KE-31-11-047-CS-N
sociální věci a sociální začleňování Evropské komise? Můžete si je objednat nebo získat on-line odběr zdarma na adrese: http://ec.europa.eu/social/publications Budeme také rádi, když se přihlásíte k odběru elektronického zpravodaje Sociální Evropa, který je k dispozici zdarma na adrese: http://ec.europa.eu/social/e-newsletter
http://ec.europa.eu/social
www.facebook.com/socialeurope
doi:10.2767/77520
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví - Příručka pro prevenci a správnou provozní praxi
Zajímají vás publikace Generálního ředitelství pro zaměstnanost,
Bezpečnost
a ochrana zdraví při
práci ve zdravotnictví
Příručka pro prevenci a správnou provozní praxi
Social Europe
Tato publikace vychází v rámci programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální solidaritu – PROGRESS (2007–2013). Tento program provádí Evropská komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování, a přispívat tak k naplňování cílů strategie Evropa 2020 v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EU a zemích usilujících o status kandidátské země. Více informací naleznete na této adrese: http://ec.europa.eu/progress
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Oddělení B.3 Rukopis dokončen v listopadu 2011
Evropská komise ani nikdo jiný jednající jménem Evropské komise nemůže být činěn zodpovědným za jednání, které by se mohlo řídit informacemi obsaženými v této publikaci. © Fotografie na obálce: iStock V případě použití nebo reprodukce fotografií, na které se nevztahují autorská práva Evropské unie, je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv. Tato příručka byla vypracována: Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (BAuA) – Spolkový ústav pro bezpečnost práce a pracovní lékařství; Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (BGW) – Profesní sdružení pracovníků ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče; Contec Gesellschaft für Organisationsentwicklung mbH; Deutsches Netz Gesundheitsfordernder Krankenhäuser gem. e.V. (DNGfK – německá síť nemocnic podporujících zdraví); BAD/Team Prevent GmbH.
Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*):
00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat.
Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje a výtah jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2013
ISBN 978-92-79-26823-6 doi:10.2767/77520
© Evropská unie, 2013 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Obsah Předmluva 7 Úvod a vize
11
1. Prevence a podpora zdraví jako úkol vedení
13
21
Popis osvědčeného postupu
2. Jak provádět hodnocení rizik?
23
2.1 Úvod
24
2.2
Úlohy a povinnosti
24
2.3
Co je nutno uvážit před tím, než se začne s hodnocením rizik?
28
2.4
Jak hodnocení rizik začít?
28
2.5
Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami do hodnocení rizik
34
2.6
Popis osvědčeného postupu
35
2.7 Odkazy
40
2.8
Příslušné směrnice Evropské unie
43
2.9
OiRA: on-line nástroj pro hodnocení rizik, EU-OSHA
43
2.10 Literatura
43
2.11 Příklad hodnocení rizik na základě úkolu spočívajícího v ruční manipulaci s pacienty
44
2.12 Příklad hodnocení rizik na základě úkolu spočívajícího v dezinfekci povrchů
45
3. Biologická rizika
49
3.1 Úvod
50
3.2
Obecné posouzení rizika možného vystavení infekci při práci
51
3.3
Zvláštní hodnocení rizik v případě biologických rizik
69
3.3.1
Riziko krví přenosných infekcí
69
3.3.2
Riziko infekcí přenášených vzduchem
80
3.3.3
Riziko infekce při přímém a nepřímém kontaktu
84
3.3.4
Popis osvědčeného postupu:
88
— postup v případě kontaktních infekcí — postup pro prevenci kontaktních infekcí
90
3.3.5
Zvláštní infekce
92 3
3.4 Těhotenství
101
3.5
102
Příslušné směrnice Evropské unie
3.6 Odkazy
103
3.7 Literatura
105
4. Muskuloskeletální rizika 4.1
Rizika rozvoje muskuloskeletálních poruch
107 108
4.1.1 Úvod
108
4.1.2
Povaha rizika
109
4.1.3
Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik s ohledem na prevenci MSD
111
4.1.4
Pracovní situace s nejvyšší expozicí
116
4.1.5
Účinky na zdraví a bezpečnost
121
4.1.6
Preventivní a ochranná opatření
124
4.1.7
Chování v kritických situacích – doporučení pro zaměstnance
132
4.1.8
Hlavní sdělení a závěry
136
4.1.9
Příslušné směrnice Evropské unie
137
4.1.10 Popis osvědčeného postupu
139
4.1.11 Odkazy
151
4.1.12 Literatura
156
4.2
Prevence úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím nebo pádem 157
4.2.1 Úvod
157
4.2.2
Povaha rizika
158
4.2.3
Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik s ohledem na prevenci úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím a pádem
159
4.2.4
Pracovní situace s největší expozicí
160
4.2.5
Účinky na zdraví a bezpečnost
161
4.2.6
Preventivní a ochranná opatření
161
4.2.7
Osobní ochranné prostředky
164
4.2.8
Chování v kritických situacích – doporučení pro zaměstnance
166
4.2.9
Hlavní sdělení a závěry
166
4.2.10 Příslušné směrnice Evropské unie
166
4.2.11 Odkazy
168
4.2.12 Literatura
170
5. Psychosociální rizika
171
5.1 Úvod
172
5.2
Stres a vyhoření
176
5.2.1
Povaha daného rizika
176
5.2.2
Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik
176
5.2.3
Pracovní situace s největší expozicí
182
4
5.2.4
Účinky na zdraví a bezpečnost
182
5.2.5
Obecná preventivní a ochranná opatření
183
5.2.6
Popis zvláštních preventivních technik a postupů
184
5.3
Prevence a sledování násilí a mobbingu (šikana a obtěžování) na pracovišti
5.3.1
Povaha daného rizika
186
5.3.2
Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik
188
5.3.3
Pracovní situace s největší expozicí
192
5.3.4
Účinky na zdraví a bezpečnost
192
5.3.5
Obecná preventivní a ochranná opatření
193
5.3.6
Popis zvláštních preventivních technik a postupů
194
5.3.7
Příklady osvědčených postupů
194
5.3.8
Vhodné způsoby chování v kritických situacích
194
5.3.9
Nejdůležitější poznatky a závěry
195
5.4
Pracovní doba
5.4.1
Povaha daného rizika
196
5.4.2
Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik
196
5.4.3
Popis pracovních situací s největší expozicí
198
5.4.4
Popis účinků na zdraví a bezpečnost
198
5.4.5
Obecná preventivní a ochranná opatření
200
5.4.6
Popis zvláštních preventivních technik a postupů
201
5.4.7
Příklady osvědčených postupů
201
5.4.8
Vhodné způsoby chování v kritických situacích
202
5.4.9
Nejdůležitější poznatky a závěry
202
5.5
Zneužívání návykových látek
5.5.1
Povaha daného rizika
203
5.5.2
Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik
203
5.5.3
Pracovní situace s největší expozicí
205
5.5.4
Účinky na zdraví a bezpečnost
205
5.5.5
Obecná preventivní a ochranná opatření
205
5.5.6
Zvláštní preventivní techniky a postupy
205
5.5.7
Vhodné způsoby chování v kritických situacích
206
5.5.8
Nejdůležitější poznatky a závěry
207
5.6
Příslušné směrnice Evropské unie
208
5.7
Popis osvědčeného postupu
209
5.7.1
Rozhovor s klinikou Havelland v Nauenu týkající se psychosociálních rizik
209
5.7.2
Rozhovor s nemocnicí St. Elisabeth v Tilburgu týkající se psychosociálních rizik
211
186
196
203
5.8 Odkazy
213
5.9 Literatura
215
Příloha
217
5
6. Chemická rizika 6.1 Úvod
219 220
6.2
Povaha daného rizika: zvláštní rizika spojená s nebezpečnými látkami a přípravky
221
6.3
Základní kritéria pro hodnocení chemických rizik
221
6.3.1
Hodnocení rizik
6.4
Obecná preventivní a ochranná opatření: zavedení ochranných opatření s přihlédnutím k hodnocení rizik
6.4.1
Ochranná opatření
227
6.4.2
Poskytování informací/pokynů zaměstnancům
229
6.4.3
Sledování účinnosti opatření
230
6.5
Čisticí a dezinfekční práce
6.5.1
Popis pracovní situace s největší expozicí
231
6.5.2
Popis účinku na zdraví a bezpečnost
232
6.5.3
Zvláštní preventivní techniky a postupy
233
6.6
Cytostatika / cytotoxické léky
234
6.6.1
Popis pracovní situace s největší expozicí
234
6.6.2
Popis účinku na zdraví a bezpečnost
236
6.6.3
Zvláštní preventivní techniky a postupy
236
6.7
Činnosti s anestetickými plyny
241
6.7.1
Popis práce s největší expozicí
242
6.7.2
Popis účinku na zdraví a bezpečnost
242
6.7.3
Zvláštní preventivní techniky a postupy
244
6.8
Činnosti s látkami nebezpečnými pro reprodukci
247
6.9
Příslušné právní předpisy Evropské unie
250
6.10 Popis osvědčeného postupu
225
227
230
251
6.10.1 Rozhovor se Všeobecnou nemocnicí ve Vídni (AKH Vídeň) o bezpečné dezinfekci
251
6.10.2 Bezpečná práce s cytostatiky
254
6.11 Odkazy
258
6.12 Literatura
263
Tiráž 265 Přílohy 269 Příloha 1: Seznam zkratek
270
Příloha 2: Odborníci podílející se na přípravě této příručky „nemocnice“
273
6
Předmluva
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
V Evropské unii (EU) je ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče zaměstnáno přibližně 10 % pracovníků a mnoho z nich pracuje v nemocnicích. Tito zaměstnanci mohou být vystaveni velmi široké škále rizik. Na většinu těchto rizik se v současnosti vztahují právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nicméně kombinace různých těchto rizik vznikajících současně a skutečnost, že se jednoznačně jedná o vysoce rizikové odvětví, vyvolaly diskusi o potřebě zvláštního přístupu s cílem zlepšit ochranu zdraví a bezpečnost nemocničního personálu na úrovni EU. Všechny úvahy a veškerá opatření navržená za účelem zlepšení zdraví a bezpečnosti nemocničního personálu lze rozšířit na pracovníky ve zdravotnictví obecně.
Souvislosti V listopadu 2001 se konala první schůzka se zástupci vlád členských států za účelem projednání situace v jejich zemích a počátečních postojů k otázce možných opatření Unie, jež mají zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci v nemocnicích. Považovalo se za vhodné navázat kontakty se zástupci vlád, jelikož se pokládalo za důležité získat přehled o konkrétní situaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnických zařízeních v EU a o provádění platných předpisů Společenství v této oblasti. Během schůzky účastníci uvítali zejména podnět Komise k zahájení diskuse o situaci v odvětví, které zaměstnává vysoké procento pracujícího obyvatelstva v EU a v němž jsou zaměstnanci vystaveni velkému počtu různých druhů průvodních rizik (infekce, chemické činitele, karcinogeny, muskuloskeletální poruchy, úrazy, záření atd.). Účastníci zastávali jednomyslně názor, že ačkoliv se v současnosti nové zvláštní právní předpisy Unie pro nemocnice nejeví jako nutné, představovalo by přijetí jiných, nelegislativních opatření, například vydání doporučení a vyhotovení příruček osvědčených postupů pro toto odvětví na úrovni EU, velmi pozitivní a potřebný krok. Zvláštní význam se přikládal rovněž šíření informací a výměně zkušeností v této oblasti, zejména prostřednictvím Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) se sídlem v Bilbau. Usuzovalo se rovněž, že by zřízení skupiny ad hoc pro „bezpečnost a ochranu zdraví v nemocnicích“ v rámci poradního výboru umožnilo pokračovat v analýze případných opatření Unie v rámci tripartity. Skupina ad hoc byla pověřena rovněž vypracováním návrhu stanoviska k možným opatřením Unie ke zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců v nemocnicích k posouzení v poradním výboru.
(1) Uř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8.
8
Pracovní skupina přijala návrh stanoviska, který byl předložen k diskusi a později schválen výborem. Výbor zastával názor, že existuje řada iniciativ, jež by bylo možno přijmout na úrovni Unie. Po projednání různých dostupných možností se výbor dohodl na tom, že veškerá rizika pro bezpečnost a zdraví při práci ve zdravotnictví již jsou náležitě pokryta rámcovou směrnicí, tj. směrnicí Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (1), a dalšími směrnicemi týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Předmluva
Výbor se dále dohodl na tom, že na úrovni Unie je třeba přednostně vypracovat příručku pro prevenci a správnou provozní praxi pro nemocniční pracovníky, která se zaměří na nejvýznamnější rizika v tomto odvětví, zejména: a) biologické činitele; b) muskuloskeletální poruchy; c) psychosociální poruchy a d) chemické činitele. Těmto rizikovým skupinám je věnována pozornost z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž jsou vyloučeny veškeré aspekty veřejného zdraví s výjimkou případů, kdy mají dopad na zdraví a bezpečnost. Jinými potenciálními riziky se příručka nezabývá, jelikož již spadají do oblasti působnosti jiných platných právních předpisů Evropské unie. Příručka pro prevenci a správnou provozní praxi byla navržena a vyhotovena jako velmi praktický a snadno srozumitelný nástroj, který lze použít jako základ pro opatření v oblasti úvodního i průběžného školení nemocničního personálu. Příručka bere v potaz zejména nejnovější vědeckotechnické poznatky v oblasti prevence a rovněž příručky a materiály týkající se dobré kvality, které již existují na vnitrostátní úrovni, spolu s informacemi dostupnými prostřednictvím agentury EU-OSHA. Popis vhodných opatření v příručce odpovídá posloupnosti metod prevence uvedených ve směrnici Rady 89/391/EHS. Zvláštní pozornost je věnována zranitelným skupinám pracujícím v tomto odvětví – těhotným ženám, mládeži, starším a migrujícím pracovníkům – a případně jsou s ohledem na tyto skupiny zmíněna zvláštní preventivní a ochranná opatření.
9
Úvod a vize
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Tato příručka pro prevenci a správnou provozní praxi ve zdravotnictví má zlepšit normy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnických zařízeních v Evropské unii. Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) jsou důležitou součástí řízení kvality, řízení rizik a sociální odpovědnosti podniků. V tomto smyslu musí být aspekty BOZP nedílným prvkem veškerých procesů rozvoje řízení, tj. rozvoje strategie společnosti, rozvoje lidských zdrojů a organizačního rozvoje. Základem vize lepších, zdravějších a konkurenceschopnějších pracovišť je vytvoření podnikové kultury, kdy vedoucí pracovníci a zaměstnanci (jako odborníci na svém pracovišti) v rámci procesu soustavného zlepšování společně projednávají pracovní postupy, včetně všech souvisejících rizik a možných opatření ke zlepšení. Tato pozitivní podniková kultura je základem udržitelného rozvoje a úspěšnosti zdravotnických zařízení. Tato příručka stanoví základ, na němž lze vybudovat náležité systémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neodborníkům v této oblasti poskytuje vodítko, pokud jde o rozsah možných opatření. Neobsahuje však podrobné poznatky o konkrétních opatřeních a metodách prevence. Na konci každé kapitoly je seznam internetových odkazů na další podrobnější informace a zvláštní nástroje. Příručka se zaměřuje na zaměstnavatele i na zdravotnické pracovníky, pokud jde o pracovní rizika, která se vyskytují ve zdravotnictví. Uživatel v ní nalezne informace o povaze a metodách hodnocení rizik a doporučení ohledně opatření a možností odborné přípravy pro prevenci nepříznivých zdravotních účinků. Tato příručka mimoto zaměstnancům i zaměstnavatelům poskytuje jasné informace o osvědčených postupech zaměřených na předcházení příslušným rizikům. Příručka vychází ze směrnic Evropské unie, které jsou závazné pro všechny členské státy. Uživatel proto musí mít na paměti, že na vnitrostátní úrovni mohou existovat přísnější předpisy, které je rovněž nutno vzít v úvahu.
12
1. Prevence a podpora zdraví jako úkol vedení
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Poškození zdraví, úrazy a nemoci z povolání lidem působí velké utrpení a znamenají vysoké náklady jak pro ty, jež jsou jimi postiženi, tak pro celou společnost. Opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podpora zdraví na pracovišti tomu mají zabránit. Kromě ochrany zaměstnanců před újmou však chce tato příručka vedoucím pracovníkům ve zdravotnictví rovněž ukázat, jak podporovat zdraví v nemocnicích či zdravotnických zařízeních v souladu s definicí zdraví podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta definuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a schopnost jednotlivců využívat svůj zdravotní potenciál a úspěšně zvládat nároky prostředí. Takové zdravotní způsobilosti lze u zaměstnanců dosáhnout pouze tehdy, převládá-li v podniku kultura prevence, která ve všech podnikových záležitostech systematicky zohledňuje aspekty související se zdravím. Vedení neodpovídá pouze za zavádění opatření na podporu zdraví v podniku ve smyslu prevence podmíněné okolnostmi. Musí jít především příkladem vlastním chováním. Má proto rozhodující vliv na podnikovou kulturu a dává podněty ke změnám chování zaměstnanců. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci je tudíž nutné považovat za důležitý společný cíl organizace stejně jako třeba kvalitu, spokojenost zákazníků, produktivitu, růst a ziskovost. Bezpečných a zdraví příznivých pracovních podmínek pro zaměstnance lze dosáhnout efektivněji, je-li uplatňování hledisek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci začleněno do systému řízení kvality. Hodnocení rizik je nepřetržitým procesem a je nutno je často opakovat a výsledky musí vedení zdokumentovat a začlenit do strategického plánování. Definice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (2) Společný výbor Mezinárodní organizace práce (ILO) a WHO pro ochranu zdraví při práci v roce 1950 uvedl, že „cílem ochrany zdraví při práci by měla být podpora a zachování nejvyšší míry tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců při všech činnostech; zamezení zhoršování zdraví zaměstnanců způsobenému pracovními podmínkami; ochrana zaměstnanců před riziky vyplývajícími z činitelů poškozujících zdraví a zajištění pracovního prostředí pro zaměstnance, které je přizpůsobeno jejich fyziologickým a psychickým schopnostem“. Stručně řečeno: „přizpůsobení práce člověku a výběr vhodných osob pro rozdílné nároky.”
Závazné předpisy Evropské unie Podle článku 153 Smlouvy o fungování Evropské unie „Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech: a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků; b) pracovní podmínky; c) sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků; (2) Stellman, J. M. (ed.), ILO Encyclopaedia of Occupational Health and Safety, sv. 1:16.1–16.62, Mezinárodní organizace práce, Ženeva, 1998.
14
d) ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru; e) informování pracovníků a konzultace s nimi; […]“.
1. Prevence a podpora zdraví jako úkol vedení
Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanoví minimální předpisy na podporu zejména zlepšování pracovního prostředí s cílem zajistit větší ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců (3). O konkrétních požadavcích směrnice bude podrobně pojednáno dále v této příručce. Směrnice byla provedena do vnitrostátních právních předpisů, které mohou obsahovat další požadavky. Zaměstnavatelé jsou povinni vyhodnocovat rizika a přijímat praktická opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců, vést záznamy o úrazech, poskytovat informace a školení, konzultovat zaměstnance a spolupracovat a koordinovat opatření s dodavateli. Preventivní a ochranná opatření by měla být prováděna v tomto pořadí (4) : • odstranění nebezpečí/rizika, • odstranění nebezpečí/rizika u zdroje prostřednictvím technických nebo organizačních opatření, • snížení nebezpečí/rizika na nejnižší možnou úroveň prostřednictvím vytvoření bezpečných pracovních systémů, které zahrnují administrativní kontrolní opatření, • pokud zbývající nebezpečí/rizika nelze odstranit pomocí kolektivních opatření, poskytnutí vhodných osobních ochranných prostředků včetně oděvů zdarma ze strany zaměstnavatele a zavedení opatření zajišťujících jejich používání a údržbu. Povinnosti provádět opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci však nemají pouze zaměstnavatelé. Rovněž zaměstnanci mají povinnost spolupracovat v tomto ohledu (tj. účast na nabízených školeních, spolupráce zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti). V čl. 13 odst. 1 směrnice 89/391/EHS se uvádí: „Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností na svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýkají jeho jednání nebo opomenutí při práci, v souladu se školením a pokyny, které mu byly předány zaměstnavatelem.“
(3)
Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8.
(4) Guidelines on occupational health and safety management systems (Pokyny k systémům řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ILO-OSH, Ženeva, 2001, s. 11.
15
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Strukturovaný přístup k řízení zajišťuje úplné posouzení rizik a zavedení a dodržování bezpečných pracovních metod. Pravidelné přezkumy zajišťují, že jsou tato opatření i nadále odpovídající. Níže je popsán typický model řízení (5). • Politika: stanoví jednoznačný závazek a cíle, povinnosti a organizační postupy. • Plánování: určuje a posuzuje rizika vyplývající z pracovních činností a způsob jejich kontroly. Činnosti v rámci plánování zahrnují: »» hodnocení rizik a určení preventivních opatření, »» určení mechanismů řízení a organizace potřebných pro vykonávání kontroly, »» určení potřeb v oblasti odborné přípravy, »» zajištění dostupnosti poznatků, dovedností a odborných znalostí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Zavedení a provádění: zahrnuje zavádění plánů do praxe. To může znamenat provádění změn v organizaci a pracovních postupech, pracovním prostředí, používaném vybavení a výrobcích; školení vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců a zlepšení komunikace. • Kontrola a nápravná opatření: je nutno sledovat výsledky. To lze provádět reaktivně (například s využitím záznamů o úrazech) nebo aktivně (například na základě zpětné vazby z inspekcí a auditů a z průzkumů mezi zaměstnanci). Při vyšetřování úrazů je nutno určit bezprostřední a související příčiny, včetně případných chyb vedení. Cílem je zajistit, aby systémy a postupy fungovaly, a neprodleně přijímat potřebná nápravná opatření. • Přezkum řízení a audit: umožňuje ověřit celkovou výkonnost systému řízení. Mohou se změnit vnější okolnosti – mohou být například zavedeny nové právní předpisy. Je však rovněž možné uvažovat do budoucna, například co se týká změn ve struktuře podniku, rozvoje nových produktů nebo zavádění nových technologií. Přezkum úrazů by měl zahrnovat také vyvození ponaučení na úrovni řízení. Audity ověřují, zda politika, organizace a systémy skutečně dosahují správných výsledků.
Systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí obsahovat tyto prvky: • Stálá účast zaměstnanců na stanovování cílů a opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – zaměstnanci jsou odborníky, co se týče vlastního pracoviště! • Konzultace týkající se zkušeností zaměstnanců se stávajícími zdravotními riziky. • Návrhy na lepší rozdělení úkolů, návaznost postupů a konkrétní pracovní podmínky při činnostech a na pracovištích.
(5) http://osha.europa.eu/ en/topics/accident_ prevention
16
Cíle v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být měřitelné, musí pro ně být stanoven časový plán a musí vyhovovat výše uvedeným zásadám. Organizace musí zajistit zdroje potřebné pro provádění – to se vztahuje zejména na jmenování osob do funkcí souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci (včetně uvolnění z jiných povinností).
1. Prevence a podpora zdraví jako úkol vedení
Každá organizace by měla písemně evidovat tyto skutečnosti: a) určení faktorů vyvolávajících nebezpečí; b) způsoby určování nebezpečí a hodnocení rizik; c) způsoby hodnocení výsledků; d) způsoby stanovení a provádění nezbytných opatření; e) způsoby ověřování účinnosti přijatých opatření. Ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci hrají úlohu nejen vnitropodnikové faktory – je nutné rovněž zajistit, aby výrobky, které podnik pořizuje a používá, splňovaly stanovené požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mimoto je třeba písemně zaznamenat, jakým způsobem se má v rámci každodenních běžných postupů podniku zacházet s případnými nebezpečnými látkami. Organizace musí shromažďovat, evidovat a vyhodnocovat příslušné údaje, aby bylo možno zjistit, zda jsou opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodná a účinná, a případně zavést opatření ke zlepšení. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – nedílná součást všech manažerských úkolů a funkcí Bezpečnost a ochrana zdraví zahrnuje — ochranu před úrazy a nemocemi z povolání, — podporu zdraví. Bezpečnost a ochrana zdraví zahrnuje — fyzikální, — chemické, — biologické, — fyzické — psychické, — sociální faktory pracovního procesu.
Komplexní pohled na bezpečnost a ochranu zdraví
Bezpečnost a ochrana zdraví jsou zaměřeny na všechny zaměstnance, a to různými způsoby podle — pohlaví, — věku a — výkonnostního potenciálu / zdravotního postižení a zohledňují veškeré činnosti.
Bezpečnost a ochrana zdraví vyžaduje: — navržení systému práce (T-O-P), — integrované řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, — účast zaměstnanců.
Zdroj: Ministerstvo obchodu a průmyslu Bádenska-Württemberska, Informační centrum pro ochranu životního prostředí na úrovni podniku (IBU).
Při posuzování opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutno vzít v úvahu tyto informace: a) zpětná vazba od zaměstnanců a externích partnerů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; b) výsledky komunikace se zaměstnanci; c) způsoby zacházení se změnami, které mohou mít dopad na integraci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do řízení kvality; d) výsledky určení a posouzení nebezpečí; e) vyhodnocení zpráv o úrazech, záznamů v knize první pomoci, oznámení o podezření a nemocí z povolání.
17
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Hospodářské přínosy a význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro konkurenceschopnost zařízení Zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důležité nejen z lidského hlediska, tj. snížení bolesti a utrpení zaměstnanců, nýbrž rovněž jako způsob, jak zajistit, aby byly podniky úspěšné a udržitelné a aby ekonomiky prosperovaly v dlouhodobém horizontu. Podle agentury EU-OSHA v EU každý rok v důsledku nemocí z povolání zemře 142 400 osob a v důsledku pracovních úrazů 8 900 osob. Údaje Eurostatu z roku 2000 ukazují, že v členských státech EU-15 je každý rok kvůli pracovním úrazům ztraceno přibližně 150 milionů dnů a kvůli jiným zdravotním problémům souvisejícím s výkonem povolání 350 milionů dnů (6). Ve zdravotnictví je počet pracovních úrazů v porovnání s jinými činnostmi poměrně vysoký:
Pracovní úrazy podle druhu činnosti, EU-15, 2002 Rybolov (odhad) Stavebnictví Zemědělství, lov a lesnictví Zdravotnictví a sociální práce (odhad) Doprava, skladování a komunikace Výroba
(6) The social situation in the European Union 2005–06, s. 114, http:// bookshop.europa.eu/ en/the-social-situationin-the-europeanunion-2005-2006pbKEAG06001/ (7) Statistical analysis of socio-economic costs of accidents at work in the European Union, http:// epp.eurostat.ec.europa. eu/cache/ITY_OFFPUB/ KS-CC-04-006/EN/KSCC-04-006-EN.PDF
18
Hotely a restaurace Velkoobchod a maloobchod; opravy
na 100 000 zaměstnaných osob
Zdroj: Eurostat – Evropská statistika pracovních úrazů (ESAW).
Systematické údaje o nákladech způsobených pracovními úrazy a jinými zdravotními problémy souvisejícími s výkonem povolání nejsou k dispozici. Eurostat proto provedl studii za účelem vypracování pilotního modelu pro odhad nákladů způsobených pracovními úrazy. Podle odhadu měly tyto úrazy v roce 2000 v EU-15 za následek náklady ve výši 55 miliard EUR. Jedná se pouze o náklady, které uvedly podniky, a většina z nich (88 %) byla zapříčiněna ztracenou pracovní dobou (náklady práce). V tomto údaji nejsou zahrnuty náklady týkající se obětí (7).
1. Prevence a podpora zdraví jako úkol vedení
Studie provedená v Německu dospěla k závěru, že náklady na nemoci z povolání lze odhadnout na nejméně 28 miliard EUR ročně (odhad vychází z údajů pro rok 1998). Tyto náklady byly na dolní hranici na základě fyzické zátěže a zahrnovaly přímé náklady ve výši 15 miliard EUR (léčba nemocí) a nepřímé náklady ve výši 13 miliard EUR (ztráta let výdělečné činnosti kvůli pracovní neschopnosti). K nejdůležitějším zátěžovým faktorům patří těžká práce / zvedání břemen a malá volnost jednání. Nejvyšší náklady lze přičíst nemocem pohybového ústrojí a zažívacího ústrojí a rovněž pracovním úrazům (8). Následné dostupné studie, především z USA, zkoumají hospodářskou efektivnost podpory zdraví a prevence na pracovišti. Nejvýznamnější úspory pro podniky byly zaznamenány u nákladů spojených s nemocí a s absencemi v důsledku nemocí. V literatuře je u nákladů spojených s nemocí uváděna návratnost investic ve výši 1:2,3 až 1:5,9 (tj. za každý dolar investovaný v podniku do ochrany zdraví získá podnik zpět 2,3 až 5,9 USD) (9). Chapmanovy studie (10) prokazují, že opatření na podporu zdraví na pracovišti vedou v průměru k snížení nákladů spojených s nemocí o 26,1 %. Absence v souvislosti s nemocí se snižují průměrně o 26,8 %. Ne všechna opatření na podporu zdraví na pracovišti se ukazují jako stejně účinná. Preventivní opatření, která jsou zaměřena pouze na předávání poznatků a informací ve formě pokynů, ke snížení zdravotních potíží, a tudíž absencí přispívají minimálně. Existují jednoznačné důkazy, že programy, které obsahují více prvků a které se ukázaly jako účinné, spojují behaviorální preventivní opatření (vzdělávací kurzy, cvičební programy) s ergonomickými opatřeními (prevence podmíněná okolnostmi), jako jsou technické pomůcky pro zvedání a přenášení břemen nebo změny v organizaci práce (11). Jako obzvláště nákladově efektivní s ohledem na problém absencí se ukázaly rovněž zvláštní programy pro odvykání kouření, protialkoholní prevenci a předcházení psychosociálním rizikům. Výsledky průzkumu u podniků s mnohaletými zkušenostmi s podporou zdraví na pracovišti v Německu jednoznačně prokázaly, že „že stálý podnikový systém řízení zdraví nejenže zlepšuje zdravotní stav zaměstnanců, nýbrž má mimoto kladný dopad i na nákladovou efektivnost a konkurenceschopnost podniku. Klíčem k úspěchu … je zlepšení vnitropodnikových informací, zapojení a spolupráce na více úrovních, hlavní proces podnikového systému řízení zdraví“(12)
(8) Bödeker, W., Friedel, H., Röttger, Chr. a Schröer, A., Kosten arbeitsbedingter Erkrankungen in Deutschland, Wirtschaftsverlag NW Verlag für neue Wissenschaft, Bremerhaven, 2002 (publikační řada Spolkového úřadu pro ochranu práce a pracovní lékařství: výzkumná zpráva, Fb 946), ISBN 3-89701-806-3. (9) Kreis, J. a Bödeker, W., Gesundheitlicher und ökonomischer Nutzen betrieblicher Gesundheitsförderung und Prävention. Zusammenstellung der wissenschaftlichen Evidenz, IGA- Report 3, in: Kramer, I. a kol., 2008. (10) Chapman, L. S., „Metaevaluation of worksite health promotion economic return studies: 2005 update“, in: The Art of Health Promotion 6 (6): 1–10, in: Kramer, I. a kol., 2008. (11) Viz Kramer, I. (2008), s. 70–72. (12) Lueck, P., Eberle, G. a Bonitz, D., Der Nutzen des betrieblichen Gesundheit managements aus der Sicht von Unternehmen, in Badura, B. a kol. (2008), s. 77–84.
19
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Důležité:
Závěr: V moderním podniku je politika v oblasti ochrany zdraví při práci nevyhnutelná nejen z důvodů souvisejících s pracovněprávními předpisy, nýbrž rovněž z hlediska hospodářské soutěže a musí se stát nedílnou součástí řízení podniku.
Literatura Badura, B., Schröder, H. a Vetter, C. (eds.), Fehlzeiten-Report 2008 – Betriebliches Gesundheitsmanagement: Kosten und Nutzen, Springer Medizin Verlag, Heidelberg, 2008, s. 65–76 (ISBN 978-3-540-69212-6). Evropská komise, The social situation in the European Union 2005–2006 (Sociální situace v Evropské unii v roce 2005–2006), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2007. Evropská komise, Statistical analysis of socioeconomic costs of accidents at work in the European Union (Statistická analýza socio-ekonomických nákladů na pracovní nehody v Evropské unii), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2004 (ISBN 92-894-8168-4). Evropská komise, Work and health in the EU – A statistical portrait (Práce a zdraví v EU – statistický portrét), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2004 (ISBN 92-894-7006-2). Kramer, I., Sockell, I. a Boedeker, W., Die Evidenzbasis für betriebliche Gesundheitsförderung und Prävention – Eine Synopse des wissenschaftlichen Kenntnisstandes, in: Badura, B. a kol. 2008, s. 65–76.
Další odkazy: Internetové stránky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a sociální odpovědnosti podniků (s odkazy na mnoho vnitrostátních internetových stránek a zdrojů): https:// osha.europa.eu/cs/topics/business-aspects-of-osh
20
Popis osvědčeného postupu Bezpečnost a ochrana zdraví jsou ústředním prvkem všech činností v nemocnici St. Elisabeth
Osvědčený postup
1. Prevence a podpora zdraví jako úkol vedení
Po roce 1990 se nemocnice St. Elisabeth (dále jen „nemocnice EZ“) v Tilburgu v Nizozemsku snažila vyprofilovat jako dobrý zaměstnavatel a poskytovat svým zaměstnancům bezpečné a zdraví příznivé pracovní podmínky. V důsledku změn v právních předpisech se proto nemocnice EZ v polovině 90. let rozhodla zakotvit bezpečnost a ochranu zdraví do své podnikové politiky.
Byla zřízena nová funkce a byl jmenován koordinátor pro bezpečnost a ochranu zdraví odpovědný za systematický rozvoj řízení činností.
V roce 1998 došlo k reorganizaci celé nemocnice: celková odpovědnost za veškeré provozní činnosti byla svěřena vedoucím pracovníkům (integrované řízení). To bylo zvláštním podnětem k posouzení odpovědnosti a postavení bezpečnosti a ochrany zdraví v operativním řízení.
Vedení si bylo dlouhá léta vědomo významu prevence absencí. V porovnání s jinými špičkovými klinikami si nemocnice EZ již vedla dobře s průměrnou mírou absencí okolo 5 % (přičemž celostátní průměr činil 6 až 8 %). K zachování této nízké míry absence se začala větší pozornost věnovat prevenci. Uskutečnily se některé nákladné investice, které přinesly kladné výsledky. Míra absence se dále snížila a zaměstnanci byli současně spokojenější. V celostátním průzkumu spokojenosti zaměstnanců hodnotili zaměstnanci nemocnice EZ své pracovní podmínky jako příznivé. Vedoucí oddělení vyžadovali častěji rady a podporu v zájmu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví na jednotlivých nemocničních odděleních. Proto se nemocnice v roce 2002 rozhodla vzít odpovědnost za řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do svých rukou. Dříve byly všechny povinné činnosti zadávány externě, od této chvíle však nemocnice EZ zřizovala stále další pozice související s bezpečností a ochranou zdraví při práci. V současnosti nemocnice EZ zaměstnává pracovního lékaře, pracovního terapeuta, odborníka na bezpečnost, pracovníka pro oblast dobrých pracovních podmínek a odborné zdravotnické asistenty (kteří provádějí vyšetření, očkují zaměstnance a poskytují podporu v případě nemocenské dovolené). Tyto interní služby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví poskytují vedoucím pracovníkům i zaměstnancům rady a podporu na strategické, taktické a operativní úrovni.
V průběhu posledních let získala bezpečnost a ochrana zdraví v činnostech nemocnice velký význam. Aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví jsou nyní výslovně zohledňovány nejen při nákupu, rekonstrukci a nové výstavbě, nýbrž rovněž na strategické úrovni. To vedlo například k pořízení ergonomických psacích stolů, bezpečných pracovních stanic v laboratořích a používání ergonomického nábytku. Investice mají přednost před náklady; tuto zásadu je v nemocnici EZ všude vidět. Od roku 2006 má nemocnice EZ certifikaci. Každý rok se provádějí audity kvality, které výslovně zahrnují záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a pracovních podmínek. Pravidelně se například ověřuje, zda se nová politika uplatňuje na všech odděleních.
21
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
22
Zdravotní a bezpečnostní opatření se neustále zlepšují. Na základě konzultací s externí výzkumnou agenturou a Univerzitou v Tilburgu pracovala nemocnice EZ na vývoji nové metody zjišťování spokojenosti a fyzické kondice svých zaměstnanců. Od roku 2009 provádí nemocnice EZ poprvé systematický a kombinovaný výzkum týkající se úrovně spokojenosti a fyzické kondice zaměstnanců (celoživotní zaměstnání). V této výzkumné studii jsou ověřovány pracovní podmínky s cílem poskytnout údaje o dopadech na fyzické a psychické zdraví zaměstnanců. Tento výzkum je zahrnut do cyklů politiky, takže je zaručeno rovněž zavádění opatření usnadňujících zlepšení. Od roku 2008 je v Nizozemsku povinná systematická péče o bezpečnost pacientů. Nemocnice EZ je jednou z několika nizozemských nemocnic, která rozšířila závazek péče tak, že se nyní vztahuje i na její zaměstnance. Důvodem je skutečnost, že se bezpečné pracovní podmínky a bezpečnost pacientů překrývají, například pokud jde o cytostatika nebo zvedání. Pro rok 2009 nemocnice EZ plánovala pokračovat ve výzkumu a rozšířit jej o téma humánní péče. Nemocnice EZ věří, že zdraví, zdatní a spokojení zaměstnanci přispívají k humánní péči o pacienty. Nemocnice St. Elisabeth je středně velká fakultní nemocnice, která poskytuje vysoce specializovanou lékařskou péči. Tato špičková klinika zajišťuje širokou škálu vzdělávacích programů, prosazuje vysoce kvalitní péči o pacienty a hraje důležitou úlohu v aplikovaném lékařském výzkumu. Specialistům včetně stážistů nabízí možnost provádění výzkumu v rámci doktorského studia. Nemocnice poskytuje služby 435 000 obyvatelům své spádové oblasti. Každý rok navštíví ambulantní kliniky 347 000 pacientů a 44 000 pacientů je hospitalizováno. Na oddělení pohotovosti je každý rok ošetřeno přibližně 30 000 pacientů. Nemocnice má 3 100 zaměstnanců a 559 lůžek. Další informace viz: http://www.elisabeth.nl
2. Jak provádět hodnocení rizik? 2.1 Úvod 2.2
Úlohy a povinnosti
2.3
Co je nutno uvážit před tím, než se začne s hodnocením rizik?
2.4
Jak hodnocení rizik začít?
2.5 Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami do hodnocení rizik 2.6
Popis osvědčeného postupu
2.7 Odkazy 2.8
Příslušné směrnice Evropské unie
2.9
OiRA: on-line nástroj pro hodnocení rizik, EU-OSHA
2.10 Literatura 2.11 Příklad hodnocení rizik na základě úkolu spočívajícího v ruční manipulaci s pacienty 2.12 Příklad hodnocení rizik na základě úkolu spočívajícího v dezinfekci povrchů
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
2.1 Úvod Tato příručka pro prevenci a správnou provozní praxi v nemocnicích a zdravotnických zařízeních se zaměřuje na nejdůležitější rizika v tomto odvětví, zejména: — biologické činitele, — muskuloskeletální poruchy, — psychosociální poruchy a — chemické činitele. Jinými potenciálními riziky se příručka nezabývá, jelikož již spadají do oblasti působnosti jiných platných právních předpisů Evropské unie. Pro každou z uvedených čtyř skupin budou prezentovány různé druhy rizik hrozících při provádění různých pracovních úkolů. K snazšímu pochopení významu těchto rizik jsou popsány účinky na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. U každé skupiny rizik je vysvětleno a dále upřesněno pro dané odvětví, jak jsou v nemocnicích a ve zdravotnických zařízeních uplatňovány příslušné předpisy EU. U jednotlivých skupin rizik jsou také zdůrazněny zvláštní aspekty hodnocení rizik a preventivní opatření. Pomocí nástrojů a doporučení budou moci čtenáři určit rizika ve svém zdravotnickém zařízení. Nejnovější technické a organizační poznatky a příklady osvědčených postupů z různých zdravotnických zařízení v Evropě ukážou, jak lze zajistit řádnou a zdravou kvalitu práce.
2.2 Úlohy a povinnosti Bezpečnost a ochrana zdraví při práci patří k úkolům vedení! Podle článku 6 směrnice Rady 89/391/EHS jsou zaměstnavatelé povinni přijmout opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Nezbytná opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zahrnují prevenci pracovních rizik, informování a školení a přípravu nezbytné organizace a prostředků.
01 Při shromažďování a klasifikaci informací pro hodnocení rizik může pomoci databáze.
24
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Celkovou odpovědnost za zjištění a vyhodnocení rizik na pracovišti mají zaměstnavatelé. Ti musí zajistit náležité provádění těchto činností. Pokud sami nemají příslušné znalosti, musí si opatřit odborná doporučení interně u odborníků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovních lékařů, nebo externě využitím externích služeb.
Hodnocení rizik – úlohy a povinnosti zaměstnavatelů Podle článků 5 až 12 směrnice Rady 89/391/EHS jsou zaměstnavatelé povinni: • zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na všechna hlediska týkající se práce, • zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců, • přijmout vhodná opatření, aby zaměstnanci nebo jejich zástupci získali v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi všechny potřebné informace, • projednávat se zaměstnanci nebo jejich zástupci všechny otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a umožnit jim účastnit se všech jednání týkajících se těchto otázek, • určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity, • přijmout opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, • zavést nezbytná opatření na základě níže uvedených obecných zásad prevence (viz text v rámečku „Rámcová směrnice 89/391/EHS, čl. 6 odst. 2“, strana 26), • zajistit, aby se každému zaměstnanci dostalo dostatečného školení o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména formou informací a pokynů odpovídajících jeho pracovnímu místu nebo druhu práce (při přijetí do pracovního poměru, v případě přeložení, v případě zavedení nového pracovního zařízení nebo v případě zavedení nové technologie), • přijmout vhodná opatření, aby zaměstnanci z jiných zařízení vykonávající práci v jejich zařízení obdrželi v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi vhodné informace a skutečně obdrželi vhodné pokyny týkající se bezpečnostních a zdravotních rizik během jejich činnosti v jejich zařízení, • dokumentovat, sledovat a přezkoumávat hodnocení rizik a přijatá opatření. Další povinnosti zaměstnavatele, viz směrnice Rady 89/391/EHS.
Hodnocení rizik – úlohy a povinnosti zaměstnanců Účast zaměstnanců není jen právem, nýbrž je zásadním činitelem účinného a účelného řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatelů. Při provádění svých úkolů nebo činností zaměstnanci nejenže znají problémy, nýbrž rovněž i jejich zdroje. Jejich účast také značně zvyšuje akceptování a dlouhodobou účinnost přijatých preventivních opatření.
25
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Rámcová směrnice 89/391/EHS, čl. 6 odst. 2 2. Zaměstnavatel provádí opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci na základě těchto obecných zásad prevence: a) vyhýbat se rizikům; b) vyhodnotit nevyhnutelná rizika; c) odstraňovat rizika u zdroje; d) přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví; e) přizpůsobovat se technickému pokroku; f ) nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným; g) zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí; h) dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; i) udílet zaměstnancům vhodné pokyny.
Podle článku 6 směrnice Rady 89/391/EHS mají zaměstnanci tato práva a povinnosti: • b ýt konzultováni při hodnocení rizik a účastnit se diskusí o všech otázkách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; to rovněž znamená, že by hodnocení rizik mělo přihlížet k zvlášť zranitelným rizikovým skupinám. Tyto rizikové skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují. To se týká mimo jiné zvláštních rizik pro muže a ženy, mladší a starší pracovníky, těhotné ženy a zaměstnankyně krátce po porodu nebo kojící zaměstnankyně, pracovníky jiné státní příslušnosti hovořící jinými jazyky a zvláštních rizik pro pracovníky z jiných podniků nebo závodů, • podávat návrhy, • m ít zajištěnu vyváženou účast v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, • b ýt informováni o rizicích pro jejich zdraví a bezpečnost a o opatřeních nutných k odstranění nebo snížení těchto rizik, 02 Hodnocení rizik by se mělo zabývat zvlášť zranitelnými skupinami.
26
• podílet se na rozhodování o preventivních a ochranných opatřeních, která mají být zavedena, • obdržet dostatečné informace a školení o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména formou informací a pokynů odpovídajících jejich pracovnímu místu.
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Zaměstnanci jsou povinni: • dbát podle svých možností na svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýkají jejich jednání nebo opomenutí při práci, v souladu se školením a pokyny, které dostali od zaměstnavatele; • v souladu se školením a pokyny od zaměstnavatele: »» správně používat stroje, přístroje, nářadí, nebezpečné látky, dopravní prostředky a ostatní prostředky, »» správně používat osobní ochranné prostředky, které jim byly dány k dispozici, a po použití je uložit na místo k tomu určené, »» správně používat osobní ochranné prostředky, které jim byly dány k dispozici, a po použití je uložit na místo k tomu určené, »» okamžitě uvědomit zaměstnavatele nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o každé pracovní situaci, o které se odůvodněně domnívají, že představuje vážné a bezprostřední ohrožení bezpečnosti a zdraví, a o každé poruše zjištěné na ochranných systémech, »» spolupracovat v souladu s vnitrostátními zvyklostmi se zaměstnavatelem tak dlouho, dokud je to nezbytné, aby zaměstnavatel mohl zajistit, že pracovní prostředí a pracovní podmínky jsou bezpečné a bez rizik pro bezpečnost a zdraví v rámci rozsahu činnosti zaměstnanců.
03 Zaměstnanci jsou povinni pracovat podle pokynů vydaných zaměstnavatelem.
27
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
2.3 Co je nutno uvážit před tím, než se začne s hodnocením rizik? Před určením potenciálních rizik a nebezpečí na pracovišti by zaměstnavatelé měli nejprve celý postup hodnocení rizik pečlivě připravit. To zahrnuje určení osob, jež by měly být zapojeny, různých úloh a povinností a jednotlivých kroků hodnocení. Podle informací poskytnutých agenturou EU-OSHA to mohou zaměstnavatelé provést prostřednictvím akčního plánu pro odstranění nebo kontrolu rizik. Tento akční plán by měl zahrnovat: • zadání, uspořádání a koordinaci hodnocení, • jmenování kompetentních osob, které budou provádět dílčí hodnocení; osobami provádějícími hodnocení rizik mohou být samotní zaměstnavatelé, zaměstnanci určení zaměstnavatelem, externí hodnotitelé nebo poskytovatelé služeb, • projednání příprav ke jmenování osob, které budou provádět hodnocení, se zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, • poskytnutí potřebných informací, školení, zdrojů a podpory hodnotitelům, kteří jsou vlastními zaměstnanci zaměstnavatele, • zapojení vedoucích pracovníků a vybízení zaměstnanců k účasti, • zajištění dokumentování hodnocení rizik, • informování zaměstnanců nebo jejich zástupců o výsledcích hodnocení rizik a opatřeních, která mají být zavedena, a projednání těchto záležitostí s nimi, • zajištění toho, aby preventivní a ochranná opatření zohledňovala výsledky hodnocení, • sledování a přezkoumávání ochranných a preventivních opatření s cílem zajistit zachování jejich účinnosti.
2.4 Jak hodnocení rizik začít? Máte-li organizační schéma vašeho zařízení, začněte přehledem všech pracovišť v tomto schématu. Sepište, které úkoly (jako je přemísťování pacientů nebo čištění povrchů) jsou na jednotlivých pracovištích vykonávány. Stejné úkoly prováděné na různých pracovištích lze popsat společně, aby nebylo nutné je zapisovat dvakrát. Úkoly, které se provádějí ve vašem zařízení, jsou výchozím bodem pro určení nebezpečí nebo rizik spojených s vykonáváním těchto úkolů a pro stanovení, kteří zaměstnanci mohou být těmto nebezpečím nebo rizikům vystaveni.
28
2. Jak provádět hodnocení rizik?
81 RO ISSN 1830-7531
Agenţia Europeană pentr u Securitate şi S ănătate în Munc ă
Podle informací poskytnutých agenturou EU-OSHA mohou zaměstnavatelé při hodnocení rizik postupovat na základě těchto pěti kroků.
Evaluarea riscurilor— calea spre locuri de muncă sigure şi sănătoase De ce este necesară evaluarea riscurilor?
Cum se evaluează riscurile?
La fiecare câteva minute, o persoană din UE îşi pierde viaţa din cauze legate de muncă. Mai mult, în fiecare an, sute de mii de angajaţi sunt victime ale accidentelor de muncă, în timp ce alţii au concedii medicale pentru a face faţă stresului, volumului excesiv de muncă, afec ţiunilor musculo scheletice sau altor boli legate de muncă. Pe lângă costurile umane pentru lucrători şi familiile acestora, accidentele de muncă şi bolile profesionale grevează, de asemenea, resursele sistemelor de sănătate şi afectează productivitatea întreprinderilor.
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit
Evaluarea riscurilor constituie fundamentul unei gestiuni eficace a securităţii şi sănătăţii şi poate fi considerată o activitate cheie pentru reducerea accidentelor de muncă şi a bolilor profesionale. Dacă este corect aplicată, evaluarea riscurilor poate îmbunătăţi securitatea şi sănătatea în muncă, precum şi performanţa întreprinderilor, în general.
Pentru majoritatea întreprinderilor, o abordare simplă, în cinci etape (4), a evaluării riscurilor ar trebui să fie suficientă. Există însă şi alte metode care funcţionează la fel de bine, în special în cazul unor riscuri şi situaţii mai complexe.
Abordarea evaluării riscurilor în cinci etape Etapa 1. Identificarea pericolelor şi a persoanelor expuse Reţineţi: un pericol poate fi orice sursă potenţială de vătămare – materiale, echipamente, metode sau practici de muncă. Iată câteva sugestii care vă pot ajuta să identificaţi principalele pericole: ■
■
■
■ ■
Ce este evaluarea riscurilor?
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření – T-O-P
Evaluarea riscurilor este un proces care constă în evaluarea riscurilor pentru securitatea şi sănătatea lucrătorilor, generate de pericolele existente la locul de muncă. Este o examinare sistematică a tuturor aspectelor muncii, pentru a se stabili: ■ ■ ■
Krok 4 – Přijetí opatření
cauzele unor posibile vătămări sau răniri, posibilităţile de eliminare a pericolelor şi, dacă nu este posibil, măsurile de prevenire sau protecţie care sunt sau trebuie implementate pentru a ţine sub control riscurile (1).
Angajatorii au responsabilitatea generală de a asigura securitatea şi sănătatea lucrătorilor în toate aspectele legate de muncă şi de a efectua o evaluare a riscurilor. Directiva-cadru a UE (2) subliniază rolul esenţial pe care îl joacă evaluarea riscurilor şi stabileşte principiile de bază care trebuie respectate de către fiecare angajator. Cu toate acestea, statele membre au dreptul de a adopta prevederi mai stricte, pentru a-şi proteja lucrătorii (vă rugăm să verificaţi legislaţia specifică din ţara dumneavoastră) (3).
verificaţi postul de lucru şi căutaţi să descoperiţi sursele posibile de vătămare; consultaţi-vă cu lucrătorii şi/sau cu reprezentanţii acestora pentru a cunoaşte problemele cu care s-au confruntat; luaţi în considerare riscurile pentru sănătate pe termen lung, cum sunt nivelurile ridicate de zgomot sau expunerea la substanţe periculoase, precum şi riscurile mai complexe sau mai puţin evidente, cum sunt riscurile psihosociale sau cele legate de organizarea muncii; analizaţi documentele întreprinderii referitoare la accidente şi boli; căutaţi informaţii în alte surse, cum ar fi: — manualele cu instrucţiuni sau fişele tehnice ale producătorilor şi furnizorilor; — site-urile referitoare la securitate şi sănătate în muncă; — organismele naţionale, asociaţiile profesionale sau sindicatele; — reglementările şi normele tehnice.
Pentru fiecare pericol, este important să se stabilească în mod clar persoanele care sunt expuse la risc, pentru a se identifica cele mai bune modalităţi de gestionare a riscurilor. Aceasta nu înseamnă neapărat întocmirea unei liste nominale a persoanelor expuse, ci identificarea tuturor grupurilor de persoane care pot fi afectate, cum ar fi „persoanele care lucrează în magazie” sau „trecătorii”. Pot fi expuse la risc şi alte categorii de persoane cum sunt responsabilii cu curăţenia, contractanţii şi membrii publicului. O atenţie deosebită ar trebui acordată problematicii apartenenţei la gen (5) şi grupurilor de lucrători care ar putea fi expuşi unui risc crescut sau care au nevoi speciale (a se vedea caseta). În fiecare caz, este important să se identifice modul în care se poate produce vătămarea, respectiv tipul de accident sau boală care s-ar putea produce.
(1) Guidance on risk assessment at work (Linii directoare privind evaluarea riscurilor la locul de muncă), Luxemburg: Oficiul pentru Publicaţii Oficiale ale Comunităţilor Europene, 1996. (2) Directiva 89/391/CEE a Consiliului din 12 iunie 1989 privind punerea în aplicare de măsuri pentru promovarea îmbunătăţirii securităţii şi sănătăţii lucrătorilor la locul de muncă. (3) România: http://www.protectiamuncii.ro/legislation. (4) Chiar dacă, în ţara dumneavoastră, procesul de evaluare a riscurilor cuprinde mai multe sau mai puţine etape, sau chiar dacă unele dintre cele cinci etape sunt diferite, principiile directoare ar trebui să fie aceleaşi: http://www.protectiamuncii.ro/good_practice/evaluarea_riscurilor.shtml. (5) Fişa informativă 43, care cuprinde probleme legate de integrarea apartenenţei la gen în evaluarea riscurilor: http://osha.europa.eu/publications/factsheets.
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum
LOCURI DE MUNCĂ SIGURE ŞI SĂNĂTOASE
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob Jak bylo uvedeno výše, základem pro hodnocení rizik jsou úkoly, které jsou vykonávány na jednotlivých pracovištích. První představu o možných rizicích a nebezpečích spojených s těmito úkoly poskytnou dokumenty o nebezpečných látkách, rozpisy služeb, popisy pracovních pozic, přístrojová dokumentace atd. Kromě těchto dokumentů mohou nejdůležitější informace poskytnout zaměstnanci. Zeptejte se svých zaměstnanců na jejich bezpečnost a ochranu jejich zdraví při práci a navštivte jejich pracoviště, abyste získali představu o jejich pracovních podmínkách. Zeptejte se jich, co by bylo možné zlepšit k dosažení lepší, bezpečnější a zdravější organizace práce. K známým pracovním rizikům a nebezpečím ve zdravotnictví patří biologická, muskuloskeletální, psychosociální a chemická rizika. K zvláštním rizikům, jimiž je třeba se zabývat, patří například:
BINE PENTRU TINE. BINE PENTRU AFACERE
http://hw.osha.europa.eu
04 Pět kroků hodnocení rizik je popsáno v informačním listu 81 agentury EU-OSHA.
Důležité
• manipulace s krví a krevními produkty, včetně manipulace s injekčními jehlami a jinými ostrými předměty, • vystavení chemickým činitelům / nebezpečným látkám, včetně čisticích a dezinfekčních prostředků, • časový tlak, vysoká pracovní zátěž a osobní konflikty, • šikana nebo násilí na pracovišti, • práce na směny, o víkendech a v noci, • ruční manipulace s pacienty, zvedání, sunutí nebo tahání břemen, • ergonomické uspořádání pracovišť.
Nástroje hodnocení rizik K získání celkové představy o potenciálních rizicích a nebezpečích lze použít kontrolní seznamy, screeningové metody nebo jiné nástroje a doporučení vydaná různými sdruženími a pojišťovnami poskytujícími pojištění odpovědnosti. Psychosociální rizika na pracovišti lze analyzovat například pomocí screeningu duševní zátěže. Použití kontrolního seznamu nebo screeningu však k analýze nebezpečí a rizik na pracovišti samo o sobě nestačí. Vždy je třeba využít i dalších zdrojů informací.
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Ne všechna zjištěná rizika a nebezpečí budou mít stejný význam a ani se nelze zabývat všemi současně. Doporučuje se rizika a nebezpečí seřadit podle priorit a dohodnout se na tom, kterými z nich je třeba se zabývat přednostně. Zlepšování pracovních podmínek je nutno považovat za soustavný proces zlepšování ve vašem zařízení, který začíná nejnaléhavějšími riziky a nebezpečími a postupně pokračuje dalšími souvisejícími tématy s cílem vytvořit bezpečné, zdravé a produktivní pracovní prostředí.
29
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
05 Ergonomicky uspořádaná pracoviště pomáhají předcházet muskuloskeletálním poruchám.
Jak rizika hodnotit? Postupně u každého jednotlivého zjištěného rizika hrozícího při vykonávaných úkolech rozhodněte, zda je nutné přijmout opatření. Rizika můžete například rozdělit do těchto tří kategorií. Jedná se o rizika: a) zanedbatelná? b) krátkodobě přijatelná? c) nepřijatelná? To závisí na pravděpodobnosti a závažnosti možných úrazů nebo zdravotních problémů způsobených daným rizikem. Je-li riziko nepřijatelné, musíte přijmout okamžitá opatření. Je-li na druhou stranu riziko krátkodobě přijatelné, lze se jím zabývat později.
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření – T-O-P Po určení rizik, která existují ve vašem zařízení, a jejich seřazení podle priorit je dalším krokem stanovení vhodných opatření k odstranění či kontrole rizik. Podle čl. 6 odst. 2 rámcové směrnice 89/391/EHS existuje hierarchie preventivních opatření (viz strana 26). Pokud možno, je třeba se rizikům spíše vyhýbat než je omezovat, například nebezpečná chemická látka by měla být nahrazena méně nebezpečnou látkou. Kromě toho je s ohledem na preventivní opatření třeba se řídit touto hierarchií: nejprve je třeba zvážit technická řešení, poté následují organizační opatření a nakonec personální/individuální opatření.
Technická opatření (T) Organizační opatření (O) Personální/individuální opatření (P)
30
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Je lepší poskytnout zaměstnancům pracovní stoly s nastavitelnou výškou, než je školit, jak mají uvolňovat ztuhlé zádové svalstvo poté, co celý den seděli u stolu, který byl příliš vysoký nebo příliš nízký.
Technická opatření
Organizační opatření
Je-li to možné, měla by být rizika omezena pomocí technických zařízení, technických pomůcek nebo stavebních úprav.
Rizikům je možné zabránit nebo je snížit dobrou organizací práce a interními písemnými dohodami o pracovních postupech.
Příklad
Personální/individuální opatření Pro dosažení trvalých účinků na zdraví a bezpečnost zaměstnanců jsou nutné individuální pokyny a především opakovaná školení.
Uvažte, jak mohou technická, organizační a personální/individuální opatření fungovat společně.
Důležité
Krok 4 – Přijetí opatření Zaveďte preventivní a ochranná opatření podle plánu priorit. Zaměstnanci musí být informováni o výsledcích hodnocení rizik a o plánovaných zlepšeních. Dlouhodobé uplatňování opatření v rámci každodenní práce velmi závisí na účasti pracovníků a na přijetí těchto opatření z jejich strany. Specialisté na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ti, kdo mají na starosti řízení kvality, by měli svou činnost porovnávat a koordinovat a zavést integrovaný systém řízení kvality i řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Potřebná opatření, která vycházejí z hodnocení rizik, je třeba naplánovat, pokud jde o to, kdo má udělat co a do kdy k odstranění nebo kontrole rizik. Všechny dotčené osoby by měly společně stanovit časový plán.
Důležité
Plán priorit Priorita
Vykonávaný úkol
Zjištěné riziko
Vhodná opatření (T-O-P)
Kdo je odpovědný?
Časový plán
Sledování/ datum přezkumu
1. 2. 3. 4.
31
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
06 Je důležité, aby se zaměstnanci podíleli na rozhodování i na provádění.
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum Dokumentace Hodnocení rizik je třeba dokumentovat. Tato dokumentace by měla zahrnovat výsledky analýzy rizik, zavedená opatření a výsledky hodnocení opatření. Jaká rizika pro zaměstnance byla zjištěna? Jak vysoké je nebezpečí, že budou těmto rizikům vystaveni? Je riziko zanedbatelné, krátkodobě přijatelné nebo nepřijatelné? Jaká opatření byla přijata a jaká opatření se plánují do budoucna? Kdo odpovídá za provádění opatření? Do kdy by měla být opatření přijata a jak bude posuzována jejich účinnost?
Sledování Přijatá preventivní opatření je nutno sledovat a vyhodnocovat. Pokud opatření nepřinášejí očekávané výsledky, mohou být zapotřebí dodatečné úpravy. Úroveň rizika mohou změnit rovněž změny organizace práce nebo pracovního prostředí. V těchto případech je nutné hodnocení rizik aktualizovat. Důležité
Zavedená opatření je nutné sledovat a přezkoumávat, aby bylo zajištěno, že jsou účinná a že nevytvářejí dodatečná rizika. Používání dezinfekčních prostředků například na jedné straně chrání pracovníky před biologickými riziky, jako jsou bakterie, na straně druhé zvyšuje riziko kožních problémů. Proto budou zapotřebí dodatečná opatření, například vhodná ochrana pokožky.
Vedoucí pracovníci, například vedoucí skupin a vedoucí oddělení, odpovídají za sledování a přezkum hodnocení rizik, a to po konzultacích se zaměstnanci a jejich zástupci. Rovněž odpovídají za dokumentaci postupu přezkumu.
Přezkum Hodnocení je nutno v pravidelných intervalech přezkoumávat. Stanovené datum přezkumu přijatých opatření a opětovného hodnocení pracovních rizik by mělo být uvedeno v dokumentaci hodnocení rizik. Hodnocení rizik je nutné přezkoumat, dojde-li k významným změnám, jako jsou: 1. změny organizace práce nebo pracovních postupů; 2. používání nové technologie; 3. používání nového chemického výrobku, jako jsou čisticí nebo dezinfekční prostředky;
32
2. Jak provádět hodnocení rizik?
4. zvýšení počtu absencí kvůli nemoci; 5. zvýšení počtu úrazů; 6. nové nebo pozměněné právní a správní předpisy. •
Přezkum by měl určit, zda: • byla zvolená preventivní opatření zavedena podle plánu, • jsou zvolená preventivní opatření používána, a to správným způsobem, například pomůcky pro zvedání, • pracovníci preventivní opatření akceptují a řídí se jimi při každodenní činnosti, • byla prostřednictvím opatření posuzovaná rizika odstraněna nebo snížena, • preventivní opatření vyvolala případné nové problémy, • se vyskytly nějaké nové problémy. •
Pracovní rizika a nebezpečí je nutno každý rok aktualizovat. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci představuje soustavný proces zlepšování v rámci zařízení. Jakožto součást podnikové strategie a systému řízení kvality přispívá k úspěšnosti podniku. Projednávání přijatých opatření na častých schůzkách týmů pomáhá začlenit tato opatření do každodenní práce. Zaměstnanci ví nejlépe, proč něco funguje či nefunguje, a mohou poskytnout bezprostřední zpětnou vazbu. Spojení opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) s řízením kvality a podnikovou strategií napomáhá úspěšnosti nemocnice či zdravotnického zařízení. K prokázání pozitivního dopadu opatření BOZP na kvalitu péče a ekonomickou situaci nemocnice je nutno kritéria popsaná v řízení kvality spojit s údaji o BOZP. Preventivní opatření k omezení uklouznutí a pádů mohou například snížit rovněž počet pádů u pacientů a lepší hygienická opatření povedou k nižšímu počtu bakteriálních infekcí atd.
Důležité
Podávání zpráv o výsledcích přijatých preventivních opatření vyššímu vedení je posledním krokem při hodnocení rizik, který je začleněn do strategie nemocnice nebo zdravotnického zařízení. Jak bylo uvedeno výše, výsledky mohou být oznamovány v rámci údajů týkajících se kvality péče a ekonomické situace nemocnice či zdravotnického zařízení.
07 Používání technologie může zlepšit pracovní podmínky; nepřináší však rovněž nové problémy?
33
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
2.5 Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami do hodnocení rizik Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob • Dotažte se žen i mužů na to, s jakými problémy se při práci setkávají. • Vyhněte se tomu, aby se některé problémy již předem považovaly za ‚nepodstatné’. • Vybízejte ženy, aby oznamovaly skutečnosti, které mají podle jejich názoru nepříznivý vliv na jejich zdraví a bezpečnost při práci, a rovněž problémy, které mohou souviset s prací. • Vezměte v potaz všechny zaměstnance, včetně úklidového personálu, recepčních a pracovníků s částečným pracovním úvazkem
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit • Zapojte ženy do hodnocení rizik; zvažte možnost využití zdravotnických kroužků, jejichž členy budou příslušníci různých profesních skupin, úrovní hierarchie, věkových skupin atd. • Poskytujte dostatek informací o otázkách souvisejících s rovností žen a mužů a rozmanitostí na pracovišti. • Zajistěte, aby prostředky a nástroje používané k hodnocení zahrnovaly záležitosti, které jsou relevantní pro ženy i muže. • Informujte externí hodnotitele o tom, že by měli přijmout přístup zohledňující aspekty pohlaví. • Zohledněte skutečnosti jako obtěžování, faktory způsobující emoční stres a rizika pro reprodukční zdraví. • Kriticky zhodnoťte hmotnost břemen, s nimiž je manipulováno, a jak často k manipulaci dochází.
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření – T-O-P • Vyberte ochranné prostředky podle individuálních potřeb. • Zapojte do rozhodování ženy.
Krok 4 – Přijetí opatření
43 Integrarea problematicii apartenenţei la gen în evaluarea riscurilor
• Zapojte ženy do procesu zavádění řešení.
În scopul îmbunătăţirii condiţiilor de muncă atât la femei cât şi la bărbaţi sunt necesare eforturi continue. Totodată, adoptarea unei abordări care ignoră diferenţele dintre bărbaţi şi femei în evaluarea şi prevenirea riscurilor poate avea ca urmare subestimarea, chiar neglijarea femeilor. Atunci când vorbim despre riscurile în muncă ne gândim în primul rând la bărbaţii care lucrează în zonele cu risc mare de accidentare cum sunt şantierele de construcţii sau vasele de pescuit, apoi la femeile care lucrează în sectorul sanitar şi social sau în sectoare noi cum sunt centrele de apel. O examinare mai detaliată a situaţiilor reale de muncă indică faptul că atât femeile cât şi bărbaţii se pot
• Zajistěte, aby se mužům i ženám dostalo informací a školení v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tabelul 1. Exemple de pericole şi riscuri întâlnite la locurile de muncă predominant feminine Sectorul de activitate
Factorii de risc şi problemele de sănătate pot fi: Biologice Fizice Boli infecţioase, de ex. în Manipulare manuală şi poziţii special transmise prin sânge, dificile; radiaţii ionizante boli respiratorii, etc.
Chimice Agenţi de curăţare, sterilizanţi şi dezinfectanţi, droguri; gaze anestezice
Boli infecţioase, de ex. în special respiratorii Boli infecţioase; dermatite
Manipulare manuală şi poziţii dificile Manipulare manuală; poziţii dificile; alunecări şi căderi; mâini umede
Psihosociale „Munca solicitantă emoţional”; munca în echipă şi de noapte; violenţa din partea clienţilor şi a publicului „Munca solicitantă emoţional”
Agenţi de curăţare
Producţia alimentară
Boli infecţioase, în special transmise de animale, mucegai, spori, praf organic
Lucrul în afara orelor normale; violenţă, de exemplu în cazul muncii în condiţii de izolare sau la ore târzii Stresul asociat muncii repetitive la banda de asamblare
Activităţi de preparare a hranei şi de restaurant
Dermatite
Textile şi îmbrăcăminte
Pulberi organice
Mişcări repetitive, în special la ambalare sau la abatoare; răni cauzate de cuţit; temperaturi scăzute; zgomot Manipulare manuală; tăieri repetitive; tăieturi de cuţit şi arsuri; alunecări şi căderi; căldură; agenţi de curăţare Zgomot; mişcări repetitive şi poziţii incomode; răni de ace
Spălătorii
Rufe infectate, de ex. în spitale
Asistenţă sanitară
Creşe şi grădiniţe Curăţenie
08 Informační list 43 „Including gender aspects in risk assessment“ (Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami do hodnocení rizik), EU-OSHA, 2003 (https://osha. europa.eu/en/publications/factsheets/43/).
34
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum
Sectorul ceramicii Industria uşoară
Centrele de apel Educaţie Coafură
• Zajistěte, aby se ženy podílely na přezkumu.
Boli infecţioase, de ex. boli respiratorii, pojar
Activitate de birou
Agricultură
• Sledujte nové informace týkající se otázek ochrany zdraví při práci souvisejících s pohlavím.
confrunta cu riscuri semnificative la locul de muncă. In plus, a face locurile de muncă mai uşoare pentru femei le va face pe acestea mai uşoare şi pentru bărbaţi. Deci este important să se includă aspectele apartenenţei la gen în evaluarea riscurilor la locul de muncă, integrarea politicilor de egalitate între sexe în prevenirea riscurilor, acesta fiind în prezent un obiectiv al Comunităţii Europene (1). Tabelul prezintă câteva exemple de pericole şi riscuri din sectoarele de activitate unde femeile sunt reprezentate în mod predominant.
Boli infecţioase, în special transmise de animale, mucegai, spori, pulberi organice
Manipulare manuală şi poziţii dificile; căldură Mişcări repetitive; manipulare manuală Mişcări repetitive, de ex. în activitatea de asamblare; poziţii incomode; manipulare manuală Probleme de voce asociate vorbirii; poziţii incomode; sedentarism Sedentarism; probleme de voce Poziţii dificile, mişcări repetitive, sedentarism; mâini umede; tăieturi Mişcări repetitive, poziţii incomode, dureri de spate din cauza poziţiei aşezat prelungite Manipulare manuală, poziţii dificile; echipament individual de lucru şi de protecţie necorespunzătoare; condiţii de căldură, frig, umezeală
Reziduuri de pesticide; agenţi de sterilizare; condimente şi aditivi sensibilizanţi Inhalarea de fum; agenţi de curăţare
Stres datorat muncii agitate, contactului cu publicul, violenţei sau hărţuirii
Vopsele şi alte substanţe chimice, inclusiv formaldehidă din prese permanente şi solvenţi de înlăturare a petelor; pulberi Solvenţi de curăţare uscată
Stres asociat cu lucrul repetitiv la banda de asamblare
Praf, pulberi de emailuri, de plumb, de siliciu Substanţe chimice din microelectronică Calitate scăzută a aerului din interior Calitate scăzută a aerului din interior Vapori chimici, vopseluri, etc. Calitate scăzută a aerului din interior; emisii de la copiator Pesticide
Stres asociat cu lucrul repetitiv şi rapid Stres asociat cu lucrul repetitiv la linia de asamblare Stres asociat cu lucrul repetitiv la banda de asamblare Stres asociat contactului cu clienţii, ritmului de lucru şi muncii repetitive „Munca solicitantă emoţional”, violenţă Stres asociat contactului cu clienţii; ritmul rapid de lucru Stres, de ex. asociat cu lipsa de control asupra lucrului, întreruperi frecvente, muncă monotonă
(1) „Adaptarea la schimbările din muncă şi societate. O nouă strategie comunitară în domeniul securităţii şi sănătăţii în muncă, 2002-06”, Comunicare a Comisiei Europene, COM (2002) 118 final
RO
2.6 Popis osvědčeného postupu
Osvědčený postup
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Nemocnice St. Elisabeth v Tilburgu v Nizozemsku je nemocnicí se 180letou historií. Zpočátku fungovala jako pečovatelský ústav a nyní má 3 100 zaměstnanců a 44 000 hospitalizovaných pacientů ročně. Na poliklinice je mimoto každý rok ošetřeno 347 000 pacientů. V tomto rozhovoru popisují paní Christel van Neervenová, vedoucí oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a paní Monique Pullenová, poradkyně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, postup hodnocení rizik v nemocnici. Tazatel: Jak posuzujete pracovní rizika? Provádíte hodnocení rizik každý rok, nebo častěji?
Christel van Neervenová: Používali jsme metodu založenou na častém hodnocení rizik, jež se provádělo jednou za několik let. Tento rok však zavádíme nový systém s novým druhem šetření. Christel van Neervenová, Monique Pullenová, poKromě rizik při práci se budeme dotazovedoucí oddělení bezpečradkyně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při nosti a ochrany zdraví při vat rovněž na zdraví, loajalitu a spokojepráci. práci. nost našich zaměstnanců v práci. Nové šetření zahrnuje také otázky týkající se soukromých a rodinných potřeb. Toto šetření se bude ve všech odděleních provádět každé dva roky. Takto docílíme častého hodnocení pracovních rizik, včetně uspořádání práce a pracovního prostředí. Tazatel: Kdo se účastní? Je zapojeno rovněž vedení?
Christel van Neervenová: Organizujeme hodnocení rizik a dbáme na použití vhodných nástrojů. Vedení, personální oddělení a zaměstnanci z různých dalších oddělení s námi spolupracují. Odpovědnost za hodnocení rizik mají vedoucí týmů v jednotlivých odděleních. Jakmile obdrží zprávu, musí jednat. To patří mezi jejich povinnosti. Než začneme s hodnocením rizik, vypracujeme plán projektu. Co chceme dělat? Proč to děláme? Kdo odpovídá za co? A než začneme, musí vydat souhlas vrcholové vedení. Plán projektu předložím vedení a zástupcům zaměstnanců. Pokud s ním všichni souhlasí, můžeme začít. Poté oslovíme vedoucí oddělení a vedoucí týmů, aby stanovili datum šetření. Informujeme je o cíli a o prostředcích. Musí říci „Ano, můžete to udělat!“ a „Považujeme za důležité, abyste pro nás provedli toto hodnocení rizik, abychom měli k dispozici informace o tom, jak zlepšit pracoviště pro naše zaměstnance“. Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví je součástí strategie nemocnice. Bezpečnost a ochrana zdraví tvoří součást kvality péče. Vedení považuje za svou povinnost náležitě se o zaměstnance starat. Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví je součástí strategie řízení. Je jedním z hlavních bodů strategické politiky nemocnice. Tazatel: Kdo musí schválit preventivní opatření?
Christel van Neervenová: Za přijetí opatření odpovídají vedoucí týmů a vedoucí oddělení. Musí je zapsat do plánů řízení. Tyto plány obsahují rozvrh následného hodnocení s představenstvem nemocnice. Po roce musí informovat o tom, co z plánů uskutečnili, či neuskutečnili.
35
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
36
Tazatel: Zapojujete do hodnocení rizik i zaměstnance? Monique Pullenová: Zaměstnanci se ho účastní dvěma způsoby. Za prvé je požádáme, aby vyplnili dotazník, naše šetření. Za druhé provádíme kontrolu na pracovištích a hovoříme s nimi přímo. Christel van Neervenová: Když připravujeme politiku k určitému tématu, vždy se také ptáme zaměstnanců, kteří s ní musí pracovat, aby byla dodržena určitá pravidla. Jejich zpětná vazba je pro nás důležitá. Monique Pullenová: Jsme na informacích od zaměstnanců závislí. To oni jsou na pracovišti a čelí daným rizikům. Mohou nám poskytnout náležité informace. Často přijdou s velmi dobrými návrhy. Po zhodnocení rizik vypracujeme zprávu a projednáme ji s vedoucím týmu nebo vedoucím pracoviště. Vždy doporučujeme, aby byla zpráva projednána se všemi zaměstnanci. To je ve skutečnosti povinné, ale přesto to doporučujeme. Někdy po provedení hodnocení rizik přicházíme vysvětlit výsledky. Christel van Neervenová: V případě zvláštních rizik, jako jsou muskuloskeletální nebo chemická rizika, rovněž vedeme se dvěma zaměstnanci v každé skupině dvouhodinové pohovory. Všechny vedoucí týmu požádáme, aby určili dva zaměstnance, s nimiž můžeme hovořit. Škála funkcí a specializací je velmi široká. Proto musíme hovořit se zástupci každé z nich, abychom získali náležitou představu o rizicích. Tazatel: Jedná se o otevřený rozhovor, nebo máte specifické otázky? Monique Pullenová: Jedná se o zvláštní metodu. Ptáme se, jaký druh činnosti vykonávají, například ošetřovatelé pacienty myjí nebo jim pomáhají se osprchovat, někdy však musí dělat i určitou administrativní práci. Tazatel: Takže se zaměřujete na určitý úkol. Máte seznam rizik souvisejících s jednotlivými úkoly? Monique Pullenová: Ano. Nejprve vedeme pohovor a poté jdeme s těmito zaměstnanci a pozorujeme je na pracovišti, abychom zjistili, jak dlouho vykonávají jednotlivé činnosti. Vyhodnocujeme dobu trvání činnosti, četnost a jejich případné potíže. Tazatel: Odkud seznam rizik pochází? Jedná se o seznam vypracovaný nemocnicí nebo externí institucí? Kdo stanoví metodu? Monique Pullenová: Jedná se o pokyny vydané vládou. Tato metoda nám velmi pomáhá pochopit, kde jsou skutečné problémy: s jakými břemeny musí zaměstnanci manipulovat a zda se musí potýkat rovněž s velkou psychickou zátěží, například zda udávají, že musí myslet na mnoho věcí.
Tazatel: Věnujete zvláštní pozornost rozdílům mezi ženami a muži?
Osvědčený postup
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Monique Pullenová: WSpíše se zaměřujeme na různé věkové skupiny. Starší pracovníci mají častěji problémy s páteří nebo potřebují delší čas na zotavení. Naši zaměstnanci stárnou. Průměrný věk je více než 40 let. Výsledky hodnocení rizik používáme k vypracování politiky pro starší pracovníky, například s cílem zajistit, aby nemuseli pracovat v nočních směnách. Rovněž nemusí pracovat sami a neměli by pracovat příliš mnoho směn po sobě. Pozornost věnujeme také dosažení rovnováhy mezi pozdními večerními a časnými ranními směnami a tomu, aby práce nebyla příliš těžká. Zaměstnanci nemusí sami posunovat pacienty. Vybízíme je k tomu, aby používali zvedací prostředky a jiné technické pomůcky. Investujeme více do těchto věcí. A rovněž do rekonstrukce nemocnice. V současnosti některé její části přestavujeme tak, aby zaměstnanci měli při práci s pacienty větší prostor. Tazatel: Vyhotovujete tyto politiky písemně?
Monique Pullenová: Ano, a informujeme o nich zaměstnance. Je však rovněž starostí samotných zaměstnanců hovořit s vedoucím týmu. Na základě našeho hodnocení rizik se rovněž zabýváme největšími riziky a jednáme o nich. Jak jim můžete předcházet? Na pracovištích máme rovněž speciálně vyškolené zaměstnance, poradce pro ergonomii, kteří se zabývají prevencí muskuloskeletálních rizik. Ti radí svým kolegům, například jak správně přesouvat pacienty. Pracovní zátěž zaměstnanců je velmi vysoká a zaměstnanci toho chtějí zvládnout hodně, někdy je však lepší požádat o pomoc kolegu. Tazatel: Můžete popsat příklad úspěšného preventivního opatření ve vaší nemocnici?
Christel van Neervenová: bezpečnostní opatření a pak nich může docházet k úrazům. S oddělením správy budov se pak dohodneme na tom, co je třeba jim poskytnout, aby jejich zaměstnanci mohli pracovat v bezpečném prostředí. V kuchyni docházelo často k pádům kvůli nové podlaze. Máme velmi velkou kuchyň a podlaha byla velmi kluzká. Snažili jsme se nalézt příčinu a způsob, jak bychom ji mohli odstranit. Máme vyměnit podlahu, nebo změnit způsob čištění? Pokud to všechno uděláme a riziko bude nadále přetrvávat, poskytneme zaměstnancům dobrou bezpečnostní obuv. Jiným příkladem je nehoda s cytostatiky. Máme schválené postupy pro cytostatika, před dvěma roky jsme však měli několik úrazů způsobených pumpou pro podávání cytostatik a několik nehod, kdy došlo k explozi cytostatik. Cytostatika byla všude, i na zdravotní sestře. Pumpy byly příliš staré. Celou záležitost jsme prošetřili a ve výsledku jsme pořídili nové pumpy pro celou nemocnici. To je dobrým příkladem nehod, ale i toho, jaké máme postavení a že naše rady jsou brány vážně.
