NÁZEV ŽADATELE: Diecézní charita Brno IČO: 44990260 DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: § 62 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: NZDM Maják Luka nad Jihlavou, nám. 9. května 357, 588 22 Luka nad Jihlavou IDENTIFIKÁTOR: 1790452
FORMULÁŘ A: Popis realizace poskytování sociální služby Vstup uživatele do služby Obecná charakteristika služby: Posláním NZDM MAJÁK Luka nad Jihlavou je poskytovat bezpečný prostor, podporu, pomoc a informace mladým lidem ve věku od 10 do 26 let. Vytvářet takové podmínky, aby mladí byli schopni a ochotni podílet se na řešení svých problémů a lépe se s nimi vyrovnávali. Věková kategorie uživatelů: mladší děti (od 10-ti let) Starší děti (11 -15 let) Dorost (16 – 18 let) Mladí dospělí (19 – 26 let) Cílová skupina Mladí lidé ve věku od 10 do 26 let, pohybující se v městyse Luka nad Jihlavou a jeho blízkém okolí, kteří by se mohli ocitnout nebo se ocitli v nepříznivé sociální situaci v oblasti rodiny, školy, zaměstnání, veřejnosti, skupiny vrstevníků a z různých důvodů nevyužívají standardní formy volnočasových aktivit (dále VA) či institucionalizovanou pomoc a péči. Specifika cílové skupiny dle výše uvedených pojmů: 1. Nepříznivá sociální situace – cílová skupina zažívá nepříznivé sociální situace, ve kterých se těžce orientuje a které jsou obtížně řešitelné vlastními silami. Mezi takové události řadíme: a) problémy se školou a se zaměstnáním (špatný prospěch, opakování ročníku, předčasný odchod ze školského systému, šikana, záškoláctví, hledání zaměstnání, nezaměstnanost, dluhová problematika); b) problémy v rodině (nové vztahy rodičů, časté stěhování, útěky z domova, nízká životní úroveň rodiny, neplnění základních rodičovských povinností, generační konflikty, konflikty se sourozenci, rozpad rodiny); c) vztahové problémy (s vrstevníky, s partnerem, s autoritami, problémy s přijetím sebe sama), d) experimentování s návykovými látkami, závislosti (alkohol, cigarety, marihuana či jiné drogy, patologické hráčství), e) problémy se zákonem a společenskými normami (rasismus, xenofobie, domácí násilí, kyberšikana, vandalismus, nelegální graffiti, drobné krádeže, pohlavní zneužívání, stalking, dealerství drog, nízká finanční gramotnost); f) ohrožující životní styl (poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, rizikový sexuální život, promiskuita, nedostatečné hygienické návyky, pasivní trávení volného času). 1
2. Standardní formy VA – uživatelé z různých důvodů (dostupnost, finance, předsudky…) se nemohou nebo nechtějí zapojit do standardních volnočasových aktivit. Uživatel tedy například nenavštěvuje kroužky DDM, sportovní oddíly, nejezdí na tábory, nenavštěvuje ZUŠ a podobné VA z důvodu povinné pravidelné docházky, z finančních důvodů, z důvodu jiného zaměření volného času a koníčku a tedy nepokrytí potřeb daného uživatele ve městě. 3. Institucionalizovaná pomoc a péče – uživatel v dané chvíli nenavštěvuje z různých důvodů (dostupnost, finance, předsudky…) například pedagogicko-psychologické poradny, rodinné poradny, rodinné terapie, občanské poradny… K cílové skupině se vztahují další (doplňkové) charakteristiky: dávají přednost pasivnímu trávení volného času; dávají přednost trávení volného času mimo rodinu; mají životní styl, díky kterému se dostávají do konfliktů, který je ohrožující pro ně samé nebo jejich okolí; nepřicházejí s jasnou zakázkou nebo ji nedovedou či nechtějí definovat tak, jak to vyžadují