za pomocí alternativních diskových nástrojů nebo v příkazovém řádku díky diskpart. (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 62–63) Mac OS X stejně jako Windows 7 nevyžaduje oproti Ubuntu odkládací prostor na samostatném oddílu a odkládá soubory na systémovém disku. Pracuje především s jediným diskem, ale lze vytvořit ručně i samostatný oddíl pro data, pokud nám to více vyhovuje.

3.2

Instalace aplikací

Ubuntu Instalace programů v Ubuntu se velmi liší od ostatních systémů. Většinu softwaru máme k dispozici v jakýchsi centrálních programových knihovnách spolu s programy, které umí s těmito knihovnami pracovat. To je obrovskou výhodou, protože nemusíme instalační software složitě dohledávat na webu.

3.2

Instalace aplikací

17

Instalační soubory pro Ubuntu jsou ve formě balíků (pro Ubuntu s příponou .deb) obsahujících důležité soubory programu. Pokud jsme si balík stáhli přímo z webu, tak jej nainstalujeme za pomocí jednoduchého manažeru, který se nám spustí při otevření staženého souboru. Druhou (již zmíněnou) metodou je využití zdrojů softwaru (potřeba připojení k internetu). Nejjednoduším nástrojem je Centrum softwaru pro Ubuntu, který nalezneme v aplikacích. V této aplikaci programy dohledáváme a zároveň můžeme obdobným způsobem, jak jsme programy instalovali, je také odinstalovat. (Wiki.ubuntu, 2010c) Pro složitější operace s balíky slouží nástroj Synaptic. V tomto nástroji můžeme balíky konfigurovat, procházet, aktualizovat celý systém a provádět mnoho dalších užitečných operací. V případě, že si zvolíme balík, který obsahuje návaznosti na jiný, nás na to aplikace upozorní. (Wiki.ubuntu, 2010a) Pokud si nepotrpíme pouze na oficiální zdroje, můžeme do seznamu zdrojů přidávat i zdroje neoficiální. Avšak tímto se vystavujeme riziku, že zdroje nemusí být bezpečné a kvalitní. Pokud tyto neoficiální zdroje nepotřebujeme, je lepší se jim pro náš klid vyhnout. Mac OS X Aplikace pro Mac OS X, stejně jako u Windows 7, stahujeme různě v prostředí internetu nebo zakupujeme. V Mac OS X získáváme ve většině případů soubor s příponou .dmg, který se chová jako disková jednotka, kterou musíme připojit. Po jejím připojení je třeba nalézt ikonu reprezentující aplikaci, kterou zkopírujeme do složky Aplikace, čímž veškerou práci uzavřeme. Pro rozsáhlejší instalace je při připojení .dmg souboru k dispozici i instalátor, který nás po jeho otevření instalací provede, a kopírování souborů poté provede sám (pokud nemáme práva administrátora). Nejjednoduší variantou je, že se aplikace stáhne jako aplikace a pouze ji do složky Aplikace zkopírujeme. (Podhola, 2009) Oproti ostatním systémům se instalace aplikací liší tím, že pod zdánlivě jednou ikonou se skrývají všechny potřebné soubory pro běh tohoto programu a nejsou rozprostřeny různě po našem systému (obsah, který ikona skrývá, lze zobrazit). Tím například po odinstalování programů nezůstanou nikde žádné jejich pozůstatky. (Vítků, 2009) Mac OS X však nebude mít v dohledném budoucnu aplikace rozesety jen po internetu, ale přichází s Mac App Store, který bude soustřeďovat prodej aplikací do jednoho centra obdobně jako Ubuntu, čímž se pro uživatele velmi usnadní práce s dohledáním softwaru i jeho aktualizací. (Apple, 2010b) Windows 7 Software získáváme, jak již bylo zmíněno, stažením z internetu nebo zakoupením. Instalační soubory mají příponu .exe (většinou pod názvem setup.exe). Spuštěním instalačního souboru postupně projdeme celou instalací a tím máme práci uzavřenou. Při instalaci lze nastavit většinou také umístění pro soubory aplikace, které

18

3


nemusí být na systémovém disku a jsou i zároveň zaváděny data o softwaru do systémového registru. Existují i aplikace, které se instalovat nemusí a pouze je spustíme kliknutím. Jedná se hlavně o aplikace jednodušší.

3.3

Kompatibilita

Hardware Z hlediska hardwaru je značně vyčnívající svými požadavky systém Mac OS X. Tento systém lze instalovat pouze na počítače Macintosh, avšak na některých PC (nelegální cestou) lze instalovat také. „Tato verze se kvůli svému způsobu vzniku (hackerská úprava části kódu) někdy nazývá Hackintosh.ÿApple také ukončil podporu dlouho užívaných procesorů PowerPC G3/G4/G5 pro Mac OS X a Snow Leopard je spustitelný pouze na libovolném Intel Macu. (Wikipedie, 2010b) Operační systémy Windows i Ubuntu takto specifické požadavky na hardware nemají, lze je instalovat téměř na všech počítačích v závislosti na minimálních požadavcích systémů na HW. (Canonical, 2010b) (Microsoft, 2010d) Instalace je podporována i na počítačích Macintosh za pomocí softwaru BootCamp (při startu počítače si volíme, který systém nabootujeme) nebo virtualizačních programů (systémy běží paralelně a můžeme mezi nimi jednoduše přepínat). (Pogue, 2010, s. 337–338) Pokud chceme do počítače, kde nemáme nainstalovány Windows, přikoupit hardware, je dobré si zjistit, zda je podporován našim OS, jelikož mnoho HW je vyráběno pouze pro majoritní operační systém Windows. Software Software psaný pro jednotlivé systémy není vzájemně kompatibilní. Existují však podpůrné programy, které tuto kompatibilitu umožňují, jako například Wine v Ubuntu či Mac. Ten umožňuje připojování souborů s příponou .exe, která spadá pod Windows. Ne každá aplikace však bude fungovat. (Wiki.ubuntu, 2010e) (Wiki.winehq, 2010)

3.4

Uživatelské účty

Druhy uživatelských účtů v námi porovnávaných operačních systémech, jsou si velice podobné. Každý operační systém nabízí účty pro správu systému pod názvem administrátor (nebo root), standardní účty a účty pro hosty. V Ubuntu standardně účet pro hosty na přihlašovací obrazovce není a musíme si ho ve správě účtů navolit ručně sami i s veškerými omezeními. Pokud jsme ale již přihlášeni, lze spustit nástroj Sezení hosta, který umožní osobě pracovat v prostředí guest automaticky bez nutnosti předchozích nastavení. Sezení hosta stejně jako účet Guest v Mac OS X neuchovává žádná nastavení. Můžeme se tímto vyhnout mnoha nepříjemnostem. Např. když máme kamaráda, který nám pod účtem Guest na ploše

3.5

Multimédia (hudba, video)

19

zanechá veselý obrázek, uživateli, který se přihlásí jako další, se neobjeví. Načte se mu výchozí nastavení pro účet. Pokud by to udělal ve Windows, čeká ho nemilé překvapení. (Pogue, 2010, s. 529–530) Mac OS X se může také pochlubit velmi specifickým účtem, který ostatní systémy nemají. Jedná se o účet Pouze sdílení. Tento účet je velmi užitečný pokud máme Mac připojený v síti, protože účet nedovoluje práci na konkrétním počítači, kde se účet nachází. Síť je pro tento účet tedy nutností. Na počítači nevytváří žádnou složku Home a uživatel nemůže provádět žádné změny v systému. Účet slouží výhradně ke sdílení souborů na sítí. Výhodou tohoto účtu je, že se nemusí vytvářet mnoho účtů s nastaveními pro několik lidí, kteří stejně pracují pouze se soubory a nastavení systému vůbec nevyuživají. (Pogue, 2010, s. 527–529) Další odlišností mezi účty je tzv. Rodičovská kontorola. Tu nabízí pouze operační systém Mac OS X a Windows. V Ubuntu můžeme pouze nastavit omezení pro účty, ale není propracované tak do detailu jako Rodičovská kontrola u ostatních systémů, kde lze nastavit mnoho propracovaných omezení. Rodičovská kontrola umožňuje nastavit, kolik času může daný uživatel strávit u počítače (popř. v které hodiny může účet využívat). Lze zablokovat stránky, na které nemůže chodit, mapovat jeho pohyb na webu či určit přímo lidi, se kterými mu bude dovoleno komunikovat. Neumožnit připojení k síti vůbec lze také. Můžeme omezit využití programů, her a mnoho jiného. (Pogue, 2010, s. 535–543)

3.5

Multimédia (hudba, video)

Jedná se o velmi rozsáhlé téma, a proto je pozornost zaměřena především na základní aplikace, které jsou dostupné v systémech po jejich instalaci, a na internetové obchody, které tyto aplikace umožňují. Základem pro podporu multimedií v Mac OS X je přehrávač QuickTime Player, který je v Docku umístěn již od výrobce. Pokud bychom se zajímali čistě o hudbu a vše kolem ní, máme k dispozici v Mac OS X aplikaci iTunes, která je téměř dokonalým softwarem pokrývajícím přehrávání hudebních disků, práci s internetovými rádii, připojení k iPodu či iPhonu a mnoho dalších užitečných funkcí přes vypálení hudebních disků až po internetový obchod s hudbou iTunes Store, kde můžeme zakoupit hudbu, TV pořady i filmy. (Pogue, 2010, s. 500, 649) QuickTime Player nově dokáže nejen přehrávat videa, ale podporuje i nahrávání videí. Před nahráním videa si samozřejmě můžeme navolit, jaký mikrofon či webovou kameru chceme použít a dále vybrat úložiště i kvalitu, ve které chceme záznam pořídit (to je samozřejmě omezeno parametry použitých zařízení). Dále se oproti jiným přehrávačům může pochlubit i dalším výborným, byť trochu nečekaným nástrojem, který dokáže zachytit práci na obrazovce ve formě videa. Nemusíte tedy zdlouhavě např. kamarádovi vysvětlovat, kde, jak a na co má kliknout. Stačí, když pořídíte záznam a buď mu jej zašlete přímo, nebo jej můžete zveřejnit pomocí iTunes či jiných prostředků. Nevýhodou je, že dokáže zazname-

20

3


nat pouze obraz bez výstupu zvuku z reproduktorů. Mikrofon ale podporuje, tudíž můžeme práci na obrazovce slovně okomentovat. I z této nevýhody je zřejmé, že se nemůže jednat o náhradu specializovaných programů zabývajících se touto problematikou jako např. Snapz Pro X. (Pogue, 2010, s. 653–654) Naopak jednou z větších výhod QuickTime Playeru je možnost exportu videí. Exportovat můžeme v několika formách. Video lze sdílet přímo na webech MobilMe i YouTube. Lze jej přenést do iTunes nebo je i konvertovat pro použití na iPodu či iPhonu (možnost také přes iTunes). Video můžeme samozřejmě uložit klasicky i na disk. Práce s QuickTime Playerem je rozsáhlá. Windows Media Player 12 (WMP 12) vyvinutý společností Microsoft podporuje soubory stejného typu jako jeho předchozí verze, ale hlavně je obohacen nově o řadu multimediálních souborů, mezi které patří typy souborů jako ADTS Audio, AVCHD Video, MP4 Video, MPEG-2 TS Video, MPEG-4 Audio, QuickTimeMovie a další. Pokud se zaměříme na typ souboru MPEG-4 Audio, mající příponu souboru .m4a, povšimneme si, že se jedná o výchozí formát programu Apple iTunes, přesněji jeho online prodejny hudby. WMP 12 tento formát podporuje pouze pro hudbu, která byla zakoupena bez ochrany autorských práv. Soubory s ochranou Apple FairPlay, stejně jako data formátu Apple Lossless, nejsou v prohlížeči podporovány. Soubory bez ochrany autorských práv je možné zařadit do knihovny, stejně jako jiné podporované formáty, mezi sebe a klasickým způsobem s nimi pracovat. (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 396–397) WMP 12 je aplikací, která zvládá přehrát videa, zvuk, ale také umožňuje vypalovat disky, spouštět internetové rádia a nakupovat na internetu hudbu či video. Podporuje i vzdálené vysílání datového proudu médií z knihovny přes internet nebo v rámci domácí sítě. Ubuntu, to nám ve srovnání s Windows Media Player 12 a QuickTime Plaeru nabízí v základu velmi jednoduchou aplikaci pro přehrávaní videí – Totem. Nepodporuje vypalování disků ani žádnou knihovnu médií, slouží jednoduše pro přehrání bez nějakých dokonalejších funkcí. I přes tuto jednoduchost však podporuje velkou řadu formátů pro videa (mov, wmv, avi, mpg, atd.) a přehrává DVD i s jeho menu. (Abclinuxu, 2009) Se správou hudby je to rozmanitější než s videi. Jako hlavní aplikaci pro přehrávání hudby máme Rhythmbox, ten si dokáže oproti WMP 12 poradit i s iPodem. Podporu přehrávačů řeší pomocí zásuvných modulů. (Bíbr a kol., 2010, s. 149–154) Má v sobě zabudovaný i internetový obchod Ubuntu One Music Store, který je bez omezující ochrany DRM (Digital Rights Management) díky dohodě mezi společností Canonical a prodejcem hudby 7 digital. Hudbu získanou přes tento obchod máme skrze službu Ubuntu One zazálohovanou na svém internetovém úložišti. (Eischmann, 2010) V Rhythmboxu nelze sloučit hudbu zakoupenou v Ubuntu One Music Store a hudbu reprezentující sbírku v PC, což může pro někoho být problémem.

3.6

Práce v síti, sdílení souborů

21

V Rhythmboxu máme i hudební portál Magnature. Díky jeho dlouholeté podpory v linuxových přehráváčích bývá také nazýván Linuxové iTunes. S odtud získanou hudbou lze nakládat pouze pro nekomerční účely. Magnature podporuje i vývoj přehrávačů Rhythmbox a Amarok deseti procenty z plateb provedených přes tyto přehrávače. (Bíbr a kol., 2010, s. 158–159) Prozatímní nevýhodou jistě je, že Ubuntu nepodporuje internetové obchody s filmy, seriály apod., jako je tomu v případě iTunes Store v Mac OS X nebo internetového obchodu v přehrávači Windows Media Player 12. Všechny námi zmíněné obchody poskytují soubory za nepatrné částky (např. písnička cca 1$) nebo zcela zdarma. Za nejpropracovanější z našich obchodů se dá považovat iTunes Store. Ten pokrývá velmi širokou nabídku hudby, filmů, seriálů, TV vysílání, her atd. a především aplikací na míru pro iPady či iPhony společnosti Apple.