37
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
38
Tazatel: Jaké jsou vaše zkušenosti se zaváděním opatření? Podporuje vás vrcholové vedení, nebo se setkáváte s problémy? Christel van Neervenová: Vedení se účastní šetření a podílí se na doporučeních. Naše doporučení proto pro ně nejsou překvapením. Tazatel: Setkali jste se někdy s odporem ze strany vedoucích týmů nebo zaměstnanců? Monique Pullenová: Ne. Důvodem je i způsob, jakým pracujeme. Často vidíme řešení, která již jsou velmi dobrá. Takže jim sdělíme, aby pokračovali stejným způsobem, že je to již velmi dobré. Rovněž jsme řadu věcí pochopili tím, že s nimi hovoříme o tom, jaká dodatečná opatření by mohli přijmout. Radíme jim, které činnosti by mohli zlepšit. Tazatel: Děláte to záměrně, to že jim nejprve poskytnete zpětnou vazbu o tom, co dělají dobře? Protože to je velmi dobrý způsob, jak zajistit, aby vás více akceptovali. Christel van Neervenová: Ano, velmi se zaměřujeme na komunikaci. Tazatel: Co si myslíte že je základem dobrého vztahu, kdy se vzájemně respektujete? Christel van Neervenová: Naší silnou stránkou je komunikace. Zaměřujeme se na komunikaci. Nejen na samotný obsah, nýbrž i na způsob sdělení. Naším cílem je změnit postoje nebo chování lidí. Na této úrovni navazujeme kontakty. Domnívám se, že proto je naše práce dobrá. Tazatel: Jak navazujete dobrou komunikaci? Jak jste začali? Christel van Neervenová: Trvalo nám to několik let, než jsme se dostali tak daleko. Monique Pullenová: Když hovoříte s vedoucími týmů, musíte naslouchat, v čem jsou problémy. Musíte se zajímat o jejich práci. Co dělají? Jaký je jejich hlavní úkol? Kde mají problémy? Jaké jsou pozitivní stránky? Christel van Neervenová: Chceme být dobrým partnerem při komunikaci. Ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci existovaly určité předsudky: „Stojí to hodně peněz, k ničemu nám to není.“ Tak jsme se snažili jim neustále ukazovat výsledky, aby viděli tu pozitivní stránku. A nálada se změnila. Chtěli jsme dát bezpečnosti a ochraně zdraví při práci tvář, kterou všichni znají, tak, aby se na oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohli obrátit v případě dotazů nebo problémů. Dát tomuto oddělení tvář a ukázat výsledky. A dávat přednost malým výsledkům před tvorbou politiky. Politika je také důležitá, v dané fázi však byly důležitější konkrétní výsledky. To bylo naším cílem a vyšlo to.
Tazatel: Pamatujete se na některý z těchto malých výsledků?
Osvědčený postup
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Christel van Neervenová: Byly to malé věci. Dveře, které nedovíraly. Problémy s podlahou. Problémy s počítačem. Stálo to hodně tvrdé práce, po roce jsem však slyšela, jak někdo říká: „Zavolal jsem na oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jelikož mi kolegyně řekla, že pokud chci vidět výsledky, mám zavolat tam.“ Pomyslela jsem si: „To je to, co jsem chtěla.“ A odtud se to musí odvíjet. To byla první fáze. Tazatel: To je velmi zajímavé. Je to jiný přístup ve srovnání s tím, co dělá mnoho lidí – a proto to pravděpodobně u vás tak dobře funguje. Lidé často začnou se strategií a nejdou přímo za lidmi. Na papír můžete napsat spoustu věcí, nikdo však skutečně nechápe, co vlastně děláte. Jak kontrolujete účinnost přijatých opatření? Christel van Neervenová: Pomocí interních auditů řízení kvality. Jednou za několik let máme externí audit. Interní audit se provádí každý rok.
Monique Pullenová: Účinnost vyhodnocujeme rovněž na základě neformálních rozhovorů s vedoucími týmů. Došlo ke změnám? Zvládáte je? Potřebujete od nás větší pomoc? Můžeme něco udělat? Tazatel: Jak aktualizujete hodnocení rizik nebo jak zajišťujete udržitelnost přijatých opatření? Již jste zmínily kontrolu po dvou letech od přijetí opatření a rovněž hovoříte s vedoucími týmů. Christel van Neervenová: A sami pozorujeme práci na pracovištích. Tazatel: Jak opatření upravujete? Na základě rozhovorů s vedoucími týmů?
Monique Pullenová: Ano. A také společně se zaměstnanci. Ptáme se na důvody, proč něco nepoužívají, a snažíme se nalézt opatření vhodná pro dané pracoviště. Jinak opatření nebudou uplatňována, proto se to snažíme vzít v úvahu. Christel van Neervenová: Organizujeme rovněž interní schůzky za účelem navazování kontaktů, například pro poradce pro oblast ergonomii, a to dvakrát ročně.
Monique Pullenová: Mohou navazovat kontakty a klást otázky. Někdy se něco vymyslí na jednom pracovišti, přičemž to je užitečné i pro jiná pracoviště. Máme rovněž období zkoušení nových nástrojů. Zaměstnanci musí nástroje také zhodnotit. Můžeme jim poradit, ale i oni mají odpovědnost.
39
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
2.7 Odkazy Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
1.
E-facts 18 – Risk assessment in healthcare (Hodnocení rizik ve zdravotnictví)
EU/OSHA
Tento článek popisuje zvláštní rizikové faktory pro zdravotnictví a praktické kroky při hodnocení rizik.
Informační list 43 – Including gender issues in risk assessments (Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami hodnocení rizik)
EU/OSHA
3.
Informační list 80 – Hodnocení rizika – úlohy a povinnosti
EU/OSHA
4.
Informační list 81 – Hodnocení rizik – klíč k ochraně zdraví na pracovišti
EU/OSHA
2.
5.
6.
Základní informace o hodnocení rizik
Směrnice Rady 89/391/EHS
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact18
Přijetí přístupu k hodnocení a prevenci rizik, který je z hlediska pohlaví neutrální, může vést k tomu, že rizika pro ženy jsou podceněna či zcela ignorována. Tabulka ukazuje některé příklady nebezpečí a rizik zjištěných v pracovních oblastech, v nichž převládají ženy.
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/43/ při práci)
Bezpečnost a zdraví pracovníků při práci chrání v Evropě přístup založený na hodnocení a řízení rizik. K provedení efektivního hodnocení rizik na (Evropská pracovišti je zapotřebí, aby všichni zúčastnění jasně pochopili právní agentura pro kontext, pojmy, proces hodnocení rizik i roli, kterou budou hrát hlavní bezpečnost a ochranu zdraví aktéři účastnící se tohoto procesu. při práci) http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/80 (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) EU/OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci EU
Hodnocení rizik je základem úspěšného řízení problematiky bezpečnosti a zdraví a klíčem ke snížení počtu úrazů souvisejících s prací a nemocí z povolání. Je-li řádně uplatňováno, může zvýšit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti – a obecně také výkonnost podniků. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/81 Tato publikace obsahuje kontrolní seznamy týkající se široké řady rizik s cílem napomoci při hodnocení rizik na pracovišti. Obsahuje kontrolní seznamy pro hodnocení nebezpečí chemických látek, stresu a kluzkých povrchů. https://osha.europa.eu/cs/topics/riskassessment Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. http://eurlex.europa.eu/Result.do?T1=V1&T2=1989&T3=391&RechType=RECH_naturel&Submit=Search
7.
E-facts 20 – Checklist for the pre vention of accidents in laboratories (Kontrolní seznam pro prevenci nehod v laboratořích)
EU/OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
V laboratořích existuje větší škála nebezpečí než na většině pracovišť. Tento elektronický informační list se zaměřuje zejména na bezpečnost v chemických a biologických laboratořích. Uvádí právní předpisy EU týkající se bezpečnosti v laboratořích, zejména pokud jde o chemická a biologická rizika a těhotné ženy a mladé pracovníky. Shrnuje rizika, s nimiž se mohou setkat laboratorní pracovníci, a uvádí příklady vážných úrazů v laboratořích, jimž bylo možno zabránit, pokud by byla přijata náležitá bezpečnostní opatření. Na konci je uveden soubor kontrolních seznamů, které mají pracovníkům v laboratořích pomoci posoudit možná rizika a sledovat bezpečnostní postupy. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact20
8.
40
E-facts 28 – Postupy manipulace s pacienty umožňující předcházet vzniku MSD u pracovníků ve zdravotnictví
EU/OSHA
Muskuloskeletální poruchy (MSD) jsou mezi zaměstnanci nemocnic závažným problémem, a to obzvláště u středního zdravotního personálu. (Evropská Hlavními problémy jsou úrazy zad a přetěžování ramen, které mohou vést agentura pro k vážnému zneschopnění. Bylo prokázáno, že zaměstnání zdravotní sestry bezpečnost a ochranu zdraví je jedním z nejrizikovějších povolání, pokud jde o vznik bolestí v bedrech. Základní příčinou vzniku MSD jsou úkony při manipulaci s pacienty, jako je při práci) zvedání, přesunování a změny poloh pacientů. Tento článek přináší doporučení a příklady pro střední zdravotní personál, které mají pomoci snížit počet a závažnost MSD způsobených manipulací s pacienty. http://osha.europa.eu/cs/publications/e-facts/efact28
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
9.
Zpráva – Mainstreaming gender into occupational safety and health (Začleňování aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
EU/OSHA
Tato zpráva shrnuje výsledky workshopu, který se uskutečnil v Bruselu dne 15. června 2004. Cílem semináře byla za prvé výměna informací o aspektech týkajících se specificky rozdílů mezi ženami a muži, včetně přístupu zohledňujícího pohlaví a způsobu, jakým lze tento přístup začlenit do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dalším cílem byla podpora diskuse a výměny názorů na další vývoj aspektů týkajících se specificky rozdílů mezi ženami a muži mezi EU a vnitrostátními orgány a sociálními partnery a odborníky. Zpráva obsahuje návrhy, jak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rozvíjet aspekty týkající se rozdílů mezi muži a ženami. https://osha.europa.eu/en/publications/reports/6805688
10.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás: Správná praxe pro zaměstnavatele, sociální partnery a organizace
EU/OSHA
11.
Zpráva – Gender issues in health and safety at work (Aspekty týkající se rozdílů mezi muži a ženami v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
EU/OSHA
Informační list 42 – Gender issues in health and safety at work (Aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkající se rozdílů mezi muži a ženami)
EU/OSHA
13.
Informační list 29 – Safety and health good practice on-line for the healthcare sector (Správná praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ve zdravotnictví on-line)
EU/OSHA
14.
Informační list 53 – Zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pro pracovníky se zdravotním postižením
EU/OSHA
15 .
Stárnoucí pracovníci EU/OSHA v Evropě (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
12.
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Správná praxe pro zaměstnavatele, sociální partnery a organizace. Zavedení iniciativy za zdravé pracoviště s cílem poskytnout zaměstnavatelům (Evropská a zaměstnancům snadný přístup ke kvalitním informacím o bezpečnosti agentura pro a ochraně zdraví. http://osha.europa.eu/cs/publications/other/brobezpečnost a ochranu zdraví chure2007. http://osha.europa.eu/cs/publications/other/brochure2007 při práci)
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Dosažení rovnosti žen a mužů ve všech aspektech zaměstnání je nyní hlavní evropskou prioritou. Je to otázka práv, avšak rovněž otázka řádné hospodářské politiky. Zpráva zdůrazňuje, že je důležité na jednu stranu zohledňovat aspekty pohlaví při prevenci rizik, a na stranu druhou začlenit problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do opatření pro rovnost žen a mužů v zaměstnání. Součinnost mezi těmito dvěma oblastmi politiky od úrovně EU až po úroveň jednotlivých pracovišť je zásadní pro dosažení lepší prevence rizik na pracovišti pro ženy i muže. http://osha.europa.eu/en/publications/reports/209 Mezi pracovním životem žen a mužů existují podstatné rozdíly, které ovlivňují jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Zohledňování rozdílů mezi muži a ženami při všech činnostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jedním z cílů „Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci“. V rámci plnění tohoto cíle vypracovala agentura zprávu, která zkoumá rozdíly mezi ženami a muži při úrazech na pracovišti a nemocech z povolání, oblasti chybějících poznatků a důsledky pro zlepšování prevence rizik. http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/42
Podle evropských údajů je míra pracovních úrazů ve zdravotnictví o 34 % vyšší, než je průměr EU. Toto odvětví má navíc druhý největší výskyt (Evropská muskuloskeletálních poruch (MSD) souvisejících s výkonem práce, hned agentura pro po stavebnictví. Tento informační list obsahuje základní úvod do problebezpečnost a ochranu zdraví matiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnictví a rovněž uvádí, jak nalézt informace týkající se tohoto odvětví na webové stránce při práci) agentury. http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/29 Zdravotně postiženým lidem se v práci musí dostat rovného zacházení. To znamená i rovný přístup z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti (Evropská při práci. Zdravotně postižených se týkají jak evropské právní předpisy agentura pro pro zamezení diskriminaci, tak ty, které jsou zaměřeny na bezpečnost bezpečnost a ochranu zdraví a ochranu zdraví při práci. Tyto právní předpisy, které členské státy zavádějí do své vnitrostátní legislativy a úmluv, mají být uplatňovány proto, při práci) aby lidé se zdravotním postižením snáze získali zaměstnání, nikoliv proto, aby z něj byli vyloučeni. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/53 Mezi aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se starších pracovníků zvláště týkají, patří muskuloskeletální poruchy (MSD), psychosociální charakteristiky práce a úprava pracovní doby (např. směnný provoz). http://osha.europa.eu/cs/priority_groups/ageingworkers
41
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Č.
Název
Země/region
16.
Migrující pracovníci EU/OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Obsah/zdroj
Mezi aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které se týkají migrujících pracovníků, patří vysoká míra zaměstnanosti migrujících pracovníků ve vysoce rizikových odvětvích, jazykové a kulturní bariéry v komunikaci a školení v oblasti BOZP a skutečnost, že migrující pracovníci často ve značné míře pracují přesčas nebo jsou ve špatném zdravotním stavu, a jsou tedy náchylnější k pracovním úrazům a nemocem z povolání. http://osha.europa.eu/cs/priority_groups/migrant_workers
17.
Zdravotně postižení EU/OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
18.
Mladí lidé
EU/OSHA
19.
Informační list 69 – Mladí pracovníci
EU/OSHA
Agentura EU/OSHA zpracovala různé prameny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zdravotně postižených osob. Cílem této internetové stránky je poskytnout odkazy na praktické informace týkající se otázek zdraví a bezpečnosti na pracovišti, které souvisí se začleňováním zdravotně postižených osob do zaměstnání a jejich udržením v zaměstnání. http://osha.europa.eu/en/good_practice/priority_groups/disability
Agentura zpracovala různé prameny a odkazy na zdroje informací týkající se mladých lidí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Evropská agentura pro http://osha.europa.eu/cs/priority_groups/young_people bezpečnost a ochranu zdraví při práci) Tento informační list podává přehled o zaměstnávání mladých lidí a o pracovních místech, která zastávají, zejména ve službách a manuál(Evropská ních činnostech s nízkou kvalifikací. Toto rozložení má závažné důsledky agentura pro pro bezpečnost a ochranu zdraví mladých lidí při práci, a to z důvodu bezpečnost a ochranu zdraví specifického souboru potenciálně škodlivých podmínek (například nízká odměna, dočasná povaha sezonní práce, špatné pracovní podmínky, při práci) netypická pracovní doba, práce na směny, v noci a o víkendech a fyzická náročnost). http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/69
20.
Informační list 70 – Mladí pracovníci
EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work)
Cílem této publikace je podat přehled o rizicích, jimž jsou mladí pra covníci při práci vystaveni, a o tom, jaké jsou důsledky této expozice v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Mnoho odvětví a povolání, v nichž jsou mladí lidé zaměstnáni, se vyznačuje vysokou nehodovostí a expozicí mnoha rizikům na pracovišti. Konkrétně zaměřená opatření je nutno zavést nejen do výuky a odborné přípravy, ale i do každodenní praxe na pracovišti. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/70
42
2. Jak provádět hodnocení rizik?
2.8 Příslušné směrnice Evropské unie 1. Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (13). 2. Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (14). 3. Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (15).
2.9 OiRA: on-line nástroj pro hodnocení rizik, EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vyvíjí on-line nástroj pro hodnocení rizik, který bude uživatelům k dispozici od roku 2011 (http:// osha.europa.eu/). Tento nástroj sestává z internetových stránek pro hodnocení rizik, které mohou mikropodnikům a malým podnikům pomoci zavést postup hodnocení rizik – počínaje určením a vyhodnocením rizik na pracovišti přes rozhodnutí o preventivních opatřeních a přijetí opatření po sledování a podávání zpráv.
2.10 Literatura Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „Informační list 43 – Including gender issues in risk assessments (Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů žen a mužů do hodnocení rizik) (https://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/43/). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „Informační list 80 – Hodnocení rizika – úlohy a povinnosti“ (https://osha.europa.eu/cs/publications/ factsheets/80/). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Hodnocení rizik (http://osha.europa.eu/cs/topics/riskassessment). Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (BGW), Německo, 8. červenec 2009 (http://www.bgw-online.de/internet/generator/Navi-bgw-online/ homepage.html). Berufsgenossenschaft für Gesundheit und Wohlfahrtspflege, Německo. GefahrdungsbeurteilunginKliniken,2005(http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/ Medien-Center/Medientypen/bgw_check/TP-4GB_Gefaehrdungsbeurteilung_in_ Kliniken.html). Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (http://eurlex.europa.eu/Result. do?T1=V1&T2=1989&T3=391&RechType=RECH_naturel&Submit=Search).
(13) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (14) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12. (15) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–8.
43
44
Riziko a ohrožené osoby
u všech ošetřovatelů fyzická námaha páteře, oblasti ramen a krku a kloubů rukou a paží, která je způsobena vahou a omezenou schopností pacienta hýbat se a rovněž nedostatečným prostorem pro pohyb kolem lůžka
Úkol
pomoci pacientovi posadit se na lůžku a znovu si lehnout
2
Klasifikace rizika
Preventivní opatření (T-O-P)
Opatření – do kdy a kdo?
informace o bezpečném chování
odstranění školení týkající se manipulace fyzické s elektricky polohovatelnými lůžky zátěže pro ošetřovatele školení týkající se způsobu práce, který je šetrný k zádům a je zaměřený na možnosti pacienta
informace o rizicích
vedoucí lékař a vrchní sestra
neprodleně
vrchní sestra
neprodleně
vedení a vrchní sestra
do šesti měsíců
do čtyř let následné školení pro všechny zaměstnance
do dvou let základní školení pro všechny zaměstnance,
osoba odpovědná za zdravotnické prostředky
do 8 týdnů
vrchní sestra, pracovník odpovědný za bezpečnost
do šesti týdnů pro všechny zaměstnance všech oddělení péče
dostatečný prostor v pokojích paci- neprodleně entů: např. odstranění nepotřebvšichni pracovníci oddělení péče ného nábytku, přestavění nábytku
žádné dodatečné postele v pokojích pacientů
Přezkum organizace pracovního postupu
snížení dostatečný počet osob na směně, aby bylo možné pracovat ve fyzické zátěže pro dvojicích ošetřovatele dostatečný čas na práci, aby bylo možno pracovat způsobem, který je šetrný k zádům a je zaměřený na možnosti pacienta
odstranění polohovatelná lůžka s elektrickým do dvou let pro všechna oddělení péče fyzické pohonem vedení, oddělení nákupu zátěže pro ošetřovatele
Cíl
Pracoviště: Oddělení péče 2B Profesní skupina: Všichni zaměstnanci pečující o pacienty Úkol: Přesouvání pacientů
2.11 Příklad hodnocení rizik na základě úkolu spočívajícího v ruční manipulaci s pacienty
Sledování/přezkum – datum:
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
2. Jak provádět hodnocení rizik?
2.12 Příklad hodnocení rizik na základě úkolu spočívajícího v dezinfekci povrchů Pracoviště: Interní medicína Profesní skupina: Ošetřující personál Úkol: Dezinfekce povrchů jako běžná dezinfekce (dezinfekční mytí a utírání) velkých povrchů
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob Příklad: Příklad: Informace z bezpečnostních listů, rozpisů služeb, přístrojové dokumentace – Jak mohou být získány příslušné informace včetně informací o tom, kdo může být ohrožen a jak? Běžná dezinfekce povrchů se provádí jako dezinfekční mytí a utírání pomocí zředěného vodného dezinfekčního roztoku, který může obsahovat nebezpečné látky. Koncentráty pro dezinfekci povrchů se podle druhu a koncentrace účinných látek obvykle ředí vodou na přibližně 0,25% až 3% aplikační roztok. Spotřeba aplikačního roztoku činí více než 50 ml/m2 a méně než 100 ml/m2 základní plochy, v závislosti na rozsahu dezinfekce však může činit až několik litrů. Dezinfekční činnost se na odděleních provádí pravidelně a může trvat minuty (u zdravotních sester) nebo hodiny (u pomocných zdravotních sester nebo úklidového personálu). Dezinfikuje se inventář, pracovní plochy, lůžka, vybavení a stroje atd. Pracovníci jsou vystaveni různým rizikům, zejména: • muskuloskeletálním rizikům kvůli dlouhému setrvávání v nepřirozené poloze nebo zvedání a přenášení těžkých břemen (např. matrace, inventář), • rizikům infekce (riziko infekce je typické pro nemocnice), • chemickým rizikům kvůli působení různých čisticích a dezinfekčních látek a rovněž dlouhotrvající mokré práci, která může mít za následek opuchnutí pokožky, dermatózy a senzibilizaci. Označení nebezpečných látek obvykle uživatelům poskytuje dostatečné informace o rizicích vyplývajících z výrobku. Běžné roztoky vyráběné uživateli z dezinfekčních koncentrátů často obsahují účinné látky v množství menším než 0,1 g/100 g, a v aplikačních roztocích tudíž méně než 0,1 %. Od označení těchto aplikačních roztoků lze zpravidla upustit. I u těchto zředěných dezinfekčních prostředků však mohou přetrvávat rizika pro zaměstnance.
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Příklad: Ne všechna zjištěná rizika mají stejný význam – Jak mohu posoudit, která rizika by měla být upřednostněna a odstraněna jako první? Rizika pro pokožku vyplývají z přímého kontaktu s dezinfekčním prostředkem nebo z postříkání. To je třeba zohlednit zejména s ohledem na určité kritické složky, které vyvolávají například senzibilizaci při styku s kůží (R43). Věty označující riziko (R-věty) pro příslušné složky jsou uvedeny v oddíle 2 bezpečnostního listu. Riziko spojené s vdechováním vzniká v důsledku odpařování složek. U hořlavých výrobků existuje nebezpečí požáru a výbuchu. Běžné aplikační roztoky však hořlavé nejsou.
45
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Produkty vznikající při reakci se nevyskytují, jestliže se dezinfekční prostředek používá podle návodu. Zvláštností jsou výrobky s látkami uvolňujícími formaldehyd, jako je například 1,6-dihydroxy-2,5-dioxahexan (č. CAS 3586-55-8). V případě těchto výrobků se formaldehyd nepřidává jako složka při výrobě, nýbrž vzniká při chemické reakci v koncentrátu. Uživatel má proto co do činění s dezinfekčním prostředkem obsahujícím formaldehyd, ačkoli to není přímo zjevné. Riziko pro pokožku U všech dezinfekčních činností (bez ohledu na složky dezinfekčních prostředků) lze zamezit dermální expozici, a to používáním vhodných ochranných rukavic. Používání vodotěsných ochranných rukavic, zejména po dobu delší než dvě hodiny během jedné směny, představuje zvláštní riziko vyplývající z „mokré práce“. Riziko spojené s vdechováním Pokud jde o riziko spojené s vdechováním, lze souhrnně konstatovat, že s výjimkou aldehydů je obvykle zanedbatelné. Dezinfekční prostředky jsou zařazeny do skupin, které jsou rozlišeny podle složek. Skupina výrobků: výrobky obsahující kvartérní amoniové sloučeniny a biguanidy Inhalační expozice není u výrobků s kvartérními amoniovými sloučeninami a biguanidy významná, pokud netvoří aerosoly.
Evaluating and prioritising risks Skupina výrobků: výrobky obsahující aldehyd Aldehydy mohou obvykle vyvolat senzibilizaci; formaldehyd má navíc karcinogenní potenciál (C3 podle EU; C1 podle IARC). I když není dosaženo mezních hodnot, nelze zdravotní riziko vyloučit u senzibilizujících látek, pokud vyvolávají senzibilizaci dýchacích cest (R42). Skupina výrobků: alkoholy Inhalační expozice u výrobků obsahujících alkohol s maximálními koncentracemi do 10 g/100 g v koncentrátu, a tudíž obvykle 50 mg/100 g v 0,5% aplikačním roztoku, je zanedbatelná. Skupina výrobků: ostatní složky (deriváty fenolu) Prostředky pro dezinfekci povrchů mohou kromě výše uvedených složek obsahovat rovněž jiné účinné látky, například deriváty fenolu. Používají-li se tyto výrobky, je nutno v každém jednotlivém případě určit riziko spojené s danou látkou. Nebezpečí požáru/výbuchu Nebezpečí požáru nebo výbuchu (vzplanutí) existuje pouze tehdy, jsou-li koncentráty označeny symbolem plamene nebo R10 (hořlavé). U ostatních zředěných aplikačních koncentrací nebezpečí požáru nebo výbuchu nehrozí. Výrobky s vyšším obsahem alkoholu nejsou vzhledem k nebezpečí požáru/výbuchu vhodné jako dezinfekční prostředky pro velké plochy.
46
2. Jak provádět hodnocení rizik?
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření – T-O-P Příklady vhodných opatření pro určitá rizika (technická opatření před organizačními opatřeními před personálními opatřeními) Nahrazení Je nutné pravidelně ověřovat, zda místo dezinfekce nepostačuje čištění. Potřebná dezinfekční práce se stanoví v hygienickém plánu. Pro dezinfekci povrchů je nabízeno mnoho výrobků, které neobsahují žádné těkavé složky nebo které obsahují látky s méně kritickými vlastnostmi. Je však nutno přezkoumat vhodnost použití méně kritického výrobku. V úvahu je třeba vzít níže uvedená rizika, zejména v případě nahrazování dezinfekčních prostředků: • senzibilizující potenciál složek (R42, R43), • výrobky obsahující aldehydy, zejména formaldehyd a glutaraldehyd, by se měly používat pouze v odůvodněných případech vzhledem k těkavosti a rizikovému potenciálu, který přetrvává i v případě, že se používají zředěné roztoky, • při dezinfekci velkých ploch je vhodné používat utírání, a nikoli postřikování jemnou mlhou.
Technická opatření • V případě aplikačních koncentrací vyšších než 1 % a těkavých složek (kromě alkoholů) se musí předpokládat, že je nutné technické větrání. Větrání musí zajistit odpovídající výměnu vzduchu. • Při manipulaci s dezinfekčními prostředky je třeba používat pomůcky, aby se styk s kůží omezil na minimum • Pokud je to možné, je třeba se vyhnout aerosolům. Při nižším tlaku může být například omezena tvorba aerosolů u výstupního otvoru a snížena nárazová rychlost tekutých částic, a tudíž množství vytvářeného aerosolu. (To je důležité například při dezinfekci van v nemocnicích a domech s pečovatelskou službou se sprchami.)
Organizační opatření • Před zahájením těchto činností se určí potřebná dezinfekční práce a zaměstnancům jsou vydány pokyny, jak správně pracovat. Dodržují se specifikace týkající se přípravy aplikační koncentrace a doby kontaktu. • Během dezinfekce musí být zajištěno náležité větrání, pokud možno větrání průvanem, otevřením dveří a oken. • Pokud je k dispozici zařízení pro technické větrání, musí být během dezinfekce uvedeno do provozu. • Je nutno zamezit aplikaci dezinfekčních prostředků na horké povrchy, jelikož kvůli rychlému odpaření účinných látek se dezinfekční účinek nedostaví (nedostatečná doba působení). Mimoto existuje rovněž velké riziko způsobené odpařováním látek, jejichž množství je při pokojové teplotě obvykle zanedbatelné (např. dezinfekce teplem).
47
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Personální/individuální opatření • Pokud jde o osobní ochranné prostředky, je vždy nutno dodržet oddíl 8 příslušného bezpečnostního listu. • Je třeba používat vhodné rukavice, obvykle jsou vhodné rukavice vyrobené z nitrilové pryže. Vzhledem k rozmanitosti používaných výrobků zde nelze poskytnout definitivní informace o ochranných rukavicích. Příslušné poznámky obsahuje vždy oddíl 8 bezpečnostního listu. • Jestliže se očekává promočení oděvu nebo obuvi, je nutné použít vhodnou ochranu těla.
Krok 4 – Přijetí opatření Zaměstnanci musí být informováni o výsledcích hodnocení rizik. Při zavádění opatření je nutno naplánovat, kdo má udělat co a do kdy. Všechny dotčené osoby by měly společně stanovit časový plán. Dodržování opatření a jejich dlouhodobou úspěšnost podporuje zapojení pracovníků z různých profesních skupin a s různými potřebami, například mladších a starších pracovníků, žen a mužů a jiných skupin pracovníků, do zavádění opatření.
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum Dokumentace Hodnocení rizik je třeba zdokumentovat. Tato dokumentace by měla zahrnovat výsledky analýzy rizik, zavedená opatření a výsledky hodnocení opatření. Sledování Výsledky opatření je nutno sledovat a vyhodnocovat. Pokud opatření nepřinášejí očekávané výsledky, mohou být zapotřebí dodatečné úpravy. Zavedená opatření sleduje jeden nebo více zaměstnanců. Tito zaměstnanci podávají zprávy příslušnému vedoucímu pracovníkovi oddělení nebo nemocnice. Za sledování a přezkum hodnocení rizik odpovídá vedoucí skupiny nebo vedoucí oddělení. Přezkum Hodnocení je nutno v pravidelných intervalech přezkoumávat. Musí být přezkoumáno pokaždé, když dojde k významným změnám. Pracovní rizika a nebezpečí by měla být každý rok aktualizována a měl by být zaveden proces soustavného zlepšování. Stanovené datum přezkumu přijatých opatření a opětovného hodnocení rizik se uvede v dokumentaci. V ideálním případě podávají příslušní vedoucí pracovníci vyššímu vedení zprávu o tom, zda bylo dosaženo cíle týkajícího se prevence nebo snížení určitého rizika, či nikoli.
48
3. Biologická rizika 3.1 Úvod 3.2
Obecné posouzení rizika možného vystavení infekci při práci
3.3
Zvláštní hodnocení rizik v případě biologických rizik
3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5
Riziko krví přenosných infekcí Riziko infekcí přenášených vzduchem Riziko infekce při přímém a nepřímém kontaktu Popis osvědčeného postupu — postup v případě kontaktních infekcí — postup pro prevenci kontaktních infekcí Zvláštní infekce
3.4 Těhotenství 3.5
Příslušné směrnice Evropské unie
3.6 Odkazy 3.7 Literatura
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
3.1 Úvod Zdravotničtí pracovníci se potýkají s vyšším rizikem infekcí, u nichž hrají významnou úlohu četné a do jisté míry dosti rozdílné patogeny. Riziko je zpravidla neočekávané nebo není okamžitě zjevné, což hodnocení rizik obzvláště ztěžuje.
Nový způsob hodnocení rizik Pro prevenci infekcí u zaměstnanců pracujících ve vysoce rizikových oblastech je hodnocení rizik zásadní. Hodnocení rizikového potenciálu musí vzít v úvahu: 1. přirozenou nakažlivost patogenu; 2. jeho schopnost přežít v prostředí; 3. závažnost onemocnění; 4. úroveň dávky nebo expozice, která je nutná k vyvolání nemoci nebo nákazy; 5. způsob přenosu; 6. epidemiologické faktory.
Klasifikace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci Čtyři rizikové skupiny podle úrovně rizika infekce: • Skupina 1 Biologickým činitelem se rozumí takový, u něhož není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka. • Skupina 2 Biologickým činitelem se rozumí takový, který může způsobit onemocnění člověka a mohl by představovat nebezpečí pro zaměstnance; jeho rozšíření mezi obyvatelstvem není pravděpodobné; zpravidla je možná účinná profylaxe nebo léčba.
(16) Viz článek 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS) (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21–45). Příloha III obsahuje seznam biologických činitelů podle klasifikace Společenství.
50
• Skupina 3 Biologickým činitelem se rozumí takový, který může způsobit závažné onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance; může představovat riziko rozšíření mezi obyvatelstvem, ale zpravidla je možná účinná profylaxe nebo léčba. • Skupina 4 Biologickým činitelem se rozumí takový, který způsobuje závažné onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance; může představovat vysoké riziko rozšíření mezi obyvatelstvem; zpravidla není možná účinná profylaxe nebo léčba (16). •
Pro každou rizikovou skupinu existuje klasifikovaný soubor ochranných opatření, která umožňují obecnou reakci při různých úrovních nebezpečí. V rámci tohoto systému však není snadné odvození konkrétní reakce na aktuální situaci, jelikož riziko se může ve zdravotnickém odvětví rychle měnit.
3. Biologická rizika
Evropský systém hodnocení rizik vyžaduje posouzení rizikového potenciálu každého patogenu, který se může pravděpodobně objevit, rozdělení patogenů do rizikových skupin a vypracování bezpečnostních opatření na základě této analýzy rizik a zařazení do rizikových skupin. Jestliže se vyskytují patogeny z různých rizikových skupin, je nutno zavést soubor bezpečnostních opatření pro kategorii nejvyššího rizika. Ačkoliv je tento přístup účinný, je rovněž časově náročný a složitý a určení ochranných opatření, která mají být použita, je abstraktní.
01 Z a hodnocení rizik odpovídá zaměstnavatel.
Za účelem smysluplného hodnocení rizik je strategicky vhodnější zařadit patogeny do skupin než posuzovat každý patogen zvlášť. Vhodné řešení nabízí kategorizace podle způsobu přenosu, jelikož ochranná opatření jsou přímo spojena se způsobem přenosu. Ve zdravotnictví mají význam tři způsoby přenosu: 1. infekce přenášené krví; 2. infekce přenášené vzduchem; 3. kontaktní infekce. Riziko představují i fekálně-orální infekce, tomuto riziku však lze zabránit stejným způsobem jako kontaktním infekcím. Postupy analýzy a hodnocení rizik by měly být vypracovány zvlášť pro každý z uvedených způsobů přenosu a měla by být stanovena příslušná ochranná opatření. V některých případech je nutno věnovat zvláštní pozornost speciálním aspektům nebo otázkám, které vznikají v souvislosti s konkrétními patogeny nebo činnostmi ve zdravotnictví. Ty jsou uvedeny níže.
3.2 Obecné posouzení rizika možného vystavení infekci při práci Zdravotničtí pracovníci pracující v různých oblastech nebo vykonávající různé činnosti jsou vystaveni dosti rozdílným druhům rizika infekce.
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob Informace o rizicích vyplývajících z biologických činitelů lze nalézt rovněž v knihách věnovaných pracovnímu lékařství (viz literatura). Pokyny týkající se aktuální rizikové situace lze získat ve vnitrostátních databázích, v Německu například v epidemiologických studiích o epidemiologické situaci vyhotovených Institutem Roberta Kocha. Zaměstnavatel by měl využít odborné znalosti lékaře, který se specializuje na pracovní lékařství, a provést analýzu rizik společně s ním.
51
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
K rizikovým oblastem patří (orientační seznam): • operační sály, • akutní medicína, • jednotky intenzivní péče, • záchranná a sanitní služba, • dialýza, • laboratoře, • geriatrie, zejména v případě zacházení s krví a krevními produkty, potenciálně nebezpečnými přístroji a nástroji nebo manipulace s agresivními pacienty, • patologie, anatomie a forenzní lékařství (vyjma laboratoří), • zařízení pro darování krve a plazmy.
Činnosti s potenciálním rizikem infekce: • klinické vyšetření pacientů, • odběry vzorků krve, tělních tekutin nebo jiných klinických vzorků, například výtěrů, • chirurgické zákroky, • obvazování/ošetřování ran, • péče o pacienty, kteří nejsou schopni se o sebe postarat, • ošetřování osob nebo zvířat, jež ohrožují sami sebe nebo ostatní, • práce se zvířaty.
Riziko infekce mohou představovat i tyto činnosti: • čisticí, dezinfekční, opravářské a údržbářské práce a přeprava nebo odstraňování materiálu v kontaminovaných oblastech a/nebo s kontaminovaným zařízením a předměty, • kontakt s oblastmi s podezřením na infekci, například kontaminovaný materiál v prádelnách (špinavá zóna v prádelně), • manipulace/přemisťování čisticích nebo dezinfekčních přístrojů, • manipulace se špičatými nebo ostrými nástroji nebo vybavením.
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Zvláštní hodnocení rizik v případě biologických rizik Toto hodnocení je založeno na empirických poznatcích, tj. jaké patogeny se obvykle vyskytují. Podrobné informace o četnosti infekcí, a tudíž pokyny ohledně hodnocení rizik poskytují epidemiologické studie. Informace o rychle se měnící
52
3. Biologická rizika
situaci (v případě výskytu určitých pandemií, jako je SARS nebo prasečí chřipka) jsou dále šířeny prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků. V úvahu je třeba vzít tyto skutečnosti: • uvážení toho, jaké patogeny se obvykle vyskytují (epidemiologická situace), • uvážení toho, které patogeny představují riziko nebo možnou expozici (riziková skupina), • uvážení způsobů přenosu, • uvážení toho, zda je práce vykonávána pod časovým tlakem a tlakem odpovědnosti nebo s vysokou úrovní stresu, • posouzení toho, která rizika vyžadují plán omezení rizik na minimum, • určení konkrétních opatření k omezení rizika na minimum, • zavedení zdravotních a bezpečnostních opatření. 02 Na operačních sálech existuje vysoké riziko krví přenášené infekce.
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření (T-O-P) Obecná bezpečnostní opatření – běžná hygienická opatření Jedná se o opatření, která musí být prováděna při kontaktu se všemi pacienty, aby se zamezilo přenosu patogenů na pacienty a zdravotnické pracovníky a aby se snížilo riziko nozokomiálních infekcí. Tato opatření zahrnují především hygienickou dezinfekci rukou, avšak podle okolností rovněž správné používání izolačních ochranných prostředků: • používání rukavic (viz níže), • používání ochranného oděvu (viz níže), • používání filtračních obličejových masek (viz níže), • dezinfekce a čištění viditelně znečištěných povrchů a předmětů a pravidelná údržba zdravotnických prostředků jako důležité běžné hygienické opatření.
53
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Technická opatření a stavební úpravy
03 Příklad technického opatření: je nezbytné používat bezpečné vybavení.
Níže uvedené preventivní metody se týkají obecných, základních metod hygieny a péče o pacienty. Jsou však stejně tak důležité i pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, a proto je nutno je uvést. Aby se zamezilo možnému riziku, musí zaměstnavatel zajistit zavedení nezbytných technických a hygienických opatření. V určitých případech je rovněž vhodné a mělo by být zavedeno používání metod osobní/individuální ochrany. Konkrétní předepsaná opatření závisí na aktuální situaci nebo na pracovních podmínkách a v případě potřeby je nutno je rozšířit nebo změnit tak, aby odpovídala příslušnému materiálu a pracovišti.
Opatření hygieny rukou Hygienická dezinfekce rukou V případě skutečné nebo možné mikrobiologické kontaminace rukou je nezbytná hygienická dezinfekce rukou. Při podezření na kontaminaci či pravděpodobné kontaminaci je nutno použít spolehlivý baktericidní, fungicidní a virucidní přípravek, pokud jsou pro něj k dispozici platné výsledky zkoušek (např. izolace, dětské oddělení, podezření na přenosnou infekci nebo skutečný výskyt infekce). Hygienická dezinfekce rukou musí být provedena tak, aby došlo k rozsáhlému usmrcení kontaminující flóry na rukou. Alkoholový přípravek se vmasíruje do pokožky celých suchých rukou, přičemž se zvláštní pozornost věnuje vnitřním a vnějším plochám včetně zápěstí, prostoru mezi prsty, konečků prstů, prohlubní nehtů a palců, a tyto musí zůstat vlhké po celou dobu působení. Hygienická dezinfekce rukou je nezbytná: • před tím, než dotyčná osoba vstoupí do předsálí operačního sálu, které je určeno pro personál, jenž provedl potřebnou očistu, na sterilizační oddělení a do jiných čistých prostor, • před invazivními zákroky, i když se používají rukavice (sterilní nebo nesterilní) (např. zavedení žilního nebo močového katetru, před angiografií, bronchoskopií, endoskopií, injekcemi, punkcemi), 04 Dezinfekce rukou má přednost před mytím rukou. Ruce je třeba nejprve umýt a poté vydezinfikovat pouze tehdy, jsou-li viditelně špinavé.
54
3. Biologická rizika
• před kontaktem s pacienty, kteří jsou obzvláště ohroženi infekcí (např. pacienti s leukémií, pacienti s polytraumatem, pacienti, kteří byli ozařováni nebo jsou jinak vážně nemocní, pacienti s popáleninami), • před činnostmi s rizikem kontaminace (např. chystání infuzí, příprava smíšených infuzí, podávání léků), • před kontaktem s ranami a posléze, • před kontaktem s místem zavádění katetrů, drénů atd. a posléze, • po kontaktu s potenciálně nebo skutečně infekčním materiálem (krev, sekrety nebo exkrementy) nebo infikovanými částmi těla, • po kontaktu s potenciálně kontaminovanými předměty, tekutinami nebo povrchy (např. systémy sběru moči, odsávačky, dýchací přístroje, respirační masky, tracheální trubice, drény, špinavé prádlo, odpad atd.), • po kontaktu s pacienty, kteří mohou být zdrojem nákazy nebo kteří jsou přenašeči patogenů, jež mají z hlediska nemocniční hygieny obzvláštní význam, např. methicillin rezistentní Staphylococcus aureus (Methicillinresistant Staphylococcus aureus, MRSA), • po sejmutí ochranných rukavic, jestliže došlo nebo mohlo dojít ke kontaktu s patogeny či v případě velkého znečištění. Před aseptickými opatřeními (např. při ošetřování pacientů s popáleninami) může být před dezinfekcí rukou nezbytné mytí rukou srovnatelné s chirurgickou dezinfekcí rukou. Rozhodnutí ohledně hygienické dezinfekce rukou nebo mytí rukou podle příslušného rizika je nutno přijmout v těchto případech: • před přípravou a podáváním jídla, • před ošetřením pacientů nebo poskytnutím péče a posléze, pokud neplatí výše uvedené pokyny ohledně hygienické dezinfekce rukou, • po použití toalety (má-li dotyčná osoba průjem, je vysoce pravděpodobné rozsáhlé vyměšování virových, bakteriálních nebo parazitárních patogenů s mimořádně nízkou infekční dávkou – rotaviry, SRSV, EHEC, Clostridium difficile a Cryptosporidia, proto je nutno ruce nejprve vydezinfikovat), • po čištění nosu (v případě rýmy existuje vysoká pravděpodobnost virové infekce s následným vyšším výskytem Staphylococcus aureus, proto je nutné ruce nejprve vydezinfikovat). Hygienická dezinfekce rukou je často se opakující činnost, a proto se při jejím provádění často dělají chyby. Tyto chyby přispívají jak k těžko zjistitelnému (nikoli však bezvýznamnému) podílu nozokomiálních infekcí, tak i nemocem souvisejícím s výkonem povolání (nemocem z povolání) u pracovníků ve zdravotnictví. Úkolem zaměstnavatele je dbát na dodržování předpisů, zejména co se týká dezinfekce rukou. Toho lze
05 Od použití kartáče při mytí rukou lze upustit, jelikož kartáč může poškodit pokožku.
55
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
dosáhnout účastí v kampaních (např. kampaně za čisté ruce) nebo prostřednictvím kontrol – měření spotřeby dezinfekčních prostředků nebo (nepozorované) sledování zaměstnanců při plnění úkolů zahrnujících povinnou dezinfekci. Mytí rukou Před zahájením práce a po jejím skončení postačuje jedno umytí rukou. Především kvůli své omezené účinnosti nepředstavuje hygienické mytí rukou alternativu hygienické dezinfekce rukou. Pokud se kromě hygienické dezinfekce rukou požaduje i mytí, mělo by se provádět až po dezinfekci s níže uvedenými výjimkami. Silně zašpiněné ruce je třeba nejprve pečlivě opláchnout a poté umýt, přitom je třeba dbát na to, aby nedošlo k postříkání okolí a oděvu (např. v případě znečištění krví). V případě potřeby je nutné poté kontaminovanou oblast vydezinfikovat a vyměnit si pracovní plášť. Posléze je třeba ruce vydezinfikovat. Je-li znečištění omezeno na určitá místa, je možné je odstranit pomocí papírového kapesníku, buničiny nebo podobného materiálu namočeného v prostředku pro dezinfekci rukou a poté mohou být ruce vydezinfikovány. 06 Mytí rukou před zahájením práce a posléze a v případě špinavých rukou.
Ochrana pokožky a péče o pokožku Péče o pokožku rukou a předloktí patří k pracovním povinnostem, jelikož i ty nejmenší trhlinky nebo mikrotraumata jsou možnými ložisky patogenů a neošetřovanou pokožku nelze spolehlivě vydezinfikovat. Při poskytování prostředků pro péči o pokožku a dezinfekci rukou a mycích prostředků je důležité, aby byly nejen prokazatelně účinné a dostupné za přijatelnou cenu, nýbrž aby byly rovněž přijatelné pro personál, což se bude odrážet v míře dodržování všech opatření v oblasti hygieny rukou. Přípravky péče o pokožku by měly být odebírány z dávkovačů nebo tub a je nejvhodnější je aplikovat v pracovních přestávkách nebo po práci vzhledem k prokazatelně horší účinnosti dezinfekce rukou po použití těchto přípravků; to platí v případě, pokud výrobce neposkytne odůvodněný návod k použití uvádějící opak. Při hrozbě poškození pokožky kvůli práci v mokrém prostředí je nutno používat vodotěsné rukavice, musí být zajištěna cílená pracovnělékařská péče, musí být vyhotovena provozní příručka a vypracován plán ochrany pokožky. Za mokrou práci lze považovat i práce vykonávané s vodotěsnými rukavicemi po dobu delší než dvě hodiny.
56
3. Biologická rizika
V zásadě platí: Jsou-li ruce silně nebo viditelně špinavé, je nutno je nejprve umýt. V případě podezření nebo jistoty, že jsou ruce kontaminovány, má přednost dezinfekce rukou. Důvodem je skutečnost, že dezinfekce rukou je při odstraňování choroboplodných zárodků účinnější a časté mytí rukou poškozuje kožní bariéru. Všichni zaměstnanci musí mít přístup k umývárnám s teplou a studenou tekoucí vodou, dávkovačům prostředků pro dezinfekci rukou, vhodným přípravkům pro ochranu pokožky a péči o pokožku a jednorázovým ručníkům. Zaměstnanci musí mít k dispozici rovněž oddělené toalety, které nejsou přístupné pacientům. To se nevztahuje na domácí prostředí. Povrchy (podlahy, pracovní plochy, povrchy přístrojů, vybavení) by mělo být možno snadno čistit a musí být odolné vůči poškození používanými čisticími a dezinfekčními prostředky. V pracovních prostorách, v nichž jsou vykonávány činnosti, které znamenají vyšší riziko infekce, by měla být umyvadla vybavena bezdotykovými bateriemi.
Organizační opatření Zaměstnavatel by měl práci svěřit pouze osobám, které mají odpovídající kvalifikaci pro zdravotnická povolání, nepracují-li podle pokynů a pod dohledem náležitě kvalifikovaného pracovníka, jehož odborná příprava a zkušenosti mu umožňují určit rizika infekce a provést náležitá preventivní opatření (např. lékaři, ošetřující personál, zdravotní technici, porodní asistentky a odborníci na dezinfekci, vyškolení zdravotničtí, zubní a veterinární pracovníci, posádky sanitek, střední zdravotnický personál a ošetřovatelé). Požadavek na dohled se považuje za splněný, je-li osoba dohlížející na personál přesvědčena o tom, že další sledování není nutné a že přidělený úkol nebo funkci lze vykonávat bez dalšího dohledu, přičemž musí být prováděny namátkové kontroly, aby bylo zajištěno, že práce je vykonávána správně a bezpečně. Zaměstnavatel nesmí svěřit úkoly, u nichž existuje potenciální riziko infekce, mladistvým pracovníkům nebo těhotným ženám či kojícím matkám, nejsou-li přijata bezpečnostní opatření, která zajišťují, aby tyto osoby nebyly vystaveny zdravotnímu riziku. Zaměstnavatel odpovídá za vyhotovení písemného seznamu opatření (hygienického plánu) pro konkrétní pracoviště a riziko infekce, včetně dezinfekce, čištění a sterilizace, jakož i dodávek a odstraňování odpadu. Zaměstnanci nesmí na pracovištích, kde existuje nebezpečí kontaminace biologickými činiteli, konzumovat nebo uchovávat žádné potraviny ani nápoje. Zaměstnavatelé proto musí zajistit pro tento účel zvláštní místnosti pro personál / odpočívárny. V případě činností, které vzhledem k hygienickým aspektům vyžadují dezinfekci rukou, musí být zaměstnanci informováni o tom, že na rukou a předloktí není povoleno nosit žádné šperky nebo hodinky a že nejsou povoleny náušnice ani jiné šperky. Po kontaktu s pacienty a expozici infekčnímu nebo potenciálně kontaminovanému materiálu si musí zaměstnanci vydezinfikovat a/nebo umýt ruce s přihlédnutím k hodnocení rizik v konkrétních případech.
57
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Osobní/individuální ochrana Ochranným oděvem je jakýkoli oděv, který je určen k ochraně pracovníků před možnými nebezpečími a riziky při práci nebo k ochraně jejich běžného pracovního nebo osobního oděvu před kontaminací patogeny. Použité ochranné oděvy musí být uloženy odděleně od veškerých ostatních oděvů. Za tímto účelem musí zaměstnavatel zajistit zvláštní šatny a převlékárny. Zaměstnavatelé musí dát zaměstnancům k dispozici dostatečné množství vhodných ochranných oděvů a jakýchkoli jiných osobních ochranných prostředků, zejména tenkých, nepropustných, hypoalergenních rukavic. Zaměstnavatelé musí zajistit rovněž pravidelnou dezinfekci, čištění a případně opravy tohoto materiálu. Před rozhodnutím o používání osobních ochranných prostředků je nutno konzultovat zástupce zaměstnanců (článek 8 směrnice Rady 89/656/EHS (17). Jakmile je pracovní oděv zašpiněn, je nutno jej vyměnit a poté jej zaměstnavatel nechá vydezinfikovat a vyčistit. Zaměstnanci jsou povinni používat poskytnuté ochranné oděvy a prostředky. Není přípustné, aby si zaměstnanci brali ochranné oděvy domů za účelem jejich vyprání. Zaměstnancům v ochranném oděvu není povolen přístup do místností pro personál, odpočíváren a jídelen. 07 Při činnostech s rizikem postříkání je naprosto nezbytná náležitá ochrana obličeje. 08 Ochrana úst s oční clonou může zabránit kontaminaci očí.
Zaměstnavatel by měl zaměstnancům poskytnout rovněž tyto dodatečné prostředky osobní/individuální ochrany: • trvanlivé, nepropustné, hypoalergenní rukavice, které se používají při dezinfekci a čištění použitých nástrojů, vybavení a povrchů; tyto rukavice musí být odolné vůči používaným dezinfekčním prostředkům, (17) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28.
58
• nepropustné, hypoalergenní dlouhé rukavice pro úklidové práce (průmyslové rukavice), které lze ohrnout, aby se zamezilo zatečení kontaminovaných tekutin do rukavice, • bavlněné vnitřní rukavice pro činnosti vyžadující delší dobu používání rukavic, • nepromokavé zástěry nebo pláště, jestliže existuje možnost promočení oděvu, • nepromokavou obuv v případě pracovních podmínek, při nichž může být na zemi mokro.
3. Biologická rizika
Je nutno poskytnout ochranu očí a obličeje proti kapičkám aerosolů a vystříknutí kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných materiálů nebo tekutin, jestliže dostatečnou ochranu nezajišťují technická opatření. K tomu může dojít v těchto situacích: • chirurgické zákroky, například v žilní chirurgii, ortopedii (řezání kostí), • endoskopická vyšetření, • diagnostická a terapeutická punkce, • intubace, extubace a péče o endotracheální rourky, • zavádění, čištění a odstraňování katetrů, • zubařské činnosti, například odstraňování zubního kamene ultrazvukem, • péče o pacienty s kašlem nebo expektorací, • čištění kontaminovaných nástrojů ručně nebo ultrazvukem, • práce na patologii, například používání ručních nástrojů nebo stlačování hrudníku těl při zvedání a přesunování. K vhodným prostředkům ochrany očí a obličeje patří: • ochranné brýle s bočními kryty, včetně korekčních brýlí, • bezpečnostní ochranná předsádka před brýle, • jednorázové ochranné brýle s bočními kryty, • ochrana úst spojená s oční clonou (jednorázová). Zaměstnanci jsou povinni používat předepsané osobní ochranné prostředky. 09 Ochrana očí u zubních lékařů.
59
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Lékařské rukavice: požadavky na lékařské rukavice Minimální požadavky na kvalitu jednorázových lékařských rukavic používaných ve zdravotnictví Tyto rukavice musí být vyrobeny podle normy EN 455, tj. se stanovenou tloušťkou (akceptovaná úroveň kvality, accepted quality level: AQL > 1,5) a dalších kritérií. Vzhledem k poměrně vysokému počtu zdravotnických pracovníků s alergiemi na latex musí jednorázové rukavice vyrobené z přírodního latexu splňovat pokyny pro nebezpečný materiál, a měly by být proto bez pudru a hypoalergenní. Používání ochranných rukavic Cennou pomůckou při rozhodování je často tzv. plán rukavic, který stanoví pokyny týkající se toho, kdo má nosit jaký druh rukavic a k jakému účelu. Plán rukavic nejenže snižuje možnost chyb, pokud jde o vhodnost pro použití, nýbrž slouží rovněž ke snižování nákladů. V ideálním případě by rozhodnutí o výběru rukavic mělo být přijato ve výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, což se vší pravděpodobností zajistí větší míru přijetí u zaměstnanců (viz tabulka 3.1 na s. 62). Na operačních sálech se doporučuje používat chirurgické rukavice bez pudru vyrobené z přírodního latexu, jelikož v současnosti se jim žádný jiný materiál nevyrovná, pokud jde o pohodlí, přizpůsobivost, přilnavost a opotřebení. Chirurgická oddělení musí interně rozhodnout, kdy je nutno používat dvojí rukavice nebo rukavice se systémem upozorňujícím na perforaci. Posledně uvedené rukavice mohou být vhodné v případě dlouhých chirurgických zákroků trvajících několik hodin a rovněž při zákrocích s vyšším rizikem perforace (např. při traumatologických nebo ortopedických operacích) nebo zákrocích se zvláštním rizikem infekce (např. HIV/AIDS). Co se týká používání nesterilních ochranných rukavic, doporučuje se dát k dispozici minimálně tři různé druhy. • Při jiných než klinických činnostech, například v kuchyni, na oddělení technických služeb nebo při úklidu (pokud nedochází ke kontaktu s infekčním nebo potenciálně kontaminovaným materiálem), lze používat rukavice z PVC nebo polyetylenu (PE); nejsou nutné lékařské ochranné rukavice (testované podle normy EN 455). • U jednoduchých úkolů v oblasti péče o pacienty, kde není důležitá přesnost úchopu nebo cit při doteku, obvykle postačují rukavice vyrobené ze syntetických materiálů jako PVC nebo PE. • Latexové rukavice se naopak upřednostňují u všech činností, které zahrnují mimořádné mechanické namáhání nebo které vyžadují nošení rukavic delší dobu. Při úkolech vyžadujících vyšší cit při doteku a větší přesnost úchopu je nutné používat latexové rukavice. Doporučuje se rukavice skladovat na všech pracovištích, jelikož v případě, že rukavice nejsou k dispozici na místě, omezuje to jejich používání. Pro uživatele to znamená konec lehkomyslného, neopatrného přístupu k používání rukavic. V budoucnu je nutno věnovat větší pozornost významu a funkci rukavic. Vedoucí pracovníci musí zajistit, aby byl význam používání rukavic součástí pokynů na pracovišti, které by měly být zahrnuty v základním školení, opakovacích kurzech a při dalším vzdělávání.
60
3. Biologická rizika
Jestliže si zaměstnanci po kontaktu s lékařskými rukavicemi stěžují na alergické reakce nebo přecitlivělost, je nutno (ve spolupráci s pracovním lékařem nebo odborníkem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví) rozhodnout o výběru alternativních výrobků. Po konzultaci se všemi odděleními je obvykle možno zajistit výběr rukavic, které splňují všechny jednotlivé soubory požadavků. Alergie nebo nepříznivé reakce spojené s používáním lékařských rukavic je třeba brát vážně a je nutno zajistit diagnostické postupy (v případě potřeby včetně dermatologické diagnostiky). Chyby v souvislosti s používáním lékařských rukavic • Dezinfekční prostředky jsou obvykle koncentráty, které se ředí na roztok. Při používání roztoků zhotovených z koncentrátů je nutno k zajištění účinné ochrany pokožky používat vhodné chemické rukavice (vyšší pevnost membrány podle normy EN 374). Lékařské rukavice (z latexu, PVC nebo polyetylenu) nejsou pro tento druh práce vhodné. • Práce u pohotovostní a záchranné služby vyžaduje zvlášť pevné rukavice, které jsou silné a trvanlivé a které se snadno neprotrhnou. Tomu není často věnována dostatečná pozornost (viz PVC). • V mnoha ambulancích (a ordinacích lékařů) bylo zjištěno nesprávné skladování balení rukavic, například vystavení teplu nebo ultrafialovému záření (zářivky, sluneční světlo). Světlo a teplo způsobuje oxidaci, která snižuje pevnost a pružnost výrobků z přírodního latexu. • Rukavice jsou nasazeny na vlhké ruce se zbytky dezinfekčního prostředku. Prostředky k mazání rukou s obsahem alkoholu se pak nemohou odpařovat. To může vyvolat příznaky podobné popálení. Je nutno určit, zda dezinfekční prostředky s dodatečnými výtažky způsobují takovéto reakce. • Chirurgické rukavice se často používají při aseptických úkolech a zákrocích, ačkoli pro tento účel jsou zcela vhodné sterilní vyšetřovací rukavice (jež jsou obvykle mnohem levnější). Podle dotyčného úkolu nebo činnosti jsou naprosto vhodné jednotlivě balené sterilní rukavice, například pro endotracheální odsávání pacientů na dýchacích přístrojích. V zásadě platí, že výběr osobních ochranných prostředků musí plně přihlížet k riziku a dané činnosti (cíl ochrany). Níže jsou uvedeny tři tabulky s pokyny k používání ochranných rukavic a oděvů.
61
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Rukavice
Materiál
Použití
Příklady
Nesterilní
Jednorázové rukavice z polyetylenu (PE)
Práce s menším mechanickým zatížením
Odvádění moči
Rukavice pro domácnost
Práce s vysokým mechanickým zatížením
Při kontaktu s nečistotou
Latexové vyšetřovací rukavice
Při zdravotnických činnostech
Odstraňování obvazů, odstraňování znečištěného materiálu Práce vyžadující dobrý hmat
Vyšetřovací rukavice (bez latexu, např. z PVC)
Práce s dezinfekčními/čisticími roztoky a v případě alergie na latex
Práce vyžadující dobrý hmat
Ochranné nitrilové nebo podobné rukavice
Široké spektrum použití při expozici nebezpečným látkám (cytostatika))
Při podráždění pokožky, nesnášenlivosti, při velkých operacích, činnostech vyžadujících dobrý hmat
Plátěné rukavice Při dlouhém nošení ochranných (např. bezešvé bavlněné rukavice) rukavic
Práce s roztoky pro dezinfekci povrchů a nástrojů
Při podráždění pokožky, nesnášenlivosti
Případně podle použití i sterilní Sterilní operační rukavice
Jednorázové rukavice z polyetylenu (PE)
Při práci za sterilních podmínek a Při zavádění katetru, při tracheálpři nízkém mechanickém zatížení ním odsávání, spodní rukavice v případě nesnášenlivosti latexu
Latexové rukavice (sterilní použití operačních rukavic)
Při práci za sterilních podmínek s vysokým mechanickým zatížením
Ošetřování ran, zavádění katetrů, operace
Rukavice bez latexu
Viz výše
Viz výše
Pokud byla u pacienta nebo personálu zjištěna alergie Tabulka 3.1: Materiál rukavic, zvláštní použití těchto rukavic a příklady použití ochranných rukavic ve zdravotnictví. Zdroj: Deutsche Gesellschaft für Krankenhaushygiene.
62
3. Biologická rizika
Oděvy
Použití
Výměna
Pracovní oděvy
Na pracovištích s nízkými hygienickými požaČetnost výměny závisí na individuální situaci davky (např. psychiatrie, domy s pečovatelskou na pracovišti; v případě kontaminace ihned službou atd.) Pokud existuje riziko kontaminace, ochranný oděv od zaměstnavatele
Speciální oděvy pro určité pracoviště
Obvykle denní výměna
Ve vyhrazených prostorách, např. operační sály / funkční prostory
Při opuštění tohoto prostoru se speciální oděv odkládá
Přes pracovní, speciální nebo osobní oděv
Neprodleně po viditelném znečištění
Přidělení na určité pracoviště Ochranný oděv Zástěra Plášť Ochrana pracovního/služebního oděvu Ochrana vlasů Ochrana očí
Ochrana nosu a úst (maska)
Po dokončení činnosti Při jídle a o přestávkách se odkládá Ochrana hlavy před kontaminací infekčním materiálem (např. při invazivních zákrocích)
Jednorázový výrobek, po použití přímé odstranění
Ochrana očí před kontaminací infekčním materiálem nebo nebezpečnými chemickými látkami/operacemi
Odstranění jednorázového materiálu
Ochrana pacienta před kontaminací, ochrana před vydechnutými a vyplivnutými aerosoly
Přímé odstranění jednorázových výrobků
Následná hygienická dezinfekce rukou Dezinfekce/čištění opakovaně použitelného materiálu v případě kontaminace Po dokončení práce se odkládá Následná hygienická dezinfekce rukou
Ochrana dýchacích cest Filtruje vdechovaný vzduch k zachycení infekčních aerosolů
Při výskytu infekčních aerosolů nebo infekcí přenášených vzduchem
Jednorázový výrobek s následnou hygienickou dezinfekcí rukou Nepoužívá se znovu Tabulka 3.2: Ochranné prostředky – používání a požadavky na výměnu. Zdroj: Deutsche Gesellschaft für Krankenhaushygiene.
10 Speciální oděv pro určité pracoviště nesplňuje požadavky ochranného oděvu; je nutno přes něj nosit ochranný oděv.
63
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Pracovní oděvy Nemocnice
Pracovní oděvy, poskytne podnik/ zaměstnavatel.
Rehabilitační Pracovní klinika oděvy, poskytne podnik/ zaměstnavatel
Ochranné oděvy
Ochrana vlasů
Sterilní ochranné oděvy, např. pro invazivní zákroky
Operační sály / V případě rizika postřífunkční oddělení kání, při manipulaci se stříkajícími tělními V případě operačních zákroků tekutinami a dezinfekčs rizikem konta- ními/ čisticími koncentráty a jinými chemickými minace látkami
Sterilní ochranné oděvy v případě rizika kontaminace a při izolaci
Sterilní ochranný oděv při operačvních/ invazivních zákrocích
Ochrana očí
Ochrana nosu a úst Operační sály / funkční prostory Riziko kontaminace pacientů Případně při izolaci U pacientů s potlačenou imunitou Respirační maska jako ochrana zaměstnanců při kontaktu s nemocemi přenášenými vzduchem
V případě invazivních zákroků
Nesterilní ochranný oděv v případě rizika kontaminace
V případě rizika kontaminace
Například v případě stanovených invazivních zákroků
Při manipulaci s dezinfekčními/ čisticími koncentráty a jinými chemickými látkami
Při riziku kontaminace Případně při izolaci Případně u pacientů s potlačenou imunitou Respirační maska Izolace / kontakt s vysoce nakažlivými chorobami
Pečovatelská Pracovní zařízení oděvy, poskytne podnik/ zaměstnavatel
Ambulantní péče
Pracovní oděvy
Nesterilní ochranné oděvy v případě invazivních zákroků
V případě invazivních zákroků
Sterilní ochranné oděvy při riziku kontaminace a v případě izolace
Sterilní ochranné oděvy u stanovených invazivních opatření Nesterilní ochranné oděvy (zástěra) v případě rizika kontaminace u oděvů s krátkým rukávem Pracovní plášť při riziku kontaminace předloktí / při odhrnutí oděvu
V případě rizika kontaminace
Při manipulaci s dezinfekčními/ čisticími koncentráty, včetně chemických látek Nepoužitelné
Nepoužitelné
Jako ochrana pacienta při invazivních zákrocích V případě rizika kontaminace u infekčních pacientů k omezení infekčních aerosolů V případě izolace
U stanovených invazivních zákroků
V případě rizika kontaminace
Případně u pacientů s potlačenou imunitou Viz „Pečovatelská zařízení“ Tabulka 3.3: Používání různých ochranných oděvů v různých oblastech zdravotnictví. Zdroj: Deutsche Gesellschaft für Krankenhaushygiene.
64
3. Biologická rizika
Čištění, dezinfekce, sterilizace Při čištění použitých nástrojů je nutno přijmout dodatečná ochranná opatření v závislosti na způsobu přenosu. Zvláštní ochranná opatření se vyžadují v případě, provádějí-li zaměstnanci čištění a sterilizaci nástrojů, které byly v kontaktu s pacienty s CreutzfeldtJakobovou nemocí (CJD) nebo novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci nebo srovnatelnou spongiformní encefalopatií či případy podezření na tato onemocnění. Nejvyšší riziko infekce se vyskytuje při přípravě nástrojů k čištění, jelikož jsou dosud kontaminovány krví, tělními tekutinami nebo tkáněmi a riziko poranění je poměrně vysoké. Dezinfekční prostředky účinně odstraňují bakterie, proto je po dezinfekci riziko infekce mnohem nižší. Při ručním čištění nástrojů však vždy existuje riziko poranění. Současně je nutno věnovat pozornost účinkům potenciálně alergenních a nebezpečných chemických látek používaných při těchto postupech. Pokud se s infekčními nebo potenciálně kontaminovanými nástroji, přístroji, vybavením nebo materiály manipuluje na jednom centrálním oddělení, je nezbytné náležitě oddělit z organizačního i prostorového hlediska zónu pro odevzdávání (špinavou nebo kontaminovanou zónu) a zónu pro výdej (čistou/sterilní zónu). Zóna pro odevzdávání by měla být dostatečně prostorná, aby v ní bylo možno krátkodobě uskladnit odevzdané znečištěné předměty, než se s nimi bude manipulovat. Před opuštěním kontaminované zóny musí zaměstnanci sundat veškeré osobní ochranné prostředky a vydezinfikovat si ruce. Pokud se nástroje čistí a sterilizují na jednom centrálním oddělení, musí hodnocení rizik vzít úvahu všechny potenciální patogeny, které se obvykle vyskytují. Při čištění nástrojů použitých ve vysoce rizikových oblastech ve zdravotnictví je nutno věnovat obzvláštní péči a pozornost vyššímu výskytu mikroorganismů specifických pro tuto oblast a předjímat zvláštní rizika. Dezinfekce a čištění nástrojů by mělo být prováděno přednostně v uzavřeném automatickém systému, aby se omezilo na minimum riziko poranění nebo kontaminace a zamezilo kontaktu zaměstnanců s dezinfekčními prostředky. Je nutno přijmout technická a organizační opatření, aby znečištěné nástroje nemusely být před čištěním přebaleny. 11 Před zahájením činnosti s rizikem infekce je třeba nasadit osobní ochranné prostředky.
Ruční čištění kontaminovaných nástrojů by se mělo omezit na naprosté minimum. Je-li však ruční příprava nástrojů nevyhnutelná, měla by se provádět ve zvláštní, dobře větrané místnosti, která se nepoužívá k jiným účelům, zejména ke skladování volně uložených předmětů, jako je převlékárna nebo odpočívárna.
65
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Při ručním čištění nástrojů musí mít personál dlouhé ochranné rukavice, chrániče úst a nosu a ochranné brýle a rovněž nepromokavou zástěru nebo plášť k ochraně pokožky a sliznic před kontaktem s infekčním materiálem. Pokud zaměstnanec, který provádí ruční čištění, pracuje za clonou a je účinně chráněn, je možné upustit od chrániče úst a nosu a ochranných brýlí. Zvolené ochranné rukavice musí být vhodné pro práci s dezinfekčními prostředky a umožňovat ochranu před potenciálně infekčním materiálem. Při počátečním čištění nástrojů je důležité zabránit tvorbě aerosolů nebo kapének přenášených vzduchem, zejména je-li třeba odstranit přilepený nebo přischlý materiál. Z tohoto důvodu by nástroje neměly být umístěny pod silný proud vody ani by se neměl používat postřik. Jestliže jsou kontaminované nástroje vloženy do ultrazvukové lázně, musí být lázeň během používání zakrytá a aerosoly musí být odsávány. Je nutno přijmout veškerá potřebná bezpečnostní opatření, aby se při manipulaci s ostrými, špičatými a řeznými nástroji určenými pro ruční čištění zamezilo poranění. Za tímto účelem je nutno přijmout předem různá bezpečnostní opatření, například na operačním sále nebo ošetřovně. • Veškeré předměty, které nemají být vyčištěny, například jednorázové nástroje, tampóny, obklady, utěrky a ručníky, by měly být ze síta nebo nádoby odstraněny pomocí kleští či jiného podobného nástroje. • S čepelkami skalpelu, jehlami a kanylami by se mělo pokud možno rovněž manipulovat pomocí kleští nebo podobného nástroje. Ostré nebo špičaté nástroje či jejich části by měly být odloženy odděleně na síto nebo do emitní misky. 12 Je třeba dbát na to, aby byly pro úklid zvoleny pevné ochranné rukavice.
• S e všemi stroji a přístroji, které musí být vyčištěny ručně, je nutné manipulovat zvlášť a opatrně. Je třeba sejmout nástavce jako vrtáky a frézy. • N ástroje pro minimálně invazivní chirurgii, které je třeba před čištěním demontovat, by měly být uloženy zvlášť a po demontování odloženy pokud možno na stolek pro tyto nástroje. • Z amotání hadic a kabelů je třeba předejít tím, že jsou uloženy odděleně.
Manipulace se znečištěným prádlem Použité prádlo, u něhož existuje vysoké nebezpečí kontaminace patogeny a infekčním materiálem, je na místě použití nutno okamžitě odkládat do dostatečně pevných, uzavřených kontejnerů připravených ke sběru. Prádlo by mělo být přepravováno tak, aby personál nebyl vystaven biologickým činitelům. Kontejnery musí být jasně označeny. Pro sběr prádla platí tato bezpečnostní opatření: • oddělená manipulace s infekčním prádlem, • oddělená manipulace s mokrým prádlem (silně znečištěným exkrety), • oddělení podle způsobu praní a čištění.
66
3. Biologická rizika
Vhodný systém sběru prádla používá: • textilní pytle vyrobené z tkaniny, která je tak hustě utkaná, že je prakticky nepropustná, • plastové pytle, například polyetylenové, na znečištěné prádlo. Za účelem kontroly infekcí je nutné při manipulaci s plnými pytli s prádlem a jejich přepravě dodržovat níže uvedené body. • Během přepravy by měly být pytle uzavřené, nemělo by se s nimi házet, skládat je vysoko na sebe nebo je pěchovat. • Mělo by být možno je vložit do pračky nebo pracího zařízení. Pracovnělékařská péče V povoláních s vysokým rizikem infekce by měli zaměstnanci podstupovat pravidelné pracovnělékařské prohlídky s ohledem na činnost, kterou vykonávají. Cílené pracovnělékařské preventivní prohlídky jsou důležité zejména v případě expozice mikroorganismům, které by mohly vyvolat nakažlivé choroby. Preventivní zdravotní prohlídky a přezkumy bezpečnosti a ochrany zdraví mají pomoci určit problémy v časné fázi a v ideálním případě zabránit zdravotním problémům vyplývajícím z přenosných infekcí. Osoby a skupiny zaměstnanců, jež mají podstoupit lékařskou prohlídku, vybere zaměstnavatel, obvykle po konzultaci s lékařem nebo určeným pracovníkem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pracovnělékařská prohlídka je podmínkou zaměstnání ve zdravotnictví. Kromě preventivních prohlídek zahrnuje pracovnělékařská péče i hodnocení a řízení zdravotních rizik souvisejících s výkonem povolání (včetně doporučení vhodných preventivních a ochranných opatření). Zahrnuje rovněž vydávání doporučení pro bezpečnost a ochranu zdraví s ohledem na pracovní podmínky a soustavné zlepšování norem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uplatňováním poznatků získaných v praxi a průběžným vydáváním pokynů a doporučení zaměstnancům a vedoucím pracovníkům. V průběhu zdravotních prohlídek se může ukázat, že je nutné provést očkování, je-li při hodnocení rizik určeno jako vhodná kontrola infekčních patogenů. Jedním z hlavních úkolů pracovnělékařské péče je poskytování informací a rad. Jsou-li zaměstnanci ohroženi biologickými činiteli (patogeny), jsou zdravotní aspekty pro ochranu zdraví při práci velmi důležité. V případě například určité dřívější nemoci, která mohla mít za následek oslabenou imunitu, může existovat vyšší riziko infekce. Potřebná je rovněž znalost způsobu přenosu, příznaků a postexpoziční profylaxe, a to za prvé k určení bezpečnostních opatření nezbytných pro prevenci a kontrolu infekcí a za druhé k zajištění okamžité správné reakce na kritickou expozici (např. poranění způsobené injekční jehlou). Pracovnělékařská doporučení týkající se ochrany zdraví při práci a kontroly rizik proto musí být určena jak vedoucím pracovníkům, tak i zaměstnancům. Zaměstnanci jsou o ochraně zdraví při práci obvykle informováni při pracovnělékařských preventivních prohlídkách a tyto informace a doporučení by se měly řídit individuálním zdravotním stavem dotyčné osoby. Jelikož však intervaly mezi zdravotními prohlídkami bývají dlouhé, je vhodné poskytnout všem zaměstnancům obecné pokyny a rady týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejméně jednou ročně. Cílem je připomenout zaměstnancům zdravotní rizika spojená s jejich prací, zejména v případě oslabené imunity, a vybízet je, aby využívali dostupnou pomoc.
67
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Očkování Důležitým článkem v řetězci preventivních opatření je očkování. Níže je uveden orientační seznam nemocí, kterým lze předcházet očkováním. Ustanovení o očkování obsahují směrnice 2000/54/ES (18) a 2010/32/EU (19) Očkování není povinné. 13 Je vhodné poskytnout všem zaměstnancům nejméně jednou ročně obecné pokyny a rady ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Směrnice 2000/54/ES čl. 14 odst. 3:
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21–45. (19) Směrnice Rady 2010/32/ EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM (Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů, oborová organizace zastupující zaměstnavatele) a EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb, evropská odborová organizace), (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 134, 1.6.2010, s. 66–72. ( ) Ustanovení 5 se týká hodnocení rizik. 20
68
„Hodnocení uvedené v článku 3 by mělo určit zaměstnance, pro které jsou nezbytná zvláštní ochranná opatření. V případě potřeby by měly být k dispozici účinné očkovací látky pro zaměstnance, kteří dosud nejsou imunní vůči biologickým činitelům, jimž jsou nebo mohou být vystaveni. Pokud zaměstnavatel dává k dispozici očkovací látku, měl by vzít v úvahu doporučená pravidla vymezená v příloze VII.“ Příloha VII bod 3: „Očkování musí být zaměstnancům nabídnuto zdarma.“ Ve směrnici 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU, se v ustanovení 6 přílohy směrnice uvádí: „3. Pokud hodnocení uvedené v ustanovení 5 (20) odhalí, že existuje riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v důsledku jejich expozice biologickým činitelům, proti kterým existují účinné očkovací látky, je zaměstnancům nabídnuto očkování.“ Orientační seznam nemocí, kterým lze předcházet očkováním záškrt
chřipka
pneumokokové infekce
hepatitida A
spalničky
zarděnky
hepatitida B
příušnice
tetanus
lidský papillomavirus
černý kašel
Krok 4 – Přijetí opatření Protiinfekční preventivní opatření musí být zavedena po konzultaci s hygienickou komisí (lékařem odpovědným za hygienu) a lékařem s odbornými znalostmi v oblasti pracovního lékařství. Aby se vyloučilo jakékoli riziko pro zaměstnance, je třeba provádět bakteriologické zkoušky.
Krok 5 – Sledování a přezkum Opatření ke sledování infekcí je nutno pravidelně přezkoumávat. V případě výskytu nákazy je nutno provádět rozsáhlejší šetření. Při zavádění opatření ke sledování infekcí může účinnou podporu poskytnout začlenění systému řízení kvality.
3. Biologická rizika
3.3 Zvláštní hodnocení rizik v případě biologických rizik 3.3.1 Riziko krví přenosných infekcí Krví přenosné infekce: • virus hepatitidy B, C, D, • virus lidského imunodeficitu (HIV). Manipulace s krví Tyto viry jsou přenášeny parenterálně (přenos krevní cestou). Do krevního oběhu zdravotnického pracovníka se dostávají při kontaktu s infikovanými tělními tekutinami přenašeče viru (převážně krev a krevní produkty) přes sliznice nebo poraněnou pokožku. Zdravotní rizika při práci představuje: • poranění kontaminovanými kanylami, lancetami nebo podobnými předměty, • popraskaná pokožka – často nepozorovaná, kdy krevní plazma, sérum nebo podobné tekutiny pronikají popraskanou pokožkou, aniž by došlo k poranění ostrými předměty nebo injekční jehlou. Oblasti se zvláštní expozicí K těm patří: zdravotnické služby; psychiatrické léčebny a vězeňská služba; péče o starší osoby a ambulantní zdravotní péče, zejména pokud zaměstnanci manipulují s krví a krevními produkty nebo potenciálně nebezpečnými předměty či vybavením nebo ošetřují agresivní pacienty, například: • operační sály a anestézie, • jednotky intenzivní péče, • záchranná a sanitní služba, • zařízení pro darování krve a plazmy,
14 Zavádění infuze je kritický okamžik s vysokým rizikem poranění.
• zásobování a odstraňování odpadu nebo jiné prostory, které slouží provozu a údržbě výše uvedených prostor, • zubní pracoviště. K činnostem s potenciálním rizikem infekce patří: • klinické vyšetření, • odběr vzorků krve, tělních tekutin nebo jiných klinických vzorků, například výtěrů,
69
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• chirurgické zákroky, • obvazování/ošetřování ran, • péče o pacienty, kteří nejsou schopni se o sebe postarat, • ošetřování osob, které ohrožují samy sebe nebo jiné osoby. Riziko infekce mohou mimoto představovat rovněž tyto činnosti: • úklidové, dezinfekční, opravářské a údržbářské práce a přeprava a odstraňování odpadu v kontaminovaných oblastech a/nebo s kontaminovaným zařízením a předměty, • manipulace s infekčními materiály nebo tam, kde se předpokládá kontaminace či kde existuje podezření na kontaminaci (špinavá zóna v prádelně), • příprava čisticích nebo dezinfekčních přístrojů, • manipulace se špičatými či ostrými nástroji nebo vybavením, • manipulace se zdravotnickým odpadem. Krev je tělní tekutina, která představuje pro zdravotnický personál největší riziko infekce. Základní hygienická pravidla S tělními tekutinami, exkrety a sekrety je nutno vždy manipulovat, jako kdyby byly infekční. K ochraně pacientů i personálu je tudíž nutno vždy striktně a konzistentně uplatňovat ta nejúčinnější bezpečnostní opatření.
15, 16 Na pracovišti musí být dostatečně velké nádoby na ostré předměty.
70
3. Biologická rizika
Technická bezpečnostní opatření Hodnocení rizik a poranění injekční jehlou: bezpečné ostré předměty K co největšímu omezení rizika, že se zaměstnanci poraní ostrými zdravotnickými nástroji, by měly být tradiční nástroje nahrazeny (na základě výsledků, kdy to vyžaduje hodnocení rizik, a je-li to technicky možné) bezpečnějším, moderním vybavením, které představuje nižší riziko poranění. Bezpečné vybavení a nástroje je nutno používat v oblastech s vysokým rizikem infekce a/nebo poranění, například: • péče o pacienty s infekcemi přenosnými krví a ošetřování těchto pacientů, • péče o pacienty, kteří představují hrozbu pro ostatní, • záchranná služba a pohotovost, • vězeňská nemocnice. Bezpečné vybavení by se mělo běžně používat při všech činnostech, při nichž může dojít k přenosu tělních tekutin v množství, jež může vyvolat infekci, zejména při • odběru vzorků krve, • odběru jiných tělních tekutin (minimálně invazivní punkce). Výběr bezpečného vybavení musí přihlížet k různým kritériím, včetně toho, zda je vhodné pro daný účel, snadno použitelné a přijatelné pro personál, pro nějž je určeno. Pracovní postupy a metody by měly být přizpůsobeny s ohledem na používání bezpečných systémů a osvědčených postupů. Vedení má odpovědnost za zajištění toho, aby zaměstnanci bezpečné vybavení používali správně. Toho lze dosáhnout informováním zaměstnanců o bezpečném vybavení a způsobu jeho používání.
17 K prevenci poranění kanylou existuje mnoho různých technických řešení.
71
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Úspěšnost nových opatření je třeba sledovat. Bezpečné vybavení a nástroje určené k ochraně zaměstnanců před poraněním injekční jehlou a ostrými předměty nesmí představovat riziko pro pacienty. Mimoto musí splňovat tato kritéria: • Nedílnou součástí systému je bezpečnostní mechanismus, který je slučitelný s ostatními nástroji a příslušenstvím. • K aktivaci je zapotřebí pouze jedna ruka. • K aktivaci může dojít ihned po použití. • Bezpečnostní mechanismus vylučuje opětovné použití. • Bezpečnostní mechanismus nevyžaduje změnu způsobu použití. • Bezpečnostní mechanismus musí vydávat jasný signál (hmatatelný nebo zvukový). Používání bezpečného vybavení má stejný význam jako postupy, které usnadňují vkládání injekčních stříkaček zpět do ochranných obalů pouze jednou rukou, příkladem je lokální anestézie v zubním lékařství nebo pera pro injekční podávání léků. 18 Poranění injekční jehlou lze zabránit používáním bezpečných výrobků. Po použití injekční jehly zůstává na jejím konci ochranný kryt, který zabraňuje poranění.
