97

OZV o závazných částech územního plánu obce Malečov

Vyhláška c. 06/1997 ze dne 26.02. 1997

Obec Malečov Obecní rada obce Malečov v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 a 3 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 písm. n), § 45 odst. 1, § 24 odst 1 a § 16 odst. 2 až 5 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů vydává

obecně závaznou vyhlášku o závazných částech územního plánu sídelního útvaru obce Malečov č. 6/97 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ článek 1 Účel vyhlášky 1. Obecně závazná vyhláška (dále jen „vyhláška“) vymezuje závazné části územního plánu sídelního útvaru obce Malečov, schváleného Obecním zastupitelstvem obce Malečov dne 2. Vyhláška stanoví závazné regulativy pro funkční a prostorové uspořádání území, zásady uspořádání dopravy, technické infrastruktury, územního systému ekologické stability a vymezuje veřejně prospěšné stavby. článek 2 Rozsah platnosti 1. Vyhláška platí pro správní území obce Malečov, vymezené katastrálními územími a částmi obce Březí, Čeřeniště, Horní Zálezly, Malečov, Pohoří, Proboštov a Rýdeč a katastrálními územími Babiny I., Němčí a Řetouň. 2. Vyhláška se vydává na dobu neurčitou. Návrhový horizont územního plánu sídelního útvaru obce Malečov je rok 2010. 3. Nedílnou součástí vyhlášky je grafická část územního plánu, která obsahuje soubor výkresů v mapových podkladech v měřítku 1:10 000 a 1:2 000, se zákresem podmínek uspořádání a využití řešených území, doplněných textovou částí.

4. Schválenou závaznou částí územně plánovací dokumentace se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů veřejné správy při úzením a stavebním řízení, popřípadně při správních řízeních souvisejících, nestanoví-li zvláštní předpisy, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv a povinností fyzických a právnických osob jinak.

článek 3 Vymezení pojmů 1. Závazné regulativy jsou: a) zásady pro uspořádání území b) limity využití území, kterými se stanoví hodnoty využití území 2. Urbanizované území tvoří: a) smíšené území malých sídel b) produkční (výrobní) území c) sportovní plochy a rekreace d) území veřejných prostorů 3. Neurbanizované území a) plochy zemědělského půdního fondu b) plochy lesního půdního fondu c) plochy veřejné zeleně d) vodní plochy a toky e) pozemky mimo zastavěné území obce 4. Veřejně prospěšné stavby 5. Územní systémy ekologické stability (dále jen „ÚSES ČÁST DRUHÁ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚPnSÚ článek 4 Závazné regulativy 1. Respektovat sídelní útvar obce Malečov jako jedno z význačných venkovských osídlení v CHKO České středohoří v jižní části okresu. 2. Urbanizované plochy tvoří zastavěné plochy a plochy územním plánem určené k zastavění. Hranice urbanizovaného území obce (dále jen „SZÚO“), nemůže být pojmuta jako SZÚO bez souhlasu orgánů hájících zájem ochrany ZPF. Sestává z ploch stávajících a rozvojových. Nové rozvojové plochy budou začleněny do současně zastavěného území obce teprve na základě vydaného územního rozhodnutí pro každou jednotlivou stavbu, řešenou v rámci územního plánu. S ohledem na předpokládaný rozvoj obce, který je třeba usměrňovat, schválilo

