a ochrany životního prostředí, ale také z geomorfologie, geoinformatiky a ekonomické

14

zeměpis a škola

Malý geografický a ekologický slovník V  dubnu tohoto roku vydalo nakladatelství České geografické společnosti velmi užitečnou pub­likaci s  názvem Malý geografický a  ekologický slovník. Jedná se víceméně o  aktualizovanou verzi Zeměpisného slovníčku, který vyšel ve stejném nakladatelství v letech 1996 a 1999. Oproti předchozímu titulu však došlo k  podstatnému rozšíření (prakticky na dvojnásobek původního rozsahu) – doplněna byla řada nových hesel, především z  oblasti ekolo-

gie a  ochrany životního prostředí, ale také z  geomorfologie, geoinformatiky a  ekonomické geografie. Publikace je určena především žákům základních a středních škol, užitečné informace v ní však najdou i studenti škol vysokých a  také další zájemci o  geografickou a ekologickou problematiku. Hlavním cílem bylo vysvětlení běžných i méně běžných pojmů užívaných v geografii a ekologii, s nimiž se mohou setkat při četbě učebnic a odborných textů, při sledování médií nebo v běžných každodenních situacích. Slovník obsahuje více než 1700 hesel, která jsou řazena abecedně. Vedle vlastního výkladu najdeme u řady z nich i odkazy na související výrazy. Výklad mnohých hesel

je doplněn názornými ilustracemi, grafy a schématy. Novinkou oproti předchozímu vydání je také překlad pojmů do angličtiny. Širokému autorskému kolektivu (celkem 12 odborníků působících na PřF UK v Praze a PřF UJEP v Ústí nad Labem) se podařilo vyložit základní termíny užívané ve fyzické i socioekonomické geografii, kartografii a  geoinformatice, demografii či ekologii. Dá se předpokládat, že díky svému širokému zaměření, přehlednosti a  praktickému formátu najde Malý geografický a  ekologický slovník své využití nejen ve školách, ale i u širší veřejnosti.

Silvie Kuldová, PřF UK v Praze, [email protected]

Mnohojazyčný demografický slovník Velmi užitečnou pomůckou pro všechny, kdo se zajímají o  témata demografického chování obyvatelstva, změny v  rozmístění obyvatelstva, o  vývoj světových populací a  další otázky spojené s  demografickou problematikou, je český svazek Mnohojazyčného demografického slovníku. Jeho druhé vydání, které připravili Zdeněk Pavlík a  Květa Kalibová, vyšlo na jaře roku 2005 po čtyřicetiletém odstupu od vydání prvního a   s více než dvacetiletým zpožděním za druhými edicemi francouzské a  anglické verze. To však neubírá nic na jeho významu, neboť slovník není zdaleka jen pouhou překladatelskou pomůckou, ale slouží také jako kodifikace demografických termínů. Respektuje přitom ve výkladu mezinárodní srovnatelnost, ale zároveň také přihlíží k  odlišnostem vycházejícím z  národních podmínek. Historie tohoto díla se začíná již v roce 1954, kdy vychází první prozatímní vydání připravené ve francouzské verzi, jako

výsledek mezinárodní spolupráce významných světových demografických pracovišť a  osobností, přičemž první české vydání vyšlo v roce 1965 jako v pořadí osmá jazyková verze. Také druhá vydání tohoto slovníku zahájil francouzský svazek, vydaný v roce 1981. Z jeho znění vycházelo druhé anglické vydání slovníku v  roce 1982, v  roce 1985 následovala španělská verze a v roce 1987 německá. Mnohojazyčný demografický slovník je založen na myšlence textového slovníku, který vychází v  různých jazycích a jednotlivé termíny jsou ve všech jazykových verzích označeny stejnými číselnými kódy. Slovník má vždy dvě části, textovou s  výkladem pojmů a  abecední rejstřík. Kromě odborných demografických termínů jsou uvedeny i v demografii používané termíny z  jiných oborů lidské činnosti. K nalezení příslušného termínu při překladu z  cizího jazyka slouží rejstříková část cizojazyčného svazku, kde jsou abecedně seřazené termíny označeny systémem číselných kódů. Čísla udávají pozici termínu v textové části, kde je jeho výklad, a  zároveň pod stejným číselným kódem lze nalézt v českém svazku příslušný termín v češtině. Při překladu do cizího jazyka se opíráme o  kód uvedený u  každého

českého termínu, podle něj určíme odpovídající termín v cizojazyčné verzi. Textová část je rozdělena do devíti kapitol, postupujících od vysvětlení základních a obecných pojmů, přes zpracování demografických statistik a kapitoly týkající se stavu obyvatelstva, úmrtnosti a nemocnosti, sňatečnosti a  rozvodovosti, porodnosti, populačního růstu a  demografické reprodukce k migraci a kapitole vysvětlující pojmy týkající se ekonomických a sociálních stránek populačního vývoje. Odborná kvalifikace a  dlouholeté zkušenosti autorů jsou dostatečnou zárukou, že vzniklo dílo na kvalitní odborné úrovni, zdařilé technické zpracování provedené Ludmilou Fialovou kvalitu příručky jen znásobuje. Českou verzi Mnohojazyčného demografického slovníku vydala Česká demografická společnost jako 15. svazek sborníku Acta Demographica v nákladu 1000 výtisků. Slovník lze objednat na adrese: Česká demografická společnost, Albertov 6,  128 43 Praha, e-mail: [email protected]. cz, tel.: 221 951 418, fax: 224 920 657. (Mnohojazyčný demografický slovník, Praha, ČDS: 2005, 184 s. ISBN 80-239-4864-4).