Odstraňování špičatých a ostrých nástrojů Jelikož ostré předměty kontaminované krví představují pro zaměstnance pravděpodobně nejvyšší riziko, je nezbytné, aby byly předměty jako injekční stříkačky a kanyly na místě použití okamžitě odstraněny do neprůrazných, nerozbitných nádob. Zaměstnanci by měli mít takovéto nádoby u sebe pokaždé, když provádějí invazivní zákrok – třeba i minimální, a nádoby by měly být umístěny na každém pracovišti, kde se tyto nástroje a předměty často používají.
72
3. Biologická rizika
Nádoby na odpadky Zaměstnanci musí mít přístup k nerozbitným nádobám odolným vůči proražení a propíchnutí a používat je ke sběru ostrých a špičatých nástrojů. Takovéto nádoby by měly mít tyto vlastnosti: • jedná se o uzavíratelné, jednorázové nádoby, • jsou schopny udržet obsah i v případě nárazu, stlačení nebo převrácení, • jsou nepropustné a neprůrazné, • jejich pevnost není narušena vlhkostí, • jsou vhodné pro dotyčný odpad z hlediska velikosti/kapacity a velikosti otvoru, • při nakládání s nimi není deaktivován bezpečnostní mechanismus, • svou barvou, tvarem a označením jsou jednoznačně identifikovatelné jako nádoby na odpadky. 19 Ostré a špičaté předměty musí být ihned po použití odstraněny.
Organizační opatření by měla zahrnovat: • okamžité odstranění ostrých nástrojů do nerozbitných, neprůrazných nádob přímo na místě použití, • běžnou pravidelnou hygienu rukou a péči o pokožku, • dezinfekci, čištění a sterilizaci nástrojů a pracovních povrchů kontaminovaných krví, • pravidelné vydávání informačního zpravodaje o předpisech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
73
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Osobní/individuální ochrana Používání ochranných rukavic a jiných ochranných prostředků je povinné: • při provádění činností, u nichž lze očekávat kontakt s krví, krevními složkami, tělními tekutinami, exkrety nebo sekrety, jsou nutné ochranné rukavice a jiné ochranné prostředky, • při všech činnostech, při nichž lze předpokládat kontaminaci oděvu krví, tělními tekutinami, exkrety nebo sekrety, je nutno nosit též ochranný oděv (přes služební nebo pracovní oděv) a v případě potřeby nepromokavé zástěry, • k ochraně dýchacích cest a očí je nutno používat filtrační obličejovou masku FFP2 a ochranné brýle, pokud lze očekávat tvorbu aerosolů nebo kapének či postříkání krví, tělními tekutinami nebo exkrety/sekrety, například při intubaci bronchoskopu, odsávání, zubním ošetření a transuretrálních zákrocích. Pracovnělékařská péče, imunizace (očkování) Hepatitida B je jedinou formou hepatitidy, pro niž je dostupné účinné očkování. Zaměstnavatel by měl nabídnout imunizaci zdarma a vyzvat všechny zaměstnance, kteří jsou tomuto riziku vystaveni, aby souhlasili s aktivní imunizací. Očkovací látka proti hepatitidě B zajišťuje ochranu rovněž proti viru hepatitidy D. Před první imunizací je nutno určit status imunity zaměstnance s cílem zjistit, zda se již u něj nevyskytují protilátky proti viru hepatitidy B. Je-li zjištění negativní (žádná imunita), je indikována aktivní imunizace. Je-li výsledek testu na protilátky proti viru hepatitidy B pozitivní, je třeba provést testy na HBs Ag a anti-HBs. (Další doporučení je třeba si vyžádat u praktického lékaře nebo specialistů.) Nereagující jedinci U přibližně 5 % očkovaných osob se imunita vůči viru hepatitidy B buď nerozvine, nebo tyto osoby vykazují po prvním očkování nedostatečnou imunitu. Pokud k tomu dojde, může k požadované ochraně vést opakované intramuskulární očkování, případně dvojitá dávka aplikovaná do obou paží (deltový sval). To platí rovněž pro očkovací látku kombinovanou s jinými očkovacími látkami (např. hepatitida A nebo chřipka). Zdravotničtí pracovníci, kteří se považují za nereagující jedince, tj. osoby, které nemají žádnou imunitu nebo nejsou po očkování chráněny, by měli být informováni o náchylnosti k vyššímu pracovnímu riziku a o postexpoziční profylaxi (pasivní imunizace). V případě, že pracovník odmítne očkování, doporučuje se zajistit písemnou dokumentaci. Schéma očkování proti hepatitidě B První imunizace se musí provést v intervalech 0, 1 a šest měsíců: po čtyřech týdnech od první imunizace je třeba provést test na účinnost očkování. Je-li hodnota anti-HBs > 100 IE/l, je nutno podat posilovací (jednu) dávku zpravidla 10 let po provedení první imunizace. Je-li hodnota anti-HBs nižší než 100 IE/l, je do jednoho roku zapotřebí nové očkování (jedna dávka) a po čtyřech týdnech vyšetření na protilátky. Je-li hodnota anti-HBs nižší než 10 IE/l, je nutno okamžité opakované očkování. U 60–75 % nereagujících jedinců nebo jedinců s nízkým množstvím protilátek se odpovídající množství protilátek vytvoří po dalších očkováních. V některých specifických případech je proto nutné testování séra.
74
3. Biologická rizika
Bezprostřední opatření po kontaktu s infekčním materiálem Opatření je třeba přijmout i v případě, že se zdá, že kontaminovaná pokožka není poraněna. • Co nejdříve krev odstraňte. Příslušné místo opláchněte vodou a vydezinfikujte pomocí prostředku pro kožní dezinfekci. • V případě vystříknutí krve nebo tělních tekutin na nepoškozenou pokožku ji umyjte vodou a mýdlem. Příslušné místo vydezinfikujte prostředkem pro kožní dezinfekci. • V případě kontaminace sliznic (ústa, nos, oči) je důkladně vypláchněte vodou nebo fyziologickým roztokem (Aquadest nebo sterilní NaCl 0,9 %) nebo jódem zředěným vodou v poměru 1:4 (ústa, nos). • V případě vystříknutí krve nebo tělních tekutin na poraněnou pokožku krev nebo tělní tekutinu odstraňte a příslušné místo vydezinfikujte prostředkem pro kožní dezinfekci a PVP-jódem. • Událost je nutno náležitě zdokumentovat. Očkování po expozici? Rozhodnutí o očkování proti hepatitidě B po expozici: • Je-li zaměstnanec imunní (byl nakažen virem hepatitidy B v minulosti) nebo je-li dostatečně chráněn předchozím očkováním (anti-HBs > 100 IE/l v posledních 12 měsících nebo úspěšné očkování v minulých pěti letech), nejsou další opatření zapotřebí. • Je-li osoba, která je zdrojem nákazy, HBsAg negativní, nejsou další opatření nutná, ačkoliv dotyčný zaměstnanec by měl být naočkován proti hepatitidě B (aby byl ochráněn před podobnými nehodami v budoucnu), není-li imunní nebo není-li již dostatečně chráněn očkováním.
75
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU (21) V listopadu 2008 organizace sociálních partnerů HOSPEEM (Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů, oborová organizace zastupující zaměstnavatele) a EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb, evropská odborová organizace), které představují evropské sociální partnery, informovaly Komisi o svém úmyslu zahájit jednání podle čl. 138 odst. 4 a článku 139 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“) s cílem uzavřít Rámcovou dohodu o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Dne 17. července 2009 podepsali evropští sociální partneři znění Rámcové dohody o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních a informovali Komisi o své žádosti předložit dohodu Radě za účelem jejího přijetí formou směrnice Rady. Účelem rámcové dohody je předcházet poraněním zaměstnanců způsobeným veškerými ostrými předměty ve zdravotnictví (včetně injekčních jehel) a zamezit riziku poranění a infekcí způsobených ostrými předměty. Dohoda stanoví integrovaný přístup k hodnocení rizik, prevenci rizik, školení, informování, osvětě a monitorování a zavádí do praxe postupy zásahů a následných opatření. Dohoda přispěje k dosažení co možná nejbezpečnějšího pracovního prostředí v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Evropský parlament přijal dne 11. února 2010 usnesení podporující návrh na směrnici Rady, který Komise předložila v říjnu 2009. Směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí rámcová dohoda, byla Radou přijata dne 10. května 2010. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nebo zajistí, aby sociální partneři zavedli nezbytná opatření dohodou, do 11. května 2013. Rámcová směrnice, která je provedena výše zmíněnou směrnicí, se skládá z preambule a jedenácti ustanovení. Její hlavní body jsou tyto: Ustanovení 1: Účel Toto ustanovení stanoví celkový cíl dohody (dosáhnout co možná nejbezpečnějšího pracovního prostředí předcházením poraněním zaměstnanců způsobeným veškerými ostrými předměty ve zdravotnictví (včetně injekčních jehel) a chránit ohrožené zaměstnance). Za tímto účelem stanoví integrovaný přístup zavádějící zásady v oblasti hodnocení rizik, prevence rizik, školení, informování, osvěty a monitorování a zavádí do praxe postupy zásahů a následných opatření. Ustanovení 2: Oblast působnosti Toto ustanovení objasňuje, že se dohoda vztahuje na všechny zaměstnance v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních i všechny osoby, které spadají pod řídicí a kontrolní pravomoc zaměstnavatelů. Ustanovení 3: Vymezení pojmů
(21) Úř. věst. L 134, 1.6.2010, s. 66–72.
76
Dohoda používá různé pojmy: zaměstnanci, pracoviště, zaměstnavatelé, ostré předměty, posloupnost opatření, zvláštní preventivní opatření, zástupci zaměstnanců, zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a subdodavatelé. Ustanovení 3 objasňuje význam těchto pojmů pro účely dohody.
3. Biologická rizika
Ustanovení 4: Zásady Toto ustanovení stanoví zásady, které je nutno dodržovat při přijímání opatření na základě dohody. Odstavec 1 poukazuje na zásadní úlohu kvalitně vyškoleného a přiměřeně vybaveného zdravotnického personálu při prevenci rizik. Rovněž uvádí, že prevence expozice je klíčovou strategií pro vyloučení nebo minimalizaci rizika poranění nebo infekcí získaných při práci. Odstavec 2 se týká role zástupců zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při prevenci rizik a ochraně před nimi. Odstavec 3 objasňuje povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v každém aspektu souvisejícím s prací. Odstavec 4 stanoví, že každý zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, který se dotýká jeho jednání při práci. Odstavec 5 se zabývá účastí pracovníků a jejich zástupců na vypracovávání zásad a postupů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odstavec 6 objasňuje, že zásada dodržování zvláštních preventivních opatření znamená, že nikdy nelze předpokládat, že žádné riziko neexistuje. Odkazuje rovněž na posloupnost opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků stanovených v příslušné směrnici Společenství, tj. vyhýbat se rizikům, vyhodnotit nevyhnutelná rizika, odstraňovat rizika u zdroje a snížit rizika na minimum. Odstavec 7 se týká spolupráce mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců při odstraňování a prevenci rizik, ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a vytváření bezpečného pracovního prostředí. Odstavec 8 uznává nutnost přijmout opatření prostřednictvím procesu informování a konzultací v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami. Odstavec 9 se zabývá účinností osvětových opatření. Odstavec 10 zdůrazňuje význam kombinace řady opatření pro dosažení co nejvyšší bezpečnosti na pracovišti. Odstavec 11 uvádí, že postupy hlášení nehod by se měly zaměřit spíše na systémové faktory než na jednotlivé chyby a že systematické hlášení musí být považováno za uznávaný postup. Ustanovení 5: Hodnocení rizik Odstavec 1 uvádí, že postupy hodnocení rizik musí být prováděny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnic 2000/54/ES a 89/391/EHS. Odstavec 2 stanoví, co musí hodnocení rizik zahrnovat, a upřesňuje potenciálně nebezpečné situace, na které se má hodnocení vztahovat. Odstavec 3 uvádí faktory, které je třeba zohlednit při hodnocení rizik, aby bylo možno určit, jak lze zabránit expozici, a zvážit možné alternativní systémy. Ustanovení 6: Odstranění rizik, prevence a ochrana V odstavcích 1 a 2 je uvedena řada opatření, která mají být přijata k odstranění rizika poranění ostrými předměty nebo infekce a k snížení rizika expozice.
77
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Odstavce 3 a 4 se zabývají případy, kdy existuje riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v důsledku jejich expozice biologickým činitelům, proti kterým existují účinné očkovací látky. V tomto případě je zaměstnancům nabídnuto očkování, které se provádí v souladu s vnitrostátními předpisy nebo zvyklostmi. Zaměstnanci jsou mimoto informováni o kladech a záporech podstoupení či nepodstoupení očkování. Očkování musí být nabídnuto bezplatně. Ustanovení 7: Informování a osvěta Jelikož jsou ostré předměty používané ve zdravotnictví považovány za pracovní zařízení ve smyslu směrnice 89/655/EHS, toto ustanovení stanoví řadu opatření v oblasti informování a osvěty, která má přijmout zaměstnavatel kromě toho, že poskytne zaměstnancům informace a písemné pokyny podle článku 6 uvedené směrnice. Ustanovení 8: Školení V tomto ustanovení se uvádí, že zaměstnancům je poskytnuto školení o zásadách a postupech souvisejících s poraněními ostrými předměty podle uvedeného seznamu. Toto školení je poskytováno kromě opatření stanovených článkem 9 („Informování a školení zaměstnanců“) směrnice 2000/54/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (22). Toto ustanovení ukládá zaměstnavatelům rovněž různé povinnosti týkající se školení a stanoví, že školení je pro zaměstnance povinné. Ustanovení 9: Hlášení Odstavec 1 stanoví, že stávající postupy hlášení nehod souvisejících s poraněním ostrými předměty je nutno upravit a přezkoumat ve spolupráci se zástupci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo příslušnými zástupci zaměstnavatelů či zaměstnanců. Postupy hlášení musí zahrnovat technické podrobnosti k zlepšení sběru údajů o tomto druhu rizika (které je podceňováno) na místní, celostátní a celoevropské úrovni. Odstavec 2 ukládá zaměstnancům povinnost nahlásit neprodleně jakoukoli nehodu nebo mimořádnou událost související s poraněním ostrými předměty. Ustanovení 10: Zásahy a následná opatření Toto ustanovení se zabývá zásadami a postupy, které mají být zavedeny tam, kde může dojít k poranění ostrými předměty. Zejména upřesňuje řadu opatření, která mají být přijata, jako je poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů, vhodného lékařského dohledu, vyšetření příčin a okolností případu, zaznamenání nehody a poskytnutí příslušných informací zaměstnancům. Uvádí se v něm, že musí být zachována důvěrná povaha informací o poranění, diagnóze a léčbě. Ustanovení 11: Provedení Toto ustanovení obsahuje řadu ustanovení týkajících se provedení dohody. Obsahuje ustanovení o „minimálních normách“, které uvádí, že dohodou nejsou dotčeny stávající ani budoucí předpisy Evropské unie, které jsou příznivější pro ochranu zaměstnanců před poraněními způsobenými ostrými předměty ve zdravotnictví.
( ) Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21–45. 22
78
Uvádí rovněž, že Komise může pověřit výkladem dohody strany dohody, které poskytnou své stanovisko, aniž by tím byla dotčena příslušná úloha Komise, vnitrostátních soudů a Soudního dvora Evropské unie.
3. Biologická rizika
Program testů a vyšetření po poranění injekční jehlou a ostrými předměty Analýza rizik Základem dalších opatření je posouzení toho, zda existuje reálné riziko. Dříve, než se dospěje k tomuto závěru, je nutno vyhodnotit klíčové faktory, jako je status imunity u poraněné osoby, druh a závažnost poranění ostrým předmětem nebo injekční jehlou a kontaminované množství krve. Krevní testy Pokud analýza rizik nemůže vyloučit riziko infekce, je nutno provést tyto testy: anti-HBs, anti-HBc, anti-HCV a anti-HIV. Tyto testy je nutno opakovat po 6, 12 a 26 týdnech od prvního testu. Je-li znám pacient, který je zdrojem nákazy, a existuje-li podezření, že je infekční, lze další informace získat na základě okamžitého společného testu na anti-HBs, anti-HBc, anti-HCV a anti-HIV. Hepatitida B – Bezpečnostní opatření Jestliže osoba, u níž došlo k expozici, není dostatečně imunní v důsledku předchozí imunizace, mělo by být reakcí okamžité aktivní očkování proti hepatitidě B. V případě poranění s prokázanou kontaminací krví s pozitivním testem na hepatitidu B je do šesti hodin nutná pasivní imunizace. Hepatitida C – Bezpečnostní opatření Do dvou až čtyř týdnů po kontaktu s krví osoby s pozitivním testem na hepatitidu C se doporučuje HCV-PCR k usnadnění včasné diagnózy a léčby. Bez ohledu na to je nutno v intervalech podle výše uvedeného schématu provést test na anti-HCV. HIV – Bezpečnostní opatření Po kontaktu s krví osoby, která může být nakažena HIV, lze zjistit nakažlivost pacienta, který je zdrojem, pomocí rychlého testu na HIV (test na protilátky). Pokud došlo ke kontaktu s krví osoby, u níž bylo klinicky prokázáno, že je HIV pozitivní, je indikována postexpoziční profylaxe (PEP). PEP je nejúčinnější, je-li zahájena do dvou hodin od poranění, a může infekci zabránit i v případě, že se virus dostal do krevního oběhu. Kvůli závažným vedlejším účinkům léčby však musí o použití PEP rozhodnout specialista. Zdokumentování poranění a okolností nehody Poranění je nutno náležitě zdokumentovat, aby bylo možno nehody analyzovat, a je nutno zaznamenat preventivní opatření.
79
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
3.3.2 Riziko infekcí přenášených vzduchem Infekce přenášené vzduchem zahrnují: • příušnice
• chřipku
• zarděnky
• tuberkulózu
• spalničky
• SARS.
Úvod Patogeny přenášené vzduchem jsou přenášeny téměř výhradně z jedné osoby na druhou (přenos z člověka na člověka). K tvorbě aerosolů dochází tehdy, pokud pacienti s infekcí dýchacích cest (plíce, průdušky nebo hrtan) kašlou, kýchají nebo mluví. Do vydechovaného vzduchu jsou jako jemná mlha uvolňovány drobounké kapénky a jejich jádra. Velikost těchto aerosolů se liší, jelikož jsou ovlivněny různými aerodynamickými faktory.
Hodnocení rizik Nakažlivost aerosolů závisí na velikosti a hustotě částic, hustotě patogenů v částici a rovněž na době potřebné pro inhalaci a vdechovaném objemu. Malé částice (jádra kapének < 5 μm) představují obzvláštní riziko tehdy, jestliže se jádra kapének a aerosoly vznášejí ve vzduchu dostatečně dlouho, aby byly vdechovány v dostatečném množství a uložily se v plicních sklípcích. Lze vyvodit závěr, že tělesné sekrety, které nevytvářejí aerosoly (např. moč a hnis), představují nižší riziko infekce. To platí rovněž pro aerosoly vytvářející na povrchu předmětů a na podlahách sedimenty, které obecně nejsou považovány za zvláštní riziko, jsou-li dodržována běžná hygienická opatření. Oblasti se zvláštní expozicí: • léčebny tuberkulózy, • interní kliniky specializující se na infektologii, • dětské kliniky, • geriatrická péče. K činnostem s potenciálním rizikem infekce patří: • extubace/intubace, • péče o dutinu ústní, • bronchoskopie, • gastroskopie, • pohotovostní péče, první pomoc, • oživování, • umělé dýchání z úst do úst, • intubace.
80
3. Biologická rizika
Riziko infekce je u personálu vyšší, jsou-li zaměstnanci vystaveni kašli pacienta – což je často nevyhnutelné (např. při bronchoskopii, delší době těsného kontaktu například při tělesných prohlídkách, ošetřování pacientů a péči o pacienty, kteří nespolupracují), pokud lze očekávat vysoké koncentrace aerosolů (například při akutních infekcích), nebo jsou-li vystaveni infekci přenášené vzduchem. Při ambulantní i nemocniční péči jsou zaměstnanci ohroženi zejména infekčními pacienty, kteří vyžadují diagnostická a léčebná opatření, zejména tehdy, není-li k dispozici jednoznačná diagnóza.
20 Ochranu před infekcemi přenášenými vzduchem poskytují respirační masky, které filtrují vzduch a zachycují patogeny.
Existují různá rizika: nerozpoznaná infekce u pacientů, kteří dostávají dechovou terapii; u pacientů, jimž je poskytována dlouhodobá péče a kteří mohou být nemohoucí a potřebují zvláštní pomoc, a u osob, které nespolupracují nebo u osob převážených sanitkou. Riziko infekce je prokazatelně vyšší, existuje-li vyšší expozice tracheobronchiálním sekretům (bronchoskopie, endoskopie, dýchání, vyšetření sputa). K dalším oblastem pracovní činnosti spojeným s vyšší expozicí, a tudíž vyšším rizikem infekce, patří patologie a rovněž mikrobiologické a virologické laboratoře.
Ochranná opatření Obecně Všechna bezpečnostní opatření proti infekcím přenášeným vzduchem musí usilovat o přerušení řetězce infekce a zamezit jejímu dalšímu šíření. Bezpečnostní opatření ke kontrole infekcí způsobených mikroorganismy přenášenými vzduchem se musí zaměřit v prvé řadě na strategie, které zamezují riziku vdechování infekčních aerosolů, a zejména jader kapének. Každý aerosol sestává ze směsi velkých kapének a tzv. jader kapének, která jsou vdechovatelná, a mohou být proto infekční. Jelikož při každodenní manipulaci s infekčními pacienty není možné zjistit výskyt vdechovatelných/infekčních aerosolů, doporučuje se v případě vzniku aerosolů používat vždy filtrační ochranné masky, například polomasky, které těsně přiléhají k obličeji (FFP2). V této souvislosti je obzvláště důležité omezit na minimum expozici produktivnímu kašli infekčních pacientů, tj. hlavní součástí kontroly infekcí musí být informování pacientů o základní kontrole infekcí, která může zahrnovat roušky přes nos a ústa nebo masky pro pacienty.
Technická opatření Je důležité zajistit vhodné větrání a přiměřené hygienické normy (dezinfekci) na pracovišti. Technická ochranná opatření zahrnují: architekturu oddělení; rozdělení místností; větrání (přímý proud vzduchu, výměna vzduchu, podtlak); filtrování (filtrační systémy HEPA, odvádění vzduchu) a sterilizaci (EN 1946 (část 4).
Organizační opatření Účinná kontrola infekcí vyžaduje rychlou diagnózu a včasnou izolaci infekčních pacientů a rovněž co nejvčasnější zahájení účinné a vhodné léčby. Riziko nákazy u ostatních pacientů, kontaktních osob a zdravotnického personálu pomáhají snížit náležitá hygienická a technická opatření, jako je ochrana před vdechováním infekčních aerosolů.
81
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Pacienti by měli chápat význam správné hygienické praxe, tj. nekašlat přímo na ošetřující personál nebo jiné osoby, nevykonávat činnosti, které vyvolávají kašel a tvorbu aerosolů, a vždy si při kašli zakrýt ústa, přednostně rouškou přes nos a ústa. • Zdravotničtí pracovníci by měli být poučeni, aby od kašlajících pacientů udržovali určitý odstup (přibližně 1,5 m). • Mnoha infekčním chorobám lze zabránit očkováním (viz seznam nemocí, kterým lze předcházet očkováním). • Pozornost je nutno věnovat záznamům o imunizaci zaměstnanců a o jejich kontaktech. • Ohrožený personál, ostatní pacienti a jiné kontaktní osoby by měli obdržet úplné informace (srozumitelné laikům) o možných rizicích infekce, způsobech přenosu a potřebných bezpečnostních opatřeních.
Osobní/individuální ochrana Důležité je dodržování obecných hygienických zásad, avšak rovněž používání vhodných osobních ochranných prostředků (filtrační obličejové masky), které se používají v případě výskytu rizika na pracovišti, a to, aby byli všichni zaměstnanci vyškoleni s ohledem na osvědčené postupy. Zásadní jsou vnitřní kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví. Respirační masky • Výběr vhodné obličejové masky, která se bude používat, vyžaduje znalost epidemiologické situace a odborné hodnocení rizik obecně, a zejména rizika kontaktu s potenciálně infekčními pacienty na pracovišti nebo při výkonu povolání. • Klasifikace dostupných filtračních polomasek odpovídá evropským normám (EN 149 / filtering face piece = FFP). Dodatečné informace o použití výrobků poskytují přípony „S“ (solid (pevné): vodní aerosoly a částice) a „SL“ (solid and liquid (pevné a kapalné): vodní a olejové aerosoly a částice). Výrobky testované podle nových norem EN 149 z roku 2001 poskytují ochranu před jemnými prachovými částicemi (S) i kapalnými aerosoly (SL), nemá proto smysl rozlišovat mezi S a SL. K snížení dýchacího odporu jsou k dispozici rovněž masky s výdechovým ventilkem. (Pozn.: Tento druh masky by neměli používat infekční pacienti.)
21 Ochrana dýchacích cest je účinná pouze tehdy, přiléhá-li maska k obličeji
• Celková netěsnost masky je stanovena s ohledem na netěsnost způsobenou nedokonalým přiléháním k obličeji (volný prostor mezi obličejem a maskou), netěsnost u výdechového ventilku (pokud jím je maska opatřena) a netěsnost filtru. Tolerance celkové netěsnosti u masek třídy FFP1 činí nejvýše 25 %, požadavek na masky FFP2 je netěsnost nejvýše 11 %, zatímco u masek FFP3 by netěsnost neměla přesáhnout 5 %. Průměrná hodnota celkové netěsnosti činí u třídy 1 nejvýše 22 %, u třídy 2 nejvýše 8 % a u masek třídy 3 nejvýše 2 % – při průměrném průměru částic 0,6 μm. Masky je nutno používat podle návodu výrobce. Nesmí je nosit různé osoby a nesmí se používat, jsou-li poškozené, znečištěné, vlhké či jinak kontaminované. • Respirační masky samotné neposkytují 100% ochranu. Je nutno přijmout technická a organizační opatření. Další opatření k osobní/individuální ochraně Tradiční rouška přes nos a ústa nebo chirurgická maska (skládací nebo tvarovaná) neposkytuje stejnou ochranu jako
82
3. Biologická rizika
respirační maska. Má mnohem vyšší míru netěsnosti, a proto zajišťuje menší ochranu před vdechováním infekčních aerosolů než respirační maska FFP. Omezuje však uvolňování infekčních kapének do okolního prostředí. Respirační masky FFP2 a FFP3 poskytují větší ochranu před infekcí. To však ve značné míře závisí na náležitém přilnutí masky. Dosažení náležitého přilnutí je ovlivněno takovými faktory, jako je tvar a velikost obličeje dotyčné osoby. Jejímu dobrému přilnutí mohou bránit rovněž vousy. Respirační masky by proto měly být dostupné v různých velikostech a zaměstnavatel musí zajistit, aby byli všichni zaměstnanci poučeni o správném nasazování a nošení ochranných masek. Zkušenosti ukazují, že přijetí masek závisí na dalších klíčových faktorech: očekávané bezpečnosti a poskytované ochraně; nákladech; pohodlí; manipulaci; vlivu na řeč (komunikace); tom, jak masky sedí na obličeji, a na zakrytí obličeje. Pouze při splnění těchto kritérií budou masky dostatečně přijaty. V případě podezření nebo potvrzení případu infekce přenášené vzduchem je vhodné zavést do praxe všechna výše zmíněná opatření s cílem omezit riziko infekce u kontaktních osob na minimum. Při pobytu mimo izolační místnost by pacienti měli nosit alespoň tradiční roušky přes nos a ústa (chirurgické masky, přednostně tvarované, jelikož ty zajišťují těsnější přilehnutí), jelikož to snižuje množství vydechovaných aerosolů. Maska slouží rovněž jako upozornění pro pacienty a personál a připomíná jim opatření ke kontrole infekcí. Tyto masky se také jednoduše nasazují, jejich nošení je poměrně pohodlné a pacient je může nosit tak dlouho, dokud jsou plně funkční, tj. nejsou vlhké kvůli dlouhé době nošení. V případech nízkého rizika infekce (např. krátká doba kontaktu / žádné těsné kontakty) postačuje, aby zaměstnanci nosili masku FFP1. Masky FFP3 je nutno použít v případě, kdy je důležité výrazně snížit riziko šíření infekce (infekční dávka příslušného patogenu je nízká a riziko vysoké). Mimo izolační místnost a v jiných zvláštních případech (např. při přepravě pacientů) by pacientům, kteří představují zvláštní riziko pro ostatní, měla být poskytnuta větší ochrana (kvůli blízkosti jiných osob), aby bylo zajištěno, že riziko infikování kontaktních osob je omezeno na minimum (maska FFP 2/3 bez výdechového ventilku), a aby se zabránilo kontaminaci prostředí. Kontrola těsnosti Účinnost respiračních masek a respirátorů závisí nejen na správném výběru vybavení, nýbrž do značné míry i na správném použití a nasazení (tj. přilnutí). Filtrační polomasky musí být nasazeny přesně podle návodu výrobce. Je nezbytné, aby maska dobře přiléhala na obličej (zejména tvarovaná část kolem nosu). Doporučuje se provést kontrolu, zda maska dobře sedí – tzv. kontrolu těsnosti. Případnou větší netěsnost lze zjistit silným nasátím vzduchu při současném přidržení filtrační plochy rukama. Muži s vousy dosáhnou s menší pravděpodobností těsného přilnutí, a jejich masky jsou proto náchylnější k netěsnosti. Pracovnělékařská péče Většině nakažlivých chorob přenášených vzduchem lze zabránit imunizací. V rámci pracovnělékařské péče by se měly zjistit údaje o očkování. Pokud nebylo očkováním dosaženo úplné ochrany, doporučuje se jedna posilovací dávka příslušné očkovací látky. Náklady hradí zaměstnavatel. V rámci pracovnělékařské péče by měli zaměstnanci obdržet pokyny o významu nošení filtračních obličejových masek.
83
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
3.3.3 Riziko infekce při přímém a nepřímém kontaktu Fekálně-orální infekce zahrnují: • virus hepatitidy A,
• stafylokoky,
• úplavici,
• améby.
Šíření neviditelných, neznámých nebo dosud nediagnostikovaných infekčních patogenů představuje pro zdravotnické pracovníky i pacienty velké nebezpečí.
Hodnocení rizik Největší riziko představuje šíření infekce kontaminovanýma rukama. Při hodnocení rizik a stanovení vhodných opatření ke kontrole infekcí je nutno postupovat systematicky.
Oblasti se zvláštní expozicí: • interní kliniky specializující se na infektologii, • jednotky intenzivní péče, • interní a chirurgická oddělení, • geriatrická péče.
K činnostem s potenciálním rizikem infekce patří: • výměna obvazů, • ošetřování, • polohování pacientů, • obsluha přístrojů v blízkosti pacientů s kontaktními infekcemi.
Přenos kontaktem Při přímém kontaktu dochází k přenosu z pokožky (nebo povrchu těla) infikované osoby na povrch těla vnímavého příjemce (v této souvislosti jiného pacienta nebo zdravotnického pracovníka). K přenosu může dojít například při ošetřování pacientů (výměna obvazů nebo katetrů). K nepřímému kontaktu dochází při dotyku s povrchy, na nichž se nacházejí mikroorganismy a které byly kontaminovány například neumytýma rukama nebo kontaminovanými rukavicemi. K přenosu kůží nebo sliznicemi dochází prostřednictvím: • ran a poranění, • poškozené pokožky, • vstříknutím do očí.
84
3. Biologická rizika
Zdroj Zdrojem infekčních mikroorganismů mohou být pacienti, zaměstnanci a návštěvníci. Hostitel (zdroj) může být aktivně infikován, nemoc je však dosud v inkubační době, nebo hostitel může být chronickým přenašečem. Zdrojem mohou být rovněž kontaminované povrchy.
Stupeň imunity Odolnost nebo imunita se u jednotlivých osob velmi liší a je ovlivněna faktory jako věk, léčba (např. antibiotika, kortikosteroidy a imunosupresiva), ozařování nebo závažná onemocnění. Optimální odolnost zajišťuje předchozí imunizace (očkování). Zaměstnanci s oslabeným imunitním systémem by si měli bezodkladně vyžádat pracovnělékařské rady nebo se v krátkých intervalech podrobovat pracovnělékařským prohlídkám. 22 Řada patogenů může přežívat dlouhou dobu na inertním povrchu. Proto je velmi důležitá důkladná dezinfekce po každém použití.
Ochranná opatření Základní opatření K snížení rizika infekce prostřednictvím kontaktu by měli být vnímaví zdravotničtí pracovníci (s nízkou odolností) fyzicky odděleni (izolováni) od zdroje infekce. S každým pacientem je nutno jednat tak, jako by byl infekční. Technická opatření Na pracovišti by měla být při manipulaci nebo práci s biologickými činiteli přijata tato bezpečnostní opatření: • Pracovní plochy a povrchy nástrojů, přístrojů a jiného vybavení by měly být snadno čistitelné. • Je nutno zavést opatření, která zamezují tvorbě aerosolů a prachu. • Musí být zajištěn dostatečný počet umýváren. • Šatny pro zaměstnance by měly být odděleny od pracovišť. • Je nutno poskytnout vhodné nádoby pro sběr odpadu obsahujícího biologické činitele.
85
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Organizační opatření • Každodenní čištění povrchů • Zásoba čisticích prostředků • Zásoba vhodných osobních ochranných prostředků • Vypracování hygienického plánu • Dodržování pokynů výrobce • Vyhýbání se dezinfekci postřikem 23 Pracovní povrchy, povrchy nástrojů, přístrojů a jiného vybavení by měly být snadno čistitelné.
Opatření v oblasti osobní/individuální ochrany Nejdůležitějším hlavním krokem při předcházení šíření kontaktních infekcí je náležitá dezinfekce rukou. Ruce je třeba si umýt vždy, jsou-li viditelně špinavé. V mnoha případech postačuje dezinfekce pokožky. Vzhledem k škodlivým účinkům mytí rukou na pokožku by mělo být umývání omezeno na minimum. Ruce je však nutno umýt: • před kontaktem s pacientem, • před zákrokem, • po zákroku s rizikem expozice tělním tekutinám, • po kontaktu s pacientem, • po kontaktu s okolím pacienta.
86
3. Biologická rizika
K základním osobním ochranným prostředkům patří ochranné rukavice, ochranné oděvy, ochranné brýle a masky/respirátory. Nošení rukavic je nezbytné v případě přímého kontaktu s kontaminovaným materiálem. Výběr ochranného oděvu závisí na druhu pečovatelské/lékařské činnosti a souvisejícím riziku kontaminace a rovněž na nakažlivosti (nebo možné odolnosti) mikroorganismu a způsobu jeho přenosu. Rukavice používané při manipulaci nebo kontaktu s biologickými činiteli musí splňovat zkušební kritéria normy EN 455, přičemž je důležité, aby byly latexové rukavice bez pudru a hypoalergenní. Druh zvolených rukavic závisí na úkolu, u nějž se rukavice vyžadují, a na vlastnostech materiálu. Je důležité mít na paměti, že latexové rukavice nejsou vždy vhodné pro práci s chemikáliemi. Rukavice by měly mít lemy, které lze ohrnout přes rukáv pracovního nebo ochranného pláště. Je nutno nosit ochranné oděvy – například pláště a zástěry (obvykle nepromokavé). Ochranné oděvy se nosí přes služební nebo pracovní oděvy. Za poskytnutí ochranných oděvů odpovídá vedení a zaměstnanci jsou povinni je nosit. Používání osobních ochranných prostředků (OOP) Rukavice je nutno použít tehdy, je-li pravděpodobná expozice krvi, sekretům nebo exkretům (např. při výměně obvazů, manipulaci se systémy pro odvádění moči). Nepromokavé zástěry je nutno nosit, je-li pravděpodobné znečištění nebo kontaminace pracovního/služebního oděvu krví, sekrety nebo exkrety (např. při výměně obvazů, manipulaci se systémy pro odvádění moči). Ochranné pláště (dlouhé rukávy s manžetami) je nutno nosit v případě, je-li pravděpodobná kontaminace rukou nebo oděvu infekčním materiálem (např. ošetřování inkontinentních pacientů nebo pacientů s průjmem, při obvazování velkých infekčních ran nebo při výskytu rezistentních bakterií). Pracovnělékařská péče Zaměstnanci by se v rámci závazku zaměstnavatele týkajícího se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci měli podrobovat pracovnělékařským prohlídkám. Náklady na tyto prohlídky musí hradit zaměstnavatel. Podstoupení pracovnělékařské prohlídky je podmínkou přijetí do zaměstnání. Imunizace (očkování) Zaměstnanci by měli být naočkováni proti všem relevantním nakažlivým chorobám. Náklady na očkování musí hradit zaměstnavatel. Přeprava pacientů Přeprava infekčních pacientů může představovat riziko kontaminace dříve bezinfekčního prostředí. Zaměstnanci odpovídající za přepravu musí být předem poučeni o řádných postupech a opatřeních. Stejné pravidlo platí pro zdravotnické pracovníky na příjmu nebo na oddělení, na něž je pacient přemístěn.
87
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
88
3.3.4 Popis osvědčeného postupu: postup v případě kontaktních infekcí V roce 2005 zavedla okresní nemocnice ve Schrambergu v Černém lese (Německo) koncepci, která v zásadě odpovídá nizozemským a skandinávským opatřením ke snížení kontaktních infekcí, zejména MRSA. Výsledkem bylo výrazné snížení kontaktních infekcí. Dr. Christian Friz, vedoucí lékař, objasňuje postupy, které nemocnice zavedla. Tazatel: Jaké nástroje používá vedení ve vaší nemocnici ke kontrole infekcí? Dr. Christian Friz: V naší nemocnici existuje systém řízení kvality k zvládání infekcí, včetně provozní příručky pro zacházení s kontaktními infekcemi. Tazatel: Existují kontroly (v rámci dohledu) s ohledem na dezinfekci rukou? Dr. Christian Friz: Ano, hygienik provádí namátkové kontroly. Kromě toho se každý rok měří spotřeba dezinfekčních prostředků. Dosud nebylo zaznamenáno zvýšení. Tazatel: Sleduje se rovněž používání ochranných oděvů? Dr. Christian Friz: Ano, to se rovněž kontroluje namátkově a na jednotlivých odděleních, a to hygienikem a vedoucím lékařem. Tazatel: Kdy jsou pacienti izolováni? Dr. Christian Friz: Pacienti jsou izolováni, existuje-li podezření nebo bylo-li zjištěno, že mají vysoce nakažlivou chorobu (např. norovirus, clostridium difficile, MRSA, tuberkulózu). Izoluje se rovněž kohorta (izolace určitého počtu pacientů), která vykazuje stejný klinický obraz. Zaměstnanci jsou intenzivně školeni s ohledem na způsob provádění potřebných hygienických opatření. Tazatel: Měří se jako hygienický ukazatel spotřeba (jednorázových) rukavic za účelem ověřování dodržování předpisů? Dr. Christian Friz: Ano, zaznamenává se ve zprávě o odpadech. Tato zpráva obsahuje přesné množství odpadu, včetně počtu použitých rukavic. Ano, zaznamenává se ve zprávě o odpadech. Tato zpráva obsahuje přesné množství odpadu, včetně počtu použitých rukavic. Tazatel: Měříte spotřebu antibiotik? Dr. Christian Friz: Ano, lékárna poskytuje přesné údaje o spotřebě antibiotik. Ta je nízká a z roku na rok poměrně stálá. Co je neobvykle nízké, je spotřeba vancomycinu a linezolidu. Tazatel: Vyměňuje si vaše nemocnice s ostatními nemocnicemi průběžně odborné informace o infekčních chorobách? Dr. Christian Friz: Ano, jsme členem sítě pro MRSA v Bádensku-Württembersku. V rámci sítě je projednávána úspěšnost ochranných opatření a jsou zde předkládány nejnovější výsledky výzkumu.
Osvědčený postup pro prevenci kontaktních infekcí 1. Preventivní opatření jsou součástí systému řízení kvality. 2. Sleduje se dezinfekce rukou a používání ochranného oděvu.
Osvědčený postup
3. Biologická rizika
3. Existuje-li podezření nebo je-li zjištěno, že se vyskytla vysoce nakažlivá choroba, je nutno ověřit, zda mají být pacienti izolováni.
4. Zaměstnanci jsou intenzivně školeni s ohledem na dodržování potřebných hygienických opatření. 5. Měří se spotřeba (jednorázových) rukavic jako hygienický ukazatel a kontrola dodržování předpisů.
6. Aby se zamezilo multirezistentním patogenům, antibiotika jsou vydávána pouze na základě indikace. 7. Nemocnice je součástí sítě nemocnic za účelem výměny odborných informací o infekčních chorobách.
89
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
90
Popis osvědčeného postupu Vedoucí lékař, Dr. Jens Reichel, vedoucí oboru pohotovostní medicíny na univerzitní klinice v Jeně, popisuje, jaká preventivní opatření byla zavedena v záchranné službě s ohledem na zacházení s biologickými riziky. Tazatel: Existují písemné pokyny k předcházení poraněním injekční jehlou a postup v případě poranění injekční jehlou. Dr. Jens Reichel: Ano, v souladu se zákonnými předpisy máme jasná pravidla chování a v příslušných dokumentech řízení kvality rovněž pokyny k zacházení s nástroji nebo chování zaměstnanců v případě poranění injekční jehlou. Tazatel: Jaká zlepšení očekáváte od bezpečných výrobků? Dr. Jens Reichel: Při současných ochranných mechanismech jsou taková poranění injekční jehlou, na jaká jsme byli zvyklí před dvěma lety, nyní nemožná. Jiné nástroje již nejsou dostupné. Co se týká periferních žilních katetrů s nám dostupným materiálem, nezaznamenal jsem oproti dřívějšku žádný rozdíl. Tazatel: Jak nebezpečný je odstraněný odpad? Je u všech osob, které s ním přicházejí do styku, jako jsou lékaři, zdravotní sestry a úklidový personál, zajištěna bezpečná manipulace s odpady? Dr. Jens Reichel: Máme odpovídající nádoby na odpady – jednorázové nádoby, do nichž se odkládá odpad v souladu s požadavky nařízení o biologických činitelích. S tím nemáme žádné problémy. Tazatel: Je na místě použití vždy možné okamžité odstranění do nerozbitných nádob odolných proti propíchnutí? Dr. Jens Reichel: Ve všech pytlích a kontejnerech máme malé nádoby na ostré předměty. Ty se používají běžně. Na pohotovostním oddělení mají větší nádoby na ostré předměty. Tazatel: Existují pravidelné vzdělávací kurzy o poraněních injekčními jehlami, ochraně pokožky nebo rizicích infekce. Dr. Jens Reiche: Ano — kolegové absolvují jednou ročně opakovací školení. Vždy to však děláme ve spojení s různými jinými opatřeními, jako je opakovací kurz týkající se používání vybavení. V záchranné službě máme pracovníka odpovědného za hygienu, hygienika, který byl vyškolen v certifikovaných kurzech a který provádí školení.
Tazatel: Jak posuzujete, jaká rizika se vyskytují? Dělá to odborník na bezpečnost nebo lékař specializující se na pracovní lékařství? Dr. Jens Reichel: Na klinice máme centrum pracovního lékařství. Jednou ročně se posuzuje a hodnotí situace na pracovištích. Výsledky týkající se situace a přijatých opatření jsou předávány zaměstnavateli. Tazatel: Upozorňujete své zaměstnance a kolegy na hygienu rukou a péči o pokožku? Dr Reichel: Tím se zabývají vzdělávací kurzy. Interviewer: Jaké osobní ochranné prostředky jsou k dispozici?
Osvědčený postup
3. Biologická rizika
Dr. Jens Reichel, vedoucí oboru pohotovostní medicíny na univerzitní klinice v Jeně.
Dr Reichel: Pláště, obličejové masky v různých třídách podle požadavků. Běžná je třída 2 (MRSA) a třída 3 pouze v případě vysoce infekčních pacientů (H5N1, virus eboly). Avšak pouze pro případ, že by došlo k něčemu takovému. To zahrnuje i vhodnou obuv nebo zavazovací návleky na obuv, které zajišťují úplnou ochranu. V případě vysoce infekčních pacientů se v různé míře používají ochranné brýle. Tazatel: Kdy jsou zaměstnanci informováni o příslušných předpisech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?
Dr. Jens Reichel: První pokyny jsou poskytnuty při nástupu do služby. Kromě toho existují každoroční opakovací kurzy. Ochranná a preventivní opatření jsou uvedena rovněž v příručce kvality.
91
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
3.3.5 Zvláštní infekce Dodržování opatření ke kontrole infekcí a ochranných opatření, která byla uvedena výše, obvykle zdravotnickým pracovníkům poskytne přiměřenou ochranu a omezí relevantní rizika infekce vyskytující se ve zdravotnictví na minimum. V souvislosti s prací však existuje řada rizik infekce, která vyžadují zvláštní pozornost, konkrétně: • tuberkulózní infekce, • svrab, • multirezistentní nozokomiální bakterie jako MRSA a multirezistentní pseudomonády, • sezónní chřipka.
1. Tuberkulóza Hodnocení rizik Zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni vyššímu riziku například při práci v laboratořích testujících Mycobacterium tuberculosis nebo při lékařské či ošetřovatelské péči o pacienty s tuberkulózou na specializovaných klinikách. Oblasti se zvláštní expozicí: • léčebny tuberkulózy, • zvláštní oblasti geriatrické péče. U starších věkových skupin obyvatelstva je výskyt aktivní tuberkulózy a léčených případů vyšší. Z toho vyplývá vyšší výskyt latentní tuberkulózy (LTB) u zaměstnanců pracujících v oblasti geriatrické péče, a tudíž vyšší pracovní riziko v těchto oblastech zdravotnictví. Výskyt LTB je u mladších zdravotnických pracovníků výrazně nižší než u jejich starších kolegů. To lze částečně připsat delší době expozice pracovnímu riziku, může to však být způsobeno rovněž obvyklou expozicí tuberkulóze podmíněnou věkem. Činnosti s potenciálním rizikem infekce Jedná se o činnosti vyžadující těsný kontakt s pacienty s tuberkulózou a patří k nim: • pečovatelské činnosti nebo dechová gymnastika, • kontrola ústní dutiny nebo zubní či otorinolaryngologická prohlídka, • vyvolání expektorace, odsávání z nosu, úst nebo hltanu pomocí otevřených systémů, oživování a bronchoskopie, • pitva, • strávení doby delší než 40 hodin s pacientem s otevřenou tuberkulózou v uzavřené místnosti nebo dopravním prostředku.
92
3. Biologická rizika
Pracovnělékařská péče Zaměstnanci vykonávající činnosti, které představují vyšší riziko infekce, by měli pravidelně podstupovat pracovnělékařské prohlídky. Vyšetření na tuberkulózu by však měla být omezena pouze na osoby, které přicházejí do těsného kontaktu s pacienty s aktivní tuberkulózou (viz níže), včetně pracovníků na specializovaných klinikách a v laboratořích, v nichž se provádějí testy na tuberkulózu. V zemích s nízkým výskytem této nemoci je hlavní součástí strategie ke kontrole a eliminaci tuberkulózy včasná diagnóza a profylaktická chemoterapie latentní tuberkulózní infekce (LTBI). Tento přístup významně snižuje riziko, že se LTB infekce rozvine do stádia aktivní tuberkulózy, i riziko přenosu. Úspěšnost této strategie v oblasti veřejného zdraví závisí zjevně na spolehlivosti použité testovací metody. Dekódování genomu Mycobacterium tuberculosis otevřelo možnost vývoje nového zvláštního molekulárně-biologického testu ke stanovení diagnózy latentní tuberkulózní infekce (LTBI). 24 Obličejové masky zakrývající ústa nejsou vhodné jako ochrana dýchacích cest.
Metody screeningu Dvěma takovýmito testy uvolňování interferonu-gama (IGRA) jsou QuantiFeronR-TB-Gold In-Tube a T SPOT-TB™. Tyto dva nové testy ex vivo představují slibnou alternativu tuberkulinové zkoušky metodou Mendel-Mantoux k odhalení latentní tuberkulózní infekce. Testy IGRA byly provedeny v mnoha studiích týkajících zdravotnických pracovníků. Ukázalo se, že IGRA je přesnějším testem při zjišťování výskytu tuberkulózní infekce. Mimoto nebyly nahlášeny žádné křížové reakce s BCG očkováním (v některých zemích se již nedoporučuje) nebo s mykobakteriemi v okolním prostředí. Při pozitivním testu IGRA je zapotřebí rentgen hrudníku. V případě pozitivního testu IGRA je medikamentózní léčba indikována případně jen u zaměstnanců vystavených nízkému riziku. Poradenství a léčbu provádí specialista.
93
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
U koho je nutno provést test? Je nutno identifikovat osoby, které přišly do styku s otevřenou tuberkulózou a byly vystaveny riziku infekce nebo onemocnění. Doporučuje se zahrnout osoby, které měly těsný kontakt (viz výše) s pacientem, který je zdrojem nákazy, během infekčního stádia, jinak v posledních dvou až šesti měsících.
Otázky po kontaktu s pacientem, který je zdrojem nákazy
ano
ne
Ošetřovali jste pacienta?
o
o
Prováděli jste dechovou gymnastiku?
o
o
Prováděli jste vyšetření ústní dutiny nebo otorinolaryngologické vyšetření?
o
o
Prováděli jste tracheální odsávání?
o
o
Oživovali jste pacienta?
o
o
Prováděli jste u pacienta bronchoskopii?
o
o
Kašlal na vás pacient?
o
o
Prováděli jste pitvu pacienta?
o
o
Byli jste s pacientem v jedné místnosti po dobu delší než 40 hodin?
o
o
ano
ne
Jste starší 50 let?
o
o
Berete léky?
o
o
Máte cukrovku?
o
o
Podrobili jste se resekci žaludku?
o
o
Byla u vás v minulosti diagnostikována tuberkulóza?
o
o
Byli jste očkováni proti tuberkulóze?
o
o
Měli jste pozitivní tuberkulinový kožní test?
o
o
Trpíte příznaky, které se podobají příznakům tuberkulózy (úbytek hmotnosti, noční pocení, kašel, ztráta chuti k jídlu, únava, zvýšená teplota)?
o
o
Poznámky
Otázky na individuální riziko
Poznámky
2. Svrab Svrab představuje problém pro zaměstnance nemocnic a jejich rodiny a rovněž pro osoby, které pracují v domovech pro seniory a komunálních zařízeních. Předsudky, stud, nákladná hygienická opatření a někdy nevhodné načasování léčby vedou k tomu, že boj s těmito nevítanými parazity je pro každého ze zúčastněných těžkým úkolem.
94
3. Biologická rizika
Oblasti se zvláštní expozicí: • interní kliniky, • geriatrická péče, • zařízení pro zdravotně postižené osoby. K činnostem s potenciálním rizikem infekce patří: • činnosti zahrnující tělesný kontakt, například ošetřování nemocných osob, • výměna obvazů, • polohování pacientů, • ambulantní péče. Riziku zamoření čelí každý, kdo ošetřuje nebo pečuje o infikovanou osobu, není-li schopen se vyhnout těsnému kontaktu s pacientem. To není vzhledem k druhu činnosti vždy možné (např. pomoc s osobní hygienou, podpora pacienta ve stoji, při chůzi nebo při vstávání z lůžka nebo při ukládání se do postele). Při napadení scabies norvegica se například vytvářejí v postižených oblastech strupy, které obsahují vysoké koncentrace roztočů. Šíření svrabu usnadňují stísněné a nehygienické životní podmínky a rovněž špatný zdravotní stav. Roztoči však mohou být přenášeni rovněž při společném používání oděvů nebo prostřednictvím špinavého či nedostatečně vypraného oděvu, ložního prádla a matrací, předložek, pokrývek, plyšových hraček, polštářů, ručníků, teploměrů, manžet tlakoměrů a textilních oděvů. Před ošetřením Umyjte celé tělo (před aplikací krému nebo roztoku proti svrabu musí být pokožka suchá a ochlazena na běžnou tělesnou teplotu, tj. nejméně jednu hodinu po koupeli). Doporučuje se před ošetřením ostříhat nehty nakrátko. Koupel není nutná v případě použití spreje proti svrabu (s účinnou látkou S-Bioallethrin).
25 Riziku zamoření se vystavuje každý, kdo ošetřuje nebo pečuje o infikovanou osobu.
3. MRSA Většinu infekcí získaných v nemocnicích nebo pečovatelských domech celosvětově způsobuje staphylococcus aureus. Odborníci považují methicillin-rezistentní staphylococcus aureus (MRSA) za nový problém v Evropě. MRSA často nereaguje na léčbu antibiotiky, a proto vykazuje vysokou nemocnost a úmrtnost. V posledním desetiletí došlo ve většině evropských zemí ke zvýšení výskytu MRSA. Zvýšilo se rovněž riziko pro zdravotnické pracovníky. Proto je zapotřebí nová preventivní strategie a soubor zdravotních a bezpečnostních opatření. Bakterie jsou vysoce odolné vůči suchu a teplu a v neživém prostředí (např. pláště, vzduch, povrchy přístrojů, nástrojů, zdravotnických prostředků, nemocničního inventáře) mohou přežívat po dobu několika měsíců.
95
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Oblasti se zvláštní expozicí: • jednotky intenzivní péče (JIP), • oblasti s vyšším používáním antibiotik, • interní kliniky, • geriatrická péče. K činnostem s potenciálním rizikem infekce patří: • činnosti zahrnující tělesný kontakt, například ošetřování, • výměna obvazů, • polohování pacientů, • ambulantní péče. 26 Před prováděním zdravotnických činností je nutná důkladná příprava. To zahrnuje nasazení vhodných ochranných prostředků.
Klinický obraz Kolonizace je bez příznaků. MRSA neproniká do těla, nýbrž žije na povrchu. Pokud bakterie pronikne do těla, změní se na patogen. K projevům patří furunkly, karbunkly, pyodermie, abscesy (i vnitřních orgánů), infikované rány a infekce způsobené cizími tělísky, empyema a sepse (úmrtnost: 15 %). Způsob přenosu / imunita MRSA kolonizuje pokožku, aniž by u hostitele způsoboval infekci nebo pozorovatelné fyzické změny, na rozdíl od jiných infekčních bakterií, které pronikají do těla a vyvolávají infekci. Kolonizace MRSA se proto nepovažuje za patologickou a bakterie MRSA existují jako saprofyty na pokožce – v koexistenci s hostitelem. Alogenní kmeny mohou způsobovat dočasnou nebo trvalou kolonizaci (exogenní infekce). K přenosu dochází často kontaktem, zejména s kontaminovanýma rukama, sekrety z ran a dýchacího ústrojí, intertriginózními oblastmi pokožky nebo krví
96
3. Biologická rizika
(bakteriémie) nebo zdravotnickými prostředky. Ačkoli je možný i přenos vzduchem, má minimální význam. Narušená buněčná rezistence znamená větší náchylnost k infekci (např. diabetes mellitus, pacienti na dialýze). Stejně tak mohou kolonizaci usnadnit implantáty z umělých materiálů (např. žilní katetry, kloubní náhrady), imunosuprese, narušení buněk viry (cesty infekce, např. chřipka A), fyzicky poškozené bariéry (např. poškození pokožky a sliznic). Kolonizace nevede k účinné imunitě. Ohrožení pracovníků MRSA V důsledku kontaktu s pacienty kolonizovanými MRSA může být kolonizován (nepozorovaně) rovněž personál, zejména na jednotkách intenzivní péče, avšak rovněž v zařízeních pro seniory. Kolonizaci se lze vyhnout při důsledném uplatňování ochranných opatření popsaných v oddíle o kontaktních infekcích (viz s. 84). Existují důkazy, že rovněž zdravotničtí pracovníci mohou dostat infekce způsobené MRSA. Tyto důkazy zdůrazňují význam ochranných opatření k předcházení kolonizaci. Zaměstnanci se slabým imunitním systémem nebo zdravotničtí pracovníci, kteří jsou kolonizováni, by měli obdržet doporučení od pracovního lékaře. Vzhledem k neexistenci epidemiologických údajů není možné provést definitivní hodnocení rizik. Dekolonizace přenašečů MRSA V případě kolonizace zdravotnických pracovníků MRSA je třeba nasadit léčbu s antibakteriálními účinnými látkami s prokázanou klinickou účinností. K eradikaci nosní kolonizace MRSA se doporučuje použití nosního krému Mupirocin (třikrát denně nebo minimálně tři dny do obou nosních dírek). Po dekolonizaci nosu se obvykle sníží i kolonizace na ostatních částech těla. Při rezistenci vůči Mupirocinu lze použít přípravky obsahující antiseptické účinné látky nebo jiná lokálně aplikovatelná antibiotika. Je-li pokožka nepoškozená, doporučuje se jako prokázaná metoda odstranění kolonií MRSA z pokožky antiseptické mýdlo a roztoky k mytí celého těla a vlasů s prokázanou účinností. Aby se zabránilo opětovné kolonizaci, doporučuje se během léčby denně měnit ložní prádlo, oblečení a veškeré předměty osobní hygieny (např. žínky, ručníky), zejména po umytí těla antiseptickými přípravky. Osobní předměty (např. brýle, břitvy a zubní kartáčky) je nutno uchovávat v pokoji pacienta a dezinfikovat je nebo je měnit. Osoby, které jsou v těsném kontaktu s postiženým zaměstnancem (partner, rodinní příslušníci), musí být vyšetřeny a případně se musí zapojit do opatření k eradikaci bakterií. Kontrolní testy k zjištění úspěšnosti léčby je nutno provádět po dobu nejméně šesti měsíců (např. po třech dnech, po jednom týdnu a po jednom, třech a šesti měsících). Výsledky kontrol je nutno zdokumentovat (genotyp). Dekontaminace pomocí nosního krému Mupirocin a antiseptické ústní vody by neměla trvat déle než pět až sedm dnů. Uvážit lze rovněž antiseptické přípravky k mytí těla. Pokud byly použity přiměřené metody eradikace, které nebyly úspěšné jinde
97
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
(v jiné nemocnici, na jiné klinice nebo v domově), nejsou další pokusy obvykle smysluplné. Osobami, u nichž se opakovaně vyskytuje MRSA, bývají pacienti nebo obyvatelé domovů s pečovatelskou službou s chronickými kolonizovanými kožními lézemi nebo pacienti, kteří podstupují dlouhodobou invazivní léčbu. Kolonizace MRSA u hospitalizovaných osob (nozokomiální infekce) se přičítá svévolnému předepisování širokospektrálních antibiotik. To způsobuje rychlou asymptomatickou kolonizaci kontaktních osob. MRSA má stejné biologické vlastnosti jako staphylococcus aureus. Snížení rizika u zaměstnanců Všechna opatření, která lze přijmout k tomu, aby se zamezilo kolonizaci MRSA nebo infekcím u pacientů, snižují rovněž riziko kolonizace nebo infekce u zdravotnických pracovníků. Proto je u MRSA nezbytná přísná kontrola infekce.
4. Sezónní chřipka Chřipka je vysoce nakažlivá virová choroba, která se vyskytuje jako epidemie obvykle v chladných měsících roku. Tato infekce dýchacích cest může zahrnovat příznaky, jako je horečka, kašel, bolesti a slabost. Každoroční výskyt chřipky je způsoben menšími změnami viru. Tyto změny viru chřipky umožňují překonat imunitu, která se u člověka vyvinula po předchozí infekci nebo v reakci na očkování. Každý rok v Evropě, Japonsku a USA onemocní chřipkou přibližně 100 milionů osob. Možnosti prevence Chřipka se přenáší kapénkovou infekcí. Je proto nutno přijmout veškerá ochranná opatření, která mohou přenosu zabránit (viz infekce přenášené vzduchem / kapénkové infekce, s. 80). Účinná je rovněž imunizace, kterou je nutno provádět každoročně, jelikož genetická výbava chřipkových virů se neustále mění. Studie prokázala, že zdravotničtí pracovníci nejsou vystaveni většímu riziku nakažení, je-li chřipka středně aktivní. Není známo, zda to platí, i pokud se chřipka stane vysoce aktivní a je nutno hospitalizovat vysoký počet nakažených pacientů. Riziko sezónní chřipky u zdravotnických pracovníků v nemocnicích je určeno spíše expozicí v domácnosti než při práci, jak prokazují výsledky prospektivní kohortové studie provedené v Berlíně v Německu (Williams, C. J., Schweiger B., Diner G., Gerlach F., Haamann F., Krause G., Nienhaus A., Buchholz U.; dosud nepublikováno). K pandemii chřipky dochází při náhlé změně chřipkového viru. V minulém století se vyskytly tři pandemie. Změna je natolik radikální, že postižené osoby nemají proti novému viru žádnou imunitu. Vzhledem k vyšší mobilitě lidí a ke skutečnosti, že na určitých místech dochází ke koncentraci vysokého počtu lidí, se epidemie způsobené novými chřipkovými viry rychle šíří po celém světě a hrozí, že přerostou v pandemii. Je proto důležité připravit se na tuto možnost. Nedávné zkušenosti s prasečí chřipkou ukázaly, jak rychle byla nová forma viru A H1N1 schopna šířit se po celém světě.
Pandemické plány Úvod Pandemie chřipky může zdravotnictví rychle ochromit a to se může dokonce dostat do kritického bodu. Aby se předešlo zhroucení poskytování zdravotnických služeb v důsledku šíření mimořádně infekčních patogenů, je nezbytné, aby existoval pohotovostní plán.
98
3. Biologická rizika
Základní zásadou pandemického pohotovostního plánu je pokud možno co nejdéle poskytovat a zachovat ambulantní péči o pacienty s chřipkou a hospitalizovat jen nejtěžší případy. Stejně tak by měli být pacienti z nemocniční péče co nejdříve propouštěni do ambulantní péče. Neambulantní případy by měly být odesílány do místně určených nemocnic vybavených pro péči o pacienty s komplikacemi ohrožujícími život. Rovněž kliniky a ordinace lékařů, jichž se tento pohotovostní plán primárně netýká, by během interpandemické fáze měly přezkoumat svou připravenost a vypracovat plány k přípravě svých zařízení a každého oddělení na pandemii. Je zásadní, aby byly nouzové plány zavedeny před příchodem pandemie. V opačném případě dojde k zbytečnému plýtvání časem, jež by mohlo ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců a pacientů a vést k vyšší absenci zaměstnanců. To zase může znemožnit účinné plánování. Bez předchozího plánu bude rovněž prakticky nemožné získat dodatečné prostředky potřebné k zajištění ochrany a profylaxe. V pandemickém plánu musí být vymezeny takové záležitosti, jako je odpovědnost a klíčové úkoly, fyzická izolace a/nebo oddělené přemísťování či léčba nakažených pacientů (tj. karanténa), vnitřní a vnější komunikace a poskytování informací, dodatečná hygienická, diagnostická a léčebná opatření, opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, interpandemické vytváření zásob materiálu a vybavení a informování pacientů. Pandemie chřipky K pandemii chřipky dochází, pokud se objeví nový chřipkový virus (podtyp viru chřipky A), proti němuž nemá lidská populace imunitu získanou při předchozích epidemiích nebo očkováním a který má za následek celosvětovou epidemii s vysokou úmrtností. Podle WHO je riziko celosvětové pandemie chřipky vyšší než kdy dříve. Pandemické plány Od roku 1999 se WHO snaží přesvědčit vlády, aby se zapojily do globálního plánu připravenosti. Ten definuje šest fází pandemie: • Fáze 1 a 2 (interpandemické období) U lidí nebyl detekován žádný nový podtyp chřipkového viru. • Fáze 3 a 4 (období pandemické pohotovosti) Izolace nového podtypu chřipkového viru u lidí (3). Malé skupiny nakažených lidí, šíření je však přísně lokalizováno (4). • Fáze 5 (období pandemické pohotovosti) Velké skupiny nakažených lidí s lokalizovaným interhumánním přenosem. • Fáze 6 (pandemie) Vzrůstající a setrvávající mezilidský přenos viru v běžné populaci. Pro každou fázi jsou předepsána konkrétní opatření, která musí být náležitě uplatňována. Příklad nouzového plánu nemocnice V nemocnici musí být pandemický plán navržen a schválen pro každé oddělení, aby byla zajištěna koordinace. Je například nutno přijmout organizační opatření k izolaci pacientů s chřipkou od ostatních pacientů na příjmu, v sanitkách, na ošetřovnách
99
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
a operačních sálech, na odděleních a na jednotce intenzivní péče. Musí existovat pokyny k určování toho, zda a jak budou prováděny vybrané zákroky. Interní pandemický plán nemocnice by měl zahrnovat tato opatření: • vytvoření krizového týmu pro případ pandemie, včetně jmenování jeho členů, • stanovení odpovědnosti za pohotovostní plány a provedení opatření v případě pandemie, • vypracování plánu rozdělení zón/místností a/nebo časového plánu pro používání vybavení (např. zda nebo kdy lze použít operační sál pro pacienty s chřipkou nebo naopak pro pacienty, kteří chřipkou nejsou postiženi), • hygienický nouzový plán, který má být dodržován během pandemie, • stanovení preventivních opatření pro zaměstnance a pacienty, • sestavení komunikačního plánu (vnitřní a vnější komunikace), • sestavení plánu nákupu (zajištění dostatečných zásob osobních ochranných prostředků pro zaměstnance, dezinfekčních prostředků a dezinfekčního materiálu, obličejových masek pro pacienty a zaměstnance, profylaktických léků), • diagnostický a léčebný plán, • pokyny k vzdělávání a poučení zaměstnanců, včetně dokumentace, • sestavení a příprava dostatečných informací pro pacienty, • pravidelný přezkum a sledování pandemického plánu. Jelikož interpandemická fáze může trvat několik let, doporučuje se, aby každoroční školení a pokyny pro zaměstnance zahrnovaly přezkum stávající situace (fáze nebo období) a relevantnosti/účelnosti pandemického plánu. Pokyny a informace pro zdravotnické pracovníky by měly zohledňovat aktuální období nebo fázi.
27 V případě pandemie musí být k dispozici dostatek vhodných osobních ochranných prostředků.
100
3. Biologická rizika
3.4 Těhotenství Ochrana těhotných zaměstnankyň (směrnice Rady 92/85/EHS) (23) Těhotné zaměstnankyně pracující ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče jsou vystaveny nadprůměrnému riziku infekce. To může mít vážné či dokonce chronické účinky na zdraví plodu, nehovoře o potenciálně škodlivých důsledcích případných nezbytných léčebných opatření. Obecně by se těhotné zaměstnankyně měly vyhýbat kontaktu s pacienty s horečkou v případech, kdy nebyla zjištěna příčina tohoto příznaku na základě jasné diagnózy; totéž platí pro kontakt s pacienty s průjmem. Pokud byla u pacienta diagnostikována infekce, je nutno v každém jednotlivém případě posoudit rozhodnutí ohledně toho, zda je kontakt nebezpečný nebo přípustný, a to s ohledem na povahu infekce, způsob jejího přenosu a imunitu a celkový zdravotní stav těhotné zaměstnankyně. Podle právních předpisů EU jsou zaměstnavatelé povinni posuzovat bezpečnost na pracovišti s ohledem na potenciální rizika pro těhotné a kojící zaměstnankyně. Je nutno přijmout vhodná bezpečnostní opatření, aby bylo zajištěno, že život a zdraví matky ani dítěte nejsou ohroženy kvůli pracovním rizikům. K povinnostem zaměstnavatelů patří: • Posouzení pracoviště z hlediska potenciálních zdravotních a bezpečnostních rizik pro těhotné a kojící zaměstnankyně (viz článek 4 směrnice 92/85/EHS a příloha 1) Co se týče biologických rizik, zaměstnavatel zhodnotí povahu, stupeň a trvání expozice u všech činností zahrnujících biologické činitele rizikových skupin 2, 3 a 4 ve smyslu čl. 2 druhého podostavce bodů 2, 3 a 4 směrnice 2000/54/ES, pokud je známo, že tyto činitele nebo léčebná opatření vynucená v důsledku těchto činitelů ohrožují zdraví těhotných žen a nenarozeného dítěte, a pokud dosud nejsou uvedeny v příloze II (viz níže). Jestliže výsledky hodnocení odhalí riziko, přijme zaměstnavatel nezbytná opatření, aby zabránil expozici dotyčné zaměstnankyně tomuto riziku tím, že dočasně upraví její pracovní podmínky nebo pracovní dobu. Na základě analýzy rizik na pracovišti může zaměstnavatel sestavit seznam úkolů a činností, které mohou těhotné zaměstnankyně vykonávat bez rizika (např. administrativní práce). Seznam těchto činností pomůže snížit nebo odstranit riziko pro těhotné zaměstnankyně na pracovišti. Není-li úprava jejích pracovních podmínek nebo pracovní doby technicky nebo objektivně proveditelná nebo nemůže-li být rozumně požadována na základě náležitého odůvodnění, přijme zaměstnavatel nezbytná opatření k převedení zaměstnankyně na jiné pracovní místo. Není-li převedení na jiné pracovní místo technicky nebo objektivně proveditelné nebo nelze-li je rozumně požadovat na základě náležitého odůvodnění, je dotyčné zaměstnankyni přiznáno volno v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi na celé období nezbytné k ochraně její bezpečnosti nebo jejího zdraví (viz článek 5 směrnice 92/85/EHS). Případy, při nichž je zakázána expozice s ohledem na biologické činitele, zahrnují: • toxoplasmu, • virus zarděnek
(23) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS) (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–8).
101
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
pokud těhotné zaměstnankyně nejsou odpovídajícím způsobem proti těmto činitelům chráněny imunizací (viz článek 6 a příloha II A směrnice 92/85/EHS). V některých zemích, jako je Dánsko a Finsko, je zakázána rovněž expozice s ohledem na parvoviry a plané neštovice. Těhotné zaměstnankyně pracující ve zdravotnictví podléhají těmto pracovním omezením, která je třeba přísně dodržovat: • žádný přímý kontakt s potenciálně infekčním materiálem, • žádná manipulace s nástroji, které mohou způsobit poranění ostrými předměty nebo injekční jehlou nebo bodné rány, zejména je-li pravděpodobný kontakt s tělními tekutinami, jelikož osobní ochranné prostředky (např. ochranné rukavice) nezajišťují dostatečnou ochranu. Těhotné zaměstnankyně proto nesmí • provádět odběry krve, • dávat injekce (včetně intramuskulárních a subkutánních), • podílet se na odstraňování kontaminovaných řezných, bodných nebo vrtacích nástrojů, • ošetřovat nebo obvazovat infikované rány, • holit pacienty břitvou, • být v kontaktu s pacienty, o nichž je známo, že jsou infekční, • pracovat ve zdravotnických laboratořích, pokud to zahrnuje kontakt s infekčními tělními tekutinami, tkáněmi nebo sekrety/exkrety. Obecně platí: Těhotné zaměstnankyně nesmí vykonávat činnosti, které podle lékařského osvědčení ohrožují zdraví nebo život matky či dítěte.
3.5 Příslušné směrnice Evropské unie Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (24). Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU (25). Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (26). (24) Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21. (25) Úř. věst. L 134, 1.6.2010, s. 66. (26) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–8.
102
Ostatní nástroje EU: Evropský sociální dialog: Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních ze dne 17. července 2009 (http://ec.europa.eu/social/ main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=558&furtherNews=yes)
3. Biologická rizika
3.6 Odkazy Č.
Název
Země/ region
1.
Nosocomial Nizozeminfections a world sko wide problem (Nozokomiální nákazy – celosvětový problém)
Jedna společnost v Nizozemsku se zaměřila na navržení, vývoj, výrobu a uvádění na trh vyspělé dezinfekční technologie šetrné k životnímu prostředí http://www.infectioncontrol.eu
2.
Health in Europe: EU A strategic approach (Zdraví v Evropě – strategický přístup)
Infekce a antimikrobiální rezistence ve zdravotnictví. Infekce ve zdravotnictví, nebo nozokomiální infekce, které postihují příliš mnoho hospitalizovaných pacientů, pacientů v zařízeních dlouhodobé péče nebo v domech s pečovatelskou službou, významně zvyšují nemocnost, jakož i náklady na zdravotní péči a na pracovní neschopnost. Účinných způsobů léčby těchto infekcí se nedostává kvůli hromadění bakterií, které jsou rezistentní na řadu léků, ve zdravotnických zařízeních a jejich rychlému rozšiřování rovněž mezi ostatním obyvatelstvem http://ec.europa.eu/health/ph_overview/strategy/docs/R-077.pdf
3.
Infection control Spojené at the Hillingdon království Hospital (London) (Kontrola nákaz v HillingdonHospital (Londýn)
Kontrola nákaz za účelem omezení rizika infekce spojeného se zdravotní péčí poskytnutím preventivních a řídících strategií kontroly nákaz založených na důkazech. http://www.thh.nhs.uk/services/infection-control/index.php
4.
Internetové EU stránky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) bylo zřízeno v roce 2005. Jedná se o agenturu EU, jejímž cílem je posílení evropské obrany před infekčními nemocemi. Sídlo střediska je ve Stockholmu ve Švédsku. http://www.ecdc.europa.eu
5.
Annual epidemio- EU logical report on communicable diseases in Europe 2008 (Výroční epidemiologická zpráva o přenosných nemocech v Evropě za rok 2008)
Výroční epidemiologická zpráva o přenosných nemocech v Evropě za rok 2008. http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/0812_SUR_Annual_Epidemiological_Report_2008.pdf
6.
IPSE work packages (pracovní balíčky IPSE)
Síť IPSE (Improving Patient Safety in Europe – Zlepšování bezpečnosti pacientů v Evropě) usiluje o odstranění přetrvávajících rozdílů v postupech prevence a jejich výsledcích, pokud jde o nozokomiální infekce a rezistenci vůči antibiotikům v Evropě. Informace obsahují přehled pracovních balíčků IPSE: WP-1: Evropská odborná příprava lékařů a zdravotních sester s ohledem na kontrolu infekcí ve spojení s ESCMID WP-2: Normy a ukazatele EU v oblasti dohledu nad veřejným zdravím a technické pokyny pro kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI) a antimikrobiální rezistence (AMR) WP-3: Včasné varování a rychlá výměna informací o nozokomiálních infekcích (NI) a AMR WP-4: Technická podpora pro udržení a rozšíření dohledu HELICS nad nozokomiálními infekcemi a pro kontrolu HAI a AMR WP-5: Zlepšení dohledu a kontroly nad antibiotickou rezistencí (AB) na jednotkách intenzivní péče WP-6: Poskytnutí doplňkových nástrojů pro zkoumání a kontrolu AMR na jednotkách intenzivní péče WP-7: Studie proveditelnosti týkající se dohledu nad HAI v pečovatelských zařízeních v evropských členských státech. http://helics.univ-lyon1.fr/index.htm
EU
Obsah/zdroj
103
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
7.
8.
9.
Akční plán pro boj s tuberkulózou
EU
Rámcový akční plán pro boj s tuberkulózou v Evropské unii. http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/0803_SPR_TB_Action_plan.pdf
Inaktivierung und Německo Entfernung von Prionen bei der Aufbereitung von Medizinprodukten
Inaktivace a odstranění prionů při přípravě léčivých přípravků.
Antibiotic resistance
Kontrola antibiotické rezistence v Německu (ARS). S ohledem na ARS je nutno vytvořit reprezentativní celostátní systém kontroly antibiotické rezistence, který zahrnuje odvětví nemocniční i ambulantní péče.
Germany
http://www.rki.de/DE/Content/Infekt/Krankenhaushygiene/Erreger_ausgewaehlt/ CJK/CJK_pdf_04.html
http://www.rki.de/DE/Content/Infekt/Antibiotikaresistenz/ARS/ARS.html 10.
Tuberculosis infection control
WHO
Kontrola tuberkulózní infekce v době rozšířené péče a léčby pacientů s HIV – dodatek k pokynům WTO k prevenci tuberkulózy ve zdravotnických zařízeních v prostředí s omezenými zdroji. http://www.who.int/tb/publications/2006/tbhiv_infectioncontrol_addendum.pdf
11.
SARI
Irsko
SARI – strategie pro kontrolu antimikrobiální rezistence v Irsku. Zpráva podskupiny vědeckého poradního výboru Národního centra pro kontrolu nemocí (National Disease Surveillance Centre) http://www.ndsc.ie/hpsc/A-Z/MicrobiologyAntimicrobialResistance/StrategyforthecontrolofAntimicrobialResistanceinIrelandSARI/KeyDocuments/File,1070,en.pdf
12.
13.
14.
Exposure of employees to communicable diseases
USA
Preventivní opatření s ohledem na expozici zaměstnanců nozokomiálním a jiným infekcím, jako je například methicillin-resistentní staphylococcus aureus (MRSA). http://www.osha.gov/SLTC/etools/hospital/hazards/infection/infection.html
Interim guidance USA on planning for the use of surgical masks and respirators in healthcare settings during an influenza pandemic
Předběžný pokyn k plánování s ohledem na používání chirurgických masek a respirátorů ve zdravotnických zařízeních během pandemie chřipky.
USA Use of blunt-tip suture needles to decrease percutaneous injuries to surgical personnel: Health and safety information bulletin
Cílem tohoto informačního zpravodaje je 1) popsat nebezpečí chirurgických jehel s ostrým hrotem jako zdroje perkutánních poranění u chirurgického personálu; 2) předložit důkazy o účinnosti chirurgických jehel s tupým hrotem při snižování perkutánních poranění u chirurgického personálu, zejména při sešívání svalů a vazivových tkání a 3) zdůraznit požadavek Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a doporučení NIOSH týkající se používání bezpečnějších zdravotnických prostředků – v tomto případě chirurgických jehel s tupým hrotem – je-li to klinicky vhodné.
http://www.flu.gov/planning-preparedness/hospital/#
http://www.cdc.gov/niosh/docs/2008-101/default.html 15.
16.
Empfehlungen Německo der Ständigen Impfkommission (STIKO) am Robert Koch- Institut
Německá doporučení k obecné imunizaci
Multidrug resistant orga nisms MRSA
Informace Occupational Health and Safety Administration týkající se organismů rezistentních vůči řadě léků – MRSA. Tento elektronický nástroj (eTool) poskytuje informace s cílem pomoci zastavit šíření MRSA u zaměstnanců a ostatních osob pracujících ve zdravotnictví a jiných odvětvích.
USA
http://www.rki.de/DE/Content/Kommissionen/STIKO/Empfehlungen/ Impfempfehlungen_node.html
http://www.osha.gov/SLTC/etools/hospital/hazards/mro/mrsa/mrsa.html 17.
104
Liste der sicheren Produkte
Německo
Seznam bezpečných výrobků – Německo. http://www.sicheres-krankenhaus.de/apps/verzeichnis_sicherer_produkte/
3. Biologická rizika
18.
19.
20.
21.
E-fact 40 – Hodnocení rizik a poranění injekčními jehlami
EU-OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
E-fact 41 – Cleaners and dangerous substances (Uklízeči a nebezpečné látky)
EU-OSHA
Zpráva – Expert forecast on emerging biological risks related to occupational health and safety
EU-OSHA
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Rámcová Evropský dohoda o presociální venci poradialog nění ostrými předměty v nemocničním a zdravotnickém odvětví
Zdraví pracovníků, zejména ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče, je ohroženo rizikem plynoucím z expozice patogenům přenosným krví při práci, často prostřednictvím poranění, které pracovník utrpí. Tento e-fact poskytuje informace o nebezpečích a rizicích vyplývajících z poranění injekčními jehlami a o hodnocení těchto rizik. https://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact40
Agentura vypracovává řadu informačních listů zaměřujících se na předávání informací týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na nebezpečné látky včetně biologických činitelů. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact41
Biologické činitele se vyskytují všude a na mnoha pracovištích čelí zaměstnanci značně škodlivým biologickým rizikům. Ve strategii Společenství na období 2002– 2006 byla agentura vyzvána, aby „zřídila observatorium rizik“ s cílem „předvídat nová a nově vznikající rizika“. Tato zpráva předkládá výsledky prognózy nově vznikajících biologických rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přičemž se jedná o druhou prognózu nově vznikajících rizik, která byla v tomto kontextu provedena. http://osha.europa.eu/en/publications/reports/7606488 Zaměstnavatelé a odborové svazy ve zdravotnictví podepsali dne 17. července 2009 dohodu o prevenci poranění injekčními jehlami a ostrými předměty, která se vztahuje na celou EU. Cílem dohody je dosáhnout co nejbezpečnějšího pracovního prostředí pro zaměstnance v tomto odvětví a chránit ohrožené zaměstnance, předcházet poraněním zaměstnanců způsobeným veškerými ostrými předměty ve zdravotnictví (včetně injekčních jehel) a zavést integrovaný přístup k hodnocení rizik a prevenci rizik, jakož i školení a informování zaměstnanců. http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=558&furtherNews=yes
3.7 Literatura Baka, A., Brodt, H. R., Brouqui, P., Follin, P., Gjørup, I. E., Gottschalk, R., Hannan, M. M., Hemmer, R., Hoepelman, I. M., Jarhall, B., Kutsar, K., Maltezou, H. C., Marti, M. C., Ott, K., Peleman, R., Perronne, C., Sheehan, G., Siikamäki, H., Skinhoj, P., Trilla, A., Vetter, N., Bossi, P., Powderly, W. a Mansinho, K., Framework for the design and operation of high-level isolation units: consensus of the European Network of Infectious Diseases, The Lancet Infectious Diseases, 9(1), leden 2009, s. 45–56. Bronzwaer, S. L., Cars, O. a Buchholz, U., A European Study on the relationship between antimicrobial use and antimicrobial resistance, Emerging Infectious Diseases, 8, 2002, s. 278–282. Doporučení Rady ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně (2002/77/ES), Úř. věst. L 34, 5.2.2002 s. 13–16. Evropská komise, sdělení o strategii Společenství proti antimikrobiální rezistenci, KOM(2001) 333 v konečném znění, svazek I. Fock, R., Bergmann, H., Bußmann, H., Fell, G., Finke, E.-J., Koch, U., Niedrig, M., Peters, M., Scholz, D. a Wirtz, A., Management und Kontrolle einer Influenzapandemie. Bundesgesundheitsblatt, Gesundheitsforschung – Gesundheitsschutz, 10, 2001, s. 969–980.