zastupitelstvo obce tuto hranici urbanizovaného území jakou závaznou část územního plánu, bez dořešení vlastnických vztahů. Předmětem regulace může být: - funkční využití území (pozemky a objekty je možno využívat jen pro funkce, které jsou do plánu funkčního využití území přípustné nebo výjimečně přípustné), - intenzita využití území (koeficient zastavěnosti pozemku, podlažnosti, obestavěného prostoru, event. stanovení výšky a počtu podlaží), - umístění objektu (regulační čáry), - druh zástavby (izolovaný dům, řadový dům apod.), - zastřešení objektu, - architektonické řešení ve vztahu k historickému charakteru okolní zástavby nebo přírodnímu prostoru, - materiálového řeší, - termínů a způsobu realizace. Pro úroveň územního plánu sídelního útvaru přichází v úvahu ve většině případů pouze regulace funkčního využití území, i když v některých je možno tuto regulaci přiměřeně stanovenými podmínkami rozšířit. Záleží to však na velikosti řešeného území a podrobnosti řešení. 3. Neurbanizované území. Jde o ostatní plochy mimo urbanizované území obce. Jako směrná část územního plánu je vypracován územní generel krajiny. Jeho návrhová část řeší budoucí využití území a revitalizaci dnes značně poškozené krajiny. Jako závazná část územního plánu je v tomto územním generelu krajiny zkoordinováno řešení krajiny se závazným řešením územních systémů ekologické stability (dále jen „ÚSES“). Jednotlivé prvky ÚSES jsou součástí veřejně prospěšných stabev, pozemky dotčené prvky ÚSES jsou chráněny ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí. článek 5 Funkční uspořádání 1. Vymezenému funkčnímu využití území a ploch musí odpovídat způsob jeho využití a zejména účel umísťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich stavebních změn a změn v jejich užívání. Stavby a jiná opatření, které funkčnímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístěny nebo povoleny. Funkční využití území a ploch je vymezeno na základním výkrese urbanistické situace schváleného územního plánu. 2. Smíšené území malých sídel funkční využití - obecné podmínky dominantní - rodinné bydlení s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad s chovem drobného zvířectva, - hospodářská zařízení zemědělské výroby, - zařízení nerušící výroby a služeb, vhodné - provozy pro sběr a zpracování zemědělských produktů,

- obchody, veřejné stravování, zařízení školská, sociální, zdravotní, kulturní, správní, služby a drobné podnikání (živnostenské provozovny) bez negativních vlivů na sousední pozemky, - odstavná stání a parkoviště sloužící potřebě funkčního využití území, - nezbytné plochy technické vybaveosti, - příslušné komunikace, - zeleň liniová a plošná, výjimeně přípustné - hromadné zahrádky, - rekreační objekty, nepřípustné - bytové objekty, - všechny druhy činnosti, které svými nagativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují sousední pozemky, - zařízení průmyslové výroby, doplňující ustanovení - jakákoliv hospodářská činnost musí být ekologicky nezávadná, - PHO nesmí překračovat hranice vlastního pozemku, - pachová zóna nesmí zasahovat obytnou zástavbu. 3. Produkční území slouží pro umísťování zemědělských výrobních činností, zemědělských a výrobních služeb, obchodních činností a technické vybavenosti. 4. Sportovní plochy a rekreace slouží pro umísťování sportovních a rekreačních zařízení a jejich zázemí. 5. Území veřejných prostorů jsou území volně přístupná, která v osbě obsahují komunikace, chodníky, cyklistické stezky, veřejnou doprovodnou zeleň, vodní plochy apod. 6. Plochy veřejně prospěšných staveb jsou plochy pro nově navrhované prospěšné stavby podle popisu v technické zprávě a se zakreslením na samostatném výkrese. 7. V neurbanizovaném území nesmí být umísťovány a povolovány novostavby s vyjímkou pozemních komunikací a liniových staveb technického vybavení, objektů zemědělské prvovýroby, meliorací zemědělské a lesní půdy a úprav vodních oků. Tato území se dělí podle funkčních kriterií na zemědělskou půdu, lesní půdu, plochy veřejné zeleně na nelesních pozemcích, vodní plochy a toky a ostatní pozemky mimo zastavěné území sídel. článek 6 Prostorové uspořádání Řešené území navazuje jihovýchodním směrem na území města Ústí nad Labem. Leží v atraktivní krajině s vysokou krajinářsko estetickou hodnotou, v centrální části chráněné krajinné oblasti České středohoří (dále jen „CHKO“). Vlivem koncentračních tendencí ve vývoji osídlení v minulých desetiletích, které

podporovaly rozvoj pouze omezeného počtu významných středisek osídlení, došlo na druhé straně ve venkovském prostoru k výraznému úbytku trvale bydlících. Řešené území se stále výrazněji měnilo v rekreační zázemí města Ústí nad Labem, na kterém bylo závislé ve všem, protože možnost krytí základních potřeb obyvatel řešených obcí byla soustavně minimalizována. Ve větších sídlech (Malečov, Tašov, Březí) převládla funkce obytná, u menších, díky kvalitě prostředí a rostoucího zájmu o rekreační využívání pak funkce rekreační. Soustavně měnící se politicko ekonomické prostředí má za následek zastavení tohoto extenzivního rozvoje obytného území a vytváří podmínky pro obnovení kdysi poměrně velké samostatnosti a soběstačnosti obcí.