o  cca 150 stránkách malého formátu, které se vejdou do (větší) kapsy – jsou dějiny Alžírska (Z. Beránek) a Íránu (Z. Cvrkal); ze starších počinů, rovněž zpracovaných renomovanými historiky, připomeňme např. Bělorusko (M. Řezník), Portugalsko  (S. Binková), Čínu (V. Liščák) nebo Brazílii (J. Klíma). Vzhledem k  nedostatku jiné literatury k  některým regionům urči-

tě potěší např. dějiny Podkarpatské Rusi  (I. Pop) nebo Kosova (P. Girgle). Jeden svazek z  edice vyjde na 150–200 Kč, což je, vzhledem třeba k ceně letištních poplatků, částka v rámci dovolené takřka zanedbatelná. Energie pro Evropu je název nové knihy, vydané nakladatelstvím Eurolex (Praha 2006). Ačkoli její autoři jsou převážně

Dagmar Bartoňová, PřF UK v Praze, [email protected]

Literární hlídka Jedete-li na dovolenou do některé cizí země, chcete se dozvědět o její historii něco blíže, a přitom nebýt odkázán na prameny v tamním (mnohdy pro nás zcela nesrozumitelném) jazyce? Není nic jednoduššího než sáhnout po příslušném svazku z edice Stručná historie států, vydávané nakladatelstvím LIBRI. Jejími nejnovějšími přírůstky – celkem již vyšlo na 40 svazků Geografické rozhledy  1/07–08

15

na pomoc škole

Krajina a region ve školní výuce Jedním z důležitých prvků školních a rámcově vzdělávacích programů (ŠVP a RVP) je poznávání a současně cílené využití geograficko-historických dat, učiva, zajímavostí z okolí a širšího regionu. Výuka se může odehrávat nejen v souvislosti s poznáváním okolí školy, ale také s  ohledem na obecné učivo a mezioborové vztahy na konkrétním místním příkladu. I  z  toho důvodu si řada učitelů zeměpisu napsala vlastní regionální učebnici zeměpisu, jejíž používání vhodně doplňuje standardní učebnice. Další možnost regionální výuky přináší využití internetu a  webových mapových aplikací. Následující seriál přinese několik konkrétních příkladů využití místní a regionální tematiky při vyučování obecných zeměpisných témat. Po úpravách je možné tyto příklady aplikovat do výuky na jakékoli škole. Důraz je v kontextu současných požadavků na dovednosti a znalosti žáků kladen na teoretické znalosti i  praktické dovednosti a  jejich aplikaci v  praxi na příkladu místního regionu. Současně využívá praktické práce s  výpočetní technikou a  některými webovými aplikacemi. Tam, kde nelze při výuce využít počítačové učebny s připojením na internet, a tudíž bezprostřední práce s  počítačem, je možné připravit podklady v rámci domácí přípravy učitele. Dnešním tématem je blok související s  výukou kartografie (mapa) a  současně s  tématem krajiny. Hodinu lze koncipovat jako procvičovací pro tematický celek mapy nebo jako opakovací a  současně navázat výukou nového učiva o krajině, resp. opakovat oboje. Variant je hodně a záleží, jak si ten který učitel a škola připravili ŠVP.

Cíl opakování učiva o mapách

Naučit žáky používat webové mapové aplikace. Poznání krajiny okolního regionu.

Co by měl žák umět

Pracovat s  mapovou aplikací a  najít bez problému hledanou lokalitu. Používat další funkce mapové aplikace. Naučit se

Obr. č. 1: Letecký snímek ze serveru Mapy.cz zabírající širší okolí Horoměřic

pracovat s  dalšími mapami na webu (II. vojenské mapování, letecké snímky). Určit typ krajiny, rozpoznat hlavní funkci krajiny a  základní významné krajinné prvky. Posoudit změny krajiny a  jejich vliv na životní prostředí.

Základní témata

1. práce s webovými mapovými aplikacemi, práce s  měřítkem, možnosti zobrazení obsahu, procvičení polohopisu, mapových značek, zeměpisné souřadnice 2. procvičení učiva o  krajině, poznání krajiny okolí, typy krajiny, přírodní a antropogenní prvky krajiny, životní prostředí, znalost regionu Hodinová dotace – 2 hodiny

Systém práce

– individuální nebo skupinová V případě krajiny je vhodné využít prá-

Tabulka č. 1: Přehled některých webových mapových aplikací Mapová aplikace

Provozovatel

Obsah

Google Maps a Google Earth

Google

mapy a družicové snímky z celého světa

Mapy.cz

Seznam

topografická mapa, II. vojenské mapování, letecké snímky, turistické mapy, hybridní mapy (ortofota)

Centrum.cz/mapy nebo supermapy/centrum.cz

Centrum

topografická mapa, cyklomapy, turistické mapy

Atlas.cz/mapy nebo amapy/atlas. cz

Atlas

topografická mapa, letecké snímky, turistické, cyklo a vodácké mapy

ci ve skupinách. Skupiny si pak vzájemně porovnávají své výsledky a diskutují o nich.