105
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Furlow, B., Preventing drug-resistant infections in healthcare, Radiologic Technology, 80(3), leden–únor 2009, s. 217–237. Gill, G. a Beeching, N., Lecture notes on tropical medicine, Wiley & Sons, 2009. Influenzapandemieplan des Landes Hamburg, Německo, 2006 (http://xlurl.de/Lp3B2N/). Perrella, A., Grattacaso, S., d’Antonio, A., Atripaldi, L., Sbreglia, C., Gnarini, M., Conti, P., Vecchiet, J. a Perrella, O., Evidence of hepatitis C virus-specific interferon gammapositive T cells in healthcare workers in an infectious disease department, American Journal of Infection Control, 37(5), 2009, s. 426–429. Rethwilm, A., Vogelgrippe und Influenza-Variabilität, Hygiene & Medizin, 31, 2006, s. 530–533. Institut Roberta Kocha, Hygiene Requirements in terms of construction, functional design and apparatus for endoscopy units, Recommendations of the Commission for hospital hygiene and infection prevention at the Robert Koch Institute, Federal Health Gazette, 45, 2002, s. 412–414. Institut Roberta Kocha, Expertengruppe Influenza-Pandemieplanung: Nationaler Pandemieplan Teil I Gemeinsame Empfehlungen des Bundes und der Länder, 2004 (http://www.rki.de/DE/Content/InfAZ/I/Influenza/ influenzapandemieplan_I.html). Institut Roberta Kocha, Expertengruppe Influenza-Pandemieplanung: Nationaler Pandemieplan Teil II Analysen und Konzepte für Deutschland, 2005 (http://www.rki.de/DE/Content/InfAZ/I/Influenza/ influenzapandemieplan_II.html). Institut Roberta Kocha, Expertengruppe Influenza-Pandemieplanung: Nationaler Pandemieplan Teil III Aktionsplan von Bund und Ländern, 2005 (http://www.rki.de/DE/Content/InfAZ/I/Influenza/influenzapandemieplan_III.html). Institut Roberta Kocha, Anhang zum Nationalen Influenzapandemieplan, 2007 (http://www.rki.de/DE/Content/ InfAZ/I/Influenza/Influenzapandemieplan_Anhang.html). Wallace, P. a Pasvol, G., Atlas of tropical medicine and parasitology, Elsevier Mosby, St Louis MO, 2006. Světová zdravotnická organizace (WHO), Tuberculosis Factsheet No 104 – Global and regional incidence, březen 2006 (http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs104/en/).
106
4. Muskuloskeletální rizika 4.1
Rizika rozvoje muskuloskeletálních poruch
4.1.1 Úvod 4.1.2 Povaha rizika 4.1.3 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik s ohledem na prevenci MSD 4.1.4 Pracovní situace s nejvyšší expozicí 4.1.5 Účinky na zdraví a bezpečnost 4.1.6 Preventivní a ochranná opatření 4.1.7 Chování v kritických situacích – doporučení pro zaměstnance 4.1.8 Hlavní sdělení a závěry 4.1.9 Příslušné směrnice Evropské unie 4.1.10 Popis osvědčeného postupu 4.1.10.1
Prevence muskuloskeletálních poruch v nemocnici St. Elisabeth v Tilburgu v Nizozemsku
4.1.10.2 Prevence muskuloskeletálních poruch v nemocnici Berufsgenossenschaftliches Unfallkrankenhaus Hamburg (BUKH) v Německu 4.1.10.3
Prevence muskuloskeletálních poruch v Derby City Council Social Services ve Spojeném království
4.1.11 Odkazy 4.1.12 Literatura
4.2
Prevence úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím nebo pádem
4.2.1 Úvod 4.2.2 Povaha rizika 4.2.3 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik s ohledem na prevenci úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím a pádem 4.2.4 Pracovní situace s největší expozicí 4.2.5 Účinky na zdraví a bezpečnost 4.2.6 Preventivní a ochranná opatření 4.2.7 Osobní ochranné prostředky 4.2.8 Chování v kritických situacích – doporučení pro zaměstnance 4.2.9 Hlavní sdělení a závěry 4.2.10 Příslušné směrnice Evropské unie 4.2.11 Odkazy 4.2.12 Literatura
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
4.1 Rizika rozvoje muskuloskeletálních poruch 4.1.1 Úvod Muskuloskeletální poruchy (MSD) jsou nejčastějším zdravotním problémem souvisejícím s výkonem povolání v Evropě a postihují miliony pracovníků. MSD jsou důvodem k obavám nejen kvůli účinkům na zdraví jednotlivých zaměstnanců, nýbrž rovněž kvůli hospodářskému dopadu na podnik a sociálním nákladům pro evropské země. V některých státech představují náklady způsobené MSD 40 % nákladů na náhrady zaměstnanců a dosahují až 1,6 % hrubého domácího produktu (HDP) (27). MSD snižují ziskovost podniků a zvyšují sociální náklady vlád. Zdravotnictví je jedním z největších odvětví v Evropě. V Evropské unii je ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče zaměstnáno přibližně 10 % pracovníků, z toho značný počet je zaměstnán v nemocnicích (28). Health and Safety Executive (HSE) ve Spojeném království udává, že jedna ze čtyř zdravotních sester měla někdy volno v důsledku poranění páteře, které utrpěla v práci (29). HSE dále uvádí, že ve zdravotnictví je každý rok hlášeno více než 5 000 zranění utrpěných v důsledku ruční manipulace s břemeny. Přibližně k polovině z nich dojde při manipulaci s pacienty. Manipulace s pacienty je hlavní příčinou těchto zranění, nikoli však jedinou. Pomocní pracovníci mohou utrpět zranění spojená s ruční manipulací s předměty. Problémy může vyvolávat rovněž zátěž a námaha způsobená nepřirozenými nebo statickými polohami při ošetřování pacientů (30). Někteří zaměstnanci, například obsluha ultrazvuku nebo personál na operačních sálech, mohou být při své práci nuceni zaujímat nepřirozené pracovní polohy a setrvávat v nich. Čtvrtý průzkum pracovních podmínek v Evropě (2005) zjistil, že ve zdravotnictví (31): • většinu zaměstnanců tvoří ženy (79 %), • tempo práce určují přímé požadavky jiných osob (80 %), ( ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Muskuloskeletální poruchy související s výkonem povolání: zpráva o prevenci, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2008. 27
(28) OSHA, E-fact 18: Risk assessment in healthcare (Hodnocení rizik ve zdravotnictví) (29) HSE, Musculoskeletal disorders in health and social care. (30) HSE, Musculoskeletal disorders in health and social care. (31) Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, Fourth European working conditions survey (Čtvrtý průzkum pracovních podmínek v Evropě), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2005.
108
• 61,8 % práce je prováděno ve vysokém tempu, • 48,7 % zaměstnanců udává, že musí pracovat v únavných nebo bolestivých polohách, • 43,4 % zaměstnanců musí zvedat nebo přesunovat pacienty, • 27,7 % zaměstnanců musí přenášet nebo posouvat těžká břemena, • téměř 80 % zaměstnanců uvádí, že při práci stojí nebo chodí, • 26,3 % zaměstnanců si stěžuje na bolesti zad, • 24,3 % zaměstnanců udává bolesti svalů.
4. Muskuloskeletální rizika
Během pohovorů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) bylo při porovnávání rozdílů mezi zaměstnanci zjištěno, že (32): • kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci jsou ohroženi stejně, • ženy jsou více ohroženy zraněními horních končetin než muži, • na MSD si častěji stěžují starší zaměstnanci. Výzva, kterou představují zdravotní problémy související s výkonem povolání, včetně MDS, je uznávána na evropské úrovni a pro její řešení byla přijata řada směrnic Rady (33), strategií a politik a byly zřízeny zvláštní subjekty EU jako EU-OSHA s cílem podporovat činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v celé Evropě. Evropské středisko pro monitorování pracovních podmínek při Evropské nadaci pro zlepšování životních a pracovních podmínek například ve spolupráci s portugalským předsednictvím EU uspořádalo v říjnu 2007 v Lisabonu konferenci týkající se muskuloskeletálních poruch a organizačních změn. Konference dospěla k závěru, že neexistuje jedno univerzální řešení; je však nutno usilovat o řešení typu „výhra-výhra“ (34). Na základě výsledků dvoufázových konzultací evropských sociálních partnerů podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie a výsledků přípravné studie o socio-ekonomických dopadech řady potenciálních možností politiky určených k zlepšení prevence MSD souvisejících s prací na úrovni EU Komise v současnosti hodlá navrhnout novou legislativní iniciativu, která se zabývá všemi významnými rizikovými faktory muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací a stanoví minimální zdravotní a bezpečnostní požadavky na ochranu zaměstnanců před vystavením těmto rizikovým faktorům na všech pracovištích.
(32) Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, Fourth European working conditions survey (Čtvrtý průzkum pracovních podmínek v Evropě), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2005. 33 ( ) Viz bod 4.1.9 „Příslušné směrnice Evropské unie“, s. 137. (34) Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, „Musculoskeletal disorders and organisational change: Conference report“, Lisabon, 11. a 12. října 2007. (35) Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, Fourth European working conditions survey (Čtvrtý průzkum pracovních podmínek v Evropě), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2005.
4.1.2 Povaha rizika Riziko může vyplývat z čehokoli (pracovního materiálu, vybavení, pracovních metod nebo postupů), co může potenciálně způsobit újmu. Zaměstnanci mohou být MSD ohroženi prakticky na každém pracovišti. Rizika ve zdravotnictví souvisí s těmito aspekty práce: K technickým faktorům patří: • nevhodné ergonomické uspořádání budov, • nepříznivé pracovní prostředí (např. teplo, chlad, sucho kvůli klimatizaci), • nedostatečný prostor pro vykonávání pracovních činností, který může mít za následek nepřirozené držení těla a nebezpečné pohyby, • nevhodný ergonomický návrh pracoviště, například uspořádání pracoviště, pracovní výška a dosah paží, • nerovná, nestabilní nebo kluzká podlaha, která může zvýšit riziko úrazů. K organizačním faktorům může patřit: • úkoly, které jsou příliš namáhavé; úkoly jsou například prováděny příliš často nebo příliš dlouho nebo zaměstnanci pracují příliš dlouho bez přestávky, • nevhodné střídání směn (viz kapitola 5), • časový tlak; 56 % zaměstnanců v Evropě se cítí pod časovým tlakem (35),
109
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
(36) Směrnice Rady 90/269/ EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9–13. (37) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Informační list 73 – Nebezpečí a rizika spojená s ruční manipulací s břemeny na pracovišti. (38) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Informační list 73 – Nebezpečí a rizika spojená s ruční manipulací s břemeny na pracovišti.
• chybějící vybavení (např. mechanické pomůcky jako zvedáky, vozíky nebo elektricky polohovatelná lůžka) nebo nevhodné vybavení, • špatná údržba vybavení, • nedostatečné zaškolení a následné školení, • nedostatek zaměstnanců s ohledem na práci, která má být odvedena, • špatné uspořádání pracovních postupů, • nedostatečné informační procesy, • neposkytnutí vhodných osobních ochranných prostředků, například obuvi nebo pracovních rukavic. K faktorům podmíněným pracovním úkolem patří: • ruční manipulace s břemeny prováděná jedním nebo více zaměstnanci, jako je zvedání, pokládání, sunutí, tahání, nošení nebo přemisťování břemen (36). Břemeno může být buď neživé, například pytel s prádlem nebo servírovací vozík, či živé (osoba nebo zvíře). Kritéria pro hodnocení rizik při ruční manipulaci s břemeny, zejména existuje-li riziko poškození páteře, jsou jednoznačně vymezena v příloze I směrnice Rady 90/269/EHS (37).Riziko MSD vzniká, je-li břemeno: »» příliš těžké: neexistuje přesná hranice pro hmotnost břemene, která je bezpečná – břemeno o váze 20 až 25 kg je pro většinu lidí těžké; »» příliš velké: je-li břemeno příliš velké, není možné řídit se základními pravidly pro zvedání a nošení břemen (např. mít břemeno co nejblíže tělu), a proto se svaly rychleji unaví; »» obtížně uchopitelné: to může vyústit v upuštění předmětu a způsobení úrazu; břemena s ostrými hranami nebo obsahující nebezpečné materiály mohou pracovníky zranit; »» nesouměrné nebo vratké: to vede k nerovnoměrnému zatížení svalů a k únavě, protože těžiště předmětu je jinde, než se nachází střed pracovníkova těla; »» těžko dosažitelné: při uchopení předmětu je nutno natahovat ruce, naklánět či vytáčet trup, což vyžaduje větší svalovou námahu; »» takové, že jeho tvar nebo velikost brání pracovníkovi ve výhledu, a tak zvyšuje možnost uklouznutí/klopýtnutí upadnutí nebo nárazu; • ruční manipulace s pacienty která zahrnuje veškeré činnosti, při nichž dochází ke zvedání, sunutí, tahání, přemisťování nebo nošení váhy či části váhy pacienta. Riziko MSD se zvyšuje, pokud je pacient (38): »» příliš těžký: neexistuje přesná hranice pro hmotnost břemene, která je bezpečná – břemeno o váze 20 až 25 kg je pro většinu lidí těžké; v době, kdy jsou pacienti stále více obézní, hraje váha při hodnocení rizik stále důležitější úlohu; »» příliš velký: jsou-li tělesné rozměry pacienta příliš velké (je-li např. vysoký nebo obézní), není možné řídit se základními pravidly pro zvedání a nošení břemen (tj. držet pacienta co nejblíže tělu), a proto se svaly rychleji unaví;
110
4. Muskuloskeletální rizika
»» těžko dosažitelný kvůli nedostatečnému prostoru nebo tělesným rozměrům pacienta: k dosažení na pacienta je nutno natahovat ruce, naklánět nebo vytáčet trup, což vyžaduje větší svalovou námahu; • nepřirozené držení těla nebo pohyby jako je naklánění nebo vytáčení trupu, zvednuté ruce, ohnutá zápěstí, natahování, • opakované činnosti/manipulace (ve zdravotnictví se zpravidla nevyskytují), • dlouhé stání například na operačním sále u operačního stolu nebo v kuchyni, často ve spojení s nakláněním nebo nepřirozeným držením těla, • sezení při vykonávání administrativní práce a dokumentování, často rovněž ve spojení s prací se zobrazovacími jednotkami. Osobní/individuální faktory mají obzvláštní význam a zahrnují: • nedostatečnou praxi, odbornou přípravu a zaškolení nebo zácvik (39), • chování jednotlivce: stres, hektické tempo, únava, odvedení pozornosti, nezodpovědnost, neopatrnost nebo zvyky, které mohou vést k nebezpečnému chování (např. nepoužívání manipulačních pomůcek, přetěžování, nošení nevhodného oděvu, obuvi nebo jiné osobní faktory), • fyzickou způsobilost pro práci: hodnocení rizik musí vzít v úvahu, zda je zaměstnanec pro danou práci fyzický způsobilý; zaměstnanec může být více ohrožen, pokud: »» není pro provedení dotyčného úkolu fyzicky způsobilý (kvůli tělesným rozměrům a vlastnostem jako je výška, váha nebo síla); »» je v určitém věku: riziko MSD je vysoké u velmi mladých zaměstnanců a s věkem a odpracovanými roky se zvyšuje; »» měl dříve potíže s MSD: má-li zaměstnanec zdravotní potíže (např. poškození páteře) nebo je-li zdravotně postižený, je pravděpodobnost ohrožení určitým rizikem ještě vyšší. K psychologickým a psychosociálním faktorům patří: • vysoké pracovní nároky, protichůdné pokyny a povinnosti, časový tlak nebo nedostatečná kontrola nad vlastní prací jsou důležité faktory, které mohou vést k vzniku a zhoršování MSD, • mezilidské vztahy, které hrají důležitou úlohu: nedostatečné uznání a podpora, nedostatečná pomoc, osobní konflikty a obtěžování mohou mít fyzické důsledky; uvolňování stresových hormonů může například vést k svalovému napětí a svalovým potížím. Více informací o těchto kategoriích je uvedeno v kapitole 5 „Psychosociální rizika“, s. 171.
4.1.3 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik s ohledem na prevenci MSD Zaměstnavatelé musí hodnotit rizika pro zdraví a bezpečnost vyplývající z nebezpečí pro svalovou a kosterní soustavu zaměstnanců na pracovišti. Doporučuje se zahrnout návštěvníky, dodavatele, veřejnost a pacienty.
(39) Články 5 a 6 směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9–13.
111
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Hodnocení rizik pomáhá zjistit, kdo je ohrožen, a rozhodnout o přiměřených preventivních opatřeních a sledování rizik. Rámcová směrnice 89/391/EHS vyzdvihuje klíčovou úlohu hodnocení rizik a obsahuje základní ustanovení, jimiž se musí každý zaměstnavatel řídit (40). Členské státy však mohou přijmout přísnější předpisy na ochranu zaměstnanců (ověřte zvláštní právní předpisy ve vaší zemi).
Důležité
Hodnocení rizik by mělo vycházet z komplexního přístupu, který zahrnuje technické, organizační a personální/individuální faktory (T-O-P). Je nutno vzít v úvahu celkovou tělesnou námahu, včetně psychosociálních aspektů, jako je stres nebo osobní konflikty a projevy agrese (např. obtěžování).
Hodnocení rizik nepředstavuje jeden úkon, nýbrž musí být prováděno jako proces sestávající nejméně z pěti kroků.
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob
(40) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (41) Royal College of Nursings (RCN), Manual Handling Assessments in Hospitals and the Community – An RCN Guide. (42) USA-OSHA, Guidelines for Nursing Homes – Ergonomics for the Prevention of Musculoskeletal Disorders. (43) Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC), „Lighten the load, Recommendations for the risk assessment in the case of manual handling of loads“.
112
Rozhodněte o tom, kdo může být poškozen a jak. Kdo přichází na pracoviště? Jsou tyto osoby ohroženy? Máte nad nimi kontrolu? Uvažte rizika s ohledem na MSD; zaměřte se na činnosti zahrnující ruční manipulaci (s břemeny nebo pacienty), dlouhé stání/ sezení a opakované úkony. U MSD je důležité navštívit pracoviště s cílem zjistit, co by mohlo způsobit újmu, a rovněž konzultovat a zapojit pracovníky. Nezapomeňte uvážit dlouhodobá nebezpečí a méně zjevná rizika, jako jsou organizační a potenciálně skryté psychosociální faktory. Zvláštní pozornost je nutno věnovat aspektům týkajícím se rozdílů mezi muži a ženami a zvláštním skupinám pracovníků, kteří mohou být více ohroženi nebo mají zvláštní požadavky (např. migrující pracovníci, těhotné ženy nebo kojící matky, velmi mladí nebo starší pracovníci či nekvalifikovaní pracovníci, pracovníci se zdravotním postižením). Mimoto je třeba zohlednit rovněž faktory jako důstojnost, bezpečnost a jiná práva pacientů a nutnost zachovat nebo obnovit funkční schopnosti pacienta, jakož i zdravotní indikace. K získání dodatečných informací mohou být vhodné kontrolní seznamy a záznamy o úrazech. Je však třeba mít na paměti, že by hodnocení rizik nemělo být nikdy založeno pouze na kontrolních seznamech. Kontrolní seznamy znamenají riziko přehlédnutí možných nebezpečí, která v nich nejsou uvedena. Podrobné informace o určování rizik jsou uvedeny v oddílech „Povaha rizika“, s. 109 a „Pracovní situace s největší expozicí“, s. 116. Jako pomůcku pro posouzení ruční manipulace v nemocnicích viz rovněž dokument Manual Handling Assessments in Hospitals and the Community zveřejněný Royal College of Nursing ze Spojeného království (41) a dokument USA-OSHA Guidelines for Nursing Homes (42), s kontrolními seznamy pro hodnocení a kontrolu rizik, formuláři hodnocení a vybranými návrhy opatření. Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) vydal doporučení k hodnocení rizik v případě manipulace/posunování/tahání břemen (43). Pozornost je třeba věnovat rovněž různým způsobům, jakými jsou činnosti zahrnující ruční manipulaci vykonávány. Zejména ruční manipulace s pacienty často zahrnuje kombinované činnosti. Doba trvání a četnost manipulace s pacienty nebo břemeny se může v závislosti na druhu úkolu velmi lišit. Výsledná fyzická námaha proto do značné míry závisí na způsobu práce. Manipulační techniky se liší, pokud jde o účinnost.
4. Muskuloskeletální rizika
Výzkumná studie Zatížení bederní páteře při manipulaci s pacienty (44) Byla provedena laboratorní studie týkající se biomechanické zátěže bederní páteře u zdravotnických pracovníků během manipulace s pacienty, u níž se předpokládá, že u ošetřujícího personálu vede k vysokému zatížení bederní páteře. Cílem studie bylo pomocí různých ukazatelů kvantitativně popsat zátěž bederní páteře, vyhodnotit riziko přetížení bederní páteře, podpořit posuzování pracovních podmínek při hodnocení nemocí z povolání, přezkoumat opatření k uspořádání pracoviště a odvodit možnosti biomechanicky podložené prevence s ohledem na pracoviště, pracovní postup nebo vybavení. Výsledky studie prokazují, že snížení zátěže bederní páteře lze dosáhnout optimálním způsobem provádění (způsob práce šetrný k zádům spolu se způsobem práce zaměřeným na možnosti pacienta). K dosažení významného snížení zátěže bederní páteře, zejména pokud činnosti silně zatěžující páteř vykonávají starší ošetřovatelé, se důrazně doporučuje dodatečné použití malých manipulačních pomůcek, jako jsou posuvné podložky a posuvné desky. 01 O ptimální způsob provádění s posuvnou a protiskluzovou podložkou: přesun do čela postele. 02 Tradiční způsob provádění: přesun z lehu do sedu na kraji postele.
03 Tradiční způsob provádění: přesun do čela postele. 04 Optimální způsob provádění: přesun z postele na toaletní židli.
(44) Jäger, M. a kol., „Biomechanical analysis of patient-transfer activities for the prevention of spine-related hazards of healthcare workers“, in Healthcare Systems Ergonomics and Patient Safety HEP 08, Štrasburk, 2008.
113
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Vyhodnocení zátěže bederní páteře Přítlačná síla na poslední ploténku bederní páteře (L5-S1) v kN Tradiční
Optimální
S malými pomůckami
Věk (roky) m f
n=
Změna polohy Posun do čela z lehu do sedu postele z delší strany Zvedání do sedu na kraji postele
Posun stranou
Zvednutí nohy z nohou postele
Zvednutí čela postele
Posun do čela Zvednutí nohy Zvednutí obou postele od z delší strany nohou čela postele
Referenční hodnota MDD (BK) podle Mainz-Dortmund Dosis Model Doporučení zvláštních limitů pro maximální přítlačnou sílu na ploténky obratlů bederní páteře podle věku a pohlaví
Přesun z kraje postele na židli
Umístění malých pomůcek
Podání mísy
Přesun z lůžka na lůžko
Zvednutí z podlahy
Zvednutí ze sedu
Posazení do vany
Ženy (f)
,
kN
Muži (m)
,
kN
Věk
Roky
Ženy
,
,
,
,
,
kN
Muži
,
,
,
,
,
kN
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Jak se vyhodnocují rizika pro rozvoj MSD a seřazují podle priorit? Uznávaným a praktickým modelem je vyhodnocení rizik podle pravděpodobnosti a závažnosti (45). Každé zjištěné riziko posuďte individuálně a určete, zda je nutno přijmout preventivní opatření. Jinými slovy, určete zda je možné potenciální riziko ignorovat, zda může být přijatelné, nebo zda je zcela nepřijatelné. Míra přijatelnosti rizika závisí na a) pravděpodobnosti, že může dojít k nebezpečné situaci, úrazu nebo fyzické námaze, a b) na závažnosti možných důsledků akceptovaného rizika. Aby bylo možno rozhodnout, zda je riziková situace přijatelná, je nutno posoudit tři třídy rizika. • Rizika třídy 1 zahrnují situace, které jsou obvykle přijatelné, jako jsou běžné (potenciálně však nebezpečné) situace, které se vyskytují v každodenním životě. • Rizika třídy 2 zahrnují veškerá rizika, která je nutno z dlouhodobého hlediska snížit nebo zcela odstranit. (45) Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (BGW), Gefahrdungsbeurteilung.
114
• Rizika třídy 3 jsou zcela nepřijatelná a vyžadují okamžitá ochranná opatření. V extrémních případech může být nutno zastavit práci, jakmile je takovéto riziko zpozorováno.
4. Muskuloskeletální rizika
Hodnocení rizik na základě jejich posouzení
Riziková třída 1
Riziková třída 2
Riziková třída 3
Riziko je zanedbatelné
Riziko je krátkodobě přijatelné
Riziko je nepřijatelné
Nejsou nutná žádná opatření
Střednědobá a dlouhodobá opatření
Okamžitá opatření
Bezpečné
Nebezpečné
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření – T-O-P Uvažte rizika a stanovte cíle pro zlepšení. Výhoda stanovení cílů spočívá v tom, že jsou jasná potřebná preventivní opatření, která mají být stanovena. Tímto způsobem je rovněž možné provádět systematické sledování a přezkumy. Na začátku postupu stanovení rizik a cílů zformulujte preventivní cíle písemně a určete, kdy má být například použito zvedací zařízení a kdy posuvná podložka. Při popisu současné situace (T-O-P) je snadné rozpoznat stávající nedostatky v porovnání s požadovanou situací. Za účelem stanovení cílů nejprve prostudujte příslušné předpisy, abyste určili minimální preventivní cíle. Dále mějte na paměti technické normy. Ověřte, zda jsou již přijatá preventivní opatření přiměřená k odstranění rizik. Pokud ne, rozhodněte, zda je lze zlepšit, nebo jaká další preventivní opatření je nutno přijmout. Mějte na paměti, že technická opatření mají přednost před organizačními opatřeními a že organizační opatření mají přednost před opatřeními týkajícími se personálních/individuálních faktorů (viz rovněž „Preventivní a ochranná opatření“, s. 124).
Krok 4 – Přijetí opatření Zaveďte preventivní opatření podle plánu priorit. Kdo má udělat co a do kdy a podle jakého časového plánu? Kdo by měl být zapojen?
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum Svá zjištění a preventivní opatření zdokumentujte; hodnocení pravidelně přezkoumávejte a aktualizujte. Snižuje se počet dnů absence z důvodu nemoci? Bylo během bezpečnostních kontrol zjištěno méně potenciálních rizik? Snižuje se počet úrazů? V případě nástupu nových zaměstnanců do práce, významných změn, jako je zavedení nového vybavení nebo postupů, nebo v případě úrazu zjistěte, zda jsou stávající preventivní opatření a způsoby řízení pro prevenci MSD při práci nadále přiměřené k odstranění rizik.
115
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Důležité
Směrnice Rady 90/269/EHS (46) stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance. V souladu s článkem 3: Zaměstnavatel musí učinit příslušná organizační opatření nebo použít patřičných prostředků, zejména mechanických zařízení, aby se vyhnul potřebě ruční manipulace zaměstnanců s břemeny. Pokud je potřeba ruční manipulace zaměstnanců s břemeny nevyhnutelná, musí zaměstnavatel učinit příslušná organizační opatření, použít patřičných prostředků nebo poskytnout zaměstnancům takové prostředky, aby omezil riziko při ruční manipulaci s těmito břemeny s přihlédnutím k příloze I. Více informací je k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu
4.1.4 Pracovní situace s největší expozicí K pracovním situacím s největší expozicí riziku patří ruční manipulace, jako je zvedání, držení, přenášení, sunutí a tahání břemene. Zvláštní formou je ruční manipulace s pacienty. Rozsah expozice závisí na individuálním břemenu (např. váha, rozměry, možnost uchopení), držení těla a sledu pohybů, které jsou zapotřebí k manipulaci (např. ve vzpřímené, zkroucené, ohnuté, skrčené poloze), době trvání a četnosti (opakování) úkolu, který má být vykonáván, a ergonomickém uspořádání pracoviště (např. rovná podlaha, dostatečný prostor pro pohyb, žádné fyzické překážky). K situacím s vysokou expozicí, které se ve zdravotnictví často vyskytují, patří mimoto dlouhé sezení a stání (viz rovněž „Účinky na zdraví a bezpečnost“, s. 121). Ruční manipulace – zvedání, držení a přenášení břemen Ve zdravotnictví existuje široká škála činností zahrnujících ruční manipulaci s břemeny. Každý den je nutno manipulovat s krabicemi s léky, pytli na prádlo, nádobami s vodou, odpadem, zdravotnickými prostředky, čisticím zařízením a mnoha dalšími předměty. To se týká téměř všech skupin zaměstnanců: lékařů, zdravotních sester, servisních pracovníků, pomocných pracovníků, pracovníků v kuchyni, úklidového personálu, pracovníků v prádelnách a dodavatelů. K obzvláště vysoké expozici dochází v těchto situacích: • je-li břemeno příliš těžké nebo příliš velké (např. krabice s léky nejsou přizpůsobené schopnosti zaměstnance provádějícího daný úkol), • pokud manipulace vyžaduje naklánění či vytáčení trupu nebo manipulaci daleko od těla, • neexistuje-li dostatečný prostor pro neomezený pohyb během vykonávání úkolu, (46) Směrnice Rady 90/269/ EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9–13.
116
• pokud je nutno předměty brát a ukládat ve výšce, která je výš než ramena nebo níž než kolena, • je-li nutno manipulovat s rukavicemi (např. špatná možnost úchopu, toxické nebo dráždivé látky, chemikálie), • pokud není čas na přiměřené přestávky nebo střídání úkolů, což má za následek trvalou námahu bez možnosti zotavení. Všechny tyto situace mají za následek velkou námahu pro svalovou a kosterní soustavu, zejména páteř a oblast ramen a paží. Výsledkem může být předčasná únava, a tudíž vznik muskuloskeletálních poruch v příslušných oblastech.
4. Muskuloskeletální rizika
Ruční manipulace – sunutí a tahání Sunutí a tahání břemen je dalším druhem ruční manipulace, která se ve zdravotnictví pravidelně provádí. Zahrnuje sunutí a tahání postelí, vozíků, diagnostického a léčebného zařízení a čisticích strojů. Na těchto činnostech se podílí široká škála osob, od ošetřujícího personálu po lékaře, servisní pracovníky, zaměstnance zajišťující dopravu, pracovníky záchranné služby, pomocné pracovníky a další. Rozsah expozice závisí na váze břemene (přepravní zařízení a přepravované předměty), síle potřebné pro zrychlení a zpomalení, technickém stavu přepravního zařízení (kola, kolečka, brzdy), sledu pohybů při sunutí a tahání a nepředvídatelných problémech (např. nutnost náhle zastavit, změny směru atd.). Mimořádně vysoká expozice vzniká v těchto situacích: • použití nevhodného zařízení (příliš malé nebo velké přepravní zařízení, opotřebená nebo vadná kolečka, žádné nebo vadné brzdy, nevhodná výška), • břemeno je příliš těžké nebo předmět je příliš velký (velká námaha při rozjetí a zastavení, špatná stabilita, omezený výhled, nevhodné sunutí jednou rukou a přidržování předmětu druhou rukou), • rampy, nerovná podlaha, měkký povrch (koberec), omezené prostory, dveře a prahy (velká námaha, opakované zrychlování a zpomalování, rozjíždění a zastavování), • nepředvídané překážky, které vyžadují náhlé změny směru nebo prudké zastavení (velká námaha při zastavování, rozjetí, řízení), • vzdálenost, doba trvání, četnost a povaha úkolu (dlouhá vzdálenost, dlouhá doba trvání, přesun z kopce nebo do kopce) mají jednoznačné následky. Sunutí a tahání má nepříznivý vliv především na svalovou a kosterní soustavu páteře, kolen, kyčlí a oblast ramen, paží a rukou. Potíže vyplývají z nehotových nebo neúplných řešení, která mohou vést k trvalému přetěžování svalové a kosterní soustavy. Mimoto existuje významný potenciál úrazů kvůli tomu, že zaměstnanec ztratí kontrolu nad přepravním zařízením. Ruční manipulace – manipulace s pacienty Zdravotnické činnosti zahrnují opakovanou manipulaci s pacienty; tyto úkoly mohou být rozdílné, dynamické a nepředvídatelné. Může se jednat o komplexní činnosti. Přesun pacienta je činnost, která zahrnuje mnoho jednotlivých úkonů. Všechny tyto úkony lze určit obtížně, nebo je s dostupnými procesy nelze popsat a vypočítat. V úvahu je nutno vzít rovněž faktory jako důstojnost, bezpečnost a jiná práva pacientů a nutnost zachovat nebo obnovit funkční schopnosti pacienta a zdravotní indikace. Kromě ošetřujícího personálu manipulují s pacienty četné profesní skupiny ve zdravotnictví. K nim patří pracovní terapeuti, fyzioterapeuti, poskytovatelé diagnostických služeb (např. rentgen), pracovníci na operačních sálech a pracovníci záchranné služby. Rizika mohou vyplývat především z těchto faktorů. • Pacient nebo část těla, která se má posunout, jsou příliš těžké nebo tělesné rozměry jsou příliš velké. • Manipulace vyžaduje vytáčení nebo naklánění trupu, natahování nebo manipulaci daleko od těla.
117
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Pracovní metoda / sled pohybů jsou nevhodné (např. trhavé pohyby, setrvačnost, otáčení, práce s rukama nad úrovní ramen, ohýbání kolen o více než 90 °). • Během plnění úkolu není dostatek prostoru pro neomezený pohyb. • Je nutno manipulovat s rukavicemi (např. špatná možnost úchopu). • Není čas na přiměřené přestávky nebo střídání úkolů, což má za následek trvalou námahu bez možnosti zotavení. • K manipulaci dochází s vysokou četností nebo po dlouhou dobu. K situacím s vysokou expozicí dochází při činnostech jako: • posunování pacienta na lůžku (např. v případě profylaxe při pneumonii a proleženinách nebo při vkládání podpěr), • umývání a osobní hygiena (na lůžku, v umyvadle, na křesle ve sprše, ve vaně), • oblékání/svlékání pacienta, • výměna inkontinenčních pomůcek nebo podávání/odstraňování mísy, • ošetřování (např. výměna obvazů), • zvedání/snižování čela nebo nohou postele, • přesunování pacienta na židli / kolečkovém křesle (dopředu nebo dozadu), • podávání/odstraňování předmětů, jako jsou prostěradla, polštáře, pásy nebo posuvné podložky, • přesunování pacienta z postele (např. na židli / kolečkové křeslo, lehátko nebo jinou postel) a zpět, • zvedání pacienta z podlahy na židli/postel, • pomoc při toaletě, • podepírání pacienta při chůzi, vstávání a sedání. 05 Manipulace s pacientem na operačním sále. 06 Nastavitelné křeslo do sprchy s elektrickým pohonem.
118
4. Muskuloskeletální rizika
Uvedené činnosti představují pouze výběr příkladů a seznam lze rozšířit v závislosti na dotyčné profesní skupině. Podmínky se obvykle zhoršují v případě imobilních a obézních pacientů nebo při chybném odhadu tělesné hmotnosti či hmotnosti částí těla ze strany zaměstnance, který s pacientem manipuluje. Zvláštní riziko existuje v případě nevhodného pracovního prostředí a/nebo organizačních podmínek. Může se jednat o prostorové omezení (budova, nábytek), které brání pohybu, nebo nezajištění potřebné úrovně pomoci při manipulaci s pacientem. Pro úroveň expozice mají velký význam odpovídající manipulační pomůcky (technické pomůcky jako elektricky polohovatelná lůžka, zvedací prostředky a malé pomůcky jako posuvné podložky, rolovací desky a posuvné desky) (47). V neposlední řadě ovlivňuje úroveň expozice schopnost a ochota pacienta porozumět a spolupracovat a rovněž jeho zdravotní stav, a tudíž volba způsobu manipulace. 07, 08 Obézní pacienti.
Dlouhé stání nebo stání v ohnuté/nepřirozené poloze Dlouhé stání a stání ve schýlené/ohnuté poloze je součástí každodenní rutiny ve zdravotnictví. Vyskytuje se například na operačních sálech, v kuchyních, během ultrazvukového vyšetření a při fyzioterapii. Rozsah expozice závisí především na době trvání a četnosti úkolu. Důležitými faktory jsou rovněž stupeň nachýlení, vytáčení nebo jiné namáhavé polohy kvůli zdravotnímu stavu. Na rozvoj MSD má mimoto velký dopad rovněž ergonomické uspořádání pracoviště. K obzvláště vysoké expozici dochází v těchto situacích: • dlouhá doba stání u operačního stolu, často společně se statickou zátěží svalů ramen a paží kvůli držení háků nebo nástrojů, • dlouhé stání v předklonu během léčebných nebo diagnostických úkonů (masáže, koupel, ultrazvukové vyšetření), • dlouhé stání během dlouhotrvajícího ošetření, například přikládání nebo výměna obkladů, nitrožilních infúzí a výživy (většinou s upevněním paže, nohy nebo celého těla pacienta v určité poloze), • dlouhé stání pracovníků v kuchyni během přípravy jídla, • dlouhé stání nebo chůze úklidového personálu při vykonávání práce, • dlouhotrvající činnosti u lůžka, které znamenají dlouhé stání ošetřujícího personálu, lékařů a servisních pracovníků (zejména v případě, není-li možné změnit polohu nebo přenést váhu z jedné nohy na druhou),
(47) Jäger, M. et al., „Biomechanical analysis of patient-transfer activities for the prevention of spine-related hazards of healthcare workers“, in Healthcare Systems Ergonomics and Patient Safety HEPS 08, Štrasburk, 2008 (viz obr. „Zátěž bederní páteře při přesunu pacientů“ v bodě 4.1.3).
119
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• každodenní běžné činnosti bez uzpůsobené pracovní výšky (lůžko, pracovní stůl, pracovní plocha, laboratorní stůl), které mají za následek práci v ohnuté poloze, práci se zvednutými rameny nebo jiné vadné držení těla. 09 Stání na operačním sále.
Dlouhé sezení Zdravotnictví vyžaduje větší množství administrativní práce, která je obvykle vykonávána vsedě u psacího stolu nebo u počítače. Současné diagnostické a léčebné zařízení je nakonfigurováno s monitory, které vyžadují polohu vsedě. Tyto úkoly vykonává široká škála osob, včetně zdravotních sester (zejména vrchních sester), lékařů a diagnostiků, laboratorních a administrativních pracovníků a pracovníků vkládajících data. Na první pohled se sezení jeví jako pohodlné, jelikož nohy a chodidla nejsou zatěžovány. Když se však člověk soustředí na práci, tělo značně trpí. Páteř mění svou přirozenou polohu, ohýbá se a dochází k zakulacení zad a ohnutí ramen, což má za následek bolesti hlavy nebo zad. Přední hrana židle může tlačit na stehna, což omezuje krevní oběh v dolních končetinách. Stlačené vnitřní orgány trávicího traktu mohou způsobit zažívací potíže. Srdce a plíce jsou stlačené a tělo nemá dostatek kyslíku. Výsledkem je nedostatečný výkon a únava. K obzvláště vysoké expozici dochází za těchto podmínek: • dlouhé sezení po dobu mnoha hodin bez přestávky nebo přerušení kvůli jiným úkolům (kancelářská práce, administrativa, zpracování dat, laboratorní práce, práce s mikroskopem atd.), • dlouhé sezení s ohnutým nebo vytočeným trupem při poskytování péče (podepírání při jídle nebo při toaletě) a při diagnostických nebo léčebných úkonech, • dlouhotrvající endoskopická chirurgie nebo diagnostika, zejména v případě, kdy je nutno zaujmout obzvláště nepřirozenou polohu, • nevhodné ergonomické uspořádání pracoviště (pracovní plocha příliš vysoko nebo nízko, omezený prostor k sezení, nevhodné rozmístění vyžadující natahování, nedostatečný prostor pro nohy, omezený výhled na obrazovku, špatné osvětlení), • nevhodná pracovní židle (výšku a hloubku sedu, opěrky rukou a opěru zad nelze přizpůsobit potřebám uživatele).
120
4. Muskuloskeletální rizika
10 Ergonomicky navržená přepážka.
4.1.5 Účinky na zdraví a bezpečnost Tato kapitola se zaměřuje na MSD související s prací, které jsou pravděpodobně způsobeny nebo zhoršeny prací a podmínkami při jejím vykonávání. Podílet se na nich však mohou často rovněž činnosti jako práce v domácnosti nebo sport, jednoznačné rozlišení však není vždy možné. Pojem muskuloskeletální poruchy (MSD) označuje zdravotní potíže pohybového ústrojí. MSD jsou vzhledem k vícefaktorové etiologii, různým rizikovým faktorům a jejich kombinaci komplexní. Jedná se o poškození tělesných struktur, jako jsou svaly, klouby, šlachy, vazy, nervy nebo lokální cévní systém, které způsobuje nebo zhoršuje především vykonávání práce a účinky bezprostředního prostředí, v němž je práce prováděna. U většiny MSD se jedná o kumulativní poruchy. Příznaky se mohou lišit od pocitu nepohody a bolesti po omezení funkčnosti a invaliditu. Při manipulaci s břemeny nebo pacienty či při vykonávání jiných druhů fyzické práce v lidském těle vzájemně působí tři systémy, které jsou ideálně sladěné. 1. Svaly vyvíjejí potřebnou sílu. 2. Kosti, vazy a klouby přenášejí sílu na břemeno/pacienta, s nimiž se manipuluje. 3. Srdce, krevní oběh a dýchání zajišťují zásobování energií. Každý z těchto systémů může být přetížen, je-li vystaven opakované vysoké zátěži či dlouhodobé zátěži s nízkou intenzitou nebo není-li pracovní metoda vhodná. Problémy nastávají zejména tehdy, je-li mechanická zátěž vyšší než zatížitelnost jednotlivých částí svalové a kosterní soustavy. Obvyklými důsledky jsou poškození svalů, šlach, vazů a kostí. Může dojít rovněž k podráždění svalových a šlachových úpon a šlachových pochev a k omezení funkčnosti a předčasné degeneraci kostí a chrupavek. Existují dva základní typy poškození. Jedno je akutní a bolestivé, druhé chronické a vleklé s neustále se zvyšujícími trvalými bolestmi. První typ je způsoben krátkodobým, avšak značným nevhodným mechanickým zatížením, jež má za následek akutní poruchu systému a funkce, jako je:
121
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• natržení svalu v důsledku zvedání těžkého břemena, • fraktura kosti způsobená náhlou silou, • zablokování meziobratlového kloubu v důsledku prudkého pohybu, • vyhřeznutí meziobratlové ploténky v důsledku předklonu nebo zvedání těžkého břemene. Druhý typ poškození vyplývá z trvalého přetížení, které má za následek rostoucí potíže a zhoršování funkce, jako je : • opotřebení meziobratlových plotének, • degenerativní onemocnění kloubů nebo těl obratlů, • zlomeniny páteřních výběžků, • prodloužení šlach, • tendosynovitida, • svalové napětí. Největší část MSD tvoří poškození páteře. V EU-27 si přibližně 25 % pracovníků stěžuje na bolesti zad a přibližně 23 % udává bolesti svalů. MSD jsou hlavním důvodem absence v práci prakticky ve všech členských státech, přičemž podstatně více pracovníků (38,9 %) je postiženo v nových členských státech (48). Fyzická námaha může poškodit rovněž kardiovaskulární systém. Namáhavá fyzická práce, zejména ve spojení s trvalým psychickým a psychosociálním napětím, může vést k vysokému krevnímu tlaku. Dlouhé stání vede k hromadění krve v dolních končetinách s obzvláštní zátěží žilního systému (při chůzi podporuje kontrakce svalů tok krve z dolních končetin zpět k srdci). Možnými důsledky mohou být poruchy krevního oběhu, rozšíření žil a křečové žíly. Výrazně se zvyšuje riziko trombózy. Dalším důsledkem dlouhého stání je zvýšené napětí svalů, šlach a vazů dolních končetin. Přetěžování těchto struktur může mít za následek snížení nožní klenby a rozvoj ploché nohy. Namáhavá fyzická práce může poškodit rovněž břicho. Zvedání těžkých břemen, nošení, sunutí a jiné vysoce namáhavé fyzické činnosti jsou spojeny se značným zvýšením nitrobřišního tlaku. To může mít za následek kýlu. Muži jsou ohroženi zejména tříselnou kýlou a ženy poklesem dělohy. 11, 12 Typickými důsledky přetěžování svalové a kosterní soustavy je poškození svalů, šlach, vazů a kostí.
(48) Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Fourth European working conditions survey (Čtvrtý průzkum pracovních podmínek v Evropě), Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2005.
122
4. Muskuloskeletální rizika
Poskytování informací a školení: Poslední místo v hierarchii preventivních opatření zaujímají personální/individuální opatření. Lidské chování se řídí znalostmi, schopnostmi a motivací. Znalostmi se zde rozumí kognitivní rovina, schopnostmi psychomotorická rovina a motivací afektivně-emociální rovina. Znalostí je dosaženo prostřednictvím informací, schopností prostřednictvím praxe a zkušeností a motivace prostřednictvím emocí. Znalosti a schopnosti do značné míry určují jednání. Čím větší jsou znalosti a schopnosti, tím větší je pravděpodobnost motivace. • Zaměstnance je nutno informovat o rizicích MSD. Zaměstnanci musí být například vyškoleni, aby věnovali pozornost ergonomickým faktorům a rozpoznali nebezpečné pracovní podmínky a vyhýbali se jim. Zaměstnanci musí být dále přesvědčováni k tomu, aby podporovali prevenci a uvědomovali si výsledek zanedbání preventivních opatření. Musí si být vědomi výhod vyplývajících z osvojení bezpečných pracovních postupů, pokud jde o menší utrpení a ušlou mzdu. • Všichni zaměstnanci musí být vyškoleni s ohledem na preventivní pracovní metody, které jsou šetrné k zádům. • Musí být zajištěn pravidelný výcvik týkající se používání vybavení a správných technik při manipulaci s neživými břemeny, jež jsou šetrné k zádům. Každý úkol a břemeno vyžaduje individuální chování, které se řídí příslušnými okolnostmi na pracovišti, například při ruční manipulaci s břemeny a přesunování postelí a kolečkových křesel (49). • Zdravotničtí pracovníci a jiní zaměstnanci, kteří manipulují s pacienty, musí být vyškoleni s ohledem na způsoby manipulace s pacienty, které jsou šetrné k zádům (50). • Zdravotničtí pracovníci a jiní zaměstnanci, kteří manipulují s pacienty, musí být pravidelně školeni s ohledem na používání pomůcek pro manipulaci s pacienty (mechanické a manipulační pomůcky) (51).
(49) Směrnice Rady 90/269/ EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9–13. (50) Směrnice Rady 90/269/ EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9–13. (51) Směrnice Rady 93/42/ EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích, Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1–43. (52) Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA), workshop odborníků na téma „pracovní postupy ve zdravotnictví chránící záda: koncepce školení a prevence v Evropě („Back-protecting work practices in healthcare: training and prevention concepts in Europe“), Paříž, 2002.
13 Vhodná obuv.
• Zdravotničtí pracovníci a jiní zaměstnanci, kteří manipulují s pacienty, by měli být vyškoleni, pokud jde o podporu možností pacientů a to, umožnit pacientům podílet se aktivněji na přemisťování. Takto lze u zdravotnických pracovníků snížit fyzickou námahu a uplatňovat základní zásadu péče podněcující a využívající co nejvíce možnosti pacienta. Takovýto způsob manipulace s pacienty je rovněž v souladu s cílem zachovat u pacientů pocit důstojnosti a samostatnost (52).
123
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Je třeba poskytnout osobní ochranné prostředky. Musí být zajištěno používání vhodné obuvi (viz rovněž „Prevence úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím a pádem“, s. 157) a ochranných prostředků jako pracovní rukavice (53). • U zaměstnanců musí být zajištěn vhodný dohled nad zdravím ve vztahu ke zdravotním a bezpečnostním rizikům, kterým jsou v práci vystaveni, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Opatření pro zajištění dohledu nad zdravím musí být taková, aby každý zaměstnanec, pokud si to přeje, měl zajištěn dohled nad zdravím v pravidelných intervalech (54).
4.1.6 Preventivní a ochranná opatření Směrnice Evropské unie činí zaměstnavatele a vedoucí pracovníky odpovědnými za řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně hodnocení a prevence rizik, projednání se zaměstnanci (muži i ženami), koordinace bezpečnosti s dodavateli, upřednostnění opatření kolektivní ochrany k odstranění rizik a poskytování informací a školení. Důležité
Podle směrnice Rady 89/391/EHS a 90/269/EHS musí zaměstnavatelé zajistit, aby zaměstnanci obdrželi informace o rizicích, jimž mohou být vystaveni při práci, například při manipulaci s břemeny/pacienty, zejména nejsou-li úkoly prováděny správně. Zaměstnavatel musí dále zaměstnance informovat o přiměřených ochranných opatřeních a zajistit, aby se zaměstnancům dostalo dostatečného školení o vykonávání práce bezpečným způsobem šetrným k zádům (podrobnější informace viz rovněž s. 123). Informace a školení je nutno poskytnout před tím, než zaměstnanec začne činnost vykonávat. Doporučuje se, aby se činnosti v oblasti informování a školení prováděly nejméně jednou ročně s cílem podpořit udržitelnost a účinnost.
(53) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28. (54) Čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (55) Čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. 14, 15 E rgonomické uspořádání pracoviště: umyvadlo s nastavitelnou výškou
124
Ve snaze o odstranění MSD souvisejících s prací je nutno uvážit širokou škálu řešení (technických, organizačních a personálních/individuálních) a je nezbytné dodržet hierarchii zásad prevence (55). Vzhledem k větší účinnosti mají technická opatření přednost před organizačními opatřeními. Organizační opatření mají přednost před personálními/individuálními opatřeními (souvisejícími s chováním). K dosažení trvalých účinků musí být navržená prevence komplexní; musí zahrnovat opatření ze všech tří výše uvedených úrovní. Opatření kolektivní ochrany je nutno upřednostnit před opatřeními individuální ochrany. Jednotná celková politika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měla být součástí prohlášení o poslání zdravotnického zařízení. Vyhlídky na úspěch má pouze celková podniková kultura prevence rizik a podpory zdraví – a tudíž řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To každopádně zahrnuje koncepci prováděnou a podporovanou vedením, do níž jsou zapojeni i zaměstnanci. Kvůli rozmanitým příčinám MSD nelze všem těmto poruchám předcházet preventivními opatřeními na pracovišti. Je proto nezbytné podporovat včasné hlášení příznaků. U zaměstnanců, kteří již trpí MSD, je problémem zachovat jejich zaměstnatelnost, udržet je v práci a v případě potřeby je znovu začlenit do pracovního procesu. Rehabilitace a opětovné začlenění zaměstnanců s MSD do práce by mělo tvořit řádnou a nedílnou součást politiky týkající se MSD souvisejících s pracovištěm.
4. Muskuloskeletální rizika
Technická opatření: K dosažení prevence MSD a zajištění udržitelnosti je třeba zaměřit se pokud možno na odstranění rizik: • uvažte, zda lze riziku předejít (např. ruční manipulace s břemeny/pacienty), • ověřte, zda je vůbec nutno břemena/pacienty přesunovat, • zvažte mechanizaci, například dveře s automatickým otvíráním v oblastech, kde mají být přepravováni pacienti nebo materiál, • zlepšete uspořádání pracoviště; například aby se zamezilo tomu, že zaměstnanci musí vykonávat úkoly, které vyžadují velkou sílu nebo nevhodné/statické pracovní polohy, fyzickou námahu lze udržet v přijatelných mezích vhodným uspořádáním pracoviště. Nelze-li riziku poškození/námahy zamezit, je nutno je snížit: • odstraňujte rizika MSD u zdroje a zvažte, nakolik je nutno riziko snížit, • přizpůsobte práci zaměstnanci – zejména uspořádání pracovišť (např. ergonomická pracovní výška, nastavitelné pracovní plochy, pomůcky pro stání) a výběr pracovního vybavení, • zohledněte technický pokrok: musí být poskytnuto vybavení (mechanické pomůcky) jako polohovatelná lůžka s elektrickým pohonem, zvedací prostředky, nosítka, vozíky a vakuová zvedací zařízení nebo mechanická manipulační zařízení ve skladovacích prostorech nebo na operačních sálech. Mechanické pomůcky by měly být každopádně poskytnuty tehdy, pokud lze rizika zjištěná při hodnocení těmito prostředky snížit nebo odstranit. Je nutno vzít v úvahu současné vědecké poznatky. Při manipulaci s pacienty jsou nezbytné malé pomůcky (manipulační pomůcky) snižující nebo zvyšující tření (např. pojízdná lehátka, bezpečnostní pásy, posuvné desky, posuvné podložky) a rovněž pomůcky pro vstávání nebo stání a zvedáky, přednostně stropní.
16 Polohovatelné lůžko s elektrickým pohonem. 17 Elektrická podpěra pro posunování lůžka. 18 Stropní zvedák.
125
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Organizační opatření: Tato opatření je nutno uvážit teprve tehdy, není-li možné rizika MSD odstranit nebo snížit prostřednictvím technických opatření. Možná organizační opatření jsou například tato: • Zajistěte dostatečný personál pro práci, která má být prováděna. • Zajistěte ergonomické uspořádání pracovních postupů naplánováním práce nebo zavedením bezpečných systémů práce. • Zajistěte, aby existovala rovnováha mezi mechanickým zatížením a individuální zatížitelností svalové a kosterní soustavy zaměstnanců. • Ověřte možnost snížení časového tlaku. • Omezte fyzické požadavky práce snížením potřebné síly, četnosti a nevhodných poloh; to často vyžaduje používání manipulačního zařízení nebo nastavitelných lůžek a stolů a volbu ergonomických pracovních metod. Zaměstnanci by měli být vyškoleni ohledně nouzového postupu v případě, že zařízení nefunguje. Je nutno zajistit přiměřené programy údržby. • Zaveďte koncepci systematického školení o ruční manipulaci; informujte se o vzdělávacích standardech v příslušné zemi (56). • Zajistěte udržitelnost zavedením šiřitelů, kteří poskytují školení a poradenství (viz rovněž „Příklad úspěchu – zavedení poradců z řad kolegů na podporu pracovních postupů šetrných k zádům“, s. 131). • Zvažte střídání na pracovním místě za účelem přerozdělení úkolů mezi zaměstnance k omezení dlouhého stání nebo například naklánění a vytáčení trupu na operačním sále. • Zaveďte přiměřený systém střídání směn, přičemž se střídá vždy směrem dopředu a je zajištěn dostatečný počet dnů volna. • Zajistěte určitou rozmanitost vykonávané práce. • Poskytněte prostor pro individuální rozhodnutí, jak a kdy mají být úkoly provedeny. • Zaveďte dostatečně dlouhé přestávky.
19 Přestávky na oddych a načerpání energie jsou nevyhnutelné.
(56) Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA), workshop odborníků na téma „pracovní postupy ve zdravotnictví chránící záda: koncepce školení a prevence v Evropě („Back-protecting work practices in healthcare: training and prevention concepts in Europe“), Paříž, 2002.
126
4. Muskuloskeletální rizika
Příklad prevence onemocnění zad a páteře u ošetřujícího personálu Pracovní skupina pro ergonomii v rámci sekce pro zdravotnictví při Mezinárodní asociaci sociálního zabezpečení (ISSA) se zabývá otázkou prevence onemocnění zad a páteře ve zdravotnictví od roku 1998. Na workshopu, který se konal v roce 2006, byly schváleny základní zásady prevence onemocnění zad a páteře v souvislosti s prací ve zdravotnictví, které by se měly používat v celé Evropě (57).
1. Doporučení týkající se projektování a výstavby nebo přestavby budov (technická opatření) • Investor musí na počátku programu výstavby stanovit ergonomické požadavky projektu. • Mezi architekty a budoucími uživateli musí během fáze projektování a výstavby probíhat rozsáhlé konzultace. • Aby se u zdravotnických pracovníků zamezilo bolestem zad, musí projektanti zdravotnických zařízení věnovat zvláštní pozornost uspořádání určitých kritických oblastí, které tvoří „jádro“ služby, jako jsou pokoje pro pacienty, koupelny, skladovací prostory, chodby a výtahy. • Po každé změně v rámci soustavného zlepšování pracovních podmínek je nutno provést hodnocení rizik.
2. Doporučení týkající se organizačních preventivních opatření • Je nutno stanovit proces prevence v oblasti ergonomie. Prevenci potíží se zády jako součást bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutno uvést v prohlášení o poslání všech zdravotnických zařízení. • Měla by být vytvořena pracovní pozice spojená s řízením rizik a kvality, která je odpovědná za tento proces. • Proces prevence v oblasti ergonomie se musí vztahovat stejně na všechny oblasti a oddělení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat specifickým potřebám úrazového a pohotovostního oddělení a operačních sálů. • Ve všech oblastech a na všech odděleních by mělo být provedeno hodnocení ergonomických rizik. V případě potřeby je nutno přizpůsobit organizační struktury a postupy tak, aby byl umožněn organizační rozvoj. V souladu s tím je nutno stanovit počty zaměstnanců a rozpisy služeb. • Po analýze struktur a postupů musí být proces, který má být stanoven, rozdělen na samostatné procesy a musí se jím zabývat dílčí projekty, na nichž se podílejí odborníci, aby byl zajištěn participační styl řízení. Pracovníci podílející se na rozvoji a řízení projektů by měli informovat oddělení řízení rizik a kvality. • Analýzu ergonomických rizik musí provést odborník. • Zaměstnancům musí být v případě potřeby poskytnuto školení o ergonomii. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zaměstnancům subdodavatelů. • Poskytovatelé školení nebo odborníci v oblasti ergonomie a pravidelné podávání zpráv zajistí vytvoření sítě mezi všemi odděleními.
(57) Pracovní skupina pro ergonomii při Mezinárodní asociaci sociálního zabezpečení (ISSA), „ Recommendations: Prevention of low-back pathologies in healthcare professions“ (Doporučení: prevence onemocnění bederní páteře ve zdravotnických povoláních), 2006.
127
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Pro proces prevence v oblasti ergonomie musí být stanovena a pravidelně monitorována interní kritéria a ukazatele. • Základním faktorem při ergonomickém navrhování struktur a postupů jsou optimální materiální předpoklady. • Pro účinnou prevenci v oblasti ergonomie je zapotřebí dostatek finančních zdrojů.
3. Doporučení týkající se technického vybavení / mechanických a manipulačních pomůcek (organizační opatření) Mechanické a manipulační pomůcky jsou pro zdravotnické pracovníky, terapeuty a pacienty nezbytné; jsou důležitou součástí komplexního systému ochrany zdraví při práci. • Musí být k dispozici odpovídající počet a vhodný výběr mechanických a manipulačních pomůcek. Zdravotničtí pracovníci musí být náležitě poučeni o jejich správném používání. Měli by být vyškoleni rovněž s ohledem na nouzový postup v případě, že zařízení nefunguje. Je nutno zajistit náležité programy údržby. U všech profesí musí být zajištěno vyšší přijetí tohoto vybavení. Musí být zaručeny předpoklady, které umožňují přijetí, a tudíž náležité a bezpečné používání mechanických a manipulačních pomůcek. Základem ergonomické péče jsou lůžka, která jsou nastavitelná elektricky či alespoň hydraulicky, s elektricky nastavitelnou částí pro hlavu. Plně elektricky nastavitelná lůžka se upřednostňují před hydraulicky nastavitelnými lůžky.
20, 21 Přesun z postele do kolečkového křesla pomocí posuvné desky.
128
4. Muskuloskeletální rizika
• Je-li to možné, je třeba zamezit zvedání. Je-li zvednutí jediným řešením, použijte zvedák. Manipulační pomůcky podporují pohyblivost pacienta, a tudíž účinně snižují zátěž zdravotnických pracovníků. Minimální požadavky na každém oddělení by měly být určeny podle potřeb v oblasti péče. Základní vybavení pro každé oddělení by však mělo každopádně zahrnovat dvě z těchto pomůcek: protiskluzovou podložku, posuvnou podložku, posuvnou desku a bezpečnostní pás. 22, 23, 24, 25, 26, 27 Krok za krokem: manipulace s pacientem pomocí posuvné podložky.
4. Doporučení týkající se počátečního a dalšího vzdělávání v oblasti pracovních postupů, které chrání záda (organizační opatření) • Vzdělávání musí být začleněno do bezpečnostní kultury organizace. Základem je hodnocení rizik. • Aby bylo možno přesvědčit vedení o důležitosti vzdělávání, musí školitelé znát klady a zápory. Mělo by být možné výsledky vzdělávání změřit kvantitativně i kvalitativně. • Školitel musí znát úroveň vzdělání zdravotnických pracovníků a jejich pracovní prostředí. Při zavádění osvojených poznatků do praxe je zapotřebí další podpora. • Počáteční a další vzdělávání by mělo zahrnovat těchto pět základních prvků: 1. vzdělávání v oblasti individuálního hodnocení rizik při péči (úkol, pacient, prostředí, pomůcky); 2. vzdělávání v oblasti ochrany zad při ruční manipulaci a používání manipulačních pomůcek; 3. vzdělávání v oblasti řešení problémů, zejména při manipulaci s těžkými pacienty; 4. analýza a rozvoj psychomotorických schopností pacientů a zdravotnických pracovníků; 5. trvalý profesní rozvoj.
129
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Počáteční vzdělávání by mělo zahrnovat základy pracovních metod chránících záda a mělo by umožnit manipulaci s pacientem, která je bezpečná jak pro ošetřující personál, tak pro pacienta. • Další vzdělávání by mělo zahrnovat zopakování, prohloubení a rozšíření základních poznatků a dovedností a rovněž rozvoj dovedností při řešení problémů. Mělo by být součástí procesu trvalého profesního rozvoje. • Aby se zamezilo vertikálnímu zvedání a posunování bez posuvných pomůcek, jsou nezbytné znalosti týkající se používání technických pomůcek a analýzy možností pacienta.
5. Doporučení pro zdravotnické pracovníky: základní zásady manipulace s pacienty – personální/individuální opatření (související s chováním) • Před každou pečovatelskou činností musí ošetřující personál provést individuální hodnocení rizik s ohledem na fyzickou zátěž. Před každým přesunem musí ošetřující personál uvážit, jakým způsobem lze zátěž snížit, a stanovit vhodný postup. Ošetřující personál musí vzít v úvahu vlastní meze. Po provedení pečovatelské činnosti je nutno přezkoumat účinnost a v případě potřeby změnit strategii řešení. Další možnost zlepšení postupu představuje výměna názorů s kolegy. • Bezpečnost ošetřujícího personálu a pacienta musí mít vždy přednost před cíli pečovatelské činnosti spočívajícími v podpoře/aktivaci možností pacienta. • Pokud nelze pečovatelskou činnost provést bez rizika, je vždy nutno použít pomůcky. • Ošetřující personál musí získat informace o veškerých schopnostech pacienta (duševních a fyzických) a při každé ošetřovatelské činnosti tyto schopnosti využívat a podporovat v zájmu snížení zátěže. • Ošetřující personál musí své znalosti a schopnosti aktualizovat a obnovovat a zajistit svou fyzickou a duševní způsobilost. • Ošetřující personál by měl nosit oblečení umožňující volný pohyb a bezpečnou, pevnou obuv (uzavřená špička a pata, protiskluzová podrážka), aby mohl pracovat způsobem, který je šetrný k zádům, aniž by hrozilo riziko pádu.
130
4. Muskuloskeletální rizika
Systematický přezkum vědeckých poznatků o účinnosti preventivních opatření prokázal (58) toto. • Existují přesvědčivé důkazy, že technická ergonomická opatření mohou snížit zatížení zad a horních končetin, a omezené důkazy, že tato opatření snižují rovněž výskyt MSD. • Existují omezené důkazy, že kombinace několika druhů zásahů (multidisciplinární přístup) zahrnující technická, organizační a personální/individuální opatření je vhodnější než jednotlivá opatření. • Existují určité důkazy, že participativní přístup, který zapojuje do procesu změn zaměstnance, má kladný dopad na úspěšnost zásahu. • Tělesné cvičení (zahrnující intenzivní cvičení nejméně třikrát týdně) může rovněž omezit opakující se bolesti zad a bolesti krku/ramen. • Existují přesvědčivé důkazy, že vzdělávání týkající se pracovních metod při ruční manipulaci není účinné, pokud se používá jako jediné opatření k prevenci bolestí bederní páteře.
Důležité
Příklad úspěchu – zavedení poradců z řad kolegů na podporu pracovních postupů šetrných k zádům
Důležité
V evropských zemích existuje řada koncepcí k zajištění udržitelnosti způsobu práce, který je šetrný k zádům (59). V Nizozemsku jsou známí tzv. Ergo Coaches (poradci v oblasti ergonomie), kteří se vyskytují na pracovištích po celé zemi. Jelikož vláda poskytuje této snaze finanční podporu, je zavádění poradců v oblasti ergonomie velmi úspěšné. V Belgii, v Německu nebo ve Francii je po dobu více než 10 let předávání poznatků všem zaměstnancům zajištěno vyškolením tzv. poradců z řad kolegů v souladu s individuálními potřebami podniku a s ohledem na jednotlivé úkoly. Jelikož v těchto zemích není poskytována žádná státní podpora, je pokrok mnohem pomalejší. Nicméně svůj úkol začíná plnit stále více odborníků na záda a ergonomických poradců (Německo) a Animateur/Animatrice pour la manutention des malades/des charges (Francie, Belgie). Poradci z řad kolegů jsou zvlášť vyškolení zaměstnanci. Mají důkladné znalosti ergonomie, pracovních metod, které jsou šetrné k zádům, a vhodného vybavení. Radí svým kolegům při každodenní práci, jelikož pracují společně s nimi, a pomáhají tudíž prosazovat bezpečné chování při práci. Mimoto spolupracovníkům a vedoucím týmů radí, jak předcházet MSD nebo úrazům, a pomáhají zajistit ergonomické uspořádání pracovišť nebo rozhodují o nejvhodnějším vybavení. Koncepce poradců z řad kolegů je zavedena jak v oblasti péče a ošetřování, tak i u jiných povolání, při nichž jsou zapotřebí pracovní metody šetrné k zádům. Více informací viz: http://www.ergocoaches.nl http://www.backexchange.eu http://www.inrs.fr http://www.backexchange.eu (tyto internetové stránky obsahují rady týkající se nalezení vnitrostátních odborníků). Jiným přístupem k prevenci MSD je Back Care Advisor (poradce pro péči o záda) ve Spojeném království. Jedná se o externího odborníka, který vydává doporučení ohledně způsobu prosazování organizačního rozvoje za účelem prevence MSD. Více informací je k dispozici na adrese: www.nationalbackexchange.org/roles_of_a_back_care_advisor/index.html
(58) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: Zpráva o prevenci, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2008. (59) Viz rovněž: Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA), workshop odborníků na téma „pracovní postupy ve zdravotnictví chránící záda: koncepce školení a prevence v Evropě („Back-protecting work practices in healthcare: training and prevention concepts in Europe“), Paříž, 2002.
131
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
4.1.7 Chování v kritických situacích – doporučení pro zaměstnance Zvedání, držení, přenášení a pokládání břemene – doporučené manipulační techniky Než budete zvedat břemeno, musíte si úkol naplánovat a připravit. Je skutečně nutno břemeno zvednout? Můžete se zvedání vyhnout? Může vám někdo pomoci? Nelze-li se zvednutí břemene vyhnout, ujistěte se, že: • víte, kam jdete, • v prostoru, ve kterém se pohybujete, nejsou žádné překážky, • břemeno dobře držíte (vhodné rukavice), • vaše ruce, břemeno ani držadla nekloužou, • pokud zvedáte břemeno společně s někým dalším, oba víte, co máte dělat. Při zvedání břemene byste měli použít tuto techniku. • Vytvořte a udržujte stabilní základnu. • Obkročte břemeno, přičemž budete mít tělo nad ním (pokud to nelze provést, pokuste se tělem přiblížit co nejblíže břemenu). • Na začátku zvedání mějte bederní páteř, kyčle a kolena mírně ohnuté. • Při zvedání používejte svaly nohou. • Narovnejte záda, nezkoušejte vytáčet trup nebo se naklánět na stranu. • Přitáhněte břemeno co nejblíže tělu. • Zvedněte břemeno a neste ho s napnutýma rukama směřujícíma dolů. • Pohybujte se plynule. • Položte břemeno a poté se narovnejte. • Při manipulaci s předměty uloženými výše, než je výška očí, použijte schůdky/žebřík. 28 Břemeno blízko těla. 29 Správná technika.
132
4. Muskuloskeletální rizika
Sunutí nebo tahání břemen – doporučené manipulační techniky Je důležité: • aby se sunutí a tahání provádělo využitím váhy vlastního těla; nakročte a při sunutí se nakloňte dopředu, při tahání dozadu, • abyste předměty raději sunuli než tahali, je-li to možné, • abyste drželi ruce blízko těla a předmět tlačili celým tělem, nikoli pouze rukama, • abyste zajistili dobrou viditelnost a to, aby bylo břemeno stabilní, • abyste odstranili zbytečné předměty, aby byla váha co nejnižší, • abyste se vyhnuli překážkám, které by mohly vyžadovat náhlé zastavení, • abyste se mohli dobře zapřít o podlahu, až se budete naklánět dopředu/dozadu (vhodná obuv?) (viz rovněž „Prevence úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím a pádem“, s. 157), • abyste se vyvarovali vytáčení a ohýbání zad, • abyste se vyvarovali sunutí jednou rukou a přidržování volně stojícího předmětu druhou rukou v nevhodné poloze, • aby kolečka měla vhodnou velikost, • aby veškeré zařízení bylo pravidelně udržováno, takže manipulační zařízení je v dobrém stavu a funguje snadno a bez problémů, • abyste vadné zařízení vyřadili z provozu, • aby podlahy byly pevné, rovné a čisté. 30 Vyrovnávání postele. 31 Sunutí postele.
Manipulace s pacienty – doporučené manipulační techniky Mějte na paměti, že pro optimální manipulaci s pacienty neexistují žádná pevně stanovená pravidla. Normy existují pouze v omezeném rozsahu, jelikož optimální manipulace s pacientem může znamenat v každé situaci, u každého pacienta / zdravotnického pracovníka a u každého druhu pečovatelské činnosti něco jiného. Existují však určité základní zásady, které je nutno vzít v úvahu.
133
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Základní zásady manipulace s pacienty způsobem šetrným k zádům Dříve, než budete s pacientem manipulovat, vždy rychle zhodnoťte činnost, kterou budete provádět. Úkol si musíte naplánovat a připravit. Zajistěte, abyste snížili zatížení své svalové a kosterní soustavy. • Uspořádejte prostředí tak, abyste měli dostatek místa a ergonomickou výšku (např. lůžka). • Ujistěte se, že je lůžko, vozík nebo kolečkové křeslo náležitě zabrzděno. • Snižte zátěž, použijte manipulační pomůcky a pracujte společně se dvěma nebo více kolegy. • Pokud pracujete se dvěma nebo více kolegy, je naprosto nezbytné, abyste spolu komunikovali, koordinovali svůj postup a rovněž informovali pacienta. • Manipulujte s pacientem co nejblíže k tělu a držte tělo pokud možno vzpřímené. • Nepracujte trhavě nebo se zvednutými rameny. • Ohýbejte kolena místo zad a pohyb iniciujte tím, že nakročíte jedním chodidlem ve směru pohybu a přesunujte váhu z jedné nohy na druhou. • Je-li námaha příliš velká, zkuste jiné řešení, použijte manipulační pomůcku a/nebo pracujte ve dvou či více lidech. 32 Nakročení: přenášení váhy. 33 Přesunování ochrnutého pacienta pomocí stropního zvedáku.
Základní zásady způsobu práce zaměřeného na možnosti pacienta Námahu ošetřovatele může dále snížit způsob práce zaměřený na možnosti pacienta. Tento způsob kompenzuje případné omezení hybnosti u pacienta a snižuje riziko poškození u pacienta i ošetřovatele. • Pohyb a rychlost pohybu by měl určovat pacient, ošetřovatel by se měl přizpůsobit pacientovi. • Vzájemná interakce mezi pacientem a ošetřovatelem musí být harmonická, aby se pacient orientoval a měl potřebnou kontrolu. • Malé kroky umožňují pacientovi vlastní aktivitu, a snižují tudíž námahu ošetřovatele. • Je-li to možné, nechte pacienta, aby nesl svou vlastní váhu; posunujte pacienta tak, že váhu přesunujete krok za krokem v souladu s přirozeným pohybem, místo abyste ho zvedali. • Nabídněte podporu při zohlednění přirozeného pohybu. • Dbejte na bezpečný kontakt s pacientem na základě podnětů a nikdy pacienta nechytejte za klouby.
134
4. Muskuloskeletální rizika
34 Bezpečný kontakt s pacientem na základě podnětů
Dlouhé stání nebo stání v ohnuté/nepřirozené poloze – doporučené chování Ergonomické uspořádání pracoviště (ergonomická výška, nastavitelné pracovní plochy, používání pomůcek pro stání) a rovněž pracovní polohy šetrné k zádům vedou k menšímu namáhání svalové a kosterní soustavy, a mají tudíž kladný dopad.
35 Stůl, židli a mikroskop lze přizpůsobit potřebám uživatele.
Abyste zádům ulehčili, dodržujte tyto zásady. • Ergonomická pracovní výška, tj. pracovní plocha, by měla být přibližně 5 cm pod výškou lokte stojící osoby; nejlepší jsou individuálně nastavitelné pracovní plochy. • Námaha při činnostech vykonávaných vestoje by měla být pokud možno omezena pomůckami pro stání; tyto pomůcky by měly být nastavitelné a odpovídat výšce uživatele. • Při dlouhém stání může být důležitým opatřením nošení podpůrných punčoch na podporu žilní soustavy. • Nošení vhodné obuvi zabraňuje rozvoji ploché nohy. 36, 37, 38 Ergonomická pracovní výška.
135
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Dlouhé sezení – doporučené chování 39 Nastavená výška sedu, opěry zad, opěrky nohou, stolu a mikroskopu.
Pevně stanovená pravidla pro optimální sezení existují pouze v omezeném rozsahu, jelikož optimální sezení může v každé situaci a u každého druhu práce znamenat něco jiného – maximální volnost pohybu nebo dokonalý výhled na obrazovku či dokumenty, někdy dokonce vědomé uvolnění. Cílem musí být zamezit co nejvíce nepříznivým účinkům sezení. To platí zejména pro dlouhé sezení. Někdo, kdo si chvíli sedne při telefonování, při krátkém rozhovoru nebo kvůli krátké přestávce, bude sotva trpět nepříznivými fyzickými nebo duševními účinky spojenými se sezením – v těchto případech se jedná čistě o otázku pohodlí. Nepříjemný pocit se může dostavit přibližně po půl hodině sezení. Aby se zamezilo těmto nepříznivým účinkům, je třeba udělat si přibližně každou půlhodinu krátkou přestávku a co nejčastěji měnit polohu. Pracovní židle musí být individuálně nastavitelná podle potřeb uživatele pomocí různých možností nastavení. Nejdůležitějšími možnostmi nastavení jsou výška a sklon sedu, hloubka sedu, výška opěrky ruky, výška a sklon opěry zad a rovněž dynamické nastavení opěry zad. Stejný význam má i poměr výšky pracovní plochy k výšce sedu. Při běžné pracovní poloze by mělo být předloktí rovnoběžné se stehny. Předloktí a ruce musí spočívat pohodlně na ploše stolu, aniž by přitom byla zvednuta ramena. Nedotýkají-li se chodidla celou plochou podlahy, je zapotřebí výškově nastavitelná opěrka nohou nebo je nutno – je-li to možné – snížit výšku pracovní plochy. Pro pracoviště musí být dostatek místa (60).
40
Sezení: dokumentace na sesterně.
41
Nastavitelná výška pracovní plochy.
(60) Směrnice Rady 90/270/ EHS e dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 14–18.
Důležité
136
4.1.8 Hlavní sdělení a závěry Pracovní podmínky musí být takové, aby nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců. Je nutné posilovat možnosti zdravých zaměstnanců. Ohrožení zaměstnanci musí být podpořeni ochrannými opatřeními. Zaměstnancům, kteří již trpí MSD, je třeba pomoci vrátit se do práce. Obzvláště slibný je participativní přístup. Opatření v oblasti prevence rizik a podpory zdraví musí být často spojena, aby bylo dosaženo stanoveného cíle.
4. Muskuloskeletální rizika
4.1.9 Příslušné směrnice Evropské unie Požadavky stanovené v evropských směrnicích, které jsou důležité pro prevenci MSD, zahrnují tyto povinnosti zaměstnavatelů: 1. Postupovat podle obecného rámce pro řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně hodnocení a prevence rizik; dávat přednost kolektivním opatřením k odstraňování rizik; poskytovat informace a školení a konzultovat se zaměstnanci (muži a ženami), koordinovat bezpečnost s dodavateli (směrnice Rady 89/391/EHS) (61). 2. Konzultace se zaměstnanci jsou povinností; využití jejich znalostí pomáhá zajistit, aby rizika byla náležitě odhalena a aby byla zavedena proveditelná řešení; zajistit přístup, který je z hlediska pohlaví neutrální (směrnice Rady 89/391/EHS) (62). 3. Směrnice Rady 90/270/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami obsahuje podrobné údaje o podobě pracovišť se zobrazovacími jednotkami (63). 4. Zajistit, aby byla pracoviště náležitě udržována (směrnice Rady 89/654/EHS) (64). 5. Zajistit, aby pracoviště pokud možno využívala přirozeného denního světla a byla vybavena umělým osvětlením vhodným pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců (směrnice Rady 89/654/EHS) (65). 6. Poskytnout vhodné ergonomické pracovní vybavení s přístupem zohledňujícím pohlaví s cílem snížit rizika a zamezit jim (66). 7. Směrnice Rady 90/269/EHS stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (67).
(61) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (62) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (63) Směrnice Rady 90/270/ EHS e dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 14–18. (64) Směrnice Rady 89/654/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12. (65) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12. (66) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS – kodifikace směrnice 89/655/EHS ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES); Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5–19. (67) Směrnice Rady 90/269/ EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9–13.
137
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
8. Poskytnout osobní ochranné prostředky (např. ochrannou obuv, pracovní rukavice pro dobrý úchop) přiměřené vyskytujícím se rizikům, kterým se nelze vyhnout jiným způsobem. Tyto ochranné prostředky by měly být pohodlné, přesně padnout, být náležitě udržovány a neměly by vést k zvýšení jiných rizik (směrnice Rady 89/656/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci) (68). 9. Čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS se zabývá dohledem nad zdravím zaměstnanců (69). 10. Směrnice 93/42/EHS upravuje veškeré aspekty týkající se používání zdravotnických prostředků (70). (68) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28. (69) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (70) Směrnice Rady 93/42/ EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích, Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1–43. (71) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8.
138
11. Za zachování zdravých a bezpečných pracovních podmínek neodpovídá pouze vedení. Rovněž zaměstnanci mají povinnosti (směrnice Rady 89/391/EHS) (71): »» dodržovat náležité systémy práce, které byly stanoveny pro jejich bezpečnost, »» náležitě používat prostředky určené pro jejich bezpečnost, »» spolupracovat se zaměstnavatelem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, »» dbát pokynů v souladu s poskytnutým školením, »» uvědomit zaměstnavatele, pokud zjistí nebezpečné manipulační činnosti nebo jiná rizika MSD, »» zajistit, aby jejich činnosti neohrožovaly ostatní. Pozn.: Minimální požadavky stanovené ve směrnicích Rady byly provedeny do vnitrostátních právních předpisů, které mohou obsahovat další požadavky, jež je nutno ověřit.
4.1.10 Popis osvědčeného postupu 4.1.10.1 Prevence muskuloskeletálních poruch v nemocnici St. Elisabeth v Tilburgu v Nizozemsku
Osvědčený postup
4. Muskuloskeletální rizika
Nemocnice St. Elisabeth v Tilburgu má 180letou tradici. Začala fungovat jako pečovatelský ústav provozovaný jeptiškami. Nyní má 3 100 zaměstnanců. Každý rok je ošetřeno 44 000 hospitalizovaných pacientů, 347 000 pacientů na poliklinice (včetně ambulantní péče) a 16 000 pacientů v rámci denní péče. V rozhovoru popisují paní Christel van Neervenová, vedoucí oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a paní Monique Pullenová, poradkyně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, činnosti nemocnice k prevenci muskuloskeletálních rizik a rizik uklouznutí a zakopnutí, včetně využívání systémů poradců v oblasti ergonomie. Co vás přimělo zabývat se MSD nebo úrazy způsobenými uklouznutím a zakopnutím?
