A Bit of this and bit of that… aneb jak vybrat to pravé ořechové uzdění. Dřív než se společně pustíme do tajů pomůcek rukou a sdělení koňské huby je nutno říci že i když se budeme zabývat převážně udidly, není to jediná možnost jak korektně ovládat koně. Lépe řečeno, že nejenom v uzdění a udidle je tajemství úspěchu. Vzhledem k tomu že jste se rozhodli věnovat chvilku času tomu co a jak správně dělat, budu předpokládat že zde nehledáte informaci typu: „jak tu mrchu jenom zastavit“, ale že jste přesvědčen že některé znalosti jsou nezbytně nutné než od koně budete něco požadovat. Článek tedy rozdělíme na tři sekce: 1. 2. 3. 4.
Co je co Udidla a mučidla Hlavní zásady výběru Bezudidlové uzdění
1. Co je co Tak začneme hezky po pořádku. V zásadě rozdělujeme ovládací prostředky hlavy koně na dva základní druhy a to uzdění s udidlem nebo pákou které ve westernu pozůstává z uzdečky, udidla (nebo páky) a otěží, nebo takzvané bezudidlové uzdění které se na rozdíl od „klasiky“ na první pohled vyznačuje jednoduše tím že kůň nemá nic v hubě a na ten druhý pohled zcela odlišnou technikou pomůcek. Klasické westernové uzdečky lze dnes najít v různých provedeních, z různých materiálů v nekonečných barevných variacích s různými okrasami. Kvalitní uzdečka by měla splňovat tyto kritéria: - měla by koni padnout tak, aby jste měli dost prostoru na zmenšování a zvětšování, - její lícnice by v žádném případě neměli zasahovat ke kraji oka koně, - neměla by se na hlavě přetáčet nebo posunovat - pokud obsahuje čelenku, měla by být tato dostatečně dlouhá aby netiskla okraje uzdečky na boltce uší koně, co může být velice nepříjemné a způsobovat neochotu k nauždění. - to jestli si zvolíte čelenky klasické nebo na jedno či obě uši je věcí vkusu, zda zvolíte uzdečku s podhrdelníkem je spíše otázka rizika nakolik i v krizových situacích zůstane uzdečka na svém místě a bude plnit svou funkci. I když se dnes preferuje že čím míň toho má kůň na sobě tím víc to vypovídá o Vašich schopnostech jezdce a horsemana, nepodceňujte základy bezpečí. Věřte že je velice nepříjemné, když Vám v zběsilém úprku po pár pohození hlavou zůstane Vaše záchranná brzda plandat na prsou koně… - a každopádně nezapomeňte, že pokud uzdečka neobsahuje nánosník musí jednoznačně mít podbradní řemínek. Je to další z mála částí která udržuje uzdečku na místě ať už v pozitivním pro Vás (ovladatelnost koně) tak i pro koně, kterému udržuje udidlo v správné částí tlamy. Možná Vám táto drobná věc tak důležitá nepřijde, ale uvědomte že v momentě když kůň z jakéhokoliv důvodu otevře hubu a nadzvedne hlavu, Vaše otěže budou tahat udidlo maximálně proti koutkům koně a tato část se může posunout daleko dozadu k zubům koně. Pro vychytralejší koně je zde velice jednoduchá situace kdy se do udidla zakousnou a Vy naprosto ztrácíte nad koněm kontrolu. Nejjednodušší kombinací s uzdečkou je udidlo a spojené nebo oddělené otěže. Pod jednoduchým udidlem chápeme Oring snaffle (kroužkové stihlo) nebo D-ring snaffle (D-čkové udidlo) prostě cokoliv co nemá prodloužená ramena a tudíž nemá žádný páčivý efekt (fyzika). Od toho je pak páka – pákové udidlo. O-ring snaffle
D-ring snaffle
Pákové udidlo