Motto

Jednou z  nezbytných dovedností dnešní doby je práce s  internetem, vyhledávání a zpracování informací. Ve výuce zeměpisu se ideálně nabízí téma mapy a jejich vznik, měřítko mapy a druhy map. Jako podklad k  tomu je možné využít jakoukoli webovou mapovou aplikaci (mapový server). Jejich základní přehled je uveden v tabulce 1, největší možnosti poskytuje, vzhledem k obsahu, server Mapy.cz.

Metodický postup

Žáky je nejdříve nutné seznámit se základním ovládáním aplikace. Většinou jim to nečiní problém, lze však předpokládat velkou diferenciaci mezi dětmi, které pravidelně s  internetem pracují, a  těmi, které se s  ním teprve seznamují. Obvykle je třeba k  vysvětlení a  zvládnutí základů práce s  webovou aplikací jedna třetina hodiny. Hledání domovské obce (viz dále) představuje pro žáky atraktivní téma, které je baví. Vhodné tematické úkoly: – najít domovskou obec pomocí vyhledávače – pozorovat rozdíly v zobrazení mapového obsahu v různých měřítkách – diskutovat o generalizaci a ztrátě přesnosti předkládaných informací Geografické rozhledy  1/07–08

16

Na pomoc škole – ztotožnit tyto prvky s leteckým snímkem a topografickou mapou – pokusit se určit a  vysvětlit, jakým způsobem antropogenní prvky ovlivňují své bezprostřední a vzdálené okolí – určit, které exogenní procesy nejvíce modelují reliéf této krajiny – určit, které lidské činnosti nejvíce ovlivňují zdejší krajinu – jaký podíl zaujímá přírodě blízká krajina a jaký typická kulturní – jak se vyvíjí dané sídlo – expanze (kterým směrem), zánik, odraz tohoto procesu v životním prostředí a krajině

Konkrétní ukázky úloh a řešení K  tématu základní práce s  webovým prohlížečem

Obr. č. 2: Kozí hřbety a údolí Únetického potoka představují významný přírodní prvek v zemědělské matrici krajiny okolo Horoměřic. Foto: P. Červinka

(Vzhledem k  tomu, že webové aplikace neobsahují číselné měřítko, je nezbytné provést výpočet podle grafického  měřítka) – přepínat mezi jednotlivými možnostmi zobrazení druhu mapy – mapy II. vojenského mapování/současná mapa/letecký snímek; vhodné je využít i družicový snímek z Google Eearth se záběrem většího území – přepínat mezi možnostmi mapového obsahu (z tohoto pohledu je lepší mapový server na Centrumu) – turistický obsah (turistické cesty, cyklostezky a cyklotrasy, point of interest, tj. body zájmu atd.) Vhodné k zopakování mapových značek a polohoprvků – značná část mapových aplikací dokáže zobrazit zeměpisné souřadnice místa, při té příležitosti je vhodné zopakovat zeměpisné souřadnice; jako úlohu žáci mohou určit zeměpisné souřadnice školy a místa, kde bydlí – porovnejte změny krajiny v okolí vaší obce nebo školy

GPS

Považuji za vhodné zkombinovat opakování zeměpisné polohy a  jejího určení s  použitím přístroje GPS, jež není zatím v učebnicích probíráno. Vzhledem k tomu, že se v současné době GPS stávají poměrně standardní výbavou českých domácností, je vhodné připomenout, že mohou také sloužit k  určení zeměpisné polohy. Kromě toho samozřejmě jde o navigační přístroje poté, co je do nich nahrána příslušná mapa. Případnou ukázku je lépe demonstrovat venku, protože stěny třídy družicový signál stíní, takže ve třídě s nejvyšší pravděpodobností běžný přístroj GPS signál nezachytí. Kromě navigace a určování polohy umí GPS již Geografické rozhledy  1/07–08

vcelku běžně určovat nadmořskou výšku, měřit ušlou (ujetou) vzdálenost, měřit čas a díky tomu počítat i rychlost pohybu.