Analýza údajů o pracovní neschopnosti a údaje od našeho pracovního lékaře ukázaly, že problémy se zády a problémy s krční páteří nebo rameny jsou významnými příčinami pracovní neschopnosti. Takže naše vlastní údaje byly pro nás signálem, abychom se začali touto záležitostí zabývat. A posouzení rizik a průzkum, který jsme provedli, ukázaly, že převládají tělesné potíže. Další informace pocházely ze zpětné vazby od zaměstnanců, kteří znovu nastoupili do práce po nemocenské dovolené. Vedoucím pracovníkům se doporučuje vést takovéto pohovory za účelem získání zpětné vazby a tento rok jsme pro všechny vedoucí pracovníky naplánovali zavedení nových opatření v oblasti školení a opatření v oblasti osobního rozvoje na toto téma.
Na základě všech těchto informací jsme se rozhodli zaměřit větší úsilí na MSD. Strategií je zjistit co nejvíce o tom, kde jsou skutečné problémy. Za tímto účelem provádíme na každém pracovišti dvouhodinové pohovory, vždy se dvěma zaměstnanci, které určí příslušní vedoucí týmu. Vzhledem k rozmanitým funkcím a specializacím se otázky řídí danou činností, například pracovním úkolem, druhem činnosti, dobou trvání a rovněž psychickou zátěží atd. Otázky vycházejí z pokynů vlády k rizikům souvisejícím s těmito činnostmi. Poté doprovázíme osoby, s nimiž byl veden pohovor, na pracoviště. Cílem je porovnat situaci pomocí objektivního pozorování. Jak postupujete? Vytváříte projektové skupiny? Jaký je časový plán?
Používáme základní posouzení rizik vztahující se na všechna rizika ve zdravotnictví, dodatečně však uplatňujeme i náš zvláštní postup pro muskuloskeletální rizika (pohovory a pozorování). Nejprve vypracujeme projektový plán. Co budeme dělat a proč? Kdo za co odpovídá? Plán je předložen vedení a zástupcům zaměstnanců za účelem schválení. Poté jsou osloveni vedoucí oddělení a vedoucí týmů, aby stanovili datum šetření spolu s dodatečnými informacemi ohledně cílů a metod. Zaměstnanci se na této práci přímo nepodílejí, když však vypracováváme politiku pro určitou záležitost, vždy se na ně obracíme, jelikož oni pracují s riziky a mohou poskytnout velmi cenné informace. Jakmile je šetření dokončeno, předložíme zprávu a projednáme ji s vedoucími týmů nebo vedoucími pracovišť. Vedoucí týmů jsou povinni projednat ji se všemi zaměstnanci. Tým provádějící šetření tuto diskusi podporuje a v případě potřeby podává vysvětlení. Vedoucí pracoviště rozhoduje o tom, která z doporučených opatření budou přijata. Někdy se jedná o rozhodnutí shora dolů, kdy vyšší vedení rozhoduje o tom, zda budou opatření uplatňována rovněž na dalších odděleních nebo případně v celé nemocnici.
139
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
140
Jaké cíle jste si stanovili s ohledem na opatření k prevenci muskuloskeletálních rizik? Jak měříte dosažení cílů? Je to začleněno do systému řízení kvality? Cílem je zlepšit pracovní podmínky, zvýšit spokojenost v práci a zlepšit kvalitu práce a začlenit toto téma to obecných postupů. Dalšími cíli je zlepšení kvality péče, osobní rozvoj a snížení počtu dnů pracovní neschopnosti. Dosažení cílů ověřujeme pomocí našich údajů a zvláštních dotazů v šetření, které provádíme. Kontroly se opakují každých pár let stejným způsobem, abychom zjistili, zda se situace zlepšuje. Dosud nebyla zahrnuta externí kritéria, jako pády pacientů, komplikace (např. bakteriální infekce) nebo jiné ukazatele zlepšení kvality péče, ale plánuje se to. Provádíme rovněž zvláštní opatření v oblasti školení o muskuloskeletárních rizicích. Vyškolení zaměstnanci působí jako poradci v oblasti ergonomie, kteří radí spolupracovníkům a vedoucím týmů ohledně ergonomické práce a ergonomického uspořádání pracoviště. A provádíme inspekce, abychom zjistili, zda úspěšně pečujeme o zdraví zaměstnanců. Všechna opatření jsou zahrnuta do nizozemského systému řízení kvality pro nemocnice (MYAZ) , který spojuje opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s řízením kvality. Každý rok se v jedné části nemocnice konají audity a zdůrazňujeme aspekty nebo témata, jimiž by se měl audit zabývat. Můžete vysvětlit podrobněji systém poradců v oblasti ergonomie? Poradci v oblasti ergonomie jsou zaměstnanci, kteří jsou speciálně vyškoleni v oblasti ergonomie a pracovních metod, které jsou šetrné k zádům. Jaká opatření přijímáte kromě poradců v oblasti ergonomie? Máte opatření na technické, organizační a personální úrovni? Činnosti se uskutečňují na všech těchto úrovních. Na technické/stavební úrovni máme opatření jako přestavění pokojů, ergonomické uspořádání pracovišť, změny stavebního uspořádání a provedení (umístění, prahy dveří, skladování materiálu, automatické dveře atd.). V současnosti se snažíme uspořádat ergonomicky naše stoly. Ty byly dříve nižší a způsobovaly mnoho problémů s krční páteří a rameny. Na mikroskopických pracovištích v laboratořích mimoto máme výškově nastavitelné stoly, které zaměstnancům umožňují práci vsedě nebo vestoje. Zaměstnáváme rovněž techniky, kteří zaměstnancům pomáhají při nastavování pracovních stolů a židlí do správné výšky.
42 Ergonomicky uspořádaná přepážka v dětském středisku.
Na organizační úrovni přijímáme opatření, jako je úprava systému péče, zlepšování pracovních postupů, zlepšování spolupráce mezi jednotlivými profesními skupinami, pořizování ergonomického vybavení, testování a pořizování pomůcek (podpůrné nástroje a technické pomůcky) a vypracováváme program dalšího vzdělávání pro ošetřující personál a usilujeme o začlenění postupů do příručky řízení kvality. Zapojen je rovněž úklidový a kuchyňský personál, který obdržel pokyny k organizaci práce ergonomickým způsobem. Důležitými prvky v tomto ohledu jsou školení pro poradce v oblasti ergonomie a školení o ergonomii pro jednotlivá pracoviště. Vedoucí týmů odpovídají za kontrolu a zajištění toho, aby všichni zaměstnanci byli pravidelně školeni. Jednou ročně musí vedoucí týmů sestavit úplný program vzdělávacích kurzů, které požadují pro příští rok. Na personální úrovni provádíme mnoho vzdělávacích kurzů a opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů (další vzdělávání, přístup ke koncepcím, kvalifikace šiřitelů nebo
Osvědčený postup
4. Muskuloskeletální rizika
mentorů, kvalifikace školitelů) a zasazujeme se o používání osobních ochranných prostředků (pracovní oděv, pracovní obuv), malých a technických pomůcek, opatření v oblasti podpory zdraví a sebepéče. Školení jsou většinou interní a odpovídají za ně vedoucí týmů a poradci v oblasti ergonomie. Standardně jsou poskytovány pomůcky (posuvné položky, posuvné desky, zvedáky), včetně zaškolení v jejich používání. Co se týká pracovní obuvi, navrhujeme určité požadavky, nejsou však povinné. Zvláštní pracovní obuv je povinná na operačním sále, na pohotovosti a při přepravě pacientů. Co se týká nabídek souvisejících se zdravím, navázali jsme partnerství se sportovním a fitness centrem, které našim zaměstnancům účtuje nižší poplatky. Nabízíme rovněž interní kurzy jógy a meditační kurz, který vede jedna z našich sester z jednotky intenzivní péče. Mnoho týmů z nemocnice se účastní běhu na 10 kilometrů v Tilburgu. Kde získáváte odborné znalosti? Máte externí partnery? Jak financujete jednotlivá opatření?
Máme síť špičkových klinik a síť zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). S nimi sdílíme poznatky a informace. Scházíme se třikrát ročně a společně vyvíjíme a testujeme nástroje. Síť začala fungovat před devíti lety z našeho podnětu. Začínala pouze s pěti nebo šesti kolegy, nyní se k nám připojilo 23 nemocnic. Máme rovněž smlouvy s externími partnery, například dodavateli nábytku a zvedacích prostředků, s cílem zajistit, aby byly výrobky vhodnější pro použití v nemocnici. V Tilburgu a okolních vesnicích rovněž existuje síť poradců v oblasti ergonomie. Pokud jde o financování, každé oddělení má svůj vlastní rozpočet. Oddělení BOZP má také vlastní rozpočet, který můžeme využít na projekty v rámci celé nemocnice, například školení pro poradce v oblasti ergonomie. Část našeho rozpočtu byla použita na financování nového zaměstnance, který poté školil poradce v oblasti ergonomie. Celkový rozpočet nemocnice se využívá k financování veškerých opatření, která se vztahují na celou nemocnici, jako je výstavba a rekonstrukce. Jaké jsou vaše zkušenosti s prováděním opatření? Dostává se vám podpory ze strany vyššího vedení? Objevují se problémy?
Zaměřujeme se na komunikaci. Za prvé zapojujeme vedení do procesu šetření a vydávání doporučení. To znamená, že nikdy nejsou překvapeni tím, co doporučujeme. Za druhé poskytujeme zpětnou vazbu ohledně toho, co se dělá dobře. Hovoříme se zaměstnanci o tom, že co je dobré, můžeme zachovat, a jednáme s nimi o tom, jaká dodatečná opatření lze přijmout a ve kterých oblastech mohou dělat něco jinak. Tímto zajišťujeme vysokou míru přijetí našich postupů. Se zaměstnanci a vedoucími týmů také hovoříme kvůli tomu, abychom zjistili, jaké jsou příčiny případných stížností. Někdy mají zaměstnanci pocit, že určitá činnost je velmi složitá, hodnocení však ukáže, že ve skutečnosti to tak těžké není. Takže důvod stížnosti může být někde jinde. Když začínáme s určitým opatřením, vždy jsou někteří lidé ochotni je provádět. Začneme s malou skupinou a ta nám pomáhá přesvědčit ostatní. Uzavíráme rovněž dohody s vedoucími týmů, například s cílem zajistit, aby si každý našel dostatek času na jeho používání. Nebo začneme na jednom pracovišti, které se zajímá o něco nového.
Na počátku naší práce se objevovaly předsudky ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: „Stojí to hodně peněz, ale nikam nás to nedostane“. Proto jsme se snažili zajistit, aby trvale viděli výsledky, a dát bezpečnosti a ochraně zdraví při práci tvář, s níž může každý hovořit. Malé věci – například dveře, které nedovírají, problémy s podlahami a potíže s počítači – mají přednost před tvorbou politiky. Politika je rovněž důležitá, v této fázi však byly důležitější konkrétní výsledky. Tento přístup se liší od přístupu mnoha jiných. Ti začínají se strategií a neobracejí se přímo na lidi, věnují se příliš vypracovávání dokumentů, ale nikdo neví, co se děje.
141
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
(72) Jedná se o přepis rozhovoru, který byl veden v němčině. Z jazykového hlediska nemusí být dokonalý. (73) Berufsgenossenschaftliches Unfallkrankenhaus Hamburg (BUKH), Německo (http://www. buk-hamburg.de). (74) Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (BGW) (http://bgw-online.de).
(75) Forum fBB, Hamburg (http://www.forumfbb.de). (76) Hamburgische Arbeitsgemeinschaft für Gesundheitsförderung e.V. (http:// hag-gesundheit.de).
142
Hodnotíte účinnost opatření? Jak zajišťujete udržitelnost? Provádíme interní audity řízení kvality. Tyto audity se provádějí každý rok. A každých pár let u nás probíhá externí audit. Mimoto provádíme hodnocení prostřednictvím neformálních pohovorů s vedoucími týmů. Dochází ke změnám? Daří se vám je zvládnout? Potřebujete větší pomoc? Můžeme pro vás něco udělat? Dále analyzujeme údaje o absenci a o počtu zaměstnanců, kteří odešli kvůli zdravotním problémům spojeným s výkonem povolání, s cílem nalézt jim jinou práci, kterou mohou vykonávat. Základ udržitelnosti je vytvářen pravidelnými následnými kontrolami v návaznosti na hodnocení rizik, které se provádějí co dva roky. Otázky jsou zahrnuty do šetření týkajícího se přijatých opatření. Výsledky ukazují, která opatření byla účinná a která nikoli. Mimoto hovoříme s vedoucími týmů a provádíme vlastní pozorování. Pokud opatření nefungují, snažíme se je změnit. Projednáváme problémy společně s vedoucími týmů a rovněž se zaměstnanci. Ptáme se na důvody, proč něco nepoužívají, abychom zjistili, co je vhodné pro konkrétní pracoviště. Provádíme změny, přičemž přihlížíme k tomu, co nám říkají. Pokud bychom to nedělali, opatření by se nepoužívala. Dvakrát ročně organizujeme schůzky poradců v oblasti ergonomie. Tyto schůzky představují příležitost k navazování kontaktů, výměně nápadů atd. Někdy jsou na jednom pracovišti vyvíjena řešení, která jsou užitečná i pro další pracoviště. Pomáháme předávat informace. Když zavádíme nové nástroje nebo technické pomůcky, před jejich nákupem je určitou dobu testujeme. Zaměstnanci musí nástroje vyhodnotit. Můžeme jim poradit, odpovědnost však mají sami.
4.1.10.2 Prevence muskuloskeletálních poruch v nemocnici Berufsgenossenschaftliches Unfallkrankenhaus Hamburg (BUKH) v Německu (72) Nemocnice BUKH (73) má celkem 1 637 zaměstnanců. Již v roce 2000 byl zahájen dlouhodobý projekt s cílem trvale zvyšovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Projekt začal na úseku péče s přibližně 600 zdravotnickými pracovníky. Výchozím bodem byl průzkum u zaměstnanců. Ten odhalil vysokou fyzickou zátěž na tomto úseku a rovněž přání ošetřujícího personálu moci vykonávat své povolání co nejdéle. Zdravotnické kroužky pomohly problémy konkretizovat a vypracovat prvotní řešení. Úkolem bylo najít způsob, jak navrhnout pracovní prostředí a pracovní postupy tak, aby byly ergonomičtější, pořídit vhodné manipulační pomůcky(74) a zvýšit úroveň kvalifikace ošetřujícího personálu. Pozornost byla zaměřena na cíl spočívající v přijetí udržitelných opatření k snížení počtů dnů ztracených kvůli nemoci, prevenci nemocí z povolání, zlepšení kvality péče a zvýšení spokojenosti s prací a pohody ošetřujícího personálu. Za tímto účelem byl sestaven koordinovaný balíček opatření, například hodnocení rizik, výběr a nákup manipulačních pomůcek a počáteční zaškolení vedoucích pracovníků a zaměstnanců. Toho se zúčastnily všechny osoby podílející se na bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, tj. vedoucí pracovníci, pracovní lékař, odborník pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zástupce pro podporu zdraví a zástupce zaměstnanců a rovněž zástupce z oddělení řízení kvality a z oddělení rozvoje lidských zdrojů, s podporou externích odborníků (Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege, Profesní sdružení pracovníků ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče, a Forum fBB Hamburg (75). V roce 2007 získala nemocnice BUKH za svá opatření k podpoře zdraví na pracovišti hamburskou zdravotnickou cenu (Hamburger Gesundheitspreis) (76).
Osvědčený postup
4. Muskuloskeletální rizika
V prvním kroku bylo hodnocení rizik zpřesněno podrobnými analýzami situace a V prvním kroku bylo hodnocení rizik zpřesněno podrobnými analýzami situace a následnými zdravotnickými kroužky. Sedm oddělení bylo vybráno jako vzorových a ošetřující personál se zúčastnil třídenního základního ergonomického školení týkajícího se manipulace s pacienty v souladu s ergonomickou koncepcí (Ergonomico koncept) (77) (první zaučení a školení podle německého nařízení o manipulaci s břemeny (Lastenhandhabungsverordnung) na základě směrnice Rady 90/269/EHS). V zájmu dosažení stanovených cílů bylo rozhodnuto o přijetí integrativního přístupu v koncepci semináře (spojení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – bezpečné manipulace s pacienty šetrné k zádům – s orientací pacienta – způsobem práce zaměřeným na možnosti pacienta – s použitím manipulačních pomůcek). S cílem pomoci začlenit předávání získaných poznatků do každodenní ošetřovatelské praxe byla současně na odděleních účastníkům poskytována praktická podpora a poradenství. Manipulační pomůcky byly otestovány, vybrány, pořízeny a přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly danému úseku a jeho potřebám.
Dirk Greunig, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a systém řízení kvality
Susanne Hoserová, mluvčí odborníků na páteř
(77) Ergonomico koncept, Forum fBB, Hamburk (http://www.forumfbb. de/unsere-konzepte/ ergonomico-konzept/ index.html).
Při druhém průzkumu u zaměstnanců (v roce 2004) již bylo zjevné, že zahájená opatření prokazují kladné dopady, které byly stanoveny jako cíl. Projekt byl poté rozšířen i na ostatní úseky a oddělení. Do programu byly na straně jedné zahrnuty všechny úseky péče a na straně druhé bylo vyvinuto individuální ergonomické školení, které bylo úspěšně provedeno například pro operační sál, pohotovost a rovněž úseky jako skladování a přeprava, vyzvedávání a dovoz pacientů, úklidová služba, centrální sterilizace, zdravotnická dokumentace, správa, jídelna, servis a také vnitropodnikové denní jesle.
V roce 2004 byla na úseku péče zahájena druhá fáze: Byla dále podporována udržitelnost uplatňování ergonomického způsobu práce a používání pomůcek. S pomocí externí podpory ze strany organizace Forum fBB byla vypracována a zavedena koncepce zvyšování kvalifikace vhodného ošetřujícího personálu, který bude mít zájem stát se odborníky na páteř. Tito odborníci na páteř podporují způsob práce, který je zaměřený na možnosti pacienta a šetrný k zádům, a rovněž používání manipulačních pomůcek, a působí jako šiřitelé a školitelé. Odborníci na páteř vyhotovili pokyn pro podporu tohoto úkolu a na základě specifikací obsažených v nařízení o manipulaci s břemeny (Lastenhandhabungsverordnung) byla vypracována politika pro bezpečnou manipulaci s pacienty. Projekt byl začleněn do řízení jakosti a byly vypracovány odpovídající pokyny pro uplatňování nařízení o manipulaci s břemeny při ošetřování pacientů a manipulaci s nimi.
V roce 2007 absolvovalo 93 % ošetřujícího personálu základní ergonomické školení týkající se manipulace s pacienty podle Ergonomico koncept. Poslední průzkum u zaměstnanců v roce 2008 prokázal, že 93 % zaměstnanců ví, jak pracovat způsobem šetrným k zádům, 83 % zaměstnanců má za to, že jsou k dispozici potřebné manipulační pomůcky, 76 % z nich bylo zaškoleno v používání manipulačních pomůcek a 77 vyškolených zaměstnanců uvedlo, že se jejich potíže spojené s fyzickou námahou snížily. Další podrobnosti jsou uvedeny v následujícím rozhovoru, který se uskutečnil v nemocnici BUKH a jehož některé části jsou uvedeny níže.
143
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
144
Tazatel: Co vás jako zařízení přimělo zabývat tímto tématem? Dirk Greunig: Za prvé jsme měli na úseku péče poměrně vysoké míry absence. Za druhé jsme měli potvrzení od pracovního lékaře, který řekl: „Něco se zde děje“. A za třetí jsme se před pár lety podívali na demografický vývoj a zjistili, že na úseku péče máme relativně vysoký podíl starších pracovníků s průměrným věkem 44/45 let. V té době jsme měli řídící kroužek pro podporu zdraví, jehož členy byli různí zaměstnanci ze všech úrovní hierarchie a ze všech profesních skupin. Tento výbor vypracoval s externí podporou (BGW a Forum fBB) koncepci pro prevenci onemocnění zad a páteře. Zástupce pro oblast podpory zdraví celý projekt řídil a usměrňoval a vytvořil systém s odborníky na páteř. Tazatel: Právě jste řekl „v té době jsme měli řídící kroužek pro podporu zdraví“; takže ten již neexistuje?
Berufsgenossenschaftliches Unfallkrankenhaus Hamburg.
Dirk Greunig: Již neexistuje, jelikož naším přístupem je vše spojit. Chceme obě skupiny, řídící kroužek pro zdraví a výbor pro ochranu zdraví při práci, spojit s cílem vytvořit jeden společný výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tazatel: Takže se ve skutečnosti sleduje model založený na spojení tradiční bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s podporou zdraví. Ve vašem zařízení tomu nebylo tak, že se řešil problém v tradičním smyslu a poté se utvořil řídící kroužek, nýbrž naopak, existoval řídící kroužek, který se zabýval celou záležitostí zdraví obecně a který poté vedl k dílčímu projektu zabývajícímu se prevencí onemocnění zad a páteře. Jaké cíle se sledovaly v té době? Snížení počtu dnů nemoci? Zvýšení spokojenosti zaměstnanců? Dirk Greunig: To každopádně. A rovněž příprava na demografické změny. Udržení zaměstnanců co nejdéle v práci, jelikož je nemůžete jednoduše nahradit. Rovněž však kvalita péče o zaměstnance. Pokud jste jako pacient přesunován na jiné lůžko pomocí zvedáku, je to šetrnější a bezpečnější, než pokud zaměstnanec ohýbá svá záda. Tazatel: Rozhodujícím bodem tedy je, že se tyto věci dělají nejen pro pacienty nebo zaměstnance, nýbrž že také vidíte, že to má kladné aspekty pro obě skupiny. Dirk Greunig: A pak je zde hledisko rozvoje lidských zdrojů. Budujeme systém s odborníky na páteř. Pro ně je to ohromná motivace na pracovišti. Jsou potřební. Jsou bráni vážně. Mají oblast, kde mohou uplatňovat své odborné znalosti v praxi, jak chtějí. To je mimořádně přínosné pro jejich profesionalitu a podporuje to loajalitu vůči zařízení. Jsou spojeni se svým týmem a při každodenní práci jsou lépe přijímáni, když vydávají pokyny, než v případě, že někdo přijde, pár minut se dívá, vydá pokyn a poté zase zmizí.
Tazatel: Máte stejnou zkušenost, paní Hoserová?
Osvědčený postup
4. Muskuloskeletální rizika
Susanne Hoserová: Někdy ano. Často vidím rozdíl v případě, že existují odborníci na páteř, kteří to nedělají dobrovolně, nýbrž tím byli pověřeni. Pak se objevují problémy. Ale v zásadě je tomu tak. To je rovněž něco, co odborníky na páteř náležitě odměňuje, co nám zajišťuje také další vzdělávání.
Tazatel: Co vše to zahrnuje, pokud jde o další vzdělávání? V zásadě se jedná o dvoustupňový model. Na straně jedné jsou zaměstnanci školeni a na straně druhé existuje funkce odborníků na páteř.
Susanne Hoserová: Absolvovali jsme ergonomické školení týkající se manipulace s pacienty podle tzv. Ergonomico koncept, a to základní seminář a seminář pro pokročilé, a rovněž školení o pomůckách pro manipulaci s pacienty a polohování pacientů, základní seminář a seminář pro pokročilé, základní seminář a seminář pro pokročilé týkající se kinestetiky, základní seminář o Bobath konceptu a rovněž seminář zaměřující se na vzdělávání a zaučování kolegů, to vše trvalo 3 dny. Čtyři odborníci na páteř se zúčastnili rovněž semináře na téma moderování a prezentace, aby mohli tyto úkoly vykonávat nezávisle v rámci pracovní skupiny odborníků na páteř, která se pravidelně schází. Kvalifikace odborníka na páteř zahrnuje rovněž hospitaci a pomoc při základním ergonomickém školení týkajícím se manipulace s pacienty či jiných seminářích k zvýšení kvalifikace. To znamená: po seminářích k získání kvalifikace je možné osvěžit si své poznatky a schopnosti a rovněž si pod dohledem vyzkoušet roli odborníka na páteř. Pravidelně navštěvujeme ergonomické opakovací semináře a semináře s různými tematickými prioritami, jako je například polohování pacientů. Tazatel: To je velké množství poznatků a odborných znalostí, které jste získali. Vyžadují je rovněž zaměstnanci?
Susanne Hoserová: Ano, přicházejí stále častěji, je to však různé. Kolegové vidí, že zabývání se touto záležitostí znamená rovněž změny, a v každodenní situaci pak kladou poměrně cílené otázky. Na jednotlivých úsecích také existují různé postupy. Cílem je rovněž zajišťovat následné kurzy, kdy na přechodnou dobu vytvoříte malou školicí jednotku na určité téma, kde pak všichni zaměstnanci získávají vstupní informace. A to je pak začleněno do každodenní práce. Tak je tomu v případě, kdy jsou odborníci na páteř k dispozici na místě a mohou pracovat společně; pak jsou kladeny otázky a věci se zkoušejí. Tazatel: Rozhodujícím aspektem je, že odborníci na páteř jsou zaměstnanci, kteří normálně pracují na oddělení, takže je s nimi možno často hovořit.
Susanne Hoserová: Systém umožňuje sejít se při určitých pracovních postupech nebo u určitých pacientů a uvážit, zda je rozumné, co právě děláme, nebo zda má smysl, abychom ještě jednou zvážili, jak to provést efektivněji. Například použití jiné manipulační pomůcky, takže manipulace s pacientem je šetrnější a příjemnější i pro pacienta, nejen pro ošetřující personál. Podporou je, že nejsme sami. Na každém oddělení a rovněž na operačním sále, v dospávacím pokoji i na pohotovosti jsou zpravidla přítomni dva odborníci na páteř. Částečně to však považuji rovněž za nevýhodu. Máme samozřejmě rozsáhlou škálu úkolů kvůli zaučování, jak postupovat. A jelikož jsme normálně ve službě, s čímž je spojeno běžné množství práce, je někdy těžké najít si během pracovní doby nějaký volný prostor, připravit něco na oddělení, říci si „teď něco udělám, přečtu si protokol nebo připravím prezentaci pro kolegy“. Výhody však jednoznačně převažují nad nevýhodami.
145
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
146
Tazatel: Zmínila jste zaučování, jak postupovat. Systém je v celém zařízení pevně zakotven jako zaučení v rámci řízení kvality pro činnost odborníků na páteř, včetně tématu zaučení. Susanne Hoserová: Včetně tématu zaučení a spolupráce s ostatními profesními skupinami. Tazatel: A co jiná opatření? Právě jste například zmínila manipulační pomůcky. Dirk Greunig: Neexistuje žádný úsek, kde by nebyl nejméně jeden nebo dva mobilní zvedáky. Na mnoha úsecích jsou mimoto jako standardní vybavení stropní zvedáky. V tomto ohledu jsme zařízení značně dovybavili. Susanne Hoserová: Vzhledem ke skutečnosti, že existuje rovněž pracovní skupina odborníků na páteř, která se na jeden den schází šestkrát ročně, a že kontakty mezi odborníky na páteř jsou intenzivní, dochází samozřejmě rovněž k výměně informací. Je známo, kdo má na oddělení jaké pomůcky, a tyto se zapůjčují. Existuje proto spolupráce na úrovni odborníků na páteř. Nejviditelnější jsou zvedáky, existují však rovněž menší manipulační pomůcky jako posuvné podložky, protiskluzové podložky, posuvné desky a materiál pro polohování pacientů, které se používají a které jsou mými kolegy v rostoucí míře přijímány. Dirk Greunig: Existuje pracovní skupina odborníků na páteř, která otestovala a vybrala nová lůžka pro pacienty. Z hlediska různých úseků se zvažovalo, které lůžko je vhodné a které nikoli. Nyní nakupujeme například pouze lůžka s elektricky nastavitelnou výškou a s různými dalšími funkcemi, které podporují práci šetrnou k zádům, nebo skupina, která se zabývala testováním a výběrem pomůcek pro polohování pacientů a pro ochranu před proleženinami. Tazatel: Objevuje se efekt sněhové koule? Pozorujete interně, že ostatní profesní skupiny nebo oddělení jsou všímavější? Susanne Hoserová: Ano, to jsme zaznamenali. Zaměstnanci na oddělení ergoterapie, kteří rovněž pracují s manipulačními pomůckami, přicházejí a ptají se. Vznikají samozřejmě i třecí plochy, jelikož se jejich práce liší od naší. Tazatel: Takže všichni táhnou za jeden provaz? Susanne Hoserová: Jsme si vědomi toho, že musíme táhnout za jeden provaz a že je rozumné, podporovat tento postoj. Jistě existuje ještě mnoho možností koordinace a existují dobré přístupy a oddělení, kde to dobře funguje. Tazatel: Ale i zde oběma směry. Když myslím na pacienta, je pro něj jistě příjemnější, když všichni, kteří k němu přicházejí, myslí a jednají stejně. A totéž platí samozřejmě pro zaměstnance. Jaká jiná opatření byla přijata? Již jsme zmínili manipulační pomůcky a lepší spolupráci s ostatními profesními skupinami. Co ještě? Dirk Greunig: Celé kancelářské vybavení. Nyní vždy nakupujeme pouze psací stoly, u nichž lze elektricky nastavit výšku pro práci vsedě a vestoje. Rovněž nová přepážka na příjmu je navržena tak, že podporuje dynamickou práci. Z technického hlediska se snažíme zaměstnancům hodně nabídnout. S oddělením nákupu je písemně dohodnuto, že již nemají možnost výběru. Vyvíjíme rovněž podpůrné nástroje; vytváříme například databázi, která ukazuje, jak se naše nemocnice vypořádává s pacienty: problémem je, že je stále více pacientů obézních, nevíme však, co náš materiál vydrží. Proto existuje databáze, která uvádí, co náš materiál vydrží,
Osvědčený postup
4. Muskuloskeletální rizika
od operačního stolu až po zvedák. Musíme například dovybavit operační sály tak, aby bylo možno ošetřit pacienty o hmotnosti 300 kg. Důležité rovněž je, aby oddělení nákupu předložilo všechny plány nákupů oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odborníci zde každé zařízení předem přezkoumají, aby zjistili, zda je vůbec vhodné nebo zda nebude vyvolávat dodatečné problémy či rizika pro uživatele. Tento postup je po dohodě s ředitelem stanoven v písemných pracovních pokynech a v příručce kvality. Máme například také zaměstnance, kteří potřebují zvláštní podporu. Vypracovali jsme postup pro výběr individuálně přizpůsobených manipulačních pomůcek; existuje pracovní pokyn podepsaný ředitelem. Jasně řečeno: „Pokud mám při práci zdravotní problém, jak se bude postupovat?“ Tento postup je nyní velmi přesně upraven a je rovněž stanoveno, na koho se obrátit. Odpovědná osoba má poté právo říci, že tento zaměstnanec potřebuje zvláštní rukavice, zvláštní židli nebo stůl či něco jiného. Tazatel: Právě jste řekl, že existuje zvláštní kontaktní osoba. Dirk Greunig: V naší nemocnici je to pracovní lékař.
Tazatel: Podívejme se nyní na jednotlivého zaměstnance. Existují nějaká opatření pro jednotlivé zaměstnance? Ergonomické školení je povinné pro všechny zaměstnance a měli by se ho všichni zúčastnit. Existuje pro zaměstnance i něco dalšího?
Susanne Hoserová: Máme rovněž vnitropodnikové školení týkající se rozvoje lidských zdrojů, jehož se mohou zúčastnit všichni zaměstnanci, kteří mají zájem, a šiřitelé, například mentoři.
Dirk Greunig: Stanovili jsme cíle kvality, takže každý může zjistit, co děláme. Zde se například uvádí, kolik zaměstnanců bylo vyškoleno. Každý si to může zjistit a vedení chce, abychom to dělali. A to vede k tomu, že velká část zaměstnanců může říci svým nadřízeným: „To chce ředitel” Tazatel: Další důležitou otázkou je vhodná obuv pro ošetřující personál. Co děláte v tomto ohledu?
Dirk Greunig: Koncem loňského roku se konal zvláštní „den obuvi“; pozvali jsme různé dodavatele vhodné obuvi a všichni zaměstnanci mohli získat informace o tom, jaká obuv je v nemocnici skutečně bezpečná. Začalo to obuví, kterou nemocnice nakupuje například pro operační sály. V současnosti se snažíme změnit pokyny pro nákup, aby byla situace jasnější. Susanne Hoserová: U mnoha osob se rovněž ukázalo, že obuv, která pevně sedí na noze, je také příjemnější při práci. Na mnoha odděleních jsou zaměstnanci odborníky na páteř a prostřednictvím ergonomického školení natolik poučeni, že vědí, jakou obuv nosit. Na některých odděleních nosí všichni zaměstnanci vhodnou obuv pro ošetřující personál.
Tazatel: BGW (Profesní sdružení pracovníků ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče) se k tomu rovněž jasně vyjadřuje. Nakolik se vaše nemocnice řídí těmito doporučeními? Susanne Hoserová: Jsou součástí ergonomického školení a jsou obsaženy rovněž v příručce odborníků na páteř. Pracovní pokyny se připravují.
147
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
148
Tazatel: Jaké máte zkušenosti se zaváděním opatření s podporou externích školitelů/ poradců? Susanne Hoserová: Spolupráci s externími školiteli/poradci, kteří přinesou zkušenosti z jiných zařízení a projektů, pokládám za velmi užitečnou. Jedná se o jeden z aspektů, který hovoří ve prospěch externistů, jelikož tak se uplatňuje rovněž síťový efekt. Dirk Greunig: Externista má také na mysli více řešení, která viděl jinde. Každé řešení není vhodné pro každé zařízení. Musíme je přizpůsobit. Susanne Hoserová: Pokud pracujete v nemocnici dlouhou dobu, trpíte určitou provozní slepotou a již si nekladete některé otázky. Externisté se mohou zabývat věcmi bez předsudků. Dirk Greunig: Externista má rovněž výhodu v tom, že může říkat věci, které nejsou příjemné, pak ale zase odejde. Tazatel: To je velká výhoda externistů. A někdy jim je více nasloucháno. Susanne Hoserová: Když se mě někdo zeptá na něco, co nevím, zeptám se někoho jiného, tj. externisty, který je k dispozici v pozadí. Tazatel: Celý projekt stojí peníze, byl financován zcela z vašich vlastních zdrojů? Dirk Greunig: Oddělení ochrany zdraví má pevný rozpočet, který se každý rok zvyšuje. Tazatel: Pozitivní zkušenosti jsou cenné, co se však stane, když něco nefunguje? Zmínili jste, že mezi odborníky na páteř byl jeden, který byl do této funkce dosazen a chyběla mu vlastní motivace. Susanne Hoserová: To je problém, ale každý, kdo se v této úloze necítí dobře, může říci: „Lituji, ale není to nic pro mě, nechávám toho“. Nyní se zvyšuje počet odborníků na páteř, kteří dělají tuto práci z vlastního přesvědčení a kteří ví, že to není vždy snadné. Existuje rovněž pracovní skupina odborníků na páteř. Považuji tuto síť za mimořádně důležitou: pomáhá nám v krizových situacích poznat kolegy na ostatních odděleních a říci: „Nevím jak dál, co děláte v této situaci?“ Velmi důležité je začlenění této sítě do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na hierarchické úrovni se vždy vyskytují problémy. Existuje samozřejmě pokyn, jak postupovat, je však jeden z mnoha, které vedoucím úseků a oddělení přicházejí na stůl. Bylo by užitečné, kdyby si nás někdo vzal stranou a řekl „ano, to chceme“ a poskytl nám větší podporu. Jsou však rovněž oddělení, kde vedení poskytuje plnou podporu. Dirk Greunig: Dalším důležitým problémem, který se snažíme vyřešit, je uvolňování zaměstnanců ze služby, aby bylo zajištěno, že mají čas připravit se například na přednášky a semináře. Něco takového nebylo dlouho možné. Týká se to například odborníků na páteř, pokynů ohledně protipožární ochrany a zvládání mimořádných situací. Abychom to dostali pod kontrolu, sestavili jsme minulý rok s vedením nemocnice katalog vzdělávacích kurzů s odpovídajícími časovými požadavky a cílovými skupinami, které by se těchto kurzů měly účastnit. To zahrnuje povinné kurzy, nepovinné kurzy nebo kurzy, které jsou důležité pro nemocnici. Takže nyní můžeme tyto časy
Osvědčený postup
4. Muskuloskeletální rizika
požadovat při jednání o plánu pracovních míst. Cílem je, aby byly při plánování pracovních míst zohledněny příslušné zdroje. Dříve se interní a externí školení konala vždy navíc, dobrovolně, od této praxe chceme upustit a přejít na následující způsob: jaká školení potřebujeme, jaká školení chceme a kolik stojí času a peněz. V příštím plánu pracovních míst by měly být tyto časové požadavky zohledněny, takže zaměstnanci jsou naplánováni tak, aby je bylo možné uvolnit pro dodatečné úkoly. Tazatel: V důsledku toho jsou tyto činnosti postaveny na roveň s běžnou službou na oddělení. Existují kromě průzkumu u zaměstnanců jiné nástroje k ověření jejich účinnosti? Dirk Greunig: Projekt prevence zad jsme vyhodnotili a nakonec jsme ho zavedli do běžné praxe. Tazatel: Jaké jsou rozhodující aspekty, které byste mohli uvést jako doporučení pro ostatní zařízení?
Dirk Greunig: Nejdůležitější je – nikdy se nevzdávat! Co nefunguje dneska, může za tři měsíce třeba vypadat úplně jinak. Často jsou věci zpočátku zablokovány a po půl roce si lidé na určitou myšlenku zvyknou a pak to funguje. Naprosto nezbytné je náležité řízení informací. Aby bylo zajištěno, že všichni mají stejné informace (např. prostřednictvím intranetu) a mohou s nimi pracovat. Například pravidelné informační zpravodaje, pokud možno stručné; jestliže jsou delší než jedna strana, nikdo je nečte. Naučili jsme se, že akce na téma bezpečnost a ochrana zdraví, které se konaly vícekrát a jichž se mohli zúčastnit ti, kdo chtěli, nepřinášejí velké výsledky. Množství práce na odděleních je tak obrovské, že se nikdo nemohl uvolnit. Místo toho nyní organizujeme informační schůzky se zaměstnanci nebo krátké akce na místě pro zaměstnance. Máme elektronický systém, jehož prostřednictvím můžeme organizovat školení všech zaměstnanců; u každého nového zaměstnance zjišťujeme, jaká školení potřebuje. Zaměstnanec má „průvodku“, kde se zaznamenává, kdy absolvoval školení, kdo je pořádal, a případně se vydává upomínka, pokud některé školení ještě chybí nebo pokud dojde k něčemu závažnému – pak víme, kdo ještě potřebuje školení. Tento systém je rovněž velmi užitečný k řízení rozvoje lidských zdrojů. Tazatel: Zmínili jste, že vedoucí oddělení nejsou vždy přesvědčeni, takže je třeba získat i vedoucí pracovníky.
Susanne Hoserová: Rozhodně. Musíte vědět, jak tato opatření začlenit do podnikových cílů. Objasnit to, co se žádá. To se neděje samo od sebe a nefunguje to bez určitého úsilí.
Dirk Greunig: A zajistit, aby byli vedoucí pracovníci prostřednictvím výcviku řídicích schopností schopni toto zvládnout. Mnoho vedoucích pracovníků ve skutečnosti neví, jaká je jejich úloha v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Co to zahrnuje. Vedoucí pracovníci musí být schopni řídit, aby každý přesně věděl „co je jeho úkolem“. Zde je mimořádně důležité řízení procesů. Zaměřuje se na všechny zaměstnance, od nejvyššího vedení po posledního zaměstnance. Také je nezbytné určit, kdo vystupuje jako poradce a kdo nese odpovědnost. Tazatel: Děkuji vám za rozhovor a přeji vám hodně úspěchu při další práci.
149
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
(78) http://www.hse.gov.uk (79) http://www.opsi. gov.uk/psi/
(80) http://www.nationalbackexchange. org/
(81) http://www.wales. nhs.uk/documents/ nhs_manual_handling_passpor.pdf
(82) Příklad osvědčeného postupu poskytla Rosemary Rogersová, ředitelka Handling at Movement and Ergonomics Ltd (HME). (83) Kopii lze získat na adrese Darren. allsobrook@derby. gov.uk
(84) http://hme-limited. com
150
4.1.10.3 Prevence muskuloskeletálních poruch v Derby City Council Social Services ve Spojeném království Společnost Derby City Council Social Services zaměstnává 1 800 zaměstnanců a poskytuje pečovatelské služby v domácím prostředí a v komunálních zařízeních. Na začátku se vyskytovalo mnoho problémů, které byly způsobeny mimo jiné nevhodnými způsoby při manipulaci s pacienty, nespokojenými zaměstnanci, malou prioritou muskuloskeletálních poruch u vedení a příliš mnoha úrazy. Handling Movement and Ergonomics Ltd (HME) (78) poskytuje specializované školení týkající se přesunování pacientů a manipulace s nimi. HME a Derby od roku 1999 spolupracují s cílem vyvinout a zavést program, který zlepší dovednosti zaměstnanců při posunování pacientů a poskytování služeb a který v roce 2007 získal cenu National Training Award. HME společnosti Derby doporučila zavést program založený na pokynech Health and Safety Executive (79) ve Spojeném království (viz obr. 43) a vnitrostátních normách péče (80), jejichž dodržování je stanoveno zákonem. Úspěch tohoto přístupu je založen na zapojení celé organizace, a nikoli jen na vyškolení zaměstnanců. Po provedení hodnocení rizik a zavedení vhodných systémů řízení byly pro vedoucí pracovníky a zaměstnance uspořádány odpovídající vzdělávací kurzy. Tyto kurzy byly založeny na normách, které ve Spojeném království stanoví National Back Exchange (81) a na All Wales National Health Service Manual Handling Passport and Information Scheme (82). Náklady byly zachovány na původní výši a odpovídaly 1,5 místa školitele a dosažená efektivnost umožnila poskytovat dodatečná školení a pořídit lepší zařízení a materiál. Audity nyní ukazují, že se řádný postup při posunování a manipulaci stal normou. Vedoucí pracovníci vedou dokumentaci se všemi potřebnými záznamy, včetně hodnocení rizik a plánů manipulace. Vedoucí pracovníci nyní přijímají bezodkladná opatření, pokud jsou zjištěny nedostatky. Zaměstnancům jsou nyní jasné jejich povinnosti a dodržují individuální plány manipulace, které jsou vyhotoveny pro každého uživatele služeb. Počet úrazů při ruční manipulaci se snížil ze 70 v roce 1999 na 34 v roce 2005. Společnost Derby stanovila měřítko pro ostatní organizace a tento přístup se nyní využívá v jiných zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče a ukázalo se, že jej lze přizpůsobit velkým i malým organizacím (83). Zásady
Organizace
Audit
Plánování a provádění
Měření výkonnosti
Přezkoumávání výkonnosti
43
B yla zřízena řídící skupina (MHSG), která revidovala zásady posunování pacientů a manipulace s nimi (84), vytvořila komplexní systém řízení pro posu nování pacientů a manipulaci s nimi a vypracovala ucelený plán školení.
4. Muskuloskeletální rizika
4.1.11 Odkazy Č.
Název
Země/region
1.
Preventing back injury USA in healthcare
Obsah/zdroj Stručná příručka pro prevenci poškození páteře ve zdravotnictví. V příručce je vyvozen závěr, že poškození páteře lze předcházet odstraněním úkolů, které vyžadují zvedání. http://www.afscme.org/issues/1320.cfm
2.
Schwere Arbeit – leicht Rakousko gemacht, ein Leitfaden für die stationäre Altenpflege
Tato příručka vychází z hodnocení rakouských pečovatelských zařízení, které bylo provedeno v roce 2004. Obsahuje doporučení a příklady osvědčených postupů, které pomáhají snížit fyzickou zátěž u zdravotnických pracovníků. http://www.arbeitsinspektion.gv.at/NR/rdonlyres/7F88360F-B923-4DF3-98DF-6CB4D1920EBE/0/altenpflege.pdf
3.
4.
Arbeitsplätze für Německo Behinderte und Leistungsgewandelte
Tato publikace obsahuje rady ohledně zvláštních ergonomických požadavků pracovišť pro pracovníky s tělesným postižením.
Sitzlust statt Sitzfrust. Sitzen bei der Arbeit und anderswo
V naší moderní společnosti se doba sezení neustále prodlužuje. A nepřetržité sezení po dobu několika hodin, k němuž je stále více lidí nuceno i na svém pracovišti, představuje problém. Člověk je koneckonců uzpůsoben k tomu, aby se pohyboval, a při nedostatečném pohybu trpí kardiovaskulární systém a pohybové ústrojí degeneruje. Existuje mnoho různých možností, jak v každodenní kancelářské rutině zajistit více pohybu a dynamiky, jež sahají od nastavitelného kancelářského nábytku a mobilních pracovišť po organizaci práce, která vede k tomu, že kancelářská židle je ve stále větší míře zbytečná. Některé z těchto možností jsou představeny v této brožuře i s doporučením, jak je můžete napodobit).
Německo
http://www.baua.de/de/Publikationen/Broschueren/Gesundheitsschutz/Gs03.html?nn=667406
http://www.baua.de/en/Publications/Brochures/A66.pdf?__blob=publicationFile 5.
Stehend K.O.? Wenn Arbeit durchgestanden werden muss…
Německo
dne stát. Studie prokázaly, že trvalé stání zatěžuje nerovnoměrně lidský organismus a je příčinou četných onemocnění kardiovaskulárního systému a pohybového ústrojí. Tato brožura představuje možnosti, jak snížit zátěž zaměstnanců v povoláních, která vyžadují stání, a jak vytvořit zdravější, lidštější a produktivnější pracovní prostředí. http://www.baua.de/de/Publikationen/Broschueren/A38.pdf?_blob=publicationFile&v=8
6.
Auf und nieder – Německo immer wieder! Mehr Gesundheit im Büro durch Sitz-Steh-Dynamik
Cílem této brožury je, abyste doslova vyskočili na nohy. A nejen během jejího čtení, nýbrž několikrát za den. Těžištěm je „dynamická kancelář“, jinými slovy – jsou poskytnuty základní informace o tom, jak navrhnout kancelářské pracoviště tak, aby díky vhodné organizaci práce a „dynamickému“ nábytku napomáhalo pohybu. http://www.baua.de/cae/servlet/contentblob/717578/publication-File/48508/A65.pdf
7.
8.
BGW-Leitfaden: Prävention von Rückenbeschwerden in der stationären Altenpflege
Německo
Bewegen von Patienten – Prävention von Rückenbeschwerden im Gesundheitsdienst
Německo
Příručka o snižování MSD v domovech s pečovatelskou službou, integrována jsou technická, organizační a personální opatření. http://www.ruecken2011.gesundheitsdienstportal.de/daten/08-rec/ pdf/Leitfaden.pdf Příručka o snižování výskytu MSD ve zdravotnictví. http://www.ukgm.de/
151
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
9.
BGW Themen: Spannungsfeld Rücken
Německo
Tato příručka ukazuje, jak za účelem prevence MSD integrovat technická, organizační a personální opatření. http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/Medientypen/bgw-themen/M655_Starker%20R%C3%BCcken.html
10.
Preventing Musculos- WHO, k dispozici keletal Disorders in the anglická, franWorkplace couzská a španělská verze
Poruchy pohybového ústrojí představují hlavní důvod absence v práci. Muskuloskeletální poruchy vedou k značným nákladům pro veřejné zdravotní systémy. S různými oblastmi těla a různými pracovními činnostmi mohou souviset různé poruchy pohybového ústrojí. Například poruchy v oblasti bederní páteře často souvisí se zvedáním a přenášením břemen. Cílem tohoto dokumentu o prevenci MSD je informovat o rizikových faktorech a ovlivnit opatření zaměstnavatelů a chování zaměstnanců tak, aby se předešlo riziku fyzické zátěže nebo se toto riziko snížilo, jelikož ohrožuje zdraví a vede ke zbytečné únavě. http://www.who.int/occupational_health/publications/muscdisorders/en/
11.
Back in care – PrevenNový Zéland ting back pain and back injuries in caregivers
Dobře ilustrovaný leták pro zaměstnance, který představuje shrnutí rozsáhlejší publikace a poskytuje praktické rady, jak se starat o svá záda. http://www.osh.dol.govt.nz/order/catalogue/29.shtml
12.
Back in care – Preven- Nový Zéland ting musculoskeletal injuries in staff in hospitals and residential care facilities
Poskytuje komplexní přístup k řízení rizika poškození páteře ve zdravotnictví. Zahrnuje všechny fáze určení, hodnocení a kontroly rizik a poté vyhodnocení účinnosti. http://www.osh.dol.govt.nz/order/catalogue/261.shtml
13.
L’Association paritaire pour la santé et la sécurité du travail du secteur affaires sociales (ASSTSAS)
Co je to l’ASSTSAS? Odvětvové sdružení, které se zabývá bezpečností a ochranou zdraví při práci ve zdravotnictví. http://osha.europa.eu/data/provider/oshinfo_463/?searchterm=
14.
15.
16.
17.
152
EU/OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
E-fact 9: Work-related musculoskeletal disorders (MSD) an introduction (Muskuloskeletální poruchy (MSD) související s prací)
EU/OSHA
E-fact 11 – European legal requirements relating to work-related musculoskeletal disorders (MSDs) (Evropské právní požadavky týkající se muskuloskeletálních poruch (MSD) souvisejících s prací)
EU/OSHA
E-fact 15 – Work-related musculoskeletal disorders (MSDs) and the pace of work (Muskuloskeletální poruchy (MSD) související s prací a tempo práce)
EU/OSHA
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Management of equi- EU/OSHA pment for the manual (Evropská agenmovement of patients tura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
K faktorům, které přispívají k MSD, patří užívání síly, opakující se práce, práce v nepřirozené poloze, vibrace, práce v chladném prostředí a dlouhé sezení nebo stání. Jsou ovlivněny rovněž úrovní stresu, nezávislosti a podpory ze strany kolegů, předchozími nemocemi, fyzickou kapacitou a věkem a sociálními faktory, jako jsou volnočasové aktivity. Tyto faktory mohou působit jednotlivě nebo společně. Od zaměstnavatelů se vyžaduje, aby posoudili rizika, jimž jsou jejich zaměstnanci vystaveni, včetně rizika rozvoje MSD, a přijali odpovídající opatření. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact09 Toto internetové shrnutí poskytuje informace o evropských právních požadavcích týkajících se MSD, včetně mezinárodních úmluv a norem, evropských směrnic a evropských norem a příkladů konkrétních právních předpisů v členských státech. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact11
Jednou z hlavních příčin špatného zdraví na pracovišti je tempo práce a dostupné důkazy prokazují, že se zrychluje. Toto internetové shrnutí poskytuje informace o vztahu mezi tempem práce a MSD a jejich kontrole. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact15
Pro prevenci MSD u nemocničního personálu je zásadní vybavení pro ruční manipulaci s pacienty. http://osha.europa.eu/data/case-studies/management-of-equipment-aids-for-the-manual-movement-of-patients/?searchterm=
4. Muskuloskeletální rizika
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
18.
EUR-Lex
EU
EUR-Lex jsou internetové stránky, které obsahují veškeré právní informace Evropské unie a příslušné směrnice Evropské unie týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. http://eur-lex.europa.eu/
19.
Informační list 10 – Poruchy funkce dolních končetin v souvislosti s výkonem práce
EU/OSHA
Tento informační list vyzdvihuje hlavní zjištění zprávy agentury. Zpráva je omezena na poruchy spodní části zad, ačkoliv některá zjištění se mohou vztahovat i na jiné druhy problémů se zády v souvislosti s výkonem práce. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/cs_10.pdf
Informační list 29 – Správná praxe bezpečnosti a zdraví v odvětví zdravotnictví on-line
EU/OSHA
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Odvětví zdravotnictví a sociální péče má druhý největší výskyt s prací spojených muskuloskeletálních chorob (MSD). Tento informační list je základním úvodem do problematiky bezpečnosti a zdraví při práci v odvětví zdravotnictví a rovněž uvádí, jak nalézt informace pro toto odvětví na webové stránce agentury
Informační list 4 – Prevence muskuloskeletálních chorob z povolání
EU/OSHA
Doporučení pro prevenci muskuloskeletálních chorob z povolání.
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/4
Informační list 71 – Úvod do problematiky onemocnění pohybového aparátu souvisejících s prací
EU/OSHA
Onemocnění pohybového aparátu (MSD) jsou nejčastějšími nemocemi z povolání v Evropě. Téměř 24 % pracovníků z 25 členských států EU uvedlo, že trpí bolestmi zad, a 22 % si stěžuje na bolesti svalů.
Informační list 72 – Poruchy krku a horních končetin související s prací
EU/OSHA
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Informační list 75 – Muskuloskeletální onemocnění související s prací: zpět do práce
EU/OSHA
Informační list 78 – Muskuloskeletální poruchy související s prací: zpráva o prevenci. Shrnutí.
EU-OSHA
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Magazine 10 – Lighten EU-OSHA the Load (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/29
http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/71 U mnoha pracovníků z různých profesí se objevují poruchy krku a horních končetin související s prací a tyto poruchy jsou v Evropě nejčastějším druhem nemocí z povolání, představují více než 45 % všech nemocí z povolání. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/72 Tento informační leták upozorňuje na hlavní zjištění obsažená ve zprávě nazvané „Zpět do práce“. Skládá se ze dvou částí: z přehledu literatury o účinnosti opatření v pracovních podmínkách a z přehledu politických iniciativ v Evropě a na mezinárodní úrovni. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/75 Hlavní zjištění zprávy agentury o prevenci jsou rozdělena do dvou částí: přehledu výzkumné literatury s ohledem na zásahy v rámci pracovního procesu zaměřené na prevenci rizik MSD a 15 případových studií, které jsou dokladem toho, jak se problémy řeší na úrovni pracovišť. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/78 MSD jsou nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s výkonem povolání v Evropské unii. K rizikovým faktorům pro vznik MSD patří ruční manipulace s břemeny, práce ve statických a/nebo nepřirozených polohách a opakované pohyby, jakož i jiné než biomechanické faktory, například stres. Tento magazín obsahuje články členských států, zúčastněných stran a odborníků na MSD týkající se různých záležitostí souvisejících s MSD – například případové studie, opatření na pracovištích, kampaně, statistické údaje, průzkumy a stanoviska. http://osha.europa.eu/en/publications/magazine/10
153
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
27.
Zpráva – Work-related musculoskeletal disorders: Back to work report (Muskuloskeletální onemocnění související s prací: zpět do práce)
EU-OSHA
MSD jsou nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s výkonem povolání v Evropské unii. Jejich odstraňování znamená přijetí opatření na pracovišti. Za prvé je třeba přijmout preventivní opatření. U zaměstnanců, kteří již trpí MSD, je však problémem zachovat jejich zaměstnatelnost, udržet je v práci a v případě potřeby je znovu začlenit do práce. Tato zpráva se zaměřuje na udržení pracovníků s MSD v práci, jejich opětovné začlenění a rehabilitaci. Skládá se ze dvou částí: z přehledu literatury o účinnosti opatření v pracovních podmínkách a z přehledu politických iniciativ v Evropě a na mezinárodní úrovni.
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
http://osha.europa.eu/en/publications/reports/7807300 28.
Zpráva – Prevention of work-related musculoskeletal disorders in practice (Prevence muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací v praxi)
EU-OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
MSD jsou nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s výkonem povolání v Evropské unii a postihují miliony zaměstnanců. Součástí kampaně nazvané „Posviťme si na břemena“ (Lighten the Load) bylo i udělení cen pro osvědčený postup (Good Practice Awards) organizacím, jež významným a inovativním způsobem přispěly k boji s MSD. Účelem ocenění je prosazovat a podporovat praktická řešení na pracovištích a sdílení osvědčených postupů v celé Evropě. Tato publikace obsahuje shrnutí příkladů 20 různých opatření, která přijaly podniky a organizace z celé EU k prevenci MSD. http://osha.europa.eu/en/publications/reports/TE7606536ENC
29.
E-fact 42: Kontrolní seznam pro prevenci poškození dolních končetin
EU/OSHA
30.
Méthode d’analyse des manutentions manuelles
Francie
Ruční manipulace s pacienty patří v práci zdravotnických pracovníků k nejnamáhavějším úkolům. Tato publikace obsahuje metody pro hodnocení rizik vznikajících při manipulaci zdravotnických pracovníků s pacienty a navrhuje preventivní opatření. http://www.inrs.fr/accueil/risques/activite-physique/prevention/ manutention-manuelle.html
31.
Musculoskeletal health of cleaners
Spojené království
Tato výzkumná zpráva se zabývá muskuloskeletálními poruchami a prací úklidového personálu, který používá stroje na čištění podlah a mopy a vykonává další opakující se úkony.
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Poškození dolních končetin související s prací je poškození tělesné soustavy, například šlach, svalů, nervů, kloubů a míšku, které je způsobováno nebo zhoršováno převážně vykonáváním práce a působením bezprostředního pracovního prostředí. Poškození tohoto typu mohou postihovat dolní končetiny, především kyčle, kolena a chodidla. Tématem tohoto kontrolního seznamu jsou nebezpečí úrazu či vzniku poškození dolních končetin a jeho cílem je identifikace osob zaměstnaných na pracovišti, kde tato nebezpečí hrozí. Tento kontrolní seznam nabízí mimoto i příklady preventivních opatření, která mohou přispět k snížení rizik poškození dolních končetin. http://osha.europa.eu/cs/publications/e-facts/efact42
http://www.hse.gov.uk/research/crr_pdf/1999/crr99215.pdf 32.
Getting to grips with manual handling
Spojené království
Tato stručná příručka obsahuje pokyny k problémům spojeným s ruční manipulací a představuje osvědčené postupy v této oblasti. Rady jsou určeny vedoucím pracovníkům malých podniků nebo podobných organizací. Mnoho obecných zásad je však vhodných pro všechna pracoviště, bez ohledu na jejich velikost. http://www.hse.gov.uk/pubns/indg143.htm
33.
Musculoskeletal disorders – Advice for employers
Spojené království
Informace na těchto internetových stránkách pomáhají zaměstnavatelům pochopit, co mohou udělat pro to, aby dodrželi právní předpisy týkající se MSD a ruční manipulace, jak mohou chránit své zaměstnance a ošetřované osoby před zraněním a jak mohou lépe pomoci zaměstnancům s bolestmi zad či jinými MSD. http://www.hse.gov.uk/msd/backpain/employers.htm
154
4. Muskuloskeletální rizika
Č.
Název
Země/region
34.
Leitfaden zur erfolgre- Německo ichen Durchführung von Gesundheitsförderungsmaßnahmen im Betrieb
Obsah/zdroj Tyto pokyny jsou určeny především vedoucím pracovníkům, odborníkům v oblasti BOZP, pracovním lékařům a dalším zúčastněným stranám a obsahují rady ohledně toho, jak předcházet muskuloskeletálním poruchám v práci. Obsahuje příklady hodnocení rizik, kontrolní seznamy a odborné metody pro posuzování fyzické námahy u zaměstnanců. http://www.rkw-kompetenzzentrum.de/nc/publikationen/details/ rkw/-339/1/
35.
BGW Forschung: Sachmittelausstattung in der stationären und ambulanten Altenpflege
Německo
Tato brožura představuje výsledky práce skupiny odborníků vyvíjejících řešení pro snižování zátěže zaměstnanců v domovech pro seniory. (4.7.2009) http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/ Medientypen/bgw_forschung/EP-SPfl_Sachmittelausstattung%20 in%20der%20station%C3%A4ren%20und%20ambulanten%20Altenpflege.html
36.
A back injury prevention guide for healthcare providers
USA
Zdravotničtí pracovníci si poškozují záda při zvedání, přemisťování či jiné manipulaci s pacienty nebo osobami, kterým je poskytována péče. Náklady jsou mimořádné. Přímé náklady spojené s náhradami pro zaměstnance, lékařským ošetřením a pracovní rehabilitací jsou velmi vysoké. V Kalifornii připadá na poškození páteře největší podíl ztrát v systému náhrad zaměstnanců. Tato příručka má zaměstnavatelům a zaměstnancům poskytnout obecné vodítko. Její praktické návrhy jsou zaměřeny na sanitáře, ošetřovatele, zdravotní sestry, asistenty a ostatní osoby, které zvedají a jinak manipulují s pacienty a osobami, jimž je poskytována péče. http://www.dir.ca.gov/dosh/dosh_publications/backinj.pdf
37.
Ziehen und Schieben ohne Schaden
Německo
Velké zatížení svalové a kosterní soustavy může způsobovat rovněž sunutí a tahání břemen. Tato brožura obsahuje praktická doporučení, jak předcházet fyzické námaze při sunutí nebo tahání břemen a jak předcházet úrazům na pracovišti. http://www.baua.de/de/Publikationen/Broschueren/A25.pdf?__ blob=publicationFile
38.
Heben und Tragen ohne Schaden
Německo
Ruční manipulace s břemeny je nejčastějším důvodem muskuloskeletálních poruch. Tato brožura obsahuje praktické rady, jak předcházet fyzické námaze při ruční manipulaci s břemeny. http://www.baua.de/de/Publikationen/Broschueren/A7.pdf?__blob=publicationFile
39.
40.
Drop „inappropriate“ footwear codes and reduce back and foot problems, says TUC
Spojené království
Osvědčený postup – Spojené království.
Rückengesund – Fit im OP
Německo
Příručka pro zaměstnavatele a zaměstnance, jak předcházet MSD na operačních sálech.
http://www.tuc.org.uk/newsroom/tuc-15188-f0.cfm
http://www.unfallkasse-berlin.de/res.php?id=10155 41.
Nurses’ Early Exit Study
Německo
Cílem studie NEXT bylo přezkoumat důvody, okolnosti a důsledky předčasného opouštění povolání ošetřovatele. Zvláštní pozornost byla věnována otázce, jaké jsou důsledky tohoto kroku pro dotyčnou osobu a rovněž pro dané zdravotnické zařízení a zdravotnictví obecně. Zjištění jsou k dispozici na internetových stránkách. http://www.next.uni-wuppertal.de/
155
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
4.1.12 Literatura Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege,„Gefährdungsbeurteilung“, 2009 (http://xlurl.de/3rG9P1). Pracovní skupina pro ergonomii při Mezinárodní asociaci sociálního zabezpečení, „Recommendations: Prevention of low-back pathologies in healthcare professions“ (k dispozici rovněž v němčině a francouzštině), 2006 (http://www.issa.int/). Pracovní skupina pro ergonomii při Mezinárodní asociaci sociálního zabezpečení, „Low back pain in the health care profession“ (k dispozici rovněž v němčině a francouzštině), 1998 (http://www.issa.int/). Pracovní skupina pro ergonomii při Mezinárodní asociaci sociálního zabezpečení, „Backprotecting work practices in healthcare: training and prevention concepts in Europe“, workshop odborníků, Paříž, 2002 (německá a anglická verze k dispozici na CD -ROMu). CD si lze objednat na adrese: http://www.issa.int/Recursos/Resources/ Back-protecting-Work-Practices-in-Health-Care-Training-and-Prevention-Conceptsin-Europe). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „E-fact 18 – Risk assessment in healthcare“, 2007 (http://www.osha.europa.eu/en/publications/e-facts/ efact18). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „Informační list 73 – Nebezpečí a rizika spojená s ruční manipulací s břemeny na pracovišti“, 2007 (http:// www.osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/73). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „Work-related musculoskeletal disorders: Prevention report“, 2008 (http://www.osha.europa.eu/en/ publications/reports/TE8107132ENC). Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, „Musculoskeletal disorders and organisational change“, zpráva z konference, Lisabon, 2007 (http://www. eurofound.europa.eu/pubdocs/2007/114/en/1/ef07114en.pdf ). Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, Fourth European working conditions survey, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2007 (http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2006/98/en/2/ef0698en.pdf ). Evropský Výbor vrchních inspektorů práce, „Posviťme si na břemena“ (k dispozici v různých jazycích), 2008 (https://osha.europa.eu/en/topics/msds/slic/index_html). Health and Safety Executive of the government of the UK, Musculoskeletal disorders in health and social care, (http://www.hse.gov.uk/msd/index.htm). Jäger, M., C. Jordan, S. Kuhn et al., Biomechanical analysis of patient-transfer, activities for the prevention of spine-related hazards of healthcare workers, 2008 (http://www.epmresearch. org/userfiles/files/testo%20jager.pdf). Occupational Safety & Health Administration (USA-OSHA), „The ergonomics guidelines for nursing homes“, 2009 (http://www.osha.gov/ergonomics/guidelines/nursinghome/final_nh_guidelines.pdf ). Royal College of Nursing, Manual handling assessments in hospitals and the community – An RCN guide, 2003 (http://www.ciip-consulta.it/attachement/RCN-2008.pdf).
156
4. Muskuloskeletální rizika
4.2 Prevence úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím nebo pádem (85) 4.2.1 Úvod Proč je tak důležité zabývat se rizikem uklouznutí a zakopnutí? Uklouznutí a zakopnutí vede často k pádu. Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou největší příčinou úrazů na všech pracovištích. V členských státech Evropské unie byly identifikovány jako hlavní příčiny úrazů, které způsobují delší než 3denní pracovní absenci (86). Health and Safety Executive (HSE) vlády Spojeného království například udává 2 000 zranění pracovníků ve zdravotnictví, které lze každý rok přičíst uklouznutím a zakopnutím (87); Allgemeine Unfallversicherungsanstalt v Rakousku (AUVA) uvádí, že 30 % všech pracovních úrazů je způsobeno zakopnutím, uklouznutím nebo pádem (88). Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) jsou rizika úrazu vyšší u zaměstnanců menších a středních podniků, obzvláště pak v podnicích s méně než 50 zaměstnanci (89). V nemocnicích dochází k nejvíce úrazům způsobeným uklouznutím a zakopnutím u zdravotních sester a k nejméně takovýmto úrazům u lékařů (90). Náklady na úrazy způsobené uklouznutím a zakopnutím jsou velmi vysoké. Podle odhadů stály v roce 2003 zaměstnavatele ve Spojeném království více než 500 milionů GBP (585,3 milionu EUR) a společnost více než 800 milionů GBP (936,4 milionu EUR) (91), a v Rakousku stály 122,1 milionu EUR (92). Uklouznutí a zakopnutí jsou nejčastější formou vážných úrazů postihujících ošetřující personál, pracovníky v domácnostech, pečovatele, pracovníky záchranné služby a úklidový personál (93). A zakopnutí a pády se netýkají jen zaměstnanců; ohrožena je rovněž veřejnost (včetně pacientů), 62 % vážných úrazů je způsobeno uklouznutím a zakopnutím (94).
(85) Pádem se rozumí pád z výšky menší než 2 metry. (86) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „The state of occupational health and safety in the European Union – Pilot study“, 2000. (87) HSE, „Slips and trips in the health services“. (88) AUVA, „Verhütung von Sturzunfällen am Boden/mit Leitern“. (89) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „Informační list 14 – Prevence uklouznutí, zakopnutí a pádů při práci“. (90) BGAG-Report 1/05, „Entstehung von Stolper-, Rutsch und Sturzunfällen“. (91) HSE, „Workplace Newsletter: Slips and trips“.
44 Schodiště: vhodné povrchy v dobrém stavu, průběžné zábradlí a optimální osvětlení jsou předpoklady prevence úrazů způsobených uklouznutím a zakopnutím.
(92) AUVA, ‘Verhütung von Sturzunfällen am Boden/mit Leitern’. (93) HSE, „Workplace Newsletter: Slips and trips“. (94) HSE, „Workplace Newsletter: Slips and trips“.
157
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
4.2.2 Povaha rizika Úrazy způsobené uklouznutím a zakopnutím mohou mít řadu příčin. Téměř vždy se vyskytuje několik faktorů, které společně vytvářejí nebezpečí. Rozlišuje se mezi čtyřmi hlavními příčinami úrazů. K technickým faktorům patří: • podlaha (např. nevhodné povrchy nebo povrchy ve špatném stavu, rozlité tekutiny, mokré, kluzké podlahy, špatný stav cest), • překážky jsou častým důvodem úrazů způsobených zakopnutím; může se jednat o stavební překážky, změny úrovně, položené kabely a podobně, • rampy, • schodiště: chybějící nebo poškozená zábradlí, chybějící protiskluzové vrstvy a značky na okrajích schodů mohou způsobit uklouznutí a zakopnutí na schodech, • osvětlení (přirozené nebo jiné): špatné osvětlení nepříznivě ovlivňující dobré vidění a rozpoznání možných nebezpečí jako jsou překážky, prahy, rozlité tekutiny, • vstupy bez přístřešku, • netěsnící stroje. K environmentálním faktorům patří: • hlasité nebo neznámé zvuky (náhlé odvedení pozornosti), povětrnostní podmínky (déšť, sníh, náledí, vítr), vlhkost, kondenzace nebo písek. K organizačním faktorům patří: • nedostatečné systémy správy objektu a/nebo úklidu, • nepřiměřené řízení údržby, • chybějící vybavení nebo poskytnutí nevhodného vybavení, • chybějící varovné značky, • špatná údržba vybavení, • neposkytnutí vhodných osobních ochranných prostředků (např. bezpečnostní obuv s protiskluzovou podrážkou, která zajišťuje dostatečnou stabilitu). K faktorům podmíněným prací patří: • pracovní úkoly (např. přenášení velkých krabic nebo posunování kontejnerů), které omezují vidění, a tak způsobují úrazy, nebo které mohou vést k znečištění podlahy (např. tekutiny (dezinfekční prostředky, léky), třísky, drobky, jídlo a pití, lepenka). Osobní/individuální faktory mají obzvláštní význam a zahrnují: • individuální aspekty: hlavní důvod úrazů souvisí s člověkem: • fyzické vlastnosti: pokud mají zaměstnanci fyzické problémy, které omezují jejich vidění, sluch nebo chůzi, může to zvyšovat pravděpodobnost úrazů (např. zrak, rovnováha, věk, postižení, které omezuje chůzi).
158
4. Muskuloskeletální rizika
4.2.3 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik s ohledem na prevenci úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím a pádem Zaměstnavatelé musí posoudit nebezpečí a rizika pro zaměstnance, kteří mohou být ohroženi při práci. To pomáhá zjistit, co je třeba udělat pro kontrolu rizik. Je to rovněž nezbytné k plnění předpisů (95). Hodnocení rizik nepředstavuje jeden úkon, nýbrž se musí provádět jako postup, který zahrnuje nejméně pět kroků.
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob Určete, kdo může být zraněn a jak. Kdo přichází na pracoviště? Jsou tyto osoby ohroženy? Máte nad nimi kontrolu? Uvažte rizika uklouznutí, zakopnutí a pádu; zaměřte se na nebezpečí okolo pracoviště. Zahrňte i osoby zvenku (návštěvníky, dodavatele, veřejnost) a pacienty, kteří mohou být dotčeni. K určení problematických oblastí je důležité navštívit pracoviště a zahrnout rovněž venkovní oblasti. Zjistěte, co by mohlo způsobit úrazy a konzultujte a zapojte rovněž zaměstnance. Určete hlavní oblasti, jako jsou nerovné nebo poškozené podlahy, schody bez protiskluzové vrstvy, špatné osvětlení, volně položené kabely, které kříží trasy chodců, překážky, rozlité tekutiny a modré podlahy po úklidu. Nezapomeňte vzít v úvahu dlouhodobá nebezpečí a méně zjevná rizika, jako jsou organizační a potenciálně skryté psychosociální faktory. Nejúčinnější určení rizik slibuje komplexní přístup (zahrnující technické/environmentální, organizační a osobní/individuální faktory). Obzvláštní pozornost je nutno věnovat aspektům týkajícím se rozdílů mezi muži a ženami a zvláštním skupinám pracovníků, kteří mohou být více ohroženi nebo kteří mají zvláštní požadavky (např. zdravotně postižení pracovníci, migrující pracovníci, těhotné ženy, velmi mladí nebo starší lidé, nekvalifikovaní pracovníci). Vezměte v úvahu poznatky z šetření téměř vzniklých nehod; kontrolní seznamy (96) a záznamy o úrazech (s podrobným objasněním toho, co se stalo, jaká byla příčina, opatření, která přijalo vedení, absence v důsledku nehody atd.) mohou představovat dodatečnou pomoc při určování potenciálních rizikových faktorů. Podrobné pokyny k učení rizik viz „Povaha rizika“, s. 158 a „Pracovní situace s největší expozicí“, s. 160.
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Tento krok zahrnuje vyhodnocení rizik zjištěných v prvním kroku. Postup spočívá ve stanovení pravděpodobnosti úrazu, možného rozsahu, četnosti výskytu a počtu zaměstnanců, kteří mohou být dotčeni. Na základě výsledků musí být stanovena priorita rizik podle jejich významu. Nejvyšší místo v hierarchii prevence zaujímá odstranění rizik. Podrobný popis druhého kroku je uveden v části „Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik“, s. 159.
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření – T-O-P Zvažte rizika a stanovte cíle pro zlepšení. Výhoda stanovení cílů spočívá v tom, že je jasnější určení nezbytných preventivních opatření. Tímto způsobem lze systematicky provádět rovněž sledování a přezkum. Na začátku postupu ke stanovení rizik a cílů zformulujte preventivní cíle písemně a přesně určete, co je třeba udělat, kdo to musí udělat a do kdy. Popis současné situace (T-O-P) umožňuje snadno rozpoznat stávající nedostatky v porovnání se stanoveným cílem.
(95) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (96) AUVA, „Verhütung von Sturzunfällen am Boden/mit Leitern“.
159
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Při stanovování cílů prostudujte nejprve příslušné předpisy, abyste určili minimální požadavky na prevenci. Mějte na paměti rovněž technické normy. Ověřte, zda jsou již přijatá bezpečnostní opatření přiměřená k odstranění rizik. Pokud ne, rozhodněte, zda je možné je zlepšit, nebo zda je nutno přijmout dodatečná bezpečnostní opatření. Pamatujte na to, že technická opatření mají přednost před organizačními opatřeními a že organizační opatření mají přednost před personálními/individuálními opatřeními (viz rovněž „Preventivní a ochranná opatření“, s. 161).
Krok 4 – Přijetí opatření Zaveďte preventivní opatření podle plánu priorit. Kdo má udělat co a do kdy? Jaký je časový plán? Kdo by se měl zapojit?
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum Hodnocení pravidelně přezkoumávejte a aktualizujte. Ověřte, zda se snižuje počet úrazů. Bylo během bezpečnostních kontrol zjištěno méně potenciálních rizik? Jsou-li provedeny významné změny, například zavedení nového zařízení či postupu, nebo dojde-li k úrazu, ujistěte se, zda jsou stávající bezpečnostní opatření a způsoby řízení pro prevenci uklouznutí a zakopnutí i nadále přiměřené k odstranění rizik. Pokud ne, rozhodněte, zda je lze zlepšit, nebo jaká dodatečná bezpečnostní opatření mají být přijata. 45 Chodba s nepoškozeným a čistým povrchem, bez překážek, uklizená a s dobrým osvětlením všech prostor.
4.2.4 Pracovní situace s největší expozicí K úrazům způsobeným uklouznutím a zakopnutím může dojít téměř ve všech pracovních situacích – ať už v kuchyni, při úklidu nebo péči a rovněž na operačním sále nebo ve skladu či při přepravě materiálu. Uklouznutím a zakopnutím jsou ohroženi i administrativní pracovníci. Hlavní příčiny těchto úrazů ve zdravotnictví jsou následující: • uklouznutí na podlaze, která je mokrá nebo znečištěná jinou látkou, • zakopnutí o překážku, • uklouznutí nebo zakopnutí na schodech, rampách, chodnících a cestách, • zakopnutí o nerovný povrch.
160
4. Muskuloskeletální rizika
4.2.5 Účinky na zdraví a bezpečnost Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou nejčastější příčinou vážných úrazů v práci. Dochází k nim téměř na všech pracovištích a 95 % těžkých úrazů má za následek zlomeniny kostí. Důsledky se velmi liší a poškozeny bývají především kosti, klouby a svaly. Spektrum důsledků úrazů sahá od malých poranění jako vymknutý kotník po kraniocerebrální trauma. Z dlouhodobého hlediska jsou často výsledkem MSD. V úvahu je nutno vzít rovněž další nepříznivé účinky jako infekce nebo poranění pokožky. Uklouznutí a zakopnutí při manipulaci s břemeny mohou mít za následek vážné úrazy. Při manipulaci s pacienty může vést uklouznutí a zakopnutí ke zranění ošetřujícího personálu a v důsledku nedostatečné stability ošetřovatele mohou být dotčeni i pacienti.
4.2.6 Preventivní a ochranná opatření Jelikož v organizační oblasti a v oblasti osobního/individuálního chování existuje velmi mnoho preventivních a bezpečnostních opatření, lze snížení počtu úrazů způsobených uklouznutím a zakopnutím často dosáhnout s malými či žádnými náklady. Zaměstnavatel a vedoucí pracovníci musí zajistit bezpečné prostředí a údržbu pracovišť a cest. Zásadní úlohu při prevenci úrazů způsobených zakopnutím, uklouznutím a pádem hrají odborníci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a pracovníci odpovídající za bezpečnost. Musí vydávat doporučení týkající se uspořádání a údržby pracovišť, cest a sanitárních a jiných pomocných místností. Tito odborníci musí v souladu se zákonnými požadavky radit zaměstnavatelům a v případě potřeby architektům a projektantům budov. Musí rovněž trvat na organizačních opatřeních a na poskytnutí vhodného vybavení, jako jsou schůdky a žebříky, které je zapotřebí k předcházení rizikům zakopnutí a uklouznutí, a zejména musí trvat na co největším pořádku na pracovišti. Je třeba dbát na tyto faktory. Technická opatření • Podlahové plochy: Podlahy by měly být pravidelně kontrolovány z hlediska poškození a tam, kde je to nutné, by se měla provádět údržba. Podlahové povrchy by měly být na každém místě vhodné pro prováděný druh činnosti / práci. Pro sanitární místnosti, oddělení, operační sály, kuchyně nebo vstupní haly nemocnice mohou být zapotřebí různé druhy podlahových ploch. • Schodiště: Zábradlí, protiskluzové vrstvy na okrajích schodů, vysoká viditelnost a nesmekavé přední hrany schodů a rovněž dostatečné osvětlení může napomoci při prevenci úrazů na schodech. • Je třeba zamezit nestejné úrovni podlah, například rampám. Jsou-li nevyhnutelné (např. kvůli kolečkovým křeslům nebo vozíkům), musí být náležitě označeny s použitím odpovídajících varovných značek, jelikož často nejsou dobře vidět (97). • Osvětlení: Je nutno zajistit dobrou úroveň osvětlení. Je třeba zajistit jeho fungování a polohu, aby byly všechny podlahové plochy rovnoměrně osvětlené a byla jasně vidět veškerá potenciální nebezpečí (např. překážky, rozlité tekutiny). Úroveň osvětlení musí umožnit bezpečný průchod prostory. Může být požadováno externí osvětlení, neboť vnější prostory musí být adekvátně osvětleny. Environmentální opatření • Environmentální vlivy nelze vždy vyloučit, jsou však možná odpovídající bezpečnostní opatření na technické, organizační a personální/individuální úrovni.
(97) Směrnice Rady 89/654/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12.
161
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Organizační opatření • Je nutno stanovit jednoznačně odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví v různých pracovních oblastech. • Kontroly jsou nezbytné k zajištění toho, aby byly řádně prováděny pracovní postupy a procesy. • O činnostech jako úklid a údržba je nutno vést záznamy. 46 Vhodné způsoby čištění udržují podlahy čisté a uklizené. 47 Varovná značka po mokrém čištění.
• Správa objektu: Pracovní prostředí je nutno udržovat v čistotě a pořádku, přičemž podlahy a přístupové cesty musí být prosty překážek. • Vybavení musí být umístěno tak, aby kabely nekřížily trasy chodců. Pro pevné připevnění kabelů k povrchu používejte kabelové kryty. Překážky je nutno odstranit. Není-li to možné, je nutno použít vhodné uzávěry nebo varovné značky. • Úklid a údržba: Je třeba zavést vhodné postupy při úklidu (např. vytírání vždy nejdříve jedné a poté druhé půlky chodby, materiály, které umožňují suché nebo vlhké čištění). Měla by být stanovena vhodná doba úklidu (např. časně ráno). Pravidelný úklid a údržba minimalizuje rizika. Odpad je nutno pravidelně odstraňovat a udržovat čisté pracovní oblasti. Rozlité tekutiny je nutno okamžitě uklidit. Metody uklízení a vybavení musí být vhodné pro čištění ošetřovaných povrchů. Během úklidových a údržbářských prací se snažte nevytvořit nová nebezpečí uklouznutí nebo klopýtnutí. Je-li podlaha mokrá nebo kluzká (např. vlhkost nebo písek), je nutno použít varovné značky (98). V případě potřeby je nutno zajistit alternativní trasy. • Je třeba zvolit vybavení jako schůdky a žebříky, které musí být přizpůsobeno pracovišti/úkolům tak, aby se zabránilo nebezpečí nebo aby bylo nebezpečí kontrolováno. (98 ) Směrnice Rady 89/654/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12. (99) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28.
