A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů Použité zkratky:

ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů Použité zkratky: AML

(opatření) proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (z angl. „anti money laundering“) vyhláška vyhláška ČNB č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zákon č. 253/2008 Sb. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů CFT (opatření) proti financování terorismu (z angl. „combating the financing of terrorism“ resp. „counter-terrorist financing“) ML legalizace výnosů z trestné činnosti (z angl. „money laundering“) TF financování terorismu (z angl. „terrorism financing“) ZISIF zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech Obecně k vyhlášce Povinnosti v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, kladených na úvěrové a finanční instituce podléhající dohledu České národní banky (dále také jen „ČNB“), jsou vymezeny v zákoně č. 253/2008 Sb. Zmocnění pro vydání prováděcího předpisu, obsažené v § 21 odst. 9 a § 56 zákona č. 253/2008 Sb., je relativně úzké. Vyhláška má stanovovat požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. některými povinnými osobami, vůči nimž Česká národní banka vykonává dohled (viz § 21 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb.). Vyhláška je dále limitována tím, že v ní obsažené požadavky na systém vnitřních zásad se smí týkat pouze:  postupů pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu, a  metod a postupů pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. Vyhláška tedy pouze konkretizuje obecné povinnosti existující již v zákoně č. 253/2008 Sb. a představuje tak zároveň do určité míry návod, jak mají instituce dostát svým povinnostem plynoucím ze zákona č. 253/2008 Sb. Tento aspekt považujeme za vhodné zohlednit především při diskusi o změnách osobní působnosti vyhlášky. Vyhláška byla vydána v srpnu 2008 s účinností od 1. září 2008, doposud nebyla novelizována.

Cíle navrhovaných změn Cílem navrhovaných změn je: a) implementovat některá doporučení plynoucí z hodnotící zprávy výboru Rady Evropy MONEYVAL, b) upravit či zpřesnit některé její problematické formulace a pokrýt některá ML/TF rizika, která vyhláška dosud neošetřuje a c) odstranit nežádoucí či neodůvodněné rozdíly v regulaci některých subjektů podléhajících dohledu ČNB v oblasti AML/CFT. A) Doporučení plynoucí z hodnotící zprávy výboru MONEYVAL V červnu 2011 vydal výbor Rady Evropy MONEYVAL hodnotící zprávu1, ve které České republice doporučuje řadu opatření v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Komplexní reakce na tato doporučení byla diskutována v rámci České národní banky a diskuse bude pokračovat také s Ministerstvem financí (dále také jen „MF“) při přípravě novely zákona č. 253/2008 Sb. Tato novelizace však proběhne zřejmě až v roce 2014 – 2015 (s účinností od roku 2015 popř. 2016), kdy budou doporučení výboru MONEYVAL implementována do tohoto zákona společně s transpozicí nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.2 Některá z doporučení výboru MONEYVAL se zcela nebo zčásti týkají těch aspektů systémů vnitřních zásad úvěrových a finančních institucí, které jsou upraveny ve vyhlášce. Tato doporučení je proto možné implementovat již nyní formou novely vyhlášky. To se jeví vhodné také z toho důvodu, že výbor MONEYVAL průběžně monitoruje pokroky v implementaci jeho doporučení. Reagovat na doporučení z roku 2011 až v roce 2015, popř. ještě později, by s jistotou nebylo považováno za postačující a Česká republika by pak mohla být např. přeřazena do režimu intenzivnějšího monitoringu ze strany výboru MONEYVAL. Dále je rovněž vhodné vzít v úvahu, že při posledním hodnocení ze strany Mezinárodního měnového fondu (FSAP, 2011-2012) byla Česká republika v oblasti AML/CFT opatření hodnocena stupněm „materially non-compliant“3. Zde navrhovaná novela vyhlášky sice body vytýkané ve zprávě MMF řešit nemůže, neboť požadované změny leží mimo rozsah zmocnění obsaženého ve stávajícím zákoně č. 253/2008 Sb., avšak i v tomto případě se jeví být vhodné, aby Česká republika byla schopna vůči MMF prokázat alespoň částečný pokrok v oblasti AML/CFT legislativy. Jeví se proto potřebné provést alespoň dílčí novelu již nyní, přestože lze očekávat, že zároveň s transpozicí nové AML směrnice bude potřebné vyhlášku novelizovat znovu. B) Úprava, doplnění či zpřesnění některých problematických formulací a pokrytí některých ML/TF rizik, která vyhláška dosud neošetřuje Některé stávající formulace obsažené ve vyhlášce se jeví být při praktické aplikaci problematické, například jde o:  ustanovení § 5 odst. 2 – návětí vede některé povinné osoby k výkladu, že zde obsažený výčet rizikových faktorů je uzavřený;  ustanovení § 3 písm. b) – z textu nemusí být zcela jasné, že fyzická i právnická osoba 1

http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/moneyval/Evaluations/round4/CZE4_MER_MONEYVAL(2011)01_en.p df 2 Legislativní návrh nové směrnice byl zveřejněn 5. února 2013, v současné době je projednáván v pracovní skupině Rady. 3 Zpráva MMF je dostupná zde (doporučení týkající se AML/CFT, viz její strana 23): http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2012/cr12172.pdf

2

může mít současně více zemí původu. Některé potenciálně významné rizikové faktory nejsou ve vyhlášce upraveny nebo je v praxi nepřiměřeně obtížné je naplňovat, například jde o:  § 5 odst. 2 – ve výčtu chybí „rizikový předmět činnosti klienta“,  § 5 odst. 2 písm. b) – státní příslušnost fyzické osoby není vždy relevantní pro posuzování její rizikovosti z hlediska legalizace výnosů z trestné činnosti, dále země původu osob, se kterou klient uskutečňuje obchod, je často v praxi velmi obtížně zjistitelná;  § 5 odst. 3 písm. c) bod 3 – v situacích, kdy politicky exponovaná osoba není klientem, ale je skutečným majitelem klienta, existuje rovněž zvýšené riziko ML, avšak vyhláška tuto situaci nepředvídá. C) Odstranění nežádoucích či neodůvodněných rozdílů v regulaci některých povinných osob Po datu účinnosti vyhlášky byly přijaty některé sektorové předpisy či jejich novely, které vedly ke vniku nových typů povinných osob dle zákona č. 253/2008 Sb. Dále některé povinné osoby již v době přijetí vyhlášky byly vymezeny příslušnými sektorovými předpisy, avšak do osobní působnosti vyhlášky nespadají, aniž by pro to byl zcela zřejmý důvod (např. centrální depozitář). Navrhuje se proto upravit osobní působnost vyhlášky, aby tyto neodůvodněné rozdíly byly odstraněny. Je navrhováno stanovit působnost vyhlášky tak, aby pokrývala všechny subjekty dohlížené Českou národní bankou, které jsou zároveň povinnými osobami dle zákona č. 253/2008 Sb. Navrhuje se tedy rozšířit její působnost o: (a) centrální depozitář, (b) osobu vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, (c) osobu vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, (d) osobu vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, (e) samosprávný investiční fond4, (f) hlavního administrátora investičního fondu, (g) penzijní společnost, (h) platební instituci, (i) poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, (j) vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Přehled navrhovaných změn Návrh novely vyhlášky tedy obsahuje následující změny:  rozšíření osobní působnosti vyhlášky (§ 2 odst. 1),  zpřesnění působnosti vyhlášky ve vztahu k zahraničním osobám s pobočkou, organizační složkou či provozovnou v ČR (§ 2 odst. 2),  zpřesnění definice pojmu „neprůhledná vlastnická struktura“ (§ 3 písm. a)),  zpřesnění definice pojmu „země původu“ pro fyzické osoby (§ 3 písm. b)),  úpravu a zpřesnění definice pojmu „země původu“ pro právnické osoby (§ 3 písm. b)),  zpřesnění vymezení činností, při kterých je instituce povinna přihlédnout k uznávaným standardům (§ 4 odst. 2), 4

Investiční fondy spadaly i doposud do působnosti vyhlášky, v důsledku přijetí ZISIF však došlo ke změně ve výčtu povinných osob v zákoně č. 253/2008 Sb. tak, že nově je povinnou osobou pouze samosprávný investiční fond. Změna v působnosti vyhlášky u investičních fondů tedy fakticky není rozšířením její působnosti.

3

  

    

vymezení těch částí vyhlášky, které je povinna uplatňovat instituce využívající výjimku z identifikace nebo kontroly klienta (§ 4 odst. 4), zjednodušení a zpřesnění vymezení základních povinností instituce při stanovení pravidel přijatelnosti klienta, zjišťování rizikových faktorů a stanovení postupu vůči klientům, u nichž byl zjištěn rizikový faktor (§ 5 odst. 1), úpravu výčtu rizikových faktorů spočívající v o ve změně části věty uvozující výčet rizikových faktorů tak, aby bylo zřejmé, že jde o výčet neuzavřený (§ 5 odst. 2); o rozšíření některých rizikových faktorů i na osoby, které s institucí jednají jménem klienta (§ 5 odst. 2 písm. a) a c)), o nové vymezení jednoho stávajícího rizikového faktoru (§ 5 odst. 2 písm. b)), o doplnění nového rizikového faktoru (§ 5 odst. 2 písm. i)), rozšíření výčtu situací, kterým je instituce povinna věnovat zvýšenou pozornost (§ 5 odst. 3 písm. c)), odstranění duplicitního ustanovení o povinnostech instituce při vyhodnocování podezřelého obchodu (§ 6 odst. 1), doplnění upřesňujících požadavků na zpětnou rekonstruovatelnost rozhodovacích procesů (§ 7), doplnění upřesňujících požadavků na hodnotící zprávu zpracovávanou institucí (§ 8 odst. 2, 6, a 7), úpravu souvisejících poznámek pod čarou.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ust. § 56 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 21 odst. 9 tohoto zákona. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Předkládaný návrh vyhlášky je slučitelný s právem Evropské unie, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a její prováděcí směrnicí5.

5

Směrnice Komise 2006/70/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře.

4

PŘÍLOHA OBECNÉ ČÁSTI DŮVODOVÉ ZPRÁVY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1.

