A.
KAR E L ČAPE K
„C E S T O U“ (Cesta na sever) Cesta ze Stockholmu do Oslo pozůstává hlavně z jezer; to máte, když počítám jenom od Laxå, jezero Toften a Mőckel, pak ohromný, plochý Vänern, potom Vermälen a Kyrkviken (to už je Värmland, země Gösty Berlinga) a Bergsjö, Flagan a Bysjö. Zvláštní: takové příliš veliké jezero jako Vänern má na sobě něco zásadně neromantického a, řekl bych, téměř moderního; to jsou asi ty velké rozměry. Romantické jezero musí být malé; čím menší, tím vypadá starodávněji, osaměleji, pohádkověji nebo jak bych to řekl. Pravda, takový vodník ve Vänern by musel mít titul generálního ředitele nebo státního podtajemníka; takový je to veliký podnik, ten Vänern. Ale jsou tu i hladká jezera jako zrcadla nebes, a bezedná jezírka v hloubi lesů, a dlouhá, úzká jezera říční, ano, a řeky neboli älvy, pomalé, zaříznuté do černých lesů a zvolna, s jakousi věčností unášející kmeny poražených stromů; a lesy se dívají, jak po řece pomalu, bez konce, nezadržitelně uplývají lesy. A pak za älvy a tunely přijde Norsko; a hory a skály; a bezrohé norské krávy. Viděl jsem už huňaté krávy skotské, a ohromné, fialové krávy v Jezerním Distriktu, černé býky španělské, červenobílé kravičky alpské, maďarské bílé voly a holandské kravky černě skvrnité jako fazole; ale krávy bez rohů jsem viděl po prvé někde u Skotterudu. Jsou malé, hnědé a kostnaté; vypadají bez těch rohů dojemně bezbranné a skoro rozpačité, a mají oči ještě mírnější než jiné svaté krávy, které jsem kdy potkal. Tak tohle už je Norsko: lesy jako na druhé straně hranic, ale nějak víc oflákané vichřicemi, a místo mechu vystlané bělavým lišejníkem; jezera jako na druhé straně, ale nějak smutnější a strašnější, vtesaná mezi skály; hory jako na druhé straně hranic, ale vyšší a strmější, údolí jako tam, ale hlubší; břízy jako tam, ale kosmatější a zavalitější; žula jako tam, ale jaksi těžší. Nu ano, hory; to je tím, že tu jsme v horách. A dřevěné chalupy jako na druhé straně hranic, ale chudší; a už nejsou z kolmých prken, ale z vodorovných trámů, a jsou hnědé a šedivé jako ty skály; a už nestojí jen tak na zemi, ale na kamenných nebo dřevěných nožičkách, aby jim nebylo odspodu mokro; a nejsou kryty taškou, šindelem nebo došky, nýbrž – čím vlastně? Je to drn nebo rašelina? nevím to přesně ani teď, ale je to tlustě zarostlé mechem a trávou a vrbicí, ba i celými smrčky a břízami; tady rostou lesy i lidem na střechách. Všude to tu prýští a mokvá pod oblými kopečky trávy a skřípiny; co není skála, je rašelina, všude se kopou a suší rašelinné borky; lidé jsou živi ze všeho, jenom z té žuly ne. Bezrohé krávy se brouzdají mokřinou, na tuhé trávě se pase zavalitý, rusý a černohřívý kůň s černou oháňkou a černými nozdrami, človíčka nevidět, - divná země; člověk by řekl, zelená poušť. Ale pak se vlak sveze do širého dolu; a to jezero, to široké, tiché jezero, na němž skoro bez hnutí plyne pltní dříví, to je řeka Glommen. A dál podle Glommenu krajem pastvin a lidí, pod špičatými věžemi kostelů, po zelených stráních a dolech, podle červených městeček, až se to stříbrně zaleskne mezi hřebeny hor: Oslofjord. /Karel ČAPEK: Cesta na sever. K vydání připravil Miroslav Halík. Edice Dílo bratří Čapků. Československý spisovatel. Praha 1955. S.62-67./
1
B.
