STRUKTURA SOCIÁLNÍCH DÁVEK A JEJICH EFEKTIVITA K POTŘEBÁM KLIENTA (VOZÍČKÁŘE)

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

JANA KRÁČMAROVÁ 3. ročník – kombinované studium Obor: Pedagogika – sociální práce

STRUKTURA SOCIÁLNÍCH DÁVEK A JEJICH EFEKTIVITA K POTŘEBÁM KLIENTA (VOZÍČKÁŘE) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Helena Skarupská, PhD.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla veškeré použité prameny a literaturu.

V Olomouci 31.03. 2011

Poděkování Děkuji PhDr. Heleně Skarupské, PhD. za vedení mé bakalářské práce a odborný dohled. Dále bych ráda poděkovala všem dotazovaným za poskytnutí potřebných informací a své rodině za trpělivost.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................... 6 1 EKONOMICKÁ ROLE STÁTU ......................................................................................................... 7 1.1

VEŘEJNÉ FINANCE..................................................................................................................... 7

1.2

EKONOMICKÁ SITUACE JAKO FAKTOR OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ............................ 8

1.3

DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE V SYSTÉMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ .................................................................... 9

2 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ............................................................................................................. 10 2.1

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ................................................................................................................ 11 2.1.1

Důchodové pojištění ............................................................................................... 11

2.1.2

Nemocenské pojištění ............................................................................................ 11

2.1.3

Penzijní připojištění ................................................................................................ 12

2.2

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA ...................................................................................................... 12

2.3

SOCIÁLNÍ POMOC (PÉČE) ......................................................................................................... 12

3 ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI SOCIÁLNÍ PÉČE .............................................................. 14 4 CÍLE SOCIÁLNÍCH DÁVEK ........................................................................................................... 17 4.1

ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ............................................................................................... 17

4.2

ZÁKON O POMOCI V HMOTNÉ NOUZI .......................................................................................... 20

4.3

ZÁKON O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE .......................................................................................... 21

4.4

VYHLÁŠKA O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Č. 182/1991 SB. ............................................................... 22

5 CHARAKTERISTIKA A DRUHY SOCIÁLNÍCH DÁVEK ..................................................................... 24 5.1

PŘÍSPĚVEK NA PÉČI ................................................................................................................. 24 5.1.1

5.2

5.3

5.4

Čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby .............................................. 24

DÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI ............................................................................................. 28 5.2.1

Příspěvek na živobytí .............................................................................................. 28

5.2.2

Doplatek na bydlení ............................................................................................... 29

5.2.3

Mimořádná okamžitá pomoc ................................................................................. 31

DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY ............................................................................................. 32 5.3.1

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (testované) .................................... 33

5.3.2

Ostatní dávky ......................................................................................................... 34

DÁVKY DLE VYHLÁŠKY 182/1991 SB. ........................................................................................ 38 5.4.1

Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené osoby ..................................... 38

5.4.2

Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek (Zákon 182/1991 Sb. § 33) 46

5.4.3

Příspěvek na úpravu bytu (Zákon 182/1991 Sb. § 34)............................................ 50

5.4.4

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu

motorového vozidla (Zákon 182/1991 Sb. § 35) .......................................................................... 53 5.4.5

Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla (Zákon 182/1991 Sb. § 35) .... 55

5.4.6

Příspěvek na provoz motorového vozidla (Zákon 182/1991 Sb. § 36) ................... 56

5.4.7

Příspěvek na individuální dopravu (Zákon 182/1991 Sb. § 37) .............................. 58

5.4.8

Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu (Zákon 182/1991 Sb. § 45) . 59

5.4.9

Příspěvek na úhradu za užívání garáže (Zákon 182/1991 Sb. § 45) ....................... 59

5.4.10

Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům (Zákon 182/1991 Sb. § 46) 59

5.4.11

Bezúročné půjčky (Zákon 182/1991 Sb. § 57) ........................................................ 60

6 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................................. 60 6.1

HLAVNÍ CÍL............................................................................................................................ 60

6.2

DÍLČÍ CÍLE ............................................................................................................................. 60

6.3

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................................................................................ 60

6.4

METODIKA............................................................................................................................ 61

6.5

TECHNIKY SBĚRU DAT .............................................................................................................. 61

6.6

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT .................................................................................................. 62

6.7

VÝSLEDKY ............................................................................................................................. 62

6.8

6.7.1

Způsob získání prvotních informací o dávkách sociálního zabezpečení ................. 62

6.7.2

Obtížnost získání prvotních informací o dávkách sociálního zabezpečení ............. 63

6.7.3

Podání žádosti o jednotlivé dávky .......................................................................... 63

6.7.4

Obtížnost získání požadovaných dávek .................................................................. 64

6.7.5

Nedostatečný výběr z dávek poskytovaných v ČR .................................................. 65

6.7.6

Úroveň poskytovaných dávek v ČR......................................................................... 65

SHRNUTÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................................... 66

7 PEDAGOGICKÉ VYUŽITÍ PRÁCE .................................................................................................. 67 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 68 LITERATURA ................................................................................................................................... 69 PŘÍLOHA

ÚVOD Sociální systém v České republice stojí na několika pilířích. Jedním z těchto pilířů jsou dávky státní sociální podpory, mezi něž patří například přídavky na dítě nebo rodičovský příspěvek. Mateřská neboli finanční pomoc v mateřství nebo také nemocenské dávky jsou vypláceny v rámci nemocenského pojištění. Těm, kteří to nejvíce potřebují, rozdělují obce dávky v hmotné nouzi. Samostatnou kapitolou jsou důchody, které představují největší výdaj v rámci státního rozpočtu. Patří sem zejména výplata starobních důchodů, invalidních důchodů, sirotčích důchodů a vdovských důchodů. Parlamentní volby v roce 2010 měly za výsledek stanovení úsporných opatření, které se dotkly také oblasti dávek státní sociální podpory. Velmi výrazně se změnila pravidla porodného a sociálního příplatku. Nevýhodnou se stala také rodičovská dovolená ve čtyřleté variantě a lidé s lehčím postižením dostanou menší příspěvek na péči. Cílem bakalářské práce je představit čtenáři systém poskytování sociálních dávek v České republice, které mají především pomoci předcházet možným sociálním rizikům spojeným s nedostatkem finančních prostředků nebo napomoci odstraňovat nepříznivé následky sociálních událostí, které mají pro jedince nebo jeho rodinu nepříznivý ekonomický či společenský dopad. U jednotlivých sociálních dávek je popsáno, kde si o jednotlivé dávky zažádat a na jakou výši příspěvku má občan České republiky nárok. Práce je zaměřena především na dávky poskytované zdravotně tělesně postiženým občanům. Na základě toho byl proveden dotazníkový průzkum s cílem zjistit, jaká je obtížnost při získávání prvotních informacích o sociálních dávkách u vozíčkářů a jak jsou vozíčkáři spokojeni se systémem poskytování dávek v České republice.

6

1 EKONOMICKÁ ROLE STÁTU Podle Hamerníkové a Kubátové (2004) je z historického hlediska prvotní funkcí státu funkce ekonomická. Stát vykonává v rámci ekonomické funkce činnosti, jako např. alokační, nedistribuční, stabilizační. K výkonu těchto činností je vybaven zákonodárnou a výkonnou mocí a vlastním aparátem, tj. orgány a institucemi veřejné správy. Doménou výkonu ekonomické funkce státu se staly určité oblasti jako např. zdravotnictví, školství, sociální péče a sociální zabezpečení obecně. Život jedince je tedy od narození až do smrti ovlivněn činností státu, veřejné správy a jejich orgánů a institucí.

1.1 Veřejné finance Veřejné finance jsou často užívaným pojmem, sloužícím k označení specifických finančních vztahů a operací, probíhajících v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné, a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.). Podle Hamerníkové, Kubátové (2004) je obsahem finančních vztahů a operací: -

tzv. veřejné zabezpečení veřejných statků,

-

profinancování různých transferů,

-

stimulace ekonomických subjektů k určitému chování. Hamerníková, Kubátová (2004) upozorňují na to, aby mohly být

profinancovány výše uvedené činnosti, vzniká tzv. fiskální systém, který je založen na koloběhu finančních prostředků v rámci tzv. veřejné rozpočtové soustavy. Hlavním účelem fiskálního systému je vytvořit dostatečný objem veřejných příjmů v rámci různých veřejných rozpočtů k profinancování tzv. veřejných výdajů.

7

K prvkům veřejných financí podle Hamerníkové, Kubátové (2004) lze tedy zařadit: -

veřejné výdaje – jde o veškeré finanční prostředky vynaložené vládou daného státu na různé účely (obrana, bezpečnost, policie, zdravotnictví, sociální politika, mzdy státních úředníků, vzdělání, zahraniční politika, apod.).

-

veřejné příjmy: 1) úvěrové (státní a obecné cenné papíry, úvěry atd.) 2) neúvěrové:

a) nedaňové - povinné příspěvky do státních fondů (kinematografie, vinařský fond), poplatky (správní a soudní poplatky, dálniční známka), výnosy z majetku (př. prodej ČEZu) b) daňové - daně přímé (z příjmů, z majetku), nepřímé (ze spotřeby, DPH), ostatní (sociální a zdravotní pojištění, místní daně) -

daně – jsou zákonem stanovené povinné platby do veřejného rozpočtu, které jsou charakteristické tím, že jde o jednostrannou povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placeny pravidelně v určitých intervalech nebo při specifických okolnostech, jako např. daň z převodu nemovitostí nebo darovací daň.

1.2 Ekonomická situace jako faktor ovlivňující úroveň sociálního zabezpečení Ekonomická úroveň rozvoje společnosti je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících úroveň sociálního zabezpečení. Ekonomická situace v zemi a její vývoj ovlivňují množství zdrojů, které mohou být v rámci sociálního zabezpečení vynaloženy. Čím vyšší je ekonomická úroveň, tím je větší i objem zdrojů. Není rozhodující velikost HDP, příjem na obyvatele nebo velikost rozpočtu, ale spíše majetkové rozvrstvení obyvatelstva. Tím je dáno, kolik lidí je schopno nepříznivou situaci samo překonat, a kolik jich je odkázáno na pomoc státu. Také velikost dávek je důležitým faktorem. Příliš vysoké dávky mohou mít za následek demotivaci k práci. Dávky by měly být na takové úrovni, aby občané nestrádali a zároveň byli motivováni pracovat.

8

1.3 Dávky sociální péče v systému veřejných financí Ústředním orgánem státní správy v pracovněprávní oblasti, oblasti sociálního zabezpečení a sociální péče je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem pro: 

pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci,



kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci,



důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, soc. zabezpečení a soc. péči,



péči o pracovní podmínky žen a mladistvých,



právní ochranu mateřství,



péči o rodinu a děti,



péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc. Ministerstvo dále působí v oblastech:



integrace cizinců,



zajištění rovnosti pohlaví. Největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí v rámci celé státní

správy České republiky je Česká správa sociálního zabezpečení, zkráceně ČSSZ. Má na starosti výplatu důchodů a nemocenských dávek. Spravuje téměř 8 milionů pojištěnců, z toho více než 2,5 milionu důchodců. Vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky. Do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení víc než 35 %. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální

zabezpečení

a

příspěvky

na

státní

politiku

zaměstnanosti.