Důvod předložení a cíle 1.1

Název

Vyhláška č. …/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „návrh vyhlášky“). 1.2

Definice problému

A) Potřeba implementace MONEYVAL

doporučení

plynoucích

z hodnotící

zprávy

výboru

Hodnotící zpráva výboru Rady Evropy MONEYVAL poukázala na některé nedostatky v právní úpravě opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Některá z doporučení výboru MONEYVAL se zcela nebo zčásti týkají těch aspektů systémů vnitřních zásad úvěrových a finančních institucí, které jsou upraveny ve vyhlášce. Novela vyhlášky se tedy jeví být potřebná k zajištění reakce na tato doporučení. B) Potřeba úprav a zpřesnění některých problematických formulací a pokrytí některých ML/TF rizik, která vyhláška dosud neošetřuje Některé stávající formulace obsažené ve vyhlášce se jeví být při praktické aplikaci problematické, zejména jestliže jsou či mohou být různými uživateli vyhlášky rozdílně chápány a vykládány. Dále nebyla doposud vyhláškou dostatečně ošetřena některá rizika, zejm. rizika spojená s osobami, které s povinnými osobami jednají jménem klienta a rizika spojená s obchody politicky exponovaných osob. Navrhuje se proto, současně s novelou reagující na doporučení výboru MONEYVAL, reagovat i na tyto nedostatky. C) Potřeba odstranění neodůvodněných rozdílů v regulaci subjektů podléhajících dohledu ČNB v oblasti AML/CFT Po datu účinnosti vyhlášky byly přijaty některé sektorové předpisy či jejich novely, které vedly ke vniku nových typů povinných osob dle zákona č. 253/2008 Sb. Dále některé povinné osoby již v době přijetí vyhlášky byly vymezeny příslušnými sektorovými předpisy, avšak do osobní působnosti vyhlášky nespadají, aniž by pro to byl zcela zřejmý důvod (např. centrální depozitář). Navrhuje se proto upravit osobní působnost vyhlášky, aby tyto neodůvodněné rozdíly byly odstraněny. 1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Základní povinnosti institucí, u nichž dohled nad dodržováním povinností v oblasti AML a CFT vykonává, společně s Ministerstvem financí, Česká národní banka, jsou obsaženy v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 21 zákona č. 253/2008 Sb. upravuje systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (zkráceně „systém vnitřních zásad“). V souladu se zákonným zmocněním upravuje vyhláška součásti systému vnitřních zásad uvedené v § 21 odst. 5 písm. c) a d), tedy:  postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu a 5

 metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. České národní bance umožňuje zákon č. 253/2008 Sb. určit, na které z osob, vůči kterým vykonává dohled, se bude vyhláška vztahovat (viz § 21 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb.). 1.4

Identifikace dotčených subjektů

Navrhovaná novela se dotýká všech typů úvěrových a finančních institucí, vůči kterým vykonává dohled Česká národní banka. Jmenovitě jde o: a) banky, b) spořitelní a úvěrní družstva, c) centrální depozitář, d) osoby vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, e) osoby vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, f) osoby vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, g) organizátory trhů s investičními nástroji, h) osoby s povolením k poskytování investičních služeb s výjimkou investičních zprostředkovatelů, i) investiční společnosti, j) samosprávné investiční fondy, k) hlavní administrátory investičních fondů, l) penzijní společnosti, m) penzijní fondy, n) platební instituce, o) poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, p) instituce elektronických peněz, q) vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, r) pojišťovny při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění, s) zajišťovny při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění, t) pojišťovací zprostředkovatele při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění, s výjimkou pojišťovacích zprostředkovatelů, u nichž pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jejich činností, u) samostatné likvidátory pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění, v) osoby oprávněné ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti, w) zahraniční právnické nebo fyzické osoby uvedené pod body a) až v), které na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny (pouze v rozsahu činnosti touto pobočkou, organizační složkou nebo provozovnou vykonávané). Dále jsou dotčenými subjekty Ministerstvo financí a Česká národní banka, jakožto orgány dohledu nad dodržováním povinností plynoucích ze zákona č. 253/2008 Sb. u subjektů spadajících do osobní působnosti vyhlášky. 1.5

Popis cílového stavu

Cílem navrhovaných změn je  odstranit ty nedostatky, které v české úpravě AML/CFT identifikovala hodnotící zpráva výboru MONEYVAL, a které se týkají oblastí upravených ve vyhlášce, 6

 upravit ty formulace v textu vyhlášky, které byly identifikovány jako problematické a pokrýt některá dosud neošetřená rizika a  odstranit neodůvodněné rozdíly v regulaci subjektů podléhajících dohledu ČNB v oblasti AML/CFT. 1.6

Zhodnocení rizika

Neřešení identifikovaných problémů by vedlo k těmto rizikům:  Výbor MONEYVAL by mohl vyhodnotit, že Česká republika neusiluje o nápravu zjištěných nedostatků v oblasti AML/CFT a tento závěr by mohl uveřejnit. Je zde tedy přinejmenším reputační riziko pro Českou republiku a Českou národní banku. Negativní publicita v tomto směru by mohla rovněž vést k vnímání ČR jakožto rizikové jurisdikce z pohledu AML/CFT jinými státy či zahraničními institucemi, což by teoreticky mohlo vést též ke zpřísnění kontrol, které zahraniční jurisdikce a instituce aplikují na obchody se subjekty z ČR. V tomto ohledu je zřejmě vhodné vzít v úvahu, že při posledním hodnocení ze strany Mezinárodního měnového fondu (FSAP, 2011-2012) byla Česká republika v oblasti AML/CFT opatření hodnocena stupněm „materially non-compliant“1. Zde navrhovaná novela vyhlášky sice body vytýkané ve zprávě MMF řešit nemůže, neboť požadované změny leží mimo rozsah zmocnění obsaženého ve stávajícím zákoně č. 253/2008 Sb., avšak i v tomto případě se jeví být vhodné, aby ČR byla schopna vůči MMF demonstrovat alespoň částečný pokrok v oblasti AML/CFT. Dále by výbor MONEYVAL rovněž mohl ČR přeřadit do režimu intenzivnějšího monitoringu, což by znamenalo potřebu dodatečných kapacit na intenzivnější reporting ze strany ČR.  Problematické formulace by ve vyhlášce zůstaly obsaženy beze změny, zůstalo by tedy nejasné vymezení země původu klienta, zůstal by zachován rizikový faktor dle § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky, který je pro povinné osoby v praxi velmi obtížné naplňovat atd. Některé zjevné rizikové faktory by povinné osoby nemusely zohledňovat, či jim věnovat zvýšenou pozornost (země původu disponenta, rizikový předmět činnosti, situace, kdy skutečným majitelem klienta je politicky exponovaná osoba).  Některé typy povinných osob, vůči nimž ČNB vykonává dohled (např. platební instituce) by v oblasti AML/CFT uplatňovaly odlišné a potenciálně méně komplexní postupy, než jiné typy povinných osob (například pojišťovací zprostředkovatelé). Mohlo by dojít k přesunu ML/TF rizik právě k méně regulovaným subjektům. 2.

Návrh variant řešení

Varianta I - ponechání současného stavu Ponechání dosavadního stavu je sice možnou, ale z pohledu orgánu dohledu nevyhovující variantou. Jak bylo uvedeno, rizika popsaná v textu výše nejsou zanedbatelná. Varianta II - novelizace vyhlášky S ohledem na výše uvedené, představuje vydání novely vyhlášky optimální stav pro Českou národní banku, jakožto orgán dohledu, pro Českou republiku z pohledu reputačního rizika i pro povinné osoby, vůči kterým ČNB vykonává dohled.

1

Zpráva MMF je dostupná zde (doporučení týkající http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2012/cr12172.pdf

7

se

AML/CFT,

viz

její

strana

23):

Varianta III - vydání nové vyhlášky Vydání nové vyhlášky je obvykle dotčenými subjekty spojováno s rozsáhlými změnami v právní úpravě, k čemuž v tomto případě nedochází. Základní postupy a instituty úpravy se nemění, dochází pouze k dílčím úpravám, ač v řadě ustanovení vyhlášky. Vydání nové vyhlášky bude na místě zvážit po přijetí nové směrnice, jejíž návrh je v současné době projednáván v Radě EU, v návaznosti na rozsah a povahu změn, které budou následně transponovány do zákona č. 253/2008 Sb. Omezený rozsah navrhovaných změn není důvodem pro vydání zcela nové vyhlášky a novelizace stávající vyhlášky je zcela dostatečná. 3.

Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1

Identifikace nákladů a přínosů

Přínosy navrhované novely lze rozčlenit do tří skupin: a) Přínosy pramenící z implementace části doporučení výboru MONEYVAL: i.

omezení reputačního rizika České republiky a České národní banky,

ii.

zlepšení úrovně AML/CFT opatření uplatňovaných v ČR,

iii.

přiblížení opatření AML/CFT uplatňovaných v ČR mezinárodně uznávaným standardům FATF a z toho plynoucí možnost zlepšení hodnocení rizikovosti českých finančních institucí zahraničními protistranami z pohledu srovnatelnosti AML/CFT opatření.

b) Přínosy pramenící z odstranění problematických formulací ve vyhlášce a pokrytí dosud neošetřených rizik: i.

snazší srozumitelnost normativního textu a vyšší míra právní jistoty pro jeho adresáty,

ii.

zlepšení úrovně AML/CFT opatření uplatňovaných v ČR.

c) Přínosy pramenící z odstranění neodůvodněných rozdílů v regulaci subjektů podléhajících dohledu ČNB: i.

odstranění míst s potenciálně slabší úrovní AML/CFT opatření v rámci finančního sektoru, kterých by mohly využívat subjekty usilující o ML či TF,

ii.

omezení pravděpodobnosti, že rizikovost téhož klienta bude různými typy úvěrových a finančních institucí hodnocena odlišně.