článek 7 Uspořádání dopravy 1. Návrh dopravní sítě vychází z požadavků na optimální obsluhu řešeného území. Sleduje a zohledňuje požadavky obce a orgánů státní správy tak, aby byl zajištěn optimální a bezkonfliktní rozvoj sídla. 2. Zájmové území obce neleží v dopravně exponovaném prostoru a ani ve výhledu se nepředpokládá, že by výrazně stoupla potřeba jak tranzitní, tak i cílové či zdrojové dopravy. Obec bude nadále obsluhována silnicemi III. třídy. 3. Nejvýznačnější dopravní trasou je silnice třetí třídy č. III./25841, vedená z Ústí nad Labem přes Malečov, Tašov a Rýdeč do Třebušína. Její trasa je v území v současnosti stabilizována a v návrhové etapě územního plánu nedozná žádných podstatných směrových ani výškových úprav. 4. Nejbližšími nadřazenými trasami vnější silniční sítě zůstavají silnice č. II/261, vedená údolím řeky Labe ve směru od Litoměřic přes Ústí nad Labem do Malého Března. Zde se napojuje na další silnici II. třídy č. II/260, směřující na Úštěk. 5. Skupina místních komunikací je zastoupena soustavou obslužných MK, zpřístupňujících objekty bydlení, vybavenosti, výrobní provozovny, objekty rekreace apod. 6. V krajině jsou doplněny hospodářské komunikace. článek 8 Uspořádání a limity technického vybavení 1. Zásobování pitnou vodou. Malečov Vodovod v obci je z roku 1973. Zdrojem vody je vrt Ma-1 o celkové vydatnosti 2,5 l/sec. Stávající zdroj proto zajišťuje kapacitně požadovaný rozvoj. Nově navrhovanou zástavbu je možno napojit na stávající vodovod. Dostatečně je i

dimenzován vodojem. Březí Obec je napojena na přívodní řad pitné vody pro Kojetice a Střekov a potřebné množství vody je zajištěno kapacitou stávajících zdrojů. Obec je však bez vodojemu a proto nelze vodovod považovat za požární. Proboštov Vodovod v obci je z roku 1928. Zdroji vody jsou vrt PR-2 a jímka se zářezem. Vodojem má kapacitu 30 m3. Zdrojově je tak spolehlivě zajištěn rozvoj po celé návrhové období. Vodojem nemá však požadovanou akumulaci pro případ požáru. Ostatní části obce Rozsah zásobování pitnou vodou v návrhovém horizontu územního plánu zůstane oproti současnému stavu beze změny. 2. Zásobování provozní a požární vodou. V sídelních lokalitách (vyjma Malečova), kde není veřejný vodovod a kde veřejné vodovody nemají parametry požárních vodovodů, je nutno zajistit potřebnou zásobu vody pro hašení v požárních nádržích. Dnes nefunkční nádrže je nutno obnovit a v ostatních případech vybudovat nové. Připravovaný vodovod Čeřeniště je potřeba dimenzovat jako požární. 3. Odkanalizování a čištění odpadních vod. Malečov V obci je splašková kanalizace a čistírna odpadních vod. Při výstavbě navržených rodinných domků a plném odkanalizování celé obce bud počítáno s intenzifikací čistírny. Březí V obci je nesoustavná dešťová kanalizace, jinak převažuje žumpový systém. Navrhuje se vybudovat splaškovou kanalizaci a lokální ČOV. Proboštov Zde je pouze žumpový systém. Navrhuje se vybudování splaškové kanalizace a lokální ČOV. Ostatní části obce Ponechány na individuálním řešení pomocí žump. 4. Zásobování plynem. Malečov Navrhuje se obec plynofikovat a plyn využívat pro vaření, ohřev užitkové vody a topení. Plynovikace vyžaduje realizaci redukční stanice. Březí Rovněž v této obci (části obce) bud provedena plynovikace, podmíněné vybudováním vysokotlaké plynovodní přípojky a redukční stanice. Proboštov a ostatní části obce V dosahu návrhového horizontu územního plánu se neuvažuje s plynofikací této časti osídlení. 5. Zásobování elektrickou energií. Malečov Elektrická energie bude využívána pouze pro běžnou spotřebu, přesto bude nutná výstavba nové sloupové trafostanice. Březí