Rozdíl mezi udidlem a pákou je značný, jak na pohled tak hlavně ve funkci. Zatím co klasické stihla jsou určeny k přiježďování koně vedeného dvěma otěžemi, hlavně k flexi k levé nebo pravé straně, páka je určena převážně k jednoručnému vedení které podle slov klasiků potřebuje nepatrnou razanci po kratší dobu. V překladu by to mohlo znamenat asi tolik, že to co jste koně nenaučili na stihle, jen stěží vysvětlíte na páce. Stihlo je velice komunikativní, přímou otěž je možné směrovat do různých stran a pozic, dokonce každou odděleně a tak je možno koni sdělit co po něm požadujeme. Jedním z důležitých bodů je taky to, jak a kde takovéto uzdění působí. U klasických udidel je tlak vyvíjen pouze na dásně, v mezizubním prostoru a koutky huby, zatím co pákové uzdění působí i tlakem uzdečky na nátylníku a v případě „korekčních“ pák i na jazyk, případně horní patro. Slovo korekční je v uvozovkách schválně, protože jak bude vysvětleno později, korekcí je v tomto případě myšleno spíš vyvíjení nepříjemného tlaku v některých částech tlamy, na korekci polohy hlavy koně, která z mého pohledu nemusí být korekci chování, nebo korekci reakcí na pomůcky. Jestli správnému horsemenovi jde o „komunikaci“ s koněm, a že taková koňská huba Vám toho poví víc než si myslíte, nejsou tyto speciální „udělátka“ příliš využitelné. Maximálně upozorní na to, že někde ve Vašem tréninku a komunikaci s koněm nastala chybka… Rozdíly ve funkčnosti stihla a páky:
Pákové uzdění má převážně sportovní a pracovní využití ve vyšším stadiu výcviku koně, tedy když už je tento přiježděn na jemné pomůcky sedem, holeněmi a působení otěží je již v tomto stadiu pouze „přikládáním na krk koně“ tzv. neckreinig. V tomto případě jsou otěže vždy rozdělené, držené pouze v jedné ruce, rozdělené pouze vložením jednoho prstu. Nezapomeňte že působení udidla je odlišné i pro koně, proto je nutné jej na přechod ze stihla na páku náležitě připravit. Působení páky můžeme ještě rozdělit podle délky ramen na: - „Short-shank“ aneb krátká ramena - „Middle-shank“ středně dlouhá ramena - „Long-shank“ dlouhá ramena Rozdíl v působení kratšího a delšího ramene vychází z fyziky, ale není na škodu některé věci zkusit osobně. Není nad vlastní zkušenost…
2. Udidla a mučidla Nyní si popíšeme několik základních typů udidel a pák, se stručným vysvětlením kde a jak působí. Orientačně jsou seřazena od nejemnějších až po nejostřejší donucovací prostředky. -
nelomená udidla jsou určena převážně pro citlivé koně, které se tlaku na dásně brání, špatně nacházejí přilnutí, nebo prchlivěji reagují. Nelomené udidlo rozkládá tlak na jazyk koně, tlak na dásně je minimální. Tato udidla se převážně vyrábějí z ohybných materiálů (gumy), nebo materiálů předem formovaných (silikon) tak, aby se zabránilo přenosu tlaku na opačnou stranu stihla. Pozor proto na udidla z pevných materiálů, které neurvale působí na jazyk koně. Obrázek funkce zde…
-
dvakrát lomené stihlo. Velice příjemná varianta kroužkového udidla. 2x lomené udidla kopírují hubu koně a proto jsou příjemnější. Ostrost udidla se ale výrazně zvyšuje hranatým tvarem prostředního dílu. K dostání v různých provedeních, případně i s pověšením tzv. „hraček“ které mají koně povzbudit v přežvykování.
-
silikónové nebo plastové provedení, může být „ochuceno“ různými příchutěmi. Nepochybnou výhodou těchto udidle je, že jemně kopírují hubu koně. Citlivý majitelé ocení příjemnou teplotu silikonu v zimním období…
-
anatomicky tvarované 2x lomené udidlo, splňuje veškeré požadavky náročného koně i jezdce. Všeobecně platí že tato udidla jsou velice jemná a příjemná při práci s jednou otěží (flexe, ohýbací cviky) no lze s ním vyvíjet docela silný tlak na hubu a jazyk koně v přilnutí.