• Obuv: Pracovníci musí mít pracovní obuv, která je vhodná pro jejich pracovní prostředí a pracovní podmínky (99) (viz rovněž „Osobní ochranné prostředky“, s. 164). Musí být zajištěno, že se pracovníci o svou obuv starají a udržují podrážky čisté. Obuv je nutno pravidelně vyměňovat dříve, než se sešlape podrážka (podle druhu práce obvykle dvakrát ročně). Jsou-li zapotřebí návleky na boty, je nutno používat pokud možno kvalitní, znovu použitelné návleky a mezi jednotlivými použitími je čistit. Jednorázové návleky mohou klouzat a snadno se roztrhnout. • Informování a poučení: Pracovníci musí být pravidelně informováni o riziku úrazu a poučeni o bezpečném chování. Bezpečné chování musí přikázat nadřízení pracovníci a musí na ně dohlížet. • Je třeba stanovit postupy pro návštěvníky a pacienty.
48 Úklidový vozík.
162
49 Metody úklidu musí být vhodné pro ošetřované povrchy.
4. Muskuloskeletální rizika
Personální/individuální opatření týkající se chování • Uklouznutí a zakopnutí může velmi ovlivnit to, jak lidé jednají a jak se chovají v pracovním prostředí. Povinností zaměstnavatele je zajistit na pracovišti co největší pořádek, odstraňovat příčiny úrazů u zdroje a dbát na bezpečné chování. Informování, pokyny a dohled mohou pomoci posílit takovéto bezpečné chování zaměstnanců. Povinností zaměstnanců je spolupracovat se zaměstnavatelem. Cílem by mělo být pokud možno odstraňování rizik u zdroje (např. použití vhodné podlahové krytiny, vyrovnání nerovných povrchů podlah). Další upřednostňovanou možností je nahrazení (např. používání alternativní metody čištění podlah), poté následuje oddělení (např. použití uzávěr s cílem zabránit tomu, aby zaměstnanci vstupovali na mokré podlahy). Dalším preventivním opatřením je ochrana (např. nošení obuvi s protiskluzovou podrážkou). Posledním opatřením je poskytování informací zaměstnancům. Používání osobních ochranných prostředků a poskytování informací by mělo být poslední formou ochrany poté, co byla vyčerpána všechna opatření na organizační a technické úrovni.
Důležité
Zavedení systému řízení: Plánování: Spolupracujte se zaměstnanci (reprezentativním vzorkem žen, mužů, starších a zdravotně postižených pracovníků) a případně s pacienty a návštěvníky při určování možných problematických oblastí a cílů pro zlepšení.
Školení: Poskytněte svým zaměstnancům znalosti potřebné pro rozpoznání potenciálních rizik a přijetí vhodných opatření.
Organizace: Učiňte zaměstnance odpovědnými za konkrétní oblasti, včetně úklidového personálu a zaměstnanců dodavatelů, pokud to je smysluplné a v souladu s právními předpisy.
Kontrola: Zajistěte řádné vykonávání pracovních postupů a procesů a veďte záznamy o veškerých úklidových a údržbářských činnostech.
Sledování a přezkum: Hovořte se svými zaměstnanci (reprezentativním vzorkem mužů, žen, starších a zdravotně postižených pracovníků) a případně s pacienty a návštěvníky, aby mohli poskytnout zpětnou vazbu ohledně fungování opatření. V případě potřeby přijměte nová opatření.
163
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
50 Schůdky umožňují bezpečnější práci. 51 Vhodná obuv se liší podle daného úkolu a prostředí.
4.2.7 Osobní ochranné prostředky Při výběru vhodné obuvi pro různé úkoly ve zdravotnictví je nutno vzít v úvahu druh vykonávané práce (např. kuchyň, ruční manipulace s břemeny, operační sál, péče), druh podlahy, obvyklé vlastnosti podlahy (např. mokrá, kluzká, mastná), protiskluzové vlastnosti podrážky a pohodlí, trvanlivost a jiné požadované bezpečnostní prvky, jako je například ochrana nebo podpora palců (100). Je nutno zahrnout rovněž aspekty týkající se rozdílů mezi muži a ženami, a to výběrem ochranných prostředků podle individuálních potřeb. Konečný výběr může představovat kompromis.
52 Příklad obuvi vhodné pro ošetřující personál.
(100) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28.
164
4. Muskuloskeletální rizika
• Zdokumentujte hlavní podlahové plochy a znečišťující látky, které mohou způsobit riziko uklouznutí, na vašem pracovišti a požádejte dodavatele o doporučení vhodné obuvi. Některé běžné druhy protiskluzové obuvi nemusí být v oblastech se zvláštními nároky vhodné; např. obuv, která je účinná v mokru (koupelna), nemusí být vhodná pro mastné povrchy (kuchyň) nebo tam, kde se na podlaze vyskytují lepkavé zbytky jídla, které se usazují v profilu podrážky (kuchyň).
Nejdůležitější tipy
• Ověřte u dodavatele, zda je obuv, o niž se zajímáte, otestována s ohledem na protiskluznost; pokud byla obuv testována, musí být k dispozici hodnoty koeficientu tření. Čím vyšší je koeficient tření, tím vyšší je protiskluznost. Hledejte výsledky, které jsou vyšší než minimální požadavky stanovené v příloze A normy EN ISO 20345/6/7:2004 (A1:2007) – normy pro bezpečnostní, ochrannou a pracovní obuv. Otestovaná a certifikovaná obuv je označena značkou CE. Výrobci poskytují informace pro uživatele, které udávají, pro jaké použití je obuv vhodná. • S dodavatelem můžete dohodnout dodatečné zkoušky protiskluznosti – například pro povrchy / znečišťující látky, které se nacházejí na vašem pracovišti. • Zkuste dodavatele požádat o poskytnutí zkušebního páru, abyste mohli obuv správně vybrat, a nevybírejte obuv pouze na základě popisu v prospektech a podle výsledků laboratorních zkoušek. • Na zkouškách obuvi by se měl podílet reprezentativní vzorek zaměstnanců (muži a ženy, případně pracovníci, kteří mají problémy s chodidly) a zkoušky musí trvat dostatečně dlouho, aby byly výsledky smysluplné. • Zajistěte, abyste zakoupili obuv, která bude odpovídat požadavkům – nemusí to být nutně nejlevnější obuv, ale může být pohodlnější nebo přitažlivější – což zajistí, že ji zaměstnanci budou nosit, a může vydržet déle. • Zaveďte systém pro kontrolu a nahrazování obuvi dříve, než bude obnošená a nebezpečná.
Zaměstnavatel musí poskytnout obuv pro všechny pracovní situace, kde bylo zjištěno zvláštní riziko (101) – například v kuchyni, při přepravě, na operačním sále nebo u úklidové služby. Obecně se obuv pro ošetřující personál nepovažuje za osobní ochranný prostředek. Musí však stejně jako veškerá bezpečnostní/ochranná/pracovní obuv splňovat určité požadavky, aby se předešlo úrazům způsobeným uklouznutím, zakopnutím nebo pádem a aby byla zajištěna bezpečná práce šetrná k zádům. • Pro protiskluznost je důležitý profil a materiál podrážky. Obecně platí, že se měkčí podrážka a jemnější profil hodí pro oblasti znečištěné tekutinami nebo pro vnitřní prostory. Hrubší profil je vhodnější pro venkovní prostory nebo prostory znečištěné pevnými látkami. Protiskluznost se může během doby nošení změnit; po určité době nošení se mohou vlastnosti podrážky zhoršit, zejména když se opotřebuje profil. • Obuv s uzavřenou špičkou chrání přední část nohy před poraněním. • Obuv s uzavřenou patou, která je opatřena pevným opatkem, zaručuje vysokou stabilitu. Opatek chrání patu i šlachy, vazy a klouby. Díky pevnému vedení paty poskytuje chodidlu boční oporu. Polstrování zabraňuje poranění všech ohrožených částí chodidla, například Achillovy šlachy. • Šířka obuvi musí být nastavitelná, aby se bota mohla přizpůsobit šířce chodidla. Obuv však musí sedět pevně na noze, aby noha v botě „neplavala“. • Anatomicky formovaná stélka podporuje nožní klenbu, a proto absorbuje nárazy. • Systém tlumení snižuje účinek nárazů, takže zajišťuje odlehčení kloubů a páteře.
(101) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28.
165
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Obuv by měla mít plochý podpatek: podpatek vysoký maximálně 2 cm má pozitivní účinek na statiku těla (držení a rovnováha). Nášlapná část by měla být co největší. • Materiál obuvi musí být vodoodpudivý, trvanlivý a snadno čistitelný. Prodyšné materiály jako kůže nebo Goretex absorbují vlhkost chodila a odvádějí ji pryč. Podpůrný účinek má používání ponožek z prodyšných tkanin (např. mikrovlákna nebo vlny). • Další kritéria se použijí v závislosti na pracovišti.
4.2.8 Chování v kritických situacích – doporučení pro zaměstnance Podporujte preventivní opatření. Před odchodem proveďte úklid. Zamezte znečištění. Osvojte si postoj „co vidím, to uklidím“. Neignorujte nebo neodstraňujte varovné značky. Přizpůsobte chůzi okolnostem. V kritických situacích se chovejte bezpečně a obezřetně. Případné zjištěné nebezpečí (např. znečištění) neprodleně ohlaste, jestliže je nemůžete odstranit sami. Dodržujte bezpečnostní pokyny, včetně nošení vhodné obuvi. Udržujte svou obuv. Pomáhejte ostatním.
4.2.9 Hlavní sdělení a závěry Důležité
Pracovní podmínky musí být takové, aby nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců. Zdraví zaměstnanci musí zůstat zdraví a jejich možnosti by měly být posíleny. Ohrožení pracovníci musí být podpořeni ochrannými opatřeními. Zaměstnancům, kteří utrpěli úraz kvůli uklouznutí nebo zakopnutí, je nutno pomoci při opětovném začlenění do práce. Úspěšný bude s největší pravděpodobností participativní přístup. Opatření v oblasti prevence rizik a podpory zdraví je často nutno spojit, aby byla účinná.
4.2.10 Příslušné směrnice Evropské unie (102) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8.
166
Požadavky stanovené v evropských směrnicích, které jsou důležité pro prevenci uklouznutí, zakopnutí a pádu, stanoví tyto povinnosti zaměstnavatelů: 1. Sledovat obecný rámec pro řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně hodnocení a prevence rizik; upřednostňovat kolektivní opatření k odstranění rizik; poskytovat informace a školení a konzultovat se zaměstnanci (muži i ženami), koordinovat bezpečnost s dodavateli (směrnice Rady 89/391/EHS) (102).
4. Muskuloskeletální rizika
2. Projednání se zaměstnanci představuje požadavek. Využití jejich znalostí pomáhá zajistit, aby byla náležitě odhalena rizika a zavedena praktická řešení. Zajistit přístup, který je z hlediska pohlaví neutrální (směrnice Rady 89/391/EHS) (103). 3. Zajistit, aby byla pracoviště náležitě udržována a uklízena (směrnice Rady 89/654/EHS) (104). 4. Zajistit, aby pracoviště pokud možno využívala přirozeného denního světla a byla vybavena umělým osvětlením vhodným pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců (směrnice Rady 89/654/EHS) (105). 5. Zajistit, aby podlahy pracovišť byly pevné, stabilní a rovné, neměly nebezpečné hrboly, díry ani nakloněné plochy a nebyly kluzké (směrnice Rady 89/654/EHS) (106). 6. Poskytnout bezpečnostní a/nebo zdravotní značky, pokud nebezpečí nelze přiměřeně zamezit/snížit prostřednictvím preventivních opatření (směrnice Rady 89/654/EHS) (107). 7. Poskytnout vhodné ergonomické pracovní vybavení s přístupem zohledňujícím pohlaví s cílem snížit rizika (směrnice Rady 89/655/EHS) (108). 8. Poskytnout osobní ochranné prostředky (např. ochrannou obuv), které jsou přiměřené pro vyskytující se rizika, kterým se nelze vyhnout jiným způsobem. Tyto ochranné prostředky by měly být pohodlné, dobře padnout, být náležitě udržovány a neměly by vést k zvýšení jiných rizik (směrnice Rady 89/656/EHS) (109).
(103) Úř. věst. L 183, 29.6.1989,s. 1–8. (104) Směrnice Rady 89/654/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12.
9. Za zachování zdravých a bezpečných pracovních podmínek neodpovídá pouze vedení. Rovněž zaměstnanci mají povinnosti (směrnice Rady 89/391/EHS) (110):
(105) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12.
• dodržovat náležité systémy práce, které jsou stanoveny pro jejich bezpečnost,
(106) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12.
• správně používat prostředky určené pro jejich bezpečnost,
(107) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1–12.
• spolupracovat se zaměstnavatelem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, • dbát pokynů v souladu s poskytnutým školením, • uvědomit zaměstnavatele, pokud zjistí nebezpečné činnosti nebo jiná rizika uklouznutí, zakopnutí a pádu, • zajistit, aby jejich činnosti neohrožovaly ostatní. Minimální požadavky stanovené v evropských směrnicích byly provedeny do vnitrostátních právních předpisů, jež mohou zahrnovat dodatečné požadavky, které je nutno ověřit. • Bezpečnostní vlastnosti obuvi, včetně protiskluznosti, jsou testovány podle souboru evropských zkušebních standardů obsažených v normě EN ISO 20344:2004 (A1:2007). • Výkonnostní požadavky jsou uvedeny v normách pro osobní ochranné prostředky (OOP), a to: normě EN ISO 20345:2004 (A1:2007) pro bezpečnostní obuv; EN ISO 20346:2004 pro ochrannou obuv a (A1:2007) EN ISO 20347:2004 (A1:2007) pro pracovní obuv.
(108) Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 13–17. (109) Směrnice Rady 89/656/ EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18–28. (110) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8.
167
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
4.2.11 Odkazy Č.
Název
Země/region
1.
Cleaning activities and Spojené královslip and trip accidents ství in NHS Acute Trusts – a scoping study
Obsah/zdroj Tento výzkumný projekt zkoumá úklidové práce jako faktor přispívající k úrazům způsobeným uklouznutím a zakopnutím. Byly provedeny pohovory se zaměstnanci z pěti nemocnic s cílem získat první informace k dosažení cílů výzkumu. www.hsl.gov.uk/research/hsl_pdf/2006/hsl0680.pdf
2.
3.
4.
5.
E-fact 37 – Slips, trips, falls and cleaners (Uklouznutí, zakopnutí, pády a uklízeči)
EU/OSHA
Informační list 14 – Prevence uklouznutí, zakopnutí a pádů při práci
EU/OSHA
Internetový portál: Preventing slips and trips in the workplace (Prevence uklouznutí a zakopnutí na pracovišti)
EU/OSHA
Employers – Preventing slips and trips – risk assessment
Spojené království
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Tento dokument zkoumá, proč jsou těmito úrazy ohroženi obzvláště uklízeči, a představuje opatření, která lze přijmout, aby se jim zabránilo. Uvádí rovněž příslušné právní předpisy pro ochranu uklízečů. www.osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact37 Rady pro prevenci uklouznutí, zakopnutí a pádů při práci pro všechny druhy a velikosti podniků. http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/14
Internetový portál donucovacího orgánu ze Spojeného království týkající se uklouznutí a zakopnutí. Stránka obsahuje: posouzení uklouznutí, příčiny uklouznutí a další zdroje. http://osha.europa.eu/data/links/osh_link.2007-01-30.4725634453/ view Informace pro zaměstnavatele o hierarchii opatření ke kontrole rizika uklouznutí a zakopnutí. K hlavním aspektům při posuzování rizika uklouznutí patří znečištění podlah, nepříznivé okolní podmínky, stav podlah a obuv, při posuzování rizika zakopnutí pak rovněž kontrola chodníků, správa objektů a údržba. Jsou uvedeny odkazy na podrobnější informace o příčinách uklouznutí a zakopnutí, úklidu, obuvi a příslušných právních a správních předpisech. http://www.hse.gov.uk/slips/employersriskas.htm
6.
What can I do to prevent slips and trips? – Workers
Spojené království
Užitečný kontrolní seznam pro zaměstnance k zvýšení bezpečnosti na pracovišti, pokud jde o prevenci uklouznutí a zakopnutí. Odkazy na podrobnější informace o hodnocení rizik uklouznutí a zakopnutí, úklidu a prevenci uklouznutí při práci. http://www.hse.gov.uk/slips/workers.htm
7. 8.
Kampaň „Shattered Lives“
Spojené království
Procuring slip-resistant Spojené královfootwear for use at ství work
Domovská stránka kampaně „Shattered Lives“. http://www.hse.gov.uk/shatteredlives Tipy pro výběr obuvi s ohledem na protiskluznost pro používání při práci. Jsou uvedeny nejdůležitější tipy a důležitá kritéria týkající se podrážek a povrchů a zkoušek protiskluznosti. K dalším informacím patří odkazy na případové studie týkající se obuvi, výsledky testů obuvi a příslušné normy. http://www.hse.gov.uk/slips/footprocure.htm
9.
Providing suitable Spojené královslip-resistant footwear ství for work
Informace pro dodavatele a výrobce o klíčové úloze, kterou hrají při dodávání vhodné obuvi, případové studie týkající se vhodného používání v různém prostředí, postupy zkoušek protiskluznosti a informace, které mají být poskytovány a které udávají, že obuv splňuje zvláštní požadavky. Jsou uvedeny odkazy na pořizování protiskluzové obuvi, případové studie a výsledky dodatečných testů obuvi. http://www.hse.gov.uk/slips/manufactfoot.htm
168
4. Muskuloskeletální rizika
Č.
Název
Země/region
10.
Slips and trips – Where Spojené královdo I start? ství
Obsah/zdroj Základní informace o tom, co je třeba provádět při hodnocení rizik a řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. Vysvětlení pěti kroků postupu při hodnocení rizik a určení prvků, které by měl obsahovat řádný systém řízení. Odkazy na internetové stránky o příčinách uklouznutí a zakopnutí a o preventivních opatřeních. http://www.hse.gov.uk/slips/start.htm
11. 12.
Watch your step Architects/Designers
Spojené království
Domovská stránka týkající se uklouznutí a zakopnutí.
Spojené království
Informace o knihách a praktický návod pro ty, kdo navrhují, pořizují a spravují podlahové plochy v budovách s cílem zajistit, aby byly podlahové plochy bezpečné, pokud jde o riziko uklouznutí. Odkazy na písemné dokumenty.
http://www.hse.gov.uk/watchyourstep
http://www.hse.gov.uk/slips/architects.htm 13.
Role of manufacturers and suppliers of flooring
Spojené království
Rady pro zaměstnavatele, jak ověřovat a vykládat údaje výrobce o protiskluznosti podlahových krytin, které jim mají umožnit výběr vhodného výrobku, jenž bude odpovídat požadavkům určeného použití a který je vhodný pro prevenci uklouznutí a zakopnutí. Odkazy na posuzování protiskluznosti a příslušné případové studie týkající se uklouznutí a zakopnutí. http://www.hse.gov.uk/slips/manufactfloor.htm
14.
Stop slips in kitchens – Spojené královGet a grip ství
Informace o kampaních k zvýšení informovanosti a znalostí o uklouznutí a zakopnutí. Podrobněji jsou představeny dvě nejnovější kampaně nazvané „Shattered Lives“ a „Stop slips in kitchens“. Je uveden odkaz na další informace o současných a minulých kampaních. http://www.hse.gov.uk/slips/kitchens/footwearguide.pdf
15.
What causes slips and trips?
Spojené království
Informace o vícenásobných příčinách úrazů způsobených uklouznutím a zakopnutím. V úvahu jsou vzaty podlahové krytiny, znečištění, překážky, úklid, lidé nebo lidské faktory, prostředí a obuv, vždy s podrobným popisem a případovými studiemi. Model týkající se potenciálu uklouznutí a zakopnutí vyzdvihuje úlohu faktorů, které mohou přispět k úrazu způsobenému uklouznutím a zakopnutím. Seznam 31 odkazů umožňuje získat další informace o příčinách uklouznutí a zakopnutí). http://www.hse.gov.uk/slips/causes.htm
16.
Les chutes de plain-pied en situation professionnelle
Francie
Zpráva o probíhající studii týkající se úrazů způsobených uklouznutím, zakopnutím a pádem. Jelikož k těmto úrazům dochází v různých situacích a jelikož jsou pouze ojediněle podrobeny důkladné analýze, zaměřuje se prvotní práce na podrobnou analýzu úrazů za účelem zjištění situací vedoucích k úrazům. Druhá fáze bude zahrnovat studie týkající se udržování rovnováhy jedincem v rámci systému modelujícího pracovní situace a uplatňování poznatků v rámci projektů prevence. Jsou představeny částečné výsledky z let 2003–2005. http://www.inrs.fr/accueil/produits/mediatheque/doc/publications. html?refINRS
17.
BGW Themen: Dresscode Sicherheit
Německo
Tato brožura ukazuje význam vhodného oděvu, obuvi a osobních ochranných prostředků. Zaměstnancům často chybí motivace, aby tyto věci nosili. http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/Medientypen/bgw-themen/M658_Dresscode%20Sicherheit.html
18.
BGW Themen: Vorsicht Německo Stufe
Tato brožura ukazuje příčiny uklouznutí a zakopnutí a možnosti, jak snížit počet těchto úrazů). http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/Medientypen/bgw-themen/M657_Vorsicht%20Stufe.html
169
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
4.2.12 Literatura Allgemeine Unfallversicherungsanstalt (AUVA), „Verhütung von Sturzunfällen am Boden/mit Leitern“, 2006 (http://esv-sva.sozvers.at/mediaDB/MMDB109668_ Sturzunf%C3%A4lle%20Checklisten.pdf ). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, „Informační list 14 – Prevence uklouznutí, zakopnutí a pádů při práci“, 2001 (http://www.osha.europa.eu/ en/publications/factsheets/14). Hauptverband der gewerblichen Berufsgenossenschaften (HVBG), „BGAG-Report 1/05:Entstehung von Stolper-, Rutsch und Sturzunfallen“, 2005 (http://publikationen. dguv.de/dguv/pdf/10002/report2005-01.pdf ). Health and Safety Executive of the Government of the UK, „Workplace newsletter: Slips and trips“, 2004 (http://www.hse.gov.uk/slips/index.htm). Health and Safety Executive of the Government of the UK, „Slips and trips in the health services“, 2003 (http://www.hse.gov.uk/pubns/hsis2.pdf ).
170
5. Psychosociální rizika 5.1 Úvod 5.2 Stres a vyhoření 5.2.1 Povaha daného rizika 5.2.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik 5.2.3 Pracovní situace s největší expozicí 5.2.4 Účinky na zdraví a bezpečnost 5.2.5 Obecná preventivní a ochranná opatření 5.2.6 Popis zvláštních preventivních technik a postupů
5.3 Prevence a sledování násilí a mobbingu (šikana a obtěžování) na pracovišti 5.3.1 Povaha daného rizika 5.3.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik 5.3.3 Pracovní situace s největší expozicí 5.3.4 Účinky na zdraví a bezpečnost 5.3.5 Obecná preventivní a ochranná opatření 5.3.6 Popis zvláštních preventivních technik a postupů 5.3.7 Příklady osvědčených postupů 5.3.8 Vhodné způsoby chování v kritických situacích 5.3.9 Nejdůležitější poznatky a závěry
5.4 Pracovní doba 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4
Povaha daného rizika Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik Popis pracovních situací s největší expozicí Popis účinků na zdraví a bezpečnost
5.4.5 Obecná preventivní a ochranná opatření 5.4.6 Popis zvláštních preventivních technik a postupů 5.4.7 Příklady osvědčených postupů 5.4.8 Vhodné způsoby chování v kritických situacích 5.4.9 Nejdůležitější poznatky a závěry
5.5 Zneužívání návykových látek 5.5.1 Povaha daného rizika 5.5.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik 5.5.3 Pracovní situace s největší expozicí 5.5.4 Účinky na zdraví a bezpečnost 5.5.5 Obecná preventivní a ochranná opatření 5.5.6 Zvláštní preventivní techniky a postupy 5.5.7 Vhodné způsoby chování v kritických situacích 5.5.8 Nejdůležitější poznatky a závěry
5.6 Příslušné směrnice Evropské unie 5.7 Popis osvědčeného postupu 5.7.1 Rozhovor s klinikou Havelland v Nauenu týkající se psychosociálních rizik 5.7.2 Rozhovor s nemocnicí St. Elisabeth v Tilburgu týkající se psychosociálních rizik
5.8 Odkazy 5.9 Literatura Příloha
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.1 Úvod V zájmu poskytování řádné a kvalitní péče je nutno zajistit u zdravotnických pracovníků bezpečnost a ochranu zdraví při práci a jejich motivaci k tomu, aby odváděli dobrou práci. Podle definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO) by měli být ve stavu úplné tělesné, duševní a sociální pohody a měli by být schopni využívat svůj zdravotní potenciál a úspěšně zvládat (vysoké) nároky svého pracoviště. Je tomu však skutečně tak? Jedním ze zjištění studie NEXT (Nurses’ Early Exit – předčasný odchod zdravotních sester) (111) bylo, že zdravotní sestry nejsou se svou prací spokojeny. Podle studie 15,6 % zdravotních sester v Evropě často a vážně (několikrát měsíčně) zvažuje, že předčasně opustí své povolání. Studie NEXT rovněž ukazuje, že k přání změnit práci nevede povolání samotné, nýbrž kvalita práce na konkrétním pracovišti. Zdravotničtí pracovníci vyžadují pracovní prostředí, kde je zajištěna jejich bezpečnost a ochrana zdraví a kde jsou schopni úspěšně zvládnout každodenní nároky své práce. Pokud máte svou práci rádi a jste na ni pyšní, pak se můžete snáze vypořádat s nároky prostředí. K důvodům momentálně nízké přitažlivosti tohoto povolání patří: omezené možnosti profesního rozvoje; nepříznivá pracovní doba; nízký plat a vysoká fyzická a duševní zátěž a nároky. Možnými důsledky jsou vysoká míra absence a odchodu do předčasného důchodu. Kromě osobního utrpení dotčených osob je nutno předcházet negativním účinkům na ekonomickou situaci zařízení a ztrátě odborných dovedností nebo je snížit prostřednictvím nápravných opatření, tj. preventivně, a to organizačními opatřeními a opatřeními v oblasti osobního rozvoje. V této kapitole jsou popsána různá psychosociální rizika při práci a rovněž pojem duševní pracovní zátěže. Budou představena obecná doporučení a praktické nástroje ke snížení psychosociálních rizik při práci a k vytvoření základu pro zdravé pracovní prostředí podle definice WHO. Níže je uveden jednoduchý model popisující vztah mezi objektivními faktory zátěže při práci a reakcemi zaměstnanců. Zátěž nevede u všech zaměstnanců automaticky ke stejným reakcím. Faktory jako věk, pohlaví, sociální podpora a různé strategie zvládání nároků mají za následek rozdílnou zátěž. • Zátěž zahrnuje veškeré vnější vlivy, jako je pracovní prostředí, úkol, organizace práce a sociální vztahy.
(111) http://www.next. uniwuppertal.de/EN/ index.php?next-study
172
• Během pracovních procesů různé personální zdroje, jako je podpora ze strany kolegů či jiných osob, a osobní faktory (faktory odolnosti) pozitivně nebo negativně působí na způsob zvládnutí úkolu.
Model zátěže a nároky Zátěž Celkové zaznamenatelné vnější vlivy (příčiny)
+
Nároky
+, –
Individuální účinky na člověka (dopad)
Personální zdroje Zmírňující faktory
Zdroj: Richter 2000, Cox et al. 2000, Harrach 2000.
5. Psychosociální rizika
• Existuje rovněž stres na individuální úrovni, jako je vyhoření a nadměrná konzumace alkoholu. Psychosociální rizikové faktory se mohou vyskytovat u všech profesních skupin ve zdravotnictví, včetně zdravotních sester, lékařů, úklidového personálu a zdravotních techniků. K známým psychosociálním rizikům patří: • časový tlak, • rigidní hierarchické struktury, • nedostatečné uspokojení a odměna, • • neodpovídající osobní vedení, • nedostatek relevantních informací, • nedostatečná podpora ze strany vedoucích pracovníků, • zátěž související s prací (práce na směny, noční práce, nepravidelná pracovní doba), • sociální konflikty, obtěžování, šikana, násilí a diskriminace, • problémy v oblasti komunikace a vzájemných vztahů, včetně nepochopení řeči těla, • organizace práce, která není ideální (úprava pracovní doby. V této kapitole budou objasněna a posouzena psychosociální rizika, budou ukázány možné zásahy a popsány příklady osvědčených postupů. Je důležité zmínit, že stres a psychosomatické příznaky spolu velmi často souvisí. Níže uvedené zobrazení psychosociálních jevů není založeno na teoretickém rozdělení objektivních zátěžových situací nebo subjektivně vnímaných důsledků zátěže, nýbrž popisuje situaci na mnoha klinikách a v pečovatelských zařízeních na fenomenologické úrovni. Vyhoření nebo zneužívání návykových látek je například důsledkem zátěžové situace na osobní úrovni, zatímco stres nebo špatně zorganizovaná pracovní doba vedou k subjektivně vnímané zátěži. Tento postup se nám jeví jako smysluplný, jelikož „negativní“ příznaky u zaměstnanců vždy ukazují na špatně uspořádanou práci. Úspěšný zásah vyžaduje, aby byla situace nejprve přezkoumána, například v rámci hodnocení rizik.
Určení rizik jako součást hodnocení rizik Pracovní doba
Stres
Šikana
Psychosociální rizika
Vyhoření
Násilí
Při hodnocení rizik se provádí systematické posouzení stávajících pracovních podmínek na základě kritérií pracovní situace spojených s rizikem (viz výše). Při hodnocení rizik je třeba dodržet pět kroků.
Zneužívání návykových látek
173
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Krok 1 – Určení rizik a ohrožených osob Při posuzování nebezpečí vyplývajícího z psychosociálních rizik při práci lze k analýze pracovní situace použít například klíčové otázky. Tento postup byl zvolen v této příručce. Klíčové otázky jsou jediným možným postupem, jak se obeznámit s tématem. Představují pouze prvotní orientaci v oblasti psychosociálních rizik. Byly sestaveny na základě literatury. Řídí se teorií, nepředstavují však jedinou teorii; jsou založeny spíše na koncepci zátěže-nároků (viz výše) a stresově-teoretických vztazích. Klíčové otázky byly sestaveny v této podobě, jelikož různé studie prokázaly jejich informativní hodnotu. Použití a vyhodnocení klíčových otázek je jednoduché. V odpovídajících případech se u příslušných charakteristik se uvede kladná odpověď. U každého rizika se sečtou kladné odpovědi. Hodnocení se provádí podle principu světel na semaforu (viz tabulka 5.1). Tabulka 5.1: Schéma hodnocení klíčových otázek týkajících se psychosociálních rizik.
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jed- Doporučují se analýzy uspořá- Analýzy uspořádání a screenotlivých charakteristik. dání a screeningu. ningu jsou naléhavě nutné. Pozn: Pokud jde o matici k dalšímu použití, viz příloha kapitoly 5 (s. 217).
Pracovní doba představuje výjimku. Zde je nutno zohlednit tzv. kritéria pro vyřazení. I v ostatních oblastech však existují kritéria, která by měla fungovat jako kritéria pro vyřazení. Například velmi vysoký časový tlak může naznačovat přílišnou intenzifikaci práce. Měli byste proto vzít v úvahu skutečnost, že klíčové otázky nenahrazují pohovor se zaměstnanci ohledně případné zvláštní pracovní zátěže. Je možné, že opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou nezbytná i v zelené oblasti. Je možno určit hlavní oblasti v zařízeních a ohrožené skupiny osob, které leží v červené a/nebo žluté oblasti s více psychosociálními riziky. V níže uvedených vzorových tabulkách je provedeno hodnocení pro psychosociální riziko „stres“ podle profesních skupin, oddělení nebo obytných prostor. Profesní skupiny, oddělení nebo obytné prostory lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly označení ve vašem zařízení. Mimoto je možné rozlišení; lékaře lze například zařadit do skupin podle jejich specializace. Tabulky podávají přehled o situaci ve vašem zařízení, tj: • zda se vyskytují psychosociální problémy, • ve kterých oblastech byste je případně mohli mít, • které jsou hlavní oblasti, • kde je největší potřeba jednat. Pokud na základě klíčových otázek existují náznaky možných problémů s uspořádáním, měli byste v dialogu se zaměstnanci naplánovat další kroky k zlepšení situace. V tomto bodě můžete využít případně odborné znalosti.
174
5. Psychosociální rizika
Krok 2 – Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit Pomocí tabulek jsou charakterizována stávající nebezpečí s ohledem na jednotlivá psychosociální rizika a pracoviště nebo profesní skupiny (viz výše). Po srovnání tabulek lze mimoto pomocí počtu červených a žlutých políček určit hlavní záležitosti. Opatření je nutno stanovit a zavést nejprve u profesní skupiny nebo psychosociálního rizika s nejvyšším počtem červených políček. Klíčové otázky nejsou myšleny jako průzkum u zaměstnanců. Za tímto účelem jsou v zařízeních, na odděleních nebo v obytných prostorech zapotřebí jiné předpoklady, například zaručení anonymity nebo zavedení opatření k budování důvěry. Ve vědě je běžné, že se charakteristiky formulují vždy kladně. V této příručce to nebylo kvůli hodnocení podle principu světel na semaforu možné vždy dodržet.
Důležité
V oblasti pracovních analýz se rozlišuje mezi orientačními, screeningovými a odbornými postupy. Pouze odborné postupy zpravidla poskytují přesné výsledky měření. Postupem, který je metodologicky doložen a současně jej lze použít rovněž na pracovišti, je kodaňský psychosociální dotazník (Copenhagen Psychosocial Questionnaire, COPSOQ). V mnoha evropských zemích je k dispozici v národním jazyce.
Krok 3 – Rozhodnutí o preventivním opatření V závislosti na riziku je nutno odvodit opatření týkající se uspořádání pracoviště (prevence podmíněná okolnostmi) a/nebo změny chování zaměstnanců (prevence podmíněná chováním). Přijetí ze strany zaměstnanců je vyšší, pokud jsou zapojeni jako odborníci na svou práci. Oni sami často přesně znají problémy spojené s prací a způsob, jak je nejlépe vyřešit.
Krok 4 – Přijetí opatření U opatření, která mají být přijata, je nutno objasnit odpovědnost. Při provádění pomáhá všem zúčastněným osobám vypracování časového plánu a plánu nákladů (viz kapitola 2, s. 31).
Krok 5 – Dokumentace, sledování a přezkum Hodnocení rizik je nutno v pravidelných intervalech opakovat (přibližně co dva roky). Hodnocení se zaměřuje na přezkum účinnosti opatření a posouzení technických, organizačních a personálních změn. V zařízeních lze očekávat mnoho pozitivních účinků vyplývajících z profesionálního zacházení s hodnocením rizik. Na straně jedné lze předcházet ztrátám vzniklým třením, nevhodným opatřením, konfliktům atd. Na straně druhé se zvyšuje motivace a spokojenost zaměstnanců s prací, což vnímají pozitivně i pacienti a obyvatelé a jejich příbuzní.
175
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.2 Stres a vyhoření 5.2.1 Povaha daného rizika Stres
Stres je něco zatěžujícího, nepříjemného a hrozivého. Je možné popsat příčiny (situace je „stresující“), důsledky (cítím se „vystresovaný“) a samotný proces (to se u mě děje, když jsem „ve stresu“). Stres lze chápat jako intenzivní, nepříjemný stav napětí v krajně nepříznivé, hrozivé, subjektivně dlouhotrvající situaci, které je ze subjektivního hlediska důležité se vyhnout. Dosud zmíněné (stresové) podmínky se nevztahují jen na „velké“, ojedinělé události, nýbrž především rovněž na menší, každodenní nepříjemnosti. Na pracovišti se vyskytují téměř vždy každodenní stresory, které jsou pro vznik stresu důležitější než velké a ojedinělé negativní události.
Vyhoření
Vyhořením je narušení pohody, které se projevuje negativní změnou pocitů, postojů a očekávání a má negativní důsledky pro péči o ostatní. Vyhoření má společné znaky s pocitem stresu, které mají co do činění především s citovým vyčerpáním a přílišnou únavou. Rozdíly existují v oblasti odcizení, osobní dotčenosti a osobního naplnění. Syndrom vyhoření mimoto popisuje dlouhodobé zhoršení pohody a výkonnosti, které je typické pro tuto profesní skupinu.
5.2.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik Stres Charakteristiky, které vyvolávají stres, se nazývají stresory. Vyskytují se v různých odvětvích. K stresorům vyplývajícím z pracovního úkolu patří: • mimořádně přísné kvalitativní a kvantitativní nároky (pacienti, obyvatelé, klinické obrazy), • časový tlak a tlak termínů, • přetížení informacemi, • protichůdné pracovní pokyny od lékařů, vrchních sester, vedoucích ošetřovatelů nebo vedení pečovatelských zařízení, • neustálé přerušování a rušení ze strany kolegů, pacientů, obyvatel nebo příbuzných. 01 Č asový tlak v nemocnici.
176
5. Psychosociální rizika
K stresorům vyplývajícím z pracovní role patří: • nedostatečné schopnosti, nedostatečná praxe, • přílišná odpovědnost, • nejasné rozdělení úkolů, • nedostatečná podpora a pomoc, • nedostatečné uznání.
K stresorům vyplývajícím z materiálního prostředí patří: • nepříznivé okolní vlivy, například hluk, elektrické výboje, chlad, teplo a sucho, • toxické látky, biologické činitele a píchnutí jehlou, • složité technické systémy: přetěžování schopnosti uvažování a úsudku nebo překročení schopnosti přijímat a zpracovávat informace, • nedostatečné pomůcky. K stresorům vyplývajícím ze sociálního prostředí patří: • špatná atmosféra na pracovišti, • malá nebo nedostatečná komunikace, • konflikty s nadřízenými a kolegy, • neustálé změny prostředí, kolegů a oblastí práce, • strukturální změny v podniku, • nedostatečné informace (např. při střídání směn), • nevěnování dostatečné pozornosti slučitelnosti pracovního a rodinného života, • nedostatek personálu. K stresorům vyplývajícím ze začlenění na pracovišti („prostředí ovlivňující chování“) patří: • osamocenost na pracovišti (např. v noci nebo o víkendech), • velké vzdálenosti nebo klikaté chodby a podobnost oddělení, obytných prostor nebo podlaží.
K stresorům souvisejícím s dotyčnou osobou patří: • strach z úkolů, kritiky a sankcí, • strach z vlastních chyb, • nedostatečné sociální a komunikační dovednosti, • neúčinný styl jednání, • rodinné konflikty. 177
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Klíčové otázky týkající se „stresu“ Označte pracovní charakteristiky, které platí pro vaše zařízení, úsek, obytný prostor nebo oddělení. Spočítejte celkový počet kladných odpovědí a uveďte jej na posledním řádku! Pracovní charakteristiky
ano
ne
1.
Je odpovědnost příliš velká?
o
o
2.
Vyskytuje se často časový tlak nebo tlak termínů?
o
o
3.
Dochází často k rušení nebo přerušení práce?
o
o
4.
Vztahují se na vykonávání práce přísné specifikace?
o
o
5.
Je nutno přijímat rozhodnutí bez přiměřených informací a s nedostatečnými pomůckami pro rozhodování?
o
o
6.
Existují protichůdné požadavky (např. konflikty mezi dodržením termínů a kvalitou)?
o
o
7.
Chybí podpora ze strany kolegů a nadřízených?
o
o
8.
Chybí uznání práce zaměstnanců?
o
o
9.
Jsou zaměstnanci vyloučeni z procesů plánování a rozhodování?
o
o
10.
Chybí projednání chyb na pracovišti?
o
o
11.
Je atmosféra na pracovišti špatná?
o
o
12.
Chybí zaměstnanci často v práci?
o
o
13.
Existují nepříznivé okolní vlivy?
o
o
14.
Jsou vzdálenosti příliš dlouhé nebo je cesta složitá?
o
o
15.
Chybí ošetřujícímu personálu sociální a komunikační dovednosti?
o
o
Celkem
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Analýzy uspořádání a screeningu jsou naléhavě nutné.
178
5. Psychosociální rizika
Vyhoření Vyhoření vyplývá ze vzájemného působení vnějších, vnitřních a osobních faktorů. K vnějším faktorům patří kromě pracovních požadavků i organizace práce a profesní situace. Pracovní požadavky Zvláštní pracovní požadavek, který zahrnuje trvalou potřebu zabývat se ošetřovanými osobami nebo jim věnovat pozornost, často vede k přetížení kvůli vysoké míře koncentrace při neustálém přátelském chování. Práce může být rovněž monotónní, poskytovat malý prostor pro manévrování, pokud jde o činnost, a lze ji obtížně předvídat nebo ovlivnit. Případný časový tlak snižuje možnost věnovat pozornost ošetřovaným osobám. Tyto tendence posilují nedostatečné uznání a odměna. Nevhodná úprava pracovní doby nepříznivě ovlivňuje sladění rodinného a pracovního života. Zmíněné pracovní požadavky, které představují pouze výběr, jsou často výsledkem nevhodné organizace práce. Organizace práce Byrokratické překážky ztěžují uplatňování idealistického přístupu k pacientům v praxi. Organizace mimoto stanoví rovněž oblasti pravomoci a odpovědnosti, určuje transparentnost pravidel týkajících se informování a komunikace, vyvíjí tlak na chování vedoucích pracovníků a podporuje nebo omezuje příležitosti k zavádění inovací v podniku. Pokud se objevují rovněž klasické stresory v uspořádání pracoviště, podporuje to výskyt syndromu vyhoření. 02 Časový tlak: zde v ambulantní péči.
179
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Profesní situace Pracovní místa v odvětví služeb jsou často neatraktivní. To spolu s nízkou mzdou v mnoha oblastech, zásahy do volného času zaměstnanců a nedostatečnými příležitostmi k rozvoji vede k vzniku syndromu vyhoření. Při stanovení organizace práce nejsou brány v úvahu mimopracovní povinnosti, například péče o děti nebo příbuzné, které je třeba ošetřovat. Dalším faktorem je skutečnost, že navzdory rostoucí potřebě jsou finanční prostředky často omezené.
Osobní/individuální faktory Kromě faktorů souvisejících s podmínkami vnášejí i lidé v důsledku své soukromé situace a svých individuálních požadavků různé vlastnosti, které brzdí nebo podporují vznik syndromu vyhoření. K těmto znakům patří: • osobní přístup k práci (syndrom pomocníka, profesní etika), • nedostatečné nebo nevhodné strategie zvládání, • práce je nejdůležitější věcí v životě, • vlastní potřeby jsou upozaďovány, • není dosaženo vlastní duševní rovnováhy. Kromě faktorů vyvolávajících syndrom vyhoření, které souvisí s pracovními nároky a podmínkami, existují různé stresory, jež zvyšují riziko vyhoření. Stresory proto úzce souvisí se vznikem syndromu vyhoření. K podmínkám, které celkově podporují syndrom vyhoření, patří: • časový tlak, • nestálé přerušování, • protichůdné pokyny, • omezené možnosti přijímat vlastní rozhodnutí, • příliš málo možností získat sociální podporu, • příliš málo času na věnování emocionální pozornosti jiným, • denní konfrontace s trpícími nebo umírajícími pacienty, • konflikty s pacienty nebo jejich příbuznými, • nedostatečné lidské zdroje, • nedostatečná odborná příprava, • nerovnováha mezi věnováním pozornosti a přijímáním zpětné vazby, • nedostatečný respekt.
180
5. Psychosociální rizika
Klíčové otázky týkající se „vyhoření“ Označte pracovní charakteristiky, které platí pro vaše zařízení, úsek, obytný prostor nebo oddělení. Spočítejte celkový počet kladných odpovědí a uveďte jej na posledním řádku! Existuje při práci
ano
ne
1.
neustálý časový tlak?
o
o
2.
neustálé přerušování?
o
o
3.
protichůdné pokyny?
o
o
4.
málo možností vlastního rozhodování?
o
o
5.
příliš málo možností sociální podpory?
o
o
6.
příliš málo času na získání emocionální pozornosti ze strany kolegů?
o
o
7.
každodenní konfrontace s trpícími nebo umírajícími pacienty?
o
o
8.
konflikty s pacienty nebo příbuznými?
o
o
9.
povinnost být přátelský?
o
o
10.
byrokratické překážky?
o
o
11.
příliš angažovaní lidé?
o
o
12.
častá přesčasová práce?
o
o
13.
nedostatek lidských zdrojů?
o
o
14.
nedostatečná kvalifikace?
o
o
15.
neuznávání poskytovaných služeb?
o
o
Celkem
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Doporučují se analýzy uspořádání a screeningu.
Analýzy uspořádání a screeningu jsou naléhavě nutné.
181
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.2.3 Pracovní situace s největší expozicí Pokud jste vyplnili seznamy klíčových otázek pro řadu oblastí (podle vzoru v příloze), můžete použít schéma hodnocení k určení toho, ve kterých pracovních situacích nebo organizačních jednotkách (např. oddělení nebo bytové prostory), oblastech činnosti (např. ošetřování a čištění), u kterých profesních skupin (např. lékaři nebo jiné kategorie zaměstnanců) se vyskytuje nejvyšší expozice, pokud jde o stres nebo vyhoření.
5.2.4 Účinky na zdraví a bezpečnost K důsledkům stresu patří poškození zdraví a snížení výkonnosti a rovněž poruchy sociálního chování a narušení osobního rozvoje. Zaznamenán byl i dopad na chování ve volném čase. V celé Evropě odpovídá stres za vysoký počet nespecifikovaných nemocí. Zvláštní pozornost je v současnosti věnována vztahu k srdečním chorobám. Kardiovaskulární onemocnění a poruchy kardiovaskulárního systému jsou nejčastější přirozenou příčinou nemoci nebo úmrtí. Dlouhodobý stres znamená mimořádné následné náklady v oblasti zdraví. Stres na pracovišti je uváděn jako významná příčina kritických situací, chybného ošetření, nehod nebo úrazů. Kromě negativních důsledků nároků spojených se stresem existují charakteristické negativní dopady na zdraví, které lze pozorovat v souvislosti s vyhořením. Typickými varovnými příznaky jsou: • rychlý nástup únavy nebo vyčerpání; i nejjednodušší činnosti se stávají namáhavými; kromě známek mírného podráždění a netrpělivosti se objevuje tendence vinit kolegy, nadřízené a pacienty/obyvatele, • zažívání nízké efektivnosti vlastní práce; zaměstnanci považují za stále obtížnější vžít se do situace klientů, • tendence přistupovat k ošetřovaným osobám lhostejně. 03 Na koho se obrátit, když jste zoufalí?
182
5. Psychosociální rizika
5.2.5 Obecná preventivní a ochranná opatření Aby se pokud možno zabránilo rozvoji stresorů na pracovišti a aby byla zajištěna lepší ochrana zaměstnanců před vznikem syndromu vyhoření, je nutno pracovní situaci trvale sledovat. K dispozici jsou různé nástroje analýzy a postupy v závislosti na obecných podmínkách v podniku: • analýza údajů o pracovní neschopnosti, • hodnocení rizik, • analýza pracovní situace, • zdravotnický kroužek, • průzkumy u zaměstnanců, • pohovory se zaměstnanci. Organizační opatření, která jsou dostupná pro prevenci podmíněnou okolnostmi: • uspořádání organizace práce, • poskytnutí určité míry volnosti, • možnosti sociální podpory, • poskytování zpětné vazby s ohledem na pracovní postupy a výsledky. Důležité jsou rovněž dobré sociální a komunikační vztahy s ostatními profesními skupinami. K užitečným individuálním opatřením patří: • další vzdělávání, • výcvik sociálních a komunikačních dovedností, • řízení času, • zvládání stresu. Nejúčinnější je kombinace organizačních a individuálních opatření.
183
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.2.6 Popis zvláštních preventivních technik a postupů K omezení stresorů na pracovišti a prevenci vyhoření se v jednotlivých oblastech doporučují zvláštní preventivní techniky a postupy. K nim patří zlepšení organizace práce a posilování individuálních schopností. Příklady snižování potenciálních stresorů prostřednictvím organizačních opatření • Poskytnutí určité míry volnosti při stanovování individuálních cílů při plnění úkolů vede k snížení tepové frekvence a krevního tlaku a k omezení deprese a psychosomatických problémů. • Možnosti sociální podpory při vysokém výskytu potenciálních stresorů sníží počet psychosomatických problémů. • Uspořádání pracovních činností s cílem vytvořit činnosti s co nejúplnějšími strukturami možných úkolů povede k prevenci a snížení stresu. • Zlepšení časové nezávislosti zaměstnanců zlepší rozhraní mezi pracovním a soukromým životem. Posilování individuálních schopností zahrnuje: • počáteční a další vzdělávání v odborných oblastech, • osvojení si vhodných strategií ke zvládání stresu naplánováním časových rezerv a hledáním partnerů pro spolupráci a komunikaci, • změna v hodnocení nároků ze strany jednotlivce, a to osvojením si metod podněcování a zvládání strachu (výcvik sebeuvolnění), • uvědomování si a změna individuálních hierarchií hodnot, které upřednostňují jednostrannou a výlučně konkurenčně orientovanou výkonnost nebo jsou rovnocenné vlastnímu vykořisťování či přetěžování. 04 Dobré sociální kontakty podporují pohodu pacientů a zaměstnanců.
184
5. Psychosociální rizika
V případě vyhoření se uplatňuje celá řada organizačních charakteristik. Na úrovni podniku: • přiměřené personální obsazení s částečnou nebo mírnou rezervou, • sociálně přijatelná pracovní doba a práce na směny, • vytvoření možností specializace a povýšení, • vzdělávání vedoucích pracovníků, • plnění povinností v oblasti péče (např. v případě vysokého počtu hodin přesčasové práce). Na úrovni úkolů: • zajištění rozmanitosti úkolů (např. prostřednictvím komplexní péče), • usnadnění prostoru pro manévrování při činnostech, pokud jde o čas a obsah, s možnostmi pro stanovování vlastních cílů a přijímání vlastních rozhodnutí, • zavedení skupinové práce (např. včetně kroužků kvality nebo zdravotnických kroužků). Na osobní/individuální úrovni: • pravidelné skupinové diskuse o pracovních problémech, • zajišťování možností vzdělávání k zvýšení odborné způsobilosti a zlepšení dovedností v sociální a emocionální oblasti a strategií zvládání prostřednictvím dalšího vzdělávání, školení týkajícího se řízení času, chování a zvládání strachu, • nabídka relaxačních technik, jako je autogenní trénink, jóga a gymnastická cvičení. 05 Pro pohodu jsou důležité pravidelné schůzky.
185
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.3 Prevence a sledování násilí a mobbingu (šikana a obtěžování) na pracovišti Čelení agresi a násilí ze strany pacientů, klientů a ošetřovaných osob představuje pro zaměstnance ve zdravotnických, ošetřovatelských a sociálních profesích zvláštní výzvu. K tomuto tématu existují některé pozoruhodné výsledky studií. • Ve studii NEXT bylo pro Německo prokázáno, že jeden ze čtyř ošetřovatelů v domech pro seniory a domech s pečovatelskou službou udává, že se vždy setkává s agresivními a nepřátelskými pacienty (112). • Ve studii, kterou provedl Elston a kol. (113), bylo z celkem 697 dotazovaných lékařů ve Spojeném království 70 % obětí verbálního násilí a 10 % obětí fyzického násilí. Instituce a jejich zaměstnanci nejsou vždy adekvátně připraveni nebo vyškoleni na zvládání takovýchto situací. Kromě tělesné újmy existuje u dotčených osob často rovněž riziko psychické újmy. Jak mohou zařízení a zaměstnanci aktivně čelit útokům?
5.3.1 Povaha daného rizika Téma násilí na pracovišti není jednorozměrné. Možné slovní nebo fyzické útoky na zaměstnance ze strany pacientů jsou jedním aspektem násilí; zaměstnanci, kteří obtěžují druhé, nebo nadřízení, kteří obtěžují zaměstnance (tzv. bossing), a naopak zaměstnanci, kteří obtěžují nadřízené (tzv. staffing), mohou pracoviště změnit na „bojiště“. Možnými účinky jsou: • vysoká nemocnost u zaměstnanců, • vysoká fluktuace, • špatná atmosféra na pracovišti, • nízká výkonnost.
(112) Simon, M., Tackenberg, P., Hassselhorn, H.-M., Kummerling, A., Buscher, A. a Muller, B. H., Auswertung der ersten Befragung der NEXTStudie in Deutschland, univerzita ve Wuppertalu, 2005 (http://www.next.uni-wuppertal.de). (113) Elston, M. A., Gabe, J., Denney, D., Lee, R. a O’Beirne, M., „Violence against doctors: a medical(ised) problem? The case of National Health Service general practitioners“, in: Sociology of Health and Illness, sv. 24, č. 5, 2002, s. 575–598 (http:// onlinelibrary.wiley. com/doi/10.1111/14679566.00309/pdf ).
186
V evropském jazykovém úzu se pro jev psychického násilí používají různé pojmy. Rozdíly ve smyslu jsou v některých případech pouze minimální. Jevy jako mobbing, šikana a obtěžování jsou níže stručně představeny na základě formálních definic.
5. Psychosociální rizika
Co je násilí na pracovišti? „Vnější“ násilí na pracovišti obvykle zahrnuje urážky, hrozby nebo fyzickou či psychickou agresi ze strany osob mimo organizaci, včetně zákazníků a klientů, vůči osobě v práci, které ohrožují její zdraví, bezpečnost nebo pohodu. Násilí může mít rasový nebo sexuální podtext. Agresivní nebo násilné jednání má podobu: • nezdvořilého chování – nedostatečný respekt vůči ostatním, • fyzické nebo verbální agrese – úmysl někoho zranit, • napadení – záměr poškodit jinou osobu.
Průkopník v oblasti výzkumu šikany na pracovišti Heinz Leymann definoval psychosociální teror nebo mobbing v pracovním životě jako „nepřátelskou a neetickou komunikaci, která je systematicky vedena jedním nebo více jedinci převážně směrem k jedné osobě, která je tímto zatlačena do bezmocné a bezbranné pozice, v níž je udržována pokračujícími akty. Tyto akty se odehrávají velmi často (ze statistického hlediska minimálně jednou týdně) a po dlouhou dobu (ze statistického hlediska nejméně šest měsíců)“, (114) (115).
Mobbing
Šikanou na pracovišti je opakované iracionální chování namířené proti zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců, které představuje riziko pro jeho/jejich zdraví a bezpečnost.
Šikana
V rámci této definice: • jako „iracionální chování“ označujeme takové chování, kdy je vyrovnaná osoba s přihlédnutím ke všem okolnostem schopná pronásledování, ponižování, podkopávání autority a vyhrožování jiné osobě, • „chování“ zahrnuje akce jednotlivců i skupin. Systém práce může být užíván jako prostředek pronásledování, ponižování, podceňování a vyhrožování, • „riziko pro zdraví a bezpečnost“ zahrnuje riziko pro duševní a fyzické zdraví zaměstnanců. Součástí šikany je často i využívání moci nebo její zneužívání, v takových případech mohou mít oběti šikany velké potíže se ubránit.
Pojem obtěžování zahrnuje nežádoucí osočování nebo ofenzivní jednání. Může zahrnovat i sexuální obtěžování. Jakékoli obtěžování na pracovišti představuje formu diskriminace, která je zákonem výslovně zakázána (viz Food + Drug Administration; US Department of Health & Human Services, 2008).
(114) Leymann, H., „Mobbing and psychological terror at workplaces“, in: Violence and Victims, č. 5, 1990, s. 119–126 (http://www.mobbingportal.com/LeymannV&V1990 %282 %29.pdf ).
Obtěžování (včetně sexuálního obtěžování)
(115) Leymann, H., „The content and development of mobbing at work“, in: European Journal of Work and Organisational Psychology, sv. 5, č. 2, 1996, s. 65–184 (http://www.tandfonline. com/doi/abs/10.1080/ 13594329608414853).
187
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.3.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik V této kapitole se rozlišuje mezi agresí vůči zaměstnancům a mobbingem mezi personálem v nemocnicích a pečovatelských zařízeních. Násilí, jehož se dopouštějí pacienti vůči personálu Pro napadení ošetřujícího personálu obvykle neexistuje jeden důvod, nýbrž ve většině případů má každý útok určitou dřívější historii, a tím začíná bludný kruh násilí. Není neobvyklé, že k nedorozumění vede nedostatečná nebo špatná komunikace či nesprávné pochopení řeči těla. Jestliže se zaměříme na důvody u pacientů, s násilím vůči personálu jsou spojeny různé patologické příčiny, neurologické nebo duševní poruchy nebo závislost na návykových látkách. Někdy pacienti považují určitá opatření, která učiní personál, za násilná a reagují agresivně. Chování zaměstnance, které může vyvolat násilí ze strany pacienta, zahrnuje aroganci a neústupnost. Existují rovněž strukturální důvody výskytu násilí, například přísný domácí řád, malá volnost pohybu, byrokracie nebo nedostatek personálu. Nedostatečnou preventivní ochranu v zařízení prokazuje neexistence nouzových plánů, únikových cest a tmavé kouty, které lze obtížně monitorovat. Pro prevenci je důležité předjímat situace, v nichž může dojít k násilí, a být na ně připraven (např. v krajním případě hospitalizace). Pro tyto situace je nezbytný nouzový plán.
06 Dobrá organizace práce je výhodou.
188
5. Psychosociální rizika
Klíčové otázky týkající se „násilí“’ Označte pracovní charakteristiky, které platí pro vaše zařízení, úsek, obytný prostor nebo oddělení. Spočítejte celkový počet kladných odpovědí a uveďte jej na posledním řádku.
Pracovní charakteristiky
ano
ne
1.
Nachází se ve vaší pracovní oblasti tzv. problematická klientela?
o
o
2.
Došlo již v souvislosti s vaší prací k urážkám, slovním útokům nebo vyhrůžkám ze strany pacientů?
o
o
3.
Došlo již v souvislosti s vaší prací k fyzickému ohrožení/útokům ze strany pacientů?
o
o
4.
Chybí ve vašem zařízení možnost následných konzultací v případě útoku (včetně schůzky týmu)?
o
o
5.
V případě napadení ze strany pacientů nelze očekávat okamžitou pomoc ze strany nadřízených a kolegů?
o
o
6.
V případě ohrožení určité osoby není k dispozici systém přivolání pomoci (např. nouzové tlačítko na telefonu nebo mobilním telefonu).
o
o
7.
V případě fyzického útoku ze strany pacienta neexistují vhodné únikové cesty.
o
o
8.
Kriticky agresivní situace nejsou systematicky dokumentovány.
o
o
9.
Pro zacházení s pacienty, u nichž lze předpokládat problémy s komunikací nebo pochopením, neexistují žádné předpisy (časový plán, tlumočníci, jiné doprovázející osoby atd.).
o
o
10.
Mají pacienti ve vaší pracovní oblasti přístup k nebezpečným předmětům (např. ostré, špičaté, těžké nebo pohyblivé předměty)?
o
o
11.
Při konverzaci s agresivními nebo potenciálně násilnickými pacienty je těžké přivolat dalšího kolegu kvůli nedostatku personálu.
o
o
12.
Ve vašem oddělení neexistují žádné pokyny pro zacházení s agresivními pacienty.
o
o
13.
Místa v budovách, kde by mohlo hrozit riziko násilí, nejsou dobře osvětlena nebo je nelze snadno monitorovat.
o
o
14.
Neexistuje školení týkající se deeskalace konfliktu.
o
o
15.
Omezujete při práci svůj prostor k jednání, abyste se vyhnuli možným střetům s pacienty?
o
o
Celkem
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Doporučují se analýzy uspořádání a screeningu.
Analýzy uspořádání a screeningu jsou naléhavě nutné.
189
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Mobbing Mobbing mezi zaměstnanci nebo v jejich vztazích s nadřízenými se projevuje v různých formách, což ztěžuje jeho odhalení. Mobbing je obvykle spojen s vysokou úrovní vnímaného stresu vyplývající ze stresorů spojených s organizačními záležitostmi, jako je špatné vedení. S ohledem na organizační opatření může mít mobbing různé formy: • ponižující úkoly, • sociální izolace, • útoky na jednotlivce a jeho osobní sféru, • verbální a fyzická agrese, • šíření fám. Pokud jde o protagonisty mobbingu, existují různé konstelace. Lze rozlišovat mezi: • bossingem: mobbing ze strany nadřízeného (také obtěžování směrem dolů), • staffing: psychický teror ze strany podřízených vůči nadřízeným (také obtěžování směrem nahoru), • tyranizování spolupracovníků na stejné hierarchické úrovni.
Schéma ukazující způsob vzniku mobbingu.
Mobbing jako špička ledovce
Mobbing Rozšiřování Zatvrzení Činy místo slov Počáteční rozladění Zdroj: BGW www.bgw-online.de
190
Nevyřešené konflikty
5. Psychosociální rizika
Klíčové otázky týkající se „mobbingu“ Označte pracovní charakteristiky, které platí pro vaše zařízení, úsek, obytný prostor nebo oddělení. Spočítejte celkový počet kladných odpovědí a uveďte jej na posledním řádku! Pracovní charakteristiky
ano
ne
1.
Považujete svou pracovní zátěž za vysokou?
o
o
2.
Jste často vystaveni konfliktům?
o
o
3.
Chybí možnost spolupráce na pracovišti?
o
o
4.
Máte zdravotní problémy (bolesti hlavy, vnitřní nepokoj, žaludeční problémy, problémy se spaním)?
o
o
5.
Cítíte se na pracovišti celkově nepříjemně?
o
o
6.
Máte pocit, že se s vámi na pracovišti zachází nespravedlivě?
o
o
7.
Říkají o vás kolegové špatné věci?
o
o
8.
Máte často dojem, že musíte vykonávat ponižující práci?
o
o
9.
Změnili jste za poslední dva roky několikrát pracoviště?
o
o
10.
Je fluktuace na vašem pracovišti vysoká?
o
o
11.
Můžete svobodně vyjádřit své názory písemně a ústně, aniž byste byli usměrňováni svým nadřízeným?
o
o
12.
Stává se, že na vás vaší kolegové neberou ohled?
o
o
13.
Nemůžete se po práci účinně zregenerovat? Nejste po práci schopni přestat myslet na uplynulý pracovní den?
o
o
14.
Setkali jste se při práci s fyzickým násilím?
o
o
15.
Přemýšlíte často o změně pracoviště kvůli chování svých kolegů nebo nadřízených?
o
o
Celkem
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Doporučují se analýzy uspořádání a screeningu.
Analýzy uspořádání a screeningu jsou naléhavě nutné.
191
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.3.3 Pracovní situace s největší expozicí Stávající studie prokazují, že mobbing podporují zejména specifické pracovní podmínky a formy organizace práce. Kromě strnulé hierarchické struktury tyto podmínky zahrnují rozptýlení odpovědnosti, neexistenci systémů poskytování jasné zpětné vazby a nevhodné chování vedoucích pracovníků. Seznam ukazuje, že v mnoha zdravotnických zařízeních nejsou některé tyto aspekty dostatečně zohledněny zejména při organizaci práce.
5.3.4 Účinky na zdraví a bezpečnost Možnosti zaměstnanců reagovat na pracovní situace, v nichž násilí nebo mobbing patří ke každodenní praxi, se někdy liší, tvoří však také společný podsoubor. Účinky násilí na zaměstnance zahrnují: • fyzická zranění, • (a především) psychické důsledky; častými příznaky jsou poruchy spánku, podrážděnost, úzkost a ztráta chuti k jídlu, • možné příznaky poruch, jako je deprese, úzkostné stavy, amnézie bez poškození mozku, bolest, kterou nelze přičíst fyzickým příčinám, a zneužívání návykových látek. Účinky mobbingu na zaměstnance zahrnují: • příznaky stresu (zvýšený krevní tlak a tepová frekvence, zrychlené dýchání), • účinky stresu (napětí kosterního svalstva, poruchy sexuální funkce, vznik žaludečních vředů), • psychosomatické poruchy, absence v práci z důvodu nemoci a sebevražedné úmysly jako extrémní reakce na situaci, která je považována za dramatickou.
07 Kampaň proti mobbingu.
192
5. Psychosociální rizika
5.3.5 Obecná preventivní a ochranná opatření Preventivní opatření lze v zásadě rozlišit podle „uspořádání pracoviště“ a „změny chování zaměstnanců“. V případě násilí patří k opatřením v oblasti osobní/individuální ochrany například posílení pravomocí zaměstnanců a jejich sebedůvěry. Na úrovni podniku: vypracování preventivních strategií (provádí se například screeningy pacientů, které jsou eticky přijatelné?). Na úrovni úkolů: přiměřená výměna informací ohledně potenciálně násilnických pacientů při předávání v nemocnici. Individuální úroveň:
rozpoznání prvních varovných příznaků.
Rozlišování mezi prevencí související s uspořádáním a preventivními opatřeními, která jsou zaměřena na chování osoby, lze provést i u mobbingu. Ochranná opatření podmíněná okolnostmi zahrnují: • rozvoj a život podle pravidel chování, • rozvoj týmu, • zavedení a/nebo trvalý další rozvoj hodnocení rizik, • SOAS-R (Staff Observation Aggression Scale-Revised): V případě častých útoků ze strany pacientů se doporučuje systematická evidence, aby bylo možno v následné fázi odvodit preventivní opatření. Optimalizace chování zahrnuje: • osvojení metod sebeprosazování, • připuštění kritických a konfliktních rozhovorů, • umění říkat „ne“, • schopnost řešit situace bezpečným způsobem zajišťujícím deeskalaci konfliktu, • nacvičování způsobu, jak se vypořádat s kritickou zpětnou vazbou a jak postupovat při konstruktivní kritice, • diskuse na úrovni obsahu, a nikoli na úrovni vztahů. Forma sociálního kontextu nabývá obzvláště na významu při podpoře faktorů, které brání mobbingu. Za tímto účelem je důležité pozitivně vytvářet sociální kontakty, sociální interakce a kulturu. Na úrovni podniku: v pokynech a každodenní praxi platí zásada, že mobbing nelze tolerovat za žádných okolností. Na úrovni úkolů: vytvoření pracovních postupů s jednoznačnými odpovědnostmi a oblastmi pravomocí. Na individuální úrovni: osvojení technik řešení konfliktů a komunikace (rovněž jako součást dalšího vzdělávání v rámci podniku).
193
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.3.6 Popis zvláštních preventivních technik a postupů Nástroje v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou obzvláště příznivé pro pozitivní ovlivňování spolupráce v podniku, jsou založeny v prvé řadě na analýze (viz rovněž bod 5.1.6). Za tímto účelem jsou v závislosti na obecných podmínkách v podniku možné níže uvedené postupy: • analýza údajů o pracovní neschopnosti, • hodnocení rizik, • analýza pracovní situace, • zdravotnický kroužek, • průzkumy u zaměstnanců, • konzultace se zaměstnanci;
5.3.7 Příklady osvědčených postupů • Vzdělávání pro školitele v oblasti deeskalace konfliktu: Dvanáctidenní vnitropodnikový vzdělávací kurz pro školitele v oblasti deeskalace konfliktu zahrnuje například vztahy mezi násilím, agresí, strachem, vnímáním vlastní hodnoty a deeskalací. Součástí vzdělávání je rovněž výcvik verbální deeskalace stejně jako techniky obrany a úniku, jakož i metodické a didaktické vzdělávání. V úvahu jsou vzaty podněty, které vyvolávají agresi, a jejich dopad na starší osoby a osoby s demencí, a jsou předávány poznatky o možnostech snižování agrese. • Zvážení strukturálních faktorů násilí a způsobu zacházení s pacienty a příbuznými. • Provedení hodnocení rizik. • Stanovení vzoru pro zacházení s násilím. • Vyřizování stížností pacientů a příbuzných. • Následné diskuse v případě napadení, včetně v rámci týmu.
5.3.8 Vhodné způsoby chování v kritických situacích V praxi se jako velmi užitečné ukázalo vytvořit pro kritické situace „systém včasného varování“. Za tímto účelem je nutno systematicky zaznamenávat citlivost na změněnou situaci. V případě vyhodnocení situace jako kritické je nutno použít nouzový plán. To znamená, že v případě krize začne fungovat zvláštní, standardní plán. Tento plán je nutno vyvíjet průběžně a jednat o něm v rámci týmu, aby zaměstnanci krok za krokem věděli, co mají dělat. Tento postup by měl být organizován jako proces soustavného zlepšování.
194
5. Psychosociální rizika
5.3.9 Nejdůležitější poznatky a závěry O násilí a agresi ve zdravotnictví je nutno otevřeně jednat, aby bylo možno vypracovat opatření, která tento problém omezují a umožňují získat nad ním kontrolu. Mobbing musí být označen jako nepřijatelný na úrovni vrcholového vedení (v prohlášení o poslání atd.) a kromě mnoha poznatků, které jsou předávány pracovníkům, platí zásada, že v každé pracovní oblasti je nutno žít tak, že mobbing není za žádných okolností přijatelný. 08 Mobbing nesmí být tolerován.
© 123rf
195
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.4 Pracovní doba Organizace pracovní doby má významný vliv na účinek zátěžových faktorů, s nimiž se zaměstnanci potýkají během práce. To se týká nejen délky pracovní doby, z níž vyplývá zátěž, nýbrž rovněž její úpravy a rozložení.
5.4.1 Povaha daného rizika Tento účinek je nejzřetelnější, pokud zkoumáme délku denní pracovní doby. S délkou pracovní doby se zcela jasně zvyšuje únava, zatímco koncentrace se snižuje. Tento vztah platí rovněž pro týdenní a měsíční pracovní dobu. „Nahromadění“ odpracovaných hodin během těchto dob má vliv na vyčerpání, možnost regenerace a rovněž sladění rodinného a pracovního života. Kromě délky pracovní doby jsou důležitým ovlivňujícím faktorem rovněž její úprava a rozložení. Zejména v nemocnicích, kde má pracovní den ve skutečnosti 24 hodin, je běžná práce, která je vykonávána v „netypické“ době. Personál v nemocnicích a domech s pečovatelskou službou musí být k dispozici rovněž večer a v noci. Je nutno pokrýt také neděle a svátky.
5.4.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik K posouzení rizika vyplývajícího z délky, úpravy nebo rozložení pracovní doby je nutno popsat systém pracovní doby s přihlédnutím ke konstelacím pracovní doby, které představují riziko. Za tímto účelem lze níže uvedená kritéria zaznamenat ve formě klíčových otázek.
09 Práce na směny jako zátěžový faktor.
196
5. Psychosociální rizika
Klíčové otázky týkající se „pracovní doby“ Označte pracovní charakteristiky, které platí pro vaše zařízení, úsek, obytný prostor nebo oddělení. Spočítejte celkový počet kladných odpovědí a uveďte jej na posledním řádku! Pracovní charakteristiky
ano
ne
1.
Překračuje vaše průměrná pracovní doba 48 hodin týdně?
o*
o
2.
Jsou v rozpisu služeb uváděny pravidelné služby delší než 10 hodin denně?
o
o
3.
Zahrnuje plán směn noční práci?
o
o
4.
Plán směn nepřihlíží k zákonným přestávkám v práci.
o*
o
5.
Během každodenní práce není obvykle možné udělat si dohodnutou přestávku.
o*
o
6.
Doba odpočinku mezi jednotlivými službami je kratší než 11 hodin.
o*
o
7.
Pracujete pravidelně v neděli?
o
o
8.
Existují doby pracovní pohotovosti?
o
o
9.
Existují doby pracovní pohotovosti, které trvají 24 hodin?
o
o
10.
Je v praxi překračována naplánovaná doba pracovní pohotovosti?
o
o
11.
Je doba odpočinku po noční práci kratší než 24 hodin?
o
o
12.
Jsou měsíčně odpracovány více než 4 doby pracovní pohotovosti?
o
o
13.
Dochází v rozpisu služeb k častým změnám, jež jsou oznámeny jen krátce předem?
o
o
14.
Pracuje se pravidelně přesčas?
o
o
15.
Existuje často konflikt mezi prací a soukromím způsobený pracovní dobou?
o
o
Celkem (*) Jedná se o kritéria pro vyřazení. Jsou stanovena ve směrnici EU o pracovní době. Kladná odpověď znamená, že je nutno jednat okamžitě.
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Doporučují se analýzy uspořádání a screeningu.
Analýzy uspořádání a screeningu jsou naléhavě nutné.
197
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.4.3 Popis pracovních situací s největší expozicí Oblast nemocnic a ošetřovatelství je pracovní oblastí, v níž je nutno pracovat nepřetržitě. To pro zaměstnance znamená, že kromě „běžné“ práce přes den musí pracovat rovněž v době, kdy je jejich tělo z fyziologických důvodů nastaveno spíše na „odpočinek“. Tato zátěž navíc k běžné pracovní činnosti je nejvyšší v noci. Zátěž však představuje i práce vykonávaná ve večerních hodinách, a to kvůli omezeným možnostem podílet se na sociálních aktivitách. Tato zátěž, která je pro tuto pracovní oblast typická, může být nepříznivě ovlivněna různými aspekty organizace pracovní doby a organizace práce. Zdravotní riziko a rovněž riziko chyb při práci se pak dále významně zvyšuje, pokud je kromě práce na směny nutno pracovat příliš dlouho. K této situaci dochází často u lékařů. Na mnoha místech jsou u nich na denním pořádku kromě „běžné“ pracovní doby dlouhé doby pracovní pohotovosti. U těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň existují zvláštní ochranná opatření. Členské státy musí přijmout potřebná opatření, aby bylo zajištěno, že tyto zaměstnankyně nemusí pracovat v noci. Musí být proto převedeny na práci ve dne. Je třeba zamezit diskriminaci vyplývající z této situace.
5.4.4 Popis účinků na zdraví a bezpečnost Příliš dlouhá pracovní doba: kardiovaskulární a nervové problémy Typickým zdravotním problémem, o němž se diskutuje v souvislosti s příliš dlouhou pracovní dobou, jsou kardiovaskulární onemocnění. Dlouhá pracovní doba je nezřídka spojena s dalšími rizikovými faktory pro zdraví. Příliš dlouhá pracovní doba, práce na směny, stres na pracovišti a nevhodný životní styl se často vyskytují společně. Průzkum, který provedlo japonské ministerstvo práce, ukazuje, že 65 % zaměstnanců s dlouhou pracovní dobou uvedlo, že se cítí fyzicky vyčerpaní, 57 % udávalo úzkost a pocit stresu a 48 % uvedlo, že jsou psychicky vyčerpaní. S dlouhou pracovní dobou je spojen rovněž syndrom vyhoření. Obecně se na základě dostupných zjištění ukazuje, že souvislost mezi zdravotními problémy a dlouhou pracovní dobou je často systematicky doprovázena dalšími zátěžovými faktory. Tyto faktory představují dodatečnou zátěž, jako je časový tlak, profesní tlak a nedostatek lidských zdrojů. Na fyziologické reakce těla má pouze omezený účinek „tlumící“ funkce motivace. Vyšší riziko úrazů Na základě různých studií z evropského prostoru bylo potvrzeno, že po deváté odpracované hodině značně roste riziko úrazu. Tento účinek se dále zvyšuje během práce na směny a noční práce.
198
5. Psychosociální rizika
Riziko úrazu v závislosti na délce pracovní doby Shrnutí různých studií Hodnota z
Pracovní doba [h]
Hänecke a další (1998) Folkard (1996) Akerstedt (1995)
Práce na směny Podle vědeckých poznatků vede práce vykonávaná během měnící se a dlouhodobě „nenormální“ pracovní doby k vyššímu riziku zdravotních a sociálních problémů. Práce na směny a rovněž dlouhodobá noční práce, jak je to běžné na klinikách, má za následek individuální riziko. K hlavním dopadům noční práce a práce na směny patří: • únava, přetrvávající poruchy spánku a chronická únava, • poškození zdraví – psychovegetativní poruchy i onemocnění zažívacího a trávicího traktu, • riziko úrazu, • sociální izolace, • neschopnost vykonávat práci přesně a/nebo kvalitně (během noční práce). V závislosti na dispozici jedince se mohou objevit různé příznaky. Kromě skutečnosti, že nepřetržitá práce je nevyhnutelnou charakteristikou činnosti v nemocnicích a v oblasti péče, upřednostňují dlouhodobou noční práci zejména ženy, které se musí starat o děti. Práce v noci jim umožňuje spojit pracovní a rodinný život. Zaměstnanci si častou nejsou plně vědomi toho, že zdravotní rizika spojená s noční prací jsou vysoká. Dlouhodobá práce na noční směny mimoto často vede k dekvalifikaci. Ženy, které léta pracovaly pouze v noci, nejsou často schopny přizpůsobit se hektickému tempu „běžné“ služby na oddělení. Tato skutečnost je důležitým problémem zejména u starších pracovníků. Se zvyšujícím se věkem se snižují možnosti kompenzace k zvládnutí zátěže spojené s prací na směny. Při současně omezené úrovni kvalifikace se při přechodu na „běžnou“ denní službu často vyskytují problémy. Některé studie prokázaly souvislost mezi prací na směny a vyšším rizikem onemocnění rakovinou (116).
(116) http://monographs.iarc. fr/ENG/Monographs/ PDFs/
199
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.4.5 Obecná preventivní a ochranná opatření Možnosti prevence existují na různých úrovních. V prvé řadě by organizace systému pracovní doby měla být každopádně v souladu se současnými vědeckými poznatky. Ze studií za posledních 40 let vyplývá, že plány směn vykazují značné rozdíly, pokud jde o jejich potenciální riziko pro zdraví (viz bod 4.7). V posledních letech se diskutovalo o účinku velmi jasného světla na přizpůsobení se práci na směny. Jasné světlo potlačuje produkci melatoninu, a tudíž snižuje únavu. Na úrovni organizace lze působit pozitivně na zvládnutí pracovní zátěže. Klíčovou je otázka zásobování v noci. Organizace by pro stravování v noci měly zajistit lehké a zdravé jídlo. Na individuální úrovni je možné negativní účinky noční práce a práce na směny ztlumit cíleným chováním. To zahrnuje: • sportovní aktivitu, • zdravou výživu, • zlepšení spánku. V čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/88/ES (117) úpravě pracovní doby se mimo jiné stanoví, že noční pracovníci mají nárok na bezplatné posouzení svého zdravotního stavu před zařazením na noční práci a poté v pravidelných odstupech.
10 Zdraví pacientů – a co zdraví zaměstnanců?
(117) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9–19.
200
5. Psychosociální rizika
5.4.6 Popis zvláštních preventivních technik a postupů Doporučení týkající se uspořádání: 1. pokud možno co nejméně nočních směn; 2. nejvýše dvě až čtyři noční směny po sobě (118); 3. střídání směn směrem dopředu: ranní-odpolední-noční; 4. zabránění nahromadění odpracovaných hodin; 5. pokud možno dva volné dny během víkendu; 6. ranní směna nesmí začínat příliš brzy; 7. noční směna nesmí končit příliš pozdě; 8. předvídatelnost plánu směn.
5.4.7 Příklady osvědčených postupů Práce na směny a noční práce představuje pro zaměstnance sama o sobě velkou zátěž. Proto je obzvláště důležité zapojit zaměstnance do vypracovávání plánu směn. Je-li to možné, je třeba zohlednit individuální preference a soukromé zájmy. Důležitá je rovněž spolehlivost plánu směn. Zaměstnanci musí být schopni spolehnout se na to, že vypracovaný plán směn je dodržován. To jim umožní naplánovat si svůj soukromý život. To neznamená, že po konzultacích není možná výměna směn mezi zaměstnanci. Znamená to však, že změny nelze provádět bez výslovného souhlasu zaměstnanců. Proto je při vypracovávání plánu směn důležité zohlednit rezervy s ohledem na dovolenou a nemoc zaměstnanců.
11 Sport jako protiváha pracovního života.
(118) Wedderburn, A. (ed.), Continuous shift systems, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 1998 (http://www. eurofound.europa.eu/ pubdocs/1998/02/en/1/ ef9802en.pdf ).
Zaměstnanci by se měli podílet na procesu plánování a rozhodování o plánu směn.
Důležité
201
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.4.8 Vhodné způsoby chování v kritických situacích Pokud analýza systému pracovní doby provedená pomocí klíčových otázek ukáže, že existuje zvýšené riziko nebo že je splněno kritérium pro vyřazení, je nutno ověřit systém pracovní doby s ohledem na možné změny. Za tímto účelem je nutno obrátit se na osobu odpovědnou za organizaci pracovní doby a poukázat na problém. Je třeba vypracovat alternativní rozpisy služeb.
5.4.9 Nejdůležitější poznatky a závěry Práce na směny je naprosto nezbytná a je základním předpokladem pro fungování zdravotnictví. Práce na směny, a zejména noční práce však má vážné důsledky pro sociální život, především pro rodinu a zdraví. Aby se zabránilo škodlivým účinkům práce na směny či se přinejmenším snížily, byla vypracována řada protiopatření. S cílem zamezit negativním důsledkům by plány směn měly zohledňovat na straně jedné dostupná technická a organizační opatření a na straně druhé zdravotní opatření, možnost urychleného přizpůsobení a osobní chování.
12 Dobrý návrh plánu směn je úlevou pro celé oddělení.
202
5. Psychosociální rizika
5.5 Zneužívání návykových látek Zaměstnanci ze všech společenských vrstev se setkávají s mnoha případy závislosti, ať už se to týká kolegů nebo jde o jejich vlastní závislost. Osoby závislé na návykových látkách nejenže si poškozují vlastní zdraví, nýbrž představují vyšší riziko nehody pro všechny. Problémy se závislostí často vyplývají z neschopnosti zvládnout úspěšně problémy. Nalezení cesty z tohoto začarovaného kruhu vyžaduje značné úsilí (rovněž na pracovišti).
5.5.1 Povaha daného rizika Zneužívání návykových látek znamená pravidelné užívání látek, které vedou k fyzické nebo psychické závislosti. V důsledku užívání těchto látek dochází v dlouhodobém horizontu k zvyšování tolerance.