(http://cs.wikipedia.org) Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. (http://www.cssz.cz) 9

2 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Krebs (2007) říká, že v současné době s průmyslovým rozvojem dochází ke změně životních podmínek, způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek a ke změně života člověka vůbec. Tyto změny jsou doprovázeny narůstáním sociálních rizik pro jednotlivé občany a stává se obtížné a často nemožné, aby jednotlivec nesl důsledky těchto rizik. Takovým situacím se snaží stát i organizace předcházet, zmírňovat je a odstraňovat. „Sociální rizika jsou označována také jako sociální události či sociální příhody, které jsou právem známé a s nimiţ právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností. Pomocí nich lze předejít, zmírnit nebo překonat tíţivou ţivotní situaci způsobenou takovou událostí. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména: nemoc, úrazy, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka, popř. další důvod způsobující tíţivou situaci“. (Krebs, 2007, s. 161 a 162) Můžeme se setkat s několika různými přístupy k sociálnímu zabezpečení. Podle Krebse (2007) budeme-li hovořit o užším pojetí, potom se sociální zabezpečení omezuje pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby. V širším pojetí je možno do sociálního zabezpečení zahrnovat péči o zdraví (léčebnou i preventivní), zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc, úrazy, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, pomoci při výchově dětí v rodině, zabezpečení při invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých a zabezpečení v nezaměstnanosti. V nejrozšířenějším pojetí v současné době lze sociální zabezpečení chápat ve smyslu souhrnného označení pro všechny sociální instituce poskytující občanům radu, ochranu, materiální a peněžní plnění, služby a azyl k uspokojení jejich sociálních potřeb. Sociální zabezpečení je tvořeno třemi na sebe navazujícími a relativně samostatnými systémy a vzájemně se doplňují při řešení sociálních událostí a rizik, se kterými se člověk setká během života: sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Systémy se od sebe odlišují ve třech aspektech – jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány a jakým způsobem jsou systémy organizačně zabezpečeny.

10

2.1 Sociální pojištění Gregorová a Galvas (2005) říkají, že sociální pojištění řeší sociální situace, na něž se lze dopředu připravit, a to ve smyslu odkladu části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace. Obvykle zahrnuje případy ztráty zaměstnání, ztrátu zdraví, krátkodobou či dlouhodobou ztrátu pracovní schopnosti a ztrátu výdělečných schopností v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání. Je obvykle financováno z příspěvků pojištěnců a zaměstnavatelů a z příspěvků státu. V současné době sociální pojištění v podstatě zahrnuje pouze pojištění zdravotní, nemocenské a důchodové.

2.1.1 Důchodové pojištění Dle Gregorové a Galvase (2005) do důchodového pojištění zahrnujeme vztahy, vznikající při poskytování hmotného zabezpečení při dlouhodobé nebo trvalé ztrátě pracovní schopnosti, při ztrátě živitele a ve stáří. Je zaměřeno především na osoby, které jsou dlouhodobě vyřazeny z ekonomicky aktivního života, a v jeho rámci jsou poskytována plnění zvaná důchody: - starobní, - invalidní, - vdovecký, vdovský, - sirotčí. „Základní důchodová soustava je povinná pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území České republiky“.(Krebs, 2007, s. 206)

2.1.2 Nemocenské pojištění Podle Gregorové, Galvase (2005) zahrnuje nemocenské pojištění vztahy vznikající při poskytování hmotného zabezpečení při krátkodobých sociálních událostech. Je zaměřeno na ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zahrnuje: -

zajištění ekonomicky aktivního obyvatelstva, které není dočasně schopné ekonomické aktivity limitované úrazem, nemocí, karanténou nebo ošetřováním člena rodiny,

11

zajištění ekonomicky aktivních žen, které nemohou dočasně pracovat pro

-

těhotenství, porod a péči o narozené dítě, zajištění ekonomicky aktivního obyvatelstva při péči o dítě.

-

2.1.3 Penzijní připojištění Podle Krebse (2007) lze penzijní pojištění označit jako třetí pilíř důchodového zabezpečení. Vzhledem ke stárnutí populace a zájmu občanů na udržení přiměřené relace příjmů ve stáří vzhledem ke mzdě je zajištěna možnost získání doplňkových příjmů nad rámec povinného důchodového pojištění z penzijního připojištění. Tento systém je dobrovolný a je založen na občanském principu.

2.2 Státní sociální podpora Státní sociální podpora je systém opatření státu zaměřený především k podpoře rodiny. Jejím východiskem je princip participace, na základě kterého stát poskytuje sociální dávky rodinám v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními prostředky nestačí. „Velká část dávek státní sociální podpory je odvozena od ţivotního minima. Při realizaci státní sociální podpory je uplatňován princip státem organizované solidarity, a to ve dvou základních směrech:  od bezdětných k rodinám s dětmi,  od vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám“. (Krebs, 2007, s. 251)

2.3 Sociální pomoc (péče) Sociální pomoc dle Gregorové a Galvase (2005) zahrnuje vztahy vznikající při poskytování hmotného zabezpečení, věcných dávek a služeb osobám, které se ocitly ve stavu sociální potřebnosti. Sociální pomoc je zaměřena na veškeré obyvatelstvo. „Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichţ ţivotní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo 12

nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtíţnou ţivotní situaci nebo nepříznivé ţivotní poměry“. (Zákon 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení) Krebs (2007) uvádí, že ocitne-li se občan v sociálně nepříznivé situaci, pak nastupuje pomoc jako projev lidské solidarity i dobročinnosti s cílem: a) navrátit takovému občanu co nejrychleji sociální suverenitu (aby mohl opět převzít plnou odpovědnost sám za sebe (za svou rodinu). b) Pomoci mu překonat stadium sociálně ekonomických obtíží – někteří občané se mohou ocitnout v takové situaci na poměrně delší období, kdy z objektivních důvodů nelze přepokládat velmi rychlý návrat sociální suverenity. Sociální pomoc zde bude usilovat o návrat této suverenity, o dlouhodobější řešení sociálněekonomicky nepříznivých podmínek života, o integraci do normálního života s cílem zabránit propadu do další skupiny spoluobčanů zcela odkázaných na péči společnosti. c) Řešit jeho trvalé sociálně svízelné postavení – jde o spoluobčany, kteří nemohou obnovit svou sociální suverenitu a jsou a trvale budou odkázáni na lidskou solidaritu a dobročinnost.

13

3 ORGÁNY

VEŘEJNÉ

SPRÁVY

V OBLASTI

SOCIÁLNÍ PÉČE Výkon sociální péče a pravomoci jednotlivých orgánů upravuje zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Dílčí úpravy jsou obsaženy i v dalších zákonech, např. v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR dle zákona 114/1988 Sb. § 2 jako ústřední orgán státní správy řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení a také zajišťuje úkoly, které souvisejí s dalším rozvojem sociálního zabezpečení. Může zřizovat a spravovat zařízení a ústavy sociální péče. Ministerstvo je správcem informačního systému. Dále plní funkci dozoru nad poskytováním sociálních služeb, vyplácením dávek a ukládá opatření k odstranění závad. Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociální péče. Krajský úřad Dle zákona 114/1988 Sb. § 3 Krajský úřad v přenesené působnosti řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení. Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností dle zákona 114/1988 Sb. § 34 vydává průkazy mimořádných výhod, vede jejich evidenci a rozhoduje o jejich neplatnosti. Dále také rozhoduje o: 

poskytování jednorázových příspěvků na opatření zvláštních pomůcek občanům tělesně, zrakově a sluchově postiženým;



poskytování příspěvků na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla;



poskytování příspěvků na provoz motorového vozidla

14



poskytování příspěvků na úpravu bytu;



přiznání mimořádných výhod těžce zdravotně postiženým občanům;



poskytování bezúročných půjček těžce zdravotně postiženým občanům, jimž byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla;



poskytování příspěvku na individuální dopravu.

Pověřený obecní úřad Dle zákona 114/1988 Sb. § 33 rozhoduje pověřený obecní úřad o poskytování příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvku úplně nebo prakticky nevidomým. Dle zákona 114/1988 Sb. § 51a dále posuzuje, zda se občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu, nebo jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu, nestal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče a také písemně sděluje Policii České republiky zjištění, že osoba se stala neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče. Obecní úřad Obecní úřad dle zákona 114/1988 Sb. § 4a poskytuje občanům odbornou pomoc při poskytování dávek sociální péče. Dle zákona 114/1988 Sb. § 53 obecní úřad vyplácející dávku sociální péče rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky sociální péče v případech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení a jeho uvolnění, a také dohlíží, jak zvláštní příjemce plní své povinnosti. „Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti“. (Zákon 114/1988 Sb. § 56d)

Obec V § 14 zákona 114/1988 Sb. se říká, že obec organizuje a poskytuje sociální péči občanům v rozsahu stanoveném zákonem. Občany, kteří potřebují sociální péči, vyhledává obec v kooperaci se státními orgány, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci. Pokud poskytování služeb a dávek občanům, není v působnosti obce, upozorní na tyto občany obecní úřad obce

15

s rozšířenou působností, popřípadě jim sama obec poskytnutí dávek a služeb zprostředkuje. Obec v samostatné působnosti zabezpečuje účast těžce zdravotně postižených občanů na společném stravování dle zákona 114/1988 Sb. § 32. Dále napomáhá zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života a podílí se na řešení otázek bydlení těžce zdravotně postižených občanů.