-
jednoduché kroužkové stihlo, jednou lomené. Velice pohyblivé, komunikativní udidlo. Přetáčející se kroužky brání zakousnutí a nutí koně odžvýknout a lehce spolupracovat. Jedinou nevýhodou těchto udidel je tzv. „louskáčkový efekt“. Po zkrácení otěží se udidlo v hubě vzpříčí a tlačí na horní patro. Pří správné délce udidla a korektní práci otěží je tento efekt minimální, zvyšuje se nevhodně zvolenou délkou udidla.
-
D-čková udidla neboli D-ring snaffle najdeme v obdobném provedení - jak jednou nebo 2x lomená , tak z různých typů materiálu a odlišných druhů kovu. Kroužky tohohle udidla se nepřetáčejí, zůstávají fixována což znamená, že působí o něco razantněji a kůň se musí tlaku podvolit ne ho odžvýknout. Pro některé koně však jeho stabilita v tlamě (není tak pohyblivé jako kroužkové) může naopak působit příjemněji, vhodnější je také pro koně které si nadměrně s udidlem v tlamě pohrávají, nebo se takto načasování pomůcek vyhýbají. I zde by však ruka jezdce měla zůstat aktivní, aby svou nečinností nepřinutila koně se tupě do udidla opřít. Toto udidlo je ve westernovém přiježďování zastoupené nejvíc.
V prodeji najdete samozřejmě i několik udidel vyráběných skutečně promyšlenou technologií různých kuliček, zkroucených drátu a jiných vymožeností, které Vám prodejce doporučí jako udidlo po těžce jezditelné koně, nebo ke korekci různých zlozvyků, jako pokládání se do otěže, přehazováním jazyka přes udidlo a dalšími způsoby kterými se kůň snaží vyhnout nepříjemnému tlaku. Nezapomeňte že ostrým uzděním jen málokdy vyřešíte problém, který má často důsledek v něčem
úplně jiném, nebo se Vám ho povede odstranit pouze na malou chvíli, do doby než kůň přijde na jiný způsob jak se vyhnout tlaku. A nezapomeňte že tyto udidla – mučidla způsobují nejen psychické ale i fyzické škody. Následky nepřiměřeného tlaku můžou být od natržených koutků, přes špatně hojitelné rány na dásních, otlaky jazyka, případné škody způsobené nedostatečným oběhem krve, až po osifikaci dásní a zkostnatění výrůstků v místech nepřiměřeného tlaku – na obrázku.
Většina těchto udidel nepatří do rukou koňaře a už vůbec ne široké veřejnosti. Pokud by jste jen na malou chvíli zapochybovali o devastujících účincích těchto udidel, nabízím Vám jednoduchou možnost, jak si jejich funkci zkusit na vlastní kůži. Jelikož lze nervové zakončení a citlivost koňských dásní dobře simulovat, můžete velice lehce prověřit bolestivost a funkci udidel takhle:
Naštěstí jsou tato mučidla ve většině westernových organizacích a asociacích zakázána a při jejím používáním jste okamžitě ze soutěže diskvalifikováni. Bohužel tato pravidla nijak neomezují prodejce je držet v nabídce. Do další samostatné kategorie patří tak zatracovaná páková udidla. I když jejich efekt je mnohem silnější a taky se odvíjí od práce rukou jezdce, pokusím se je taky seřadit od nejjemnějšího až po ty které považuji za mučidla. Na začátek si ale ještě musíme připomenout, že ačkoliv se správně nastavené pákové udidlo v rozsahu cca 30° pohybuje minimálně u většího úhlu dochází okamžitě k většímu efektu. Na rozdíl od udidla působí přímo na čelist, kde způsobuje mnohonásobně větší bolest. Jak říká můj klasik Eva Zurek: „kopanec do prdele tak nebolí, ale do holeně… to je jiné kafe“. Funkce páky je v urychlování výcviku v tom smyslu, že pokud se kůň naučil na stihle ustoupit tlaku, na páce to udělá mnohem rychleji. Proto je ale nezbytný důkladný trénink na stihle, protože kůň který neví jak má reagovat, může s těžkým sebepoškozením reagovat proti tlaku i na ty nejostřejší udidla. Nezapomeňte taky, že nejdůležitější roli sehrává na páce podbradní řemínek. To jak pevně je připnut a z jak ostrého materiálu je, může ostrost páky několika násobně zvýšit. Volný podbradní řemínek může naopak páčivý efekt velice zmírnit. -
Nelomené lehce ohybné provedení pákového udidla s možným D-čkovým použitím. Rozumná volba při přechodu z klasických stíhel na páku. Zapnutím otěže do prostředních oček simulujete práci D-čkového stihla s jemným pákovým efektem (převážně na část hlavy koně) a přivyká koně na páčivý moment udidla.