3.6

Práce v síti, sdílení souborů

Sdílení souborů Sdílení souborů je v mnoha ohledech mezi systémy téměř totožné. Každý ze systémů nabízí několik druhů sdílení od jednoduchých po složitější. Mezi nejjednoduší sdílení se řadí veřejné složky. Pokud chceme sdílet přes tyto složky, stačí pouze zkopírovat libovolné složky či soubory do jejich prostorů a budou viditelné pro kohokoliv v rámci sítě. Samozřejmě musíme mít tento druh sdílení povolen, pokud nemáme, tak se k těmto složkám dostanou pouze ti uživatelé, kteří znají pro daný účet na našem počítači i heslo. Dalším typem sdílení s daleko propracovanějšími pravidly je sdílení libovolné složky. Při tomto sdílení už nemusíme nikam nic kopírovat a tím zbytečně navyšovat místo na disku. Stačí otevřít vlastnosti konkrétní složky, kde budeme mít možnost Sdílení. Přístup ke složce můžeme povolit pro libovolné účty, které navolíme nebo pro skupiny, hosty apod. Pro konkrétní uživatele můžeme nastavovat práva na míru. Pokud nechceme, aby uživatel zapisoval do složky nebo cokoliv měnil, tak mu to zakážeme pomocí práva pouze čtení. Takovýchto práv je v systémech vícero. Mac OS X má oproti Windows 7 a Ubuntu, které umožňují v právech složky pouze volbu Zápis nebo Čtení/zápis typ práva navíc. Jedná se o právo Pouze zápis, toto právo lze nastavovat pouze pro složky nebo disky, pro dokumenty umožněno není. Složka nebo disk nastavený tímto právem se chová jako poštovní schránka. To znamená, že do složky můžeme dokumenty pouze vkládat a není nám umožněno ani nahlédnout, jaký obsah skrývá. Samozřejmě vlastníkům složky tento přístup umožněn je a může s obsahem složky libovolně nakládat pro svou potřebu. Pokud bychom tedy vložili dokument do této složky (ne jako vlastník), tak nám již nebude umožněno dokument z této složky zpětně odebrat. (Pogue, 2010, s. 583) Sdílení však není pouze o právech, které dáváme uživatelům, ale je umožněno toho nastavit více. Windows 7 například v rozšířených možnostech sdílení dovoluje

22

3


omezit počet uživatelů, kteří smí k položce přistupovat. Umožňuje také nastavit mezipaměť pro práci v režimu offline třemi režimy. Můžeme určit sami, jaké soubory a programy sdílené složky budou k dispozici offline nebo zamezit přístupu v režimu offline úplně a naopak povolit práci se všemi soubory i programy v tomto režimu. Libovolné složky můžeme také sdílet pomocí nástrojů pro správu sdílení. To nám usnadňuje práci tak, že máme dokonalý přehled, jaké soubory či složky sdílíme spolu s právy, které obsahují. Můžeme i libovolně měnit práva, přidávat a mazat složky nebo soubory, které s ostatními sdílíme. Tento problém ve Windows 7 není úplně vyřešen, neboť v Centru síťových připojení a sdílení provádíme pouze nastavení síťových profilů pro sdílení. Na přehled toho co sdílíme v síti se můžeme podívat, ale nástroj pro kompletní přehled s možností přidávání položek do seznamu a nastavení práv nebo jiných nastavení k dispozici není. Mac OS X i Ubuntu tento nástroj poskytují. V Ubuntu je rozdělen na několik dílčích jako je Sdílení osobních souborů a Sdílené složky. Mac OS X oproti ostatním systémům obsahuje nástroj, který pokrývá kompletní sdílení v celém systému. Kromě sdílení souborů zvládá i sdílení obrazovky, skenerů, tiskáren, internetové sdílení a mnoho dalších. Máme tak dokonalý přehled o tom, co sdílíme. Sdílení obrazovek Jedná se o velmi šikovný prostředek pro práci na dálku. Můžeme sledovat plochu, procházet na ní soubory, dokonce na ní i pracovat za pomocí naší klávesnice a myši. Možnosti naší práce se odvíjí od nastavení možností přístupu na vzdáleném počítači. U každého systému máme určité druhy zabezpečení pro připojení vzdáleného počítače k naší ploše. Mac OS X nabízí tři úrovně zabezpečení. Na nejnižší úrovni Bezpečný – pokud na této úrovní zvolíme All User, tak všichni uživatelé mající na Macu účet se mohou vzdáleně připojovat a ovládat jej. Na úrovni Bezpečnější vybíráme pouze uživatele, kteří se smějí připojit, a v Nejbezpečnější – pokud účty nevyplníme, mají přístup pouze ti lidé, kteří mají na Macu administrátorské účty. (Pogue, 2010, s. 602–608) Ve Windows 7 je několik možností pro vzdálenou plochu a pro každou z těchto možností lze vybrat uživatele, kteří se budou moci připojovat spolu s účty typu administrátor pro tento počítač. První z nich je Neumožnit připojení k tomuto počítači (plně vystihuje název). Další dvě už se odvíjí od verze vzdálené plochy: buď připojení počítačů s jakoukoliv verzí vzdálené plochy, nebo pouze pro vzdálené plochy s ověřováním na úrovni sítě (vyšší zabezpečení). (Bott, Siechert, Stinson, 2010, s. 615–621) Ubuntu má zabezpečení pojato jednodušeji než ostatní operační systémy. Nevolíme v něm účty, které se mohou přihlásit, ale můžeme zvolit možnost Dotazovat se na každé spojení, stejně jako jde nastavit tento přístup i v Mac OS X pomocí Každý může požádat o dovolení sdílet obrazovku. Pro tuto možnost se však přepokládá, že budeme sedět u počítače abychom mohli vzdálený přístup povolit nebo zamítnout.

3.7

Zabezpečení

23

Další možností je Vyžadování zadaného hesla (volíme si sami) nebo Nastavit síť aby automaticky přijímala spojení. Každý z operačních systémů vlastní programy pro připojení ke vzdálené ploše. V těchto programech si vzdálenou plochu můžeme přizpůsobit dle naší potřeby např. lze nastavit velikost obrazovky, kvalitu zobrazení, nastavení zvuku, klávesnice, rychlost připojení pro optimální výkon počítače a jiné. V této oblasti vyniká MAC OS X, který oproti ostatním systémům umožňuje několik druhů připojení ke vzdálené ploše. Jednou z nich je sdílení pomocí iChat. Jedná se o sdílení přes internet, kde nepotřebujeme žádné účty, nastavení ani hesla. V konverzaci stačí pouze zadat volbu Sdílet moji obrazovku s kamarádem. iChat nabízí také funkci iChat Theater. Jedná se o jednu z nejlepších funkcí, kterou iChat nabízí. Konverzační okno se nám přemění na prezentační plátno a můžeme na dálku prezentovat (za pomocí rychlého připojení) téměř libovolný obsah (videosoubory, PDF dokumenty, dokumenty aplikací Word, Excel, PowerPoint atd.) (Pogue, 2010, s. 861–866) Dalším typem sdílení je sdílení pomocí Zpět do mého Macu. Funguje pouze za určitých předpokladů a mělo by zjednodušit zmatek kolem vzdáleného přístupu. Předpoklady je, že musíme být členem MobilMe a vlastnit alespoň dva Macy, na kterých běží systém Leopard či Snow Leopard. Údaje k účtu na MobileMe musíme mít zadány v systému na obou počítačích a musíme být přihlášeni. Oba Macy se po těchto předpokladech chovají jakoby byli na stejné síti a stačí zapnout ve sdílení buď Sdílení souborů nebo Sdílení obrazovky. Potom už jen zbývá na druhém Macu navštívit ve Sdílení položku Zpět do mého Macu a můžeme pracovat dle libosti. (Pogue, 2010, s. 608)

3.7

Zabezpečení

Každý systém umožňuje několik způsobů, jak se bránit proti neoprávněnému přístupu k našim soukromým datům, nastavení počítače, popřípadě i jeho ovládání. Mezi tyto obranné prostředky patří zejména brána Firewall, aplikace pro šifrování adresářů i disků, antivirové programy, Klíčenka pro uchovávání hesel a další prostředky. Antivirové programy, jak v Ubuntu, tak Mac OS X oproti Windows 7 nejsou téměř zapotřebí, a to hned z několika důvodů. Ani jeden z těchto dvou systémů není tak rozšířený jako majoritní systémy Windows. V Ubuntu je většina instalací prováděna z ověřených zdrojů a běžná práce se provádí zejména pod účty s omezenými oprávněními. Z toho důvodu by se vir neměl šanci dostat k systémovým složkám, aby tam prováděl nekalou činnost. Další výhodou tohoto systému je otevřený zdrojový kód, ačkoliv se to může zdát nevýhodou. Otevřený kód mají pod dohledem stovky programátorů na celém světě, a tím chyby systému, které naleznou, opraví nebo na ně poukážou spíše než uzavřená skupina profesionálů. (Toxen, 2003, s. 384–385)

24

3


V Mac OS X aplikace nesdílejí společný registr oproti Windows, kde máme registr globální. K interakci s jinými programy potřebujeme oprávnění root. Do Macu bychom dostali vir spíše tím, že bychom byli příliš důvěřiví a zadávali nesmyslně naše hesla, jelikož pro systémové operace potřebujeme oprávnění root. Uživatel root je standardně v Mac OS X vypnut, protože pro obvyklou práci ho téměř nepotřebujeme a stačí nám pouze standardní účet. (Landesman, 2010) I přesto je však v některých případech antivirový program k zapotřebí, zejména v situacích, kdy provozujeme server, ke kterému máme připojeny počítače s operačními systémy Windows. Pokud máme na počítači vedle Mac OS X nebo Ubuntu také Windows, je antivir vhodný, neboť můžeme skenovat složky Windows pro odhalení virů, aniž bychom jim dali jeho spuštěním možnost zaútočit. I pokud používáme aplikaci Wine a v ní síťové aplikace, není antivirový program úplně zbytečný už jen pro jistotu, že jsme vir nechytili. (Wiki.ubuntu, 2010d) Windows 7 je v zabezpečení systému nejpokročilejší a již v základu má mnoho bezpečnostních prvků pro ochranu systému. Jakožto nejvíce využívaný systém je také nejvíce napadaným systém, a proto se musí zabezpečení systému neustále věnovat a častěji vydávat bezpečnostní záplaty než jeho konkurence. Oproti ostatním systémům nabízí Windows 7 Centrum zabezpečení, které nám poskytuje pohled, zda jsou všechny bezpečnostní části systému v pořádku. V případě, že máme některou část vypnutou, tento systém nás upozorní, a dokonce nám nabídne i řešení problému. Centrum zabezpečení komunikuje i s antivirovými programy, takže můžeme například vidět, že antivirový program je zapnutý a byl aktualizován. Mac OS X a Ubuntu nemají takové bezpečnostní mezery jako Windows 7, a proto nemusí mít tolik ochranných mechanismů a zabezpečení systému. Windows 7 má mezer podstatně více, což se odráží v rozsáhlejším zabezpečení systému před útoky na něj. (Přistál, 2009)

3.8

Uživatelské prostředí

V této části je popsáno, jak je daný systém pro uživatele přívětivý z hlediska jeho vzhledu. Přesněji jaká nastavení umožňuje i s vizuálními efekty, abychom byli co nejvíce spokojeni. Jelikož každý uživatel má jinou představu o dokonalém vzhledu jeho systému, není systém popisován jako celek, ale problematika je zaměřena na dílčí body, pro které jsou systémy srovnány. Není tedy popsáno, jak je daný systém hezký a propracovaný, ale spíše co je v něm všechno umožněno. Změna barvy a průhlednosti hlavního panelu Ve Windows je umožněno libovolně měnit barvu hlavního panelu. Máme k dispozici několik základních barev, pro které lze snižovat, či zvyšovat její intenzitu. Pokud jsme však náročnější a základní barvy nám nevyhovují, tak si barvu navolíme ve směšovači barev. Průhlednosti lze povolit, či zakázat. Všechny změny, které provádíme, se promítají nejen do hlavního panelu, ale i nabídky Start a mění se nám

3.8


25

takto i barvy okrajů oken. Ubuntu umožňuje také měnit barvy libovolným způsobem i s průhledností, avšak aplikované změny se projeví na celý hlavní panel v závislosti na motivu, který v systému užíváme. Co oproti ostatním systémům umožňuje, je vložení místo barvy i obrázek. Samozřejmě není vhodné díky rozměrům hlavního panelu vkládat např. rodinnou fotografii. Je to vhodnější spíše pro textury. Mac OS X je na tato nastavení omezen nejvíce. Průhlednost panelu není nastavitelná jako u ostatních systémů a barvu si můžeme zvolit pouze ze základních možností, nikoli si navolit barvu sami podle chuti. Stejně jako ve Windows je tapeta za panelem účelně mírně rozmazána, ale Windows umožňuje i průhlednost vypnout, což OS X nikoli. Ubuntu rozmazání nepodporuje. Změna pozadí plochy Všechny systémy umožňují zvolit si libovolnou tapetu na plochu spolu s určením jejího přizpůsobení monitoru za pomocí roztažení, umístěním na střed apod. Čím se však systémy Windows a Mac odlišují od Ubuntu, je že v nich lze navolit obrázky, které se budou po určitých (námi volených) časových intervalech měnit. Pořadí obrázků, jakým se budou měnit, lze nastavit. Lze také zapnout náhodný výběr. Jak systém Mac OS X, tak i Windows obsahují přednastavené schémata pro zobrazování obrázků na ploše v různých stylech jako je příroda, architektura apod. Více pracovních ploch Více pracovních ploch je po základní instalaci systémů umožněno pouze v operačních systémech Mac OS X a Ubuntu. Virtuální plochy se hodí především jako odkladiště nebo pokud děláme více věcí současně. Aplikace, které zrovna nevyužíváme, si můžeme odložit na libovolnou další plochu a později zase přenést zpět. Pokud si práci chceme roztřídit na více částí, jsou plochy vhodné také, protože můžeme na jedné ploše mít textové editory, na jiné vývojové aplikace a na další např. komunikační prostředky. (Wiki.ubuntu, 2008b) Počet virtuálních ploch je možné si navolit dle potřeby. Ubuntu umožňuje až 256 ploch, avšak takový počet ploch se nedoporučuje. Mac OS X umožňuje pro práci ploch 16. Ubuntu využívá kromě klasického přepínání mezi plochami klávesovou zkratkou také funkci Expo. Tato funkce způsobí oddálení všech ploch natolik, aby byli viditelné v jednom poli úplně se všemi otevřenými okny, což nám vytváří ucelený přehled o daných plochách. V tomto prostředí lze také přepínat mezi plochami i přetahovat otevřená okna z jedné virtuální plochy do druhé. Mac OS X má oproti Ubuntu o něco více propracovanější práci s virtuálními plochami. Za pomocí nástroje Spaces je možné si volit přímo aplikace, které chceme, aby se otvírali na příslušných plochách. Při práci je interaktivní a je možné okna aplikací také jakkoliv přesouvat mezi plochami a udělat si tak prostředí vhodné pro práci. Za pomocí funkce Exposé je práce ještě dokonalejší. Pro každou plochu přímo vidíme i všechna otevřená okna, které lze také mezi plochami přesouvat. Umožňuje