Stávající sekundérní síť je již dnes plně vytížena. Přes uvažovanou plynofikaci musí být vybudována nová trafostanice. Proboštov a ostatní části obce Energetická koncepce je založena na trvalém zásobování osídlení elektrickým proudem. Zásobování rozvojových ploch v Proboštově si vyžádá výstavbu nové trafostanice. 6. Telekomunikace. Obec Malečov a její části jsou napojeny na hlavní ústřednu MTO Velké Březno. Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem na vyhovující úrovni. článek 9 Ochrana přírody, krajiny a územní systémy ekologické stability 1. V rámci návrhu krajiny dochází k dílčím doporučeným změnám kultur. Cílem je snížení poměru orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů (TTP). V celém řešeném území je posilována ekologická stabilita území, jsou vytipovány plochy mimoprodukční funkce zemědělských pozemků a jsou fixovány prvky ÚSES, významné krajinné prvky a interakční prvky. 2. Návrh vylučuje ukládání odpadů nebo jejich likvidaci ve volné krajině. Likvidace tuhého komunálního odpadu (t. j. svoz a ukládání) je zajištěna v lokalitě Modlany, a to do doby návrhového horizontu. 3. Zpřísněné ochraně ZPF podléhají půdy zařazené do I. a II. bonitní třídy, dále půdy, na kterých jsou provedena investiční zúrodňovací opatření a plochy vyčleněné pro pěstování speciálních plodin. 4. Olešnický a Proboštovský potok mají bystřinný charakter. Zástavba není ohrožována jejich povodňovými stavy. Ochranné pásmo a tím nezastavitelné území kolem vodních toků jsou min. 6 m na každou stranu od hrany vodního toku. Hlavní zásadou uplatňovanou při rozvoji území je nezasahování do přirozených úseků toků žádnými podstatnými regulačními úpravami. 5. Vodní plochy jsou v řešeném území stabilizovány, nepočítá se s výstavbou dalších nádrží. 6.

Lesy v území musí plnit kromě krajinotvorné funkce i významnou vodohospodářskou funkci - infiltrační a desukční, ekostabilizační, funkci genové základny, rekreační apod. Poškození lesů dosahuje v řešeném území vzhledem k návětrné poloze a dřevinné skladbě značného stavu, přesto produkce dřevní hmoty zůstává dominantní funkcí lesů, zaměřená na těžbu. 7. Výstavba a hospodaření v krajině (investiční činnost) se řídí v územích ložisek, CHLÚ a ostatních ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8. Podle zákona č. 114/1992 Sb. se ochrana přírody a krajiny zajišťuje rovněž ochranou a vytvořením územních systémů ekologické sability (dále jen „ÚSES“), které

představují účelové propojení ekologických stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem: a) zachovat biodiverzitu přírodních systémů b) stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu. 9. Při navrhování systémů ekologické stability bylo přihlédnuto k místním podmínkám a stavu krajiny. Celý místní systém je napojen na regionální ÚSES a do území zasahují tři centra regionálního významu. Nadregionální biokoridor prochází mimo řešené území. 10. Plochy tvořící součást biocenter a biokoridorů, zahrnuté do území a ploch jsou nezastavitelné. článek 10 Ostatní limity využití území a další omezení 1. Ostatní regulační podmínky. - umožnit rozvoj obytné funkce jednotlivých obcí formou výstavby rodinných domků na navržených plochách, - veškerou novou bytovou výstavbu regulovat podle požadavku na stavby v chráněné krajinné oblasti - max. dvě nadzemní podlaží, sedlová střech, doporučený výběr materiálů, - preferovat stavbu v již zastavěných částech obcí a adaptace objektů, - podporovat proces přeměny v současné době rekreačně využívaných objektů, na objekty trvalého bydlení, - podporovat rozvoj drobných soukromých živností a řemesel, využít pro tyto účely stávajícího stavebního fondu, - v co nejširší míře podporovat rozvoj občanské vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit, především ve stávajícím fondu a na územním plánem vymezených plochách, - pro realizaci výstavby rodinných domků na navrhovaných plochách zajistit zpracování podrobnějších studií, zejména pro lokality s věším počtem navrhovaných objektů, - podporovat a postupně uskutečňovat záměry obnovy krajiny, navržené ve zpracovaném územním generelu krajiny správního území obcí Malečov a Tašov, - respektovat prvky územního systému ekologické stability, - v místech předpokládaného výskytu radonu je nutno zabezpečit stavbu proti vnikání půdního radonu, - respektovat půdu s nevýrobní funkcí jako důležitou složku životního prostředí, - podporovat dolesnění území, nedovolit odlesnění stávajících zalesněných ploch, - realizovat výsadbu a úpravu navrhované veřejné zeleně a ochranné zeleně u areálů zemědělské výroby, - podporovat převod z orné půdy do trvalých travních porostů, - podporovat drobnou zemědělskou výrobu, - nedovolit jiné než zemědělské využití cennějších půd,