-
Plastové 2x lomené pákové udidlo potažené silikonem. Prostřední váleček na jazyku koně prokluzuje a zabraňuje vytlačení udidla jazykem. V přímém působení s rameny vyvíjí silnější tlak na jazyk i na strany dásně. Silikon je vesměs pro koně velice příjemný, často ochucen.
-
Nelomená páka s klenutím na jazyk. Na rozdíl od ostatních pák je tlak přenášen nejenom na jazyk koně, ale zároveň na dásně koně, které jsou mnohem citlivější.
-
Jednou lomená páka, i když působí na pohled velice příjemně, k páčivému efektu se připájí ještě i svírání čelisti. Hýbla jsou otočná což zvyšuje působení prostředního dílu na horní patro. Vzhledem k tomu, že páka jako taková neumožňuje postranní pohyby a flexi koně, dvě nezávislé hýbla jsou spíš na škodu.
-
Pákové udidlo s obloukem je často označeno jako korekční udidlo s klenutím na jazyk. Obávám se že zde došlo k omylu v interpretaci funkci udidla, nebo dotyčný neměl představu jak koňský jazyk vypadá, neboť do tohohle oblouku by se určitě nevešel. Tento typ oblouku na udidle, je určen k tomu, aby v určité pozici zatlačil na horní patro koně. Je to velice důvtipný nástroj jak přiučit koně mít hlavu níž, nebo na kolmici. Při zatažení otěží se udidlo v tlamě vzpřímí, čím se oblouk dostane k patru. Kůň rychle pochopí že uvedeného tlaku se zbaví pokud sníží hlavu, nebo zatáhne nos blíž ke kolmici.
-
Pákové udidlo s obloukem a válečkem tzv Linda Telligton-Jones páka. Toto udidlo je podle autorky určeno pro koně které se pokládají do otěží. Ve své podstatě koně učí pouze najít takovou pozici, aby jim udidlo nezpůsobovalo bolest. Prokluzující váleček uprostřed znemožňuje vyhnout se tlaku zatlačením jazyka proti udidlu. Tento typ udidel už osobně nepovažuji za sdělující prostředky, ale za tvrdě donucovací prostředky. Tady s koněm nekomunikujeme ale nedáváme mu na výběr…
Působení oblouku :
-
Za zmínku ještě určitě stojí udidlo Mikmar. I když je zařazeno až na konci a svým vzhledem provokuje k závěrům, že jde skutečně o mučidlo, nemusí být tomu tak. Tloušťka udidla vypovídá spíš o tom, že není nijak ostré, spíš lehce neforemné a nekomunikativní. Ohyb zabezpečuje ustálení hlavy koně. O to asi vynálezci panu Franku Evansovi šlo… Je prý určeno právě pro mírně pokročilé jezdce, kterým umožňuje korigovat hlavu koně bez přílišného tlaku. Osobně nevím co jsi mám pod tímto představit. Začínající jezdci s neklidnou rukou se dle mého názoru mají nejdřív zdokonalit na lonži, nebo empaticky nezasahovat hrubě do tlamy koně. Přes Mikmar cesta dle mého názoru nevede…
Co je tedy to korekční udidlo? Jak jste si mohli všimnout ani jedno z udidel nepopisuji jako korekční v pravém slova smyslu. Ke korekci můžete totiž použít kterékoliv, od toho nejjemnějšího až po nejostřejší, podle toho co vlastně potřebujete zkorigovat. Pokud jsou Vaše jezdecké schopnosti dostatečné, velice jednoduše z nich vyplyne které udidlo je potřebné a mohlo by splnit funkci k dosažení správného výsledku. Tedy pokud mi kůň reaguje prchlivě na D-ring snaffle, tlaku se příliš vyhýbá co nám znemožňuje správné provedení cviku a komunikaci, je na místě použít jemnější variantu. Pokud kůň nereaguje dostatečně rychle a Vy máte pocit že jste v jeho výcviku nic nezanedbali a že Vám skutečně rozumí, lze sáhnout po udidle ostřejším. To samé platí při korekci koní kteří si přílišně lehají do udidla a podobně. Nezapomeňte ale vždy zvážit správnost Vašeho rozhodnutí, jelikož většina těchto problémů které je nutno jezdecky řešit taky při ježdění vznikla, žádný kůň se nenarodil tvrdohubý nebo neochoten k práci. Zvažte tedy, jestli je korekce na místě a zda skutečně korigujete následek a nebo pouze příčinu. 