26

3


také náhled přes celou obrazovku při najetí kurzorem na danou plochu a stisknutí mezerníku. (Pogue, 2010, s. 200–206) Přichytávání oken Ze srovnávaných systémů nabízí tuto funkci pouze Windows 7. Jedná se o velmi užitečnou funkci, která nám šetří nepříjemné roztahování a přizpůsobování oken na obrazovce, abychom je měli přehledně vedle sebe. Funkce je vhodná, zejména pokud chceme např. porovnat dva dokumenty. Stačí pouze každý dokument přetáhnout (za záhlaví okna) na jiný okraj obrazovky (levý, pravý) a funkce Snap nám nabídne obrys okna, do kterého si můžeme nechat dokument nebo jinou aplikaci atd. vykreslit (nabízí levou, nebo pravou polovinu obrazovky). Při tažení okna do horního okraje obrazovky je nabídnuta maximalizace. Jedná se o jednoduchou, ale velmi užitečnou funkci pro uspořádání oken. (Microsoft, 2010f) Náhledy souborů Mac OS X mezi srovnávanými systémy poskytuje propracované náhledy různých typů souborů. Pro videosoubory nabízí náhledy kliknutím na play přímo v ikoně souboru nebo lze využít možnosti mezerníku, který začne soubor přehrávat ve zvětšeném formátu. Náhled hudby, obrázků a textových dokumentů spouštíme také za pomocí mezerníku. Hudbu i video lze v náhledech posouvat na libovolný časový úsek. Propracovanost náhledů dokazuje už jen to, že při náhledu např. fotografie je nám umožněno přenést soubor přímo do aplikace iPhoto. Ubuntu neposkytuje náhledy textových dokumentů, videosouborů ani obrázků (mimo velké ikony). Náhledy umožňuje pouze pro hudební soubory přesunem kurzoru na ikonu tohoto souboru, kde se po krátkém setrvání hudba začne přehrávat. Přesunem kurzoru opět mimo ikonu se přehrávání ukončí. Přehrávání neprobíhá v žádné dodatečné aplikaci k tomu určené a proto nelze přeskakovat na jiné časové úseky. Po dobu přehrávání je zobrazena pouze na ikoně malá nota. Windows 7 oproti systémům Ubuntu a Mac OS X neumožňuje zobrazovat náhledy videí ani hudby. V náhledu videosouboru se pouze zobrazí ikona s prvním snímkem videa. Pro hudbu není umožněn náhled vůbec. Pouze pro textové dokumenty a grafické soubory má náhled vyšší význam, jelikož se zobrazí celý obsah souboru. Přepínání mezi okny Přepínání oken lze více způsoby. Jedním ze základních možností je přepnutí prostřednictvím hlavního panelu či jiných panelů, kde máme všechna okna soustředěna. Dalšími možnostmi je přepínání pomocí spuštění funkcí nebo klávesových zkratek k tomu určených. Každý systém má přepínání mezi okny řešen různým způsobem.

3.8


27

Mac OS X využívá pro přepínání oken funkci Exposé. Spuštěním této funkce, různými předvolenými způsoby, se všechna okna zmenší do celkového náhledu, tak aby se vešla vedle sebe na obrazovku obdobně, jako bychom je měli v podobě kartiček připevněné na nástěnce. (Pogue, 2010, s. 190) Exposé umožňuje práci ve třech režimech. První z nich je takový, že při spuštění se nám zobrazí všechna okna všech programů. Další z režimů zobrazí všechna okna jednoho zvoleného programu a poslední skryje všechna okna do postraní, aby byla vidět plocha. (Pogue, 2010, s. 190) Problémem je, že pokud máme příliš mnoho zobrazovaných oken, tak se zobrazí na obrazovce velmi malá. Čím vice oken máme zobrazených, tím méně je z náhledu rozeznatelný jejich obsah. Tento problém řeší v Exposé Quick Look. Označením příslušného okna za pomocí kurzorových kláves nebo najetím kurzoru myši (bez jejího klepnutí) se objeví modré označení. Pokud v tomto okamžiku stiskneme mezerník, tak se nám toto okno zobrazí v jeho plné velikosti. Zobrazené okno nelze editovat, slouží pouze pro náhled obsahu. Jestliže takto aktivujeme Quick Look, lze přepínat i ostatní okna do plné velikosti, aniž bychom tuto funkci opustili. Poté si pouze vybereme okno, které jsme původně chtěli nalézt, a otevřeme si je pro práci. (Pogue, 2010, s. 198) Jedním z mnoha typů aktivace Exposé je využití rohů obrazovky, které lze přednastavit pro spuštění Exposé v již zmiňovaných režimech. Rohy lze také využít i pro jiná nastavení jako např. spuštění spořiče obrazovky, Dashboardu apod. (Pogue, 2010, s. 198–199) Windows 7 využívá dvou režimů pro přepínání mezi okny. Jedním z nich je využití klávesové zkratky Alt+Tab, která zobrazí miniatury spuštěných programů nepřizpůsobujících se velikosti obrazovky. V tomto režimu lze mezi okny přepínat pomocí stisku Tab. Pokud setrváme kratší dobu na určité miniatuře, tak se nám zobrazí náhled v původní velikosti a můžeme se do okna přímo přepnout, pokud jsme nalezli námi požadované okno. Jakmile se jednou přepneme do náhledu původní velikosti, tak se již při přepínání prostřednictvím Tab nepřepínáme v miniaturních oknech, ale v původních velikostech oken. Další typ přepínání mezi okny je pomocí prostředí Aero Flip 3D (klávesa Windows+Tab). Tato funkce vytváří trojrozměrný pohled na všechna otevřená okna. Ta jsou seřazena obdobně jako hromádka karet. Na vrcholu se zobrazí pouze jedno otevřené okno a pomocí Tab můžeme listovat na následující. Další okna, která jsou na řadě, vidíme z části vždy překrytá oknem předcházejícím. (Microsoft, 2010g) Ubuntu poskytuje pro přepínání obdobný režim jako Windows s tím rozdílem, že při přepínání oken je jejich obsah automaticky zobrazován do pozadí přepínaných miniatur v původní velikosti. Při 3D zobrazení jsou otevřená okna uspořádávána do kruhu vždy pouze s jedním náhledem obdobně, jako má Windows. Klávesové zkratky jsou totožné. Ubuntu obsahuje více grafických efektů přepínání i dalších nastavení, ale je nutné doinstalovat balíček Compiz Config Settings Manager.

28

3


Vzhled ikon Ve Windows 7 lze měnit ikony souborů i složek. Neplatí to však pro soubory všechny ale pouze pro určité typy. Převážně se jedná o spouštěcí soubory aplikací. Změny se provádí ve vlastnostech konkrétní ikony, kde pro složky jsou přímo předdefinované možnosti, ze kterých si novou ikonu můžeme vybrat. Pokud bychom chtěli využít ikony vlastní, pak k nim musíme zadat cílové umístění. Pro změnu ikon spouštěcích souborů musíme mít zadáno cílové umístění s ikonami sami nebo je možné, že program přímo nabízí více typů ikon. Ikony musí mít správný formát. Nelze použít jako ikonu libovolný obrázek, který se nám líbí, pokud ho neupravíme do požadovaného formátu. Windows 7 nemá v základní instalaci žádný nástroj, pomocí kterého bychom měnili schémata ikon pro celý systém. Ubuntu tuto možnost poskytuje. V předvolbách vzhledu lze při úpravě motivu vybrat z několika druhů schémat ikon pro celý systém. Změnit celkový vzhled pouze jedné ikony umožněno není, ale je možné doplnit tzv. Emblémy pro libovolný soubor či složku. Emblémy nalezneme ve vlastnostech konkrétní ikony. Jedná se o miniaturní obrázky, díky kterým získáme větší přehled o charakteru složek, případně souborů. Mac OS X stejně jako Windows neumožňuje si v základu zvolit různá schémata ikon pro celý systém. Vzhled souborů, složek a disků však měnit lze téměř libovolným grafickým formátem (jpeg, gif, png a další). Pokud tedy chceme ikonu změnit, tak si nejprve zvolíme obrázek, který bude sloužit jako nová ikona. Otevřeme ho v náhledu a zkopírujeme jej. Poté vybereme soubor, složku či disk, u kterého chceme ikonu změnit, a ve vlastnostech, v levém horním rohu, klikneme na stávající ikonu a vložením obrázku ji nahradíme. (Apple, 2010c)

3.9

Pořizovací náklady

Náklady na pořízení systému se značně liší i v závislosti na prodejci a jiných okolnostech. Z toho důvodu budeme brát v úvahu ceny pouze přibližné. Mezi nejlevnější patří Linuxové systémy, do kterých spadá i Ubuntu Lucid Lynx. Poté máme systém Mac OS X Snow Leopard a nejdražší systém je Windows 7, který se nachází pro veřejnost v několika edicích podle jejich výbavy. To se značně projevuje v jejich cenovém rozsahu. Ubuntu Lucid Lynx Velkou předností Ubuntu je oproti ostatním systémům, že je poskytován zdarma. Pokud bychom si chtěli instalační CD zakoupit, tak za něj dáme okolo 100 Kč (za systém však neplatíme), což je proti ostatním cenám systémů pomíjivá částka. Při pořízení Ubuntu máme jistotu, že bude vždy poskytováno zdarma. Je to jedna ze zásad tohoto projektu. Ubuntu obsahuje na instalačním CD pouze svobodný

3.9

Pořizovací náklady

29

software, takže jej můžeme libovolně upravovat, používat a předávat lidem dále. (Canonical, 2010c) Mac OS X Jedná se o systém, který lze pořídit kolem 800 Kč při upgradu z předchozí verze. Jako rodinné pětilicence kolem 1380 Kč. Pořídit je možné i sety, které kromě operačního systému zahrnují software iLife a iWork opět i s možností rodinných licencí, které stojí okolo 5300 Kč a jednouživatelské cca 4300 Kč. Jeho nevýhodou však je, jak již bylo zmíněno v části Kompatibilita, že jej nelze instalovat na všech počítačích. Ceny Mac OS X Snow Leopard převzaty z www.zbozi.cz ke dni 14. 11. 2010. Windows 7 Tento systém, v námi srovnávané nejvybavenější edici Ultimate, patří jednoznačně mezi nejdražší. Jedná se o majoritní systém, proto pro něj existuje velká podpora z hlediska hardwaru i softwaru, což je jeho velkou předností. Nachází se v několika edicích podle vybavenosti (Home Premium, Professional, Ultimate, Enterprise, Starter a Home Basic), aby uživateli vyhovoval přímo na míru a neplatil tedy služby, které nevyužije a stojí nemalé peníze. Windows 7 se prodává pro domácnosti pod dvěma hlavními licencemi OEM (Originál Equipment Manufacture) a FPP (Full Package Product), ale máme i licence např. pro akademické instituty, studenty, multilicenční a další. (Microsoft, 2010c) Charakteristika licenčního programu OEM (Microsoft, 2010b) • Licenci je možno využívat bez časového omezení. • Nepřenositelnost licence na jiný počítač (Licence se váže na počítač kde byl OS prvotně nainstalován. Při zániku počítače dojde k zániku licence.). • Cena licence je nižší než u jiných forem nákupů. Charakteristika licenčního programu FPP (Microsoft, 2010a) • Licenci je možno využívat bez časového omezení. • Přenositelnost licence na jiný počítač (Při zániku počítače nebo výměně hardwaru lze software odinstalovat a nainstalovat na počítač jiný.). • Technická podpora v podobě zákaznického centra.

30

3


Ceny edicí Windows 7 Tab. 1: Přibližné ceny tří vyšších edicí Windows 7

Edice Home Premium Professional Ultimate

Licence OEM (32bit, 64bit)

Licence FPP (32bit, 64bit)

2170 Kč 2930 Kč 4130 Kč

4050 Kč 6330 Kč 6550 Kč

Ceny verzí Windows 7 převzaty z interlink.tsbohemia.cz ke dni 14. 11. 2010. V tabulce jsou zobrazeny ceny tří nejvyšších verzí Windows 7 pro vytvoření představy, jak se ceny Windows 7 mohou výrazně lišit podle vybavenosti a v závislosti na licenčních podmínkách.

4

4

PROCES VÝZKUMU

31

Proces výzkumu

Wikipedie (2010c) popisuje výzkum jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta. Tento intelektuální proces produkuje velké množství teorií, zákonů, popisů chování a umožňuje jejich praktické využití. Slovo výzkum může být použito ve významu celé kolekce informací o daném subjektu a je často spojován s vědou a vědeckými metodami. Podle Foreta a Stávkové (2003) spočívá efektivní výzkum v procesu skládajícího se z pěti kroků: 1. definování problémů a cílů výzkumu 2. sestavení plánu výzkumu 3. shromáždění informací 4. analýza informací 5. prezentace výsledků

Definování problémů a cílů výzkumu Definování problémů patří mezi jednu z nejdůležitějších částí výzkumu. Určuje totiž oblast, na kterou se budeme zaměřovat u dalších částí výzkumu. Při nepřesném stanovení problému se může stát, že dospějeme k nežádoucím výsledkům, které budou podávat úplně odlišné informace než ty, které jsme požadovali. Je také nutné, aby definovaný problém nebyl popsán příliš ze široka, či velmi úzce, jelikož by stanovení postupů bylo obtížnější a nebylo by zabezpečeno, že se dosáhne potřebných výsledků. (Foret, Stávková, 2003) Cíl nebo cíle výzkumu by měly vyjadřovat, čeho chceme u výzkumu dosáhnout. Cíle jsou sestaveny na základě definovaného problému a měly by vést k získání objektivních a hodnotnějších informací, než které jsme měli k dispozici před výzkumem. (Foret, Stávková, 2003) Od získávaných informací se podle Foreta a Stávkové (2003) vyžaduje, aby byly: • relevantní pro řešení konkrétních problémů. • validní, tzn. že obsahově vyjadřují a měří to, co mají. • spolehlivé, tzn. že při opakování stejných postupů budou získávány stejné výsledky. • efektivní, tzn. že bez výrazných nákladů jich dosáhneme dostatečně rychle.