Náklady navrhované novely lze rozčlenit na: Náklady pro povinné osoby Tyto náklady budou spočívat především v:  úpravách systémů vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření (dále jen „SVZ“), které jsou tyto osoby povinny udržovat dle § 21 zákona č. 253/2008 Sb. a v úpravách dalších vnitřních předpisů povinných osob (například jednacích řádů statutárních a dozorčích orgánů),  informování dotčených zaměstnanců o změnách a posouzení AML/CFT rizik jejich klientů při zohlednění aktualizovaných definic a rizikových faktorů. 8

Náklady pro orgány dohledu v oblasti AML/CFT Tyto náklady budou spočívat především v:  seznámení se s novou úpravou u relevantních pracovníků těchto orgánů a  aktualizaci vnitřních předpisů (manuálů pro vyhodnocování SVZ a dohlídky na místě). Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Z navrhovaných změn nevyplývají zvýšené náklady ani pro Českou národní banku. Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR Překládaný návrh může mít pozitivní i negativní konkurenceschopnost ČR, nicméně pouze zcela okrajové. pozitivní

dopady

na

mezinárodní

Případné negativní hodnocení ČR ze strany výboru MONEYVAL by mohlo některé zahraniční subjekty z jurisdikcí, které kladou vysoké požadavky na AML/CFT opatření, vést k tomu, aby pro své investice či finanční operace volily jiné státy než ČR. Od navrhované novely vyhlášky samotné nicméně v tomto ohledu lze očekávat jen velmi okrajový pozitivní efekt neboť hlavní reakce na doporučení výboru MONEYVAL se musí odehrát na úrovni zákonné úpravy2.

negativní Návrh přináší mj. povinnost vyšší obezřetnosti vůči obchodům politicky exponovaných osob, dále vůči osobám, které s povinnou osobou jednají jménem klienta a vůči klientům s rizikovým předmětem činnosti. Některé subjekty, kterým nevyhovuje vysoká úroveň AML/CFT opatření, mohou na navrhovanou novelu reagovat přesunem některých svých operací mimo území ČR. I zde lze však od novely očekávat jen velmi omezené dopady (pokud nějaké) neboť jde jen o relativně mírné zvýšení úrovně již existujících AML/CFT opatření v ČR.3 Navíc pokud takto dojde k omezení aktivit subjektů zabývajících se ML či TF na území ČR, pak se jedná o žádoucí, zákonem č. 253/2008 Sb. sledovaný účel. Dopady na podnikatelské prostředí Dopady na podnikatelské prostředí budou spočívat v nákladech a přínosech pro povinné osoby, popsaných v části 3. této závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace. Dopady regulace mohou být pro malé a střední podniky relativně více zatěžující než pro velké podniky neboť v oblasti AML/CFT opatření se jedná vždy především o nastavení a uplatňování vnitřních systémů. Náklady na tyto systémy nerostou lineárně v závislosti na velikosti podniku, který je uplatňuje – například automatizovaný systém porovnávání klientů vůči seznamům osob, vůči kterým Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, nemusí být desetkrát nákladnější, pracuje-li s 10 tisíci klientů či se 100 tisíci klientů. Větší podniky tedy mohou realizovat určité úspory z rozsahu. Náklady nutné na proškolení zaměstnanců by měly být zhruba úměrné velikosti podniku.

2

3

Významným krokem, který v tomto směru již byl Českou republikou podniknut, bylo například přijetí zákona č. 134/2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. Významnější zpřísnění opatření ve vztahu k politicky exponovaným osobám navrhuje aktuálně projednávaný návrh nové směrnice EP a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

9

Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce), sociální dopady, dopady na spotřebitele, dopady na životní prostředí, dopady na rovnost mužů a žen Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady na územní samosprávné celky, negativní sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Rovněž nemá negativní dopady na životní prostředí a rovnost mužů a žen. Nepředpokládáme rovněž významné negativní dopady na spotřebitele, neboť náklady, které povinné osoby budou vynakládat na přizpůsobení se regulaci, nebudou zřejmě natolik významné, aby se promítly do znatelného zvýšení cen pro spotřebitele. 3.2

Náklady Náklady spojené s variantou I a III

Ze zvolených variant je logicky nejméně nákladná pro dotčené subjekty varianta I, tedy ponechání současného stavu. Na opačném konci stojí varianta III, která si kromě nákladů spojených s úpravou informačních systémů podle varianty II může vyžádat náklady spojené s analýzami, zda je činnost subjektu v souladu se zcela novou legislativou. Náklady spojené s variantou II Náklady pro povinné osoby spočívají zejména v:  úpravách SVZ a jiných vnitřních předpisů,  informování (proškolení) dotčených zaměstnanců o změnách a  posouzení AML/CFT rizik klientů povinných osob v souladu se stanovenými požadavky. Lze předpokládat, že potřebný rozsah těchto změn a tím i nákladů bude vyšší u těch povinných osob, které doposud nespadaly do osobní působnosti vyhlášky. Na druhou stranu vyhláška pouze upřesňuje požadavky dle § 21 odst. 5 písm. c) a d) zákona č. 253/2008 Sb. I povinné osoby nespadající dosud do osobní působnosti vyhlášky tedy již doposud musely uplatňovat SVZ obsahující veškeré součásti dle § 21 odst. 5 písm. a) až j), tj. i pro tyto osoby jde pouze o dílčí změnu doposud uplatňovaných SVZ, nikoliv o zavádění zcela nových vnitřních postupů. Předpokládané náklady u povinných osob, které doposud spadaly do osobní působnosti vyhlášky4 A) Náklady spojené s úpravami SVZ a ostatních vnitřních předpisů:  náklady na lidské zdroje nutné pro prostudování a vyhodnocení změn ve vyhlášce: přibližně čtyři hodiny u jednoho či více pracovníků útvarů compliance;

4

Banky; spořitelní a úvěrní družstva; instituce elektronických peněz; organizátoři trhu s investičními nástroji; osoby s povolením k poskytování investičních služeb s výjimkou investičních zprostředkovatelů; investiční společnosti; investiční fondy; penzijní fondy; pojišťovny při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění; zajišťovny při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění; pojišťovací zprostředkovatelé při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění (s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností); samostatní likvidátoři pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění; osoby oprávněné k bezhotovostním obchodům s cizí měnou, nebo k poskytování peněžních služeb, podle devizového zákona; osoby oprávněné ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti a v určité míře také ČNB (při výkonu bankovních činností a vedení evidence cenných papírů).

10

 náklady na lidské zdroje nutné pro aktualizaci vnitřních předpisů: hodnota se nicméně bude lišit dle rozsahu činností vykonávaných povinnou osobou a na to navazujícího objemu vnitřních předpisů, u úvěrových institucí s širokým spektrem činností očekáváme přibližně 25 hodin pro jednoho pracovníka; dále si nenulové časové náklady jednoho či více pracovníků vyžádá proces schvalování aktualizovaných vnitřních předpisů a případná komunikace změn s mateřskou společností popř. dalšími členy skupiny;  náklady na úpravy vnitřních IT systémů: hodnota se bude významně lišit dle rozsahu činností vykonávaných povinnou osobou a na to navazujícího rozsahu informačních systémů, u úvěrových institucí s širokým spektrem činností očekáváme náklady v řádu desítek tisíc Kč. B) Náklady spojené s informováním (proškolením) dotčených zaměstnanců o změnách se mohou významně lišit dle rozsahu činností vykonávaných povinnou osobou a na to navazujícího počtu zaměstnanců a dle způsobu školení (osobní účast, e-learningová aplikace, e-mail s dokumentem vysvětlujícím danou problematiku). U úvěrových institucí s širokým spektrem činností a řádově tisícovkami zaměstnanců očekáváme náklady na přípravu elearnigového školení v řádu jednotek tisíc Kč a čas přibližně patnáct minut u každého školeného zaměstnance. Relativně dlouhá doba, která je dána povinným osobám k přizpůsobení však přinejmenším značné části povinných osob umožní informaci o těchto změnách začlenit do pravidelných ročních školení, nezbytných dle § 23 zákona č. 253/2008 Sb. Dodatečné náklady budou v takovém případě nevýznamné. C) Náklady spojené s posouzením ML/TF rizik klientů povinných osob v souladu se stanovenými požadavky se budou významně lišit především dle způsobu zaznamenávání informací v informačních systémech povinných osob. Novelizovaná ustanovení nevyžadují získávání nových informací o klientech, pouze využití informací, které již povinné osoby mají (či měly by mít) k dispozici.5 Některá nová ustanovení naopak usnadňují vyhodnocení rizikových faktorů oproti dosavadnímu stavu [např. § 5 odst. 2 písm. b)]. Předpokládané náklady u povinných osob, které doposud nespadaly do osobní působnosti vyhlášky6 Náklady, které vzniknou povinným osobám nově zařazeným do osobní působnosti vyhlášky, budou co do kvalitativního vymezení obdobné jako u osob, na které již vyhláška dopadala doposud. Rozsah potřebného přizpůsobení SVZ, informačních systémů i školení zaměstnanců bude nicméně pravděpodobně větší v závislosti na tom, nakolik jsou rizikové faktory a postupy, uplatňované každou z těchto osob, odlišné od požadavků stanovených vyhláškou. Rozdíly nemohou být zásadní neboť obecný rámec pro tyto SVZ je stanoven zákonem č. 253/2008 Sb. Vyhláška navíc vymezuje především zcela základní rizikové faktory (zemi původu klienta, status politicky exponované osoby apod.) a postupy, které by proto v SVZ těchto povinných osob měly být již z velké části obsaženy.

5 6

Podrobněji viz zvláštní část odůvodnění. Centrální depozitář; osoba vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem; osoba vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů; osoba vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, hlavní administrátor investičního fondu, penzijní společnost, platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu.

11

Předpokládané náklady pro orgány dohledu (MF a ČNB) spočívají zejména v:  čase nutném pro seznámení se s novou úpravou u relevantních pracovníků těchto orgánů: přibližně 4 hodiny u každého z těchto pracovníků (zejména půjde o pracovníky provádějící dohlídky na místě a vyhodnocování systémů vnitřních zásad povinných osob); 

čase nutném pro aktualizaci vnitřních předpisů (manuálů pro vyhodnocování SVZ a dohlídky na místě): přibližně 5 hodin pro jednoho pracovníka; dále si nenulové časové náklady jednoho či více pracovníků vyžádá proces schvalování aktualizovaných vnitřních předpisů. 3.3

Přínosy

Přínosy spojené s variantou I Varianta I by nevedla k žádným přínosům, zůstal by zachován stávající stav. Přínosy spojené s variantou II Přínosy varianty II jsou již kvalitativně vymezeny v sekci 3.1. Kvantitativní vyjádření těchto přínosů není dle našeho názoru proveditelné. Přínosy spojené s variantou III Přínosy varianty III by byly stejné jako přínosy varianty II. 3.4

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Úpravy vnitřních procesů a systémů i školení zaměstnanců provádějí povinné osoby kontinuálně, s ohledem na identifikovaná rizika, jakož i změny plynoucí z jiných předpisů. Úpravy systémů a školení zaměstnanců, související s navrhovanou novelou vyhlášky, nepředstavují významnou mimořádnou činnost. S ohledem na relativně dlouhou lhůtu danou povinným osobám k přizpůsobení rovněž řada povinných osob bude moci spojit školení zaměstnanců související s navrhovanou novelou s pravidelným každoročním školením zaměstnanců požadovaným dle § 23 zákona č. 253/2008 Sb. Přínosy novelizace nelze převést do peněžního vyjádření, srovnávali jsme proto míru naplnění veřejného zájmu na omezení či eliminaci výše uvedených rizik s významností nákladů, které povinným osobám v souladu s novelizací vzniknou, pro tyto povinné osoby. Přínosy spočívající v naplnění doporučení výboru MONEYVAL (resp. omezení rizik plynoucích z jeho nenaplnění), úpravě výkladově problematických ustanovení, ošetření dalších ML/TF rizik a odstranění neodůvodněných rozdílů v regulaci, podle našeho vyhodnocení přesahují náklady, které dotčeným subjektům vzniknou v souvislosti s implementací navrhovaných změn. 4.