Krajina a životní prostředí

Dalším tematickým celkem, který se naskýtá využít při výuce v kombinaci s webovými mapovými aplikacemi, je krajina a životní prostředí. Série úloh využívajících webové mapové aplikace opět vychází metodicky z ŠVP a  RVP a  současně z  existujících učebnic zeměpisu. Metodicky je rozvádí tak, aby při vlastní práci došlo k  poznávání vlastního regionu i  řešení problémových úloh, které vyplývají ze střetů zájmů v té které oblasti. Využitím leteckého snímku je možné vhodně doplnit výuku učiva o  krajině. Ze snímku lze určit typ krajiny – přírodní, kulturní, devastovaná. Podle převažující krajinné matrice pak, zda jde o  krajinu lesní, zemědělskou, průmyslovou atd. Následuje určení hlavních přírodních a  antropogenních prvků. U  přírodních se zaměříme na celky, které často tvoří chráněná území, na údolí řek, významné krajinné prvky – vždy v  kontextu příslušné krajiny. U antropogenních prvků na místa těžby surovin, rozsah zástavby, liniové dopravní prvky, industriální plochy, umělé vodní nádrže. Porovnáním s  mapami II. vojenského mapování můžeme sledovat proměnu krajiny, land use a land cover. Tendence jednotlivých prvků k expanzi či zániku, případně stagnaci, což je zajímavé v kontextu především významných enkláv. Vhodná metodická posloupnost úloh například je následující: – podle leteckého snímku posoudit typ krajiny a její hlavní funkci – určit významné přírodní a  antropogenní prvky ve studované oblasti

Domovská obec Horoměřice u Prahy Do řádku „vyhledat“ webové aplikace zadáme Horoměřice (v případě, že při praktické úloze se jedná o často frekventovaný název obce, vždy je lokalizace upřesněna např. okresem). Zobrazí se dané území v  určitém měřítku. – U některých aplikací lze přepínat velikost zobrazení mapy, což je vhodné využít. – U některých aplikací se zobrazuje v horním rohu mapka ČR s  polohou oblasti zobrazené v  okně vyhledávače, vhodné je při další práci toto polohové okno vypnout. Procvičení zoomování neboli změny měřítka Volba mapového obsahu Mapový obsah lze měnit z pohledu zobrazovaných tzv. point of interest – bodů zájmu: kulturní památky, zdravotnická zařízení, benzinové pumpy, výběr firem, autobusových zastávek atd., případně linio­ vých prvků – komunikační síť různé úrovně, turistické a cykloturistické trasy. Každá mapová aplikace má tuto část částečně odlišnou, proto je vhodné při přípravě na hodinu s tím počítat a tyto odlišnosti nastudovat.

Příklady úkolů a odpovědi

Které cyklotrasy (čísla) vedou v okolí vašeho sídla? 0078, 0077, 26 Kde je nejbližší čerpací stanice? Statenice – Černý Vůl, Suchdol, Praha 6 – Evropská ulice Kde se nachází nejbližší zastávka autobusu/vlaku/hromadné dopravy? Autobusu a  MHD přímo v  obci, nejbližší vlaková zastávka je v Tuchoměřicích nebo v Praze 6. Určete souřadnice školy. Souřadnice školy v Horoměřicích jsou 50° 07´ 55´´ s. š. a 14° 20´ 15 v. d.

Pavel Červinka, [email protected]

17

na pomoc škole

Populační růst a věková struktura v arabském světě a v zemích Blízkého východu v období 1950–2005

Přeměna demografické reprodukce probíhala obdobně v Severní Africe a na Blízkém východě, tzn. začala přibližně ve stejnou dobu a intenzita úmrtnosti a porodnosti se ustálila na obdobných hladinách. Arabský poloostrov se odlišoval dřívějším zlepšováním úmrtnosti a pozdějším a prudším poklesem  porodnosti.

Výsledkem bylo, že populace v  zemích Arabského poloostrova rostla mnohem rychleji. Vyšší míra populačního růstu se zde udržela až do současnosti. Region jako celek dosud vykazuje relativně mladou věkovou strukturu. Více jak jednu třetinu tvoří populace mladší 15 let a pouze 6 % obyvatelstva je starší

60 let. Důležitou charakteristikou bude v  následujícím období dočasné snížení indexu ekonomického zatížení (podílu dětí do 15 let a osob starších 65 let na 100 osob ve věku 15–64 let), jež by státy mohly využít pro rychlejší ekonomický rozvoj. více na str. 30–31

Geografické rozhledy  1/07–08

18

Na pomoc škole Vývoj úhrnné plodnosti (pětileté průměry)

Vývoj naděje dožití při narození (pro obě pohlaví)

Kojenecká úmrtnost, 2005

V posledních dvou desetiletích lze sledovat v  arabských zemích a zemích Blízkého východu poměrně strmý pokles plodnosti, který je doprovázen změnami v  časování rození dětí. Přesto však celý region je značně heterogenní – na jedné straně tak stojí země, jejichž úroveň plodnosti se blíží hranici prosté reprodukce (Tunisko, Írán, Turecko či Kuvajt), na straně

druhé stojí státy, jejichž úroveň plodnosti je jedna z  nejvyšších na světě (Jemen, Palestina či Irák). Stejně jako porodnost, také úmrtnost dosáhla v  posledních několika desetiletí nebývalých změn. Zlepšování úmrtnostních poměrů se projevilo napříč celým regionem. Pokrok ve zdravotnictví ovlivnil změnu struktury úmrtnosti podle příčin úmrtí

a především snížil úmrtnost dětí, což se projevilo poklesem kojenecké úmrtnosti. více na str. 30–31 Jiřina Kocourková, Luděk Šídlo, PřF UK v Praze, [email protected], [email protected]