jiné typy služeb; dávají přednost způsobu života „tady a teď, před plánováním jednotlivých kroků v řešení své životní situace; těžce se orientují ve svém sociálním prostředí a obtížně si vytváří podmínky k řešení své nepříznivé sociální situace. Cíle služby: poskytovat mladým lidem bezpečný prostor pro trávení volného času ve skupině vrstevníků poskytovat mladým lidem pomoc a podporu při zvládání jejich nepříznivé situace (tíživé situace v rodině, problémy se školou, pasivní životní stereotyp, obtížné události mezi vrstevníky apod.) poskytovat podporu mladým lidem při začleňování do skupiny vrstevníků i do společnosti poskytovat podmínky a prostor pro rozvoj osobnosti mladých lidí poskytnout podporu při realizaci osobních aktivit a aktivního trávení volného času cílové skupiny vytvářet a posilovat potřebné schopnosti a dovednosti mladých lidí k samotnému řešení životních situací a přijetí důsledků svých rozhodnutí poskytnout cílové skupině informace vedoucí k prevenci sociálně patologických jevů usnadnit mladým lidem orientaci v sociálním prostředí, ve kterém žijí – zvýšit sociální schopnosti a dovednosti Doba poskytování Ambulantní forma probíhá v době: Po 13:00 – 18:00 Út 13:00 – 18:00 St 13:00 – 18:00 Čt 13:00 – 18:00 Pá 13:00 – 18:00
2
Terénní forma probíhá v době: 1x měsíčně, vždy poslední pracovní pondělí v měsíci od 12:00 do 14:30
Kapacita ambulantní formy služby: denní kapacita služby 35 Kapacita terénní formy služby: denní kapacita služby 20 Ambulantní forma služby probíhá v prostorách NZDM MAJÁK Luka nad Jihlavou, Náměstí 9. května č. p. 357. Terénní forma služby probíhá ve vytipovaných lokalitách městyse Luka nad Jihlavou, kde dochází ke kumulaci uživatelů, kam pracovníci dochází s nabídkou služeb. Metody práce s uživatelem Hlavním způsobem naší práce je kontaktní práce - která vychází z předpokladu aktivního oslovování (verbálním či fyzickým projevem) pracovníka směrem k uživateli služby či zájemci o službu, pomocí kterého vytváří bezpečný prostor pro uživatele, buduje při něm dostatečnou vzájemnou důvěru mezi ním a uživatelem a navazuje tak podmínky potřebné pro rozvíjení kontaktu a poskytování dalších služeb uživateli. Nejčastější podobou kontaktu je rozhovor s uživatelem. Uživatel či zájemce o službu může využívat prostoru zařízení (místo, světlo, teplo,…) i s jeho vybavením (technické vybavení, nábytek, deskové a společenské hry,…). Uživateli je poskytnut prostor k pobytu a využití, aniž by musel využívat dalších služeb zařízení (např.: poradenství, pomoc v krizi,…). Zásady poskytované služby: Způsob poskytování služeb vychází z principů nízkoprahovosti (možnost uživatele zůstat v anonymitě, bezplatnost sociálních služeb, dobrovolnost v četnosti využívání služby a zapojování se do aktivit).
Rovný přístup - služba je poskytována bez ohledu na etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, pohlaví, rodinný stav, náboženské přesvědčení či sociální postavení. Využívat službu může kdokoliv z cílové skupiny bez omezení, pokud svým chováním a jednáním neomezuje a neohrožuje sám sebe, ostatní uživatele a návštěvníky, pracovníky či efektivitu služby.
Bezpečný prostor – je zajišťován prostřednictvím práv uživatelů a existencí Pravidel zařízení v ambulantní formě.
Aktivní působení - pracovníci aktivně podporují rozvoj samostatnosti uživatele, motivují ho k činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a posilují sociální začleňování uživatele.