- nerozšiřovat plochy pro individuální pobytovou rekreaci, v ojedinělých případech a po pečlivém uvážení umožnit eventuelní dostavbu na vhodných plochách v intravilánech tzv. „rekreačních sídel“, - podporovat rozvoj turistiky v území, - na sesuvných plochách prověřit před výstavbou únosnost základové půdy, - MK v zastavěné části je třeba upravit a vozovky rekonstruovat tak, aby odpovídaly požadavkům na bezkonfliktní provoz, - omezit průjezd nečisté zemědělské dopravy v obci na minimum, - respektovat požadavky na potřebný počet odstavných a parkovacích stání, a to po etapách v závislosti na výhledových potřebách území a růstu automobilizace, - garáže stavět pouze na vlastních pozemcích, - pro obsluhu obcí je nezbytné zachovat systém autobusové dopravy osob, - s ohledem na kóty stávajícího vodojemu v Malečově neumísťovat nové rodinné domy nad kótu 529,0 m. n. m., - ve všech lokalitách respektovat navržená PHO vodních zdrojů, uvnitř PHO je nutno pro každou činnost zajisti souhlas správce zdrojů, - respektovat plochy navržené pro výstavbu ČOV v Březí a v Proboštově, včetně navržených ochranných pásem, - v Malečově a Březí realizovat plynofikaci, v plynofikovaných objektech využívat plyn pro vaření, ohřev vody a vytápění, - rozvojové plochy v těchto obcích zásobovat elektřinou z nově vybudované trafostanice, - u objektů nevyužívajících k vytápění elektřinu nebo plyn, upřednostňovat ekologická paliva - nové objekty budou zásadně vytápěny ekologickými palivy, - realizovat výstavbu trafostanice a vysokonapěťové přípojky, - v Proboštově realizovat výstavbu nové trafostanice, včetně vysokonapěťové linky 400 kV, - rozvíjet místní telekomunikační síť, 2. Památkově chráněné objekty a významné stavby. k. ú. Malečov Dům čp. 8 - lidová architektura z 18. stol. (reg. č. 213) Hrázděný dům čp. 30 (reg. č. 214) k. ú. Proboštov Kostel sv. Jana Křtitele (reg. č. 252/1) Ohradní zeď a dvě branky (reg. č. 252/2-4) (tato nemovitá kulturní památka má vyhlášené ochranné pásmo) Milník (254) Milník (35077) k. ú. Horní Zálezly Kamenný kříž (reg. č. 255) k. ú. Pohoří Dům čp. 1 - lidová architektura (reg. č. 3491) Dům čp. 2 - lidová architektura (reg. č. 3492) Dům čp. 5 - zemědělská usedlost (reg. č. 3494)

Všechny vyjmenované památky a významná místa jsou nedotknutelná ve smyslu jejich asanace, přestavby nebo narušení novou výstavbou. Rozhodnutí o jakýchkoliv úpravách je třeba konzultovat s orgány památkové péče. 3. Ložiska nerostných surovin. a) chráněné ložiskové území (CHLÚ) Rýdeč č. 041 (zdroj vyčerpán - stavební kámen) b) výhradní ložisko (návrh CHLÚ) Řetouň č. 237100 Až do rozhodnutí MŽP ČR musí být při případném územním řízení v dané lokalitě postupováno podle § 18 a 19 zákona č. 44/88 Sb. ve znění pozdějších předpisů. c) prognózní zdroje - ložisko Hlinná a okolí č. 226900 (hnědé uhlí) - ložisko Proboštov č. 330900 (náhrady živců) - ložisko Řetouň - Řetouňský vrch č. 330800 (náhrady živců) - ložisko Horní Zálezly a okolí č. 226800 (hnědé uhlí) 4. Sesuvná území a svahové deformace. Všechny lokalizované a evidované sesuvy se nacházejí na k. ú. Proboštov. Přesný popis lokalit a nezbytných prací je obsažen v textové části územního plánu. 5. Poddolovaná území. č. 0241008 lokalita Březí (pozn. 1.) č. 0241011 lokalita Horní Zálezly (pozn. 2.) č. 0241012 lokalita Pohoří (pozn. 2.) č. 0241013 lokalita Proboštov (pozn. 2.) č. 0241015 lokalita Malečov (pozn. 1.) č. 0241018 lokalita Němčí (pozn. 1.) č. 0241019 lokalita Čeřeniště (pozn. 1.) Přesná situace ani lokalizace důlních děl není známa. pozn. 1. Pro tuto lokalitu se nepředpokládají závažnější projevy na povrchu, nutno však upozornit stavebníky na možnost výskytu následků starého dolování. pozn. 2. V případě stavebních prací je nutno vyžádat si podrobnější stanovisko od Geofondu ČR. Zpracováno podle elaborátu poddolovaných a sesuvných území v okrese Ústí nad Labem, který vydal Geofond ČR Praha, pracoviště Kutná Hora v roce 1996 (revize). 6. Radonové riziko. Ve všech prozkoumaných lokalitách byly zjištěny všechny stupně možného radonového rizika (nízký, střední a vysoký). 7. Vodní zdroje. V řešeném území se nachází řada místních zdrojů pitné vody. Pro tyto místní zdroje