16

4 CÍLE SOCIÁLNÍCH DÁVEK Cílem sociálních dávek je dosažení maximální možné účelnosti poskytovaných dávek.

4.1 Zákon o sociálních sluţbách Hlavním cílem zákona o sociálních službách je ochrana práv a oprávněných zájmů lidí, kteří jsou v jejich prosazování oslabeni z důvodu zdravotního postižení, nepříznivé životní situace či věku. Zákon reaguje na běžné podmínky života ve společnosti a garantuje pomoc a podporu potřebným ve formě, která zaručuje zachování lidské důstojnosti, ctí individuální lidské potřeby a současně posiluje schopnost sociálního začleňování každého jednotlivce do společnosti v jeho přirozeném sociálním prostředí. Prostředí sociálních služeb je charakterizováno množstvím vztahů mezi lidmi a institucemi, které mají vliv na kvalitu života lidí. Jedná se o vztahy, jejichž význam vyžaduje zákonnou oporu z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů lidí, kteří jsou oslabeni ve schopnosti je prosazovat. Hlavním posláním zákona je vytvoření podmínek pro uspokojování přirozených potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o vlastní osobu, v soběstačnosti nezbytné pro plnohodnotný život a v životních situacích, které mohou člověka vyřazovat z běžného života společnosti. Zákon umožňuje člověku, který je ohrožen sociálním vyloučením, participovat na každodenním životě společnosti, čímž se míní přístup ke vzdělání, zaměstnání a kulturnímu a společenskému životu. (http://www.mpsv.cz) Zákon nabízí následující zásadní nástroje k tomu, aby mohly být naplněny výše uvedené principy:  Každému člověku garantuje bezplatné sociální poradenství.  Lidem, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby ve zvládání péče o sebe a v soběstačnosti, bude poskytována státem sociální dávka „příspěvek na péči“.  Lidem, kteří nezvládají svoji situaci samostatně nebo s pomocí rodiny a jiných blízkých, nabízí velmi pestrou nabídku sociálních služeb, ze kterých

17

si mohou svobodně vybírat dle svého uvážení, finančních možností či individuálních preferencí.  Současně zákon garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bezpečné, profesionální a přizpůsobené potřebám lidí, a to tak, aby v prvé řadě zachovávaly lidskou důstojnost uživatelů a podporovaly je v aktivním přístupu k životu.  Zákon vytváří prostor pro spoluúčast lidí na procesech rozhodování

o

rozsahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci či kraji. (http://www.mpsv.cz) Prostřednictvím sociálních služeb je dle § 35 zákona č. 108/2006 Sb. zajišťována pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlení a také podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Sociální služby pomáhají člověku řešit vzniklou nepříznivou sociální situaci. Vzhledem k tomu, že jsou příčiny této situace různé, existuje celá škála druhů sociálních služeb. (http://www.mpsv.cz) Zákon o sociálních sluţbách vymezuje tři základní oblasti sluţeb:  Sociální poradenství jako nedílnou součást všech sociálních služeb  Služby sociální péče jako služby, jejichž cílem je zabezpečovat základní životní potřeby lidí, kteří nemohou být zajištěny bez péče jiného člověka  Služby sociální prevence, které slouží k předcházení a zabraňování sociálnímu

vyloučení

lidí

ohrožených

sociálně

negativními

jevy.

(http://www.mpsv.cz)

18

Sociální sluţby jsou také členěny podle místa jejich poskytování:  Pobytové služby jsou poskytovány v zařízeních, kde člověk v určitém období svého života celodenně, respektive celoročně žije. Především se jedná o domovy pro seniory či pro lidi se zdravotním postižením, ale také o chráněné bydlení pro lidi se zdravotním postižením nebo azylové domy.  Za ambulantními službami osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do specializovaných zařízení. Součástí služby není ubytování. Jedná se především o poradny, denní stacionáře nebo kontaktní místa.  Terénní služby jsou poskytovány v prostředí, kde osoba žije, tj. především v domácnosti, v místě, kde se vzdělává, pracuje nebo tráví volný čas. Například jde o pečovatelskou službu, osobní asistenci či terénní programy pro ohroženou mládež. Tento systém umožní poskytovatelům přesnější vymezení rozsahu služeb, které poskytují, a zároveň dá uživatelům sociálních služeb možnost výběru takového poskytovatele, který pro uživatele nabízí nejvhodnější sociální službu. Vedle povinně poskytovaných sociálních služeb existují doplňkové služby, které si může uživatel zvolit a sjednat s poskytovatelem podle svého výběru. Každý ze žadatelů o službu si může pro sebe vybrat tu nejvhodnější, která mu pomůže podpořit vlastní aktivitu vedoucí k řešení nepříznivé situace. Důležitým principem je možnost kombinace druhů služeb a také kombinace služeb s pomocí a podporou ze strany rodiny či jiných lidí. (http://www.mpsv.cz) Mezi sluţby sociálního poradenství dle § 37 zákona 108/2006 Sb. patří: Základní a odborné sociální poradenství. Kdy základní sociální poradenství poskytuje osobám informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. A odborné sociální poradenství je poskytováno na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, též zahrnuje sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí tohoto odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.

19

Mezi sluţby sociální péče dle zákona 108/2006 Sb. patří: Osobní

asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské

a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Mezi sluţby sociální prevence dle zákona 108/2006 Sb. patří: Raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace.

4.2 Zákon o pomoci v hmotné nouzi Zákon o pomoci v hmotné nouzi vymezuje sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Zákon tyto situace nazývá hmotnou nouzí. Tento zákon napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Systém pomoci v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je vlastně jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Tento systém vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. (http://www.mpsv.cz)

20

Osoba v hmotné nouzi Jde o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. A současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situace vlastním přičiněním. Osoba, která není v hmotné nouzi Osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Dále osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale také i osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání. Dále též osoba, které nevznikl nárok na nemocenské pojištění nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně. Osoba, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění. Dále sem patří osoba, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce. V hmotné nouzi není ani osoba, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a v poslední řadě i osoba, které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně

nebo

v léčebné

pro

dlouhodobě

nemocné

déle

než

3

měsíce.

(http://www.mpsv.cz)

4.3 Zákon o státní sociální podpoře Státní sociální podpora je v rámci práva sociálního zabezpečení státem organizovaná solidarita mezi občany sloužící k překonání nepříznivých důsledků sociální události. Je tvořena systémem státních dávek určených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Všechny dávky státní sociální podpory mají obligatorní charakter, hlavním kritériem pro přiznání některých z nich je příjmová situace rodiny.

21

Systém státní sociální podpory zohledňuje tři základní přístupy:  životní úroveň má vycházet především z pracovních příjmů,  dávky nejsou náhradou příjmů, ale k vlastní práci nedemotivující pomocí řešení sociální situace,  musí zachovávat hledisko hospodárnosti, účelnosti a ve stanovených případech i adresnosti. (http://cs.wikipedia.org) Při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to pouze u některých dávek. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum. Dávky státní sociální podpory zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek státní sociální podpory souběžně. (http://portal.mpsv.cz)

4.4 Vyhláška o sociálním zabezpečení č. 182/1991 Sb. Od 1. ledna 2007 dochází ke změně v systému poskytování sociálních služeb. Od tohoto data je stanovena účinnost zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.), tím dochází ke změnám, které mají zásadní vliv jak na poskytovatele sociálních služeb tak na jejich uživatele. Zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. (http://www.hemojunior.cz) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, upravuje poskytování dávek sociální péče osobám se zdravotním postižením, jejich prostřednictvím je pomáháno uspokojovat některé specifické potřeby vyplývající

22

z nepříznivého

zdravotního

stavu

osob

(mobilita,

bydlení

apod.).

(http://www.mpsv.cz) Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Péčí o vlastní osobu se rozumí především takové denní úkony, které se týkají zajištění či přijímání stravy, osobní hygieny, pohybu a oblékání. Soběstačnosti se rozumí úkony, které umožňují účastnit se sociálního života, tj. například nakládat s penězi či předměty osobní potřeby, schopnost komunikovat, obstarat si osobní záležitosti, uvařit si, vyprat a uklidit. Příspěvek na péči náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Tento příspěvek nemůže být přiznán dítěti, které je mladší než jeden rok. (http://www.mpsv.cz)

23

5 CHARAKTERISTIKA

A

DRUHY

SOCIÁLNÍCH

DÁVEK 5.1 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je poskytován lidem, kteří jsou hlavně z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci a péči jiné osoby, a to především v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Péčí o vlastní osobu se v tomto případě rozumí především takové denní úkony, které souvisí se zajištěním či přijímáním stravy, osobní hygienou, oblékáním a pohybem. Soběstačností chápeme úkony, které umožňují účastnit se sociálního života, tj. např. schopnost komunikovat, nakládat s penězi či předměty osobní potřeby, obstarat si osobní záležitosti, uvařit si, vyprat a uklidit. Příspěvek na péči náleží osobám, o které je pečováno, nikoliv osobám, které tuto péči poskytují. Příspěvek není přiznáván dítěti, které je mladší než jeden rok. Poskytuje

se

pouze

osobám

závislým

na

pomoci

jiné

fyzické

osoby.

(http://socialnipece.praha.eu) Schopnost zvládnout péči o vlastní osobu a být soběstačný je u každého člověka různá, proto zákon rozeznává čtyři stupně závislosti na pomoci jiné osoby. (http://www.mpsv.cz)

5.1.1 Čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby Odstupňování závislosti je schopnost zvládnout péči o vlastní osobu a být soběstačný. Tato schopnost je u každého člověka různá, a proto zákon rozeznává čtyři stupně závislosti na pomoci jiné osoby: „Osoba se povaţuje dle § 8 zákona č. 108/2006 Sb. za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliţe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje kaţdodenní pomoc nebo dohled při více neţ

24

12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více neţ 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, b) stupni II (středně těţká závislost), jestliţe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje kaţdodenní pomoc nebo dohled při více neţ 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více neţ 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti c) stupni III (těţká závislost), jestliţe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje kaţdodenní pomoc nebo dohled při více neţ 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do18 let věku při více neţ 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti d) stupni IV (úplná závislost), jestliţe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje kaţdodenní pomoc nebo dohled při více neţ 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více neţ 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti“. (zákon 108/2006 Sb. § 8) „(1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyty úkony: a) příprava stravy b) podávání, porcování stravy, c) přijímání stravy, dodrţování pitného reţimu, d) mytí těla, e) koupání a sprchování, f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení, g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, h) vstávání z lůţka, uléhání, změna poloh, i) sezení, schopnost vydrţet v poloze v sedě, j) stání, schopnost vydrţet stát, k) přemisťování předmětů denní potřeby, l) chůze po rovině, m) chůze po schodech nahoru a dolů, n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení,

25

o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, p) orientace v přirozeném prostředí, q) provedení si jednoduchého ošetření, r) dodrţování léčebného reţimu. (2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) komunikace slovní, písemná, neverbální, b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, d) obstarávání osobních záleţitostí, e) uspořádání času, plánování ţivota, f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, g) obstarávání si potravin a běţných předmětů (nakupování), h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla, i) mytí nádobí, j) běţný úklid v domácnosti, k) péče o prádlo, l) přepírání drobného prádla, m) péče o lůţko, n) obsluha běţných domácích spotřebičů, o) manipulace s kohouty a vypínači, p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, q) udrţování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udrţováním domácnosti“. (Zákon č. 108/2006 Sb. §9) Výše příspěvku na péči závisí na stupni bezmocnosti žadatele respektive stupni jeho závislosti na pomoci druhých a také věku žadatele (do 18 let a nad 18 let). „(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc: a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