Zdroj dat k prvkům na str. 17–18: UN World Population Prospect: The 2006 Revision, http:// esa.un.org/unpp

Demografický slovníček Demografická revoluce je přeměna extenzivní demografické reprodukce (kdy se hodně dětí rodilo a málo se jich dožilo dospělého věku) v  intenzivní (kdy se rodí méně dětí a více lidí se dožívá vyššího věku) Prostá reprodukce – stav, kdy je zajištěna obnova populace, kdy v  průměru se rodí 2,1 dětí na jednu ženu Hrubé míry (sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, potratovosti, úmrtnosti, ukazatelů migrace) vyjadřují relaci mezi počty příslušných demografických událostí a počtem obyvatelstva v daném kalendářním roce na tisíc obyvatel středního stavu. Průměrný věk ukazuje průměrné stáří obyvatel k určitému datu a je doplňkovou charakteristikou věkového složení. Úhrnná plodnost je průměrný hypotetický počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu v době skončení reprodukce  (50 let) za předpokladu, že by specifické plodnosti podle věku zůstaly trvale na nezměněné úrovni daného kalendářního roku. Geografické rozhledy  1/07–08

Průměrný věk matek při narození dítěte (prvního, druhého, atd.) je průměrem měr plodnosti podle věku vážených tímto věkem v době porodu. Čistá míra reprodukce vyjadřuje hypotetický počet živě narozených děvčat, které by se dožily při neměnných mírách plodnosti a úmrtnosti věku své matky v době porodu (průměr na jednu ženu při ukončení reprodukce). Naděje dožití při narození vyjadřuje očekávanou průměrnou délku života narozeného chlapce (děvčete) za předpokladu, že by se celých sto let udržela stálá neměnná úroveň jednoletých specifických měr úmrtnosti. Kvocient kojenecké (novorozenecké, po­novorozenecké) úmrtnosti vyjadřuje počet dětí zemřelých ve věku do 1 roku (do 28 dnů, v období od 28 dnů a do jednoho roku) z 1 000 živě narozených dětí v témže kalendářním roce (udává se v promile). Index nadúmrtnosti mužů je poměr mezi mírami úmrtnosti mužů a mírami

úmrtnosti žen v  témže věku, kdy míra úmrtnosti žen = 100. Souhrnným ukazatelem nadúmrtnosti mužů je rozdíl mezi nadějí dožití mužů a žen v době narození. Úhrnná rozvodovost je ukazatelem úrovně rozvodovosti vypočítávaným podle délky trvání manželství ve vztahu k četnosti sňatků uzavřených v odpovídajících letech; vyjadřuje, jaký podíl manželství skončil rozvodem. Rozvodový index je poměr počtu rozvodů v daném kalendářním roce na 100 sňatků uzavřených v témže roce. Migrační saldo je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých; je buď kladné (přírůstek) nebo záporné (úbytek). Převzato z: Kučera, M. (eds.) (2002a): Populační vývoj České republiky 1990–2002. Katedra demografie a geodemografie PřF UK, Praha.

19

zeměpis a škola historici, kniha se věnuje tématu, které je s  určitostí možno považovat za geografické: totiž těžbě ropy a  zemního plynu v  oblasti bývalého Sovětského svazu, jejich transportu (přes Rusko i  mimo něj) i s tím spojeným problémům, týkajícím se zejména států střední a  východní Evropy.

Hlavním autorem knihy je Bohuslav Litera (Historický ústav AV ČR), dále se na knize podíleli K. Hirman, B. Makyta, J. Vykoukal (autor vynikající kapitoly o  Polsku) a   J. Wanner (ten se spolu s B. Literou zabýval problematikou Střední Asie). Celá kniha je pěknou ilustrací faktu, že geograf se bez

znalosti historie, aspoň té moderní, prostě neobejde. A  až budete chtít vědět, proč z  Ruska teče/neteče ropa/plyn, dozvíte se v této knize (za 340 Kč) odpověď na řadu svých otázek.

Jiří Martínek. HiÚ AV v Praze, [email protected]