Sestavení plánu výzkumu Cílem sestavení plánu je přesná specifikace jednotlivých kroků, které vedou k získání požadovaných informací. Plán také umožňuje kontrolu nad průběhem výzkumu, jelikož lze určit, v které části plánu se nacházíme podle dosavadní činnosti. (Foret, Stávková, 2003) Plán by měly tvořit dílčí části jako formulace problému, představy co lze očekávat od výzkumu, sestavení informačních potřeb, výběrový soubor spolu s techniky

32

4

PROCES VÝZKUMU

výzkumu na něm uplatňovaných, způsob kontaktování respondentů, předvýzkum, vlastní výzkum a statistické zpracování spolu s interpretací výsledků. (Foret, Stávková, 2003) Předvýzkum je důležitou částí pro odhalení nedostatků výzkumu při sběru dat. Podává informace o postoji respondentů k zodpovězení otázek a technické zpracovatelnosti odpovědí. Informuje také, jak jsou pro respondenty otázky srozumitelné a zda jsou ochotni otázky zodpovědět. Předvýzkum je podkladem pro omezení chyb u vlastního výzkumu. (Foret, Stávková, 2003)

Shromáždění informací Pro shromáždění informací existuje několik různých technik. Patří mezi ně dotazování, pozorování, experiment. Mezi nejrozšířenější metodu pro získání informací však patří dotazování. To může být prováděno pomocí písemného kontaktu, osobního rozhovoru nebo telefonického dotazování. (Foret, Stávková, 2003) Při písemném oslovení se využívá dotazníků. Na ty jsou kladeny velké požadavky na kvalitu jeho sestavení, jelikož při špatném sestavení nemusí výsledky odpovídat požadovaným potřebám a cílům výzkumu. (Foret, Stávková, 2003) Dotazník by měl být sestaven, tak aby respondenti mohli co nejpřesněji odpovídat na podstatu otázky a zároveň aby bylo vytvořeno příjemné prostředí, v kterém budou odpovídat pravdivě, stručně a prostředí v nich nebude vyvolávat negativní dojem. V zásadě lze tyto požadavky rozdělit na několik dílčích oblastí. První z nich je celkový dojem, kde musí dotazník na první pohled upoutat svým vzhledem. Další oblastí je formulace otázek, které musí být jednoznačné a srozumitelné. Důležitou částí je také typologie otázek, kde vhodně volíme strukturu otázky (např. otázky otevřené, uzavřené, apod.), a manipulace s dotazníkem, která souvisí se způsobem distribuce a návratu dotazníků. (Foret, Stávková, 2003)

Analýza informací Získaná data v rámci výzkumu mohou být zpracována různými způsoby. Údaje zpracováváme nejen podle účelu, ale také podle jejich charakteru. Vlastnosti jednotek souboru určují znaky. Znaků máme několik typů a lze se na ně dívat z různých hledisek. Existují např. společné znaky a variabilní znaky nebo slovní znaky a číselné znaky. (Foret, Stávková, 2003) Společné znaky určují, zda bude jednotka do souboru zařazena či nikoliv. Variabilní znaky jsou ty, které jsou předmětem zájmu našeho šetření (např. používaný operační systém, míra znalostí, apod.). Slovní znaky jsou kvalitativní a vyjádřeny slovem. Na rozdíl od znaků číselných, které jsou kvantitativní a nabývají číselných hodnot. (Foret, Stávková, 2003) Důležitou částí analýzy je také třídění souboru dat, jehož úkolem je rozdělit jednotky ze souboru do příslušných skupin vlastnících určitý znak nebo více společných

4

33

PROCES VÝZKUMU

znaků. Třídění se může provádět v několika stupních, v závislosti na tom kolik požadujeme tříděných vlastností současně. Tříděním získáme rozdělení četností, které se uvádí ve formě tabulek či graficky. (Foret, Stávková, 2003)

Prezentace výsledků Výsledky, kterých bylo v rámci výzkumu dosaženo, jsou prezentovány především v grafické či tabulkové formě. Pro tyto formy vyjádření existuje mnoho statistických metod, díky kterým dosáhneme požadovaného vyjádření dané problematiky. Mezi metody patří například. stanovení závislostí a její síly mezi znaky, stanovení míry variability, apod.

Metodika vlastního výzkumu Průzkum o povědomí operačních systémů mezi studenty bude proveden za pomocí http://rela.mendelu.cz/, která se zabývá e-výzkumy. Zde bude vytvořen dotazník v rozsahu 30–40 otázek, proveden sběr dat mezi studenty Provozně ekonomické fakulty a výsledná data budou vyexportována do formátu .xls, který je formátem programu Excel. V tabulkovém procesoru Excel budou vytvořeny 2D grafy (na základě exportovaného souboru .xls) pro jednotlivé položky z dotazníku a jejich odpovědi. Při sestavení grafů bude mimo jiné využito vzorců absolutních a relativních četností. • Absolutní četnost (Foret, Stávková, 2003) ni = n1 + n2 + n3 + ... + nk =

k X

ni = n

i=1

• Relativní četnost (Foret, Stávková, 2003) ni fi = , n

f1 + f2 + f3 + ... + fk =

k X

fi = 1

i=1

Pro výslednou prezentaci grafů v bakalářské práci budou grafy převedeny z Excelu za pomocí programu Corel Draw X5 do vektorového formátu pdf. To bude učiněno z toho důvodu, že práce je tvořena za pomocí typografického systému TEX spolu s jeho nadstavbou LATEX v editoru WinShell.

34

5

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Vlastní výzkum

Průzkum mezi studenty se člení na čtyři logické části. V první části jsou zahrnuty otázky pro identifikaci studentů. Na základě získaných údajů jsou studenti PEF rozděleni na informatické a neinformatické obory. Každý z těchto dvou celků je dále ještě dělen podle ročníků studia na dva další. Informatické obory jsou děleny na 1. ročník studia a ročníky ostatní z toho důvodu, že tímto způsobem dělení získáme prvotní znalosti studentů, ještě než absolvují předmět Operační systémy nebo některé z výpočetních technik. Získáme také znalosti studentů po předpokládaném ukončení, již zmíněných předmětů. U neinformatických oborů jsou studenti děleni na bakalářský a magisterský stupeň studia, jelikož na těchto oborech není kladen takový důraz na informatiku, kterou studují především na bakalářském stupni. V druhé části dotazníku jsou otázky zaměřeny na získání informací o tom, jaký přehled studenti mají o dostupných operačních systémech a také zda jsou schopni instalaci operačního systému provést. Třetí část dotazníku zahrnuje otázky na stěžejní operační systém spolu s druhy aplikací, které studenti při práci na počítači nejvíce užívají. Čtvrtý logický celek, který dotazník také uzavírá, se zabývá především otázkami o tom, co studenti vědí o operačních systémech a jejich významnějších rozdílech. Otázky spadají do různých kategorií (Kompatibilita, Zabezpečení, Uživatelské účty, apod.), důležitých pro běžného uživatele. Dotazník byl vytvořen a rozesílán v elektronické podobě, čímž bylo docíleno vyplnění od 442 studentů PEF. Z toho byly vyřazeny 2 dotazníky na základě nekorektního studovaného oboru s navazujícím stupněm studia, pro který se daný předmět nevyučuje a 1 dotazník vyřazen na základě velmi nízkého počtu odpovědí.

5

35

VLASTNÍ VÝZKUM

5.1

Identifikace studentů

Účast oborů Informatické obory 34%

50%

EI

EI

ARI

ARI 66%

50%

Graf 1: První ročníky Graf 2: Vyšší ročníky Obory Ekonomická informatika a Automatizace řízení a informatika zastupují informatické obory v počtu 180 osob, na kterých se první ročníky podílí 109 osobami a zbylé 71 osobami. Z grafu je velmi viditelný téměř rovný podíl EI a ARI prvních ročníků (EI – 55 osob, ARI – 54 osob). Zbylé ročníky jsou zastoupeny oborem EI (47 osob) a ARI (24 osob), kde EI tvoří téměř 2/3 z celkového počtu 2.–5. ročníků. Neinformatické obory 10% 1% 8%

17% 1%

26%

11% 5% 43% ME-AJ F SE

69%

9% CR MO VS

EZP ME

ME

VS

F

Graf 3: Bakalářský stupeň Graf 4: Magisterský stupeň Jsou zastoupeny počtem 259 osob mnoha oborů. Bakalářský stupeň studia se podílí na celkovém počtu 202 osobami a magisterský stupeň 57 osobami. Rozdílnost v počtu oborů mezi oběma stupni studia se odvíjí především z toho, že obory CR, MO, SE, ME-AJ na magisterský stupeň nemají návaznost. Z grafů vyplývá především obrovské zastoupení odpovědí na dotazník Manažersko-ekonomickým oborem (bakalářský stupeň – 87 osob, magisterský – 39 osob.).

36

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Zastoupení pohlaví Informatické obory 9%

15% Muž

Muž

Žena

Žena 85%

91%

Graf 5: První ročníky

Graf 6: Vyšší ročníky

Z grafů vyplývá jasná převaha mužů na informatických oborech. Ženy tvoří pouze nepatrnou část, kde v prvních ročnících jsou zastoupeny 10 ze 180 osob a ve zbylých ročnících pouze 11 ze 71 osob. Neinformatické obory 1%

2% 26%

26%

73% Muž

Žena

72% Neodpovědělo

Muž

Žena

Neodpovědělo

Graf 7: Bakalářský stupeň Graf 8: Magisterský stupeň Obdobně, jako u informatických oborů je obrovská převaha mužů, tak na ekonomických oborech naopak vládnou ženy. Zaujímají téměř 3/4 z celkového počtu, což představuje na bakalářském stupni 147 z 202 osob a magisterském stupni 41 z 57 osob. Nesmíme však zapomenout, že se jedná pouze o vyplněné dotazníky nikoli reálný poměr všech studentů na PEF.

5

37

VLASTNÍ VÝZKUM

Úroveň znalostí studentů Informatické obory 15%

37%

1% 9% 14%

15%

33%

Začátečník Mírně pokročilý Středně pokročilý Velmi pokročilý / Informatik

76% Neodpovědělo Mírně pokročilý Středně pokročilý Velmi pokročilý / Informatik

Graf 9: První ročníky Graf 10: Vyšší ročníky Studenti prvních ročníků informatických oborů se považují z větší části za mírně až středně pokročilé uživatele. Malou část tvoří studenti, kteří se považují za začátečníky nebo velmi pokročilé. Jak je z grafů patrné, tak až v dalších ročnících, tedy po získaných znalostech a vyčištění od studentů, kteří 1. ročník nezvládli, se více než 3/4 studentů považuje za velmi pokročilé a účast začátečníků zcela zanikla. Je tedy vidět znatelný nárůst sebevědomí studentů, které je jistě ovlivněno získanými znalostmi. Neinformatické obory 3% 0%

2% 23%

27%

24%

28%

47% Netuším, co je to OS Začátečník Mírně pokročilý Středně pokročilý Velmi pokročilý / Informatik

46% Začátečník Mírně pokročilý Středně pokročilý Velmi pokročilý / Informatik

Graf 11: Bakalářský stupeň Graf 12: Magisterský stupeň U neinformatických oborů není výrazný rozdíl mezi studenty bakalářského a magisterského stupně. Znalosti studentů jsou převážně na mírně pokročilé úrovni, což je předvídatelné, jelikož nejsou obory na informatiku více zaměřeny. Na bakalářském stupni se informatické předměty studují převážně v prvních dvou ročnících. V dalších

38

5

VLASTNÍ VÝZKUM

ročnících se informatika u studentů téměř nevyskytuje (pokud předměty neopakují nebo využívají předmětů volitelných, apod.)

5.2

Přehled systémů a schopnost instalace

Nejvíce užívám operační systém Informatické obory 1% 4%

8% 4%

17% 9%

6%

20% 69%

58%

4%

Windows 7

Windows Vista

Windows 7

Windows Vista

Windows XP

Mac OS X

Windows XP

Mac OS X

Linux distribuci

Neodpovědělo

Linux distribuci

Graf 13: První ročníky Graf 14: Vyšší ročníky Mezi studenty informatiky drtivá většina preferuje Windows nad ostatními operačními systémy. Studenti nejvíce užívají operační systém Windows 7, který je současně nejnovějším a také nejlepším systémem od společnosti Microsoft. Velmi malé procento studentů využívá jako hlavní systém Linux distribuci či Mac OS. Z grafů vyplývá mírné posílení linuxových systémů u vyšších ročníků studia, což může být také podmíněno seznámením se systémem ve výuce. Vyplývá také, že studentům není lhostejné, pod jakým OS pracují a jeví zájem o nové OS. Neinformatické obory 2% 3%

2%

18%

39%

36%

14% 63% 23% Windows 7

Windows Vista

Windows XP

Mac OS X

Windows 7 Windows XP Neodpovědělo

Windows Vista Mac OS X

Graf 15: Bakalářský stupeň Graf 16: Magisterský stupeň Nadvládá Windows se projevuje také u neinformatických oborů, kde systém oslovil téměř všechny studenty až na pár výjimek užívajících systém Mac OS X. Z grafů lze usoudit, že studenti nekladou důraz na nové systémy, ale pracují pod systémy,

5.2


39

na které jsou zvyklí. U mladších ročníků, tedy bakalářského stupně, jsou využívány, více novější systémy, než u studentů magisterského studia, kde je tomu naopak. Znám i jiné operační systémy Informatické obory 120 100 80 60 40 20 0

Graf 17: První ročníky 120 100 80 60 40 20 0

Graf 18: Vyšší ročníky Grafy udávají, kolik studentů zná daný operační systém vždy z celkového počtu 109 osob, u 1. ročníků a 71 osob, u ročníků zbylých. Z grafů plyne, že studenti prvních i vyšších ročníků nejméně znají linuxové distribuce. To je však zapříčiněno spíše leností studentů dopsat název linuxové distribuce do dotazníku, zejména u studentů vyšších ročníků, jelikož se při studiu s určitou linuxovou distribucí setkat museli.

40

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Neinformatické obory 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Graf 19: Bakalářský stupeň 120 100 80 60 40 20 0

Graf 20: Magisterský stupeň Grafy udávají, kolik studentů zná daný operační systém vždy z celkového počtu 202 osob, u bakalářského stupně studia a 57 osob, u stupně magisterského. Studenti neinformatických oborů znají stejně jako u informatických oborů nejméně linuxové distribuce, což může být zapříčiněno z určité části také leností studentů.

5.2


41

Operační systémy, které jsem již obsluhoval(a) Informatické obory 120 100 80 60 40 20 0

Graf 21: První ročníky 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 22: Vyšší ročníky Téměř každý ze studentů pracoval pod různými operačními systémy Windows, avšak mnoho studentů také pod linuxovými distribucemi. Viditelný nárůst je především u vyšších ročníků, které se seznámily a pracovaly pod Linux nebo Mac OS X především v rámci výuky. U Fedory je nárůst práce s operačním systémem až o 44 %. U Mac OS X 31 % a Ubuntu 14 %.

42

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Neinformatické obory 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0


Graf 24: Magisterský stupeň Z grafů je viditelné, že stejně jako u informatiků mají studenti nejvíce zkušeností pod OS Windows. Čím je však OS Windows novější, tím nižší počet studentů s ním má zkušenosti. U linuxových distribucí je čitelný minimální nárůst práce se systémy (Ubuntu o 2 %, Fedora 6 %) a u Mac OS X pokles o 4 %.

5.2

43


Instalace operačního systému Informatické obory 13%

Provedl(a) jsem ji sám(sama)

6%

Provedla pověřená osoba zdarma

3%

Již byl nainstalován 78%

Již byl nainstalován ale instalaci jsem schopen(schopna) provést

Graf 25: První ročníky 1%

4% 3%

Provedl(a) jsem ji sám(sama) Již byl nainstalován

92%

Již byl nainstalován ale instalaci jsem schopen(schopna) provést Neodpovědělo

Graf 26: Vyšší ročníky Nainstalovat OS by měla být jedna ze základních schopností každého informatika, což se také potvrdilo. 91 % studentů prvních ročníků je schopno si systém nainstalovat vlastními silami. U studentů vyšších ročníků je to 96 % a 3 % neodpověděli.