3. Hlavní zásady výběru udidla Je velice zajímavé kolik lidí se začne zabývat udidlem až poté, anebo hned, jak nastanou nějaké potíže. Jen málokdy si člověk uvědomí kde všude může nastat chybka a z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu propadne dojmu že je to zrovna v udidle. Proto začnu nejdůležitější zásadou výběru udidla: 1.1 pokud měníte udidlo protože již nefunguje kůň, dřív než obviníte z nespolupráce koně nebo to udidlo, zjistěte zda: nemá kůň potíže se zuby, tudíž udidlo špatně přijímá nebo mu způsobuje bolest jestli nemá jakýkoliv jiný zdravotní problém který se Vám snaží sdělit neochotou k práci, nebo k přilnutí, házením hlavou, nebo nervózním pohráváním si s udidlem, vytrháváním otěží a podobně. Je deprimující kolik koňařů přehlídne potíže se zády, hlezny nebo jiným onemocněním a z čistým svědomím stanoví vlastní diagnózu neposlušnost koně a vyřeší ji změnou udidla… prověřte i zcela triviální záležitosti jako správné nastavení lícnic a správné usazení udidla v hubě. nezapomeňte že nevhodným chováním Vám může kůň sdělit také to, že Vaše vedení rukou je nepřiměřené, nebo dokonce hrubiánské, nebo že jste ve výcviku nepokročily tak, jak si myslíte. samozřejmě Vám taky může sdělovat že právě tohle udidlo není to pravé, ale věřte mi, že koně jsou v tomhle docela tolerantní, někdy až příliš. 1.2 pokud chcete jenom udidlo které bude koni příjemné, dřív než si vyberete favorita a učiníte nákup za „velké peníze“: si zjistěte velikost udidla. Ta se u nás v Evropě uvádí v centimetrech a to převážně s přesností na 0,5 cm. Vesměs máte na výběr od 10 do 14,5 cm. Přičemž velikosti 10-11,5 jsou převážně pro pony, 12,5-13,5 pro dospělé jezdecké koně, 13,5 a víc pro takzvané „obrkoně“ čili těžké teplokrevníky nebo chladnokrevníky a podobně. Správná délka udidla je velice důležitá, příliš úzké udidlo může koním skřípnou pysk, příliš široké zvyšuje u jednou lomených udidel tzv. „louskáčkový efekt“. Vyberte si taky tloušťku udidla. Obecně platí že čím tlustší udidlo, tím jemnější působení na dásně, čím tenčí tím ostřejší. To je základ fyziky, tlak který rozprostřete na větší plochu je mnohem příjemnější než ten samý tlak na bod malý. Nezapomeňte ale, že ani příliš tlusté udidlo nemusí být koni příjemné, pokud Váš miláček s udidlem v puse nezavře pohodlně tlamu a udidlo mu bráni v zákusu. S takovým „bramborem“ jenom těžko odžvýkne, špatně se bude soustředit na pomůcky a bude si nervózně pohrávat s tímto rušivým elementem. V dnešní době si můžete vybrat udidlo taky z různých materiálů. Od nereze, mědi, černé oceli až po silikony a gumy. Prodejci Vám určitě nabídnou spoustu typů kovů a k tomu spoustu důvodů proč jsou pro koně příjemné nebo co v jeho tlamě vyvolávají. Zde svýma zkušenostmi nemůžu sloužit, protože udidlo s jablečnou příchutí v mé puse žádnou jablečnou příchuť nemělo a měď u mě nevyvolávala slinění. Takže nezbývá než „věřit“. Také neodsuzujte starší rezavé udidla „strýčka Toma“, pokud udidlo plní ve všem svou funkci a není nijak jinak poškozené, říká se, že rez koním velice chutná a není nijak zdravotně závadná. 