Návrh řešení 4.1

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Pořadí variant od varianty nejvíce preferované: 1. varianta II (vede k řešení identifikovaných problémů při nižších nákladech ve srovnání s variantou III), 2. varianta III (vede k řešení identifikovaných problémů, avšak při vyšších nákladech ve srovnání s variantou II),

12

3. varianta I. (nevede k řešení identifikovaných problémů, hrozí materializace rizik pro ČR, nenese s sebou dodatečné náklady pro povinné osoby) S ohledem na výše uvedené argumenty se domníváme, že varianta II je nejvhodnějším řešením. 5.

Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace bude provedena formou novely vyhlášky č. 281/2008 Sb. V oblasti vynucování nové právní úpravy se předpokládá využití dosavadního personálního a materiálního vybavení České národní banky a Ministerstva financí; vynucování bude i po přijetí navrhovaných změn probíhat standardními metodami správního dohledu a trestání bez nároku na zvýšené náklady. 6.

Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti a vhodnosti nové úpravy bude průběžně prováděn Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Zohledněny budou poznatky nabyté při vlastní dohledové činnosti i připomínky dotčených subjektů, zejména pokud jde o praktické dopady regulace. Dále lze očekávat, že po přijetí aktuálně projednávané nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, bude tato směrnice transponována do zákona č. 253/2008 Sb. a bude rovněž nutná další úprava vyhlášky. V souvislosti s touto novelou budou rovněž vyhodnoceny dostupné poznatky o účinnosti a vhodnosti nové právní úpravy. 7.

Konzultace a zdroje dat

Konzultace s asociacemi některých dotčených subjektů proběhla písemnou formou v průběhu května a července 2013. Osloveny byly tyto asociace a subjekty:  Česká bankovní asociace (ČBA),  Asociace družstevních záložen (ADZ),  Česká asociace pojišťoven (ČAP),  Asociace pro kapitálový trh (AKAT),  Česká asociace obchodníků s cennými papíry (ČAOCP),  Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF),  Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ),  Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS),  Asociace penzijních společností ČR (APS ČR),  Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM),  Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS),  Burza cenných papírů Praha, a.s.,  Centrální depozitář cenných papírů, a.s. Z oslovených subjektů písemně předložily své připomínky a náměty ČBA, ADZ, ČAP, AKAT a APMS. Zdroje dat Předpokládané náklady variant byly stanoveny na základě expertního odhadu vycházejícího z dosavadních zkušeností. Dále byly osloveny výše uvedené profesní asociace a subjekty s žádostí o posouzení správnosti odhadovaných nákladů. ČBA rámcovou správnost odhadů potvrdila, ADZ poskytla odhad části nákladů, který přibližně odpovídal odhadovaným hodnotám.

13

APMS odhadla náklady v řádech desítek milionů korun pro každého z mobilních operátorů a navrhované změny označila za kritické pro další poskytování jejich služeb. Toto hodnocení APMS vycházelo z předpokladu, že mobilní operátoři budou povinni pro každého ze svých klientů sestavovat rizikový profil a plnit další povinnosti dle § 5 vyhlášky, tedy že vyhláška fakticky neguje možnost využití výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta dle § 13 odst. 2 písm. e) zákona č. 253/2008 Sb., kterou mobilní operátoři v současné době využívají. K tomu však novela vyhlášky nesměřovala, text vyhlášky byl proto zpřesněn přidáním nového odstavce 4 do § 4, který jednoznačně stanoví, že ve vztahu ke klientům, u kterých neprobíhá v souladu s § 13 zákona č. 253/2008 Sb. identifikace a/nebo kontrola, není nutno plnit požadavky § 5 vyhlášky. ČAP uvedla, že upřesnění uvedené v § 7 vyhlášky (rekonstruovatelnost musí být zajištěna i u procesů, které vedou k rozhodnutí nezměnit rizikový profil klienta či nepodat oznámení o podezřelém obchodu) si vyžádá dodatečné náklady, které však v poskytnutém čase nebyla schopna kvantifikovat. S tímto hodnocením se zpracovatelé návrhu neztotožnili, neboť znění § 7 vyžadovalo i doposud rekonstruovatelnost všech procesů, navrhovaná úprava v tomto pouze zpřesňuje dosavadní formulaci. Nicméně bylo upraveno znění tohoto novelizačního bodu tak, aby bylo zcela zřejmé, že pouze zpřesňuje dosavadní formulaci. 8. Zhodnocení korupčních rizik Navrhované změny jsou v souladu s rozsahem zmocnění podle zákona č. 253/2008 Sb., nerozšiřují pravomoci orgánů veřejné správy. Zda povinné osoby řádně implementovaly navrhované změny, bude zjišťovat Česká národní banka a Ministerstvo financí při standardním výkonu dohledu dle § 35 zákona č. 253/2008 Sb. Dále jsou práva a povinnosti související s výkonem dohledu stanoveny především zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolní řád. Navrhovaná novela tyto pravomoci nemění, rovněž nemění ani možnosti obrany vůči nesprávnému postupu orgánu veřejné správy. Pravomoci a odpovědnosti jednotlivých útvarů při výkonu dohledu jsou v České národní bance i na Ministerstvu financí stanoveny vnitřními předpisy. Pro výkon dohledové činnosti České národní banky a Ministerstva financí jsou nastaveny odpovídající kontrolní mechanismy, které jsou pravidelně ověřovány a aktualizovány. Právní předpisy, upravující povinnosti povinných osob v oblasti AML/CFT, jsou uveřejněny na internetových stránkách http://portal.gov.cz a předpisy vydávané Českou národní bankou rovněž na jejích stránkách. Na internetových stránkách ČNB a MF lze rovněž najít výklady a odpovědi na časté dotazy týkající se oblasti AML/CFT. Vyhláška je technickým předpisem, který stanovuje některé postupy pro provádění kontroly klienta a postupy pro posuzování a řízení AML/CFT rizik. Vyhláška neobsahuje rozhodování o povolení nebo souhlasu. Z tohoto důvodu navrhovaná právní úprava nevytváří potenciální korupční rizika. U navrhované vyhlášky nebyla po jejím vyhodnocení podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment) korupční rizika zjištěna. 9. Kontakt na zpracovatele RIA Pavel Sýkora Česká národní banka Sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu Obor regulace finančního trhu tel.: 224413755, [email protected] 14

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K bodům 1 až 6 společně Cílem navrhovaných úprav je rozšířit osobní působnost vyhlášky o subjekty, které jsou povinnými osobami dle zákona č. 253/2008 Sb., podléhají dohledu ČNB, avšak doposud se na ně vyhláška nevztahovala. Jmenovitě jde o: (a) centrální depozitář, (b) osobu vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, (c) osobu vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, (d) osobu vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, (e) samosprávný investiční fond, (f) hlavního administrátora investičního fondu, (g) penzijní společnost, (h) platební instituci, (i) poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, (j) vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Všechny výše uvedené osoby již mají dle zákona č. 253/2008 Sb. povinnost vypracovávat systém vnitřních zásad, ke kterému vyhláška stanovuje podrobnější pravidla. Jeví se vhodné, aby tyto systémy vnitřních zásad různých typů povinných osob splňovaly minimální požadavky obsažené ve vyhlášce. V opačném případě se zvyšuje pravděpodobnost, že k témuž klientovi bude jeden typ regulovaných subjektů přistupovat jako k vysoce rizikovému a jiný typ jako k nízko rizikovému. Dále některé instituce mohou spoléhat na jiné instituce při identifikaci a části kontroly klienta (postup podle § 11 odst. 1 a 2 zákona č. 253/2008 Sb.). Jestliže by příjemce této služby (např. obchodník s cennými papíry) podléhal působnosti vyhlášky a její poskytovatel (např. penzijní společnost) nikoliv, mohl by se pak příjemce této služby spoléhat na kontrolu provedenou podle jiných pravidel, než jaká je povinen dodržovat on sám. Pro úplnost nutno doplnit, že některé ze subjektů uvedených výše pod písm. (a) až (j) již nyní do osobní působnosti vyhlášky spadají jakožto jiný typ instituce (podrobněji viz odůvodnění k bodu 1 uvedené níže). Skutečnost, že vyhláška nedopadá na všechny finanční instituce je rovněž citována ve čtvrté hodnotící zprávě MONEYVAL (odst. 425, 619). Ve výsledných doporučeních hodnotící zprávy se tato skutečnost objevuje výslovně ve vztahu k institucím zajišťujícím převody peněz („money or value transfer services“, jde o podmnožinu množiny platebních institucí), viz str. 204 Hodnotící zprávy, řádek SR.VI. Ze znění zvláštního doporučení VI.7 vyplývá, že instituce zajišťující převody peněz by měly podléhat téže úpravě, jako banky a nebankovní finanční instituce. Dále je požadavek stejných pravidel pro všechny typy finančních institucí zmíněn v doporučení, vztahujícím se k požadavkům na uchovávání písemných záznamů finančními 7

Special Recommendation VI: Each country should take measures to ensure that persons or legal entities, including agents, that provide a service for the transmission of money or value, including transmission through an informal money or value transfer system or network, should be licensed or registered and subject to all the FATF Recommendations that apply to banks and non-bank financial institutions. Each country should ensure that persons or legal entities that carry out this service illegally are subject to administrative, civil or criminal sanctions. Pozn.: citace pochází z toho znění doporučení FATF, o které se opíralo poslední hodnocení ČR výborem MONEYVAL. V roce 2012 došlo k novelizaci doporučení FATF. Dřívější Zvláštní doporučení VI je nově označeno jako Doporučení č. 14. Obsahově se však nová a předchozí verze doporučení významně neodlišují.