44

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Neinformatické obory Provedl(a) jsem ji sám(sama)

9% 26%

Provedla pověřená osoba zdarma Provedl placený odborník (popř. firma)

31%

Již byl nainstalován 5%

29%


Graf 27: Bakalářský stupeň 10%

16%

Provedl(a) jsem ji sám(sama) Provedla pověřená osoba zdarma Provedl placený odborník (popř. firma)

32%

Již byl nainstalován 39% 3%


Graf 28: Magisterský stupeň U obou stupňů studia je využití způsobů instalace velmi obdobné. Nejvíce se využívá k instalaci známých osob, nebo měli studenti již operační systém nainstalován. Jen velmi malé procento (do 5 %) platilo za instalaci systému odborníkovi či firmě. Na obou stupních studia zvládá nainstalovat systém okolo třetiny studentů, což není zanedbatelný poměr.

5.2

45


OS nejčastěji přeinstaluji/nechám přeinstalovat 1× v období Informatické obory 1% 7%

18%

18% 6%

6% 3% 1% 13% 5%

30%

28%

roku 3 roků více než 4 roků

1/2 roku 2 roků 4 roků nemám zkušenosti

44%

20% 1/2 roku 2 roků 4 roků nemám zkušenosti


Graf 29: První ročníky Graf 30: Vyšší ročníky U prvních ročníků přeinstaluje nebo nechá přeinstalovat systém 48 % studentů během roku. U vyšších ročníků je to až 57 % studentů. Nárůst a vysoká míra přeinstalování může být ovlivněna především zvýšenou intenzitou a úrovní práce na počítači, z čehož plyne zanášení systému a jiné negativní vlivy působící na systém. Neinformatické obory

22%

5%

2% 19%

19%

33%

4% 19%

22%

9% 1/2 roku roku 2 roků 3 roků 4 roků více než 4 roků nemám zkušenosti

21% 11%

5% 9%

1/2 roku 2 roků 4 roků nemám zkušenosti


Graf 31: Bakalářský stupeň Graf 32: Magisterský stupeň Na bakalářském stupni studia přeinstaluje nebo nechá přeinstalovat počítač 46 % studentů během dvou roků. Na magisterském stupni 42 %. Z výsledků lze předpokládat, že studenti provádí převážně běžné práce (vytváření dokumentů, internet, komunikace), čímž jsou k systému daleko šetrnější než uživatelé, kteří často mění různá nastavení, provádí instalace a mnoho jiných operací.

46

5.3

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Zaměření na stěžejní systém

Proč užíváte daný OS? Informatické obory 7%

14% 3% 9%

Již jsem ho na počítači měl(a) nainstalován Jiné neznám, neumím s nimi Skrze jednoduché uživatelské prostředí Vyhovuje pro účely mé práce svou funkčností

67%

Ostatní

Graf 33: První ročníky 6% 4% 4%

Již jsem ho na počítači měl(a) nainstalován Skrze jednoduché uživatelské prostředí Vyhovuje pro účely mé práce svou funkčností

86%

Ostatní

Graf 34: Vyšší ročníky Studenti prvních i vyšších ročníků využívají daný operační systém hlavně, protože jim vyhovuje z hlediska funkčnosti pro jejich práci. Mezi nejvíce užívané systémy mezi informatiky patří Windows, ten, jakožto majoritní operační systém, má největší podporu HW. Také vývoj softwaru je zaměřen hlavně na tento systém. U studentů vyšších ročníků zaujímají vlastní názory na otázku druhou pozici. Nachází se zde odpovědi typu, že vyhovuje pro školní projekty, je pracovní nutností, je standardem, apod. Neinformatické obory

3%1% 34% 44% 2% 16%

Již jsem ho na počítači měl(a) nainstalován Jiné neznám, neumím s nimi Skrze jednoduché uživatelské prostředí Vyhovuje pro účely mé práce svou funkčností Ostatní Neodpovědělo

Graf 35: Bakalářský stupeň

5.3

47


Již jsem ho na počítači měl(a) nainstalován

4%

Jiné neznám, neumím s nimi

35%

Skrze jednoduché uživatelské prostředí 49%

Vyhovuje pro účely mé práce svou funkčností 5% 7%

Ostatní

Graf 36: Magisterský stupeň Téměř polovině studentů vyhovuje systém pro účely jejich práce svou funkčností. V dnešní době je mnoho počítačů nabízeno s možností je zakoupit buď s určitým operačním systémem, nebo bez něj. Mnoho studentů, kolem 35 %, využívá daný operační systém právě proto, že již byl na daném počítači nainstalován při zakoupení, darování nebo jiném způsobu pořízení. Co se Vám na něm nejvíce líbí? Informatické obory 7%

Příjemné uživatelské prostředí 40%

27%

Práce v něm je intuitivní Nic mě neoslnilo ale s jiným neumím pracovat Rozsáhlá podpora SW i HW

6%

20%

Ostatní

Graf 37: První ročníky 14%

31%

Příjemné uživatelské prostředí Práce v něm je intuitivní Neodpovědělo

44%

10% 1%

Rozsáhlá podpora SW i HW Ostatní

Graf 38: Vyšší ročníky Studentům prvních ročníků se nejvíce na systému líbí příjemné prostředí, které systém umožňuje, a hned po příjemném uživatelském prostředí rozsáhlá podpora SW i HW. U studentů vyšších ročníků je tomu právě naopak. Vlastní odpovědi u 1. ročníků obsahují názory typu, že se jim nechce měnit, jsou na něj zvyklí, na Mac nemají, prostředek pro práci, ale i kvůli serverovým službám na LAN. U vyšších ročníků jsou odpovědi typu: filozofie opensource, bezpečný, seřiditelný, skrze jádro a další.

48

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Neinformatické obory

9%

2% 4%

Příjemné uživatelské prostředí Práce v něm je intuitivní Nic mě neoslnilo ale s jiným neumím pracovat Rozsáhlá podpora SW i HW Neodpovědělo Ostatní

5%

25% 55%

Graf 39: Bakalářský stupeň 10%

2% 2% Příjemné uživatelské prostředí Práce v něm je intuitivní Nic mě neoslnilo ale s jiným neumím pracovat Rozsáhlá podpora SW i HW Ostatní Neodpovědělo

7% 16% 63%

Graf 40: Magisterský stupeň Studentům neinformatických oborů bakalářského i magisterského stupně se nejvíce líbí příjemné uživatelské prostředí a jako další intuitivní práce v systému. Několika studentům se na systému nic nelíbí, ale jelikož s jiným neumí pracovat, tak jej využívají. Z vlastních odpovědí studentů, které tvoří velmi malou část, se objevují názory typu, že se jim nic nelíbí, není k dispozici náhrada, relativní stabilita i rychlost, zvyk. S čím jste nejvíce nespokojeni? Informatické obory

8%

8%

13% 6% 1% 21%

43%

Pomalý Nepřehledný Složité ovládání Pořád se mě na nečo vyptává Jsem spokojen(a) Často musím restartovat Ostatní

Graf 41: První ročníky

5.3

49


6%

8% 11%

3% 1% 10%

61%

Pomalý Nepřehledný Neodpovědělo Pořád se mě na nečo vyptává Jsem spokojen(a) Často musím restartovat Ostatní

Graf 42: Vyšší ročníky Studenti prvních ročníků i ročníků vyšších jsou nejvíce nespokojeni hlavně s tím, že se jich systém neustále na něco vyptává, a dále, že je pomalý. Vlastní odpovědi u 1. ročníků obsahují názory typu, že mrzne, viry, špatná stabilita systému. U vyšších ročníků odpovědi typu, že je nepřehledný, časem zahlcený, možnost mála populárních programů typu opensource. Jak z grafů vyplývá, i přes tyto nedostatky jednotlivých uživatelů je jich mnoho také spokojených. Neinformatické obory 6% 1%

2% 12% 5% 2% 19%

53%

Pomalý Nepřehledný Složité ovládání Pořád se mě na nečo vyptává Jsem spokojen(a) Často musím restartovat Neodpovědělo Ostatní

Graf 43: Bakalářský stupeň 5% 3% 2% 16% 3% 2% 18% 51%

Pomalý Nepřehledný Složité ovládání Pořád se mě na nečo vyptává Jsem spokojen(a) Často musím restartovat Neodpovědělo Ostatní

Graf 44: Magisterský stupeň Pro bakalářský i magisterský stupeň jsou hlavní důvody nespokojenosti stejné jako u informatických oborů. Vlastní odpovědi obsahují názory typu, že je lehce napadnutelný, má složité nastavení vlastností, pouze jedna obrazovka, školní programy nutno spouštět přes Wine.

50

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Nejvíce užívám aplikace Informatické obory 120 100 80 60 40 20 0

Graf 45: První ročníky 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 46: Vyšší ročníky Grafy udávají, kolik studentů užívá daný druh aplikací, vždy z celkového počtu 109 osob, u 1. ročníků a 71 osob, u ročníků vyšších. Z grafů plyne, že téměř všichni studenti užívají nejvíce komunikační, multimediální, síťové a internetové aplikace. Co však z grafu jednoduše vyčíst nelze je, že počet studentů vyšších ročníků, kteří využívají vývojové aplikace, je o 27 % vyšší, než u studentů ročníku prvního.

5.3

51


Neinformatické obory 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0


Graf 48: Magisterský stupeň Grafy udávají, kolik studentů užívá daný druh aplikací, vždy z celkového počtu 202 osob, u bakalářského stupně studia a 57 osob, u stupně magisterského. Nejužívanějšími druhy aplikací jsou internetové a síťové, komunikační, multimediální a s nezanedbatelným počtem studentů také aplikace grafické. Vývojové nevyužívá často téměř nikdo, což je předpokládatelné, jelikož se nejedná o informatická zaměření oborů.

52

5.4

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Otázky k operačním systémům

Lze instalovat více OS na jediný pevný disk? Informatické obory 2% 2%

1% Ano

Ano

Ne

Ne

Nevím 96%

99%

Graf 49: První ročníky Graf 50: Vyšší ročníky V součtu pouhá čtyři procenta studentů prvních ročníků, což představuje 4 osoby ze 109, mají mylnou představu nebo neví, že je možno instalovat více OS na jeden disk. U vyšších ročníků je číslo ještě nižší (pouze 1 %, představující 1 ze 71 osob). Výsledky jsou předvídatelné, jelikož přes 90 % studentů je schopno si systém nainstalovat samo, a tudíž by o možnostech instalací měli mít přehled. Neinformatické obory 17% 0% 14%

Ano Ne

19% Ano 5%

Ne

Nevím 69%

Neodpovědělo

Nevím 76%

Graf 51: Bakalářský stupeň Graf 52: Magisterský stupeň Z grafů vyplývá, že 31 % studentů bakalářského a 24 % studentů magisterského stupně mají mylnou představu nebo neví, že je možno instalovat více OS na jeden disk. Přesto však více než 2/3 studentů mají představu správnou a vzhledem k tomu, že instalaci systému zvládá pouze okolo třetiny studentů, tak studenti mají dobrý přehled o možnosti více systémů na jednom disku.

5.4

53


Při instalaci umím pracovat s nástroji dělení disku Informatické obory 11%

6% Ano

Ano

Ne

Ne

89%

94%

Graf 53: První ročníky Graf 54: Vyšší ročníky U prvních ročníků zvládá instalaci systému 91 % studentů, tzn. že téměř všichni, kteří zvládají instalaci, až na 2 % studentů, dokáží také při instalaci pracovat s nástroji na dělení disku. U ročníků vyšších je to obdobné. Instalaci zvládne 96 % studentů a pouze o 2 % méně jich dokáže pracovat s nástroji na dělení disku. Neinformatické obory 2% 38% 62%

19% Ano Ano

Ne

Ne

Neodpovědělo 79%

Graf 55: Bakalářský stupeň Graf 56: Magisterský stupeň U bakalářského stupně je menší zvláštností, že instalaci systému zvládá 35 % studentů, ale při instalaci umí s nástroji na dělení disku pracovat až 38 % studentů. Získáváme tedy vetší počet studentů, kteří umí při instalaci pracovat s nástroji na dělení disků, než samotný systém nainstalovat. U magisterského stupně zvládá nainstalovat systém 26 % studentů, ale 7 % z nich s nástroji na dělení disků pracovat neumí. V tomhle ohledu jsou tedy podle grafů o něco málo schopnější studenti bakalářského studia.

54

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Upgrade systémů na nejnovější verzi lze provést bez problému z jakékoli starší verze Informatické obory 16% 1% 44%

10% 1% 37%

Ano Ne

Ne

Nevím

Nevím

Neodpovědělo

39%

Ano

Neodpovědělo 52%

Graf 57: První ročníky Graf 58: Vyšší ročníky Velká část studentů prvních ročníků (44 %) si špatně myslí, že lze jakýkoliv starší systém upgradovat bez problémů na systém nejnovější. U vyšších ročníků je to o 7 % studentů méně. Upgrade samozřejmě bez problému ze všech systémů možný není a u některých historických systémů už vůbec ne. Příkladem je např. upgrade Windows XP na Windows 7, který se provádí komplikovaně a může trvat až několik hodin. Neinformatické obory

41%

26%

33%

Ano

37%

30%

Ano

Ne

Ne

Nevím

Nevím 33%

Graf 59: Bakalářský stupeň Graf 60: Magisterský stupeň U neinformatických oborů má nejvyšší podíl z odpovědí bakalářského i magisterského stupně, že studenti nevědí, zda je to možné. Třetina studentů si správně myslí, že to možné není, a téměř třetina studentů, že to možné je.

5.4

55


Při instalaci systému si vytvářím diskový oddíl pro vlastní data Informatické obory 9%

17% Ano

14%

Ne

Ano

Neodpovědělo

Ne 83%

77%

Graf 61: První ročníky Graf 62: Vyšší ročníky Studenti prvních ročníků a vyšších ročníků (o 6 % více) si vytváří speciální diskový oddíl pro vlastní data. Je to rozumné, neboť vytvořením tohoto oddílu se oddělí systém od vlastních dat. Prospěšné je to také zejména při přeinstalování systému, protože oddíl s vlastními daty nám zůstane v původním stavu a přeinstaluje se pouze diskový oddíl obsahující systém. Výhod je více. Na otázku neodpovědělo u prvních ročníků 10 studentů. 9 z nich zvolilo neodpovídat, 1 otázku vynechal. Neinformatické obory 37%

16%

47%

Ano

37%

35%

Ano

Ne

Ne

Neodpovědělo

Neodpovědělo 28%

Graf 63: Bakalářský stupeň Graf 64: Magisterský stupeň Z odpovědí studentů lze předpokládat, že otázku pochopili i ve smyslu, že si nechají vytvořit oddíl pro vlastní data nebo že jej užívají, neboť počet studentů, kteří si při instalaci vytváří vlastní oddíl pro data, převyšuje počet těch, co zvládnou vůbec samotnou instalaci nebo i dělení disků. Mnoho studentů také na otázku neodpovědělo. U bakalářského stupně 74 studentů (72 z nich zvolilo neodpovídat, 2 otázku vynechali). Velký počet této odpovědi se odvíjí především z neschopni studentů systém nainstalovat.