26

b) 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těţká závislost), c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těţká závislost), d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). (2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těţká závislost), c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těţká závislost), d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)“. (Zákon č. 108/2006 Sb. §11) Aby na příspěvek na péči dosáhly děti do 18ti let především chronicky nemocné (např. diabetes, fenylketonurie, celiakie, nádorová onemocnění apod.), došlo ke zmírnění podmínek pro přiznání nároku na příspěvek. O příspěvek je možné požádat na úřadu, kde má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt a musí dodržet zákonem stanovené povinnosti. V první řadě musí být správně podána žádost o příspěvek na péči a uvedeny všechny povinné informace, tj. kromě osobních údajů také údaje o tom, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen a údaje o tom, kým bude potřebná péče zajišťována (http://socialnipece.praha.eu). Podání žádosti je pouze prvním krokem. Následuje posouzení stupně závislosti na pomoci jiné osoby, který zahajuje sociální pracovník. Ten provede s žadatelem sociální šetření v prostředí, kde žadatel žije. Po tomto šetření se žádostí o příspěvek dále zabývá posudkový lékař úřadu práce. Hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na možnostech a schopnostech žadatele pečovat o sebe a být soběstačným. Vychází přitom z výsledku sociálního šetření. Odmítne-li se žadatel podrobit některému z výše uvedených procesů, např. neumožní provedení sociálního či zdravotního posouzení, pak ztrácí nárok na získání příspěvku na péči. (http://socialnipece.praha.eu) Úředník tedy rozhoduje o tom, zda je žadateli příspěvek přiznán či nikoliv. Rozhodnutí o uznání příspěvku na péči je žadateli doručeno písemně. Je-li kladné, musí příjemce příspěvku oznámit obecnímu úřadu do 8 dnů písemně, jakým způsobem a kým mu bude péče zajištěna, neučinil-li tak již při podání žádosti. Pokud

27

tak neučiní ani po opakované výzvě, je výplata příspěvku zastavena. Je nezbytné, aby uvedený způsob péče byl doložen podpisem pečující osoby nebo potvrzením poskytovatele sociálních služeb. Tyto údaje se uvádějí na speciálně připravených formulářích. Výplata příspěvku na péči je zastavena také v případech, kdy je komplexní péče zajištěna v lůžkových zdravotnických zařízeních (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebna apod.), ve školských zařízeních pro výkon soudem nařízené ústavní výchovy vyjma dětských domovů, ve výkonu trestu odnětí svobody a vazby. Toto platí v případech, kdy doba pobytu činí alespoň jeden kalendářní měsíc. (http://socialnipece.praha.eu) Příjemce příspěvku na péči je povinen informovat místně příslušný obecní úřad o přijetí a ukončení pobytu ve výše vyjmenovaných zařízeních. Pokud tak není schopen z různých důvodů učinit, pak má tuto povinnost osoba zabezpečující pomoc anebo pobytové zařízení sociálních služeb (v případě, že v tomto zařízení osoba žije). (http://socialnipece.praha.eu)

5.2 Dávky pomoci v hmotné nouzi Proces pomoci v hmotné nouzi je upraven v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc.

5.2.1 Příspěvek na ţivobytí Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi. Řeší nedostatečný příjem osoby. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. „Podmínky nároku na příspěvek na ţivobytí (1) Nárok na příspěvek na ţivobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a), jestliţe její příjem a příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky ţivobytí posuzovaných osob. 28

(2) Nárok na výplatu příspěvku na ţivobytí nevznikne v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2) za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší neţ trojnásobek ţivotního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. (3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na ţivobytí více společně posuzovaných osob, náleţí příspěvek na ţivobytí jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, který o příspěvku na ţivobytí rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na ţivobytí přizná“. (Zákon 111/2006 Sb. § 21) Částka živobytí je stanovena individuálně pro každou osobu na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. U osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců, činí částka živobytí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Toto neplatí u osoby, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti, osoby, která je invalidní v prvním nebo druhém stupni, a osoby, která vykonává dobrovolnickou nebo veřejnou

službu

v

rozsahu

alespoň

20

hodin

v

kalendářním

měsíci.

(http://www.mpsv.cz)

5.2.2 Doplatek na bydlení Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. „Podmínky nároku na doplatek na bydlení

29

(1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který uţívá byt, jestliţe by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl a) jeho příjem (§9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na ţivobytí niţší neţ částka ţivobytí osoby (§24), nebo b) příjem společně posuzovaných osob (§9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na ţivobytí niţší neţ částka ţivobytí společně posuzovaných osob (§24). (2) Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona povaţuje téţ nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu). (3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na ţivobytí a nárok na příspěvek na bydlení podle zvláštního právního předpisu 12). Doplatek na bydlení lze přiznat, s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům, také osobě, které příspěvek na ţivobytí nebyl přiznán z důvodu, ţe příjem osoby nebo společně posuzovaných osob přesáhl částku ţivobytí osoby nebo společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky ţivobytí osoby nebo společně posuzovaných osob. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez váţného důvodu odmítne moţnost levnějšího přiměřeného bydlení, o které je povinna poţádat obec, v níţ má trvalý pobyt. Ustanovení věty třetí se nepouţije u osob starších 70 let a u osob obývajících byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehoţ úpravu byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu33a), pokud je osobou nebo společně posuzovanou osobou, jíţ byl tento příspěvek poskytnut, obýván. Obec, v níţ má osoba trvalý pobyt, je pro tento účel povinna příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho vyzvání sdělit, zda ji osoba o přidělení méně nákladného přiměřeného bydlení poţádala, zda osobě nabídka takového bydlení ze strany obce učiněna byla a zda tato nabídka byla osobou akceptována”. (Zákon 111/2006 Sb. § 33) Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. Ve zvláštních situacích může orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Také nezletilé dítě má nárok na doplatek na bydlení, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo

30

mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. Doplatek na bydlení může být přiznán pouze osobě, která je vlastníkem bytu nebo nájemcem, v obci, v níž má hlášen pobyt dle zvláštních právních předpisů. Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. (http://www.mpsv.cz)

5.2.3 Mimořádná okamţitá pomoc Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací: 1. Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). 2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 46 890 Kč. 3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. 4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše desetinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 31 260 Kč. 31

5. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 12 504 Kč. (http://www.mpsv.cz)

5.3 Dávky státní sociální podpory Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, a občané Evropské unie, krytí Nařízením Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tomuto rozdělení odpovídají obecně i dva základní druhy dávek, které se k takovému účelu užívají. (http://www.vyplata.cz) Sociální dávky lze rozlišit na: a)

peněžité (náhrada nebo doplněk mzdy nebo platu) a věcné (zejména v oblasti zdravotního pojištění)

b)

jednorázové (např. porodné, pohřebné) a opakující se (např. důchody)

c)

obligatorní (tzv. nárokové) a fakultativní (tzv. nenárokové)

d)

originální a derivativní (např. v důchodovém pojištění, kdy je existence nároku odvozena od jiného nároku). (http://socialnidavky.unas.cz)

32

5.3.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (testované) Jde o příspěvky stanovené na základě testování skutečné celkové příjmové situace rodiny. Jde o podporu rodiny do okamžiku, kdy dosáhne svými příjmy společensky dohodnuté úrovně. 1. Přídavek na dítě Jedná se o dlouhodobou dávku. Je poskytována rodinám s dětmi s cílem pomoci jim krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Přídavek je vyplácen ve třech výších dle věku nezaopatřeného dítěte. (http://www.mpsv.cz) Věk nezaopatřeného dítěte

Přídavek na dítě v Kč měsíčně

do 6 let

500

6 – 15 let

610

15 – 26 let

700

2. Sociální příplatek Zrušen zákonem č. 347/2010 Sb., s tím, že do konce roku 2012 platí přechodné ustanovení. Cílem této dávky bylo a zatím je pomáhat, nízkopříjmovým rodinám se zdravotně postiženým členem, krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Nárok na sociální příplatek mají rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné. (http://www.mpsv.cz) Sociální příplatek těmto rodinám náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012 s tím, že se pro posouzení nároku a při stanovení výše sociálního příplatku ode dne 1. ledna 2011 použijí pouze koeficienty podle § 22 odst. 1 písm. a) až c) a podle odst. 2 písm.

33

a) až c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 31. prosince 2010. (http://www.vyplata.cz)

3. Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny

je

nižší

než

příslušné

normativní

náklady

stanovené

zákonem.

(http://www.mpsv.cz) 4. Porodné Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další

živě

narozené

dítě

nebo

děti,

výše

porodného

činí

19 500 Kč.

(http://www.mpsv.cz)

5.3.2 Ostatní dávky Tuto skupinu tvoří dávky, u nichž se výše příjmu v rodině nezjišťuje, tj. tyto dávky jsou poskytovány každé osobě bez ohledu na výši jejího příjmu, pokud splňuje ostatní podmínky stanové zákonem. V systému státní sociální podpory představují tento druh dávky rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. 1. Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodičovský

34

příspěvek je stanoven ve čtyřech výměrách daných v pevných měsíčních částkách zvýšené (11 400 Kč), základní (7 600 Kč), snížené (3 800 Kč) a nižší (3 000 Kč). Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to:  rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den;  klasické čerpání - po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM;  pomalejší čerpání - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný odbor státní sociální podpory na předepsaném formuláři. O rychlejší čerpání musí rodič požádat nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. O klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 9 měsíců věku. Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 9. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku. (http://www.mpsv.cz) U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením

35

zdravotního stavu dítěte). Pokud tomuto dítěti náleží příspěvek na péči (podle zákona o sociálních službách), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši. Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto dítě nepobírá příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek

v nižší

výměře

(3 000 Kč)

od

7

do

15 let

věku

dítěte.

(http://www.mpsv.cz) Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postiženého rodiče může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně nebo plní povinnou školní docházku. (http://www.mpsv.cz) Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. (http://www.mpsv.cz) 2. Dávky pěstounské péče Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na rodičovský příspěvek, přídavek na dítě apod. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

36

Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek životního minima dítěte, v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje. Odměna pěstouna Tato dávka je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV., činí odměna pěstouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje. Příspěvek pří převzetí dítěte Účelem jednorázové dávky je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Dávka náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč. (http://www.mpsv.cz) 3. Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. (http://www.mpsv.cz)

37

5.4 Dávky dle vyhlášky 182/1991 Sb. Dle Břeské a Vránové (2007) je ze systému sociální péče zdravotně postiženým občanům poskytována podpora, jejímž cílem je přispět k odstranění bariér, které s sebou zdravotní postižení přináší.