15

institucemi.8 Zároveň s rozšířením osobní působnosti vyhlášky je navrhováno sladit strukturu výčtu subjektů podléhajících osobní působnosti vyhlášky se strukturou existující v § 2 zákona č. 253/2008 Sb. Při současné struktuře výčtu ve vyhlášce není zcela snadné identifikovat povinné osoby dle zákona č. 253/2008 Sb., na které vyhláška nedopadá, přitom pro rozdílnost ve strukturách výčtů jsme neidentifikovali žádný důvod. Lepší provázanost struktury vyhlášky se zákonem by měla přispět k lepší orientaci povinných osob v obou předpisech. Rovněž při reportování předpisů zahraničním orgánům (MONEYVAL, Mezinárodní měnový fond) tyto neodůvodněné rozdílnosti mezi předpisy, které na sebe mají navazovat, působí určité potíže. Dále se navrhuje sjednotit užití odkazů v poznámce pod čarou v úvodním výčtu subjektů. U některých subjektů byly doposud uvedeny odkazy na sektorové předpisy, u jiných nikoliv. Navrhuje se odkazy vypustit. K bodu 1 Typy institucí uvedené v tomto novelizačním bodu doposud samostatně nespadaly do osobní působnosti vyhlášky. Řada z těchto subjektů však již doposud do osobní působnosti vyhlášky spadala jakožto jiný typ instituce, např. osobou vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů smí být (z množiny povinných osob dle zákona č. 253/2008 Sb.) pouze  centrální depozitář,  obchodník s cennými papíry,  investiční společnost, či  banka9. Tato kategorie tedy byla již doposud do značné míry pokryta ustanovením § 2 odst. 1 písm. a), e) a f) dosavadního znění vyhlášky. Obdobnou argumentaci by bylo možno vést u osoby vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů. Zákon č. 253/2008 Sb. tyto kategorie nicméně uvádí jako samostatné povinné osoby, pro zajištění konzistence mezi zákonem a prováděcím předpisem proto navrhujeme tuto strukturu převzít i do vyhlášky. K bodu 2 Novelizační bod směřuje ke sjednocení užití odkazů v poznámce pod čarou v úvodním výčtu subjektů. U některých subjektů byly doposud uvedeny odkazy na sektorové předpisy, u jiných nikoliv. Navrhuje se odkazy vypustit. K bodu 3 Navrhované znění tohoto ustanovení odpovídá znění § 2 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 253/2008 Sb., vč. změny provedené k 19. 8. 2013 zákonem č. 241/2013 Sb. o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů. Ani v tomto případě nejde v plném rozsahu o rozšíření osobní působnosti vyhlášky, neboť investiční fondy spadaly do působnosti již doposud. V důsledku přijetí ZISIF 8

MONEYVAL v tomto ohledu doporučuje, aby vyhláška byla doplněna tak, že všechny finanční instituce budou uchovávat v písemné podobě svá zjištění ve vztahu k transakcím, které nemají žádný zjevný ekonomický účel nebo zahrnují státy, které nedostatečně aplikují standardy FATF. Povinnost rekonstruovatelnosti rozhodovacích procesů je přitom obsažena v § 7 vyhlášky. Jestliže zpráva požaduje rekonstruovatelnost procesů ve vztahu k určité skupině transakcí pro všechny finanční instituce, pak tím zároveň rovněž říká, že všechny finanční instituce by měly být podřízeny přinejmenším této části vyhlášky. Alternativně by bylo také možné uvažovat o přemístění této povinnosti z vyhlášky do zákona č. 253/2008 Sb.. 9 Úplný seznam subjektů, které vedou samostatnou evidenci cenných papírů, je uveden v § 93 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

16

však došlo ke změně ve výčtu povinných osob v zákoně č. 253/2008 Sb. tak, že nově je povinnou osobou pouze samosprávný investiční fond. K bodu 4 Instituce elektronických peněz podléhaly působnosti vyhlášky již doposud, ostatní subjekty zde uvedené nikoliv. Nebyl však identifikován důvod, proč by platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu měli být z působnosti vyhlášky vyloučeni, zvláště když i subjekty typicky menší (například pojišťovací zprostředkovatelé) požadavky vyhlášky naplňovat musejí. Do působnosti vyhlášky tak budou spadat rovněž instituce poskytující peněžní převody do zahraničí a výplaty peněžních prostředků došlých ze zahraničí (tj. instituce typu Western Union), licencované v ČR, popř. licencované v jiném členském státě EU, působí-li v ČR prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny. Pokud jde o subjekty zprostředkovávající v ČR platební služby Western Union a podobných institucí (tedy jejich obchodní zástupce), jejich zahrnutí do osobní působnosti vyhlášky není možné, protože ČNB není zmocněna k výkonu dohledu nad plněním veřejnoprávních povinností těmito subjekty. Dále viz též souhrnné odůvodnění k bodům 1 až 6 společně. K bodu 5 Všechny zde uvedené instituce již vyhlášce podléhaly, na rozdíl od výčtu uvedeného v zákoně č. 253/2008 Sb. však byly uvedeny pod samostatnými písmeny. Navrhovaný novelizační bod pouze sdružuje tyto subjekty pod jedno písmeno v rámci § 2 odst. 1 tak, aby struktura výčtu institucí odpovídala výčtu povinných osob uvedených v zákoně č. 253/2008 Sb. K bodu 6 Typy institucí uvedené pod zrušovanými písmeny jsou nyní obsaženy pod jinými písmeny, s výjimkou osob oprávněných k bezhotovostním obchodům s cizí měnou, nebo k poskytování peněžních služeb, podle devizového zákona, uvedených pod dosavadním písmenem m). Posledně jmenované subjekty již nejsou povinnými osobami dle zákona č. 253/2008 Sb. K bodu 7 Terminologická úprava k zajištění návaznosti na zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, který nabyl účinnosti dne 1. listopadu 2013. K bodu 8 Text § 3 písm. a) doposud umožňoval institucím nepřihlížet ke skutečnému majiteli u klientů, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány v kterékoliv jurisdikci na světě. Pro tak širokou výjimku je však obtížné najít ospravedlnění. Požadavky na zveřejňování informací a dohled nad kótovanými společnostmi jsou v různých jurisdikcích různé. Navrhuje se proto, aby text navazoval spíše na text zákona, konkrétně jeho § 13 odst. 1 písm. c)10, který stanoví výjimku z povinnosti identifikace a kontroly klienta pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a které podléhají požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva EU. Možnost využít tuto výjimku je podmíněna dodržením podmínek § 13 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb. Jsou-li tyto podmínky splněny, instituce nemusí kontrolu klienta provádět vůbec (a tedy ta ustanovení vyhlášky, která slouží k provedení § 21 odst. 5 písm. c) zákona č. 253/2008 Sb., se také neuplatní). Nejsou-li podmínky § 13 odst. 3 splněny, instituce musí provést kontrolu klienta, i když ten je 10

Dále je dle našeho názoru vhodné přihlédnout ke znění čl. 3 odst. 6 písm. a) bod i) směrnice č. 2005/60/ES, která hovoří o společnosti kótované na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s právními předpisy Společenství nebo která podléhá rovnocenným mezinárodním normám.

17

společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a tato společnost podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva EU. Tak jako doposud však instituce nebude povinna takového klienta klasifikovat jako rizikového, jestliže nebude schopna zjistit jeho skutečného majitele ze zdrojů uvedených v § 3 písm. a). Dále ve srovnání s § 13 zákona č. 253/2008 Sb. obsahuje toto ustanovení zpřesněnou formulaci navazující na aktuální znění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Pojem „regulovaný trh“ definuje § 55 tohoto zákona: (1) Regulovaným trhem je trh s investičními nástroji organizovaný organizátorem regulovaného trhu v souladu s povolením České národní banky, na kterém se obchoduje pravidelně a který má stanovena pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh, která jsou v souladu s tímto zákonem. (2) Evropským regulovaným trhem je regulovaný trh uvedený v seznamu regulovaných trhů členského státu Evropské unie. Regulovaný trh je tak v zásadě pouze takový trh v ČR. Aby byly zahrnuty i zahraniční trhy, na kterých platí srovnatelné požadavky na zveřejňování, je potřeba, aby definice obsahovala evropské regulované trhy a také zahraniční trhy obdobné regulovanému trhu. Dále z dosavadního textu nebylo zřejmé, který stát je zemí původu v situacích, kdy fyzická osoba je státním příslušníkem státu A a zároveň je přihlášena k trvalému pobytu ve státě B. Povinným osobám pak nebylo vždy zřejmé, zda mají při sestavování rizikového profilu klienta přihlížet k riziku státu A či riziku státu B. Navrhovaný text odstraňuje tuto nejasnost, z navrhovaného znění jasně plyne, že výše uvedená fyzická osoba by měla ve smyslu vyhlášky dvě země původu. Pro sestavení rizikového profilu proto povinná osoba musí přihlížet k rizikům obou těchto států. Jestliže tedy bude mít klient například trvalý pobyt v ČR a státní občanství státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, bude se hodnocení rizikového faktoru dle § 5 odst. 2 písm. a) odvíjet především od státního občanství tohoto klienta. Dále původní formulace „přihlášena k dlouhodobému nebo trvalému pobytu“ byla nahrazena formulací „přihlášena k trvalému nebo jinému pobytu“, aby text vyhlášky přesněji navazoval na text zákona č. 253/2008 Sb. (§ 5 písm. b) – „trvalý nebo jiný pobyt“). Ke změně rizikového profilu by instituce neměla přistupovat automaticky v případě povolení jakéhokoliv pobytu na území rizikového státu, ale především v případech, kdy klient má v takovém státě povolen pobyt dlouhodobý, má v něm trvalé bydliště apod. Dále se navrhuje zpřesnit vymezení země původu u právnických osob. Dosavadní text vedl k tomu, že každý klient, který měl pobočku v jiném státě, měl více zemí původu. Jestliže taková pobočka byla umístěna v jurisdikci se zvýšeným rizikem v oblasti ML/TF, potom rizikový profil klienta musel být odvozován rovněž z ML/TF rizik této jurisdikce. Jestliže klient není povinen uplatňovat v těchto pobočkách AML/CFT opatření odpovídající požadavkům legislativy EU či doplňková pravidla k zabránění přenosu ML/TF rizik, potom takto přísné hodnocení je zcela na místě. Obchody prováděné pobočkou pak mohou sloužit či být součástí transakcí směřujících k ML či TF, přitom s ohledem na absenci právní subjektivity pobočky jsou tyto transakce „prováděné pobočkou“ transakcemi klienta samého. Požadovat takto přísné posouzení se však nejeví být nezbytné v případech, kdy klient má povinnost u pobočky uplatňovat AML/CFT opatření uvedená v § 25 odst. 4 zákona 18