Práce s textem
Orientace v textu 1)Kde Čapek viděl fialové krávy? ................................. 2)Co podle Čapka znamená slovo „älv“? ................................................................................ 3)Popište styl typických švédských chalup, jak ho popsal Karel Čapek: ................................................................. ....................................................................................... 4)Čím fotografie krávy ze s.1 neodpovídá Čapkovu popisu norské krávy? ....................................................................................................................... 5)Proč jezero Vänern není podle Čapka romantické? ........................................................................ .......................................................................................................................................................... 6)Jak Čapek cestoval ze Stockholmu do Oslo? .................................................................................. 7)Vypište úryvek, ve kterém Čapek prozradil svůj zájem o pohádky: ............................................... .......................................................................................................................................................... 8)Která barva je typická pro norská městečka? .................................................................................. 9)Kterou barvu měl kůň pasoucí se v Norsku? .................................................................................. Čtenářská gramotnost 1)Zamyslete se nad co nejpřesnějším žánrovým vymezením textu „Cestou“. Vyberte z nabídky: a) jde o líčení krajiny b) jde o reportáž c) jde o vnější charakteristiku 2)Proč se text jmenuje „Cestou“? Vyberte nejpřesnější odpověď: a) začíná slovem „cesta“ b) souvisí s názvem celého souboru textů: „Cesta na sever“, který vznikl při cestě roku 1936 c) text jen zaznamenává pohledy z okna při cestě do Oslo 3)Najděte důležitý významový zlom, v němž se mění Čapkova volba slov. Vyberte z možností: a) ke zlomu dochází při změně krajiny mezi Norskem a Švédskem b) volba slov se prudce mění, když autor začíná psát o Oslofjordu c) ke zlomu dochází po prvním odstavci, po něm text začíná být vážný (podobně jako krajina) 4)Které přídavné jméno nejlépe vystihuje povahu norské krajiny? Vyberte to nejlepší: a) chudá b) mrazivá c) monumentální 5)Jak Čapek rozumí přídavnému jménu „moderní“? Vyberte synonymum, jež se nejvíc drží textu: a) dynamický b) obrovitý c) působivý 6)Rozhodněte, který z nabídnutých názvů nejlépe vystihuje téma čtvrtého odstavce: a) Dřevěné domy b) Lesy na střechách c) Člověk a příroda 7)Proč se „lesy dívají, jak po řece uplývají lesy“? Co měl Čapek s největší pravděpodobností na na mysli? Vyberte možnost, která se nejvíc opírá o text: a) lesy hleděly na svůj zrcadlící se odraz na hladině b) lesy hleděly na pokácené stromy odplouvající po hladině c) lesy hleděly na odraz stromů z protějšího břehu älvu
2
C.
Stylistická cvičení
Slovní zásoba 1)Nahraďte uvedená slova textu, aniž by se výrazně změnil jeho smysl a charakter: a) oflákané (3.odst.): ......................................................... b) tiché (5.odst.): ............................................................... c) vtesaná (3.odst.) ............................................................ d) dolech (6.odst.) ............................................................. 2)Najděte ve slovnících významy těchto méně obvyklých slov v textu: a) pltní (slovensky, 5.odst.): .............................................................................................................. b) kosmatější (česky, 3.ost.): ............................................................................................................. c) rusý (česky, 5.odst.): ...................................................................................................................... d) borky (česky, 5.odst.): ................................................................................................................... 3)Z prvního odstavce vypište ve správném pořadí čtyři druhy jezer podle typologie Karla Čapka. - první druh: ..................................................................................................................................... - druhý druh: .................................................................................................................................... - třetí druh: ....................................................................................................................................... - čtvrtý druh: ................................................................................................................................... 4)Přiřaďte do této typologie některá vám známá česká nebo i slovenská jezera, která jste osobně navštívili (např. na Šumavě). Stačí jeden příklad. ......................................................................................................................................................... 5)Pokuste se samostatně vytvořit podobnou typologii českých rybníků. Můžete se zcela držet Čapkových typů jezer. Ke každému typu připište jeden konkrétní příklad (tj. název rybníku). - 1.druh: ........................................................................................................................................... - 2.druh: ........................................................................................................................................... - 3.druh: .......................................................................................................................................... - 4.druh: .......................................................................................................................................... 6)Dobře si prohlédněte obrázek řeky Glommen na této stránce (s.3). Poté vypište z Čapkova textu všechna přídavná jména, která by mohla vystihnout povahu této řeky. ........................................................................................................................................................... .......................................................................................................................................................... 7)Nyní k přídavným jménům vypsaným z Čapkova textu ještě přidejte co nejvíc vlastních adjektiv, která se hodí pro líčení řeky Glommen. ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... Skladba 1)Která spojka se nejčastěji opakuje ve větách třetího odstavce? ........... 2)Proč Čapek tuto spojku tolikrát opakoval? Vyberte to nejpřiléhavější vysvětlení: a) ani Karel Čapek se nemohl ubránit stereotypnímu vyjadřování, čeština má totiž málo spojek b) spojka „ale“ vyvolává ve čtenáři pocit překvapení, podobně na cestovatele působí norská krajina c) spisovatel srovnává dvě podobné, ale přece jen se v něčem odlišující krajiny 3)Který z následujících popisů nejlépe vystihuje charakter Čapkových vět a souvětí? Vyberte: a) Čapek v textu „Cestou“ používá dlouhá souvětí, typická výčty různých jevů b) Čapek v textu „Cestou“ používá krátké, úderné věty, mnohdy bez sloves c) Čapek v textu „Cestou“ používá složitá souvětí, často různě na sobě závislá 4)Proč Karel Čapek v textu tak často používá středník? Vyberte nejpravděpodobnější důvod: a) středník nahrazuje psaní dvojtečky a pomlčky, Čapek se tu vyhýbá jejich psaní 3