5.4.1 Mimořádné výhody pro těţce zdravotně postiţené osoby Pro dávky sociální péče jsou okruhy oprávněných osob stanoveny různými způsoby a některé z nich jsou navázány na přiznání tzv. mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany. Jedná se o přiznání určitého statusu občanovi s těžkým zdravotním postižením. Tyto dávky poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dávky jsou poskytovány občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením (uvedeným v příloze č. 2 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.), které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost. Tyto dávky se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I. (průkaz TP), II. (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P). Zdravotní stav občana posuzuje lékař úřadu práce. O posouzení zdravotního stavu žádá úřad nikoli občan. Příloha č. 2 - Vyhláška 182/1991 Sb. Zdravotní postiţení odůvodňující přiznání mimořádných výhod „1. Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají v těchto případech postižení: a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny (například na podkladě anatomické ztráty, ochrnutí, mízního edému), b) anatomická ztráta několika prstů na obou nohou nebo ztráta nohy v kloubu Lisfrankově nebo Chopartově a výše, aţ po bérec včetně, c) podstatné omezení funkce jedné dolní končetiny (například na podkladě funkčně významné parézy, arthrózy kolenního a kyčelního kloubu nebo

38

ztuhnutí kolenního nebo kyčelního kloubu, stav po endoprotéze, pakloub bércové nebo stehenní kosti), d) omezení funkce dvou končetin (například na podkladě lehké hemiparézy nebo paraparézy, arthrotického postiţení nosných kloubů obou dolních končetin, těţší formy osteoporózy, polyneuropathií, nestability kloubů nebo zánětlivého postiţení kloubů), e) zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm, f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře s přetrvávajícími projevy nervového a svalového dráţdění, insuficiencí svalového korzetu a omezením pohyblivosti dvou úseků páteře, g) postiţení cév jedné dolní končetiny s těţkou poruchou krevního oběhu (například s trofickými změnami, mízním edémem, klaudikacemi, s těţkým varikosním komplexem), h) záchvatová

onemocnění

různé

etiologie

spojená

s opakovanými

poruchami vědomí, závrativé stavy. 2. Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají v těchto případech postižení: a) anatomická ztráta jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo ve stehně, b) anatomická ztráta dvou dolních končetin v úrovni Lisfrankova nebo Chopartova kloubu a výše, c) funkční ztráta jedné dolní končetiny (například na podkladě těţkého ochrnutí nebo plegie této končetiny, těţké poruchy funkce dvou nosných kloubů se ztrátou oporné funkce končetiny, stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou funkcí operované končetiny), d) současné funkčně významné anatomické ztráty části jedné dolní a jedné horní končetiny nebo obou horních končetin v úrovni bérce a předloktí, e) podstatné omezení funkce dvou končetin se závaţnými poruchami pohybových schopností

při

neurologických,

zánětlivých,

degenerativních

nebo

systémových onemocněních pohybového aparátu (například na podkladě středně těţké hemiparézy nebo paraparézy, podstatného omezení hybnosti

39

kyčelních a kolenních kloubů zpravidla o polovinu rozsahu kloubních exkurzí), f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře se středně těţkými parézami, výraznými svalovými atrofiemi nebo se závaţnými deformitami páteře s omezením exkurzí hrudníku, ztuhnutím tří úseků páteře, g) těţké obliterace cév obou dolních končetin s výrazným trofickým postiţením a výrazným funkčním postiţením hybnosti, h) chronické vady a nemoci interního charakteru značně ztěţující pohybovou schopnost (například vady a nemoci srdce s recidivující oběhovou nedostatečností trvající i při zavedené léčbě, dechová nedostatečnost těţkého stupně, selhání ledvin ve stadiu dialýzy, provázené závaţnými tělesnými komplikacemi, onkologická onemocnění s nepříznivými průvodními projevy na pohybové a orientační schopnosti), i) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota, kterou se rozumí celková ztráta slyšení podle Fowlera 85 % a více, více neţ 70 dB, j) kombinované postiţení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těţké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera 40 aţ 65 %, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší neţ 6/60 a minimum rovné nebo lepší neţ 3/60, nebo oboustranné koncentrické omezení zorného pole v rozsahu 30 aţ 10 stupňů, i kdyţ centrální ostrost není postiţena, k) oboustranná těţká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší neţ 3/60, minimum rovné nebo lepší neţ 1/60. 3. Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) se přiznávají v těchto případech postižení: a) anatomická ztráta dolní končetiny vysoko ve stehně s anatomicky nepříznivým pahýlem nebo v kyčli, b) anatomická ztráta obou končetin v bércích a výše nebo ztráta podstatných částí horní a dolní končetiny v úrovni paţní a stehenní kosti nebo obou horních končetin v úrovni paţe,

40

c) funkční ztráta jedné dolní a jedné horní končetiny (například hemiplegie nebo těţká hemiparéza) nebo obou dolních končetin (například paraplegie nebo těţká paraparéza, těţká destrukce kolenních a kyčelních kloubů), d) těţká porucha pohyblivosti na základě závaţného postiţení několika funkčních celků pohybového ústrojí s odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, páteř, pánev, končetina, e) disproporční poruchy růstu provázené závaţnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, f) dlouhodobé multiorgánové selhávání dvou a více orgánů, pokud podstatně omezuje pohybové nebo orientační schopnosti, g) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí 1/60, 1/50 aţ světlocit nebo omezení zorného pole do 5 st. kolem centrální fixace, i kdyţ centrální ostrost není postiţena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu aţ po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, h) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota u dětí do ukončení povinné školní docházky, i) střední, těţká a hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ horší neţ 50, psychické postiţení s dlouhodobými těţkými poruchami orientace a komunikace, j) j. kombinované těţké postiţení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těţké nedoslýchavosti aţ hluchoty, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera horší neţ 65 %, a oboustranné těţké ztráty zraku. 4. Mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně lze přiznat také v případech nemocí a vad neuvedených v bodech 1 aţ 3, pokud podstatně omezují pohybovou nebo orientační schopnost, a to podle rozsahu a tíţe funkčních důsledků srovnatelných s indikacemi uvedenými v bodech 1 aţ 3“. (Vyhláška 182/1991 Sb.) „Průkaz

mimořádných

výhod

obsahuje

údaj

o

přiznaném

stupni

mimořádných výhod, jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, fotografii občana,

41

jeho podpis, datum vydání, označení orgánu, který průkaz vydal, a dobu platnosti průkazu. Podpis občana se nevyţaduje, pokud je jeho opatření spojeno s těţko překonatelnou překáţkou. Doba platnosti průkazu mimořádných výhod od data jeho vydání můţe činit u občana ve věku: a) do 20 let nejvýše 5 let, b) 20 aţ 50 let nejvýše 10 let, c) nad 50 let bez omezení. Platnost průkazu mimořádných výhod končí uplynutím doby v něm vyznačené, ohlášením jeho ztráty nebo krádeţe, odnětím mimořádných výhod, smrtí občana nebo prohlášením za mrtvého anebo rozhodnutím příslušného orgánu. Příslušný orgán rozhodne o neplatnosti průkazu mimořádných výhod v případě, ţe průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje nebo došlo k podstatné změně podoby občana nebo je průkaz poškozen tak, ţe zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost“. (Zákon č. 100/1988 § 86) Některé výhody, které vyplývají z přiznání průkazů TP, ZTP a ZTP/P jsou uvedeny v příloze č. 3 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.. Příloha č. 3 - Vyhláška 182/1991 Sb Mimořádné výhody pro těţce zdravotně postiţené občany „1. Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP): a) nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichţ je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, b) nárok na přednost při osobním projednávání jejich záleţitostí, vyţaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záleţitostí se nepovaţuje nákup v obchodech ani obstarávání placených sluţeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

42

2. Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP): a) výhody uvedené v bodu 1, b) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), c) sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. 3. Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P): a) výhody uvedené v bodech 1 a 2, b) nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě c) u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce. 4. Dále můţe být drţitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy drţitelům průkazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci“. (Vyhláška č. 182/1991 Sb.) Další úlevy a slevy spojené s přiznáním mimořádných výhod jsou upraveny v právních předpisech jiných resortů např.: A) Nárok na osvobození od místních poplatků – zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů § 2 Poplatek ze psů – držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod je osvobozena od poplatků ze psů. § 3 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt – osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod a jejich průvodci nepodléhají poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. 43

§ 4 Poplatek za užívání veřejného prostranství – osoby zdravotně postižené nepodléhají poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa § 10 Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem – osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci neplatí poplatek za povolení ke vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst.

B) Speciální označení vozidla - § 67 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Označení vozidla přepravující osobu těžce postiženou nebo těžce pohybově postiženou (označení O 1) nebo označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou (označení O 2) smějí užívat osoby, které toto označení obdrží od příslušného úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí. V jednotlivých případech, a pokud je to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidiči s označením O 1 dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky „Zákaz stání“; nesmí být přitom ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla s označením O 1 vjíždět do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“, ale také tam kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY“. Vozidlům bez označení O 1 je vjezd zakázán na vyhrazené parkoviště pro vozidlo označené O 1. Osoba, které bylo vydáno označení O1, může požádat o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle zvláštního právního předpisu.

C) Nárok na osvobození od správních poplatků – zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích – příloha, poloţka 5, 12, 17, 26, 27, 36 Od následujících správních poplatků jsou osvobozeni občané těžce zdravotně postižené a občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. a III. stupně: 44

 Poplatek za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu,  Poplatek za vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost  Poplatek za vydání povolení učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před jiným než příslušným matričním úřadem,  Poplatek za vydání stavebního povolení ke změně stavby, stavby studny, čistírny odpadních vod, přípojky na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci, jde-li o vydání stavebního povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, které byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně, má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu  Poplatek za zápis do registru vozidel, jde-li o motorové vozidlo s nejméně čtyřmi koly  Poplatek za vydání řidičského průkazu,  Poplatek za schválení technické způsobilosti vozidla po přestavbě anebo schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného samostatného technického celku anebo za schválení užití vozidla k výcviku v autoškole  Poplatek za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace, pokud jde o vydání povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně

D) Nárok na osvobození od daně z nemovitostí - § 9 odst. 1 písm. n) a o) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů  Od daně ze staveb jsou osvobozeny obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k trvalému pobytu

45

 Od daně se staveb jsou osvobozeny i stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P E) Nárok na osvobození od poplatku za uţívání dálnice a rychlostní silnice § 20a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kterým byly podle zvláštního právního předpisu přiznány výhody II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba ji blízká; za stejných podmínek platí osvobození i pro motorová vozidla užívaná k přepravě nezaopatřených dětí, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu.

5.4.2 Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek (Zákon 182/1991 Sb. § 33) Jednorázová, nenároková dávka sociální péče poskytovaná obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek jsou poskytovány občanům těžce zdravotně postiženým. Může jim být poskytnut peněžitý příspěvek na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení. Pokud potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna, tak se příspěvek neposkytuje. (http://www.mpsv.cz) „Tělesně postiţeným občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umoţňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu,

46

popřípadě na pomůcky na přípravu a realizace pracovního uplatnění“. (Vyhláška č. 182/1991 Sb., § 33odst. 2) „Zrakově postiţeným občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které jim umoţňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizace pracovního uplatnění“. (Vyhláška č. 182/1991 Sb., § 34) „Sluchově postiţeným občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které kompenzují ztrátu sluchu a přispívají k sociální adaptaci a jsou nezbytné ke styku s okolím“. (Vyhláška č. 182/1991 Sb., § 35) Příspěvek lze poskytnout na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.