56

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Aplikace se instalují stejným způsobem v jakémkoliv systému Informatické obory 17%

16%

5% 13% Ano

Ano

Ne

Ne

Nevím

Nevím 82%

67%

Graf 65: První ročníky Graf 66: Vyšší ročníky Z grafů plyne, že třetina studentů prvních ročníků neví o způsobu instalace aplikací na jiných systémech nebo si myslí, že se aplikace instalují na všech systémech stejným způsobem. U vyšších ročníků je tato nevědomost snížena o 15 %. Aplikace se mohou instalovat stejným způsobem, ale pouze v systémech jedné společnosti. Více kapitola Instalace aplikací. Neinformatické obory

40%

4%

13% Ano

14%

35%

Ne

Ne 47%

Ano Nevím

Nevím 47%

Neodpovědělo

Graf 67: Bakalářský stupeň Graf 68: Magisterský stupeň Téměř polovina studentů bakalářského i magisterského stupně si správně myslí, že instalace stejná není. Velkou část odpovědí také tvoří, že studenti nevědí. To je z části předpokládatelné z otázky, kde bylo zjištěno, s kterými systémy pracovali. Drtivá většina pracovala hlavně se systémy Windows a malá část už jen s distribucemi Linux, které nejspíš ve škole nebo jiných místech pouze obsluhovali.

5.4

57


Který z OS nabízí Centrum softwaru, abychom aplikace nemuseli složitě dohledávat na webu? Informatické obory 1% 12%

20%

1% 11%

40% 36% 11%

Windows Mac OS Neodpověděl

13% 55%

Linux Nevím

Windows Mac OS Neodpovědělo

Linux Nevím

Graf 69: První ročníky Graf 70: Vyšší ročníky Centrum softwaru nabízí systémy Linux. Z grafů je viditelný 19 % nárůst znalostí u vyšších ročníků oproti ročníkům prvním. I přes tento nárůst však na otázku správně odpovědělo pouze 55 % studentů, což na informatické obory není mnoho. Možný konflikt je také se systémy Mac OS X, pro které Apple nově zavádí obdobné centrum softwaru. Neinformatické obory 2%

52% Windows Mac OS Neodpověděl

2%

17% 21% 56% 8% Linux Nevím

Windows Mac OS Neodpověděl

19% 19% 4% Linux Nevím

Graf 71: Bakalářský stupeň Graf 72: Magisterský stupeň Přes polovinu studentů neinformatických oborů neví, který systém centrum umožňuje. Ví to pouze kolem pětiny studentů. Obdobný počet studentů si myslí, že centrum umožňuje systém Windows, přitom se s takovým centrem nemohli ani setkat. Setkat se mohli pouze s Centrem akcí, synchronizace, síťových připojení apod., které s centrem softwaru, kde dohledáváme aplikace, nemá nic společného.

58

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Který z OS lze instalovat (legálně) pouze na specifickém druhu počítačů? Informatické obory 13% 1%

14%

10%

15% 4%

67%

Mac OS Linux

Windows Nevím

76% Mac OS Nevím

Linux Neodpovědělo

Graf 73: První ročníky Graf 74: Vyšší ročníky Většina studentů prvních i vyšších ročníků odpověděla na otázku správně, tedy Mac OS. U vyšších ročníků je 9 % nárůst správné odpovědi a také zanikla odpověď Windows, která byla jednou ze špatných odpovědí. Společnost Apple umožňuje instalovat legálně Mac OS pouze na počítačích Macintosh. Neinformatické obory 28%

1% 30% 53%

62% 7% 2% Mac OS Linux Neodpovědělo

14%

Windows Nevím

3% Mac OS Linux

Windows Nevím

Graf 75: Bakalářský stupeň Graf 76: Magisterský stupeň Více než polovina studentů u obou stupňů studia ví o problému instalovat Mac OS na jiných počítačích než Macintosh. U Bakalářského stupně dokonce o 9 % více studentů. Téměř třetina studentů na otázku odpověď nevěděla.

5.4

59


HW je vždy se systémy kompatibilní Informatické obory 6%

3% 1%

13% Ano

Ano

Ne

Ne

Nevím

Nevím

81%

96%

Graf 77: První ročníky Graf 78: Vyšší ročníky Pouze 19 % studentů neví nebo si myslí špatně, že hardware je se systémy vždy kompatibilní. U studentů vyšších ročníků je situace o 15 % lepší, pouhá 4 % nesprávných odpovědí. Existuje např. mnoho druhů HW, který je vyráběn pouze pro majoritní operační systém Windows a na ostatních systémech zprovoznit nelze. Neinformatické obory 16% 32%

Ano

17%

2%

Ano Ne

Ne

Nevím

Nevím 52%

28%

Neodpovědělo 53%

Graf 79: Bakalářský stupeň Graf 80: Magisterský stupeň U neinformatických oborů ví správnou odpověď kolem poloviny studentů u obou stupňů studia. Téměř třetina studentů u bakalářského stupně na otázku odpověď nezná. U magisterského stupně je situace však horší, téměř třetina odpověď zná, ale špatnou.

60

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Programy jsou mezi systémy kompatibilní Informatické obory 3% 8%

1% 2% 4%

Ano

Ano

Ne

Ne

Nevím

Nevím

Neodpovědělo 93%

89%

Graf 81: První ročníky Graf 82: Vyšší ročníky I z rozlišných způsobů instalace aplikací na různých systémech je zřejmé, že každý program nebude moct být spustitelný pod daným operačním systémem. U informatických oborů jsou si toho vědomi téměř všichni studenti, ale najdou se i výjimky, které si myslí opak. Neinformatické obory 32%

9%

12% Ano

26%

Ano Ne

Ne 56%

Nevím

Nevím 65%

Graf 83: Bakalářský stupeň Graf 84: Magisterský stupeň Na obou stupních studia tvoří správné odpovědi více než polovinu. Na bakalářském stupni dokonce ví správnou odpověď o 9 % více studentů než na magisterském. Mnoho studentů ale také odpověď vůbec nezná.

5.4

61


Uživatelský účet Guest slouží pro správu počítače Informatické obory 11% 3%

1% 3%

Ano Ne

Ano Ne

Účet neznám

Účet neznám

86%

96%

Graf 85: První ročníky Graf 86: Vyšší ročníky Uživatelský účet Guest neslouží pro správu počítače, ale pouze pro hosty, kteří na počítači nemají zřízený účet. Práce pod tímto účtem bývá zpravidla velmi omezena. Z grafů je čitelné, že až 11 % studentů prvních ročníků nezná vůbec uživatelský účet Guest, což je u studentů orientovaných na informatiku poměrně mnoho. U vyšších ročníků je tato neznalost zlepšena na pouhé jedno procento. Neinformatické obory 11% 27%

Ano

21%

7%

Ne 62%

Ano Ne

Účet neznám

Účet neznám 72%

Graf 87: Bakalářský stupeň Graf 88: Magisterský stupeň Mezi odpověďmi studentů bakalářského i magisterského stupně není výrazný rozdíl kromě toho, že studenti magisterského stupně mají o 10 % více správných odpovědí. Mnoho studentů možnost tohoto účtu vůbec nezná a menší část si špatně myslí, že slouží pro správu systému. I přesto je však více než polovina odpovědí správná, mělo by jich být ale mnohem více, i když se nejedná o obory zaměřené na informatiku.

62

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Běžně pracuji pod účtem Informatické obory 1%

1%

24% 44% 55%

75% Administrátorským Standardním Neodpovědělo

Administrátorským Standardním Neodpovědělo

Graf 89: První ročníky Graf 90: Vyšší ročníky Studenti prvních ročníků pracují daleko více pod administrátorskými účty než ročníky vyšší. Rozdíl je až v 20 %. Je možné, že je to ovlivněno tím, že studenti vyšších ročníků si více uvědomují rizika spojené s administrátorským účtem, kde lze provádět mnoho nastavení ovlivňujících chod celého systému, a do tohoto účtu se v případě potřeby pouze přepínají. Neinformatické obory 1%

13% 1%

12% 3% 42%

43% Administrátorským Standardním Guest Netuším Neodpovědělo

46% 39% Administrátorským Standardním Neodpovědělo Guest

Graf 91: Bakalářský stupeň Graf 92: Magisterský stupeň U bakalářského stupně je k údivu, že až 13 % studentů netuší, pod jakým účtem vůbec pracují. Tato nežádoucí odpověď se naštěstí na magisterském stupni nevyskytuje. Z grafů lze také vyčíst velmi mírný nárůst užívání administrátorského účtu magisterských oborů, oproti bakalářským.

5.4

63


Vím o možnostech rodičovské kontroly v OS Informatické obory 17%

21% Ano

Ano

Ne

Ne

83%

79%

Graf 93: První ročníky Graf 94: Vyšší ročníky O 4 % studentů prvních ročníků ví více o možnostech rodičovské kontroly, než studentů vyšších ročníků. Mezi ročníky je to zanedbatelný rozdíl, většina studentů obou ročníků o možnostech rodičovské kontroly totiž ví. Neinformatické obory 1% 39%

Ano Ne Neodpovědělo

Ano

46%

Ne 54%

60%

Graf 95: Bakalářský stupeň Graf 96: Magisterský stupeň Přes polovinu studentů bakalářského i magisterského studia ví o možnostech rodičovské kontroly. Stejně jako u informatických oborů velmi mírně zaostávají vyšší ročníky, tak je tomu obdobně i u magisterského stupně studia neinformatických oborů, kde je znalost o možnostech rodič. kontroly o 6 % nižší.

64

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Rodičovská kontrola se uplatňuje zejména na administrátorské účty Informatické obory 16%

16%

20%

8%

Ano

Ano

Ne

Ne

Nevím

Nevím

68%

72%

Graf 97: První ročníky Graf 98: Vyšší ročníky Přesto, že 83 % studentů prvních ročníků ví o možnostech rodičovské kontroly, tak pouze 68 % ví, na jaké typy účtů se tato kontrola uplatňuje. U vyšších ročníků je tato nevědomost nižší. 79 % o možnostech kontroly ví a o 7 % méně správně zná i její uplatnění. Na administrátorské účty se kontrola neuplatňuje, jelikož administrátor má veškerá práva, a kontrola by tedy postrádala význam. Neinformatické obory 2% 42%

13%

Ano Ne

18% Ano

49%

Ne

Nevím 43%

Neodpovědělo

Nevím 33%

Graf 99: Bakalářský stupeň Graf 100: Magisterský stupeň U bakalářského stupně ví o možnostech kontroly 60 % studentů, ale o správném uplatnění kontroly již o 17 % méně. U Magisterských oborů je stupeň nevědomosti k poměru lidí, co o rodičovské kontrole ví, ještě vyšší. 54 % o možnostech kontroly ví a o 21 % méně správně zná i její uplatnění.

5.4

65


Nejvíce pro přehrávání videí využívám Informatické obory

15%

5% 1%

10% 1% 10%

11% 11% 28%

22% 18% QuickTime Player WMP 12 VLC Player KMPlayer BSPlayer Ostatní Neodpovědělo

27% 16% 25% Totem VLC Player BSPlayer Neodpovědělo

WMP 12 KMPlayer Ostatní

Graf 101: První ročníky Graf 102: Vyšší ročníky Z grafů vyplývá, že základní programy sloužící pro přehrávání videí využívá (jako hlavní programy) jen velmi malé procento studentů. U prvních ročníků, kde počet studentů užívajících Windows 7 je 75, užívá WMP 12 pouze 12 studentů. Mac obsluhuje pouze jeden uživatel, který zřejmě program QuickTimePlayer využívá. Linux užívají 4 studenti, z nichž ani jeden nepoužívá Totem, který je základním přehrávačem v Ubuntu. U vyšších ročníků počet uživatelů Windows 7 je 41, z toho 7 používá základní WMP 12. Linux obsluhuje 6 studentů, z nichž jeden užívá Totem. U tří uživatelů Mac nepracuje žádný z nich s QuickTimePlayerem. Neinformatické obory 6% 3% 4%

2% 3% 22% 25%

22%

19% QuickTime Player VLC Player BSPlayer Neodpovědělo

24% WMP 12 KMPlayer Ostatní

Graf 103: Bakalářský stupeň

16% WMP 12 KMPlayer Ostatní

30%

24% VLC Player BSPlayer Neodpovědělo

Graf 104: Magisterský stupeň

66

5

VLASTNÍ VÝZKUM

U oborů Bakalářského stupně využívá Windows Media Player 44 studentů ze 79 vlastnících Windows 7. Uživatelé Mac spolu s uživateli jiných OS užívají QuickTimePlayer v počtu 7 osob. Linux nemá zastoupení v bakalářském ani magisterském stupni studia. Mac OS X pouze v bakalářském. U magisterských oborů lze ze základních programů nabízených systémy zmínit pouze WMP 12, který užívá 17 studentů. Počet studentů, kteří využívají WMP 12 (magisterských oborů) a QuickTimePlayer převyšuje počet uživatelů systémů, které je jako základní aplikace nabízejí. Nejvíce pro přehrávání hudby využívám Informatické obory 9% 2% 15%

43%

10% 6% 27%

14%

29%

4% 34%

7%

Rhythmbox

WMP 12

Rhythmbox

WMP 12

iTunes

Winamp

iTunes

Winamp

Ostatní

Neodpovědělo

Ostatní

Neodpovědělo

Graf 105: První ročníky Graf 106: Vyšší ročníky Z grafů vyplývá, že základní programy sloužící pro přehrávání hudby využívá (jako hlavní programy) v součtu okolo třetiny studentů prvních i vyšších ročníků. Studenti vyšších ročníků využívají základní programy o 9 % více. iTunes, spadající pod Mac OS X, využívá i několik uživatelů jiných systémů. Vyplývá to z počtu studentů vlastnících Mac, kterých je u prvních ročníků o tři méně, než počet uživatelů iTunes a u ročníků vyšších o 2 studenty méně.

5.4

67


Neinformatické obory 8%

4%

5%

7% 42%

47% 35%

41% 5%

6% WMP 12 Winamp Neodpovědělo

iTunes Ostatní

WMP 12

iTunes

Winamp

Ostatní

Neodpovědělo

Graf 107: Bakalářský stupeň Graf 108: Magisterský stupeň Z grafů vyplývá, že základní programy, sloužící pro přehrávání hudby využívá (jako hlavní programy) v součtu okolo poloviny studentů bakalářských i magisterských oborů. Vzhledem k tomu, že jsou nejvíce užívány operační systémy Windows je také nejvíce užívaným přehrávačem jeho WMP 12. Najde se však i několik studentů (obou stupňů studia) užívajících iTunes pod OS Windows, jelikož počet studentů vlastnících Mac je menší než počet studentů užívajících tento program.

68

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Obchody, s kterými mám zkušenosti Informatické obory 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 iTunes Store

Internetový obchod Windows Media Playeru

Graf 109: První ročník 14 12 10 8 6 4 2 0 iTunes Store

Ubuntu One Music Internetový obchod Store Windows Media Playeru

Graf 110: Vyšší ročníky Otázka se zabývá internetovými obchody, které nabízí systémy. Nejvíce zkušeností mají studenti s internetovým obchodem iTunes Store. S tímto obchodem má zkušenosti 16 % studentů prvních ročníků a 18 % studentů vyšších ročníků. S obchodem nabízeným ve WMP 12 má zkušenosti pouze 4 % studentů prvních i vyšších ročníků a s Ubuntu One Music Store mají zkušenosti pouze studenti vyšších ročníků.