č. 253/2008 Sb.11 Povinné osoby samozřejmě nadále mohou u právnických osob aplikovat dosavadní přísnější režim, tedy za jednu ze zemí původu považovat i stát, ve kterém má klient-právnická osoba pobočku, přestože daný klient-právnická osoba podléhá požadavkům dle § 25 odst. 4 zákona či obdobným. K bodu 9 Cílem navrhované úpravy je reagovat na toto doporučení obsažené ve zprávě MONEYVAL: • The Czech authorities should review the requirements for customer due diligence and enhanced due diligence to include other measures as referred to in international standards; Zásadnější reakce na výše uvedené doporučení výboru MONEYVAL může proběhnout pouze prostřednictvím změny zákona č. 253/2008 Sb., neboť obsah kontroly klienta je vymezen v § 9 odst. 2 tohoto zákona. Navržené zpřesnění formulace § 4 odst. 2 vyhlášky považujeme za vhodné, neboť přinejmenším zčásti reaguje na požadavek výboru MONEYVAL. Dle názoru ČNB však identifikace a kontrola klienta i doposud spadala mezi „kontrolní opatření“ a „postupy“ uvedené v první větě § 4 odst. 2. Jedná se tedy pouze o vyjasnění stávajícího normativního textu. K bodu 10 Ustanovení § 4 odst. 3 je potřebné upravit, aby navazovalo na nově navržené členění institucí v § 2 vyhlášky – v novém členění již samostatný likvidátor pojistných událostí není uveden pod samostatným písmenem. Zároveň je toto ustanovení provázáno s § 6 odst. 1 písm. c). S ohledem na navrhované zrušení celého § 6 odst. 1 je proto nutné do závěru § 4 odst. 3 doplnit obsah původního § 6 odst. 1 písm. a) a b), aby zůstaly zachovány ty požadavky tohoto ustanovení, které jsou relevantní pro samostatné likvidátory pojistných událostí a osoby oprávněné ke směnárenské činnosti. Dále bylo zvažováno, zda je vhodné či potřebné změnit: a) množinu subjektů, které jsou zproštěny povinnosti naplňovat některé požadavky této vyhlášky nebo b) množinu požadavků, jejichž naplňování jsou vybrané subjekty zproštěny. Nebyly nicméně identifikovány důvody ke změně dosavadní výjimky. K bodu 11 Z dosavadního znění vyhlášky nebylo zcela zřejmé, v jakém rozsahu se aplikují její požadavky u institucí, které ve vztahu k některým či všem svým klientům využívají výjimku dle § 13 odst. 1 či 2 zákona č. 253/2008 Sb. Tyto instituce musejí dle § 13 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb. mimo jiné ověřovat, zda podle informací, které mají k dispozici, nepředstavuje některý z těchto klientů, některý produkt nebo konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Některé 11

§ 25 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb. stanoví: Úvěrová a finanční instituce ve svých pobočkách a většinově vlastněných dceřiných společnostech, nacházejících se ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, uplatňuje opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropských společenství1). Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech. Pokud právní předpisy takové země nedovolují uplatňování rovnocenných opatření, informuje o tom ministerstvo; v takovém případě přijme povinná osoba odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

19

informace mají povinné osoby typicky k dispozici i u klientů, u kterých aplikují tuto výjimku, například informace zjišťované v souvislosti s naplňováním zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. V případě pochybnosti se výjimka z povinnosti identifikace a kontroly klienta podle § 13 odstavců 1 a 2 zákona č. 253/2008 Sb. neuplatní. Nově navrhovaným ustanovením není nijak dotčena povinnost institucí provádět ověřování dle § 13 odst. 3 zákona, pouze se konkretizuje, že ve vztahu k těmto klientům není instituce povinna uplatňovat požadavky podle § 5 vyhlášky, tedy především sestavovat rizikový profil takového klienta a zjišťovat dodatečné informace potřebné k vyhodnocení všech rizikových faktorů uvedených v § 5 odst. 2. Při povinném posouzení rizik podle § 13 odst. 3 zákona nicméně potřebují instituce zvolit a aplikovat určitá kritéria rizikovosti, jinak by nemohly rozlišit, který klient, obchod nebo produkt rizikový je a který není. Doposud nebyl pro nastavení těchto kritérií předepsán žádný požadavek. Poslední věta § 4 odst. 4 vyhlášky nově stanoví povinnost, aby při vyhodnocování rizik podle § 13 odst. 3 zákona instituce přihlédly k rizikovým faktorům uvedeným v § 5 odst. 2 vyhlášky a k okolnostem uvedeným v § 5 odst. 3 písm. c). Instituce by tedy měly zohlednit ty rizikové faktory a okolnosti, které jsou relevantní z pohledu informací, které mají o klientovi, produktu nebo obchodu k dispozici. Rozsah posouzení rizik podle § 13 odst. 3 by měl být zvolen podle typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu, v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb. Při vyhodnocování rizik podle § 13 odst. 3 zákona by instituce měla používat kritéria kompatibilní s kritérii, která využívá v situacích, kdy výjimku podle § 13 odst. 1 nebo 2 aplikovat nelze. Jestliže informace, které má instituce k dispozici, nasvědčují existenci zvýšeného rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, například je-li ve významné míře přítomen některý z rizikových faktorů vymezených vyhláškou, výjimku podle § 13 odst. 1 nebo 2 není instituce oprávněna využít. Nemělo by tak například dojít k situaci, kdy banka aplikující výjimku podle § 13 odst. 1 odst. c) vůči veřejně obchodované společnosti, která má u ní veden účet, neprovede kontrolu tohoto klienta, přestože má k dispozici informaci, že tento klient odesílá prostředky osobám, vůči kterým ČR uplatňuje mezinárodní sankce, přičemž důvodem pro neprovedení kontroly by byla skutečnost, že pro vyhodnocování rizik podle § 13 odst. 3 si tato banka zvolila vlastní kritéria, nezohledňující rizikový faktor uvedený v § 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky. Metody a postupy vyhodnocování rizik podle § 13 odst. 3 zákona musejí být, dle stávajícího znění § 21 odst. 5 písm. d) zákona („metody a postupy pro posuzování rizik“) popsány v systému vnitřních zásad instituce. Přiměřenost těchto metod a postupů musí být instituce schopna řádně odůvodnit (§ 9 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb.). K bodu 12 Název paragrafu a návětí prvního odstavce § 5 nenavazovaly správně na jeho obsah. Název paragrafu zmiňoval pouze „pravidla přijatelnosti klienta“. Pravidel přijatelnosti klienta se však přímo týká pouze část prvního odstavce, větší část obsahu § 5 tvoří faktory rozhodující pro sestavení rizikového profilu klienta a další požadavky a postupy. Název paragrafu je tedy potřebné zpřesnit tak, aby odpovídal obsahu tohoto ustanovení, a návětí je vhodné zobecnit. K bodu 13 Navrhuje se zjednodušit a zpřehlednit formulaci § 5 odst. 1. Dosavadní znění obsahovalo požadavek, aby instituce 20



stanovila a uplatňovala pravidla,



podle kterých stanoví postupy pro



konkrétní činnosti, a



tyto postupy pak uplatňuje – což však bylo řečeno pouze u činnosti dle písm. d), zatímco u ostatních činností byl tento požadavek nevysloven.

Nově navržené znění srozumitelněji požaduje, aby instituce 

stanovila a uplatňovala pravidla a postupy pro



konkrétní činnosti.

Je tedy stručnější a snáze srozumitelné, přičemž plně zachovává dosavadní rozsah požadavků. K § 5 odst. 1 písm. b): Dosavadní text hovořil pouze o obchodním vztahu, nicméně zákon č. 253/2008 Sb. mezi obchodem a obchodním vztahem rozlišuje (viz jeho § 4 odst. 1 a 2). Doposud bylo nutné dovozovat, že § 5 odst. 1 písm. b) se vztahuje i na obchody, nikoliv pouze na obchodní vztahy, k zamezení případným pochybnostem se proto navrhuje zpřesnění tohoto ustanovení. K § 5 odst. 1 písm. c): Povinnost aktualizovat rizikový profil klienta v návaznosti na nově zjišťované informace je zcela samozřejmá a bylo by možné ji dovodit, ale pro snazší srozumitelnost a návodnost textu pro adresáty považujeme za vhodné to i uvést výslovně. Dále se domníváme, že i takováto dílčí zpřesnění budou pozitivně hodnocena ze strany výboru MONEYVAL. Navržená úprava nezakládá povinnost ke zjišťování dalších informací nad rámec dosavadní úpravy, požaduje pouze zohlednění informací již získávaných, zejména při kontrole klienta. K bodu 14 V současném znění je výčet rizikových faktorů formulován jako taxativní, což však nelze považovat za správné. Povinné osoby by nepochybně měly mít možnost identifikovat a v rizikovém profilu klienta zohlednit i další faktory, ve vyhlášce neuvedené, povedou-li tyto faktory k efektivnímu nastavení postupů pro provádění kontroly klienta a stanovení rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku ML a TF v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. K bodu 15 a 16 Stávající úprava reaguje na situace, kdy klient či skutečný majitel pochází ze státu, který nedostatečně uplatňuje AML/CFT opatření. V takové situaci je pravděpodobné, že majetek klienta bude převeden právě do takového státu, popřípadě z něj pochází a existuje proto zvýšené riziko pokusů o financování terorismu, popř. o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Lze nicméně dovozovat existenci tohoto rizika rovněž v situacích, kdy statutárním orgánem klienta je osoba ze státu, který nedostatečně uplatňuje AML/CFT opatření nebo klient udělí takové osobě dispoziční oprávnění ke svým účtům či obdobné oprávnění12. Je nutno vzít v úvahu mj. případy, kdy klient či jeho formální vlastník jsou pouze nastrčené subjekty, které mají skrýt, že skutečným majitelem je osoba z rizikového státu; přitom tato osoba jedná s institucí z titulu člena statutárního orgánu nebo na základě plné moci udělené klientem – může tedy přímo nakládat s majetkem klienta. Nově vkládaný text navrhuje, aby rovněž existenci zmocnění pro osobu z rizikového státu byla instituce povinna zohlednit v rizikovém 12

Navržené doplnění pokrývá nejen tzv. disponenty s účty, ale širší množinu situací, neboť ne vždy musí být součástí obchodního vztahu účet (viz například pronájem bezpečnostních schránek, custody, jednání o úvěrové smlouvě, kdy by zmocněnec uvedl jako účet pro čerpání svůj soukromý účet v zahraničí apod.).