Příloha č. 4 - Vyhláška č. 182/1991 Sb. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro těţce zdravotně postiţené občany „I. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro tělesně postižené občany Název pomůcky

Nejvyšší výše příspěvku z ceny

1. Polohovací zařízení do postele

100%

2. Obracecí postel

50%

3. Vodní zvedák do vany

50%

4. vypuštěno 5. Přenosný WC

100%

6. Psací stroj se speciální klávesnicí

50%

7. Motorový vozík pro invalidy

50%

8. Ţidle na elektrický pohon

50%

9. Přenosná rampa (pro vozíčkáře)

100%

10. Zvedací zařízení vozíku na střechu automobilu

100%

47

11. Zařízení pro přesun vozíčkáře do automobilu

100%

12. Individuální úpravy automobilu

100%

13. vypuštěno 14. Dvoukolo

50%

15. Šikmá schodišťová plošina

100%

16. Signalizační pomůcka SYM-BLIK

80%

17. Koupací lůţko

50%

18. Nájezdové lyţiny pro vozíčkáře

100%

II. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro sluchově postižené občany Název pomůcky

Nejvyšší výše příspěvku z ceny

1. Víceúčelová pomůcka pro sluchově postiţené děti100%, nejvýše 3000 Kč 2. Signalizace bytového a domovního zvonku včetně instalace

100%

3. Signalizace telefonního zvonku

100%

4. Světelný nebo vibrační budík 50% 5. Telefonní přístroj se zesílením zvuku pro nedoslýchavé včetně světelné indikace zvonění

75%, nejvýše 7000 Kč

6. Psací telefon pro neslyšící včetně světelné indikace zvonění*)

75%

7. Přídavná karta k osobnímu počítači a programové vybavení emulující psací telefon pro neslyšící*) 8. Fax**)

75% 75%

9. Faxmodemová karta k počítači a programové vybavení emulující fax**) 75% 10. Videorekordér

50%, nejvýše 7 000 Kč

11. Televizor s teletextem

50%, nejvýše 7 000 Kč

12. Doplnění stávajícího televizoru o dekodér teletextu včetně montáţe 50% 13. Přenosná naslouchací souprava s rádiovým nebo infračerveným přenosem 75% 14. Přístroj k nácviku slyšení

50%

15. Bezdrátové zařízení umoţňující poslech televizního přijímače nebo jiného zdroje zvuku

50%

16. Individuální přenosný naslouchací přístroj (nejde o elektronické sluchadlo 50% 48

*)

17. Individuální indukční smyčka

50%

18. Indikátor hlásek pro nácvik v rodině

75%

Příspěvek lze poskytnout pouze na jednu z pomůcek uvedených v bodech 6 a 7.

**)

Příspěvek lze poskytnout pouze na jednu z pomůcek uvedených v bodech 8 a 9.

III. Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro zrakově postižené občany Název pomůcky

Nejvyšší částka příspěvku z ceny

1. Kancelářský psací stroj

50%

2. Slepecký psací stroj

100%

3. Magnetofon, diktafon

100%, nejvýše 4500 Kč

4. Čtecí přístroj pro nevidomé s hmatovým výstupem

100%

5. Digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem

100%

6. Kamerová zvětšovací televizní lupa

100%

7. Digitální zvětšovací televizní lupa

100%

8. Adaptér hlasového syntetizátoru pro nevidomé

100%

9. Programové vybavení pro digitální zpracování obrazu

100%

10. Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé

100%

11. Jehličková jednobarevná tiskárna

50%

12. Zařízení pro přenos digitálních dat

100%

13. Elektronický zápisník pro nevidomé s hlasovým nebo hmatovým výstupem 100% 14. Elektronická komunikační pomůcka pro hluchoslepé

100%

15. Kapesní kalkulátor s hlasovým výstupem

100%

16. Slepecké hodinky a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem 50% 17. Měřicí přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem 50% 18. Indikátor barev pro nevidomé

100%

19. Elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé

100%

20. Dvoukolo

50%“

(Vyhláška č. 182/1991 Sb.)

49

Potřebuje-li tělesně, sluchově nebo zrakově postižený občan k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není v příloze uvedena, může mu být poskytnut příspěvek na opatření takové pomůcky, která je s pomůckou uvedenou v příloze č. 4 srovnatelná. Toto srovnání provádí úřad, který o dávce rozhoduje. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky v základním provedení, rozumí se tím takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti. Občanům plně nebo prakticky nevidomým lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa, a to až do výše obvyklých nákladů. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek lze poskytnout pouze tehdy, pokud se písemně žadatel předem zaváže, že příspěvek (jeho poměrnou část) vrátí v případě, když a) přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku, zvláštní pomůcka, na jejíž opatření byl příspěvek poskytnut, jeho vlastnictvím b) do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky nebo použije jen část příspěvku. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, pokud občan, kterému byl vyplacen, zemře. (http://www.mpsv.cz)

5.4.3 Příspěvek na úpravu bytu (Zákon 182/1991 Sb. § 34) Jednorázová, nároková dávka sociální péče poskytovaná obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Příspěvek na úpravu bytu je poskytován:  občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí omezujícími ve značném rozsahu jejich pohyblivost (příloha č. 5 písm. a) až g) ve vyhlášce č.182/1991 Sb.)  úplně nebo prakticky nevidomým občanům

50

 rodičům nezaopatřeného dítěte nebo osobám, kterým bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu (dítě je starší 3 let a má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo je úplně nebo prakticky nevidomé)  neslyšícím občanům nebo rodičům nebo osobám, kterým bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o neslyšící nezaopatřené dítě (pouze pro úpravu – instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace) na byt, který užívají k trvalému bydlení. (http://www.mpsv.cz) Příloha č. 5 – Vyhláška 182/1991 Sb. Těţké vady nosného nebo pohybového ústrojí „Pro účely přiznání peněţitých příspěvků na úpravu bytu, úhradu za uţívání bezbariérového bytu a garáţe a na zakoupení, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla se za těţkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí povaţují: a. amputační ztráta dolní končetiny ve stehně, b. amputační ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, c. funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těţkého ochrnutí, d. ankyloza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těţké kontraktury v okolí, e. současné ztuhnutí všech úseků páteře s těţkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, f. těţké funkční poruchy pohyblivosti na základě postiţení několika funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, g. disproporční poruchy růstu provázané deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiţeného po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, h. anatomická nebo funkční ztráta končetiny“. (Vyhláška č. 182/1991 Sb.) Na úpravu bytu se příspěvek poskytne pouze, pokud se žadatel předem písemně zaváže, že:

51

 příspěvek (či zálohu) vyúčtuje do tří let od zahájení řízení  příspěvek (nebo jeho poměrnou část) vrátí v případě, že byt vymění, prodá nebo dojde-li k jiné změně užívacího nebo vlastnického práva k bytu před uplynutím deseti let od jeho poskytnutí  v případě, že plánované úpravy se neuskuteční v rozsahu podle schválené dokumentace a vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečně vynaložených nákladů, vrátí poměrnou část příspěvku. Vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části se nepožaduje tehdy, pokud jeho výše nepřesáhla 5000 Kč nebo jestliže zemře občan nebo dítě, jehož rodiči byl poskytnut. Od vymáhání příspěvku může obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech upustit. Za úpravy bytu se považuje zejména např.: a) úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu včetně schodů, na balkón a k oknům, b) úprava povrchu podlahy, ovládací prvky domovní a bytové elektroinstalace, ale také třeba kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku, c) úprava či rozšíření dveří, d) odstranění prahů, e) přizpůsobení záchodu a koupelny včetně vybavení vhodným sanitárním zařízením a lehce ovladatelnými bateriemi, f)

instalace potřebné světelné nebo zvukové signalizace,

g) zavedení vhodného vytápění, h) zbudování telefonního vedení, i)

instalace výtahu s tím spojené stavební úpravy. Rozsah úprav se posoudí se zřetelem na závažnost a druh zdravotního

postižení občana. Na úpravu bytu se výše příspěvku určuje se zřetelem na příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny, a to až do výše 70 % prokázaných nákladů účtovaných

52

fyzickými nebo právnickými osobami za materiál a práce spojené s nezbytnými výdaji, včetně projektových prací, nejvýše však a) 50 000 Kč nebo b) 100 000 Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu (je poskytován z toho důvodu, že nelze použít šikmou schodišťovou plošinu). Příspěvek na úpravu bytu je možno poskytnout i formou zálohy, maximálně ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku.

5.4.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla (Zákon 182/1991 Sb. § 35) Jednorázová, obligatorní dávka sociální péče poskytovaná obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Příspěvky jsou poskytovány:  občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (příloze č. 5 písmenech a) až g) vyhláška č. 182/1991 Sb.), který bude motorové vozidlo používat pro svou dopravu a který není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení a je odkázán na individuální dopravu.  rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let a s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (příloha č. 5 písm. a) až g) vyhlášky č.182/1991 Sb.) nebo je úplně nebo prakticky nevidomé nebo mentálně postižené a jeho mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně. Podmínkou je, že rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu takového dítěte. Pokud je, ale dítě umístěno k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, tak podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že rodič dítě pravidelně navštěvuje. Příspěvek může být poskytnut pouze jednomu z rodičů. Za rodiče se považuje též osoba, které

53

bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Příspěvek se poskytuje na období pěti let. Podmínka neplatí, pokud žadatel vrátil příspěvek nebo jeho poměrnou část nebo bylo od vymáhání příspěvku upuštěno. Jednou v období deseti let po sobě jdoucích lze výjimečně příspěvek na zakoupení motorového vozidla poskytnout před uplynutím pěti let ode dne vyplacení předchozího příspěvku, dojde-li k poškození, zničení nebo odcizení vozidla, na které byl příspěvek poskytnut, a je-li prokázáno, že žadatel toto poškození, zničení nebo odcizení vozidla nezavinil. V žádosti o příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla musí být dále prokázáno, že je taková oprava nevyhnutelná. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla v případě odcizení je, že odcizené motorové vozidlo bylo pojištěno pro případ odcizení. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne pouze tehdy, zaváže-li se žadatel písemně předem, že vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátí v případě, že: a) motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu příspěvek použije, přestane být jeho vlastnictvím před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku b) přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku motorové vozidlo používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu dítěte c) do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla (výjimka jednostopé motorové vozidlo); za původní motorové vozidlo se nepovažuje motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo celkovou opravu je podána žádost o příspěvek d) příspěvek na zakoupení nebo opravu motorového vozidla se do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá, pokud občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení, nebo, jde-li o příspěvek vyplacený rodiči, když dítě přestalo splňovat podmínku nezaopatřenosti, ale motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebo když dítě zemřelo.