5.4

69


Neinformatické obory 35 30 25 20 15 10 5 0 iTunes Store

Ubuntu One Music Internetový obchod Store Windows Media Playeru

Graf 111: Bakalářský stupeň 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 iTunes Store

Internetový obchod Windows Media Playeru

Graf 112: Magisterský stupeň U studentů bakalářského studia vzniká mírný konflikt internetového obchodu Ubuntu One Music Store s počtem uživatelů distribucí Linux. Linuxy totiž jako hlavní systém mezi studenty nikdo nevyužívá. Je však pravděpodobné, že tito 3 uživatelé využívají současně i Linuxy jako druhý systém nebo se setkali s obchodem jiným způsobem. Studenti bakalářských i magisterských programů mají nejvíce zkušeností s internetovými obchody systémů Windows a Mac OS. S iTunes Store má zkušenosti 16 % studentů bakalářského studia, magisterského o 5 % méně. S internetovým obchodem ve WMP 12 má zkušenosti 15 % studentů bakalářského a 14 % magisterského studia.

70

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Dokáži nasdílet data v síti pro ostatní uživatele Informatické obory 12%

3%1% Ano Ano

Ne

Ne

Neodpovědělo 88%

96%

Graf 113: První ročníky Graf 114: Vyšší ročníky Z grafů lze vyčíst, že schopnost poskytnout data ke sdílení zvládají téměř všichni studenti vyšších ročníků, až na pár výjimek. U prvních ročníků je tato schopnost o 11 % nižší. Neinformatické obory 3%

2%

39%

58%

Ano

Ano

Ne

Ne

Neodpovědělo

Neodpovědělo 49% 49%

Graf 115: Bakalářský stupeň Graf 116: Magisterský stupeň U magisterských oborů je pouze polovina studentů schopna nasdílet data pro ostatní osoby. Bakalářské obory jsou v tomhle ohledu na tom o 9 % lépe. Schopnost sdílet data by měla být běžnou záležitostí nejen informatických oborů.

5.4

71


Sdílení souborů provádím pomocí Informatické obory 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Veřejné složky

Sdílení konkrétní složky

Centra sdílení

Neumím sdílet

Graf 117: První ročník 60 50 40 30 20 10 0 Veřejné složky


Centra sdílení Neumím sdílet

Graf 118: Vyšší ročníky Nejčastěji studenti nastavují sdílení přímo pro konkrétní složku. U studentů prvních ročníků tuto možnost využívá 73 % studentů a u studentů vyšších ročníků 72 %. Mnoho studentů také využívá veřejné složky, která je pohodlná, ale pro větší velikosti souborů neefektivní, jelikož snižuje volnou kapacitu disku. Tuto možnost využívá 29 % studentů prvních ročníků a 32 % studentů vyšších ročníků. V prvních ročnících se také vyskytlo 11 osob, které sdílet neumí, což je u informatických oborů nepřípustné. U studentů vyšších ročníků pouze jedna osoba.

72

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Neinformatické obory 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Veřejné složky



Graf 119: Bakalářský stupeň 30 25 20 15 10 5 0 Veřejné složky



Graf 120: Magisterský stupeň Studenti magisterských i bakalářských oborů sdílí soubory téměř ve stejné míře pomocí veřejné i konkrétní složky. U bakalářských oborů se počet studentů využívajících tyto metody sdílení pohybuje okolo třetiny studentů. U magisterských oborů je to pouze okolo pětiny studentů. Mnoho studentů sdílet však neumí, jak bylo již popsáno v předchozí otázce.

5.4

73


Dokáži se vzdáleně připojit ke své ploše z jiného počítače Informatické obory 2%

15%

36% 48%

10%

75%

Ano 14% Ne Nemám zkušenosti Neodpovědělo

Ano Ne Nemám zkušenosti

Graf 121: První ročníky Graf 122: Vyšší ročníky Z grafů lze vyčíst vysoký nárůst schopností vyšších ročníků oproti ročníkům prvním. Tento nárůst tvoří až 27 %. V prvních ročnících se více než třetina studentů s problematikou vzdáleného připojení ještě nesetkala. Tato nezkušenost je u vyšších ročníků výrazně snížena, o 21 %. Najde se ale i malá část studentů prvních i vyšších ročníků, která se vzdáleně připojit nedokáže. Neinformatické obory 3% 25%

28% 42% 46%

23% Ano Ne Nemám zkušenosti Neodpovědělo

33% Ano Ne Nemám zkušenosti

Graf 123: Bakalářský stupeň Graf 124: Magisterský stupeň Velká část studentů bakalářských i magisterských oborů se není schopna připojit ke vzdálené ploše. Je to celkem předpokladatelný stav, jelikož připojení ke vzdálené ploše je pro běžné uživatele spíše výjimečnou situací. I přesto se u neinformatických oborů najde necelá třetina studentů (u obou stupňů studia), která je schopna toto připojení využít.

74

5

VLASTNÍ VÝZKUM

OS Windows oproti Linux a Mac OS X je nejméně napadnutelný viry Informatické obory 8% 1% 3%

3% 6%

88% Ano Nevím

Ne Neodpovědělo

91% Ano

Ne

Nevím

Graf 125: První ročníky Graf 126: Vyšší ročníky Studenti informatických oborů jsou si dobře vědomi rizika napadení viry v operačních systémech Windows. I přes toto riziko, které je z velké části potlačitelné kvalitními antiviry a jinými obrannými prostředky, je však nejvíce užívaným systémem. V součtu pouze 11 % studentů prvních ročníků a 9 % studentů vyšších ročníků o tom, že je Windows nejvíce napadnutelný viry, neví nebo si myslí, že tomu tak není. Neinformatické obory 3% 3%

16%

3%

26% 68% 81% Ano Nevím

Ne Neodpovědělo

Ano

Ne

Nevím

Graf 127: Bakalářský stupeň Graf 128: Magisterský stupeň U obou stupňů studia, kde jsou nejvíce užívanými systémy Windows a jen zřídka Mac OS, si většina studentů správně myslí, že je nejvíce napadnutelný viry právě Windows. U magisterských oborů je tato znalost ještě o 13 % vyšší. Velkou část tvoří také nevědomost studentů a pouze 3 % u obou stupňů studia si špatně myslí, že je Windows nejméně napadnutelný.

5.4

75


Pro který(které) systém(y) se viry téměř nevyskytují? Informatické obory 70 60 50 40 30 20 10 0

100 80 60 40 20 0 Mac OS Windows

Mac OS Windows

Linux

Linux

Graf 129: První ročníky Graf 130: Vyšší ročníky Přes 80 % studentů prvních i vyšších ročníků si správně myslí, že Linux. Není to však pouze Linux ale i Mac OS. O tomto systému si to myslí ale pouze polovina studentů (48 %) prvních ročníků a u ročníků vyšších o 13 % studentů více. Špatná odpověď Windows byla zastoupena v prvních i vyšších ročnících pouze jednou osobou. Neinformatické obory 140 120 100 80 60 40 20 0

50 40 30 20 10 0 Mac OS Windows

Linux

Mac OS Windows

Linux

Graf 131: Bakalářský stupeň Graf 132: Magisterský stupeň U studentů neinformatických oborů se stejně jako u informatických vyskytla špatná odpověď Windows pouze ojediněle. Nejčastější odpovědí byl Linux a to u 66 % studentů bakalářského stupně a 75 % magisterského. Mac OS zvolilo daleko méně studentů. U bakalářských oborů 37 % a u magisterských 42 %.

76

5

VLASTNÍ VÝZKUM

OS Linux a jeho verze lze převážně pořídit Informatické obory 5% 1%

3%

97%

94% Zdarma 1000 až 6000 Kč Neodpovědělo

Zdarma

Neodpovědělo

Graf 133: První ročníky Graf 134: Vyšší ročníky Z grafů vyplývá, že neznalost mála studentů, která se projevila v prvních ročnících, je 100 % potlačena u oborů vyšších ročníků, kde není ani jedna špatná odpověď. Najdou se zde pouze 3 % studentů, kteří na otázku neodpověděli. Je zde tedy vidět veliký přehled u prvních ročníků i ročníků vyšších o pořizovací ceně většiny linuxových distribucí. Neinformatické obory 7%

13% 14%

3% 24% 60% Zdarma 1000 až 6000 Kč více než 6000Kč Neodpovědělo

79% Zdarma 1000 až 6000 Kč Neodpovědělo

Graf 135: Bakalářský stupeň Graf 136: Magisterský stupeň Z grafů lze vyčíst, že studenti magisterského stupně mají o 19 % větší přehled o pořizovací ceně distribucí Linux, než obory bakalářského stupně. Správná odpověď tvoří většinu z odpovědí u obou stupňů studia. Mnoho studentů, převážně bakalářských oborů, si ale také myslí, že většina distribucí Linux je placená, což je špatně.

5.4

77


Mezi nejdražší OS včetně upgradu patří Informatické obory 2% 5%

74% Mac OS Linux

1%

19%

28%

71% Windows Neodpovědělo

Mac OS

Windows

Linux

Graf 137: První ročníky Graf 138: Vyšší ročníky Mezi nejdražší systémy se řadí operační systémy Windows. Tuto možnost správně volila většina studentů prvních i vyšších ročníků, téměř ve stejném poměru. Menší část studentů si myslí, že je nejdražší Mac OS. Může to být ovlivněno tím, že je systém pouze provozován na počítačích Macintosh, které se pohybují ve vyšší cenové relaci než běžné počítače. Více o cenách operačních systému v kapitole Pořizovací náklady. Neinformatické obory 4%

52% Mac OS Linux

3%

11%

23%

33%

74% Windows Neodpovědělo

Mac OS Neodpovědělo

Windows

Graf 139: Bakalářský stupeň Graf 140: Magisterský stupeň Z grafů vyplývá, že polovina studentů bakalářských oborů ví, že nejdražšími systémy jsou Windows. U magisterských ročníků je tato znalost výrazně vyšší (o 22 %). Druhou nejčastější odpovědí byla stejně jako u informatických oborů odpověď Mac OS. Ta tvořila třetinu odpovědí u bakalářských oborů. U oborů magisterských o 10 % méně.

78

5

VLASTNÍ VÝZKUM

Neočekávané problémy v systému řeším většinou Informatické obory 7% 3% 8% 23%

4%

55%

Systém navrhne řešení sám Pomocí systémových nástrojů Odborná pomoc Restartuji PC a doufám, že pojede Ostatní Neodpovědělo

Graf 141: První ročníky 14% 1%

7%

17% 2% 59%


Graf 142: Vyšší ročníky Otázka zabývající se řešením neočekávaných problémů je mírně komplikovanější, jelikož k různým problémům se přistupuje různými způsoby. Více než polovina studentů prvních i vyšších ročníků využívá pro řešení problémů systémové nástroje. Častým řešením problémů je také restart počítače. U vyšších ročníků zvolilo 14 % studentů možnost vlastní odpovědi, mezi které patří např. řešení za pomocí fóra, Google diskuze, individuálně apod.

5.4

79


Neinformatické obory 2% 4%

21%

29%

29%

15%


Graf 143: Bakalářský stupeň 3% 2%

14% 9%

49% 23%


Graf 144: Magisterský stupeň U Magisterských oborů je nejčastějším řešením problémů restart počítače, který využívá polovina studentů. Bakalářské obory využívají restart o 20 % méně a problémy řeší stejným poměrem za pomocí systémových nástrojů. Oproti magisterským oborům o 20 % více. Bakalářské obory také využívají oproti magisterským o 8 % méně odbornou pomoc. Zdá se tedy, že bakalářské obory jsou v oblasti řešení problémů zkušenějšími.

80

6

6

DOPORUČENÍ PRO ZKVALITNĚNÍ VÝUKY

Doporučení pro zkvalitnění výuky

Informatické obory Studenti informatických oborů se v rámci výuky mohli setkat s oblastí operačních systémů výrazněji pouze v předmětech Výpočetní technika I a Operační systémy. Cílem předmětu Výpočetní technika I je především uvést studenty do problematiky výpočetní techniky, seznámit je se základními principy využití prostředků v této oblasti a zasvětit je do zpracování textu. V části výuky zaobírající se operačními systémy jsou studenti seznámeni s grafickým i textovým uživatelským rozhraní a práci se souborovými systémy a procesy. Tyto témata jsou probírána pro systémy Linux, Unix a některé z řad Windows. (Sylabus VT1, 2010) Předmět Operační systémy je zaměřen zejména na systémy, které jsou využívány v instalacích serverů a pracovních stanic. Výuka je směrována pro náročnější uživatelskou činnost pod systémy třídy Unix. Studenti se ale mimo jiné také seznámí se strukturou, funkcí a typy operačních systémů. (Sylabus OS, 2010) Na základě výsledků z průzkumu, kterého se zúčastnilo 180 studentů informatických oborů, bylo zjištěno několik základních nedostatků u prvních ročníků i ročníků vyšších. U vyšších ročníků, kde je předpoklad, že předměty zabývající se operačními systémy jsou již odstudovány, jsou největší nedostatky studentů v několika málo oblastech. Pouze 52 % studentů ví, že nelze bez problémů provést upgrade z jakéhokoliv staršího systému na nejnovější. Dále 55 % studentů ví o Centru softwaru pod distribucemi Linux. 61 % studentů považuje správně Mac OS X, stejně jako distribuce Linux, za velmi odolné proti virům. Za nejdražší systémy považuje 71 % studentů Windows. 75 % studentů se dokáže připojit vzdáleně ke své ploše a 76 % studentů ví, že Mac OS vyžaduje pro jeho legální instalaci specifický druh počítačů. Doporučuji se tedy zaměřit na těchto 6 oblastí operačních systémů, u kterých byly podány nejhorší výsledky studentů. Zaměření na tyto oblasti doporučuji pouze informativně v předmětu Výpočetní technika I, jelikož se jedná o předmět, který podává mimo jiné obecnější přehled o operačních systémech, a projevené neznalosti nejsou zásadního charakteru, aby vyžadovaly mnoho času k jejich potlačení.

Neinformatické obory U studentů neinformatických oborů, kde je především stěžejní ekonomická část studia a informatická je částí spíše doplňkovou se studenti mohou seznámit s oblastí operačních systémů výrazněji pouze v předmětu Výpočetní technika a algoritmizace I. Cílem tohoto předmětu je, aby studenti získali obecný přehled o užívaných prostředcích ve výpočetní technice spolu s problematikou práce v počítačové síti, zpracování textu a také získání znalostí o technickém a programovém vybavení počítače.