Odborné časopisy pro učitele zeměpisu/geografie V  této stati zaměříme pozornost na jeden z  mnoha informačních zdrojů moderní doby: na odborné časopisy. Konkrétně na časopisy, které by mohly pomoci učiteli zeměpisu/geografie při přípravě výuky. Článek si neklade za cíl seznámit čtenáře se všemi v Česku dostupnými periodiky s geografickou či pedagogickou tematikou a ráda bych předeslala, že můj výběr časopisů je čistě subjektivní a rozhodně ne úplný. Záměrně jsem například opomněla zmínit čistě odborná geografická periodika a  zařadila pouze zástupce takových časopisů, které jsou svým charakterem přímo určeny pedagogům nebo se k  takovému účelu hlásí. Bude proto jedině správně, když se seznámíte i s jinými časopisy, které vás osloví a zaujmou. Tištěné periodikum má dosud své důležité místo mezi informačním materiálem, ačkoli někomu může připadat, že „papír byl již překonán elektronikou (internetem)“. Proto také bývá většina odborných časopisů dostupná i na své internetové stránce, zpravidla ale za úplatu. Byť placená internetová podoba časopisu přichází vhod, pokud je periodikum jinak nedostupné – na příklad se vydává pouze v  zahraničí. Mnohé zahraniční časopisy lze najít a  do studovny zapůjčit v  odborných vysokoškolských knihovnách v  Česku, ale ani i  ty pro vás nemusejí být snadno dosažitelné, pokud v  daném městě (nebo jeho bezprostřední blízkosti) nežijete. Snadnější je pochopitelně získat česky psaná periodika. Jedno z  nich už držíte v ruce. Učitelům bývají známé i populární a populárně-naučné časopisy Koktejl, Země světa, Lidé a země, National Geographic či encyklopedický časopis Dnešní svět. Uvedené tiskoviny vám určitě dají nahlédnout do světa cestovatelů, možná vám připomenou vaši dovolenou nebo vás pro ni inspirují, poskytnou vám bohatý fotografický materiál a  zajímavosti pro aktivaci žáků během výkladu. Nepomohou vám ovšem vyřešit vaše metodologické a pedagogické problémy, jak učivo zajímavě uchopit a užít pro potřeby moderní výuky v  duchu tzv. konstruktivismu (tedy aktivní účasti žáků

na výuce, čehosi víc než pouhého monologu učitele před tabulí). Z  tohoto hlediska se jako inspirativní jeví časopis Moderní vyučování. Poskytuje informace a náměty k zamyšlení, přináší reportáže a rozhovory s pedagogy ze základních a středních škol v  Česku a  s  lidmi zabývajícími se vzděláváním. Moderní vyučování existuje v tištěné podobě i na internetové adrese www. modernivyucovani.cz, kde jsou archivována čísla v retrospektivě až tří let. Většina grafiky je ale součástí pouze tištěné verze a elektronická verze též neobsahuje tzv. Zelené stránky, metodické dokumenty pro učitele. „Pro příznivce změn“, jak stojí v podtitulu, bude dále jistě atraktivní měsíčník Učitelské listy. Nezaměňujte název s  Učitelskými novinami, které mají skutečně podobu novin s  krátkými články, zpravujícími o  nových vyhláškách, školních soutěžích a  problémech či úspěších různých škol. Články v  Učitelských listech nemají takto čistě informační charakter. Jedná se spíše o  vícestránkové úvahy, komentáře, podněty pro diskusi (vaše reakce jsou vítány), vyjádření odborníků a pedagogů ke koncepci vyučování, k aktuálním i  dlouhodobým problémům ve školství. Často řešená témata představují školská reforma, tvorba školních vzdělávacích programů, způsoby evaluace (hodnocení) žáků i  škol, alternativní metody výuky, příprava studentů učitelství na budoucí povolání aj. Součástí periodika je speciální příloha pro ředitele, „manažery školy“. Pokud tato stať nese název „Odborné časopisy pro učitele zeměpisu/geografie“, právě ona odborná aprobace – zeměpis – se z našeho přehledu začíná poněkud vytrácet. V Česku však zatím nevychází takové perio­dikum, které by učitele zeměpisu/geografie plně uspokojilo po stránce odborně pedagogické i  odborně geografické, respektive tyto dvě odbornosti propojilo v seznámení s tím, jak „efektivně učit geografii“, ještě lépe „jak žákům ukázat, kterak v životě správně zacházet s  geografickými poznatky a  informacemi“. Takovému pojetí se nejvíce blíží Geografické rozhledy, a to nezmiňuji proto, že tento člá-

nek vyjde v nich. I tak se mají naše Rozhledy co učit například od své německé jmenovkyně Geographische Rundschau z vydavatelství Westermann. Jedná se o měsíčník, jehož každé číslo je tematicky zaměřeno na určitý aktuální (globální) problém nebo na vybraný stát, region. Text má podobu popularizujících a  odborných článků s bohatým grafickým doprovodem, který je neméně důležitý než samotný text. Tabulky, grafy, kartografické výstupy, obrázky, schémata, text ke čtení pro žáky v tzv. textboxech doslova vybízejí k použití v hodině zeměpisu, k učení dovednosti čtení informací z různých typů zdrojů, ke snazšímu, hlubšímu a trvalejšímu porozumění dané problematice. Kromě měsíčníku Geographische Rundschau vydává Westermann ještě další měsíčník, svým charakterem více pracovní sešit – Praxis Geographie. K řešení se zde nabízejí různé typy a stupně obtížnosti úloh vhodné pro ročníky primárních i sekundárních škol. Oba časopisy jsou však bohužel výhradně v  německém jazyce, tudíž v  prostředí českého školství spíše obtížně použitelné. Jednotlivá čísla Geographische Rundschau lze zato poměrně snadno získat za poplatek na internetové adrese www.geographischerundschau.de. Podle mého názoru jedno z  nejúspěšnějších řešení propojení odborně geografických témat s  problematikou toho, jak je pedagogicky vhodně zprostředkovat žákům, představuje v zahraničí Geographical Association ve svém časopise Teaching Geography. Geographical Association (Geografická asociace) sídlí v  Sheffieldu ve Velké Británii a  je to společnost, která se na svých internetových stránkách www. geography.org.uk prezentuje jako společnost pro výuku geografie a  zkvalitňování vzdělávání v geografii. Asociace řídí mnoho kurikulárních rozvojových projektů, tj. různých projektů, které se snaží řešit určitou problematiku, zlepšit vzdělávání a  vzdělávací metody v určitých směrech a okruzích, poskytnout učební materiál, pořádá různá setkání a  školení na daná témata atd. Ze zajímavých roz­­vojových projektů můžeme vy­ brat např. Global Dimension (uvažoGeografické rozhledy  1/07–08