Zneužívání návykových látek
Zneužíváním návykových látek je nadměrné užívání látek jako alkohol, nikotin, drogy nebo léky bez ohledu na to, zda existuje závislost, či nikoli (viz níže „Nadměrná konzumace alkoholu“). V případě závislosti nesouvisející s látkami (např. závislost na hraní, poruchy příjmu potravy, workoholismus) je nutno chování jedince kontrolovat, abstinence však není možná, jelikož s dotyčným chováním nelze zcela přestat.
Výraz „nadměrná konzumace alkoholu“ se používá tehdy, pokud určitá osoba užívá stále větší množství alkoholu a v případě, že alkohol nepožije, se u ní objevují abstinenční příznaky. Model WHO založený na světlech na semaforu popisuje vývoj závislosti na alkoholu podle charakteru konzumace:
Nadměrná konzumace alkoholu
• Zelená fáze: konzumace s nízkým rizikem = vše je v pořádku, odpovědná konzumace alkoholu s nízkým zdravotním rizikem. • Žlutá fáze: riziková, škodlivá konzumace = Pozor! Vysoké zdravotní riziko, riziko závislosti se zvyšuje s dobou trvání konzumace a množstvím alkoholu. • Červená fáze: závislá konzumace, riziko! Stop „červená zóna“, vzniká závislost, je třeba vyhledat pomoc, skončit s konzumací alkoholu. Kromě úrovně užívání látky však existují další faktory, které ovlivňují vývoj závislosti (včetně individuálních duševních a tělesných předpokladů dotyčné osoby, jako jsou procesy učení, zkušenosti v rodině a kruh přátel).
5.5.2 Základní kritéria pro zvláštní hodnocení rizik Základem pro posouzení rizikového potenciálu nebo potenciálu zneužívání je obvykle intenzita užívání dané látky. To se obecně týká v prvé řadě látek jako tabák, alkohol nebo léky. Konkrétní údaje o počtu dotčených osob nebo ohrožených osob v nemocnicích a v oblasti péče nejsou k dispozici. Je však známo, že pro zdravotnické pracovníky existují zvláštní odvykací léčebny. Co se týká užívání nikotinu, podíl kuřáků mezi zaměstnanci v nemocnicích a v oblasti péče je podstatně vyšší než u průměrné populace.
203
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Klíčové otázky týkající se „návykových látek“ Označte pracovní charakteristiky, které platí pro vaše zařízení, úsek, obytný prostor nebo oddělení. Spočítejte celkový počet kladných odpovědí a uveďte jej na posledním řádku! Pracovní charakteristiky
ano
ne
1.
Ve vašem zařízení se nehovoří o zneužívání návykových látek nebo léků.
o
o
2.
Existují ve vašem zařízení zaměstnanci, kteří mají problémy s návykovými látkami nebo léky?
o
o
3.
Jsou návykové látky jako alkohol nebo léky snadno nebo volně dostupné (např. v jídelně)?
o
o
4.
Postižení zaměstnanci ve vašem zařízení se nemohou na nikoho obrátit.
o
o
5.
Ve vašem zařízení neexistují nabídky týkající se individuální kontroly užívání (kurzy pro odvykání kouření, programy omezování nadměrné konzumace alkoholu).
o
o
6.
Vyskytuje se v pracovních skupinách ve vašem zařízení sociální napětí a konflikty?
o
o
7.
Ve vašem zařízení neexistuje podpora ze strany nadřízených.
o
o
8.
Vedoucí pracovníci nejsou nebo nebyli náležitě vyškoleni s ohledem na závislost na návykových látkách?
o
o
9.
Témata jako pohoda, výchovné a průběžné rozhovory jsou ve vašem zařízení neznámá?
o
o
10.
Ve vašem zařízení nejsou zřízeny zdravotnické kroužky?
o
o
11.
Opatření k prevenci závislosti jsou ve vašem zařízení neznámá?
o
o
12.
Chybí ve vašem zařízení opatření k zvládání stresu a/nebo konfliktů?
o
o
13.
Nikdo ve vašem zařízení neví, co dělat v případě, že je postižen určitý zaměstnanec?
o
o
14.
Neznáte příznaky zneužívání návykových látek?
o
o
15.
Ve vašem zařízení není zmiňováno téma nelegálních drog?
o
o
Celkem
Žádné riziko
Zvýšené riziko
Vysoké riziko
Zaškrtnuto 1 až 5 charakteristik.
Zaškrtnuto 6 až 10 charakteristik.
Zaškrtnuto 11 až 15 charakteristik.
Potřeba přijetí opatření u jednotlivých charakteristik.
Doporučují se analýzy uspořádání a screeningu.
Analýzy uspořádání a screeningu jsou naléhavě nutné.
204
5. Psychosociální rizika
5.5.3 Pracovní situace s největší expozicí Lze předpokládat, že největší pravděpodobnost nadměrné konzumace alkoholu a zneužívání drog lze očekávat v oblastech s vysokým stresovým potenciálem a nedostatečnou sociální podporou ze strany nadřízených a kolegů. Kromě ovlivňujících faktorů, které jsou spojeny s pracovištěm, nelze přehlížet ani osobní životní podmínky. Proto je obzvláště důležité zahrnout prostřednictvím náležitého jednání vedení do hodnocení rizik i rozhraní mezi pracovním a soukromým životem (rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem). Užívání alkoholu a drog je nutno posoudit ve spojení s vystavením stresu a chybějícími strategiemi zvládání. Co se týká kouření na klinikách a v domovech s pečovatelskou službou, přestávka na kouření je často jedinou možností odpočinout si. Spolehlivé přestávky představují opatření v oblasti organizace práce, která lze přijmout s cílem pozitivně ovlivňovat konzumaci tabáku. V Německu se v oblasti prevence kouření angažuje stále více nemocnic. Označení „nekuřácká nemocnice“ získává stále větší prestiž. Problémem v nemocnicích v souvislosti se zneužíváním návykových látek je snadný přístup zaměstnanců k lékům. To může vést k pokušení užívat v případě vysoké pracovní zátěže sedativa nebo amfetaminy.
5.5.4 Účinky na zdraví a bezpečnost Důsledky nadměrné konzumace alkoholu a zneužívání návykových látek je nutno posuzovat diferencovaně podle stupně závislosti. Zaznamenány jsou různé stupně počínaje od omezení výkonnosti a zhoršení celkového zdravotního stavu po rozsáhlé poškození zdraví.
5.5.5 Obecná preventivní a ochranná opatření Obecně je třeba zlepšit individuální schopnosti zvládání zátěžových situací. To se týká zátěže vyplývající z organizace práce a obtížných pracovních podmínek i ze situací, které vznikají v souvislosti se šikanou nebo násilím na pracovišti. Nadměrné užívání drog je také často důsledkem šikany na pracovišti. Riziko se obvykle sníží posílením sebeúcty a zlepšením strategií zvládání.
5.5.6 Zvláštní preventivní techniky a postupy • Průběžné rozhovory. • Jednotný přístup ze strany nadřízených a kolegů společně s konkrétními nabídkami pomoci, které dotčené osoby nutí ke změně chování.
205
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.5.7 Vhodné způsoby chování v kritických situacích Například „Jak mohu pomoci kolegovi v případě nadměrné konzumace alkoholu“? • Řekněte mu co nejpřesněji, jaké změny jste zaznamenali a že předpokládáte, že důvodem je problém s alkoholem. (Případně si předem vyžádejte radu ohledně toho, jak toto téma načít). • Otevřeně mu sdělte, že si děláte velké starosti a že si přejete, aby byl zase tím kolegou jako dříve. • Povzbuzujte svého kolegu, aby se obrátil na externí podpůrné centrum. • Zůstaňte i nadále kolegou a vyjádřete své obavy ohledně jeho chování. Hovořte s dotyčnou osobou – nikoli o ní. Neujímejte se úlohy lékaře nebo terapeuta. • Považujte případnou závislost za nemoc a výsledné chování jako chování podmíněné nemocí. Neskrývejte nebo nezatajujte nepatřičné jednání dotyčné osoby. Nepřebírejte od ní žádnou práci ani ji nechraňte před důsledky nevhodného jednání. • Pouze závislá osoba může sama řešit svůj problém. • Pokud chcete, nabízejte dotyčné osobě opakovaně rozhovor, nepovažujte však problém za svůj vlastní. • Nedojde-li ke změně, poraďte se s nadřízeným, oddělením péče o zaměstnance, podnikovou nebo personální radou či externím poradenským střediskem pro zaměstnance. Pro nadřízené pracovníky: Použijte pokyny k vedení průběžných rozhovorů.
206
5. Psychosociální rizika
5.5.8 Nejdůležitější poznatky a závěry Když jste určili a posoudili riziko, můžete pomocí následující tabulky vytvořit přehled. Zadejte Důležité zjištěné celkové počty kladných odpovědí a označte příslušná červená, žlutá nebo zelená políčka. Psychosociální rizika
Celkový počet kladných odpovědí
Riziko žádné
zvýšené
vysoké
Stres
o
o
o
Vyhoření
o
o
o
Mobbing
o
o
o
Pracovní doba*
o
o
o
Násilí
o
o
o
Zneužívání návykových látek
o
o
o
* Pozn.: V případě kritéria pro vyřazení jsou nezbytná nápravná opatření!
Z tabulky lze zjistit hlavní oblasti. Údaje v červené oblasti znamenají potřebu okamžitě jednat. Ve žluté oblasti se doporučují opatření. V zelené oblasti je třeba uvážit, zda by byly s ohledem na jednotlivé charakteristiky žádoucí změny. Ve spolupráci s vedením organizace a zaměstnanci je třeba stanovit pořadí opatření. Přitom lze projednat vyhlídky na realizaci. Je třeba upřesnit lhůty a odpovědnost za provedení. V případě změn organizace, například kvůli fúzím nebo reorganizaci, je třeba přezkoumat psychosociální rizika. Dopad na psychosociální rizika mohou mít rovněž noví vedoucí pracovníci nebo technické změny / inovace. Uplatňování opatření by se mělo po 1 až 2 letech přezkoumat. K pracovním situacím s potenciálně vysokou expozicí psychosociální zátěži patří: Nevýhodná organizace práce například s pracovními špičkami, časovým tlakem, problémy při spolupráci s kolegy, nedostatečným vybavením materiálem, nadměrnou dokumentací nebo nejasnými oblastmi odpovědnosti. K dalším faktorům patří: 1) nedostatečné informování a komunikace. Nedostatečná komunikace vede často k sociálním konfliktům mezi zaměstnanci. Tyto konflikty mohou prohloubit hierarchické formy jednání s lidmi v nemocnici; 2) problémy při spolupráci mezi různými profesními skupinami; 3) nedostatečné zapojení zaměstnanců; 4) časté změny rozpisu služeb prováděné krátce předem; 5) nedostatečná orientace zaměstnanců ze strany nadřízených; 6) obtížná pracovní doba, například velké množství přesčasové práce a pracovní pohotovosti ve zdravotnictví; 7) nedostatečné zohlednění individuálních přání vyplývajících například ze zvláštních soukromých povinností při organizaci pracovní doby; 8) zvládání problematických situací a pacientů; 9) protichůdné požadavky (rozpor mezi pracovními cíli a pracovními podmínkami, například zavedení aktivní péče spojené s velmi vysokým časovým tlakem). Velká fyzická zátěž, například opakované zvedání a přenášení pacientů, urychluje vnímání stresu a psychické únavy a může v dlouhodobém horizontu vést k vyhoření. Ve zdravotnictví, avšak zejména v oblasti péče, jsou při hodnocení rizik nezbytná opatření k snížení psychosociálních i fyzických rizik v zájmu zachování a podpory zdraví zaměstnanců.
207
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
5.6 Příslušné směrnice Evropské unie 1. Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (119). 2. Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (120). 3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (121). 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/34/ES ze dne 22. června 2000, kterou se mění směrnice Rady 93/104/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, aby se její oblast působnosti rozšířila na odvětví a činnosti vyňaté z oblasti působnosti uvedené směrnice (122). Ostatní nástroje Evropské unie: Evropský sociální dialog: Rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti z dubna 2007 https://osha.europa.eu/data/links/ framework-agreement-on-harassment-and-violence-at-work Evropský sociální dialog: Rámcová dohoda o stresu při práci http://www.etuc.org/IMG/pdf_Framework_agreement_on_work-related_stress_ EN.pdf
(119) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (120) Směrnice Rady 92/85/ EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS),Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–8. (121) Úř. věst. L 307, 13.12.1993, s. 18–24. (122) Úř. věst. L 195, 1.8.2000, s. 41–45.
208
5.7 Popis osvědčeného postupu 5.7.1 Rozhovor s klinikou Havelland v Nauenu týkající se psychosociálních rizik
Osvědčený postup
5. Psychosociální rizika
V tomto rozhovoru představuje Dr. Babette Dietrichová, mluvčí vedení kliniky Havelland v Nauenu, preventivní opatření, která mají v jejich zařízení zamezit psychosociálním rizikům. Tazatel: Kolik hodin týdně pracujete?
Dr. Babette Dietrichová: Průměrná maximální pracovní doba činí 40 hodin. Tazatel: Existují stálé noční služby?
Dr. Babette Dietrichová: Máme jednu stálou noční službu, jinak střídající se služby. Tazatel: Lze dodržovat přestávky? Dr. Babette Dietrichová, mluvčí kliniky Havelland v Nauenu
Dr. Babette Dietrichová: V zásadě ano.
Tazatel: Následuje po pracovní pohotovosti doba odpočinku?
Dr. Babette Dietrichová: Žádná služba netrvá déle než 24 hodin plus 45minutová přestávka. Tazatel: Jak dlouhá je doba odpočinku?
Dr. Babette Dietrichová: Nejméně 11 hodin; na jedné klinice existuje model pracovní pohotovosti, kdy je doba odpočinku zkrácena v souladu se zákonem o pracovní době. Tazatel: Mění se služby interně? Dr. Babette Dietrichová: Ano.
Tazatel: Existují velké rozdíly mezi rozpisem služeb, jak vypadá na počátku měsíce, a „skutečným“ rozpisem?
Dr. Babette Dietrichová: Mezi plánovaným a skutečným rozpisem služeb existují rozdíly, které nepovažujeme za významné. Plánovaný rozpis služeb se vyhotovuje dva měsíce předem. Tazatel: Kdo odpovídá za vypracování rozpisu služeb?
Dr. Babette Dietrichová: Vedoucí pracovníci oddělení péče (vždy 50 až 120 zaměstnanců) a vedoucí lékaři kliniky. Tazatel: Podílejí se na plánování i zaměstnanci? Dr. Babette Dietrichová: Ano.
Tazatel: Jakou pomoc nabízíte zaměstnancům, kteří jsou postiženi syndromem vyhoření?
Dr. Babette Dietrichová: Psychickou podporu. V případě delší doby pracovní neschopnosti s nimi hovoříme o návratu do pracovního života a o opětovném začlenění do práce podle hamburského modelu.
209
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
210
Tazatel: Která opatření se ve vašem zařízení ukázala jako úspěšná při prevenci syndromu vyhoření? Dr. Babette Dietrichová: Nabízíme pravidelné kurzy v rámci dalšího vzdělávání, které se týkají profylaxe proti syndromu vyhoření, relaxačních technik a řízení času. Nabízíme rovněž rozhovory mezi zaměstnanci a nadřízenými pracovníky. Tazatel: e-li některý z vašich zaměstnanců fyzicky napaden, existuje ve vašem zařízení možnost konzultací v rámci následné péče (rovněž pro celý tým)? Dr. Babette Dietrichová: Dohled a konzultace v rámci následné péče jsou nabízeny jak jednotlivcům, tak týmům. Tazatel: Jsou kriticky agresivní situace zdokumentovány? Dr. Babette Dietrichová: Jsou zdokumentovány ve zdravotní dokumentaci pacientů. Tazatel: Existují ve vašem zařízení komunikační semináře a vzdělávací kurzy týkající se deeskalace konfliktu? Dr. Babette Dietrichová: Pravidelně se konají semináře na téma komunikace, řešení konfliktů a deeskalace konfliktu. Tazatel: Co považujete za příčiny stresu ve vašem zařízení? Dr. Babette Dietrichová: Zintenzivnění práce, částečně kvůli nedostatečným lidským zdrojům a rychlému zavádění novinek (např. dokumentace), avšak rovněž kvůli vnitropodnikovým inovacím a restrukturalizaci. To někdy vede k nejistotě ohledně vlastní odpovědnosti a úkolů a odpovědnosti a úkolů ostatních osob (Co se ode mne očekává? Kdo nyní odpovídá za co? S kým mohu hovořit?). Kvůli konkurenčnímu tlaku je příliš mnoho projektů zahajováno příliš rychle, aniž by byly důkladně naplánovány cíle, zdroje a postup. Tazatel: Co ve vašem zařízení děláte proti stresu? Dr. Babette Dietrichová: Měření nepřiměřené fyzické a psychické zátěže v rámci projektu, který se provádí ve spolupráci s univerzitou, pravidelná evidence objemu práce v době pracovní pohotovosti, zavedení nových modelů pracovní doby, zvažování v rámci rozhovorů mezi zaměstnanci a nadřízenými pracovníky, týmové vzdělávací kurzy, stanovení norem kvality a optimalizace pracovních postupů a rozšíření řízení projektů. Stresu se snažíme předcházet dobrou organizací práce s jasným, písemným vysvětlením pracovních procesů a pracovních postupů. Organizační opatření jsou zaváděna jako společný a závazný pokyn. Po jednom roce až dvou letech je stanoveno datum pro přezkum a aktualizaci opatření. Za uplatňování opatření odpovídají skupinové sestry nebo vedoucí pracovníci oddělení péče. Je určena jedna osoba z oddělení řízení kvality, která odpovídá za dodržení lhůt. Vedení nemocnice zajišťuje potřebnou závaznost opatření jejich zavedením do praxe a schvalováním kontrolních zpráv o uplatňování opatření. Tazatel: Jaká opatření proti stresu plánujete do budoucna?
Osvědčený postup
5. Psychosociální rizika
Dr. Babette Dietrichová: Rozšíření ve smyslu plošného uplatňování stávajících nástrojů. Chceme v zařízení rovněž zachovat ovzduší, které zamezuje tabuizování určitých témat, a provést u zaměstnanců další průzkum. Tazatel: Hovoří se ve vašem zařízení otevřeně o zneužívání drog a léků?
Dr. Babette Dietrichová: Ano, dochází k tomu však zřídka. Máme oddělení pro léčbu závislosti. Tazatel: Jakou pomoc nabízíte dotčeným zaměstnancům?
Dr. Babette Dietrichová: Rozhovory s personálním oddělením, případně za účasti nadřízených a podnikové rady. Za účelem poradenství/konzultací jsou k dispozici zaměstnanci psychiatrického oddělení. Tazatel: Na koho se mohou dotčeni zaměstnanci obrátit?
Dr. Babette Dietrichová: Na nadřízené pracovníky, podnikovou radu, psychiatrické oddělení a sociální služby.
Tazatel: Jak ve vašem zařízení hodláte postupovat v případě zneužívání drog a léků v budoucnu? Dr. Babette Dietrichová: Existuje provozní příručka pro zacházení s omamnými látkami s cílem zabránit možnému užívání ze strany zaměstnanců.
5.7.2 Rozhovor s nemocnicí St. Elisabeth v Tilburgu týkající se psychosociálních rizik V tomto rozhovoru popisují paní Christel van Neervenová, vedoucí oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a paní Monique Pullenová, poradkyně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, opatření v oblasti prevence psychosociálních rizik v nemocnici St. Elisabeth v Tilburgu v Nizozemsku. Tazatel: Existují zvláštní vnitropodniková pravidla nebo předpisy, které se zabývají různými formami agrese?
Christel van Neervenová, vedoucí oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Monique Pullenová, poradkyně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Monique Pullenová: Existují vnitropodniková pravidla. Tato pravidla byla nedávno aktualizována a ještě je musí schválit vedení a podniková rada. Nyní pozorujeme více agrese a násilí. Naším přístupem je mít jasné vnitropodnikové předpisy týkající se způsobu, jak správně komunikovat mezi sebou navzájem i s pacienty s cílem zamezit projevům násilí. Nyní pracujeme na zásadách týkajících se komunikace a osobních vztahů, včetně vysoké úrovně přátelskosti vůči klientům. Máme zkušenosti, že poté, co jsme zaměstnance na poliklinice vyškolili s ohledem na přátelštější chování vůči klientům, zaznamenali jsme nižší míru agrese ze strany klientů. V těchto vnitropodnikových zásadách týkajících se přiměřené komunikace se zabýváme tím, jak vzájemně spolupracovat, a to s respektem, a jak jednat s pacienty. Tyto zásady budou zavedeny do konce roku a poté budou
211
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
212
zahájena opatření v oblasti vzdělávání zaměstnanců a vedoucích týmů. Základem je vždy to, jak vzájemně jednat s respektem. Zaměstnancům rovněž radíme a školíme je v tom, jak jasně vyjádřit, co mohou tolerovat a co nikoli a co proti tomu mohou dělat. Považujeme za důležité, že naši zaměstnanci znají své meze a umí je vyjádřit. Tazatel: Jsou ve vaší organizaci k dispozici zvláštní kontaktní osoby pro případ šikany, agrese nebo násilného jednání? Monique Pullenová: Zaměstnanci se mohou obrátit na podnikového sociálního pracovníka nebo důvěrného poradce. První kontaktní osobou je však vždy vedoucí týmu a vedoucí oddělení. Máme rovněž externího „důvěrníka“ (se zkušenostmi se sociální prací), na něhož se mohou zaměstnanci obrátit, pokud mají problémy se svým vedoucím týmu. Obvyklou cestou však je obrátit se na vedoucího týmu. Pokud nemohou hovořit s vedoucím týmu, mohou vždy hovořit také s vedoucím oddělení nebo dalším nadřízeným pracovníkem. Tazatel: Jaká opatření pro prevenci vyhoření jste přijali? Monique Pullenová: Snažíme se ho měřit v průzkumu vitality. Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou projednávány na pravidelných schůzkách mezi pracovním lékařem, vedoucím oddělení a pracovníkem z personálního oddělení. Ti hovoří o obecných opatřeních i o individuálních případech. Reorganizují například práci na oddělení. Tazatel: Obdrží zaměstnanci v případě fyzického útoku okamžitou pomoc ze strany kolegů/nadřízených či jiných osob (např. bezpečnostní služba, správce domu, vrátní)? Monique Pullenová: Ano, ze strany vedoucího týmu, vedoucího oddělení a/nebo kolegů. Je-li zapotřebí větší pomoc, je možné obrátit se na pracovního lékaře a sociálního pracovníka. Tazatel: Dojde-li k útoku, jsou ve vašem zařízení možné konzultace v rámci následné péče, včetně konzultací pro celý tým? Monique Pullenová: Ano, ze strany vedoucího týmu, vedoucího oddělení a/nebo kolegů. Je-li zapotřebí větší pomoc, je možné obrátit se na pracovního lékaře a sociálního pracovníka. Tazatel: Máte ve vašem zařízení pokyny nebo dohodu ohledně toho, jak jednat s agresivními pacienty? Monique Pullenová: Ty se připravují. Obsahem budou aspekty jako požádání kolegy o pomoc a informování bezpečnostní služby a vedoucího oddělení. Následné projednání incidentů a způsobu, jak v těchto situacích postupovat v budoucnu. A v případě potřeby rozhovor s pracovním lékařem, podle toho, nakolik byl incident pro zaměstnance šokující. Interviewer: Jsou ve vašem zařízení nabízeny komunikační semináře a školení ohledně deeskalace konfliktu? Monique Pullenová: Ano, nejsou však povinné. Zaměstnanci se obvykle seminářů účastní tehdy, pokud již k incidentu došlo. V budoucnu chceme více komunikovat o tom, co lze udělat. Zejména chceme častěji oslovovat vedoucí týmů a informovat je o dostupných seminářích. Každý rok budeme vedoucí týmů informovat o otázkách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví. Budeme jim radit ohledně toho, co mohou udělat, a připomínat jim, že jsou povinni zajistit na svém oddělení bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
5. Psychosociální rizika
5.8 Odkazy Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
1.
Zpráva – Prevention of psychosocial risk and stress at work in practice (Prevence psychosociálních rizik a stresu při práci v praxi)
EU/OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
Stres při práci se může vyskytnout v jakémkoli odvětví a v podniku jakékoli velikosti a může se týkat každého na jakékoli úrovni. http://osha.europa.eu/en/publications/reports/104
2.
Rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti
EU-sociální dialog Vzájemné respektování důstojnosti druhých na všech úrovních v rámci pracoviště je jednou z hlavních charakteristik úspěšné organizace. Proto je obtěžování a násilí nepřijatelné. http://osha.europa.eu/data/links/framework-agreement-on-harassment-and-violence-at-work
3.
Rámcová dohoda o stresu při práci
EU-sociální dialog Cílem dohody je zvýšit u zaměstnavatelů, zaměstnanců a jejich zástupců povědomí a znalosti, pokud jde o stres při práci, a upozornit je na příznaky, jež mohou naznačovat problémy se stresem při práci. http://www.etuc.org/IMG/pdf_Framework_agreement_on_work-related_stress_EN.pdf
4.
Working time Its impact on health and safety
Mezinárodní orga- Nyní existují četné důkazy, že se pracovní doba mezi zaměstnanci nizace práce stále více liší. Rozmanitost úpravy pracovní doby – různé vzorce práce na směny, pružná pracovní doba, různé pracovní poměry atd. – znamenají, že jsou stále více zpochybňovány tradiční metody organizace a úpravy zaměstnání. http://www.ilo.org/travail/whatwedo/publications/WCMS_TRAVAIL_ PUB_25/lang--en/index.htm
5.
The development of Spojené království Index únavy/rizika je nástroj pro měření úrovně únavy u zaměstnanců, a fatigue/risk index for který byl vyvinut speciálně pro pracovníky pracující na směny. Výzkumná shiftworkers zpráva. http://www.hse.gov.uk/research/rrpdf/rr446.pdf
6.
Managing shiftwork in European ATM: Literature Review
7.
Arbejdstilsyne: kon- Dánsko trolní seznamy pro hodnocení pracoviště
Zpráva dánského orgánu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci o nových prioritách pro pracovní prostředí. http://www.at.dk/~/media/AT/at/Engelsk-pdf/Andre-informationsmaterialer/Future-working-environment%20pdf.ashx
8.
Work-related health problems in the EU in 1998–99
Eurofound/ Eurostat
Eurostat poskytuje údaje týkající se situace v různých evropských zemích. Informace jsou seřazeny podle odvětví, jazyka a země. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NK-01-017/ EN/KS-NK-01-017-EN.PDF
9.
Evropský týden 2002 „Zdolávání stresu“ (Working on Stress)
EU/OSHA
Evropský týden 2002 je informační kampaň, jejímž cílem je učinit z Evropy bezpečné a zdravé místo pro práci, a to podporou činností k snižování stresu a psychosociálních rizik souvisejících s prací. http://osha.europa.eu/en/campaigns/ew2002/about
10.
Informační list 22 – Stres související s prací
EU/OSHA
Stres související s prací vzniká tehdy, pokud nároky pracovního prostředí přesahují schopnosti pracovníků vyrovnat se s nimi (nebo je řídit). http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/cs_22.pdf
Eurocontrol
Zpráva představuje výsledky studie proveditelnosti týkající se zvládání práce na směny v evropském řízení letového provozu. Dokument shrnuje dostupné výsledky výzkumu týkajícího se zdraví zaměstnanců a sociálních požadavků, bezpečnosti, výkonnosti a produktivity/efektivnosti v prostředí s prací na směny. http://arbejdstilsynet.dk/en/engelsk/information.aspx
213
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
11.
Informační list 23 – Šikana v práci
EU/OSHA
Tento informační list poskytuje informace a návrhy pro ty, kteří chtějí podniknout praktické kroky s vypořádání se s šikanou při práci. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/cs_23.pdf
12.
Informační list 24 – Violence at work (Násilí na pracovišti
EU/OSHA
Násilí na pracovišti je důležitou příčinou stresu souvisejícího s prací. Další informace na konci tohoto informačního listu poskytují podrobnosti o zdrojích pomoci agentury, včetně jiných informačních listů. http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/24
13.
14.
Informační list 32 – EU/OSHA Jak řešit psychosociální problémy a snižovat stres vyvolávaný prací
Více než jeden ze čtyř pracovníků v Evropské unii trpí pracovním stresem.
Magazín „Working on Stress“
Důsledky jsou jasné – stres související s prací může vést k utrpení lidí v práci i doma a významně ovlivňuje výsledky organizace. Pro přijetí opatření proto existuje mnoho důvodů.
EU/OSHA
http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/cs_32.pdf
http://osha.europa.eu/publications/magazine/5?language=de 15.
How to Tackle Psychosocial Issues and Reduce Work-related Stress
EU/OSHA
V posledních desetiletích se trh práce vyznačuje významnými změnami: jiné úkoly, role a druhy práce, flexibilita v zaměstnání a při výrobě, horizontální organizace a svěřování úkolů v oblasti řízení. Tato restrukturalizace spolu se změnami informačních technologií a globalizací vyvolává nové výzvy pro organizace i jednotlivé zaměstnance. Ke změnám dochází v celé Evropě a často za nimi následují rostoucí problémy, jako je stres související s prací. http://osha.europa.eu/publications/reports/309
16.
Risk Assessment Essen- EU/OSHA tials
Jak provádět hodnocení rizik? http://hwi.osha.europa.eu/about/material/rat2007
17.
Stress and psychosocial risks
EU/OSHA
Tato část internetových stránek EU-OSHA poskytuje aktuální informace o osvědčených postupech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na stres při práci. http://osha.europa.eu/good_practice/topics/stress
18.
Health and Safety Executive: Violence at work
Spojené království Tento dokument poskytuje praktické rady, které vám mají pomoci zjistit, zda násilí představuje pro vaše zaměstnance problém, a pokud ano, jak jej řešit. http://www.hse.gov.uk/pubns/indg69.pdf
19.
COPSOQ: Kodaňský psychosociální dotazník
Dánsko, Španělsko, Německo
Dotazník COPSOQ je screeningový nástroj k zaznamenávání psychické zátěže na pracovišti. 1. Odkaz na dokument: Dotazník týkající se psychosociálních pracovních podmínek, zdraví a pohody ve třech verzích http://www.arbejdsmiljoforskning.dk/~/media/Spoergeskemaer/copsoq/english-copsoq-2-ed-2003-pdf.pdf 2. Odkaz: Referenční hodnoty všech 21 psychosociálních kritérií nebo dimenzí (73 pojmů) dotazníku pro hodnocení psychosociálních rizik COPSOQ ISTAS21, které byly vypočítány na základě reprezentativního souboru obyvatel v produktivním věku ve Španělsku http://www.scielosp.org/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S113557272008000600007&lng=en&nrm=iso&tlng=en 3. Odkaz: Německá verze dotazníku byla vypracována podle dánské a anglické verze kodaňského psychosociálního dotazníku a v letech 2003–2004 byla otestována na širokém vzorku 2 561 pracovníků. http://www.copsoq.de
20.
Studie NEXT
EU
Studie NEXT zkoumá důvody, okolnosti a důsledky, které vedou k předčasnému opouštění povolání ošetřovatele. http://www.next.uni-wuppertal.de/EN/index.php?next-study
214
5. Psychosociální rizika
5.9 Literatura Cox, T., Griffiths, A. a Rial-González, E., Research on work-related stress, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2000. Denis, F., Stordeur, S. a D’Hoore, W., „Une enquete sur le stress occupationnel en milieu hospitalier, Medecine du travail et ergonomie“, Arbeidsgezondheidszorg en ergonomie, sv. 37, č. 4, 2000, s. 169–178. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Prevention of psychosocial risks and stress at work in practice, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2002 (http://osha.europa.eu/en/publications/reports/104). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Working on stress, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2002 (http://osha.europa.eu/ en/publications/magazine/5?language=de). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ed.): How to tackle psychosocial issues and reduce work-related stress, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2002 (http://osha.europa.eu/en/publications/reports/309). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ed.): Bullying at work, Bilbao, 2002 (http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/23). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ed.): Violence at work, Bilbao, 2002 (http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/24). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ed.): How to Tackle Psychosocial Issues and Reduce Work-related Stress, Bilbao, 2002 (http://osha.europa. eu/en/publications/factsheets/32). Harrach, A., „Arbeitswissenschaftliche Psychosomatik – arbeitsbedingte psychische und psychosomatische Störungen“, in: Teske, U. a B. Witte (ed.): Prävention arbeitsbedingterErkrankungen. Band 2: Gesundheitliche Auswirkungen und Erkrankungsschwerpunkte, VSA, Hamburk, 2000, s. 51–103. Hasselhorn, H.-M., Müller, B. H., Tackenberg, P., Kümmerling, A. a Simon, M., Berufsausstieg bei Pflegepersonal. Arbeitsbedingungen und beabsichtigter Berufsausstieg bei Pflegepersonal in Deutschland und Europa, BAuA, Dortmund/Berlín/Drážďany, 2005. Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení, „Guide for risk assessment in small and medium enterprises: Mental workload. identification and evaluation of hazards; Taking measures“, 2009 (http://www.issa.int/Resources/Resources/Mental-Workload/ (language)/eng-GB). Kompier, M. A. J., Geurts, S. A. E., Gründemann, R. W. M., Vink, P. a Smulders, P., „Cases in stress prevention: the success of a participative and stepwise approach“, Stress Medicine, 14/1998, s. 155–168. Mauranges, A., „Stress, souffrance et violence en milieu hospitalier: Manuel a l’usage des soignants“, Mutuelle nationale des hospitaliers et des professionnels de la sante et du social/La collection MNH, 2009 (3. vydání). Nübling, M., Stößel, U., Hasselhorn, H.-M., Michaelis, M. a Hofmann, F., „Methoden zur Erfassung psychischer Belastungen“, BAuA, Dortmund, Berlín, Drážďany, 2005.
215
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Schambortski, H., Mitarbeitergesundheit und Arbeitsschutz, Gesundheitsförderung als Führungsaufgabe, Elsevier, Mnichov, 2008. Siegrist, J., „Adverse health of high effort – low reward conditions at work“, Journal of Occupational Health Psychology, 1/1996, s. 27–43. Spencer, M. B., Robertson, K. A. a Folkard, S., The development of a fatigue/risk index for shiftworkers, HSE Books, Norwich, 2006 (http://www.hse.gov.uk/research/rrpdf/ rr446.pdf ). Spurgeon, A., Working time: Its impact on health and safety, Mezinárodní organizace práce (k dispozici v rámci programu „Conditions of work and employment“), Soul, 2003. Tabanelli, M. C., Depolo, M., Cooke, R. M. T., Sarchielli, G., Bonfiglioli, R., Mattioli, S., Viloant, F. S., „Available instruments for measurement of psychosocial factors in the work environment“, International Achieves of Occupational Environmental Health, 82, 2008, s. 1–12. Světová zdravotnická organizace, „Prima-EF: Guidance on the European framework for psychosocial risk management: A resource for employers and worker representatives“, WHO Protecting Workers’ Health Server, č. 9 (http://www.who.int/occupational_ health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf ).
216
5. Psychosociální rizika
Příloha V následujících vzorových tabulkách je provedeno hodnocení psychosociálního rizika – stresu podle profesních skupin, oddělení nebo obytných prostor. Profesní skupiny, oddělení nebo obytné prostory lze přizpůsobit označení ve vašem zařízení. Mimoto lze například mezi lékaři rozlišovat podle jejich specializace. Tabulky podávají přehled o situaci ve vašem zařízení, tj; • zda se vyskytují psychosociální problémy, • ve kterých oblastech byste je mohli mít, • jaké jsou hlavní oblasti, • kde existuje největší potřeba jednat. Potřebu jednat lze odvodit z opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je však rovněž možné rozhodnout se nejprve pro použití validovaných screeningových nebo odborných postupů před tím, než budou uspořádána pracoviště.
Profesní skupiny
Riziko žádné
zvýšené
vysoké
1. Ošetřující personál
o
o
o
2. Správa budov
o
o
o
3. Úklid
o
o
o
4. Kuchyňský personál
o
o
o
5. Lékaři
o
o
o
6. Pracovníci záchranné služby
o
o
o
Organizační jednotka / pracovní úsek
Riziko žádné
zvýšené
vysoké
1. Jednotka intenzivní péče
o
o
o
2. Interní medicína
o
o
o
3. Chirurgie
o
o
o
4. Urologie
o
o
o
5. Gynekologie
o
o
o
Vzorová tabulka 5.1: Největší expozice stresu podle profesních skupin
Vzorová tabulka 5.2: Největší expozice stresu podle oddělení.
6.1. Introduction
217
6. Chemická rizika 6.1 Úvod
6.6.3.2
Přichystání a aplikace
6.6.3.3
Balení a přeprava
6.2 Povaha daného rizika: zvláštní rizika spojená s nebezpečnými látkami a přípravky
6.6.3.4
Čisticí práce
6.6.3.5
Dodatečná opatření
6.3 Základní kritéria pro hodnocení chemických rizik 6.3.1
Hodnocení rizik
6.4 Obecná preventivní a ochranná opatření: zavedení ochranných opatření s přihlédnutím k hodnocení rizik 6.4.1 6.4.2 6.4.3
Ochranná opatření Poskytování informací/pokynů zaměstnancům Sledování účinnosti opatření
6.5 Čisticí a dezinfekční práce 6.5.1 6.5.2 6.5.3
Popis pracovní situace s největší expozicí Popis účinku na zdraví a bezpečnost Zvláštní preventivní techniky a postupy
6.6 Cytostatika / cytotoxické léky 6.6.1 6.6.2 6.6.3
Popis pracovní situace s největší expozicí Popis účinku na zdraví a bezpečnost Zvláštní preventivní techniky a postupy
6.6.3.1
Příprava cytostatik
6.7 Činnosti s anestetickými plyny 6.7.1 6.7.2 6.7.3
Popis práce s největší expozicí Popis účinku na zdraví a bezpečnost Zvláštní preventivní techniky a postupy
6.7.3.1 Činnosti s anestetickými plyny na operačních sálech (a v jiných zákrokových místnostech) 6.7.3.2
Dospávací pokoje
6.7.3.3
Ostatní činnosti s anestetickými plyny
6.7.3.4
Dodatečná opatření
6.8 Činnosti s látkami nebezpečnými pro reprodukci 6.9 Příslušné právní předpisy Evropské unie 6.10 Popis osvědčeného postupu 6.10.1 Rozhovor se Všeobecnou nemocnicí ve Vídni (AKH Vídeň) o bezpečné dezinfekci 6.10.2 Bezpečná práce s cytostatiky
6.11 Odkazy 6.12 Literatura
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.1 Úvod 01 Mnoho zaměstnanců ve zdravotnictví musí pracovat s nebezpečnými látkami.
V rámci hodnocení rizik jsou zaměstnavatelé povinni vyhodnotit rizika vyplývající z chemických látek (123) (124). Analýza činností ve zdravotnictví odhalila, že při hodnocení rizik je nutno vzít v úvahu zejména činnosti zahrnující práci s těmito látkami: 1.
čisticí a dezinfekční prostředky;
2.
anestetické plyny;
3.
cytostatika / cytotoxické léky;
4. látky představující nebezpečí pro reprodukci, zejména některé farmaceutické látky. Kromě těchto látek a skupin látek může ve zdravotnictví hrát úlohu řada dalších chemických látek (např. rozpouštědla a jiné laboratorní chemikálie, chirurgický líh, konzervační látky), o nichž zde však nebude podrobněji pojednáno. V rámci hodnocení rizik by se rovněž nemělo zapomínat na to, že ve zdravotnictví existuje výrazně snazší přístup k omamným látkám a drogám než u jiných profesí (viz rovněž kapitola 5). Některé výše zmíněné chemické látky jsou toxické pro reprodukci (viz bod 6.8). Při hodnocení rizik vyplývajících z chemických látek ve zdravotnictví vzniká řada specifických problémů.
(123) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (124) Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23.
220
• Zatímco klasické nebezpečné látky jsou jako nebezpečné klasifikovány a označeny, na nebezpečné léčivé přípravky se nevztahuje ustanovení o povinném označení obsažené v evropských směrnicích pro nebezpečné látky. Léčivé přípravky jsou klasifikovány a označovány pouze podle ustanovení farmaceutických právních předpisů. Pro zaměstnance proto nejsou často zvláštní rizika vyplývající z těchto výrobků identifikovatelná. Tak je tomu například u anestetik, cytostatik, jiných léčivých přípravků a dezinfekčních prostředků. • Hygienická opatření často vyžadují používání chemických dezinfekčních a čisticích prostředků. V úvahu je zpravidla nutno vzít různá rizika: vyšší míra používání chemických výrobků může znamenat snížení rizika infekce, avšak rovněž vyšší chemické riziko. • acovní postupy, které mají v prvé řadě pomoci pacientům, mohou zvyšovat riziko pro zaměstnance, je-li ochrana zaměstnanců opomíjena v zájmu urychlení pracovních postupů (např. na operačním sále nebo na pohotovosti). Cílem této kapitoly je popsat typická rizika, která vznikají při manipulaci s nebezpečnými látkami ve zdravotnictví, projednat metody hodnocení rizik a představit nejdůležitější ochranná opatření pro vybrané činnosti zahrnující manipulaci s nebezpečnými látkami.
6. Chemická rizika
6.2 Povaha daného rizika: zvláštní rizika spojená s nebezpečnými látkami a přípravky Podle evropských právních předpisů o nebezpečných látkách, jako je směrnice Rady 67/548/EHS, jsou nebezpečnými látkami látky a přípravky, které vykazují jednu nebo více z níže uvedených vlastností (jež se nazývají rovněž nebezpečnými znaky) (125).
Toxická rizika
Fyzikálně-chemická rizika
Ekotoxická rizika
Vysoce toxický
Výbušný
Nebezpečný pro životní prostředí
Toxický
Oxidující
Zdraví škodlivý
Extrémně hořlavý
Žíravý
Vysoce hořlavý
Dráždivý
Hořlavý
senzibilizující Karcinogenní Toxický pro reprodukci Mutagenní Jinak chronicky zdraví škodlivý
Nebezpečnými látkami mohou být i látky s uvedenými vlastnostmi, které vznikají pouze ve směsi chemických látek nebo při používání látek, přípravků nebo výrobků; například částice, které vznikají při broušení obráběných předmětů v zubních laboratořích.
Důležité
Nebezpečné látky zahrnují rovněž jiné nebezpečné chemické činitele podle čl. 2 písm. b) směrnice 98/24/ES (126). K příkladům činitelů s jinými nebezpečnými chemickými/fyzikálními vlastnostmi patří dusík (dusivý), suchý led (extrémně studený), pára (horká) a stlačené plyny (zvýšený tlak).
6.3 Základní kritéria pro hodnocení chemických rizik Při určování a hodnocení rizika vyplývajícího z chemických látek je nutno učinit tyto kroky: 1. shromáždění informací o používaných látkách, přípravcích a výrobcích; 2. určení nebezpečných látek a látek s neznámými nebo nedostatečně známými vlastnostmi; 3. ověření použití alternativních postupů a náhradních látek; 4. určení rozsahu, druhu a doby trvání expozice s přihlédnutím ke všem expozičním cestám; 5. hodnocení rizik;
(125) Směrnice Rady 67/548/ EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1–98. (126) Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23.
221
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6. zavedení ochranných opatření s přihlédnutím k hodnocení rizik; 7. ověření účinnosti (např. přijatých opatření); 8. vyvození závěrů z provedených preventivních pracovnělékařských prohlídek.
Shromáždění informací o používaných látkách, přípravcích a výrobcích Klasifikace nebezpečných látek ze strany výrobce Výrobci musí nebezpečné látky a přípravky, které uvádějí na trh, klasifikovat, a v souladu s touto klasifikací je zabalit a označit. Látkami, které jsou vyňaty z povinného označování, jsou například hotové léky a léčivé přípravky (článek 1 směrnice Rady 67/548/EHS).
222
1SBDUJDBMHVJEFMJOFT
$IFNJDBMBHFOUTEJSFDUJWF %#
1SBDUJDBMHVJEFMJOFTo$IFNJDBMBHFOUTEJSFDUJWF&$
(127) Evropská komise, „Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, část I“, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2006 (ISBN 92-894-9651-7).
.((1&
Na nebezpečné vlastnosti upozorňují výstražné symboly a výstrahy před nebezpečím, R-věty (např. „toxický při vdechování“). S-věty představují bezpečnostní pokyny (např. „nevdechujte plyny/dýmy/ páry/aerosoly…“) (příslušný výraz specifikuje výrobce). Podrobnější informace o R-větách a S-větách jsou uvedeny v publikaci „Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci“(127).
(XURSHDQ&RPPLVVLRQ
BBBFRYHUB(1LQGG
02 Činidla ve zdravotnických laboratořích jsou často označena jako nebezpečné látky.
03 Publikace „Praktické pokyny: Směrnice o chemických činitelích 98/24/ES“
V určitých případech musí člověk provést označení sám, například tehdy, mají-li být nebezpečné látky a látky, na něž se vztahuje požadavek povinného označování, přendány z nádoby, v níž byly dodány od výrobce, do jiné nádoby a v ní uchovávány. Štítky lze zakoupit od specializovaných prodejců. V důsledku zavedení zcela nového globálního systému klasifikace a označování bude v nadcházejících letech výše uvedený systém označování nahrazen. „Globálně harmonizovaný systém“ (GHS) se bude v přechodné fázi (nejdéle do roku 2015) používat souběžně se starým systémem označování a postupně jej nahradí. Další zdroje informací o systému GHS jsou uvedeny v bodě 6.11.
6. Chemická rizika
Bezpečnostní listy Bezpečnostní listy doplňují údaje na štítku. Poskytují podrobné informace výrobce o vlastnostech výrobku a souvisejícím nebezpečí. Bezpečnostní listy by měly být co nejaktuálnější a od výrobce nebo dodavatele si lze vyžádat nejnovější verze. Jsou-li pro výrobky k dispozici všechny bezpečnostní listy, je již zajištěna podstatná část informací. Zaměstnanci musí mít přístup ke všem bezpečnostním listům (článek 8 směrnice 98/24/EHS) (128). Pokud jsou k hodnocení rizik zapotřebí dodatečné informace, lze si je vyžádat od výrobce. U výrobků, pro něž není k dispozici bezpečnostní list, jako jsou hotové léky a léčivé přípravky, musí být příslušné informace poskytnuty na žádost. Někteří výrobci poskytují bezpečnostní listy pro tyto látky dobrovolně. Pro hotové léky jsou mimoto k dispozici rovněž farmaceutické informace, které popisují jejich vlastnosti a účinky, i když jde o popis s ohledem na léčebné použití. Ověření náhradních látek (129) (130) Zaměstnavatel musí zajistit, aby riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců vyvolané nebezpečnou látkou bylo opatřeními, která jsou stanovena v hodnocení rizik, odstraněno nebo omezeno na minimum. Ke splnění této povinnosti musí zaměstnavatel pokud možno nahradit činnosti s nebezpečnými látkami nebo samotné nebezpečné látky postupy a látkami, přípravky nebo výrobky, které za příslušných podmínek použití nejsou pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebezpečné, či jsou méně nebezpečné. Je-li upuštěno od možného nahrazení, je nutno toto v dokumentaci hodnocení rizik odůvodnit. I když ověření náhradních látek a alternativních postupů lze ve zdravotnických zařízeních provést pouze v omezeném rozsahu vzhledem k svobodě léčby a hygienickým předpisům, je třeba podtrhnout, že zaměstnanci nesmí být vystaveni nebezpečným látkám. Postupy s vysokými emisemi musí být před použitím ověřeny s ohledem na techniku postupu a formu aplikace. Je nutné ověřit, zda by požadovaného cíle nebylo možno dosáhnout pomocí méně nebezpečných forem aplikace. Výsledek úvah týkajících se ověření náhradních látek a alternativních postupů je nutno zdokumentovat v souladu s vnitrostátními předpisy a případně předložit na žádost příslušným orgánům. Ve zdravotnických zařízeních je rozumné plnit tuto dokumentační povinnost na základě postupů nebo látek například v případě: • volby dezinfekčních, léčebných a anesteziologických postupů, • zavedení nových léků a dezinfekčních prostředků, které mohou představovat riziko pro zaměstnance. V pravidelných intervalech je třeba kontrolovat, zda výsledek ověření náhradních látek a alternativních postupů odpovídá nejnovějším poznatkům.
Určení rozsahu, druhu a doby trvání expozice s přihlédnutím ke všem expozičním cestám Manipulace s výrobky Kromě vlastností chemických látek nebo výrobků musí být známo i přesné zacházení s těmito výrobky, aby bylo možno provést náležité hodnocení rizik v souladu s článkem 6 směrnice Rady 89/391/EHS.
(128) Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (129) Články 5 a 6 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (130) Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (ko difikované znění) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50–76.
223
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• Používají se výrobky tak, jak jsou dodány v balení, nebo jsou pozměněny a například zředěny (např. v případě dezinfekčních koncentrátů)? • Existují zvláštní přípravné kroky (např. manipulace s vyššími koncentracemi), které je nutno vzít při posuzování expozice v úvahu? • Existují následné kroky, například čištění nástrojů? Vlastnosti použitého výrobku a druh zvláštního postupu při zacházení s výrobkem ovlivňují druh expoziční cesty, a tudíž i expozici. Inhalační expozice
(131) Směrnice Komise 91/155/EHS ze dne 5. března 1991, kterou se k provedení článku 10 směrnice 88/379/ EHS vymezují a stanoví podrobná opatření k systému specifických informací pro nebezpečné přípravky, Úř. věst. L 76, 22.3.1991, s. 35–41. (132) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1–849.
Důležité
224
Při otevřené manipulaci s těkavými látkami, jako jsou rozpouštědla nebo anestetické plyny, může být velmi důležitá inhalační expozice. Inhalační expozice je v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zjišťována ve formě koncentrace určité látky ve vzduchu na pracovišti, většinou ve formě měření vzduchu, ale rovněž na základě srovnání s jinými pracovišti (odvození závěrů na základě analogie) nebo na základě kvalifikovaných odhadů expozice. Stanovenou hodnotu lze správně posoudit pouze tehdy, pokud jako kritérium hodnocení existuje příslušná mezní hodnota koncentrace ve vzduchu. V současnosti jsou mezní hodnoty stanoveny převážně na vnitrostátní úrovni. Dermální expozice Při otevřené manipulaci s málo těkavými nebo netěkavými látkami, jako jsou zvláštní dezinfekční činidla, hraje často největší roli dermální expozice. K dermální expozici může dojít při různých činnostech, například při ponoření rukou do chemických aplikačních roztoků (např. čisticí roztok), při kontaktu s čerstvě natřenými/dezinfikovanými, dosud mokrými plochami nebo při zvlhčení pokožky při postřikování (např. při provádění postřiku v rámci pracovního postupu). Na rozdíl od inhalační expozice, pro niž existují mezní hodnoty koncentrace ve vzduchu, nejsou pro dermální expozici stanoveny žádné mezní hodnoty. Pomocí klasifikace výrobků (R-věty) je však často možné rozhodnout, zda je vůbec dermální expozice přípustná (např. v případě hořlavých kapalin) nebo zda jí je třeba zcela zabránit (např. v případě senzibilizujících nebo žíravých látek). V případě manipulace s vysoce účinnými látkami může v ojedinělých případech, kdy je pečlivě sledována inhalační a dermální expozice, hrát úlohu orální expozice. Bez ohledu na expoziční cestu umožňuje biologické monitorování zaznamenávat absorpci látek v těle ve formě celkové hodnoty. Hodnocení rizik nebezpečných látek může být v mnoha případech provedeno pomocí údajů uvedených v bezpečnostních listech podle směrnice 91/155/EHS (131) nebo nověji nařízení (ES) č. 1907/2006 (132). Jelikož léčivé přípravky zejména jsou dodávány bez bezpečnostního listu, ukázalo se jako užitečné dbát výstrah výrobce, odborných informací a návodu k použití a využívat i další zdroje informací. V případě pochybností je možné se obrátit na výrobce.
6. Chemická rizika
6.3.1 Hodnocení rizik 04 Práce na histopatologických pracovištích může vést k dermální i inhalační expozici.
Na základě zjištěných informací o rizicích vyplývajících z použitých výrobků v souvislosti s danou látkou a z druhu plánovaných činností je nutno inhalační, dermální a fyzikálně-chemická rizika (nebezpečí požáru a výbuchu) v rámci hodnocení rizik posoudit nejprve zvlášť a poté společně (133) (134). Používání alkoholových čisticích prostředků může například kvůli rychlému odpařování rozpouštědel vést k intenzivní inhalační expozici, která překračuje mezní hodnoty koncentrace ve vzduchu pro běžné alkoholy (ethanol, 2-propanol atd.). Vysoký obsah alkoholu v čisticím prostředku může mít současně za následek snížení množství tuku v pokožce a pronikání pokožkou, nejsou-li přijata opatření k ochraně pokožky. Vysoce koncentrované alkoholové výrobky mohou mimoto představovat nebezpečí požáru, a tudíž vyžadovat zvláštní ochranná opatření při manipulaci a skladování. Všechny tyto aspekty je nutno vzít při hodnocení rizik konkrétního alkoholového čisticího přípravku v úvahu. Podrobnější informace o přesném postupu při hodnocení rizik jsou uvedeny v publikaci „Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci“.
Inhalační, dermální a fyzikálně-chemická rizika Expozice pokožky (dermální expozice) Pokud pokožka přichází často do kontaktu s vlhkem, může to způsobit její podráždění a poškození a vést k rozvoji senzibilizace (alergií). Jsou-li ruce vystaveny vlhku denně po dobu několika hodin, lze očekávat, že poškození se bude sčítat. Jestliže jsou vodotěsné ochranné rukavice používány nepřetržitě nebo nejsou-li tyto rukavice používány správně, může to rovněž vést k podráždění a poškození pokožky. Expozice pokožky vlhku představuje největší potenciální nebezpečí, jelikož oslabuje ochrannou funkci pokožky vůči dráždivým nebo senzibilizujícím látkám. Zvláštní pozornost je proto nutno věnovat osobám, které se zaučují, a pomocnému personálu, aby bylo zajištěno, že nedochází k nadměrné expozici vlhku. Čisticí a dezinfekční prostředky mohou způsobit podráždění pokožky a senzibilizaci (alergie), pokud přicházejí často do styku s pokožkou nebo pokud se používají nesprávně.
(133) Články 4 a 5 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (134) Evropská komise, „Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, část I“, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2006 (ISBN 92-8949651-7).
225
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Expozice dýchacích cest (inhalační expozice) Vytváření těkavých produktů a používání sprejů může vést k expozici dýchacích cest výparům a/nebo aerosolům. Při některých činnostech/postupech se mohou mimoto uvolňovat nanočástice, tj. částice o průměru menším než 0,1 μm (tabulka 6.1). Studie však prokázaly, že při používání alkoholových dezinfekčních prostředků obvyklém v daném oboru, není důvod k obavám, že dojde k překročení mezních hodnot koncentrace ve vzduchu pro alkoholové složky (např. ethanol, 2-propanol). Tabulka 6.1: Činnosti ve zdravotnictví, při nichž mohou vznikat nanočástice (příklady).
Činnost/postup
Proces
Laserová chirurgie
Pyrolýza svalů, tuku atd.
Používání elektrokaustiky
Pyrolýza tkáně
Moxibusce jako součást tradiční čínské medicíny)
Pyrolýza bylin (pelyněk)
Používání sprejů
Vznik netěkavých reziduí
Expozice látkám (nebezpečí požáru a výbuchu) Používání alkoholových dezinfekčních prostředků a rozpouštědel (např. chirurgického lihu a laboratorních chemikálií), jejich vystavení na policích v prodejních prostorách (např. v lékárnách) a jejich skladování může v dotyčné pracovní oblasti nebo místnostech značně zvýšit nebezpečí požáru. To platí i pro všechna aerosolová balení (spreje), která obsahují snadno nebo vysoce hořlavou pohonnou látku (např. propan nebo butan). Hodnocení rizik Po určení druhu a úrovně existující chemické expozice musí zaměstnavatel vyhodnotit riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců a přijmout přiměřená ochranná, preventivní a kontrolní opatření v souladu s články 6, 7 a 10 směrnice Rady 98/24/ES. Podrobné poznámky k hodnocení rizik jsou uvedeny v praktických pokynech ke směrnici 98/24/ES (oddíl 1.2), a to pro nebezpečí požáru a/nebo výbuchu a rizika vyplývající z nebezpečných chemických reakcí, jakož i rizika vyvolaná vdechováním, dermální a orální absorpcí. Expozici zaměstnanců látkám přenášeným vzduchem ve vdechovaném vzduchu lze v mnoha případech změřit, ne u všech látek je však možné srovnání s mezní hodnotou koncentrace ve vzduchu (viz směrnice 98/24/ES (článek 3 a příloha I); směrnice 2004/37/ES (příloha III); směrnice 2000/39/ES a směrnice 2006/15/ES). Kromě limitů expozice na pracovišti (OEL), které byly iniciovány na evropské úrovni, jsou při hodnocení důležité příslušné vnitrostátní limitní hodnoty. Tabulka 6.2 obsahuje některé OEL pro látky, které jsou důležité pro zdravotnictví. Je však třeba mít rovněž na paměti, že v mnoha pracovních situacích existuje dlouhotrvající expozice látkám na velmi nízké úrovni, pro něž nelze stanovit limitní hodnotu na základě jejich účinku (např. karcinogenní, mutagenní, reprotoxický (CMR)). V těchto případech je obzvláště obtížné posoudit důsledky „dlouhodobé expozice nízkým dávkám“.
226
6. Chemická rizika
Č. ES
Č. CAS
Látka
200-659-6
67-56-1
203-625-9
OEL (mg/m³) 8 hodin
Krátkodobě
Methanol
260
—
108-88-3
Toluen
192
384
204-696-9
124-38-9
Oxid uhličitý
9 000
—
231-959-5
7782-50-5
Chlor
—
1.5
200-467-2
60-29-7
Diethylether
308
616
200-662-2
67-64-1
Aceton
1 210
—
215-535-7
1330-20-7
Xylen, všechny izomery
221
442
231-595-7
7647-01-0
Chlorovodík
8
15
231-633-2
7664-38-2
Kyselina fosforečná
1
2
247-852-1
26628-22-8
Azid sodný
0,1
0,3
6.4 Obecná preventivní a ochranná opatření (135)(136): zavedení ochranných opatření s přihlédnutím k hodnocení rizik 6.4.1 Ochranná opatření (137)(138) Pokud jde o zamezení expozice zaměstnanců nebezpečným látkám (zejména s CMR a senzibilizujícími vlastnostmi) a mokré práci, mají technická ochranná opatření přednost před organizačními ochrannými opatřeními a tato zase před personálními opatřeními. K zamezení kontaktu s pokožkou nebo dýchacími cestami je nutno využít všechny technické a organizační možnosti. Technická ochranná opatření v zásadě pomáhají zamezit kontaktu zaměstnanců s nebezpečnými látkami, nebo jej omezit na nízkou úroveň. Tato opatření zahrnují používání uzavřených automatických čisticích, dezinfekčních nebo sterilizačních přístrojů, systémy technického větrání a lokální odsávání nebo používání bezemisních systémů převádění při výrobě cytostatik (139). Opatření v oblasti osobní ochrany zahrnují například výběr a používání ochranných rukavic, ochranných kombinéz, ochranných brýlí nebo respiračních masek. Používání osobních ochranných prostředků je nezbytné v případě, že po přijetí nezbytných technických nebo organizačních opatření přetrvává určité nebezpečí pro zaměstnance, například kvůli hodnotám překračujícím mezní hodnoty koncentrace ve vzduchu nebo kvůli možnému kontaktu pokožky s látkami, které jsou pro pokožku nebezpečné. Osobní ochranné prostředky musí být vhodné pro ochranu před existujícími riziky (140). Například ochranné rukavice musí mít vhodný tvar a tloušťku materiálu a materiál musí být přiměřeně odolný vůči chemickým látkám. Jednorázové lékařské
Tabulka 6.2: Limity expozice na pracovišti (OEL) podle směrnic Evropské unie
(135) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (136) Články 4 až 8 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (137) Články 5 až 8 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (138) Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50–76. (139) Evropská komise, „Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, část I“, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, Lucemburk, 2006 (ISBN 92-8949651-7). (140) Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8.
227
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
rukavice nejsou obvykle vhodné jako ochranné rukavice při manipulaci s chemickými látkami. Osobní ochranné prostředky musí splňovat požadavky směrnice Rady 89/686/EHS (141). Pracovnělékařská opatření, jako jsou preventivní zdravotní prohlídky, mohou být rovněž nezbytná v případě překročení mezních hodnot koncentrace ve vzduchu nebo biologických mezních hodnot při činnosti (142).
05 Čisticí/dezinfekční přístroje snižují expozici zaměstnanců (vlevo). 06 Správné systémy převádění mohou expozici prakticky odstranit (vpravo).
07 Převlékání v dezinfekční zabraňuje šíření kontaminace (vlevo). 08 Důkladné osobní ochranné prostředky pro přípravu chemoterapeutických přípravků. Tyto prostředky slouží k ochraně zaměstnanců i vyráběných produktů (vpravo). (141) Směrnice Rady 89/686/ EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků, Úř. věst. L 399, 30.12.1989, s. 18–38. (142) Článek 10 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23.
228
6. Chemická rizika
09 Pochopení složitých provozních postupů je pro zaměstnance snazší, když je před sebou vidí v písemné formě.
10 Pravidelná školení pomáhají zaměstnancům dbát neustále na pracovní postupy a pracovní kroky, které jsou důležité pro bezpečnost.
6.4.2 Poskytování informací/pokynů zaměstnancům Zaměstnanci, kteří pracují s nebezpečnými látkami, musí být poučeni o nebezpečích, která vznikají, a o ochranných opatřeních (včetně opatření týkajících se senzibilizujících látek a mokré práce) (143). Poučení je nutno přizpůsobit hodnocení rizik a musí se uskutečnit před nástupem do zaměstnání a posléze podle potřeby, například nejméně jednou ročně ústně, a podle konkrétního pracoviště. Je-li to přiměřené vzhledem k zjištěnému riziku, je nutno obsah a termín kurzů zaznamenat písemně a potvrdit podpisem osob, které byly poučeny. Informace pro zaměstnance by měly být v mnoha případech poskytnuty písemně, například jako soubor provozních pokynů, v nichž jsou uvedena nebezpečí pro člověka a životní prostředí vyplývající z činností s nebezpečnými látkami a rovněž potřebná ochranná opatření a pravidla chování (včetně v případě mokré práce). Provozní pokyny by měly být v těchto případech formulovány snadno srozumitelným způsobem a v jazyce používaném zaměstnanci a měly by být na pracovišti vyvěšeny na vhodném místě. Provozní pokyny by měly obsahovat rovněž poučení o tom, jak reagovat v případě nebezpečí, a o první pomoci (144). Obsah poučení zahrnuje témata, která mohou být předmětem výše zmíněných provozních pokynů. Mimoto je třeba zabývat se těmito tématy:
(143) Článek 8 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (144) Článek 7 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23.
229
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
• údaje o nových nebo pozměněných provozních postupech, provozních systémech, pracovním vybavení, nebezpečných látkách, pracovních metodách a předpisech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, • závěry vyvozené na základě skutečných, třeba i nepatrných reakcí pokožky nebo dýchacích cest u zaměstnanců (např. zarudnutí pokožky), které mohou souviset s prací. Kromě vydání pokynů musí zaměstnavatel sledovat řádné uplatňování opatření v oblasti ochrany, čištění a péče. Zaměstnavatel by měl zaměstnance vyzvat k tomu, aby poukázali na případná zdravotní rizika, která jsou specifická pro daný podnik, a navrhli ochranná opatření.
6.4.3 Sledování účinnosti opatření Pokud pro používané látky existují vnitrostátní mezní hodnoty, musí zaměstnavatel prokázat, že přijatá ochranná opatření jsou vhodná k zajištění dodržování těchto mezních hodnot (145). Jestliže nemůže použít jiné metody hodnocení, jako je například vyvození závěrů ze zveřejněných hodnocení rizik na základě analogie nebo kvalifikované výpočty a odhady, je nutno provést měření. 11 Čisticí/dezinfekční práce může představovat riziko pro zaměstnance, pacienty a návštěvníky.
6.5 Čisticí a dezinfekční práce
(145) Článek 6 směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23.
230
Čisticí a dezinfekční práce patří ve zdravotnictví k nejrozšířenějším běžným činnostem a musí je vykonávat mnoho zaměstnanců. Mezi čisticími a dezinfekčními postupy nelze často rozlišovat, jelikož například při ošetřování povrchů mohou být použity i dezinfekční čistící prostředky. V této kapitole budeme proto hovořit o dezinfekčních prostředcích a dezinfekčních postupech, uvedená tvrzení však lze použít plně také na čisticí prostředky a postupy a na smíšené formy čištění a dezinfekce. K expozici pracovníků může dojít při těchto desinfekčních postupech. Čisticí a dezinfekční práce ve zdravotnictví vykonávají více či méně intenzivně různé profesní skupiny. Na straně jedné je menší čisticí a dezinfekční práce často součástí práce lékařů a zdravotních sester, například v případě léčebných a ošetřovatelských činností (např. dezinfekce rukou a pokožky, dezinfekce povrchů a dezinfekce nástrojů).
6. Chemická rizika
Na straně druhé musí úklidový personál vykonávat úkoly v oblasti čištění po celý den, příkladem je dezinfekce povrchů, čištění sanitárního zařízení a dezinfekce lůžek. Při nich může kromě chemické zátěže vzniknout dodatečná zátěž (např. v souvislosti s biologickými riziky, zvedáním a přenášením těžkých břemen, mokrou prací). Druh dezinfekce
Expozice
Dezinfekce povrchů (dezinfekce utíráním/mytím)
Dezinfekce povrchů může vést k inhalační expozici těkavým látkám (např. aldehydům, alkoholům, derivátům fenolu atd.) a intenzivnímu kontaktu pokožky rukou a paží.
Dezinfekce nástrojů
Může vést k nepřípustným koncentracím ve vnitřních prostorách, pokud se provádí ruční dezinfekce, a rovněž v případě čištění v ultrazvukové lázni nebo při použití otevřených van.
Dezinfekce rukou a pokožky
V případě dezinfekce rukou nebo pokožky se používají většinou vysoce koncentrované alkoholové dezinfekční prostředky, což může vést k inhalační expozici ethanolu a propanolům.
Dezinfekce postřikem
Při dezinfekci postřikem vznikají v porovnání s dezinfekcí utíráním/mytím vyšší koncentrace dezinfekčních složek ve vnitřních prostorách. Jelikož v tomto případě vzniká velké množství aerosolů, mohou se do dýchacích cest dostávat i netěkavá činidla.
Dezinfekce místností
Při dezinfekci místností formaldehydem (plynování, mlžení) vznikají velmi vysoké koncentrace formaldehydu. Jelikož úplné utěsnění dezinfikované místnosti není možné, mohou i mimo tuto místnost ve vnitřních prostorách vznikat koncentrace, které částečně překračují hygienický limit.
6.5.1 Popis pracovní situace s největší expozicí Dermální nebo inhalační expozici zaměstnanců během dezinfekční práce ovlivňuje mnoho proměnných. K nim patří: zvolený dezinfekční prostředek s dezinfekčními činidly, která obsahuje; zvolený dezinfekční postup; prostorové podmínky (velikost místnosti, větrání) a organizace práce (doba trvání činnosti, doba strávená v místnosti atd.). Ke zvlášť vysokým expozicím může dojít v těchto pracovních situacích.
Pracovní situace
Popis
Dezinfekce povrchů se zvlášť vysokou koncentrací účinné látky
Prostředky pro dezinfekci povrchů jsou často dodávány jako koncentráty a zaměstnanci je na potřebnou aplikační koncentraci ředí vodou. V případě akutního rizika infekce se v rámci preventivních dezinfekčních opatření používají vyšší koncentrace účinné látky. Při příslušné koncentraci účinných látek v aplikačním roztoku roste nebezpečí inhalační i dermální expozice. K vysokým expozicím proto dochází například při otevřené manipulaci s dezinfekčními koncentráty a při konečné dezinfekci v provozních prostorách.
231
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Pracovní situace
Popis
Dezinfekce povrchů při nedostatečném větrání
Pokud se mohou při dezinfekci uvolňovat do ovzduší těkavé látky jako alkoholy, aldehydy nebo krezoly, jejich množství se při nedostatečném větrání (např. ve vnitřních prostorách bez oken nebo v suterénních místnostech bez technického větrání) postupem času zvyšuje a to má za následek expozici zaměstnanců i po určité době po provedení vlastní dezinfekce.
Velmi intenzivní, otevřené dezinfekční postupy
Dlouhotrvající dezinfekční činnosti (např. v centrální lůžkové části, kde se provádí ruční dezinfekce mytím) vystavují zaměstnance zátěži zejména v důsledku nepřetržité expozice účinným látkám.
Vyšší teploty
Je-li dezinfekce prováděna ručně při vyšších teplotách (např. s teplou vodou), zvyšuje se odpařování těkavých látek a to může vést k podstatně vyšší expozici než při použití studené vody.
Provádění postřiku nebo mlžení Dezinfekce povrchů by se měla v zásadě vykonávat utíráním/mytím. Rozstřikování dezinfekčních prostředků může mít za následek mimořádně vysoké expozice (viz výše). Mísení dezinfekčních prostředků
Smísení různých dezinfekčních prostředků může vést k chemickým reakcím a ke vzniku nebezpečných plynů (např. plynného chloru). Jelikož se dezinfekční potenciál může smísením změnit, je nutno tomu v zásadě zabránit.
Odchylky od běžných postupů
Jestliže při dezinfekci nelze použít běžné postupy, může použití nevhodných alternativních postupů vést k vysokým expozicím. Pokud například kvůli poruše nefungují automatické dezinfekční přístroje, neměl by se používat postřik.
6.5.2 Popis účinku na zdraví a bezpečnost Dezinfekční prostředky obsahují velký počet různých účinných složek a pomocných látek, které mají usmrtit mikroorganismy a v mnoha případech vykazují rovněž škodlivé účinky na lidské zdraví a bezpečnost. Německá analýza 673 dezinfekčních prostředků zjistila více než 150 různých složek. Velká část dezinfekčních prostředků byla označena jedním či více výstražnými symboly, žádný z nich však nebyl toxický nebo vysoce toxický. Při skladování mohou dezinfekční prostředky zvyšovat požární zatížení místnosti nebo budovy (např. v případě alkoholových dezinfekčních prostředků) a mohou být rovněž škodlivé pro životní prostředí, pokud se ve větším množství dostanou do odpadních vod. Některé dezinfekční prostředky proto musí být označeny jako nebezpečné pro životní prostředí. Druh dezinfekčního prostředku
Účinek na zdraví
Prostředky pro dezinfekci povr- Prostředky pro dezinfekci povrchů (koncentráty) jsou při chů (koncentráty) kontaktu s pokožkou nebo sliznicemi často žíravé nebo dráždivé a řada složek působí systematicky (na poškozování zdraví) nebo může způsobit senzibilizaci pokožky a dýchacích cest. Alkoholové prostředky pro dezinfekci povrchů mohou být také hořlavé. Prostředky pro dezinfekci pokožky a rukou
232
Prostředky pro dezinfekci rukou a pokožky jsou hořlavé nebo vysoce hořlavé v závislosti na podílu alkoholových účinných látek. U mnoha uživatelů se může objevit alergická reakce na určité prostředky pro dezinfekci rukou a pokožky.
6. Chemická rizika
Prostředky pro dezinfekci nástrojů
Prostředky pro dezinfekci nástrojů jsou srovnatelné s prostředky pro dezinfekci povrchů, pokud jde o jejich účinky na člověka.
Prostředky pro dezinfekci prádla
Prostředky pro dezinfekci prádla jsou často žíravé nebo dráždivé a mimoto mohou způsobit senzibilizaci pokožky nebo dýchacích cest.
6.5.3 Zvláštní preventivní techniky a postupy Na základě podnikového hodnocení rizik (viz bod 6.3) je nutno zjistit, zda je třeba přijmout ochranná opatření a jaká. Nahrazení Doporučuje se používání tepelných postupů místo chemické dezinfekce a nahrazení dezinfekčních prostředků s obzvláště problematickými složkami méně problematickými prostředky.
Technická opat- Je třeba dbát na to, aby se pravidelná dezinfekce prováděla v dostatečně ření velkých a dobře větraných prostorách. — Automatizované postupy, například při dezinfekci nástrojů, zatěžují zaměstnance mnohem méně než ruční dezinfekce. — Osvědčily se technické prostředky jako pomůcky pro odměřování nebo aplikaci. — Odsávání odpařujících se nebezpečných látek u zdroje je nejúčinnější metodou snižování expozice u zaměstnanců. — Během dezinfekční práce je obzvláště důležité také větrání. Při práci s těkavými dezinfekčními účinnými látkami by měl být vždy v provozu systém technického větrání a měl by být nastaven na nejvyšší stupeň. Organizační opatření
Organizační opatření při dezinfekční práci zahrnují: — volbu vhodných postupů, které jsou jak účinné, tak pokud možno i málo zatěžující, — jasné předpisy týkající se aplikace, které poskytují pomoc pro případ speciálních postupů; v úvahu je třeba vzít rovněž předvídatelné přerušení průběhu postupu, — dodržování stanovených písemných postupů (dezinfekční postupy, koncentrace aplikačních roztoků), — školení, přeškolování a poučení dotčených zaměstnanců s ohledem na předpisy týkající se aplikace, jakož i na zásady nemocniční a pracovní hygieny, — zamezení přílišné mokré práci prostřednictvím pracovních plánů, které předpokládají rovněž „suché“ činnosti, — ne všichni zaměstnanci mohou pracovat s dezinfekčními prostředky; v individuálních případech mohou být tyto činnosti nevhodné pro těhotné ženy, mladistvé nebo zaměstnance s alergiemi.
233
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Opatření V souvislosti s dezinfekční prací je nutno přijmout tato opatření v oblasti v oblasti osobní osobní ochrany: ochrany — Používání prostředků k ochraně pokožky a péči o pokožku může omezit vznik kožních chorob. — Je třeba nosit vhodné ochranné rukavice, které nepropouštějí používané dezinfekční prostředky a které jsou vhodné pro danou práci, pokud jde o jejich tvar a vlastnosti materiálu. — Při vykonávání speciálních činností (přelévání dezinfekčních prostředků z jedné nádoby do druhé, příprava velkých množství, činnosti, při nichž vznikají aerosoly) může být rovněž nutné nosit zvláštní ochranný oděv. — Je třeba nosit ochranné brýle, pokud může dojít k zasažení očí, například při otevřené manipulaci s koncentráty, při odstraňování závad, při ručním čištění endoskopů a nástrojů. — Respirační masky by měly být nutné pouze ve zvláštních případech, například při rozprašování dezinfekčních prostředků v rámci dezinfekce místností nebo v případě dezinfekce utíráním/mytím s formaldehydem/ glutaraldehydem, je-li dezinfekce nařízena kvůli výskytu infekce. Potřeba použití této dezinfekce musí být v každém jednotlivém případě určena v rámci hodnocení rizik.
6.6 Cytostatika / cytotoxické léky Cytostatika jsou již dlouho nezbytnou lékovou skupinou při léčení různých druhů rakoviny. S cytostatiky (nebo cytotoxickými léky) se manipuluje v mnoha (nemocničních) lékárnách, nemocnicích, ordinacích lékařů nebo ambulantních zařízeních. Počet přípravků a aplikací se v Evropě neustále zvyšuje v důsledku demografického vývoje a větších možností léčby.
6.6.1 Popis pracovní situace s největší expozicí Pracovníci ve zdravotnictví mohou přijít do styku s cytostatiky na různých místech, například: • Při dodávkách cytostatik nebo při vybalování a uskladňování lékovek. Pravidelně jsou hlášeny dodávky léků v poškozených obalech, například do lékáren. Jelikož cytostatika jsou vysoce účinné látky, postačuje uvolňování látek při těchto činnostech k tomu, aby došlo k někdy velmi vysoké expozici. • Při přípravě infuzí Příprava infuzí cytostatik pro jednotlivé pacienty se v mnoha nemocnicích provádí na jednom centrálním místě. Jelikož zaměstnanci, kteří zde pracují, manipulují s účinnými látkami intenzivně a dlouhodobě, může zejména zde u těchto zaměstnanců dojít k dermální a inhalační expozici.
234
6. Chemická rizika
12 Výroba chemoterapeutických infuzí. U bezpečnostního boxu jsou dva zaměstnanci.
• Při interní přepravě hotových infuzí a cytostatického odpadu (např. mezi lékárnou a oddělením). Při přepravě nedostatečně zabalených infuzí a infuzních setů, které nebyly zcela vyprázdněny, a cytostatického odpadu může dojít k přímému kontaktu s účinnými látkami. • Při aplikaci cytostatik na odděleních. Při zavádění a odpojování infuzních setů dochází pravidelně k úniku infuzního roztoku, který může okolí kontaminovat účinnými látkami.
13 Pouze náležitě informovaný personál se může chránit: značka na dveřích pokoje na oddělení ukazuje, že jeden s pacientů podstupuje chemoterapii.
• Při manipulaci s pacienty, kteří podstupují cytostatickou léčbu (pot, zvratky, sekrety). Pacienti přijímají cytostatika v léčebných dávkách, často je však rovněž vylučují v nezměněné podobě, například ve formě zvratků, potu nebo moči. Jelikož účinné látky nejsou na rozdíl od vody těkavé, usazují se například na pokožce pacienta nebo na jiných vlhkých plochách, což může vést rovněž k expozici zaměstnanců, například při umývání pacientů. • Ke kontaktu s cytostatiky může dojít rovněž při úkonech čištění. To se týká například čištění bezpečnostních boxů nebo pracovišť v lékárnách. Týká se to i personálu na odděleních, například při čištění lůžek a jiného nábytku a ploch. V jednotlivých případech se ukázalo jeho velmi účinné používat zvláštní čisticí prostředky vhodné pro cytostatika (např. kyselé nebo zásadité látky). Do styku s cytostatiky se může dostat i personál v prádelnách při dodání znečištěného ložního prádla.
235
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.6.2 Popis účinku na zdraví a bezpečnost Cytostatika se používají k tomu, aby se prostřednictvím různých mechanismů zabránilo dělení nádorových buněk. Různé účinné látky na trhu působí na buňky toxicky a vykazují u člověka různé účinky, které jsou obzvláště zřetelné při manipulaci s koncentrovanými látkami nebo při příjmu léčebných dávek. • Při lokálním působení cytostatik jako účinné látky nebo ve formě vysoce koncentrovaných léčivých přípravků se mohou objevit různé lokální reakce, například senzibilizace nebo dráždivé účinky (např. zarudnutí, pálení, svědění) a účinky, které ničí tkáň (nekróza). • Mnoho cytostatik, jež se dnes používají, a zejména tzv. alkylační látky (nejstarší skupina látek, která působí přímo na DNA), má mutagenní, karcinogenní a/nebo teratogenní účinek. Riziko vzniku sekundárních nádorů u pacientů, kteří podstupují léčbu, je v řádu procent. Dosud je k dispozici pouze velmi málo zpráv o lokálních nebo systémových účincích, jako jsou toxicko-alergické reakce nebo zhoršení celkového zdravotního stavu (např. bolesti hlavy a závratě), u lékařů a zdravotních sester manipulujících s léčivými přípravky, které obsahují cytostatika. Příčinou byly většinou vysoké kontaminace při nehodě nebo špatné podmínky na pracovišti před zavedením ochranných opatření, která jsou dnes běžná. V současnosti není vědecky zdokumentován vztah mezi dávkou a reakcí s ohledem na karcinogenní, mutagenní nebo reprotoxický potenciál cytostatik v případě množství, které je mnohem nižší než léčebná dávka (oblast nízkých dávek). Dosud známé vlastnosti této lékové skupiny však odůvodňují zavedení ochranných opatření u zaměstnanců, kteří přicházejí do styku s cytostatiky.
6.6.3 Zvláštní preventivní techniky a postupy Rizika, a tudíž ani ochranná opatření, nelze posoudit obecně, jelikož na jedné straně je nutno vzít v úvahu vysoce specializovaná onkologická centra, a na straně druhé jednotlivá nemocniční oddělení nebo ambulantní péči o pacienty doma. Níže jsou však uvedeny některé informace o tom, jaká opatření je nutno uvážit. Opatření, která budou nakonec přijata, musí být stanovena na základě individuálního hodnocení rizik (viz bod 6.3). Vzhledem k množství různých ochranných opatření není možné je zde podrobně popsat. Lze uvést pouze jejich seznam, podrobný popis je k dispozici v materiálech, které jsou uvedeny v odkazech. Potřebné informace a pokyny pro dotčené zaměstnance ohledně bezpečných pracovních postupů by měly být poskytovány pravidelně a vzhledem k rozsahu souboru opatření pokud možno písemně.
236
6. Chemická rizika
6.6.3.1
Pracovní prostory
Příprava cytostatik
Zřízení centrální místnosti pro přípravu cytostatik, která je fyzicky oddělena od ostatních pracovních prostor, je příslušně označena a není přístupná nepovolaným osobám, umožňuje zajistit účinné používání komplexních ochranných opatření v případě vysoké produkce přípravků.
14, 15 Oddělené pracovní prostory, bezpečnostní boxy a spolehlivé systémy převádění představují nejdůležitější technická ochranná opatření při přípravě chemoterapeutických látek.