54

Na zakoupení motorového vozidla činí výše příspěvku nejvýše 100 000 Kč a na celkovou opravu motorového vozidla činí nejvýše 60 000 Kč. Výše příspěvků se stanoví zejména s ohledem na majetkové poměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osoby jemu blízké, které s ním žijí v domácnosti. Součet příspěvků na zakoupení motorového vozidla, na celkovou opravu motorového vozidla a na zvláštní úpravu motorového vozidla nesmí v období deseti let po sobě jdoucích přesáhnout částku 200 000 Kč. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které žadatel vrátil v uvedeném období.

5.4.5 Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla (Zákon 182/1991 Sb. § 35) Jednorázová, obligatorní dávka sociální péče poskytovaná obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Tento příspěvek je poskytován občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že žadatel sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje. Příspěvek se poskytne v plné výši ceny úpravy. Výjimkou je situace, kdy by součet vyplacených příspěvků na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla v posledních deseti letech přesáhl částku 200 000 Kč. Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla se poskytne jen tehdy, pokud se žadatel písemně předem zaváže, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že: a) přestane být motorové vozidlo, na jehož zvláštní úpravu příspěvek použije, před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím b) motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu c) do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla (výjimka jednostopé motorové vozidlo)

55

d) příspěvek na úpravu motorového vozidla nepoužije do šesti měsíců ode dne vyplacení Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, pokud občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení.

5.4.6 Příspěvek na provoz motorového vozidla (Zákon 182/1991 Sb. § 36) Jednorázová, nároková dávka sociální péče poskytovaná obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Příspěvek je vyplácen občanům, kteří jsou vlastníky nebo provozovateli motorového vozidla,  jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, a kteří budou používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu,  kteří toto motorové vozidlo budou používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné blízké osoby, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, nebo  občanu, který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou (v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení). I zde se za rodiče považuje pro účely tohoto příspěvku občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud se předem písemně zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro jeho přiznání. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací pokud, zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen.

56

Příspěvek lze z důvodu dopravy zdravotně postižené osoby poskytnout pouze jednomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla. Kdo jím bude, toho určí osoba, jež má být dopravována. Dávka se poskytuje na období kalendářního roku. Výše příspěvku:  pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, a pro rodiče dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. c) činí 4 200 Kč u jednostopého vozidla a 9 900 Kč u ostatních vozidel  pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, činí 2 300 Kč u jednostopého vozidla a 6 000 Kč u ostatních vozidel.  Splňuje-li občan podmínky pro poskytování více příspěvků, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku o 420 Kč u jednostopého vozidla a o 2 124 Kč u ostatních vozidel. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla až během kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedených částek. Na rok 2011 a 2012 činí výše příspěvku na provoz motorového vozidla pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, 3 360 Kč u jednostopého vozidla a 7 920 Kč u ostatních vozidel a pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, 1 150 Kč u jednostopého vozidla a 3 000 Kč u ostatních vozidel. Uvedeným občanům se příspěvek na provoz motorového vozidla vyplaceného na rok 2011 a 2012 zvýší, jestliže v kalendářním roce ujedou ze závažných důvodů více než 7 000 km.

57

5.4.7 Příspěvek na individuální dopravu (Zákon 182/1991 Sb. § 37) Jednorázová, nároková dávka sociální péče poskytovaná obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Je poskytována:  občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (příloha č. 5 písm. a) až g) vyhlášky č. 182/1991 Sb.)  úplně nebo prakticky nevidomému občanu nebo  rodiči nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou (v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení). Za rodiče se považuje pro účely tohoto příspěvku též občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Za podmínky, že:  se pravidelně individuálně dopravuje  není provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla  není občanem, který je dopravován motorovým vozidlem, na jehož provoz je příspěvek přiznán  se předem písemně zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku na individuální dopravu. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací, pokud zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Tato dávka se poskytuje na období kalendářního roku a činí 6 500 Kč. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku až během kalendářního roku, výše příspěvku činí poměrnou část z výše uvedené částky.

58

5.4.8 Příspěvek na úhradu za uţívání bezbariérového bytu (Zákon 182/1991 Sb. § 45) Opakující se, obligatorní dávka sociální péče poskytovaná pověřeným obecním úřadem. Vyplácena:  občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí (příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.)  úplně nebo prakticky nevidomým občanům Pokud tito občané užívají bezbariérový byt. Výše dávky činí 400 Kč měsíčně.

5.4.9 Příspěvek na úhradu za uţívání garáţe (Zákon 182/1991 Sb. § 45) Opakující se, nenároková dávka sociální péče poskytovaná pověřeným obecním úřadem. Poskytována:  občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí (příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.)  úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Pokud tito občané užívají bezbariérový byt. Výše dávky činí až 200 Kč měsíčně.

5.4.10 Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům (Zákon 182/1991 Sb. § 46) Opakující se, nenároková dávka sociální péče poskytována pověřeným obecním úřadem úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa. Tato dávka je určena na krmivo pro tohoto psa. Výše dávky činí 800 Kč měsíčně.

59

5.4.11 Bezúročné půjčky (Zákon 182/1991 Sb. § 57) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje bezúročné půjčky. Těžce zdravotně postiženému občanu, jemuž byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla, lze poskytnout bezúročnou půjčku na zakoupení motorového vozidla až do výše 40 000 Kč. Půjčku je nezbytné splatit nejpozději do 5 let od jejího poskytnutí. Příslušný úřad uzavře s občanem písemnou smlouvu obsahující ujednání o lhůtách splatnosti a výši splátek. Bez uzavření smlouvy nelze půjčku poskytnout. Poskytnutí půjčky není nárokové, jde tedy o nenárokovou formu pomoci. (http://www.mpsv.cz)

6 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ 6.1 Hlavní cíl Vyhodnocení dostupnosti informací o dávkách sociálního zabezpečení u zdravotně postižených.

6.2 Dílčí cíle Zjistit obtížnost při poskytování příspěvků. Provést analýzu spokojenosti s poskytovanými příspěvky v ČR.

6.3 Výzkumné otázky 1. Kde jste získal/a prvotní informace o dávkách sociálního zabezpečení dle vyhlášky 182/1991 Sb. (příspěvky pro zdravotně postižené)? 2. Je podle Vašeho názoru snadné získat informace o možnostech získání dávek sociálního zabezpečení? 3. O které z následujících dávek jste si žádal/a? 4. Bylo pro Vás snadné získat dávky, o které jste si zažádal/a? 5. Víte o nějaké další dávce, která by přispěla k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení, kterou stát neposkytuje? 60

6. Na jaké úrovní je podle Vás celkový systém poskytování dávek pro zdravotně a tělesně postižené občany v ČR?

6.4 Metodika Charakteristika souboru dotazovaných osob Celkem bylo dotazováno 62 osob v různých věkových kategoriích, které anonymně vyplnily vypracovaný dotazník. Tento soubor tvořilo 20 žen a 42 mužů. Všem 62 dotazovaným byly přiznány mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P).

Tabulka 1 Charakteristika souboru Věkové kategorie do 25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let nad 66 let Počet osob 7 8 14 20 13 0

Tabulka 2 Stupně závislosti na jiné osobě

Stupeň závislosti na jiné osobě stupeň I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV.

Počet osob 8 19 26 9

6.5 Techniky sběru dat Pomocí vypracovaného jednoduchého dotazníku bylo cílem zjistit, jak se dotazované postižené osoby dověděly o dávkách sociálního zabezpečení. Dalším cílem bylo zjistit, jak bylo dle jejich názoru snadné nebo obtížné získat tyto prvotní informace, o jaké příspěvky si dotazovaní žádali a jak obtížné bylo jejich získání. Dotazník zahrnoval otevřené i uzavřené otázky s celkovým počtem deseti otázek. Byl vyplňován anonymně a se souhlasem dotazovaných k použití těchto informací pro bakalářskou práci. Dotazník byl zasílán vybraným osobám z celé České republiky emailem. Kontakty na dotazované byly získány ve spolupráci s časopisem VOZKA a z okruhu přátel mezi vozíčkáři. Neexistuje žádný statistický údaj, který by mapoval celkový počet vozíčkářů. Z toho důvodu nelze procentuálně porovnat výsledky mého šetření s celkovým počtem vozíčkářů v naší republice. 61

6.6 Statistické zpracování dat Jednotlivé odpovědi získané pomocí dotazníku byly zpracovány pomocí softwaru Excel a výsledky jsou interpretovány v části výsledků pomocí tabulek a grafů.

6.7 Výsledky 6.7.1 Způsob získání prvotních informací o dávkách sociálního zabezpečení Graf 1 Způsob získání prvotních informací o dávkách sociálního zabezpečení 19%

20% 18% 16% 14% 12%

10%

10% 8%

8% 6%

6%

6% 4%

2% 0% ošetřující lékař

internet

vyhláška

městský úřad, magistrát

jiné

19% dotazovaných uvedlo, že své prvotní informace získalo jinak a to především od kamarádů a stejně postižených osob, popř. na spinálním oddělení. Na městských úřadech a magistrátech nalezlo pomoc 10% dotazovaných a také informací na internetu využilo 8% respondentů.

62

6.7.2 Obtíţnost získání prvotních informací o dávkách sociálního zabezpečení Graf 2Obtíţnost získání prvotních informací o dávkách sociálního zabezpečení 35

32

30 25 21

20 15 10

8

5

1 0 velmi snadno

snadno

obtížne

velmi obtížně

Většina dotazovaných odpověděla, že pro ně bylo snadné získat prvotní informace o možnostech získání dávek sociálního zabezpečení. Pro 21 dotazovaných osob bylo obtížné získat tyto informace, naproti tomu pro 8 osob bylo získání informací velmi snadné. 6.7.3 Podání ţádosti o jednotlivé dávky Graf 3Podání ţádosti o jednotlivé dávky 40% 34%

35% 30% 30%

27%

32%

25%

25%

20% 15% 10%

7% 4%

5%

4%

0% 0% A

B

C

D

E

F

G

H

I

A) Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany B) Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek (obracecí postel, motorový vozík pro invalidy,...) C) Příspěvek na úpravu bytu

63

D) E) F) G) H) I)

Příspěvky na zakoupení, celkovou a zvláštní úpravu motorového vozidla Příspěvek na provoz motorového vozidla Příspěvek na individuální dopravy Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům Bezúročné půjčky

Největší podíl, přes 30% žádostí o poskytování dávek bylo zaznamenáno u příspěvku na zakoupení, celkovou a zvláštní úpravy motorového vozidla a u příspěvku na provoz motorového vozidla. Z toho logicky vyplývá, že pro vozíčkáře je důležitá nezávislost na jiné osobě v případě přepravy. Velký podíl dotazovaných také žádalo o udělení mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany, a to ve 30%, dále o jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, což činilo 27%. Větší podíl 25% také zaznamenal příspěvek na úpravu bytu.