Respekt – služba vytváří podmínky, v nichž se uživatelé služeb mohou cítit důstojně a bezpečně. Pracovníci uznávají názory a vlastní rozhodnutí uživatelů a dodržují jejich práva.
Způsob, jakým jsou uživatelé zapojeni do služby Uživatelé a zájemci o službu jsou vedeni k aktivnímu zapojení se jak do formy, tak obsahu služby – mohou docházet s vlastními nápady na realizaci aktivit, pomocí individuálního 3
plánování jim jsou nabízeny služby s ohledem na jejich zakázku a konkrétní situaci, v níž se nacházejí. Poskytování služeb má vést k rozvoji samostatnosti uživatele a jeho výsledkem je sociální začlenění. Sociální služby však nesmí nahrazovat běžně dostupné veřejné služby. Individuální plánování poskytuje také bezpečí pro poskytovatele služeb, ví, na čem se s uživatelem dohodli. Při individuálním plánování s uživatelem zohledňujeme jeho věk, pohlaví, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, rodinný stav, náboženské přesvědčení či sociální postavení, které ovlivňují jeho hodnoty a potřeby. Proces individuálního plánování s uživatelem začíná už při jednání se zájemcem o službu, kdy pracovník zjišťuje informace, na základě kterých vyhodnocuje, zda zájemce o službu spadá do cílové skupiny a zda mu služba může být nápomocna v řešení jeho tíživé situace. Na základě poskytnutých informací o uživateli pracovníci (pracovní tým), případně se zapojením samotného uživatele (s ohledem na jeho schopnosti a dovednosti) definují osobní cíl uživatele, vztahující se k tíživé situaci uživatele, ve které se nachází a možnostem služby, jak mu v dané situaci může být nápomocna. S ohledem na osobní cíl uživatele dochází k uzavření Dohody o průběhu využívání sociální služby. Smyslem individuálního plánování je poskytovat službu v co největším zájmu uživatele a přizpůsobit ji jeho specifickým požadavkům a potřebám a zohlednit uživatelovy schopnosti. Pracovníci se aktivně zajímají o uživatelovu situaci, snaží se spolu nalézt osobní cíl, kterého má být pomocí služeb zařízení dosaženo. S ohledem na vývojové schopnosti a dovednosti uživatele se pracovník snaží vést uživatele k náhledu na jeho situaci a schopnosti verbalizovat vlastní potřeby. Individuální plánování realizujeme způsobem blízkým uživateli, nevyvoláváme v něm neodůvodněné pochybnosti a zmatky – tzn., neužíváme zbytečně odbornou terminologii, ale přizpůsobíme se jazyku uživatele, snažíme se mu vysvětlit význam této činnosti. Individuální plánování může být nástrojem pro aktivizaci, rozvoj dovedností a motivaci uživatelů služeb. Důležité je podporovat uživatele, aby využil vlastních vnitřních zdrojů (co může udělat sám, co s pomocí a co ani s pomocí nezvládne) a další možnosti podpory k dosažení cíle - tyto další zdroje lze nalézt mimo službu (v rodině, známí, sousedé, ostatní instituce), aby se snižovala závislost uživatele na službě, a také ho tím připravujeme na dobu, kdy nebude moci služby využít (víkendy, doba mimo provozní dobu služby, doba kdy přestane být uživatelem služby). Způsob vyřizování stížností Pracovníci zařízení usilují o co možná nejvyšší kvalitu poskytovaných služeb a jejich stálé zlepšování. Vytváří podmínky pro získání reakce od uživatelů služeb a dalších osob (rodič, pedagog, pracovník z jiného zařízení,...) k fungování poskytované služby. Uživatelé a další osoby mohou na službu reagovat v podobě stížností, návrhů a připomínek. Uživatelé a zájemci o službu (ambulantní i terénní formy služby) jsou informováni o možnostech a o postupu podávání stížností, návrhů a připomínek při prvokontaktu, v průběhu řešení problémových situací, v rámci prodlužování dohody, atd. S postupem podávání stížnosti jsou rovněž obeznámeni pracovníci zařízení v rámci zaškolování nového pracovníka. Stížnost, návrh či připomínku může dát kdokoliv (uživatel, zájemce o službu, veřejnost, pracovník) k poskytovaným službám zařízení a ke všemu, co se poskytovaných služeb týká: 4
ke službě, kterou vnímá stěžující jako porušující lidská práva (zařízení se řídí Listinou základních práv a svobod, jenž je součástí ústavního pořádku ČR), k prostředí, ve kterém je služba poskytována,
k jednání zaměstnanců zařízení,
k provozu a chodu zařízení,
k řešení stížností,
k dalším otázkám týkajících se fungování služeb či zařízení.