21

profilu klienta. Instituce již nyní musejí identifikovat zmocněnce klientů (viz § 8 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb.) a osoby, které jednají s institucí jménem klienta (viz § 8 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb.). Rovněž jsou povinny zkoumat, zda osoby, které jsou s nimi oprávněny jednat jménem klienta, nejsou zároveň osobami, vůči kterým ČR uplatňuje mezinárodní sankce.13 Instituce tedy již mají k dispozici informace o státním občanství a trvalém či jiném pobytu osob, které s nimi jednají jménem klienta. Rozšíření formulace rizikového faktoru tedy nově přináší pouze požadavek, aby tuto informaci instituce zohlednily v rizikovém profilu klienta. Poznámka k vymezení států, které nedostatečně nebo vůbec neuplatňují opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: Úplný seznam není veřejnými orgány vydáván, povinné osoby toto musí vyhodnotit samy, lze přitom využít některé seznamy vydávané Ministerstvem financí a FATF. Dále v některých státech, které uplatňují opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, může přesto existovat zvýšené riziko ML např. z důvodu vysoké míry korupce. Má-li povinná osoba z jiné své činnosti takové informace, je nezbytné je v rizikovém profilu klienta rovněž zohlednit, proto text ustanovení odkazuje rovněž na státy, které instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikové. K bodu 17 V § 5 odst. 2) písm. b) vyhlášky je definován rizikový prvek založený na „zemi původu“ (pojem je definován v § 3 písm. b) vyhlášky) protistrany klienta v obchodu. Země původu ovšem není ve vztahu k obchodní protistraně vždy zcela relevantním rizikovým faktorem a stávající úprava tak vede k některým ne zcela logickým závěrům, viz následující příklad: Státní příslušník ČR odešle ze státu, který neuplatňuje AML/CFT opatření, platbu jinému českému státnímu příslušníkovi na jeho účet vedený u české banky. Podle dosavadního znění § 3 písm. a) a § 5 odst. 2) písm. b) zde není přítomen rizikový faktor, přestože banky, resp. platební instituce v místě, odkud je platba odesílána, neuplatňují srovnatelná AML/CFT opatření, nezjišťovaly tedy například původ prostředků. Totéž platí pro převod opačným směrem. Obdobný příklad lze konstruovat pro právnické osoby (jednatel české obchodní společnosti odesílá ze státu, který neuplatňuje AML/CFT opatření, platbu jiné české právnické osobě). Je tedy zřejmé, že kritérium  státního občanství,  dlouhodobého či trvalého pobytu a  sídla, pobočky, organizační složky nebo provozovny ve státě, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, není vždy plně relevantním faktorem pro posouzení rizikovosti obchodu. Dalším významným aspektem je skutečnost, že pro instituce je prakticky nemožné monitorovat prvek země původu protistrany, protože tento údaj není součástí standardních 13

Některé mezinárodní sankce jsou formulovány velmi široce, např.: Žádné prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být zpřístupněny přímo ani nepřímo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům, orgánům nebo skupinám uvedeným v příloze I nebo v jejich prospěch. Vydání peněz či jiného majetku takovéto osobě, byť je v roli disponenta s klientovým účtem, by tedy rovněž znamenalo porušení mezinárodních sankcí uplatňovaných Českou republikou.

22

informací doprovázejících platby. Instituce, která obdrží platbu k připsání na účet svého klienta, ví, ze které země platba přišla, nezná však zemi původu odesilatele, jímž může být např. český občan, který získal právo trvalého pobytu ve státě, který neuplatňuje AML/CFT opatření. Nově navržené znění písmene b) se pokouší požadavek upřesnit tak, aby byl zároveň pro povinné osoby snáze prakticky splnitelný. K bodu 18 V situacích, kdy klient udělí dispoziční oprávnění ke svým účtům či obdobné oprávnění osobě, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, lze dovozovat zvýšené riziko pokusů o financování terorismu, popř. i legalizaci výnosů z trestné činnosti. Instituce mají povinnost dodržovat mezinárodní sankce, z nichž některé jsou formulovány velmi široce, např.: Žádné prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být zpřístupněny přímo ani nepřímo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům, orgánům nebo skupinám uvedeným v příloze I nebo v jejich prospěch. Vydání peněz či jiného majetku takovéto osobě, byť je v roli např. disponenta s klientovým účtem, by tedy rovněž znamenalo porušení mezinárodních sankcí uplatňovaných Českou republikou. Instituce tedy již nyní musejí zkoumat, zda osoby, které jsou s nimi oprávněny jednat jménem klienta, nejsou zároveň osobami, vůči kterým ČR uplatňuje mezinárodní sankce. Rozšíření formulace rizikového faktoru tedy nově přináší pouze požadavek, aby tuto informaci instituce zohlednily v rizikovém profilu klienta. Rovněž v situaci, kdy obchodní protistrana klienta, nebo její skutečný majitel, je osobou, vůči které ČR uplatňuje mezinárodní sankce, lze dovozovat zvýšené riziko pokusů o financování terorismu, popř. i legalizaci výnosů z trestné činnosti. Povinnost dodržovat mezinárodní sankce, uplatňované Českou republikou, nevyplývá ze zákona č. 253/2008 Sb., ale z předpisů, jejichž neúplný výčet je uveden v poznámce pod čarou č. 2. Rizikový faktor dle § 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky tedy navazuje především na zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí; obdobně na něj navazuje např. definice podezřelého obchodu dle § 6 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 253/2008 Sb. Pozn.: Ne každý klient, který je uveden na závazných sankčních seznamech, je pro instituci automaticky nepřijatelný, sankce mohou zakazovat například pouze prodej zbraní či jaderného materiálu této osobě apod. K bodu 19 V rámci předcházejícího novelizačního bodu byla vložena také nová poznámka pod čarou č. 2, nahrazující původní poznámku pod čarou č. 6. Proto je nutné původní poznámku č. 6 zrušit. K bodu 20 Zřízení účtu přichází v úvahu pouze u některých typů institucí a obchodních vztahů. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení aplikují všechny typy institucí podléhajících působnosti vyhlášky, je vhodné formulovat jej obecněji. K bodu 21 Gramatická změna potřebná pro přidání nového písmene i) do výčtu uvedeného v § 5 odst. 2. K bodu 22 23

V některých oblastech či oborech existuje vyšší riziko ML či TF. Může se jednat například o klienty, kteří se podílejí na rozhodování o veřejných zakázkách nebo o prodejích veřejného majetku (včetně majetku krajů a obcí), či o klienty, kteří podnikají v oborech se zvýšeným výskytem podvodů a následných snah o ML (v ČR dříve například relativně častější daňové podvody týkající se prodeje pohonných hmot). Jeví se proto být na místě, aby i tento prvek byly instituce povinny zohlednit v rizikovém profilu klienta v rozsahu, ve kterém informace o ML/TF rizicích s ním spojených mají k dispozici a ve kterém předmět činnosti klienta zjišťují dle dosavadních předpisů. K bodu 23 Zákon č. 253/2008 Sb. rozlišuje ve svém § 4 mezi obchodem a obchodním vztahem, § 5 odst. 3 vyhlášky však tuto odlišnost doposud plně nerespektoval, mohl tak vznikat nesprávný dojem, že požadavky uvedené v tomto ustanovení se vztahují pouze k obchodním vztahům dle § 4 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb. a nikoliv k obchodům dle § 4 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb. Návrh tak směřuje k odstranění rizika možného nesprávného výkladu. K bodu 24 S navrhovaným zobecněním § 5 odst. 3 písm. c) bod 1. bude zcela jednoznačné, že kdykoliv se u obchodu vyskytne alespoň jeden z rizikových faktorů, musí povinná osoba tuto skutečnost nejen zohlednit v rizikovém profilu klienta, ale rovněž věnovat takovému obchodu zvýšenou pozornost. Domníváme se, že tuto povinnost bylo možno přinejmenším zčásti dovodit i z dosavadního znění vyhlášky ČNB, neboť přítomnost rizikového faktoru musela již podle dosavadního znění vést k opětovnému vyhodnocení rizikového profilu klienta. Reálně tedy dle našeho názoru nebude mít toto zpřesnění významný dopad na povinné osoby, vede pouze k upřesnění textu. K bodu 25 Gramatická úprava nezbytná s ohledem na doplnění bodů 4. a 5. v § 5 odst. 3 písmeno c). Výčet je formulován tak, aby bylo zřejmé, že zvýšenou pozornost musejí instituce věnovat každé ze situací uvedených pod body 1 až 5. K bodu 26 Navrhované doplnění reaguje na doporučení obsažené v hodnotící zprávě MONEYVAL, které zní: The definition of PEPs should include beneficial owners Politicky exponovaná osoba je definována v § 4 odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb., zjednodušeně jde o a) fyzickou osobu, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, a která má bydliště mimo Českou republiku, nebo takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo Českou republiku14, nebo b) osobu, která je k osobě dle písm. a) v blízkém rodinném nebo podnikatelském vztahu. Na obchody s klientem, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, by dle doporučení MONEYVALu mělo být pohlíženo jako na obchody s politicky exponovanou osobou. Domníváme se, že toto doporučení je opodstatněné a je vhodné jej v rámci možností 14

Upozorňujeme, že nové znění doporučení FATF (vydáno v únoru 2012) počítá již s tím, že se za politicky exponované osoby považují i osoby vykonávající funkci přímo v daném státě, tedy domácí politici. Doposud však toto doporučení nebylo transponováno do evropské směrnice ani do zákona č. 253/2008 Sb.