1.3 pokud chcete soutěžit, prověřte si předem které uzdění a udidla jsou ve Vaší disciplíně povoleny a které naopak zakázány. Různé asociace, sdružení nebo kluby pořádají akce dle jejich platných pravidel a můžou mít tyto věci úzce specifikovány. 4. Bezudidlové uzdění I když se tento typ uzdění považuje spíše za alternativu a doporučuje se pouze na období přezubování koně, není na škodu se na všechny dostupné možnosti podívat z blízka a udělat si tak svůj vlastní názor. V dnešní době plné výzkumů a komerčních PR článků které se Vám v šatě odbornosti nabízejí na každém rohu, je již na nás, abychom se pídili po informacích, které jak Vám tak Vašemu koni můžou být k užitku. Není žádným tajemstvím kolik škody může udidlo nebo páka způsobit nešetrným používáním a však jen málo lidí ví k jakým různým zdravotním poškozením může docházet. Velice zajímavé jsou studie emeritního profesora Univerzity v Massachusetts, Dr. Cooka, který se výzkumu věnuje již přes 40 let. K základním bodům jeho teorie patří tvrzení, že kůň není schopen běžet i žrát zároveň a tlak udidla jednoznačně vyvolává přežvykovací reflex, je to signál k polykání. Dlouhodobým používáním udidel, tak podle něj, koně vystavujeme zbytečným stresům, nedostatečnému okysličení organizmu, poruchám dýchání, k předčasné únavě až ke krvácení do plic. Podrobnosti k jeho studii v češtině najdete zde… Ať už bude Váš názor jakýkoliv, nabídnu Vám alespoň několik možností bezudidlového uzdění. Seřadíme je zase od nejjemnějšího až po ty, které nelze doporučit.
-
-
Bitless Bridle neboli v doslovném překladu bezudidlové uzdění, je skutečně uzdění vycházející z klasické uzdečky, kdy ovládacím prvkem je nánosník s promyšleným ovládacím systémem hlavy koně. Prodloužené otěže vedoucí pod bradou až k nátylníku zaručují zcela bezbolestné ale nekompromisní korigování hlavy koně. Několik stupňů působení zároveň dávají koni možnost reagovat správně a pouze na lehké ovládání. Tohle provedení je na rozdíl od ostatních možností velice spolehlivé i v rizikových situacích. Funkci celé Bitless bridle najdete zde…
-
Bosal neboli Hackmore je ve westernovém světě velice známé uzdění. Jedno z mála povolených uzdění i v soutěžní aréně pro mladé koně. Správný bosal je nánosník z nevyčiněné kůže Rawhide, kterou lze po namočení vytvarovat a přizpůsobit. Součástí je taky uzdečka s čelenkou a nikdy neopomeňte na Fiador což je vázání které vede k týlu koně a přidržuje bosal na místě. Zabraňuje taky cloumání bosalu na hlavě koně, jeho narážení na nosní kost. Otěžím vázaným k uzlu říkáme Mechaté. Vše o tomto typu uzdění najdete krásně zpracované v internetové verzi zde…
-
Klasické provazové ohlávky asi není nutné nijak zvlášť představovat. V některých vylepšených variantách je lze skutečně používat i k ježdění. Nutno ale připomenout, že většina z nich nesedí správně na hlavě koně a při postranním použití otěží se může přetáčet a posunovat. Nejlepší variantou je zde použití v typu bosalu, tedy navázání uzlu a použití vodítka formou mechaté. Nezapomeňte taky že tenký nánosník působí dost agresivně a může způsobit jak vydření srsti tak otlaky.