b) středník umožňuje vytvořit dlouhé větné celky, nahrazuje tedy tečku za větou c) středník umožňuje zdůraznit větší předěly než tečka za větou Výstavba textu 1)Popište v heslech témata jednotlivých odstavců Čapkova textu „Cestou“. Můžete využít i názvu navrženého v úkolu 6 v úlohách pro čtenářskou gramotnost (s.2). První odstavec: ................................................................................................................................. Druhý odstavec: ............................................................................................................................... Třetí odstavec: .................................................................................................................................. Čtvrtý odstavec: ............................................................................................................................... Pátý odstavec: .................................................................................................................................. Šestý odstavec: ................................................................................................................................. 2)Pozorujte jednotlivé odstavce z hlediska délky. Seřaďte je podle délky od nejdelšího po nejkratší (do řádku napište čísla odstavců v požadovaném pořadí): ............................................................. 3)Lze v tomto pořadí vidět nějakou logiku? Pokud ano, pokuste se ji vysvětlit: ............................... .......................................................................................................................................................... 4)Posuďte text z hlediska členění na úvod, stať a závěr. Opište nebo alespoň nastiňte pasáže textu, které do těchto kompozičních částí patří: Úvod (přibližuje téma textu, orientuje čtenáře): ............................................................................... ........................................................................................................................................................... Stať (podrobně rozvíjí, člení téma textu): ........................................................................................ ........................................................................................................................................................... Závěr (shrnutí, vyvrcholení textu): .................................................................................................. .......................................................................................................................................................... 5)Který z uvedených prostředků nejvíc přispívá k soudržnosti textu? Vyberte správnou variantu: a) soustředění na téma vodních ploch b) dlouhé věty rozdělované středníky c) jednotné téma cesty ze Stockholmu do Oslo
4
D.
Náměty k tvůrčímu psaní
1) Najděte si v mapě, kudy Čapek v roce 1936 cestoval do Osla. Poté si představte, že stejnou cestou ujíždíte i vy, ale v současnosti. Představte si, že vidíte stejná místa jako kdysi Karel Čapek. Jak se změnila? Jsou stejně krásná jako tehdy? Napište o vaší fiktivní cestě po stopách Karla Čapka podobné líčení. 2) Představte si, že cestujete spolu s Karlem Čapkem do Norska. Bohužel ale nemáte takovou schopnost nadchnout se pro krásu jezer nebo krav. Proto budete psát sice o stejných věcech jako váš spolucestující, ale s nechutí a odporem. Napište tedy jakýsi antitext, v němž Čapkovo poetické líčení obrátíte naruby. 3) Jak by viděl cestu ze Stockholmu do Oslo průvodčí Čapkova vlaku? Pokuste se napsat podobné líčení, ale psané očima průvodčího. Pro inspiraci se můžete podívat do mapy železničních tratí. 4) Pokuste se Čapkův text přepsat. Přitom se snažte měnit v něm co nejméně pasáží. Nově vzniklé líčení však musí popisovat cestu vlakem z vašeho nejbližšího města do Prahy (opět se můžete podívat do mapy). Změníte například jména vodních ploch, reliéf krajiny, typy staveb, ale alespoň částečně ponecháte Čapkovy věty v původní podobě. Je však dovoleno připsat vlastní věty či celé odstavce. 5) Vytvořte líčení libovolné cesty, ve kterém se však musí vyskytovat následující motivy, a to ve stejném pořadí: jezero, kráva, vrbice, kostely. 6) Byli jste na dovolené někde v cizině? Napište podobně laděný text (plný pozorování měnící se krajiny) o tom, jak jste jeli (vlakem, autobusem či autem) z jednoho místa do druhého. Nezapomeňte uvést názvy jednotlivých míst, jimiž jste tenkrát projížděli. Snažte se, aby byl text co nejautentičtější a připomínal cestovní deník (nesmí však jít o vypravování o cestě, ale o líčení krajiny jako u Čapka). 7) Stejně barvitě lze psát i o malých, každodenních poutích. Pokuste se tedy vylíčit jednu ze svých pravidelných pěších cest (do školy, k babičce apod.), ale bedlivě si všímejte všeho kolem. Pozorujte, jak se krajina kolem vás mění, co vám připomíná, jako byste tudy kráčeli prvně. 8) Možná rádi jezdíte na kole. Proto napište text o tom, co všechno jste viděli při malé objevitelské cestě někam za humna – do vedlejší vesnice nebo nejbližšího města. Vzpomeňte si, jak jste si všeho všímali při této při vaší první dobrodružné výpravě do neznáma. 9) I dnes někteří lidé chodí pěšky. Vydejte se na procházku někam do přírody. Dávejte pozor a vnímejte krajinu všemi smysly. Poté doma usedněte k papíru a napište záznam celého putování. 10) Existují hudební skladby, které nás seznamují s měnící se krajinou. Bezpochyby ty nejznámější napsal Bedřich Smetana (Vltava, Z českých luhů a hájů). Poslechněte si tedy nějakou skladbu napsanou v žánru vám blízkém, zavřete oči a představujte si krajinu – pokud možno co nejdetailněji. Představujte si, že měnící se hudba vás provází proměňující se krajinou. Až dozní, zapište svůj vizuální zážitek.
5
