kras
Krasová geomorfologie
= soubor osobitých tvar a jev rozložených v krajin ve 2 úrovních - na povrchu - v podzemí • termín kras - vyvinul se z výrazu karra (nebo karr), tj. kámen nebo skála (indoevropský prajazyk) • slovinština: kras - lidové obecné ozna ení pustého neúrodného povrchu Kras - toponymum; zkrasov lé k ídové vápence - od Terstského zálivu do alpského podh í !!! mate ný nebo klasický kras kras - obecný odborný termín pro specifický typ reliéfu (krajinu)
Typologie krasu • karsologie (event. karstologie) • kras = soubor tvar reliéfu v krasových (propustných a rozpustných) horninách • krasové horniny: uhli itanové (karbonátové) - rozpustné vodou obsahující CO2 evapority - usazeniny vzniklé krystalizací ze slaných vod, v nichž se obsah solí koncentruje odpa ováním (evaporací), nap .kamenná s l, sádrovec
led • významný faktor: textura horniny (porozita a puklinatost)
• klasifikace: podle po tu složek, které se podílejí na dosažení rovnovážné fáze rozpustného procesu v jednotlivých typech rozpustných hornin • rozpoušt ní - po et složek: 3: hornina + voda + CO2 → kras po et složek: 4 a více: hyperkras 3: kras 2: parakras 1: pseudokras Cigna (1978, 1984-5)
Typologie krasu • hyperkras (4) - hydrotermální prost edí; dolomitické vápence, vápence v pob ežních oblastech • kras (3) - holokras - isté vápence merokras - dolomity, „ne isté“ vápence • parakras (2) - bradykras - kvarcity, tufy - tachykras - sádrovce, kamenná s l • hypokras (1) - led • pseudokras (0) - syngenetický - lávové jeskyn - epigenetický - tektonické a erozní jeskyn
Sádrovcový kras • • • •
vznik fyzikálním rozpoušt ním anhydritu nebo sádrovce vedle karbonátového krasu pat í mezi nejrozší en jší litologické typy krasu rozpoušt ní sádrovce probíhá ádov 100 x rychleji než chemicky istého vápence nejdelší jeskynní systémy v sádrovcích: v Podolské vyso in na Ukrajin , kde dosahují délky více než 200 km (jeskyn Optimisti eskaja peš era)
Ledovcový kras • kras v ledovcích • vzniká vlivem ablace a p sobením teplejších srážkových i tekoucích tavných vod Solný kras • soubor krasových tvar vzniklých rozpoušt ní ložisek solí vodou, nej ast ji kamenné soli • litologicky se jedná o evaporitový kras • kamenná s l je ádov 10.000 x rozpustn jší než istý vápenec
1
Krasová modelace • vše podmín no strukturou p íklad strukturního reliéfu • p evládá podzemní odnos - krasový reliéf relativn vy nívá nad nekrasové okolí • krasový reliéf: povrchový - exokras podpovrchový - endokras
EXOKRASOVÉ TVARY
krasov ní CaCO3 + H20 + CO2
Ca (HCO3) 2
CaCO3 - kalcit, nerost H20 + CO2 roztok H2CO3 - vzniká rozpoušt ním atmosferického a zvlášt p dního CO2 v prosakující vod - množství biogenního CO2 v p d : 20 x víc než v atmosfé e chudá krápníková výzdoba ⇐ chybí p dní pokryv
ŠKRAPY - typy
• Krasová planina - zbytek p vodn celistvého povrchu • Škrapy - komplex drobných tvar vhloubených do skalního podkladu - korozn -erozní, koroze (infiltra ní vody) - velikost: u nás (cm - desítky cm); J.Evropa (metry); tropické oblasti (do 10 m) - škrapová pole - morfologie: okrouhlé (podmín né pórovitostí) lineární - podmín né puklinatostí - podmín né hydrodynamicky
e inové - lineární škrapy jeskynní; žlábky orientované kolmo na sm r pohybu plošn stékající vody žlábkové pob ežní ob í - vázané na masivní, tlust vrstevnaté vápence;
• Závrty - ozna ení výrazné deprese na skalním povrchu rozpustných hornin nebo na povrchu jejich zv tralinových a sedimentárních pláš ; vznik: fyzikáln chemické rozpoušt ní sufozí p dorys: oválný, pr m r až 1 km (nej ast ji 20 - 50 m) dno: otev ené (zející) nebo zav ené typy: aluviální (sufozní) nálevkovitý primární - disolu ní (podmín ny tektonicky) ícený
Kotli • závrtu podobná deprese • obvykle skalnatá „kotlovitá“ prohlube ve vysokohorských krasových oblastech • slovinský pojem kotli pochází z vysokohorského planinového krasu v Julských Alpách • vzniká táním sn hu, v depresi, kde se hromadí sníh termokrasový - v oblasti permafrostu: 3 fáze: ujo a alas khonu cenot (z mayského výrazu dz´onot= jeskyn s vodou) - stud ovité ( ícené) závrty na dn zaplavené vodou
v ži kovitý kras („Kamenný les“ ve V ín ) v že o pr m ru 1-20 m a výšce 1 - 35 m exhumované z 3H rudozemí (písk , jíl ), na ploše 350 km2
2
Cocpit • Bogaz -(krasová ulice) - krasová deprese, p ímo ará, hluboká n kolik metr široká rýha na obou koncích otev ená • Polje - krasová deprese, výrazná, ploché dno, oválný nebo lalo natý p dorys • Uvala - krasová deprese, menší, v tšinou spojením závrt • Propast - svislá i šikmá prohlube se skalními st nami v rozpustných horninách, jejíž vertikální rozm r p evyšuje horizontální
Krasový kužel