Bezpečnostní Přípravky jsou vyráběny za obzvláště bezpečných podmínek v tzv. cytostaticboxy kých boxech (zvláštní boxy s laminárním prouděním). Systémy převádění
Systémy pro snižování tlaku, systémy převádění atd. pomáhají zabránit uvolnění cytostatik při jednotlivých pracovních krocích přípravy.
Osobní ochranné prostředky
Expozici zaměstnanců zamezuje rovněž používání vhodných osobních ochranných prostředků. To zahrnuje zejména: — vhodné ochranné rukavice, případně s manžetami; k dispozici jsou zvláštní ochranné rukavice pro práci s cytostatiky a někdy se doporučuje nosit dva páry (dvoje rukavice), — laboratorní plášť zapnutý až ke krku s dlouhými rukávy a těsně přiléhajícími manžetami.
Čištění
Při čištění pracoviště/boxu a při údržbě mohou být nezbytná další ochranná opatření (např. používání respirační masky P2).
237
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
16 Oddělené pracovní prostory, bezpečnostní boxy a spolehlivé systémy převádění představují nejdůležitější technická ochranná opatření při přípravě chemoterapeutických látek.
6.6.3.2
Obecně
Přichystání a aplikace
Veškeré práce by měly být vykonávány v klidném prostředí a náležitá příprava jednotlivých pracovních kroků pomáhá pracovat čistě a zamezit emisím. Hotové infuzní sety by se měly naplnit nosným roztokem; je třeba zamezit odvzdušnění s roztokem obsahujícím cytostatika.
Pracovní prostor
Přípravné pracovní kroky by měly být prováděny pokud možno v centrální místnosti pro přípravu cytostatik.
Technická opatření
Používání vybavení s lehce omyvatelnými povrchy usnadňuje potřebné čištění. Při aplikaci je třeba používat pokud možno uzavřené infuzní a instilační systémy s bezpečnými spoji a systémy převádění. Infuze a injekce je třeba podávat nad absorbujícími povrchy, které jsou směrem dolů nepropustné.
Osobní ochranné prostředky (OPP)
I zde může být nutné nosit přiměřené osobní ochranné prostředky, například: — ochranné rukavice (rukavice pro práci s cytostatiky), — ochranný plášť. — případně ochranné brýle (v případě mimořádných opatření). Dojde-li k znečištění ochranných rukavic, je třeba je ihned vyměnit.
Odpad/ Veškeré odpadní produkty by měly být neprodleně řádně odstraněny. odstraňování Po podání infuzní vaky a láhve nerozpojujte, nýbrž je odstraňte celé.
238
6. Chemická rizika
17 Svářečka folií pro bezpečné odstraňování odpadu znečištěného chemoterapeutickými látkami (vlevo nahoře). 18 Systém odstraňování materiálu znečištěného chemoterapeutickým odpadem na odděleních (vpravo nahoře).
19 Přepravní bedna používaná pro chemoterapeutické infuze (dole).
6.6.3.3
Balení a přeprava
• Používání plastových pytlů zamezuje nebezpečí rozbití, a tudíž i možnosti kontaminace. • Injekční stříkačky by měly být před přepravou zabaleny do uzavřených obalů. • Při interní přepravě je nutno přepravní skříňky nebo pytle chránit před nepředvídaným uvolněním cytostatik do okolního prostředí. Kontejnery by měly být jednoznačně označeny jako přepravní kontejnery pro cytostatika.
239
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.6.3.4
Čisticí práce
K odstranění rozlitých roztoků obsahujících cytostatika a rovněž k vyčištění kontaminovaných ploch je nutno přijmout zvláštní ochranná opatření. V tabulce 6.3 je uveden příklad vhodného balíčku pro případ mimořádné události: Tabulka 6.3: Obsah zvláštní sady pro čištění kontaminovaných povrchů (příklad).
Osobní ochranné prostředky
Ochranná kombinéza, vodotěsná, s dlouhými rukávy a těsně přiléhajícími manžetami Ochranné rukavice Ochranné brýle Návleky na boty Respirační maska
Odstranění
Nastříhaná buničina Ruční lopatka Uzavíratelné nádoby na odpadky
Je třeba zamezit šíření rozlitých cytostatik (např. uzavřením a označením místa nehody). • Oděv a ložní prádlo a jiný textil znečištěný exkrety je nutno ihned vyměnit, odložit je do kontejneru a předat prádelně. • Je-li s prádlem znečištěným cytostatiky v prádelně manipulováno při stejných ochranných opatřeních jako v případě „infekčního“ prádla, jsou zaměstnanci dostatečně chráněni. Za tímto účelem však musí být příslušné prádlo jednoznačně označeno.
6.6.3.5
Dodatečná opatření
Doporučuje se (a za určitých podmínek je to nutné), aby byla manipulace zaměstnanců s cytostatiky individuálně dokumentována (viz článek 10 směrnice Rady 98/24/ES). To lze provádět například v rámci pravidelné pracovnělékařské péče, přičemž shromážděné informace mohou být uvedeny v pracovnělékařské dokumentaci zaměstnanců. Vzhledem k CMR vlastnostem mnoha cytostatik je při přidělování úkolů zaměstnankyním před těhotenstvím a během něj nezbytná mimořádná opatrnost. Těhotné ženy a kojící matky by neměly být přidělovány na přípravu cytostatik. Stejně tak jim nelze zadávat činnosti, při nichž jsou vystaveny (CMR) cytostatikům.
240
6. Chemická rizika
6.7 Činnosti s anestetickými plyny Při chirurgických operacích je používání anestetik, která jsou podávána nitrožilně nebo jako plyn přiváděný do vzduchu vdechovaného pacientem, naprosto nezbytné. Při hodnocení rizik u zaměstnanců na operačních sálech je nutné věnovat anestetickým plynům obzvláště velkou pozornost, jelikož se vzhledem ke svému plynnému stavu mohou snadno dostat do vzduchu v místnosti. Anestetické plyny se používají všude tam, kde musí být lidé ošetřeni v naléhavých situacích, například na příjmu v nemocnici, na operačních sálech a v místnostech chirurgických ordinací, kde se provádějí zákroky, v dospávacích pokojích, a po určitou dobu také v ordinacích zubních lékařů. V nemocnicích mohou být oxid dusný a jiné lékařské plyny dodávány rovněž prostřednictvím centrálních jednotek. V případě inhalační anestézie je pacientům obvykle přiváděna směs oxidu dusného a kyslíku s obsahem O2 okolo 30–50 %. Těkavá (odpařitelná) inhalační anestetika se přidávají do dýchané plynu v různém poměru v závislosti na jejich anestetické schopnosti. Nejznámějšími anestetickými plyny jsou oxid dusný a těkavá anestetika halotan, enfluran, isofluran, sevofluran a desfluran, ačkoli halotan se kvůli svým specifickým negativním vlastnostem používá pouze v omezeném rozsahu. Od určité doby se anestézie provádí v rostoucí míře bez oxidu dusného, avšak s vyššími koncentracemi těkavých anestetik. Anestetické plyny jsou pacientům podávány kontrolovaným způsobem pomocí anestetických přístrojů, přičemž spojení je zajištěno pomocí různých adaptérů. Používají se například obličejové masky, hadičky zaváděné do dýchací trubice (endotracheální narkóza, ETA) a laryngeální masky, kdy se malá maska zavádí přímo do hrtanu. Tyto adaptéry se liší v tom, jak těsně přiléhají, a tudíž i s ohledem na příslušný únik plynu.
20 Spolehlivý systém plnění odpařovačů u těkavých anestetik (v tomto případě: sevofluran).
241
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.7.1 Popis práce s nejvyšší expozicí Kvantitativní posouzení expozice anestetickým plynům vyžaduje znalost typických činností při anestézii v dotyčných pracovních oblastech, a tudíž alespoň občasnou dokumentaci chirurgických zákroků, zvolených anestetických plynů a použitých postupů, doby trvání anestézie atd. Je třeba znát také prostorové podmínky, například velikost místností, druhy větrání a ventilační kapacitu, a rovněž, kdo jsou dotčení zaměstnanci a jak jsou začleněni do organizace práce. U dospávacích pokojů jsou kromě technických dat důležité i doby pobytu pacientů a obsazenost. Tyto údaje jsou základem pro posouzení expozice u jednotlivých zaměstnanců. Obzvláště vysokou expozici anestetikům je nutno předpokládat v těchto situacích. • Provádění inhalační anestézie v místnostech bez větrání/klimatizace a/nebo bez odsávání anestetických plynů. V těchto případech jsou anestetické plyny uvolňovány do vnitřního vzduchu a jejich množství se zvyšuje, což má za následek vysokou inhalační expozici u zaměstnanců. • Pokud se při anestézii používá maska, a to nikoli pouze krátce, vede to k vysoké míře úniku plynů a následné odpovídající vysoké expozici. To platí rovněž pro používání obličejových masek při zahájení anestézie s oxidem dusným. • Odpojení od cirkulace plynu bez snížení průtoku plynu způsobí vysokou expozici. To zahrnuje odpojení pacienta na konci narkózy, kdy není dostatečně dlouho vdechován čistý vzduch bez anestetického plynu. • Zvláštní operační techniky, při nichž není zajištěna těsnost připojení člověka na přístroj, například při provádění zákroku v ústní dutině/hltanu, rovněž vedou k vysoké expozici. • Plnění odpařovačů bez těsného systému převádění může vést k expozici těkavým anestetikům. • Jsou-li pacienti ošetřováni v dospávacích pokojích, které mají pouze přirozené větrání, je třeba předpokládat, že se zde budou vyskytovat vysoké koncentrace vydechovaných anestetických plynů, zejména v zimním období.
6.7.2 Popis účinku na zdraví a bezpečnost Expozice anestetickým plynům může pro exponované zaměstnance představovat zdravotní riziko, a to v nemocničních i ambulantních operačních místnostech a v dospávacích pokojích. Zaměstnanci jsou vystaveni mnohem nižším koncentracím plynu než pacienti, tato expozice však může trvat celý pracovní život. Nejsou-li parametry pracovní hygieny přiměřené, stěžují si dotyční zaměstnanci často na příznaky jako únava a bolesti hlavy. Objevují se však i stížnosti na závažnější zdravotní problémy, například sníženou plodnost a problémy během těhotenství. K nejdůležitějším faktorům, které mají vliv na druh a úroveň účinků na zdraví patří druh používaného anestetického plynu, úroveň koncentrace plynu ve vzduchu, který zaměstnanci dýchají, a doba expozice. Dostupné studie popisují především vlivy na centrální nervový systém, jako je střídání nálad, a negativní účinky na neuropsychologickou výkonnost. Popsáno je však pouze několik málo nemocí z povolání, například hepatitida v důsledku účinku halotanu, bronchiální astma v důsledku enfluranu nebo alergické kontaktní ekzémy způsobené halotanem nebo isofluranem.
242
6. Chemická rizika
Řada studií poukazuje rovněž na genotoxické účinky expozice anestetickým plynům při koncentracích ve vzduchu, které mohou odpovídat expozici při práci, v jiných studiích to však nebylo potvrzeno. Karcinogenní riziko není na základě dostupných údajů pravděpodobné. Bylo však zjištěno vyšší riziko spontánních potratů jako pravděpodobné v případě velmi vysokých koncentrací ve vzduchu, které již neodpovídají nejnovějším poznatkům, zejména při používání těkavého anestetika halotanu. Stejně tak je pravděpodobné, že oxid dusný může při velmi vysokých koncentracích ve vzduchu vést ke snížení plodnosti. Pro posuzování inhalační expozice v současnosti existují v Evropě různé vnitrostátní mezní hodnoty koncentrace ve vzduchu (tabulka 6.4).
Dánsko
8 hodin
Německo
8 hodin
Švédsko
8 hodin
Oxid dusný Č. ES: 233-032-0 Č. CAS: 10024-97-2
90
180
180
360
92
Halotan Č. ES: 205-796-5 Č. CAS: 151-67-7
40
80
41
328
40
Enfluran Č. ES: 237-553-4 Č. CAS: 22194-22-5
15
30
150
1 200
575
Španělsko
Spojené království
8 hodin
8 hodin
183
80
410
80
Isofluran Č. ES: 247-897-7 Č. CAS: 26675-46-7
80
150
Sevofluran Č. ES —Č. CAS: 28523-86-6
80
170
Desfluran Č. ES —Č. CAS: 57041-67-5
70
140
383
V Německu byly zveřejněny limity expozice na pracovišti pro oxid dusný (100 ppm/180 mg/m3), halotan (5 ppm/41 mg/m3) a enfluran (20 ppm/150 mg/m3), vždy jako střední hodnota za osm hodin. Jiné země mají mezní hodnotu koncentrace ve vzduchu pro isofluran: například Francie (2 ppm/15 mg/m3) nebo Švýcarsko (10 ppm/77 mg/m3).
82
150
383
383
Tabulka 6.4: Limity expozice anestetickým plynům na pracovišti v Evropské unii. Vybrané země představují pouze příklady.
243
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.7.3 Zvláštní preventivní techniky a postupy Nízkoemisní anestézie vyvolaná pomocí plynů vyžaduje od anesteziologů nejen specifické odborné znalosti, nýbrž rovněž znalosti týkající se proměnných ovlivňujících expozici plynu a provádění hodnocení rizik, jelikož jejich individuální chování může významně ovlivnit úroveň expozice plynům. Je proto třeba zajistit, aby byly tyto znalosti předávány v rámci školení nebo aby je bylo možno získat prostřednictvím cíleného zaučení.
6.7.3.1
Činnosti s anestetickými plyny na operačních sálech (a v jiných místnostech provádění zákroků)
Nízkou expozici zaměstnanců zajistí níže uvedená ochranná opatření: Základní technické předpoklady
Odsávání anestetického plynu pomocí pufru (vnějšího/vnitřního) pro nadbytečný anestetický plyn pomáhá bezpečně odvádět plyny ze vzduchu dýchaného pacienty. Větrací systém (v Německu například podle normy DIN 1946 části 4) odvádí uvolňované anestetické plyny, avšak i jiné látky znečišťující vzduch, jako je CO2, účinné látky v dezinfekčních prostředcích nebo rozpouštědlech, rychle ze vzduchu v místnosti. Znečištěný vzduch je nahrazován čerstvým vzduchem.
Systém anestézie
Únik v cirkulačním systému v blízkosti pacienta by měl být velmi nízký, např. < 150 ml/min. Do odsávacího zařízení je vždy nutno přivádět měřicí a proplachovací plyny.
Anesteziologické postupy
Velká většina případů anestézie pomocí anestetického plynu by měla být prováděna následovně: — zahájení anestézie bez anestetických plynů, — intubační narkóza (s dýcháním pomocí přístroje, avšak bez zablokované manžety), — anestézie s laryngeálními maskami. Masky (pevně nasazené) by se měly používat pouze krátce a jejich použití by mělo být naplánováno na nejvýše 30 minut denně.
Organizační opatření
— Je třeba zajistit, že nejméně jedna osoba v anesteziologickém týmu má důkladné znalosti záležitostí týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou specifické pro danou oblast (viz výše). — Je nutné provádět často kontrolu/údržbu technického vybavení a přijatých ochranných opatření. To zahrnuje kontrolu — odsávací kapacity odsávacího zařízení, — větracího systému, — systémů podávání anestézie s anestetickými plyny (např. zkouška netěsnosti), — hadic odvádějících odpadní plyny.
6.7.3.2
Dospávací pokoje
V dospávacích pokojích vydechují pacienti téměř zcela anestetický plyn uložený v těle. Personál, který na ně dohlíží, je proto rovněž v dospávacích pokojích vystaven anestetickým plynům, i když se zde neprovádí anestézie jako taková. V dospávacích pokojích se však často nacházejí mobilní anestetické přístroje, aby bylo možno v případě potřeby rychle zasáhnout. Ojediněle se používá lokální odsávání vydechovaných plynů, není však běžné kvůli problémům s manipulací a přijetím. 244
6. Chemická rizika
21 Pohled na moderní dospávací pokoj ve velké nemocnici.
Expozici anestetikům mohou omezit na minimum tato opatření. • Dokumentace pacientů by měla být pravidelně vyhodnocována. Takto jsou získány informace o průběhu anestézie a rovněž údaje o době pobytu v dospávacím pokoji a o jeho obsazenosti. • V dospávacích pokojích, v nichž je pravidelně pacientům podávána inhalační anestézie, může přiměřené větrání zajistit pouze větrací systém. Přirozené větrání obvykle nemůže zajistit dodržení výše uvedených mezních hodnot koncentrace ve vzduchu. Větrací zařízení musí být navrženo podle vnitrostátních specifikací. • Technická zařízení (anestetické přístroje, větrací systémy) je nutno pravidelně kontrolovat, aby byla zajištěna jejich funkčnost. • V dospávacích pokojích je třeba vyloučit emise, kterým se dá zabránit, například při plnění odpařovačů.
245
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.7.3.3
Ostatní činnosti s anestetickými plyny
Anestetické plyny se mohou vyskytovat i na jiných místech ve zdravotnických zařízeních. Zde je uvedeno několik příkladů. • Dodávky těkavých anestetik, které je třeba uskladnit. Rozbití nádob může krátkodobě způsobit velmi vysokou expozici. • V mnoha nemocnicích jsou anestetické plyny dodávány spolu s jinými lékařskými plyny do centrálního systému, kde jsou napojeny na rozvodný systém. I zde může dojít k únikům, a to jak v centrální jednotce, tak v rozvodném systému. Netěsné mohou být zejména zásuvky pro oxid dusný, a proto by měly být pravidelně podrobovány zkoušce těsnosti.
6.7.3.4
Dodatečná opatření
Zaměstnanci, kteří jsou vystaveni anestetickým plynům, by měli být podrobeni pracovnělékařskému dohledu v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy. Cílem je včasné odhalení příznaků vyšší expozice anestetickému plynu prostřednictvím zdravotních prohlídek zaměstnanců, pravidelné kontroly pracovních podmínek na těchto pracovištích a motivace zaměstnanců, aby dbali na potřebná ochranná opatření. Jako součást prohlídek by měla být ženám, které chtějí mít děti, nebo ženám v počátečním stádiu těhotenství poskytnuta zvláštní doporučení, například ohledně jiných možností zaměstnání v podniku. Nabízí se spojení této pracovnělékařské péče s jinými prohlídkami, například prohlídkami v souvislosti s rizikem krví přenosných infekčních chorob, tuberkulózy, ionizujícího záření, dezinfekčních prostředků nebo s ergonomickými či psychosociálními faktory.
246
6. Chemická rizika
6.8 Činnosti s látkami nebezpečnými pro reprodukci Manipulace s různými chemickými výrobky (dezinfekční prostředky, cytostatika, anestetika, jiné léčivé přípravky, laboratorní chemikálie) ve zdravotnictví znamená v ojedinělých případech rovněž kontakt s látkami, které mohou mít vlastnosti ohrožující reprodukci. Jedná se o mnoho cytostatik, jimiž se zabýval bod 6.6, a rovněž anestetické plyny (např. halotan nebo oxid dusný), o jejichž manipulaci pojednával bod 6.7. Je-li zapotřebí šetrná sterilizace termolabilních produktů, provádí se často ethylenoxidem, což je plyn, který je rovněž toxický pro reprodukci a karcinogenní.
22 Nebezpečí pro zaměstnance může vzniknout i v případě manipulace s malým, avšak velmi účinným množstvím látek.
247
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Je známo, že radioaktivní látky mohou být rovněž embryotoxické. Činnosti s radioaktivními látkami však nejsou ve většině zemi regulovány předpisy o nebezpečných látkách, nýbrž zákonem o jaderné energetice (viz směrnice Rady 96/29/Euratom (146), proto zde tato záležitost nebude podrobněji projednána. Činnosti s látkami, které jsou nebezpečné pro reprodukci, podléhají stejným předpisům týkajícím se „hodnocení rizik“ a opatřením v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jak je tomu u jiných nebezpečných látek. I zde platí zásady uvedené v kapitolách 1 a 2 příručky a je nutno dodržovat kroky při hodnocení rizik, které jsou uvedeny v bodě 6.3: 1. shromáždění informací o používaných látkách, přípravcích a výrobcích; 2. určení nebezpečných látek a látek s neznámými nebo nedostatečně známými vlastnostmi; 3. ověření použití alternativních postupů a náhradních látek; 4. určení rozsahu, povahy a doby trvání expozice s přihlédnutím ke všem expozičním cestám; 5. hodnocení rizik; 6. zavedení ochranných opatření s přihlédnutím k hodnocení rizik; 7. ověření účinnosti (např. přijatých opatření); 8. vyvození závěrů z provedených preventivních pracovnělékařských prohlídek.
Ad 1–3 Pouze v případě čistých látek, u nichž výrobce v bezpečnostních listech uvede, že mají vlastnosti, které ohrožují reprodukci, lze tyto látky jako takové identifikovat. K těmto látkám patří například farmaceutické látky jako estradiolbenzoát nebo -valerát, hydrokortizon acetát, progesteron nebo testosteron propionát. Při kontaktu s hotovými léky, které podléhají vlastnímu systému označování a balení, je obtížnější zjistit případné škodlivé vlastnosti – jedinou možností je řídit se informacemi výrobce, například ve formě odborných informací. Odborné informace se však vztahují většinou na účinky u pacienta, a tudíž na způsoby příjmu (parenterální, orální, subkutánní atd.) a léčebné dávky. Tyto informace lze proto použít pouze v omezeném rozsahu u zaměstnanců, u nichž obvykle existují jiné expoziční cesty (inhalační, dermální) a kteří jsou vystaveni podstatně nižším dávkám. Některé monoklonální protilátky jsou například uvedeny jako kontraindikace v těhotenství, to se však týká parenterálního příjmu a význam ostatních cest příjmu nebyl s konečnou platností posouzen. (146) Směrnice Rady 96/29/ Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření, Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1–114.
248
Způsob manipulace s látkami, které ohrožují reprodukci, závisí na konkrétní činnosti. To může zahrnovat rozmanité činnosti, z nichž již byly projednány činnosti s anestetiky a činnosti, při nichž dochází ke kontaktu s cytostatiky (body 6.6 a 6.7). K dalším činnostem patří příprava a aplikace léků, které ohrožují reprodukci, v lékárnách a v nemocnicích nebo na odděleních péče. To se může týkat pracovníků v lékárnách, personálu na odděleních a ošetřujícího personálu, jakož i úklidového personálu a personálu pověřeného odstraňováním odpadů nebo v prádelnách, do nichž je dodáváno znečištěné ložní prádlo nebo oděvy pacientů, které se zde perou a upravují.
6. Chemická rizika
Ad 4–5 Farmaceutické látky: Vzhledem k velikosti molekul mnoha účinných látek hraje u těchto látek inhalační příjem prostřednictvím odpařování a dermální příjem pouze vedlejší roli. Účinné látky, které jsou používány ve formě nejjemnějšího prášku, se však mohou jako částice dostávat do vdechovaného vzduchu a na nejbližší povrchy (ruce, pracovní plochy) při vážení, drcení v hmoždíři a vmíchávání do základu mastí nebo během výroby kapslí. Existuje proto riziko inhalačního nebo orálního příjmu v důsledku kontaminace dotykem. Doba expozice činí podle německých studií od několika minut do jedné hodiny či více. Znečištění vdechovaného vzduchu lze dosud pouze odhadovat a je v řádu μg/m3 (průměr za směnu). Cytostatika / cytostatické léky: viz bod 6.6. Anestetické plyny: viz bod 6.7. Ethylenoxid: Při používání plynného ethylenoxidu existuje především riziko inhalační expozice, například při netěsnosti v přívodním vedení k automatické sterilizační jednotce nebo kvůli sterilizátorům, které nejsou dostatečně větrány či nejsou vůbec otevírány.
Ad 6–7 Ochranná opatření pro činnosti s farmaceutickými látkami, které ohrožují reprodukci, by měla být založena na opatřeních přijatých v případě cytostatik, což jsou často rovněž CMR léky. Praxe však za touto normou značně zaostává (např. výroba mastí obsahujících hydrokortizon). Ochranná opatření pro činnosti činností s cytostatiky / cytotoxickými léky nebo anestetickými plyny jsou popsána v bodech 6.6 a 6.7. Pokud se při sterilizaci plynem používá ethylenoxid, přijímá se řada technických a organizačních opatření a opatření v oblasti osobní ochrany, která sahají od používání plně automatického sterilizačního zařízení přes dostatečné technické větrání místností po přesné specifikace týkající se větrání u předmětů, které byly sterilizovány. Správná opatření k ochraně před látkami, které ohrožují reprodukci, mohou být přijata pouze tehdy, pokud jsou všichni zúčastnění, tj. zaměstnavatelé i zaměstnanci, dostatečně obeznámeni se stávajícími riziky a možnými ochrannými opatřeními. Jak již bylo zmíněno výše, to platí jak pro zaměstnance, kteří s látkami přímo pracují, tak i zaměstnance, kteří jsou dotčeni nepřímo, například při úklidu, manipulaci s prádlem, odstraňování odpadu nebo při údržbě a opravách. Jelikož reprotoxické vlastnosti chemické expozice mají často účinek v prvních týdnech těhotenství, jsou dostatečná ochranná opatření zapotřebí přinejmenším tehdy, pokud si zaměstnanci přejí mít děti. To však předpokládá, že zaměstnanci o tomto otevřeně hovoří se svým zaměstnavatelem. Zaměstnavatel mimoto přijme potřebná ochranná opatření (např. zamezení expozici) podle směrnice Rady 92/85/EHS (147) pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu a kojících zaměstnankyň přiměřeně pouze tehdy, dozví-li se o těhotenství v počátečním stádiu.
(147) Směrnice Rady 92/85/ EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–8.
249
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.9 Příslušné právní předpisy Evropské unie 1. Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci) (148) 2. Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (149) 3. Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (150) 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (151)
(148) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8. (149) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11–23. (150) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1–98. (151) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1–68. (152) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201–203. (153) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50–76. (154) Úř. věst. L 399, 30.12.1989, s. 18–38. (155) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1–849. (156) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1–8. ( ) Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1–114. 157
250
5. Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (152) 6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP) (153) 7. Směrnice Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků (154) 8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (155) 9. Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (156) 10. Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (157)
6.10 Popis osvědčeného postupu 6.10.1 Rozhovor se Všeobecnou nemocnicí ve Vídni (AKH Vídeň) o bezpečné dezinfekci
Osvědčený postup
6. Chemická rizika
Všeobecná nemocnice ve Vídni (AKH Vídeň) je zavedená a velmi velká nemocnice, která poskytuje maximální zdravotní péči s více než 2 000 lůžky a více než 9 000 zaměstnanci. Při rozhovoru objasnil Prof. Dr. Ojan Assadian, prozatímní vedoucí klinického oddělení nemocniční hygieny, základy bezpečné dezinfekce v praxi.
Tazatel: Jak a kým jsou ve vašem zařízení určována potřebná dezinfekční opatření? Jsou dezinfekční postupy voleny z hlediska omezení expozice chemickým látkám u dotčených zaměstnanců na nejnižší možnou míru (např. tepelné procesy místo chemických procesů)?
Prof. Dr. Ojan Assadian, prozatímní vedoucí klinického oddělení nemocniční hygieny v nemocnici AKH Vídeň
Prof. Dr. Ojan Assadian: Hygienici z klinického oddělení nemocniční hygieny v nemocnici AKH Vídeň mají za úkol analyzovat potřebu přípravných procesů v nejširším slova smyslu, tj. čištění, dezinfekce a sterilizace, ve spolupráci s odbornými odděleními a poté stanovit správné postupy. Volba dezinfekčních postupů se provádí po posouzení aspektů hygienické účinnosti. Pokud lze použít různé dezinfekční prostředky a/nebo různé dezinfekční postupy, je zvolen dezinfekční prostředek a postup s nejmenším dopadem na zaměstnance.
Tazatel: Kdy se používá formaldehyd a jiné aldehydy (glutaraldehyd, glyoxal atd.)? Při jakých dezinfekčních činnostech?
Prof. Dr. Ojan Assadian: Formaldehyd a jiné aldehydové dezinfekční účinné látky se vyznačují velmi dobrou účinností, nízkou proteinovou chybou a dobrou odbouratelností. Tyto látky jsou však těkavé, mají na člověka velmi nepříznivé účinky a lze je pouze obtížně kombinovat s čisticími látkami. Tyto látky se proto již nepoužívají pro preventivní dezinfekci povrchů, například v oblastech vzdálených od pacientů. Tyto povrchy jsou spíše pravidelně čištěny a dezinfikovány jsou pouze z určitého důvodu, například kvartérními amoniovými sloučeninami. Povrchy v blízkosti pacientů jsou však dezinfikovány aldehydy, například při ruční dezinfekci lůžek. Stejně tak jsou aldehydovými dezinfekčními prostředky dezinfikovány povrchy v blízkosti pacientů, které jsou ověřitelně znečištěny krví nebo jinými tělesnými sekrety. Tazatel: Existují jasné, písemné pokyny k používání různých dezinfekčních postupů? Jsou v nich upravena rovněž předvídatelná narušení běžného pracovního postupu, například v případě závady na automatickém dezinfekčním přístroji?
251
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
(150) OJ L 183, 29.6.1989, pp. 1–8. (151) OJ L 131, 5.5.1998, pp. 11–23. (152) OJ 196, 16.8.1967, pp. 1–98.
(153) OJ L 200, 30.7.1999, pp. 1–68. (154) OJ L 262, 27.9.1976, pp. 201–203. (155) OJ L 158, 30.4.2004, pp. 50–76.
(156) OJ L 399, 30.12.1989, pp. 18–38. (157) OJ L 396, 30.12.2006, pp. 1–849. (158) OJ L 348, 28.11.1992, pp. 1–8.
(159) OJ L 159, 29.6.1996, pp. 1–114.
252
Nemocnice AKH Vídeň (Zdroj: informační centrum AKH.)
Prof. Dr. Ojan Assadian: Stávající dezinfekční plán nemocnice AKH Vídeň si mohou všichni zaměstnanci prohlédnout na internetu (http://www.meduniwien.ac.at/krankenhaushygiene). Tento plán podrobně popisuje postup při jednotlivých krocích hygienické přípravy a rovněž potřebná opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mimoto jsou v něm popsána alternativní opatření, například ruční dezinfekce, pro předvídatelné odchylky v postupech (není třeba k dispozici automatický dezinfekční přístroj, například kvůli závadě). Tazatel: Je pravidelná dezinfekční práce, při které se používají těkavé účinné látky (např. alkoholy, aldehydy, krezoly atd.) prováděna v dostatečně velkých a dobře větraných místnostech? Je pro tuto práci k dispozici hodnocení rizik? Prof. Dr. Ojan Assadian: Popis dezinfekčních postupů se zabývá rovněž expozicí zaměstnanců. V ústředním pracovním pokynu však nelze zohlednit všechny pracovní situace, které jsou v nemocnici myslitelné. Tazatel: Provádí se dezinfekce, například jednotlivých povrchů nebo pokožky, postřikem? Používá se tento postup případně při mimořádných situacích, například v případě výpadku přístroje pro automatickou dezinfekci lůžek? Prof. Dr. Ojan Assadian: Z hygienického a pracovně hygienického hlediska se postřik nedoporučuje. Nevyhovuje hygienické normě našich dezinfekčních plánů, a proto není v našem zařízení povolen, a to ani v případě zvláštních situací. Tazatel: Jaké metody se používají při přípravě aplikačních roztoků pro dezinfekci povrchů (např. pomůcky pro dávkování, centrální dávkovače dezinfekčních prostředků)? Prof. Dr. Ojan Assadian: V našem zařízení se používají jak pomůcky pro dávkování, tak i centrální dávkovače dezinfekčních prostředků. Centrální dávkovače jsou na jednotlivých odděleních umístěny na snadno dostupných místech a dávkují různé dezinfekční prostředky, a to jak dezinfekční prostředky neobsahující aldehydy pro běžnou dezinfekci, tak i aldehydy pro dezinfekci ve zvláštních situacích.
Osvědčený postup
6. Chemická rizika
Tazatel: Jaké osobní ochranné prostředky se používají při pravidelné dezinfekci velkých ploch? Jaké vybavení se používá při konečné dezinfekci?
Prof. Dr. Ojan Assadian: Výběr ochranných opatření pro zaměstnance musí odpovídat riziku kontaminace, a tudíž příslušné dezinfekci. Při manipulaci s prostředky pro dezinfekci ploch je nutno v zásadě nosit ochranné rukavice. Pokud existují zvláštní rizika kvůli velké kontaminaci nebo speciální mikrobiální zátěži, rovněž jako součást konečné dezinfekce, jsou v předpisech o dezinfekci stanovena další ochranná opatření, například jednorázové zástěry, nepromokavá obuv (holínky) a také respirační masky na ochranu před biologickými a chemickými účinky. Tazatel: Jaké ochranné rukavice byly vybrány pro dezinfekční činnosti? Prof. Dr. Ojan Assadian: Při výběru vhodných ochranných rukavic dodržujeme doporučení výrobců rukavic, pokud jde o vhodnost s ohledem na používané chemické látky. V opačném případě používáme samozřejmě pouze nízkoalergenní latexové rukavice bez pudru podle normy EN 455. Tazatel: Existuje plán ochrany pokožky, v němž jsou obsaženy podnikové předpisy o ochraně pokožky? Je v rámci opatření na ochranu pokožky věnována pozornost „mokré práci“ a ochraně před touto prací a jsou nabízena vhodná opatření?
Čištění a dezinfekce rukou — tato záležitost rovněž souvisí s bezpečností zaměstnanců
Prof. Dr. Ojan Assadian: Ochranou pokožky, rovněž před škodlivými účinky mokré práce, se zabývá čisticí a dezinfekční plán, který uvádí nejen alkoholové prostředky pro dezinfekci rukou nebo mýdla, nýbrž rovněž vhodné výrobky pro péči o pokožku a ochranu pokožky. Tyto prostředky jsou samozřejmě poskytovány zaměstnancům. Nemocnice AKH Vídeň klade velký důraz na zajištění toho, aby byly používány vhodné a kvalitní výrobky, jelikož ruce zaměstnanců jsou koneckonců pracovní nástroje, které musíme udržovat a starat se o ně. Tazatel: Jak často jsou dotyční zaměstnanci poučováni o potřebných technických a organizačních opatřeních a opatřeních v oblasti osobní ochrany? Kdo to dělá a v jakém rámci? Je poučení zdokumentováno?
Prof. Dr. Ojan Assadian: Máme školící kurzy týkající se hygieny rukou a pro úklidový personál tam, kde nemáme žádné zařízení pro míchání dezinfekčních prostředků, cílené kurzy, jak se připravují správné koncentrace. Zaměstnancům to musí být předvedeno, musí to sami provést a celý postup je samozřejmě zdokumentován. To zahrnuje rovněž náležitá opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Také vedoucí jednotlivých oddělení zajišťují pravidelně školící kurzy, které jsou vždy zdokumentovány.
253
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.10.2 Bezpečná práce s cytostatiky V dalším rozhovoru popisují Prof. Dr. Robert Mader z univerzitní kliniky pro interní medicínu I, klinického oddělení onkologie, a Andrea Wolfsbergerová a Shahla Farokhniaová z oddělení cytostatik v nemocniční lékárně, všichni ze všeobecné nemocnice (AKH) ve Vídni, organizaci přípravy a aplikace cytostatik.
Prof. Dr. Robert Mader z univerzitní kliniky pro interní medicínu I, klinického oddělení onkologie, a Andrea Wolfsbergerová a Shahla Farokhniaová z oddělení cytostatik v nemocniční lékárně, všichni ze všeobecné nemocnice (AKH) ve Vídni, popisují organizaci přípravy a aplikace cytostatik.
(150) OJ L 183, 29.6.1989, pp. 1–8.
Kolik přípravků ročně se ve vašem zařízení vyrobí?
(151) OJ L 131, 5.5.1998, pp. 11–23.
Nemocnice AKH ve Vídni má 2 000 lůžek a přibližně 9 000 zaměstnanců, a je proto jednou z největších nemocnic ve střední Evropě. Velká je proto i lékárna. V nemocnici je ročně léčeno a ošetřeno přibližně 10 000 onkologických pacientů. V lékárně, která zásobuje rovněž dětskou nemocnici svaté Anny, je každý rok zhotoveno přibližně 45 000 cytostatických přípravků. Průměrně se vyrábí 180 přípravků denně a ve špičce to může být až 350 přípravků. Na oddělení cytostatik pracují na plný úvazek čtyři lékárníci a deset farmaceutických asistentů. Práce se provádí v pěti boxech nacházejících se ve dvou místnostech.
(152) OJ 196, 16.8.1967, pp. 1–98.
(153) OJ L 200, 30.7.1999, pp. 1–68. (154) OJ L 262, 27.9.1976, pp. 201–203. (155) OJ L 158, 30.4.2004, pp. 50–76.
(156) OJ L 399, 30.12.1989, pp. 18–38. (157) OJ L 396, 30.12.2006, pp. 1–849. (158) OJ L 348, 28.11.1992, pp. 1–8.
(159) OJ L 159, 29.6.1996, pp. 1–114.
254
Jak jsou v nemocnici organizovány dodávky a skladování cytostatik? Jsou přijata opatření na ochranu před rozbitými lékovkami, které by mohly vést k vysoké expozici zaměstnanců? Léky jsou společnostmi dodávány po pevné trase a přímo v lékárně jsou přebírány příslušným oddělením. Podle našich bezpečnostních předpisů musí být cytostatika speciálně označena a zatavena ve fólii. Mnoho cytostatik je mimoto dodáváno ve zvláštním vnějším ochranném obalu (např. Onkosafe). To znamená, že v případě rozbití kontejneru je v přepravní bedně nebo v lékárně zamezeno kontaminaci cytostatiky. Dosud však nedošlo během přepravy k žádnému rozbití. Pokud by však k tomu došlo, existuje pokyn odstranit přepravní bednu i s obsahem podle předpisů o odstraňování odpadů. Pro případ rozbití nebo rozlití cytostatik v lékárně nebo nemocnici je k dispozici pohotovostní sada, která se skládá z pěti obličejových polomasek s filtrem proti částicím P3, dvou balení rukavic pro práci s cytostatiky, jednoho plastového kbelíku, buničiny, dvou pytlů na odpad a běžných rukavic pro domácnost. Použití materiálu se řídí pracovními pokyny.
Jaká je kvalifikace zaměstnanců, kteří připravují cytostatika? Jak jsou zaměstnanci informováni o rizicích a potřebných opatřeních a jak často? Zaměstnancům poskytujeme teoretické i praktické školení. Zaškolení trvá přibližně šest měsíců. Co šest měsíců se koná další kurz. V případě nové medikace jsou zaměstnanci opět vyškoleni. Jako dodatečné bezpečnostní opatření používáme zvláštní počítačový program k zadávání léčby a výroby. Tento program stanoví jednotlivé pracovní kroky při výrobě.
Osvědčený postup
6. Chemická rizika
Pohotovostní sada v nemocnici AKH Vídeň k odstraňování kontaminace cytostatiky v případě rozbití nebo rozlití.
K dalším vzdělávacím kurzům patří dodržování hygienických předpisů, jako je například správná dezinfekce rukou, správný vstup hygienickou smyčkou do oblasti výroby v lékárně a navlékání ochranného oděvu podle předpisů (např. kombinéza, ochrana úst, rukavice a čepec).
Jednou měsíčně se koná schůzka týmu, na niž jsou objasněny případné otázky a projednány bezpečnostní aspekty.
Jsou o možných rizicích poučeni rovněž zaměstnanci na odděleních, na nichž jsou aplikována cytostatika? Lékárníci z oddělení cytostatik nabízejí zaměstnancům na odděleních, na nichž jsou pacienti léčeni cytostatiky, přednášku na téma „bezpečné zacházení s cytostatiky“ a tato nabídka je často využívána. K hlavním tématům patří postup v případě kontaminace. To se týká rozlitých infuzních roztoků i odstraňování exkretů (moč, zvratky). Projednáno je rovněž použití pohotovostní sady. Pořádají se samozřejmě i pravidelná školení, která zajišťují sami vedoucí pracovníci jednotlivých oddělení.
Díky tomuto vzdělávacímu programu je nyní úroveň znalostí o rizicích a potřebných opatřeních vysoká a tyto poznatky jsou zaměstnanci na místě předávány i novým pracovníkům. Zaměstnanci si jsou vědomi toho, jak důležité je dodržování hygienických bezpečnostních opatření, aby se snížilo zdravotní riziko. To platí i pro ostatní skupiny dotčených pracovníků, například úklidový personál a pracovníky v nemocniční prádelně.
Jak je organizována příprava (centrální/decentralizovaná)? Jaké technické vybavení existuje na místech, kde se cytostatika připravují (např. oddělené místnosti, hygienické smyčky, bezpečnostní boxy, zařízení pro technické větrání, používání pomůcek (bodce atd.))? V nemocnici AKH Vídeň se příprava cytostatik organizuje centrálně. Lékárna má dvě oddělené místnosti se třemi resp. dvěma boxy.
255
Osvědčený postup
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
(150) OJ L 183, 29.6.1989, pp. 1–8. (151) OJ L 131, 5.5.1998, pp. 11–23. (152) OJ 196, 16.8.1967, pp. 1–98.
(153) OJ L 200, 30.7.1999, pp. 1–68. (154) OJ L 262, 27.9.1976, pp. 201–203. (155) OJ L 158, 30.4.2004, pp. 50–76.
(156) OJ L 399, 30.12.1989, pp. 18–38. (157) OJ L 396, 30.12.2006, pp. 1–849. (158) OJ L 348, 28.11.1992, pp. 1–8.
(159) OJ L 159, 29.6.1996, pp. 1–114.
256
Místnosti a boxy jsou nepřetržitě monitorovány, pokud jde o výkon a parametry větracího systému. Není-li tlak v čistých místnostech správný nebo pokud se něco děje s boxy, systém se vypne, je vydán akustický signál a zaměstnanci musí místnost opustit. Do čistých místností lze vstoupit pouze hygienickou smyčkou, kde se zaměstnanci převlékají. Existují rovněž hygienické smyčky pro materiál. U boxů pracují vždy dva farmaceutičtí asistenti. Příprava léků v boxech se provádí gravimetricky pomocí počítačového programu, který přesně stanoví jednotlivé kroky výroby. Po správném provedení všech kroků je vytištěn štítek. Pokud jsou lékovky vhodné, používáme uzavřený systém, aby se snížila tvorba aerosolů v boxech. Cytostatický odpad je shromažďován v boxu (plastový pytel), je zataven do tzv. PactoSafe a odložen do černé nádoby (viz obr. 17, bod 6.6.3.2, s. 239). Jsou přijata opatření ke sledování expozice cytostatikům u zaměstnanců (např. měření vzduchu, monitorování výsledků stěrů a biologické monitorování)? Kromě hygienických měření, která je nutno provádět pravidelně z důvodu kvality, neexistuje v současnosti žádné pravidelné monitorování ve smyslu měření vzduchu, biologického monitorování nebo monitorování výsledků stěrů. Vzhledem k omezené vypovídací hodnotě je takovéto monitorování nejužitečnější při provádění studií, není však vhodné pro běžné monitorování individuální expozice z hlediska pracovního lékařství. Toto monitorování se však připravuje na základě zákonných požadavků, které vyžadují postupovat podle předpisů SVP (fáze validace). Kromě mikrobiologického monitorování je důležité, aby personál absolvoval intenzivní školení a pravidelné doškolování a aby bylo technické vybavení udržováno v odpovídajícím stavu. Je jedincům, kteří připravují a aplikují cytostatika, poskytována pracovnělékařská péče? V jaké formě? Jsou v rámci ochrany zdraví při práci přijata zvláštní opatření, která jsou zaměřena na cytostatika? To může zahrnovat například dokumentování druhu a rozsahu práce s cytostatiky. Běžně se jednou ročně odebírá vzorek stolice a každé dva roky se provádí rentgen plic. Navíc se o zaměstnance pravidelně stará pracovní lékař ve formě každoročního dotazníku. Tato pracovnělékařská péče slouží především k zjištění úrovní expozice. Zaměstnanci vyrábějící cytostatika trpí například bolestmi zad a ztuhlostí kvůli sezení u boxů a pracovním postupům při výrobě. Na každý box připadá denně přibližně 60 přípravků, a práce u boxů tudíž představuje celodenní činnost. Proto se v této oblasti prodloužily přestávky. Dokumentace je pro každého zaměstnance sestavována automaticky v počítačovém systému. Každý pracovní krok lze zpětně vysledovat.
Osvědčený postup
6. Chemická rizika
Jak zajišťujete odstraňování cytostatického odpadu z organizačního a technického hlediska?
Cytostatické odpady jsou již v boxu shromažďovány v plastových sáčcích a zataveny do PactoSafe bez další manipulace. Odpad v zataveném sáčku je pak odložen do zvláštní černé nádoby. Nádoba je natrvalo a těsně uzavřena, náležitě označena, odvezena a neotevřená je zlikvidována ve spalovně zvláštních odpadů. Méně problematický odpad (čepice, ochrana úst atd.) je shromažďován jako nemocniční odpad v šedých pytlích, které jsou slisovány v lisu na odpady a zlikvidovány ve spalovně odpadů. Jak zajišťujete interní přepravu cytostatického odpadu (a cytostatických přípravků) z organizačního a technického hlediska?
Pro interní přepravu je speciálně vyškolený „roznašeč cytostatik“, který odpovídá za rozdělení hotových přípravků v nemocnici. Tato osoba zastává velmi důležité místo, jelikož musí zajistit, aby se správné přípravky dostaly ve správném čase na správné místo. V tak velké nemocnici, jako je AKH Vídeň, je to velmi odpovědná funkce. Je proto třeba zajistit někoho, kdo jej může zastupovat, a tato osoba musí být rovněž náležitě vyškolena. Hotové přípravky jsou zataveny do plastových fólií, v hygienické smyčce pro materiál uloženy do vodotěsných beden a poté převzaty „roznašečem cytostatik“ (viz obr. 19, bod 6.6.3.2, s. 239). Hotové přípravky jsou na jednotlivá oddělení dopravovány zvláštním dopravním vozíkem s vodotěsným plastovým kontejnerem nebo v přepravních bednách, které se používají výhradně k přepravě cytostatik. Jak jsou při hodnocení rizik zohledněny skupiny osob, které vyžadují zvláštní ochranu (např. těhotné ženy)? Těhotné ženy a osoby mladší 18 let se nesmí podílet na přípravě cytostatik. Všechny zaměstnankyně podílející se na výrobě cytostatik jsou proto poučeny o tom, aby v případě těhotenství neprodleně informovaly zaměstnavatele. Dotyčné ženy jsou poté převedeny na jiná pracoviště.
257
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
6.11 Odkazy Č.
Název
1.
MPZ Factsheet Introductic Gevaarlijke Stoffen: Voor OK’s
Stručný úvod do problematiky nebezpečných látek na operačních sálech.
MPZ Factsheet Introductic Gevaarlijke Stoffen: Voor Apotheek
Stručný úvod do problematiky nebezpečných látek v lékárnách.
2.
3.
4.
5.
Země/region
Obsah/zdroj
http://www.milieuplatform.nl/attachments/307/Factsheet_OK.pdf http://www.milieuplatform.nl/attachments/277/Factsheet_APOTHEEK.pdf
MPZ Factsheet Introductic Gevaarlijke Stoffen: Voor Verpleging
Stručný úvod do problematiky nebezpečných látek v oblasti ošetřovatelské péče.
M 135 Sicherer Rakousko Umgang mit Narkosegasen
Přehled technických požadavků, častých nedostatků, možných příčin a bezpečnostních opatření k ochraně zaměstnanců.
Latex and you
http://www.milieuplatform.nl/attachments/280/Factsheet_VERPLEGING.pdf
http://www.auva.at/mediaDB/MMDB125858_M135.pdf
Spojené království Informační list o riziku používání latexu a o potřebných ochranných opatřeních. http://www.hse.gov.uk/pubns/indg320.pdf
6.
Safe handling of cyto- Spojené království Tato příručka britského HSE má zvýšit informovanost zaměstnavatelů toxic drugs a zaměstnanců o nebezpečí spojeném s cytostatiky a o bezpečnostních opatřeních, která je nutno přijmout při manipulaci s nimi. http://www.hse.gov.uk/pubns/misc615.pdf
7.
Anti-cancéreux en médecine vétérinaire
Francie
Přehled používání cytostatik ve veterinárním lékařství a potřebných ochranných opatření. http://www.inrs.fr/inrs-ub/inrs01.nsf/inrs01_catalog_view_view/ AB7F46DFEEE17F7C12574D60049FD91/$FILE/tf173.pdf
8.
9.
Postes de sécurité microbiologique. Postes de sécurité cytotoxique. Choix et utilisation
Francie
Fiches toxicologiques de l’INRS
Francie
Tato práce nabízí pomoc při vytipování a používání účinných bezpečnostních boxů pro práci s mikrobiologickými a cytotoxickými materiály. http://www.inrs.fr/inrs-pub/inrs01.nsf/intranetobject-accesparreference/ND %202201/$file/nd2201.pdf Toxikologické informace o jednotlivých látkách, které mohou být důležité na pracovištích. Příslušné „fiches toxicologique“ jsou rozděleny na oddíly obsahující popisy látky, existující rizika, stávající (francouzské) normy, doporučení pro bezpečnou manipulaci, bibliografii. http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/recherche-fichetox-criteres. html Halotan: http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/doc/fichetox.html?refINRS=FT%20174 Glyoxal: http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/doc/fichetox.html?refINRS=FT%20229 Krezoly: http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/doc/fichetox.html?refINRS=FT%2097 Formaldehyd: http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/doc/fichetox.html?refINRS=FT%207
258
6. Chemická rizika
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
10.
Správná praxe bezpečnosti a ochrany zdraví v odvětví zdravotnictví on-line (informační list 29)
EU/OSHA
Tento informační list je základním úvodem do problematiky bezpečnosti a zdraví při práci v odvětví zdravotnictví a rovněž uvádí, jak nalézt informace pro toto odvětví na webové stránce agentury.
Nebezpečné látky na pracovišti – úvod (informační list 33)
EU/OSHA
Odstranění a nahrazení nebezpečných látek (informační list 34)
EU/OSHA
Respirační senzibilizující materiály (informační list 39)
EU/OSHA
Kožní senzibilizující materiály (informační list 40)
EU/OSHA
Gender issues in health and safety at work (Aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkající se rozdílů mezi muži a ženami) (Informační list 42)
EU/OSHA
E-fact 41 – Cleaners and dangerous substances (Uklízeči a nebezpečné látky)
EU/OSHA
Poskytování informací o nebezpečných látkách (informační list 35)
EU/OSHA
Including gender issues in risk assessment (Zahrnutí aspektů týkajících se rozdílů mezi muži a ženami do hodnocení rizik) (informační list 43)
EU/OSHA
Hodnocení rizika – úlohy a povinnosti (informační list 80)
EU/OSHA
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
(Evropská agentura pro
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)
http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/29 Evropská agentura (OSHA) vydává řadu informačních listů zaměřených na poskytování informací z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají nebezpečných látek (včetně materiálů biologického původu). Tento informační list představuje hlavní prvky tohoto tématu. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/33 Tento informační list se zabývá tématem odstraňování a nahrazování nebezpečných látek. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/34
Tento informační list se zabývá důležitými charakteristikami expozice těmto materiálům a odpovídajícími preventivními opatřeními. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/39
Tento informační list obsahuje informace o kožních senzibilizujících materiálech, jakož i o preventivních opatřeních týkajících se expozice kůže. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/40 Tento informační list představuje shrnutí podrobné zprávy s názvem Gender issues in health and safety at work. http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/42
Tento e-fact má informovat zaměstnavatele, vedoucí pracovníky, zaměstnance a jejich zástupce, zejména v malých a středních podnicích, o rizicích, která hrozí při čisticí práci, a o tom, jak jim lze předcházet. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact41 Tento informační list podává informace důležité pro úspěšnou komunikaci. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/35
K zlepšování pracovních podmínek žen i mužů je zapotřebí trvalé úsilí. Je proto důležité zahrnout aspekty týkající se rozdílů mezi muži a ženami do hodnocení rizik na pracovišti. Začlenění těchto aspektů do prevence rizik je v současnosti jedním z cílů Evropské unie a také cílem tohoto informačního listu. http://osha.europa.eu/en/publications/factsheets/43 Bezpečnost a zdraví pracovníků při práci chrání v Evropě přístup založený na hodnocení a řízení rizik. K provedení efektivního hodnocení rizik na pracovišti je zapotřebí, aby všichni zúčastnění jasně pochopili právní kontext, pojmy, proces hodnocení rizik i roli, kterou budou hrát hlavní aktéři účastnící se tohoto procesu. http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/80
259
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Č.
Název
Země/region
Obsah/zdroj
20.
Safety in the Use of Disinfectants in the Health Services
Německo /
Tento dokument (dokument o dohodě) shrnuje úvahy pracovní skupiny sekce ISSA pro zdravotnictví o pracovních rizicích a o vhodných preventivních opatřeních při používání dezinfekčních prostředků.
21.
Safety in the Use of Anaesthetic Gases
Francie/ Švýcarsko
Německo / Francie/ Švýcarsko
22.
Safety in the Use of Cytotoxic drugs
Německo / Francie/ Švýcarsko
http://193.134.194.37/ara/layout/set/print/content/download/74443/1385961/file/2 %20- %20Consensus %20Paper %20Disinfectants.pdf Tento dokument (dokument o dohodě) shrnuje úvahy pracovní skupiny sekce ISSA pro zdravotnictví o pracovních rizicích a o vhodných preventivních opatřeních při používání anestetických plynů. http://www.issa.int/content/download/74442/1385958/file/2%20Consensus %20Paper %20Anaesthetic %20Gases.pdf Tento dokument (dokument o dohodě) shrnuje úvahy pracovní skupiny sekce ISSA pro zdravotnictví o pracovních rizicích a o vhodných preventivních opatřeních při používání cytotoxických léků. http://www.issa.int/Resources/Resources/Securite-dans-la-manipulation-des-cytostatiques
23.
Occupational Risk Německo / Prevention in Aerosol Francie/ Therapy (pentamidine, Švýcarsko ribavirin)
Tento dokument (dokument o dohodě) shrnuje úvahy pracovní skupiny sekce ISSA pro zdravotnictví o pracovních rizicích a o vhodných preventivních opatřeních při aerosolové léčbě pentamidinem nebo ribavirinem. http://www.issa.int/Resources/Resources/Prevention-des-risques-professionnels-dans-l-aerosoltherapie/
24.
Berufliche Hautkrankheiten
Švýcarsko
Tento dokument popisuje problém kožních chorob souvisejících s prací ve Švýcarsku a poskytuje informace o potřebných ochranných opatřeních. http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/02869_11_d.pdf
Švýcarsko
Tato práce obsahuje hodnocení rizik pro chemická a biologická rizika v patologicko-anatomických ústavech a histologických laboratořích, popisuje ochranná opatření k prevenci nemocí z povolání a poskytuje pracovnělékařské informace pro prohlídky pracovními lékaři. http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/02869_25_d.pdf
Švýcarsko
Tento informační list popisuje hlavní rizika při dezinfekčních činnostech v nemocnicích a ordinacích lékařů a rovněž ochranná opatření, která je nutno přijmout. http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/02869_23_d.pdf
2869/11.D 2869/11.F 25.
Verhütung von Berufskrankheiten in pathologisch-anatomischen Instituten und histologischen Laboratorien 2869/25.D
26.
Verhütung gesundheitlicher Gefahren bei der Desinfektion von Flachen und Instrumenten in Spital und Praxis 2869/23.D 2869/23.F
27.
Umgang mit Anästhe- Švýcarsko siegasen 2869/29.D
Tato práce popisuje hodnocení rizik při manipulaci s anestetickými plyny ve zdravotnických zařízeních a potřebná ochranná opatření. http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/02869_29_d.pdf
2869/29.F 28.
Hautschutz bei der Arbeit 44074.D
260
Švýcarsko
Tato publikace se zaměřuje na riziko pro pokožku v souvislosti s prací a popisuje stávající opatření k ochraně pokožky ze švýcarského hlediska. http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/44074_d.pdf
6. Chemická rizika
Č.
Název
Země/region
29.
Niedertemperaturste- Švýcarsko rilisation im Gesundheitswesen: Sicherer Umgang mit Ethylenoxid und Formaldehyd
Obsah/zdroj Tato publikace popisuje rizika vyplývající z ethylenoxidu a formaldehydu v plynových sterilizátorech a objasňuje potřebná opatření ve Švýcarsku. http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/sba501_d.pdf
SBA 501.D 30.
Protection of Pregnant, Post Natal and Breastfeeding Employees
Irsko
Tato příručka je určena pracovníkům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zaměstnavatelům, vedoucím pracovníkům, zaměstnancům, pracovníkům odpovídajícím za bezpečnost a jiným osobám a má poskytnout vodítko ke kapitole 2 části 6 a souvisejícímu dodatku 8 irského předpisu Safety, Health and Welfare at Work (General Application) Regulations 2007 (S.I. No 299 of 2007), pokud jde o těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně po porodu a kojící zaměstnankyně. Cílem příručky je poskytnout obecné vodítko k prevenci pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. http://www.hsa.ie/eng/Publications_and_Forms/Publications/Retail/ Gen_Apps_Pregnant_Post_Natal.pdf
31.
Risk Assessment of Chemical Hazards
Irsko
Tento leták z Irska má zaměstnavatelům pomoci při posuzování rizik, která souvisí s chemickými činiteli na pracovišti. http://www.hsa.ie/eng/Publications_and_Forms/Publications
32.
Il Rischio da Manipolazione di Chemioterapici
Itálie
Tento informační list popisuje chemická rizika při manipulaci s cytostatickými léky, potřebná ochranná opatření a opatření v oblasti organizace práce. http://www.ispesl.it/chemioterapici/chemioterapici.pdf
33.
Vorbereitung und Applikation von Arzneimitteln mit krebserzeugenden, erbgutverändernden, fruchtschädigenden und fruchtbarkeitsschädigenden (KMR)
Německo
Stručná praktická příručka pro manipulaci s nebezpečnými léky, která je určena zejména osobám, které s nimi pracují. http://www.bgw-online.de/internet/generator/Inhalt/OnlineInhalt/Statische_20Seiten/Navigation_20links/Kundenzentrum/ Grundlagen__Forschung/Gefahrstoffe/Bausteine__Gefaehrdungsbeurteilung/Baustein__509__Arzneimittel__mit__KMR,property=pdfDownload.pdf
Eigenschaften durch pflegendes oder ärztliches Personal Zytostatika im Německo Gesundheitsdienst Informationen zur sicheren Handhabung von Zytostatika
Rozsáhlý přehled rizik a potřebných ochranných opatření při manipulaci s cytostatiky ve zdravotnictví. Zahrnuje předlohy provozních příruček pro informování a poučení zaměstnanců.
35.
Virtuelle Praxis
Německo
„Virtuelle Praxis“ je internetová stránka určená především malým a středním podnikům, například ordinacím lékařů, která podává přehled o povinnostech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při manipulaci s chemickými látkami. Mnoho podrobných informací a pomůcek. http://www.bgw-online.de/DE/Arbeitssicherheit-Gesundheitsschutz/ Gefaehrdungsbeurteilung/Virtuelle-Praxis-Hinweis.html
36.
BGR 206 Desinfektionsarbeiten im Gesundheitsdienst
Německo
Tato publikace popisuje z německého hlediska rizika a potřebná ochranná opatření při dezinfekční práci ve zdravotnictví, například dezinfekci rukou a pokožky, dezinfekci povrchů, dezinfekci nástrojů atd. http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/ Medientypen/bgw_vorschriften-regeln/BGR206_Desinfektionsarbeiten_im_Gesundheitsdienst.html
34.
http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/Medientypen/bgw-themen/M620_Zytostatika_im_Gesundheitsdienst.html
261
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Č.
Název
37.
Guideline for Disinfec- USA tion and Sterilisation in Healthcare Facilities
Tento pokyn pojednává o používání výrobků pro dezinfekci a sterilizaci ve zdravotnických zařízeních, například v nemocnicích, ambulantní a domácí péči. www.cdc.gov/ncidod/dhqp/pdf/guidelines/Disinfection_Nov_2008.pdf
38.
Fiche toxicologique de Francie l’INRS – oxyde d’éthylène (FT 70)
Toxikologické informace o ethylenoxidu.
39.
Begasungen mit Ethylenoxid und Formaldehyd in Sterilisations- und Desinfektionsanlagen (TRGS 513)
Německo
Tento technický předpis pro nebezpečné látky (TRGS) pojednává o používání ethylenoxidu a formaldehydu v přístrojích pro sterilizaci a dezinfekci. http://www.baua.de/de/Themen-von-A-Z/Gefahrstoffe/TRGS/pdf/ TRGS-513.pdf?__blob=publicationFile&v=3
40.
Occupational skin diseases and dermal exposure in the European Union (EU-25): policy and practice overview
EU/OSHA
Tato zpráva podává přehled o dermální expozici, kožních chorobách a základních politikách týkajících se rozpoznávání a dokumentování kožních chorob. http://osha.europa.eu/en/publications/reports/TE7007049ENC_skin_ diseases
41.
Global Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS)
EHK OSN
Tento odkaz poskytuje úvod do globálního harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických výrobků (GHS). http://www.okbi.hu/index.php/en/homepage
42.
Příprava cytostatických roztoků (Citosztatikus keverékinfúziók előállítása)
Mad’arsko
Pokyn pro bezpečnou přípravu cytostatických roztoků v nemocniční lékárně nebo na oddělení. Pokyn představuje vědecky prokázané předpoklady pro postupy bezpečné pro zaměstnance i pacienty. Splnění těchto doporučení zaručuje profesionální a kvalitní péči o pacienty a rovněž dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Předpoklady stanovené v tomto pokynu by měly být splněny i v nemocnicích, v nichž se příprava cytostatických roztoků provádí v aseptických laboratořích. http://www.okbi.hu/index.php/en/homepage
43.
Ochrana zdraví Mad’arsko zaměstnanců při expozici cytostatikům
Druhé vydání se zabývá otázkami léčebného mechanismu cytostatik u ohrožených zaměstnanců a zdroji rizik. Jsou stanoveny obecné zásady pro ochranu personálu a pracovního prostředí a jejich kontrolu. Kromě představení optimálního pracovního prostředí pro zaměstnance manipulující s cytostatiky je popsána stávající praxe. Jsou uvedeny metody dekontaminace a neutralizace cytostatik.
(Citosztatikumokkal dolgozók egészségvédelme)
262
Země/region
(Evropská agentura pro bezpečnost a ochr anu zdraví při práci)
Obsah/zdroj
http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/doc/fichetox.html?refINRS=FT%2070
http://www.ogyi.hu/dynamic/citkevinfmod07.pdf
6. Chemická rizika
6.12 Literatura Ahrens, R., Beaudouin, L., Eickmann, U., Falcy, M., Jost, M., Rüegger, M. a Bloch, M., „Safe handling of cytostatic drugs – a working paper for occupational health and safety experts“, ISSA – sekce pro zdravotnictví, ISSA Prevention Series, 2019(E), Hamburk, 1995 (zveřejněno v němčině, angličtině a francouzštině). Ahrens, R., Breton, Ch., Croatto, G., Eickmann, U., Falcy, M., Jost, M., Rüegger, M. a Bloch, M., Safety in the use of anaesthetic gases, ISSA – sekce pro zdravotnictví, ISSA Prevention Series 2042(E), Hamburk, 2002 (zveřejněno v němčině, angličtině a francouzštině). Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, E-Facts – informační listy zaměřující se na zvláštní záležitosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k dispozici ve všech úředních jazycích EU (http://osha.europa.eu). Heinemann, A., Zytostatika im Gesundheitsdienst Informationen zur sicheren Handhabung von Zytostatika. Expertenschrift M620, Stand 2008, Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (BGW), Hamburk (http://www.bgw-online.de/DE/Medien-Service/Medien-Center/Medientypen/bgwthemen/M620_Zytostatika_im_Gesundheitsdienst.html). Health and Safety Executive, Latex and you, Spojené království, internetová verze 11/2006 (www.hse.gov.uk/pubns/INDG320.pdf ). Health and Safety Executive, Safe handling of cytotoxic drugs, HSE Information sheet MISC 615 (www.hse.gov.uk/pubns/MISC615.pdf ). INRS, Fiches toxicologiques de l’INRS (http://www.inrs.fr/securite/controle_toxicologie.html) H a l o t a n : h t t p : / / w w w. i n r s . f r / a c c u e i l / p r o d u i t s / b d d / d o c / f i c h e t o x . html?refINRS=FT%20174 G l y o x a l : h t t p : / / w w w. i n r s . f r / a c c u e i l / p r o d u i t s / b d d / d o c / f i c h e t o x . html?refINRS=FT%20229 K r e z o l y : h t t p : / / w w w. i n r s . f r / a c c u e i l / p r o d u i t s / b d d / d o c / f i c h e t o x . html?refINRS=FT%2097 Formaldehyd: http://www.inrs.fr/accueil/produits/bdd/doc/fichetox. html?refINRS=FT%207 Jost, M., Ahrens, R., Beaudouin, L., Eickmann, U., Falcy, M., Jost, M. a Rüegger, M., Safety in the use of disinfectants in the health services, ISSA – sekce pro zdravotnictví, ISSA Prevention Series 2024(E), Hamburk, 1996 (zveřejněno v němčině, angličtině a francouzštině). Jost, M., Ahrens, R., Beaudouin, L., Eickmann, U., Falcy, M., Jost, M. a Rüegger, M., Occupational risk prevention in aerosol therapy (Pentamidine, Ribavirin), ISSA – sekce pro zdravotnictví, ISSA Prevention Series 2035(E), Hamburk, 1998 (zveřejněno v němčině, angličtině a francouzštině). Jost, M., Rüegger, M., Gutzwiller, A., Liechti, B. a Wolf, R., Verhütung von Berufskrankheiten in pathologisch-anatomischen Instituten und histologischen Laboratorien, Schweizerische Unfallversicherungsanstalt (SUVA), 2. vydání, 2003, obj. č. 2869/25.d (http://www.sapros.ch/images/supplier/220/pdf/02869_25_d.pdf ).
263
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Käslin, E., Jost, M., Rüegger, M. a Kunz, I., Niedertemperatursterilisation – Sicherer Umgang mit Ethylenoxid und Formaldehyd, Schweizerische Unfallversicherungsanstalt (SUVA), 3. vydání, srpen 2006, obj. č. SBA 501.d (http://www.sohf.ch/Themes/ Sterilisation/SBA_501_D.pdf ). Nyiry, W. a Springer, S., Sicherer Umgang mit Narkosegasen. Merkblatt M 135 der Allgemeinen Unfallversicherungsanstalt (AUVA), aktualizováno 10.2007, Adalbert Stifter Str. 65, A-1201 Vídeň. Rast, H., Berufliche Hauterkrankungen. Schweizerische Unfallversicherungsanstalt (SUVA), 11. vydání, březen 2007, obj. č. 2869/11.d. (http://www.sapros.ch/images/ supplier/220/pdf/02869_11_d.pdf ). Rüegger, M., Jost, M., Meier, A., Knutti, R. a Schlatter, C., Umgang mit Anasthesiegasen. Schweizerische Unfallversicherungsanstalt (SUVA), 2. vydání, srpen 2000, obj. č. 2869/29.d. (http://xlurl.de/7hs1cr).
264
Tiráž
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Tato příručka byla vypracována: Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (BAuA) – Spolkový ústav pro bezpečnost práce a pracovní lékařství Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (BGW) – Profesní sdružení pracovníků ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče Contec Gesellschaft für Organisationsentwicklung mbH Deutsches Netz Gesundheitsfordernder Krankenhäuser gem. e.V. (DNGfK — německá síť nemocnic podporujících zdraví) BAD/Team Prevent GmbH Text: Prevence jako úkol vedení: Dr. Grit Braeseke (contec) Jak provádět hodnocení rizik: Stephan Schwarzwälder (BAuA) Biologická rizika: Dr. Frank Haamann (BGW) Muskuloskeletální rizika: Barbara-Beate Beck (Forum fBB/BGW), Dr. Gustav Caffier (BAuA) Psychosociální rizika: Maren Böhmert (BGW), Dr. Beate Beermann a Dr. Gabriele Richter (BAuA) Chemická rizika: PD Dr. Udo Eickmann (BGW) Osoba odpovědná za obsah, BGW: Dr. Thomas Remé (BGW) Rešerše publikací EU-OSHA: Carsten Brück (BAuA) Rozhovory: Michael Ramm (Forum fBB), Stephan Schwarzwälder (BAuA) Přepis rozhovorů: Ina Hennig, Regina Thorke (BAuA) Překlad: Internationaler Sprachenservice , Verena Freifrau v.d. Heyden-Rynsch, Dortmund Řízení projektu: Stephan Schwarzwälder (BAuA), Detlef Friedrich, Dr. Grit Braeseke a Meiko Merda (contec GmbH) Workshopy: Felix Bruder (DNGfK), Tom Grenz (BAD/Team Prevent)
266
Tiráž
Foto: Fotoagentur FOX – Uwe Völkner, Lindlar/Kolín nad Rýnem Použity byly rovněž fotografie z archívů BGW a BAuA.
Layout: gud – Agentur für Kommunikation und Design GmbH – Helmut Schmidt, Braunschweig
Tato příručka je výsledkem projektu s názvem „Vypracování nezávazné příručky pro prevenci a správnou provozní praxi k zlepšení zdraví a bezpečnosti zaměstnanců v nemocnicích a zdravotnictví“, který zadala Evropská komise.
Projektový tým děkuje za podporu při vypracovávání příručky těmto osobám: Gerhard Almstedt (Sankt-Gertrauden-Krankenhaus), Inga Apsite (Strencu Psycho Neurological Hospital), Birgit Aust (National Research Centre for the Working Environment), Brigitte Bergmann-Liese (Schlosspark-Klinik), Marie Amélie Buffet (Eurogip), Donatella Camerino (Milan WHO Collaborating Center), Patrizia Deitinger (ISPESL), Genia Diner (Vivantes GmbH), Vassilis Drakopoulus (Elinyae), Alenka Franko (Clinical Institute of Occupational Medicine), Hiltraud Grzech-Sunkalo (AWIS consult), Stella Hermann (Fa. Präventiv), Ferenc Kudasz (OMFI – maďarský institut pro ochranu zdraví při práci), Anna-Maria Kwiotek (preventologie), Piotr Lubas (inspektor práce, okres Štětín), Andrea Malo (Vivantes GmbH), Irma Nool (Tervishoiuamet Healthcare Board), Dorota Merecz (NIOM), Eda Merisalu (Ústav veřejného zdraví, univerzitaTartu), Patricia Murray (HSE), Annika Parantainen (FIOH), Zinta Podniece (EU-OSHA), Rosemary Rodgers (Handling, Movement and Ergonomics Ltd), Anja Monika Rutzen (Sankt-Gertrauden-Krankenhaus), Kay Uwe Sorgalla (nemocnice Berlín), Irena Szadkowska-Stanczyk (NIOM), Peter Tews (BGW), Hubertus von Schwarzkopf (Klinikum BremenMitte GmbH), Frank Wattendorf (Leibniz-Universität Hannover), Daniel Zilske (Fachstelle fur Prävention und Gesundheitsförderung im Land Berlin), a zejména Michaelu Rammovi (Forum fBB) za jeho příspěvek k práci na muskuloskeletálních rizicích.
267
Přílohy
Příloha 1: Seznam zkratek Příloha 2: Odborníci podílející se na přípravě této příručky „nemocnice“
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Příloha 1: Seznam zkratek AKH Wien: Všeobecná nemocnice ve Vídni AMR: antimikrobiální rezistence AR: antibiotická rezistence ARS: kontrola antibiotické rezistence ASSTSAS: Association paritaire pour la sante et la securite du travail du secteur des affaires sociales ATM: řízení letového provozu AUVA: Allgemeine Unfallversicherungsanstalt (Všeobecná úrazová pojišťovna, Rakousko) BAuA: Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (Spolkový ústav pro bezpečnost práce a pracovní lékařství, Německo) BCG: bacillus Calmette-Guérin BGW: Berufsgenossenschaft für Gesundheitsdienst und Wohlfahrtspflege (Profesní sdružení pracovníků ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče, Německo) BUKH: Berufsgenossenschaftliches Unfallkrankenhaus Hamburg (Zaměstnanecká úrazová nemocnice Hamburk) CJD: Creutzfeldt-Jakobova nemoc CMR: karcinogenní, mutagenní a reprotoxický COPSOQ: Copenhagen Psychosocial Questionnaire (kodaňský psychosociální dotazník) DNA: kyselina deoxyribonukleová DNGfK: Deutsches Netz Gesundheitsfördernder Krankenhäuser (německá síť nemocnic podporujících zdraví) ECDC: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí EHEC: enterohemoragická Escherichia coli ESCMID: European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases EU-OSHA: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Eurofound: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek EZ: nemocnice St. Elisabeth, Tilburg FFP: filtrační obličejová maska EPSU: Evropská federace odborových svazů veřejných služeb GHS: globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických výrobků
270
Přílohy
HIV: virus lidského imunodeficitu HME: Handling Movement and Ergonomics Ltd Hospeem: Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů HSE: Health and Safety Executive HVBG: Hauptverband der gewerblichen Berufsgenossenschaften (Ústředí živnostenských svazů, Německo) IGRAs: testy uvolňování interferonu-gama ILO: Mezinárodní organizace práce INRS: Institut national de recherche et de sécurité IPSE: Improving Patient Safety in Europe ISSA: Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení kN: kilonewton mAb or moAb: monoklonální protilátky MHSG: Mental Health Strategy Group MIS: minimálně invazivní chirurgie MRSA: methicillin rezistentní Staphylococcus aureus MSD: muskuloskeletální poruchy MYAZ: systém řízení kvality zavedený pro nemocnice v Nizozemsku NI: nozokomiální infekce NIOSH: National Institute for Occupational Safety and Health OEL: limity expozice na pracovišti OiRA: on-line interaktivní nástroj pro hodnocení rizik OOP: osobní ochranné prostředky PE: polyetylen PEP: postexpoziční profylaxe PVC: polyvinylchlorid RCN: Royal College of Nursing SARS: těžký akutní respirační syndrom
271
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
SLIC: Výbor vrchních inspektorů práce SOAS-R: Staff observation aggression scale, revised SRSV: malé kulaté strukturované viry STIKO: Ständige Impfkommission (Stálá komise pro očkování) SUVA: Caisse nationale suisse d’assurance en cas d’accidents (švýcarská úrazová pojišťovna) SVP: správná výrobní praxe T-O-P: technická, organizační a personální/individuální TRGS: technické předpisy pro nebezpečné látky UV: ultrafialový vCJD: varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci WHO: Světová zdravotnická organizace
272
Přílohy
Příloha 2: Odborníci podílející se na přípravě této příručky „nemocnice“ Pracovní skupina ad hoc Mr Henry ANRYS CEHP/UEHP Avenue Alfred Solvay 5 1170 Brusel BELGIE Tel. +32 26603550 Fax +32 26729062 E-mail:
[email protected]
Mr Tom BEEGAN Health And Safety Authority 10 Hogan Place Dublin 2 IRSKO E-mail:
[email protected]
Mr Jos BORMANS (Deputy member) Milveceb Ernest Solvaystraat 55 Kessel-LO BELGIE Tel. +32 16252140 Fax +32 16252487 E-mail:
[email protected]
Mr Mark GAUCI Occupational Health and Safety Authority 118/122 St Ursola Street Valletta 2 MALTA Tel. +356 21247677 Fax +356 21232909 E-mail:
[email protected]
Mr Rafal GORNY (Deputy member) IOMEH 13 Koscielna 41-200 Sosnowiec POLSKO Tel. +48 322660885/199 Fax +48 322661124 E-mail:
[email protected]
Mr Jan Kahr FREDERIKSEN FTF Niels Hemmingsens Gade 12 Postboks 1169 1010 København K DÁNSKO Tel. +45 33368800 Fax +45 33368880 E-mail:
[email protected]
Mr Angel CARCOBA CC.OO Confederation Sindical de Comisiones Obreras C/. Fernández de la Hoz 12 28010 Madrid ŠPANĚLSKO Tel. +34 917028067 Fax +34 913104804 E-mail:
[email protected]
Mrs Iris JUDITZKI Deutsche Krankenhausgesellschaft e.V. Wegelystrasse 3 10623 Berlín NĚMECKO Tel. +49 30398011120 E-mail:
[email protected]
Mr Philippe CLERY-MELIN Maison de Santé Bellevue 8 avenue de 11 Novembre 92190 Meudon FRANCIE Tel. +33 141141500 E-mail:
[email protected]
Mr Jevgènijs KALEJS (Deputy member) LDDK Vilandes Iela 12-1 1010 Riga LOTYŠSKO Tel. +37 17038214 E-mail:
[email protected]
273
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví
Mr Ivan KOKALOV Confederation of the Independent Trade Unions 1 Macedonia Square 1606 Sofie BULHARSKO Tel. +359 29877065 Fax +359 24010483 E-mail:
[email protected]
Mrs Ann Maria O’CONNOR Health and Safety Authority 10 Hogan Place Dublin 2 IRSKO Tel. +353 61401974 Fax +353 61419559 E-mail:
[email protected]
Mr J. J. H. KONING VNO-NCW Postbus 93002 12 Bezuidenhoutseweg 2509 AA Den Haag NIZOZEMSKO Tel. +31 703490349 Fax +31 703490300 E-mail:
[email protected]
Mme Zinta PODNIECE EU-OSHA Gran Via 33 48009 Bilbao ŠPANĚLSKO Tel.: + 34 944794672 Email:
[email protected]
Mr Filippo LEONARDI AIOP Via Lucrezio 67 00193 Řím ITÁLIE Tel. +39 63215653 Fax +39 63215703 E-mail:
[email protected]
Mr Miroslav MACHATA Regional Public Health Office Stefanikova 58 949 63 NITRA SLOVENSKO Tel. +421 376522078 E-mail:
[email protected]
Mr Philippe MELIN Maison de Santé Bellevue 8 Avenue de 11 Novembre 92190 Meudon FRANCIE Tel. +33 141141500 E-mail:
[email protected]
274
Mr Marc SAPIR (Deputy member) Bureau Technique Syndical Santé et Sécurité Boulevard du Roi Albert II, 5 bte 5 1210 Brusel BELGIE Tel. +32 22240555 Fax +32 22240561 E-mail:
[email protected]
Mr Heikki SAVOLAINEN Ministry of Social Affairs and Health Box 536 33101 Tampere FINSKO E-mail:
[email protected]
Mrs Paula SOARES UGT-P Rua de Buenos Aires 11 1249-067 Lisabon PORTUGALSKO Tel. +351 225194040 Fax +351 213974612 E-mail:
[email protected]
Přílohy
Poradce P. Stephan Schwarzwälder Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (BAuA) Proschhübelstr. 8 1099 Drážďany NĚMECKO Tel. +49 351 5639 5481 Fax +49 351 5639 5210 E-mail:
[email protected]
Evropská komise Dr. Francisco Jesús ALVAREZ HIDALGO Hlavní administrátor GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Oddělení pro zdraví, bezpečnost a hygienu při práci Office EUFO 2/2189 Jean Monnet Building 2920 LUXEMBOURG Tel. +352 430134547 Fax +352 430134259 E-mail:
[email protected]
275
Evropská komise Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví – příručka pro prevenci a správnou provozní praxi Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2013 – 275 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-26823-6 doi:10.2767/77520
Tato publikace je k dispozici v tištěném formátu v angličtině, francouzštině a němčině a v elektronickém formátu ve všech ostatních úředních jazycích EU. Hlavním cílem této příručky je představit aktuální vědeckotechnické poznatky o prevenci nejvýznamnějších rizik ve zdravotnictví, zejména biologických, muskuloskeletálních, psychosociálních a chemických rizik, a podpořit uplatňování příslušných platných směrnic Společenství. V příručce jsou představeny a objasněny praktické nástroje, které mají zaměstnavatelům pomoci při určování rizik pro zdraví a bezpečnost jejich zaměstnanců a při zavádění preventivních opatření v jejich zdravotnických zařízeních.
JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: • jeden výtisk: prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu); • více výtisků, plakáty či pohlednice: v zastoupeních Evropské unie (http://ec.europa.eu/represent_cs.htm) a v delegacích Evropské unie v zemích mimo EU (http://eeas.europa.eu/delegations/index_cs.htm); můžete se také obrátit na síť Europe Direct na adrese http://europa.eu/europedirect/index_cs.htm nebo na telefonní lince 00 800 6 7 8 9 10 11 (zdarma v rámci EU) (*). (*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).
Placené publikace: • prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu). Předplatné: • u některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie (http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).
Tato publikace vychází v rámci programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální solidaritu – PROGRESS (2007–2013). Tento program provádí Evropská komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování, a přispívat tak k naplňování cílů strategie Evropa 2020 v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EU a zemích usilujících o status kandidátské země. Více informací naleznete na této adrese: http://ec.europa.eu/progress
KE-31-11-047-CS-N
sociální věci a sociální začleňování Evropské komise? Můžete si je objednat nebo získat on-line odběr zdarma na adrese: http://ec.europa.eu/social/publications Budeme také rádi, když se přihlásíte k odběru elektronického zpravodaje Sociální Evropa, který je k dispozici zdarma na adrese: http://ec.europa.eu/social/e-newsletter
http://ec.europa.eu/social
www.facebook.com/socialeurope
doi:10.2767/77520
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zdravotnictví - Příručka pro prevenci a správnou provozní praxi
Zajímají vás publikace Generálního ředitelství pro zaměstnanost,
Bezpečnost
a ochrana zdraví při
práci ve zdravotnictví
Příručka pro prevenci a správnou provozní praxi
Social Europe