6.7.4 Obtíţnost získání poţadovaných dávek Graf 4Obtíţnost získání poţadovaných dávek 35

32

30 25 20

18

15

10

7 5

5 0 velmi snadné

snadné

obtížné

velmi obtížné

U této otázky bylo cílem zjistit, jak obtížné je pro vozíčkáře získání dávek, o které si žádali. 32 dotazovaných zhodnotilo, že pro ně bylo snadné získání dávek, o které si žádali. Pro 18 respondentů bylo získání dávek obtížné.

64

6.7.5 Nedostatečný výběr z dávek poskytovaných v ČR Graf 5 Nedostatečný výběr z dávek poskytovaných v ČR

ano 37% ne 63%

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 63% dotazovaných neuvedlo další dávku, která by přispěla k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení a není standardně dle zákona v ČR poskytována. 37% respondentů naproti tomu chybí např. příspěvek na sportovní zařízení a aktivity nebo příspěvek na asistenčního psa pro vozíčkáře.

6.7.6 Úroveň poskytovaných dávek v ČR Graf 6Úroveň poskytovaných dávek v ČR 30 26

25 19

20 15

10 5

8 4

3

2

0 velmi dobré

dobré

průměrné

špatné

velmi špatné neodpovědělo

65

V České republice je podle 26 dotazovaných úroveň poskytování dávek průměrná. 19 respondentů si myslí, že je dobrá a 4 dotazovaní překvapivě odpověděli, že je velmi dobrá.

6.8 Shrnutí výzkumného šetření Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo vyhodnotit dostupnost informací o dávkách sociálního zabezpečení u zdravotně postižených, zjistit obtížnost při jejich poskytování a provést analýzu spokojenosti s poskytovanými příspěvky v České republice. V rámci tohoto šetření bylo dotázáno 62 vozíčkářů, kteří odpovídali celkem na 10 otázek. Dá se říci, že podle dotazovaných je v České republice systém státní sociální podpory na průměrné až dobré úrovni. Získávání prvotních informací bylo pro většinu snadné a zdrojem pro ně byly především zkušenosti kamarádů nebo přátel se zdravotním postižením.

66

7 PEDAGOGICKÉ VYUŢITÍ PRÁCE Celá práce byla psána s cílem shrnout problematiku státních sociálních dávek a přiblížit ji také široké veřejnosti. Vzhledem ke struktuře a orientaci práce, by práce mohla sloužit také jako pomocný studijní materiál pro studenty se zaměřením na veřejnou správu, pro sociální pracovníky, pro studenty pedagogiky a sociálních prací, pro studenty speciální pedagogiky nebo pro samotné osoby se zdravotním postižením. Práce je svým způsobem koncipována jako výtah ze zákonů a vyhlášek týkajících se státních dávek. Jednotlivé dávky byly přiblíženy z pohledu aplikovatelnosti do praxe s přihlédnutím ke změnám, ke kterým došlo k 01.01.2011. Vzhledem k tomu, že dochází k neustálým proměnám v oblasti výše a druhu poskytovaných dávek, je nutné průběžně sledovat novely, vyhlášky a změny v zákonech týkajících se této problematiky. Zejména výsledky dotazníkového šetření poskytují užitečné informace pro sociální pracovníky a orgány veřejné správy. Nabízejí zpětnou vazbu a osobní zkušenosti od zdravotně postižených, o jejich informovanosti, spokojenosti s šíří dávek a obtížnosti jejich získávání.

67

ZÁVĚR Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat systém poskytování sociálních dávek v České republice se zaměřením na příspěvky poskytované zdravotně postiženým, především vozíčkářům. Jednotlivé dávky jsou zde popsány z hlediska jejich účelu, charakteristiky a druhu. Jedna z kapitol této práce byla zaměřena výhradně na dávky dle vyhlášky 182/1991 Sb. V práci jsou také popsány dotčené orgány veřejné správy v oblasti sociální péče dle Zákona o sociálních službách. Ke zjišťování informací o sociálních dávkách byly využity zákony nebo vyhlášky, např. Zákon o sociálních službách, Zákon o sociálním zabezpečení nebo Zákon o pomoci v hmotné nouzi. Sociální služby jsou určeny osobám, které se z různých důvodů ocitají v nepříznivé sociální situaci, kterou často nejsou schopni zvládnout bez cizí pomoci. Nenajdou-li pomoc či podporu u jiného člověka, mohou se ocitnout na okraji společnosti nebo mohou být ze společenského života vyloučeni úplně. Snahou je, aby služby odpovídaly potřebám klientů a napomohli jim k opětovnému začlenění do společenského života. Systém státní sociální podpory v České republice prošel od 01.01.2011 mnohými změnami, týkajících se zejména vyplácení porodného a sociálního příplatku, nevýhodnou se stává rodičovská ve čtyřleté variantě. Také lidé s lehčím postižením dostanou menší příspěvek na péči než v roce 2010. Tomuto všemu předcházelo rozhodnutí vlády o snížení výdajů státního rozpočtu. V rámci této bakalářské práce byl proveden dotazníkový průzkum s cílem zjistit dostupnost informací o dávkách sociální podpory a spokojenost vozíčkářů s šíří a způsobem vyplácených dávek. Z průzkumu vyplynulo, že většina dotazovaných vozíčkářů získala prvotní informace od kamarádů a přátel s podobným postižením. Systém vyplácení dávek hodnotí jako průměrný, nicméně většině z nich v šíři poskytovaných dávek nechybí žádná dávka, která by jim napomohla překonat nebo zjednodušit nelehkou životní situaci. Tato bakalářská práce je určena všem čtenářům, zajímajícím se o systém státní sociální podpory, sociálním pracovníkům, studentům, ale také osobám se zdravotním postižením.

68

LITERATURA BŘESKÁ. N., VRÁNOVÁ, L. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postiţené osoby. 1. vyd. Praha : ANAG, spol. s r.o., 2007. 407 s. ISBN 978-80-7263-378-4 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno a nakladatelství DOPLNĚK, 2005. 280 s. ISBN 80-210-3686-9 a ISBN 80-7239-176-3 HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance učebnice. 2. vyd. Praha : EUROLEX BOHEMIA s.r.o., 2004. 345 s. ISBN 80-86432-88-2 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha : ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1 Právní předpisy Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Vyhláška 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení Internetové zdroje http://www.mpsv.cz/cs/4 [08.02.2011] http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/obecne [10.01.2011]

69

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_soci%C3%A1ln%C3%AD_po dpora [01.02.2011] http://www.mpsv.cz/files/clanky/3222/zlom170x170web.pdf [17.02.2011] http://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_pr%C3%A1ce_a_soci%C3%A1ln%C3%A Dch_v%C4%9Bc%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky [01.02.2011] http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ [09.02.2011] http://www.hemojunior.cz/?pg=6 [09.02.2011] http://www.mpsv.cz/files/clanky/2974/otazky_odpovedi_22-rev2.pdf [17.02.2011] http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/druhydavekssp.php [22.02.2011] http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/podminky-socialniho-priplatku.php [22.02.2011] http://socialnipece.praha.eu/jnp/cz/socialni_davky/prispevek_na_peci/index.html [08.02.2011] http://www.mpsv.cz/cs/5705 [09.02.2011] http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp [08.02.2011] http://www.mpsv.cz/cs/8 [07.03.2011]

70

PŘÍLOHA Dotazníkový průzkum 1. Kolik je Vám let? a) do 25 let

c) 26 – 35 let

e) nad 56 – 65 let

b) 36 – 45 let

d) 46 – 55 let

f) nad 66 let

2. Pohlaví ?

a) žena

b) muž

3. Do kterého stupně zdravotního postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod patříte? a) Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) b) Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) c) Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) 4. Do kterého stupně závislosti na jiné osobě jste zařazen/a? a) Stupeň I (lehká závislost) b) Stupeň II (středně těžká závislost) c) Stupeň III (těžká závislost) d) Stupeň IV (úplná závislost) 5. Kde jste získal/a prvotní informace o dávkách sociálního zabezpečení dle vyhlášky 182/1991 Sb. (příspěvky pro zdravotně postižené)? a) od ošetřujícího lékaře b) na internetu c) v zákoně (vyhláškách) d) městský úřad, magistrát e) jiné................................................................................................................. ........ 6. Je podle Vašeho názoru snadné získat informace o možnostech získání dávek sociálního zabezpečení?

a) velmi snadno b) snadno c) obtížně d) velmi obtížně

7. O které z následujících dávek jste si žádal/a? a) Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany b) Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek (obracecí postel, motorový vozík pro invalidy,...) c) Příspěvek na úpravu bytu d) Příspěvky na zakoupení, celkovou a zvláštní úpravu motorového vozidla e) Příspěvek na provoz motorového vozidla f) Příspěvek na individuální dopravy g) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže h) Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům i) Bezúročné půjčky 8. Bylo pro Vás snadné získat dávky, o které jste si zažádal/a? a) velmi snadné b) snadné c) obtížné d) velmi obtížné 9. Víte o nějaké další dávce, která by přispěla k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení, kterou stát neposkytuje? a) Ne b) Ano v případě ano, jaké : ................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ............................

10. Na jaké úrovní je podle Vás celkový systém poskytování dávek pro zdravotně a tělesně postižené občany v ČR? a) na velmi dobré b) dobré c) průměrné d) špatné e) velmi špatné

ANOTACE Jméno a příjmení:

Jana Kráčmarová

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

PhDr. Helena Skarupská, PhD.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Struktura sociálních dávek a jejich efektivity k potřebám klienta (vozíčkáře)

Název v angličtině:

Structure of social rations and their effectivenes with regard to client needs – wheelchair bound

Anotace práce:

Tato bakalářská práce je zaměřena na sociální dávky a jejich efektivitu, zaměřenou na potřeby klientů (vozíčkářů). Zaměřuje se na orgány veřejné správy a jejich působnost. Představeny jsou zde cíle sociálních dávek, charakteristika a druhy sociálních dávek. Největší pozornost je věnována dávkám dle vyhlášky 182/1991 Sb. Práce poskytuje široký rozsah informací o poskytovaných dávkách a službách osobám nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci.

Klíčová slova:

příspěvek na péči, sociální péče, státní sociální podpora, hmotná nouze, sociální zabezpečení

Anotace v angličtině:

This work is focused on social benefits and their effeciency, focusing on client /wheelchair/ needs. It focuses on public authorities and their jurisdiction. There are showed the objectives of social benefits. Most attention is paid to benefits pursuant to Decree 182 / 1991. The work provides a wide range of information on benefits and services provided to people who are in difficult situation.

Klíčová slova v angličtině:

care allowance, social care, state social support, material need, social security

Přílohy vázané v práci:

1

Rozsah práce:

70 stran

Jazyk práce:

český