• odvozený z názvu krasové oblasti Cockpit Country na Jamajce (cockpit = kohoutí jáma, aréna pro kohoutí zápasy) • hust nahromad ných primárních závrt (až 100 metr hlubokých) • s nepravidelným, hv zdicovit lalo natým p dorysem • p íkrými (30–60º) skalními svahy • konkávními (místy i rovnými) dny, pokrytými sutí nebo hlinitými sedimenty • lalo natý p dorys: d sledek radiálních p ítokových strží a rýh
Mogot • Mogot je výrazný vrch tvaru štíhlého kužele, v že, homole nebo kupy • složený z karbonátových hornin • s p íkrými až svislými skalními st nami • oblé vrcholy • zvedá se ost e nad plochou rovinou
• kuželovitá, místy izolovaná elevace kuželového krasu • vzniká intenzivním vertikálním roz le ováním povrchu karbonátových hornin v podmínkách humidního tropického klimatu • elevace bývá relativn až 20–150 metr vysoká
Hum • Termín p evzatý ze srbochorvatštiny • používaný zejména v Hercegovin • izolovaný kuželovitý i v žovitý, obvykle skalnatý reziduální pahorek, vy nívající nad úrove okolního krasového povrchu (nap íklad dna polje). • asto ozna uje i sv decký vrch, budovaný zbytkem rozpustných hornin na nerozpustném podloží, nebo tvrdoš i suk (rozpustná vložka, vypreparovaná z nerozpustného souvrství) • v R se používá pro hum synonymum h ebená podle toponyma H ebená v Moravském krasu
Krasová údolí • výsledek korozní innosti kombinované s erozní inností tekoucí vody • na dn : ponory, vyv ra ky • typologie: - podle geneze: alogenní (alochotnní) autochtonní - podle funkce: aktivní a neaktivní (suchá) slepá a poloslepá - podle tvaru: krasové ka ony (Moravský kras: žleby) úvalovitá, visutá
3
Jeskyn
Endokras • Vytvá í se korozí a erozí podzemní ásti krasových oblastí • jeskyn : syngenetické - vznik sou asn se vznikem horniny epigenetické • krasové jeskyn : koroze → erozní innost vodního toku
• etážová = patrová - n kolik propojených úrovní • efora ní = trubicovitá (jeskyní chodba) • hydrotermální - fyzikáln chemickou rozpustnou inností hydrotermálních vodních roztok o vyšších teplotách • ledovcová x ledová (zaledn ná) - neúplná ablace ledu DENIVELACE
• podzemní dutina zcela nebo z velké ásti omezená mate nou horninou, v níž vznikla vlivem exogenních nebo endogenních proces nebo um le ve speleologii: dovoluje vstup a pr chod lov ku (pr m r nad 50 cm) v hydrogeologii: umož uje turbulentní pohyb (pr m r vetší než 5 - 15 mm) • vývoj - n kolik fází (speleogeneze): fáze iniciální (zahajovací) - incep ní subfáze - subfáze zárode ného r stu rozvojová degrada ní
• Evorze - subtyp krasové eroze, výmol p i krouživém ví ivém pohybu (jámy, kotle, ob í hrnce) • eforace - proud ní vody pod tlakem → efora ní chodby • egutace - výmolná innost skapávající vody
Srdcové chodby • jeskynní dóm - velký jeskynní prostor, vznik obvykle v pr se ících puklin a zlom • chodby • sifon - úsek jeskynní chodby, v n mž se jeskynní strop snižuje natolik, že se no í pod povrch jeskynní výpln (pevné nebo tekuté)
• polosifon • krasový komín - válcovitá dutina vybíhající z
• vlivem modelace tavnými vodami z ledovce • tzv. hladová voda • puklinové chodby srdcový profil P íklad: jeskyn Na Špi áku
jeskynního stropu vzh ru
4
Krasové prameny • stálý • epizodický - nepravidelný koncentrovaný výv r • intermitentní - funguje v pravidelných intervalech • estavela - intermitentní krasový pramen; st ídav jeskyn výtoková a jeskyn vtoková • podmo ský - turbulentní výv r sladké vody; na dalmatském pob eží: vrulje (u Aurisina u Terstu 20 000 m3/den) • vauclusní [vóklízní]-výstupní pramen, vody vystupují ve velkém množství z hluboko položených jeskyní
• jeskynní dóm - velký jeskynní prostor, vznik obvykle v pr se ících puklin a zlom • chodby • sifon - úsek jeskynní chodby, v n mž se jeskynní strop snižuje natolik, že se no í pod povrch jeskynní výpln (pevné nebo tekuté)
• polosifon • krasový komín - válcovitá dutina vybíhající z jeskynního stropu vzh ru
Nejdelší jeskyn sv ta • Krápníky - morfologicky výrazné druhotné tvary tvo ené vápenným sintrem stalaktit (visící) stalagmit (stojící) stalagnát
Flint Mammoth Cave System • 567 km • stát Kentucky (USA)
• excentrika (1957) - nepravideln zprohýbané, gravitací neovlivn né krystalické sintrové výr stky • heliktit - excentrický, tenký až vláknitý krystalický výr stek ze sintrových povlak
Krasový cyklus • teorie vývoje krasových oblastí (krasový cyklus): mládí zralost stá í (humy)
Etapy vývoje krasové plošiny (tabule)
úrove vodní hladiny
Cvijic (1893, 1918), Davis (1930)
• n kterými autory považované za p ekonané mládí: krasové tabule zralost: závrty →úvaly → polje; ka ony stá í: humy jiný pohled: r zné krasové typy podmín né regionálními faktory
5