6

DOPORUČENÍ PRO ZKVALITNĚNÍ VÝUKY

81

Co se týče oblasti operačních systémů, tak jsou v předmětu seznámeni s operačním systémem Windows a strukturou a charakteristickými rysy Linuxu a Unixu. (Sylabus VA1, 2010) Na základě výsledků z průzkumu, kterého se zúčastnilo 259 studentů neinformatických oborů, bylo zjištěno několik základních nedostatků u bakalářského i magisterského stupně studia. U magisterského stupně studia, kde studenti předmět Výpočetní technika a algoritmizace I mají již odstudovaný z bakalářského stupně (pokud nepřestoupili z jiné školy), se projevily výraznější nedostatky v těchto oblastech. 19 % studentů ví o centru softwaru u distribucí Linux. 25 % studentů je schopno se připojit vzdáleně ke své ploše. Pouze 26 % studentů je schopno nainstalovat operační systém. O problémovém přechodu, ze starších systémů na systém nejnovější ví 33 %. Dále 42 % studentů považuje Mac OS X za velmi bezpečný na virovou nákazu a pouze 49 % studentů dokáže sdílet data v rámci sítě. Doporučuji se zaměřit na 6 výše zmíněných oblastí, kde studenti magisterského stupně podali nejhorší výsledky. S některými oblastmi se studenti seznámit vůbec nemuseli, jiné pro ně nejsou tak podstatné, ale jsou zde také zmíněny oblasti, které by měli být schopni zvládat. Zejména oblast sdílení dat, jelikož sdílení dat dokáže pouze polovina studentů. Zaměření na tyto oblasti doporučuji v předmětu Výpočetní technika a algoritmizace I, který je jediným předmětem, kde se studenti mohou výrazněji s operačními systémy seznámit (podle studijních plánů jednotlivých oborů). Sdílení dat a vzdálené připojení k ploše by bylo vhodné vyzkoušet či posílit ve cvičení. Instalaci systému pouze teoreticky shrnout do několika kroků s názornými ukázkami. Pro ostatní oblasti doporučuji pouze informativní seznámení s danou problematikou.

82

7

7

ZHODNOCENÍ DOPORUČENÍ

Zhodnocení doporučení

Informatické obory U informatických oborů bylo doporučeno se zaměřit na 6 oblastí, v kterých znalosti či schopnosti studentů dopadly nejhůře. Správné odpovědi však vždy tvořily více než polovinu z odpovědí, tudíž tu není důraz na nějaké větší nebo razantní změny. Důrazné poukázání (informativního charakteru) na problematiku v daných oblastech by mělo být plně dostačující.

Neinformatické obory Stejně jako u informatických oborů bylo doporučeno se zaměřit na 6 oblastí, v kterých znalosti či schopnosti studentů dopadly nejhůře, tak je tomu i u neinformatických oborů. Z praktického hlediska bylo doporučeno sdílení dat a vzdálené připojení k ploše. To je proveditelné, neboť se nejedná o časově náročný proces. S instalací systému je to však horší. Instalaci systému by bylo vhodné si vyzkoušet, ale kvůli několika krokům při instalaci by bylo nutné čekat dlouhou dobu na nainstalování systému. Instalaci systému je tedy z časového hlediska vhodnější shrnout teoreticky do několika kroků s názornými ukázkami. U ostatních oblastí je zcela postačující informativní seznámení, jelikož se problematika týká převážně systémů, které studenti vůbec neužívají nebo jen velmi zřídka.

8

8

ZÁVĚR

83

Závěr

V dnešní době je všem lidem již od brzkého věku podsouván především operační systém Windows, který je nejrozšířenějším systémem na celém světě. Neexistují však pouze operační systémy od jedné společnosti, ale druhů systémů je více. První část bakalářské práce se zabývá porovnáním tří různorodých systémů v několika kategoriích důležitých pro běžného uživatele. Přínos tohoto porovnání je pro uživatele v získání povědomí o jiných operačních systémech a také o jejich odlišnostech. Získají tak znalosti, na kterých mohou stavět při případné volbě nového systému nebo systému paralelního. Druhá část bakalářské práce se zabývá průzkumem o povědomí operačních systémů mezi studenty Provozně ekonomické fakulty. V průzkumu byla zjištěna mezi studenty nadvláda systémů Windows nad ostatními systémy. U informatických oborů byla vypozorována ve většině případů vyšší úroveň znalostí 2.–5. ročníků oproti ročníkům prvním, což je příznivý stav, neboť tento nárůst lze přisoudit kvalitní výuce. U neinformatických oborů tento stav není tak jednoznačný, jelikož v mnoha ohledech má lepší výsledky bakalářský stupeň studia. U těchto výsledků je také nutné zohlednit faktor času, jelikož informatické předměty zabývající se operačními systémy jsou vyučovány převážně v prvních ročnících bakalářského studia a na magisterském stupni informatické předměty tohoto druhu zahrnuty nejsou. Výsledky průzkumu spolu s jejich ohodnocením a doporučením pro zkvalitnění výuky v oblastech souvisejících s operačními systémy mohou sloužit vyučujícím k vytvoření obrazu, co studenti vědí na počátku studia nebo po absolvování určitých ročníků. Případně i jako podklad pro zaměření se více na určitou problematiku operačních systémů na základě nedostatků studentů apod.

84

9

9

LITERATURA

Literatura

Abclinuxu.cz [online]. 11.8.2006, 6.1.2009 [cit. 2010-10-11]. Totem. Dostupné z WWW: http: //www.abclinuxu.cz/software/multimedia/video/prehravace/totem. Apple Inc. Apple.com : Mac OS X [online]. c2010a [cit. 2010-09-23]. MAC OS X. It’s what makes a Mac a Mac. Dostupné z WWW: http://www.apple.com/macosx/what-is-macosx/. Apple Inc. Apple.com [online]. 2010b [cit. 2010-10-20]. Apple Special Event. Dostupné z WWW: events.apple.com.edgesuite.net/1010qwoeiuryfg/event/index.html. Apple Inc. Apple.com [online]. c2010c [cit. 2010-11-10]. Create Your Own Icons. Dostupné z WWW: http://www.apple.com/pro/tips/create_icons.html. Bíbr, I., et al. Ubuntu 10.04 CZ : praktická příručka uživatele Linuxu. 1. Brno : Computer Press, 2010. 366 s. ISBN 978-80-251-3121-3. Bott, E., Siechert, C., Stinson, C. Mistrovství v Microsoft Windows 7 . Pavel Vaida, Ladislav Valík. 1. Brno : Computer Press, 2010. 936 s. ISBN: 978-80-251-2817-6. Brandejs, M. Linux : praktický průvodce. 2. vyd. Brno: Konvoj, 2003. 304 s. ISBN 80-7302-050-5. Canonical Ltd. Ubuntu.cz [online]. c2010a [cit. 2010-09-23]. Komunita Ubuntu. Dostupné z WWW: http://www.ubuntu.cz/komunita. Canonical Ltd. Ubuntu.cz [online]. 2010b [cit. 2010-09-28]. Ubuntu 10.04 LTS - Poznámky k vydání. Dostupné z WWW: http://www.ubuntu.cz/ziskejte/poznamkykvydani/1004poznamky. Canonical Ltd. Ubuntu.cz [online]. c2010c [cit. 2010-09-23]. Co je Ubuntu?. Dostupné z WWW: http://www.ubuntu.cz/. Eischmann, J. Linuxexpres.cz [online]. 29.4.2010 [cit. 2010-10-11]. Recenze: Ubuntu 10.04 Lucid Lynx. Dostupné z WWW: http: //www.linuxexpres.cz/distro/recenze-ubuntu-10-04-lucid-lynx. Foret, M., Stávková, J. Marketingový výzkum : jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha : Grada, 2003. 159 s. ISBN: 80-247-0385-8 (brož.). Landesmann, M.. Antivirus.about.com [online]. c2010 [cit. 2010-11-21]. Antivirus Software. Dostupné z WWW: http: //antivirus.about.com/od/macintoshresource/tp/macvirusfaqs.html. Lér, M., Čada, O.Mac OS X krok za krokem Vyd. 1. Praha : Grafika Publishing, [2002]. 213 s. . ISBN: 80-903152-0-8. Microsoft Corporation. Microsoft.com : FPP [online]. c2010a [cit. 2010-11-14]. Software v krabici (FPP - Full Package Product). Dostupné z WWW: http://www.microsoft.com/cze/licence/fpp/default.mspx.

9

LITERATURA

85

Microsoft Corporation. Microsoft.com : OEM [online]. c2010b [cit. 2010-11-14]. Nákup softwaru s počítačem (OEM). Dostupné z WWW: http://www.microsoft.com/cze/licence/oem/default.mspx. Microsoft Corporation. Microsoft.com [online]. c2010c [cit. 2010-11-14]. Volume Licensing. Dostupné z WWW: http://www.microsoft.com/cze/licence/default.mspx. Microsoft Corporation. Windows.microsoft.com : Windows 7 [online]. 2010d [cit. 2010-9-28]. Požadavky na systém Windows 7 . Dostupné z WWW: http://windows.microsoft.com/cs-CZ/windows7/ products/system-requirements. Microsoft Corporation. Windows.microsoft.com : Windows 7 [online]. c2010e [cit. 2010-09-23]. Proč si vybrat Windows 7? Dostupné z WWW: http://windows.microsoft.com/cs-CZ/Windows7/products/why-choose. Microsoft Corporation. Windows.microsoft.com [online]. c2010f [cit. 2010-11-08]. Uspořádání oken na ploše vedle sebe použitím funkce Přichytit . Dostupné z WWW: http://windows.microsoft.com/cs-CZ/windows7/ Arrange-windows-side-by-side-on-the-desktop-using-Snap. Microsoft Corporation. Windows.microsoft.com [online]. c2010g [cit. 2010-11-09]. Použití funkce Aero Flip 3D . Dostupné z WWW: http://windows.microsoft.com/cs-CZ/windows7/Using-Aero-Flip-3D. Podhola, L. appleporadna.cz : Mac OS X [online]. c2009 [cit. 2010- 09-28]. Instalace aplikací na Mac OS X. Dostupné z WWW: http: //www.appleporadna.cz/macos/instalace-aplikaci-na-mac-os-x/. Pogue, D. Mac OS X Snow Leopard : kompletní průvodce. Marcel Goliáš, Helena Danihelková. 1. Brno : Computer Press, 2010. 952 s. ISBN: 978-80-251-2793-3. Přibyl, A. Proc.linux.cz [online].Czech Linux Users’ Group, c2007 [cit. 2010-09-23]. Kde získat Linux a jaký si vybrat. Dostupné z WWW: http://proc.linux.cz/kde-ziskat.html. Přistál, A. chip.cz : Testy [online]. 2009 [cit. 2010-10-29]. Windows, Mac OS a Linux. Dostupné z WWW: http://www.chip.cz/testy/ archiv-testu/2009/12/tvrdy-test-windows-mac-os-a-linux. Sylabus předmětu OS - Operační systémy [online]. 2010 [cit. 2010-12-25]. Is.mendelu. Dostupné z WWW: http://is.mendelu.cz/katalog/syllabus.pl?zpet=/katalog/index.pl? vzorek=Opera%E8n%ED%20syst%E9my,Dohledat=Dohledat,obdobi=224,jak= dle jmena;predmet=54121. Sylabus předmětu VA1 - Výpočetní technika a algoritmizace [online]. 2010 [cit. 2010-12-25]. Is.mendelu. Dostupné z WWW: http://is.mendelu.cz/katalog/syllabus.pl?zpet=/katalog/index.pl

86

9

LITERATURA

?vzorek=V%FDpo%E8etn%ED%20technika%20a%20algoritmizace,Dohledat= Dohledat,obdobi=224,jak=dle jmena;predmet=53322. Sylabus předmětu VT1 - Výpočetní technika I [online]. 2010 [cit. 2010-12-25]. Is.mendelu. Dostupné z WWW: http://is.mendelu.cz/katalog/syllabus.pl?zpet=/katalog/index.pl? vzorek=V%FDpo%E8etn%ED%20technika,Dohledat=Dohledat,obdobi=224, jak=dle jmena;predmet=53338. Toxen, B. Bezpečnost v LINUXU : prevence a odvracení napadení systému. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 849 s. Security. ISBN 80-7226-716-7. Vítků, J. Technet.idnes.cz : Operační systém Mac OS X [online]. 2009-02-24 [cit. 2010-09-28]. Operační systém Mac OS X - spousta vychytávek, animací a originálních řešení. Dostupné z WWW: http://technet.idnes.cz/operacni-system-mac-os-x-spousta-vychyt avek-animaci-a-originalnich-reseni-15r-/software.asp?c=A090220 04 3156 software jza. Wiki.ubuntu.cz : Synaptic [online].Komunita Ubuntu, 29.9.2006, 20.7.2010a [cit. 2010-09-25]. Synaptic. Dostupné z WWW: http://wiki.ubuntu.cz/Synaptic. Wiki.ubuntu.cz [online].Komunita Ubuntu, 1.9.2008, 5.10.2008b [cit. 2010-11-21]. Virtuální plochy. Dostupné z WWW: http://wiki.ubuntu.cz/Virtu%C3%A1ln%C3%AD%20plochy. Wiki.ubuntu.cz [online].Komunita Ubuntu, 17.7.2006, 20.7.2010c [cit. 2010-09-25]. Instalace programů. Dostupné z WWW: http://wiki.ubuntu.cz/Instalace%20program%C5%AF. Wiki.ubuntu.cz [online].Komunita Ubuntu, 22.7.2008, 29.6.2010d [cit. 2010-10-28]. Antivirus. Dostupné z WWW: http://wiki.ubuntu.cz/Antivirus. Wiki.ubuntu.cz [online].Komunita Ubuntu, 30.11.2006, 18.8.2010e [cit. 2010-09-29]. Wine. Dostupné z WWW: http://wiki.ubuntu.cz/Wine>.. Wiki.winehq.org : Mac OS X [online]. 8.6.2005, 21.9.2010 [cit. 2010-09-29]. Wine Wiki. Dostupné z WWW: http://wiki.winehq.org/MacOSX. Wikipedie, otevřená encyklopedie. Diskové oddíly [online]. C2007-2010a. [cit. 2010-09-25]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskov%C3%A9 odd%C3%ADly% . Wikipedie, otevřená encyklopedie. Mac OS X [online]. C2008-2010b. [cit. 2010-09-25]. Dostupné z WWW: http: //cs.wikipedia.org/wiki/Mac_OS_X#Mac_OS_X_10.6_Snow_Leopard. Wikipedie, otevřená encyklopedie. Výzkum [online]. C2006-2010c. [cit. 2010-12-22]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Výzkum.

9

LITERATURA

Wikipedie, otevřená encyklopedie. Windows 7 [online]. C2006-2010d. [cit. 2010-09-25]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_7.

87

Přílohy

A

A

SOUHRN ODPOVĚDÍ RESPONDENTŮ

89

Souhrn odpovědí respondentů

Souhrn odpovědí zobrazuje položky dotazníku spolu s odpověďmi všech respondetů ve formě tabulky. Z důvodu rozsáhlosti odpovědí je tato tabulka přiložena ve formě automaticky vyexportovaného souboru pomocí http://rela.mendelu.cz/. Soubor se nachází na přiloženém CD pod názvem tabulka.xls. CD obsahuje také dotazník, který byl rozesílán mezi studenty elektronickou formou.

a průzkum přístupu uživatelů k jejich

Recommend Documents