20

zeměpis a škola vání o  problémech na globální úrovni), A  Department Website (tvorba internetových stránek učiteli zeměpisu pro učitele zeměpisu), Changing Places (zapojení dětí do regenerace jejich lokality, do řešení konkrétních problémů v jejich regionu). Projekt Valuing Places má žákům ukázat lokální dopady globalizace, směřuje do oblasti multikulturní výchovy. Děti, i společně se svými rodiči, se například měly zamyslet nad tím, co pro ně znamená jejich domov, jak na něj nahlížejí. Dozvídaly se zároveň, co znamená domov pro děti v  jiných zemích a  jak tyto

děti nahlížejí na jejich domov v  Británii. Zmiňovaný časopis Teaching Geography pak často pojednává o výsledcích projektů, ale zejména diskutuje v projektech užívané edukační metody. Ukazuje jejich výhody a nevýhody, co je třeba napříště zlepšit, pro názornost využívá nejrůznějších schémat průběhu činností. V  Teaching Geography najdete i  popularizační a  odborné články, recenze nejrůznějších publikací, názory odborníků a  učitelů z  praxe apod. Kromě vysokoškolských knihoven je toto periodikum dostupné (opět však za poplatek) na

internetových stránkách Geographical Association v sekci /teachinggegraphy. V současném propojujícím se světě zdaleka není nejobtížnější informace sehnat. Vidíme však, že narážíme na jiné významné překážky: jazykovou bariéru, přístup k  internetu, postupně bychom mohli přidat „přehlcenost“ informacemi a  obtížnost vybrat z nich pro nás relevantní, kriticky je zhodnotit... Na závěr prosím, abyste kriticky zhodnotili také tuto stať.

Silvie Kuldová, PřF UK v Praze, [email protected]

Studenti hledají cesty k udržitelnému rozvoji regionu Desítka zakládajících členů občanského sdružení Barvínek organizovala v  roce 1997 drobné aktivity pro smysluplné naplnění volného času dětí dojíždějících ze čtyř malých vesnic do Základní školy v Podomí. V  roce 2000 sdružení iniciovalo protestní akce občanů proti záměru zbudovat v blízkosti obce a školy komerční střelnici; právě jejich zásluhou investor od záměru ustoupil. V důsledku této zkušenosti se ochrana přírody stala ještě téhož roku, vedle původní mimoškolní výchovy dětí a  mládeže, hlavním cílem činnosti sdružení. K soustavnější výchově žáků a  středoškolských studentů v  souladu s  principy udržitelného rozvoje regionu už chyběl jen krůček. Barvínek záhy studentům nabídl spolupráci, poskytl jim právní a  finanční zázemí pro realizaci vlastních nápadů. Dal jim důvěru, ale zároveň vyžadoval zodpovědnost. Podpořil osobnostní růst studentů tím, že jim doporučil absolvování odborných akreditovaných kurzů, jejichž nemalé účastnické poplatky z  velké části uhradil; zprostředkoval jim také kontakty na osobnosti

a  organizace, které mohly dále rozvinout jejich zájem či talent. K realizaci drobných tvůrčích, uměleckých i výzkumných aktivit zajistil technické zázemí. Během uplynulých šesti let studenti nejen pomáhali pečovat o přírodní rezervace a studánky, ale prováděli i přírodovědný výzkum regionu. Podíleli se na přípravě kulatých stolů i  několika regionálních výstav, např. Ruprechtov v proměnách času – vystavené dvojice fotografií dokumentují, jak rychle i  na venkově mizí přirozený každodenní kontakt člověka s přírodou. Pro občany vesnice byla výstava impulzem ke společnému zamyšlení několika generací, probouzela zájem o souvislosti vztahu Země a společnosti, vyzývala k odpovědnému jednání člověka ke krajině. Autorem výstavy je student, dříve žák podomské školy. V  roce 2000 společně se  třemi patnáctiletými kamarády, členy Barvínku, založil a vedl přírodovědný klub Mraveniště. Jeho bývalá učitelka přírodopisu zde zastávala pouze roli poradce. Barvínek poskytoval klubu finanční a  právní