-
Sidepull je poněkud ostřejší avšak často používaný typ bezdudilovky. Příliš ostrý nánosník z voskovaného sisalu dokáže na nos koně vyvinout silný tlak, proto ho mnoho majitelů často obalí do příjemnějšího svrchního materiálu. Na rozdíl od Bitless Bridle mu chybí otáčecí mechanika a zde otěže působí přímo.
Toto mechanické Hackamore můžete najít jak na westernových tak anglických uzdečkách. Některými asociacemi je tohle uzdění zakázáno a dovolím si tvrdit že oprávněně. Tento typ uzdění ač může vypadat velice příjemně, má silný páčivý moment na nosní kost koně a jeho hýbla ani neumožňují postranní pohyb a flexi koně. V součinnosti s ostrým kovovým podbradním řemínkem, špatným nasazením a lehkomyslným použitím se může stát „břitvou v rukách opice“. I tady samozřejmě platí to co pro všechny páky že čím delší hýbla tím silnější páčení a čím tenčí nánosník tím razantnější působení.
Použití bezudidlového uzdění má taky svoje zásady a mezi ty nejdůležitější patří správné umístění nánosníku na nos koně.
-
Pro správné určení polohy nánosníku bychom se měli přidržovat těchto dvou linií. Modrá označuje nejvyšší možné umístění, které je sice koni určitě nejpříjemnější protože zde je méně citelné, zato růžová ohraničuje bod, pod který bychom se v žádném případě neměli dostat. Zde už začínají měkké tkáně a i když je v těchto místech ovládání koně snazší, zde umístěný nánosník by mohl způsobit neprůchodnost nozder a nedostatek kyslíku. O nelstivosti nemluvě. Samozřejmě že tyto dvě linie jsou určující pro jakýkoliv nánosník (i při použití udidla) i když na westernových uzdečkách je jen málokdy vidět.
Na závěr se ještě všeobecně podíváme jak tyto tři typy uzdění (udidlové, pákové a bezudidlové) fungují na koňské hlavě a proč je tedy tak důležité je na přechod připravit. Ze zjednodušeného obrázku snad vyplyne, že každé z nich působí na jinou část hlavy, v jiném směru a koně se musí naučit tento signál číst jako kterýkoliv jiný. Udidlo
Páka
Bezudidlové uzdění
Jak je vidět, je velice těžké zodpovědět, které uzdění je to pravé ořechové, každé má své výhody i nevýhody. Je na Vás které posoudíte jako nejvhodnější, ale nezapomeňte že cokoliv ve Vašich rukách nemá být donucovacím, nýbrž komunikačním prostředkem. Je pravdou, že je celkem jedno co má koník na hlavě, podstatné je, jestli mu umíte zprostředkovat Vás požadavek tak, aby Vám koník vyhověl. Všechno o co koně požádáte, od jednoduchého vykročení až po těžký drezurní cvik se sníženou hlavou, je věcí cviku, opakování a odměňování. Nic nepřijde samo. Je jednoduché, ale dost nefér, donutit koně pomoci bolesti něco vykonat nebo nějak se pohybovat, mnohem náročnější je koně připravit tak, aby to pro něj bylo zcela přirozené. Článek sestavila Mgr. Petra Trabalková Zdroje: http://www.horses4you.cz http://www.equiservis.cz http://www.sustainabledressage.net/ http://www.frintasaddlery.com/cz/ http://album.volny.cz/parelliohlavky http://www.kone-vysocina.cz/