24

implementovat. U politicky exponovaných osob existuje zvýšené riziko korupčního jednání a následných snah o legalizaci takto získaného majetku. Plná implementace doporučení by byla možná pouze prostřednictvím novelizace zákona č. 253/2008 Sb., například zavedením definice pojmu „obchod s politicky exponovanou osobou“, který by zahrnoval i obchody s klienty, jejichž skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba. Ve vyhlášce, s ohledem na současné znění zákona č. 253/2008 Sb., je možno pouze stanovit, že účast politicky exponované osoby na obchodu v roli skutečného majitele klienta, je rizikovým faktorem, nebo že jde o okolnost, které musí instituce věnovat zvýšenou pozornost. Vyhláška doposud využívala druhou z uvedených konstrukcí a tento přístup navrhujeme zachovat. V § 5 odst. 3 písm. c) bod 3, pro alespoň částečné naplnění doporučení výboru MONEYVAL, navrhujeme rozšířit okruh situací, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, také o situace, kdy se politicky exponovaná osoba na obchodu účastní jinak než v roli klienta. Jde především o situace, kdy je taková osoba skutečným majitelem klienta, prostředníkem v transakci, nebo je prokuristou, zmocněncem nebo členem statutárního orgánu klienta. Riziko pokusů o legalizaci výnosů z trestné činnosti je dle našeho názoru v takových situacích zvýšené. Stejně jako doposud není tímto ustanovením vyžadována od institucí detektivní činnost ve vztahu k politicky exponovaným osobám, pouze zvýšená obezřetnost. Instituce je povinná zjistit, zda politicky exponovanou osobou je klient sám. U skutečných majitelů, jednatelů, prokuristů, zmocněnců, disponentů, prostředníků a dalších osob, které se na činnosti klienta podílejí, není instituce povinna aktivně prověřovat, zda se jedná o politicky exponované osoby. Pokud však tuto informaci má, musí ji zohlednit. Především jde o využívání informací získávaných institucemi v souvislosti s nabízením a poskytováním jejich služeb. Není však cílem nově navrhovaného ustanovení, aby instituce byly povinny zohlednit absolutně veškeré informace získané v jakékoliv souvislosti (například informace sdělené pouze personálnímu oddělení instituce v souvislosti s výběrovým řízením na obsazení pracovní pozice). K bodu 27 Hodnotící zpráva MONEYVAL obsahuje následující doporučení: •The Czech Republic should specify directly in the AML/CFT Law that obliged entities are required to pay special attention to transactions that are complex, unusual and large and also specifically requiring that these provisions are applicable also to low risk clients; Toto doporučení vychází z doporučení č. 10 FATF15. Neobvyklé transakce jsou již podchyceny ve stávajícím znění § 5 odst. 2 písm. g) vyhlášky. Doporučení FATF a MONEYVAL však směřuje také obecně ke všem velkým a složitým transakcím, i když nejsou neobvyklé. Důvodem je zřejmě obava, že složitými transakcemi může být účinněji zastřen skutečný původ prostředků, popř. že se pracovníci povinné osoby budou soustředit na správné provedení složité (či objemově velké) transakce a přitom budou věnovat méně úsilí kontrole klienta. Tato obava je dle našeho názoru legitimní, proto je navrhována výše uvedená změna. MONEYVAL sice doporučuje provést úpravu na úrovni zákona č. 253/2008 Sb., avšak s ohledem na potřebu reagovat alespoň na některá doporučení relativně rychle, navrhuje se prozatím promítnout doporučení alespoň do vyhlášky. S ohledem na její širokou osobní působnost tak bude pokryta významná část transakcí povinných osob s klienty. 15

Financial institutions should examine, as far as reasonably possible, the background and purpose of all complex, unusual large transactions, and all unusual patterns of transactions, which have no apparent economic or lawful purpose.

25

K bodu 28 Navrhujeme odstavec 1 paragrafu 6 vypustit, jde o ustanovení nadbytečné, pouze neúplně opakuje jiná již existující ustanovení. Povinnost brát v úvahu rizikový profil vyplývá již z § 5 (zejm. § 5 odst. 1 písm. d)) vyhlášky, povinnost zohlednit neobvyklost a objem obchodů rovněž (§ 5 odst. 2 písm. g) a § 5 odst. 3 písm. c) bod 5. vyhlášky). Povinnost brát v úvahu okolnosti obchodu plyne přímo z povinnosti vyhodnocovat, zda obchod je podezřelý a z definice podezřelého obchodu uvedené v § 6 zákona č. 253/2008 Sb. („... obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ...“). K bodu 29 Smyslem navrhované změny je ozřejmit, že i rozhodovací procesy spojené s posouzením hodnotící zprávy musejí být rekonstruovatelné, tj. musí být doložitelné, proč se statutární orgán či jiná relevantní osoba či orgán rozhodly přijmout v návaznosti na hodnotící zprávu konkrétní opatření, nebo na určitá zjištění v ní obsažená nereagovat. Například tedy pouhý zápis z jednání, sdělující, že hodnotící zpráva byla projednána, nemůže být postačující. Navrhované doplnění dále reaguje na tato doporučení obsažená v hodnotící zprávě MONEYVAL: The Czech Republic should introduce enforceable requirements that the findings of the examination of the background and purpose of complex, unusual and large transactions that have no apparent economic or lawful purpose are set forth in writing and retained; Further guidance needed to augment existing decrees to ensure all financial institutions examine and keep written findings in respect of transactions with no apparent economic or visible purpose in countries which insufficiently apply the FATF Recommendations; The Czech authorities should include specifically in the law a requirement to retain business correspondence for at least 5 years following the termination of an account on business relationship; Domníváme se, že již dosavadní text vyhlášky byl formulován dostatečně široce a obecně, doplnění navržené v druhé větě § 7 tedy směřuje především ke zpřesnění dosavadního textu a neobsahuje žádné významné nové požadavky. Doplnění navržené v poslední větě § 7 reaguje na zjištění z dohlídek. V situacích, kdy procesy podle systému vnitřních zásad povinné osoby vyhodnotí některou transakci jako potenciálně podezřelou, pracovníci instituce tuto transakci přezkoumávají. Jestliže dojdou k závěru, že transakce je v pořádku, často se stává, že toto své vyhodnocení nijak nezaznamenají. Rozhodnutí nepodat oznámení o podezřelém obchodu pak není zpětně rekonstruovatelné. K bodu 30 Doplnění navrhované v první větě druhého odstavce § 8 reaguje na nedostatky zjištěné při dohlídkách v některých hodnotících zprávách, kdy některé instituce chápaly pojem „zhodnotí“, uvedený v prvním odstavci tohoto paragrafu, jako prosté vyslovení určitého závěru, bez uvedení argumentů, na kterých je tento závěr založen. To je dle našeho názoru chybný výklad odstavce prvního. Jestliže text prvního odstavce požaduje, aby instituce v hodnotící zprávě zhodnotila určitý stav, potom požaduje, aby ve zprávě byl popsán myšlenkový postup zhodnocení. Nezbytnou součástí zhodnocení je zvážení argumentů a formulace závěru na jejich základě. Je-li v hodnotící zprávě uveden pouze závěr bez argumentace, pak zpráva zhodnocení neobsahuje. Navrhované doplnění má tedy za cíl zamezit možnému nesprávnému výkladu odstavce 1. Doplnění navrhované v druhé větě druhého odstavce § 8 reaguje na zjištění z některých 26

dohlídek, kdy kontaktní osoba, která má zpravidla ucelený přehled o vyhodnocování podezřelých transakcí, nebyla zapojena do přípravy hodnotící zprávy. Zpráva pak neodrážela poznatky a hodnocení kontaktní osoby, která je zpravidla za celou oblast AML/CFT v instituci odpovědná. K bodu 31 Navrhované doplnění reaguje na některé problémy, se kterými se inspektoři ČNB při dohlídkách častěji setkávají. Dosavadní absence lhůty pro vypracování a projednání hodnotící zprávy vede často k tomu, že některé instituce zprávu vypracovávají s relativně velkým zpožděním, běžně 6 měsíců. Případná rozhodnutí statutárního orgánu o opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků tak přicházejí s poměrně dlouhým odstupem po jejich zjištění. Takový postup se nejeví být v souladu ani s obezřetnostními požadavky obecných předpisů upravujících činnost jednotlivých typů institucí. Dále se v některých případech setkávají inspektoři ČNB s tím, že v zápisu z jednání statutárního orgánu je formálně uvedeno pouze to, že hodnotící zprávu projednal. Není však již nikde zachyceno samotné rozhodnutí. V praxi se tedy stává, že statutární či dozorčí orgán spíše jen vezme na vědomí existenci zprávy, aniž by se podrobněji zabýval jejím obsahem. Proto se navrhuje doplnit explicitní povinnost vyjádřit se ke zjištěným nedostatkům a návrhům v ní obsaženým. V této souvislosti se navrhuje také zpřesnění textace § 7, neboť některé instituce nesprávně dovozovaly, že povinnost rekonstruovatelnosti rozhodovacích a schvalovacích procesů nedopadá na rozhodování o hodnotící zprávě. Doplnění správní rady do výčtu orgánů posuzujících hodnotící zprávu reaguje na nové možnosti uspořádání orgánů obchodních společností, které přinesla rekodifikace soukromého práva. K bodu 32 Tento požadavek souvisí s nutností zajistit rekonstruovatelnost rozhodovacích procesů dle § 7 vyhlášky. K čl. II - Přechodná ustanovení S ohledem na potřebu minimalizace nákladů a nutnost naplánování zásahů do informačních systémů institucí se navrhuje požadovat, aby povinné osoby uvedly svůj systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. do souladu s navrhovanou novelou vyhlášky nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti vyhlášky. Relativně delší přechodné období bylo zvoleno s cílem minimalizovat náklady na implementaci změn – proškolení zaměstnanců bude možno provést v rámci každoročního pravidelného školení zaměstnanců předepsaného zákonem č. 253/2008 Sb.; zásahy do informačních systémů bude možno spojit s jejich případnými jinými aktualizacemi. Aktualizaci rizikových profilů klientů s ohledem na nově vymezené rizikové faktory by pak povinné osoby měly provést postupně v rámci procesu kontroly klienta. K Čl. III – Účinnost Navrhuje se účinnost patnáctým dnem od vyhlášení ve Sbírce zákonů. I z hlediska reportingu je vhodné, aby reakce na doporučení MONEYVAL proběhla co nejdříve.

27