zázemí, prostory k činnosti nabídla podomská základní škola. Studenti vymýšleli přírodovědnou korespondenční soutěž pro žáky  2. stupně základních škol a nižších gymnázií okresu Vyškov. Starší studenti učili mladší kamarády pozorovat přírodu i pečovat o ni, pracovat s informacemi, diskutovat s odborníky, organizovat týmové akce a snad si při tom všem ani neuvědomovali, že nejvíce se učí sami. O tom, že si studenti osvojili dnes tolik proklamované životní kompetence, nemůže být pochyb. Výše zmíněná výstava fotografií není jediným příkladem nápadité tvořivosti členů přírodovědného klubu. Nemalé úspěchy sklidili ve dvou celostátních kolech Středoškolské odborné činnosti: V  roce 2003 obsadila studentka s  Metodikou činnosti přírodovědného klubu 1. místo v  oboru Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie. V  roce 2006 další studentka, dříve jako žákyně členka klubu, s  prací Vznik a  vývoj biocentra v  lokalitě Vrchní rybník v obci Velešovice obsadila 2. místo v oboru Ochrana a tvorba životního prostře-

Dvojice fotografií téhož místa z výstavy nazvané Ruprechtov v proměnách času dokumentuje proměnu venkova v rozmezí pouhých 90 let. Na starší fotografii je patrný téměř zapomenutý kolorit kraje Drahanské vrchoviny. Chaloupky s došky, stařenka s nůší nesoucí obživu z kamenitého pole, plaňkový plot a náves plná ovocných stromů. Křivolaké uličky s blátivou cestou. Vše v kontrastu s asfaltovou silnicí, betonovými chodníky, babičkou, která vše potřebné zakoupila v místním obchodě, drátěným plotem a návsí plnou jehličnanů. Foto: J. Gottvald, D. Zouharová Geografické rozhledy  1/07–08

21

zeměpis a škola dí, k  tomu obdržela zvláštní cenu – Cenu ministra životního prostředí. V  roce 2004 „putovali“ nejen studenti z přírodovědného klubu od vesnice k vesnici a snažili se dotazováním rodáků a pamětníků vypátrat přírodní poklady regionu. Zmapovali zaniklé rybníky, studánky a  zbytky mokřadů, také staré odrůdy ovocných dřevin. Závěry výzkumu na téma Zachování a obnova přírodního dědictví mikroregionu Drahanská vrchovina, v  nichž jsou kromě zmapování přírodních zajímavostí navržena opatření tak, aby v regionu nedocházelo k  dalšímu poškozováníní biologické rovnováhy či stability vodního režimu krajiny, byly v podobě brožury a na CD dány k dispozici místním samosprávám. Doporučení, kde mají obce žádat o  finanční podporu k realizaci navrhovaných opatření, již byla využita k  získání dotace na obnovu studánek. Studenti proškolení na akreditovaných kurzech týmové spolupráce se stali také spoluorganizátory setkání žáků z  regionálního sdružení základních škol Cirsium, nazvaného Překročení Rubikonu. Cílem setkání bylo v týmových aktivitách porovnat úroveň klíčových i  oborových kompetencí žáků pěti vesnických základních škol při přechodu na 2. stupeň.

Středoškoláci byli pro žáky příkladem i  při budování přírodní učebny. Jinak by žáci jen stěží chodili na školní zahradu po vyučování stavět suchou zídku z  kamenného snosu. A  pak už stačil jen sponzorský dar v podobě dřevěných válců, odpadu firmy při stavbách, a  posezení pro celou třídu pod ořešákem u rozkvetlé suché zídky bylo na světě. Ideální prostředí k tomu, aby si žáci základní školy na skloubení přírodní učebny s  tradicemi regionu uvědomili svůj osobní podíl na udržitelném rozvoji místa. Nabízí se otázka, zda by podobnou výpomoc školám nemohli formou „studentského servisu“ poskytnout pedagogické fakulty. Studenti by nahlédli do praxe a  školy by mohly snáze realizovat Rámcovým vzdělávacím programem doporučovanou projektovou výuku se zaměřením na region. Mnozí studenti středních a vysokých škol vítají prostor k diskusím a možnost výběru cest k seberealizaci. Je žádoucí, co nejvíce rozšířit nabídku příležitostí, které jim zajistí profesní růst, při němž my starší zaujmeme roli trpělivých poradců. Je to velká výzva pro profesory středních i  vysokých škol. Absurdní je, když vysokoškolák, např. student pedagogické fakulty, hledá brigády ve skladech

Výuka pod korunou ořešáku v přírodní učebně ZŠ Podomí. Foto: D. Zouharová

hypermarketů místo toho, aby zastal roli „školního asistenta“ či facilitátora setkání občanů při komunitních akcích na podporu místní Agendy 21.

Dáša Zouharová, Základní škola a mateřská škola v Podomí, Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání v Brně, [email protected]

Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, tel. 224 933 996, mob. 603 527 207 e-mail: [email protected]

Ekologická a environmentální výchova Příručka pro základní školy a střediska ekologické výchovy autor: Tomáš Matějček 1. vydání, 52 stran, formát A4, 89 Kč Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií se skládá ze čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí a Vztah člověka k prostředí. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování. Tento text mohou využít také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy.

Navštivte naše stránky – www.ncgs.cz Tradice – odbornost – kvalita

Geografické rozhledy  1/07–08