Postup pro podání a řešení stížnosti, návrhu a připomínek. A) Stížnost, návrh a připomínka na zaměstnance nebo službu: Uživatelé, zájemci o službu i veřejnost ji mohou předat: 1. Přímo kterémukoli pracovníkovi ústně (osobně či telefonicky), který pořídí písemný zápis do Evidence stížností či do Evidence návrhů a připomínek, a předá jej vedoucímu služby. 2. Přímo pracovníkovi písemně, který ji předá vedoucímu. 3. Nepřímo do uzamykatelné Schránky stížností, návrhů a připomínek umístěné na přístupném a viditelném místě zařízení, nebo mohou stížnost zaslat v písemné formě poštou na adresu zařízení nebo emailem. V terénní formě služby jsou o této možnosti a svém právu informováni v rámci prvokontaktu a uzavírání dohody. Pracovníci mohou stížnost, návrh či připomínku předat: 1. Písemně vedoucímu pracovníkovi, 2. Ústně vedoucímu pracovníkovi. Stížnosti, návrhy a připomínky řeší vedoucí zařízení. Vedoucí informuje o všech těchto skutečností pracovní tým na nejbližší poradě a zajišťuje její dokumentaci. V případě, že se stížnost týká uživatele služeb, může být uživatel na poradu pozván, aby se mohl k věci vyjádřit, jeho přítomnost ale není podmínkou pro projednání. Do 30 dnů od podání stížnosti je vedoucí povinen písemně vyrozumět podavatele s výsledkem řešení stížnosti na kontakt v ní uvedené. Je-li podavatel s rozhodnutím nespokojen, má možnost se písemně odvolat k zástupci ředitele pro služby sociální prevence. B) Stížnost na vedoucího pracovníka: Uživatelé, veřejnost a pracovníci mohou podat na vedoucího pracovníka pouze písemnou stížnost zástupci řediteli pro služby sociální prevence OCHJ. O možnosti a o postupu podání stížnosti na vedoucího pracovníka jsou uživatelé informováni při prvokontaktu, v průběhu řešení problémových situací, v rámci prodlužování dohody, atd. O postupu podání stížnosti na vedoucího pracovníka je veřejnost informována prostřednictvím Manuálu NZDM MAJÁK Luka nad Jihlavou, webových stránek zařízení a při osobním setkání veřejnosti s pracovníky zařízení, kteří jsou povinni v případě dotazu od veřejnosti sdělit, jakým způsobem mohou stížnost podávat a na koho se mají obrátit. Pracovníci jsou též povinni veřejnosti předat náležité kontakty, na které se veřejnost má obracet v případě potřeby. 5
O možnosti a o postupu podání stížnosti na vedoucího pracovníka jsou pracovníci informování v průběhu zaškolování při nástupu na svoji pracovní pozici. Ve všech případech odvolání platí postup vzestupně po řídící linii, tj. stížnost řeší nejprve zástupce ředitele pro služby sociální prevence OCHJ, ředitel OCHJ, ředitel DCHB, který zpravidla prošetřením pověřuje svého zástupce pro rozvoj a kvalitu služeb a jako poslední instance je stanovena Kontrolní rada DCHB. Ta může pro případ prošetření stížnosti zřídit minimálně dvoučlennou komisi, která věc prošetří v místě konání služby a provede písemný zápis, předkládaný stěžovateli, řediteli DCHB, řediteli OCHJ a vedoucímu zařízení. Ukončení poskytování služby Způsob ukončování služby se odvíjí od charakteru nízkoprahovosti. O ukončování služby je jednáno s každým uživatelem individuálně. Standardním způsobem ukončení služby je ústní forma. Ukončení dohody o poskytování sociální služby je možno ze strany a. uživatele – kdykoliv b. poskytovatele o Po roce od uzavření dohody – její lhůta vypršela - tato lhůta je stanovena z důvodu prevence udržování tzv. „mrtvých duší“, tedy uživatelů, kteří mají sice dohodu, nicméně službu již delší dobu nevyužívají, dalším důvodem je i možnost pracovníka při prodlužování dohody si znovu s uživatelem v klidu sednout a popovídat si o něm, spokojenosti s průběhem poskytování služby, změnách, kam teď směřuje, co od služby dále potřebuje, očekává, zda se jeho situace změnila, zda má chuť na sobě pracovat, zda mu vyhovuje jeho klíčový pracovník…. o
Přestane-li uživatel spadat do cílové skupiny
o Poskytovatel ukončuje svoji činnost Dohoda je ukončena v okamžiku oznámení jedné ze stran (uživatel x klíčový pracovník). O ukončení ze strany poskytovatele je uživatel zpravidla informován v nejbližší možné době klíčovým pracovníkem, možné je i využití zanechání elektronické zprávy uživateli prostřednictvím internetu. Po ukončení nebo zrušení dohody je osobní složka uživatele archivována. Vyhledá-li uživatel službu po ukončení dohody a nic tomu nebrání (např. spadá stále do cílové skupiny), je s ním uzavřena nová dohoda. Spoluúčast uživatele na službě Sociální služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež jsou poskytovány bezplatně. Fakultativní služby nejsou poskytovány. Materiálně a technické zabezpečení služby Jsou zajištěny materiální, technické a hygienické podmínky odpovídající charakteru služby a její cílové skupině uživatelů. Služba je poskytována v nově zrekonstruované budově, jejímž vlastníkem je Městys Luka nad Jihlavou. Oblastní charita Jihlava má s městysem uzavřenou nájemní smlouvu. Budova nesousedí s jinými objekty, tudíž nedochází k vzájemnému rušení. Prostory zařízení jsou čisté, suché, vymalované, útulné, přiblížené životnímu stylu cílové skupiny. Vybavení klubu odpovídá věku uživatelů a jejich potřebám. Topení je plynové.
6
Zajištěno je osvětlení ve všech místnostech, které jsou též vybaveny snadno hygienicky udržovatelnými podlahovými krytinami (zátěžový koberec, dlažba, linoleum). V rámci otevírací doby mají uživatelé možnost volně využívat prostory zařízení včetně jeho vybavení za přítomnosti pracovníků vykonávající službu. Prostředí služby (prostory, vybavení zařízení) je přizpůsobena i denní kapacita služby. Služba využívá 2. a 3. patro budovy. K dispozici jsou tyto prostory: víceúčelový sál (herna, klub), hudební zkušebna, taneční sál, výtvarná místnost (popř. doučovací místnost) poradenská místnost, PC místnost, soc. zařízení pro uživatele, úklidová místnost, kuchyňka pro personál, soc. zařízení pro pracovníky, kanceláře, sklady. Uživatelé terénní formy služby nejsou omezeni k využívání služby pouze v určených prostorách, ale naopak mají možnost využívat službu tam, kde se právě nacházejí a kde jim je nejlépe, oni sami se cítí bezpečně a přirozeně. Vybavení zařízení odpovídá věku uživatelů a jejich potřebám.
7