byla stanovena pásma hygienické ochrany. V širších ochranných pásmech musí být jakákoliv výstavba schválena vodohospodářským orgánem a orgánem hygienické služby. a) Sebuzín - Jedlina I., Svádov I. a Svádov II. (širší ochranná pásma zasahují do části obce Březí) b) Pohoří - Zlatohlavův pramen (I. PHO) c) Pohoří - Turkův pramen (I. PHO) d) Vrt Ma-1 pro Malečov (I. a II. PHO) e) Proboštov - vrt PR-1 (I. PHO) f) Proboštov - vrt PR-2 (I. a II. PHO) g) Studna Řetouň (I. PHO) h) Vrt Ry-1 v Rýdeči (I. a II. PHO) i) Tlučeň - zdroj okresu Litoměřice (II. PHO) j) Vrt Vc-1 (zdroj vodovodu Čeřeniště - návrh) poznámka: Pro vodní zdroje Sebuzín - Církvice zasahuje do území obce Malečov a jeho částí II. PHO (širší území vodohospodářských zájmů). 8. Vymezení ochranných pásem a chráněných území. Řešené území je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří, II. a III. ochranné pásmo. Ochranná pásma jsou vymezena ve výkresové části. - bezpečnostní pásmo VTL, - ochranné pásmo VVN a VN, - pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů I. a II. stupně, - širší ochranné pásmo vodních zdrojů, - ochranné pásmo silnic III. třídy, - ochranné pásmo účelového objektů vojenské správy v k. ú. Malečov, ppč. 47 (kruhové - 50 m), - ochrané pásmo vojenského cvičiště v k. ú. Babiny I. (500 m od jeho hranice) - ochranná pásma vodních toků. Není navrženo žádné PHO k objektům živočišné výroby. Všechna ochranná pásma musí být respektována v plném rozsahu. Chráněnými stromy jsou dvě lípy v Čeřeništi, ve stejném prostoru je přírodní památka „Babinské louky“, vyhlášena v roce 1993 vyhláškou č. 9/93 Správou CHKO České středohoří dne 15. 11. 1993. ČÁST TŘETÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY článek 11 Veřejně prospěšně stavby (dále jen „VPS“), pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům omezit, jsou stavby podle

zpracované grafické části v měřítku 1:2 000 v tomto rozsahu: 1. Stavby dopravního charakteru a) směrová úprava a rozšíření, vč. rekonstrukce vozovky v oblouku pod Ovčárnou, ve směru na Rýdeč ( 1 ) b) zřízení výhybem na MK, zpřístupňující Němčí ( 2 ) c) směrová úprava (rozšíření, rozhled) oblouku v centru Malečova u prodejny Jednota (3) d) realizace otočky pro dopravní obsluhu v prostoru garáží za bytovkami v Malečově (4) e) zřízení přístupové účelové komunikace k navrhované ČOV v Březí ( 5 ) f) směrová úprava silnice č. III/25848 v křižovatce se sil. č. III/25849 v Horních Zálezlech, zpevnění otočky pro dopravní obsluhu obce ( 6 ) g) zřízení 6ti stání u hřbitova v Proboštově ( 7 ) 2. Stavby vodohospodářského charakteru a) propojení vodovodního řádu v Proboštově ( 1 ) b) požární nádrž v Březí ( 3 ) c) splašková kanalizace a ČOV v Březí ( 4 ) d) splašková kanalizace a ČOV v Proboštově ( 5 ) 3. Stavby energetické a) vysokotlaká přípojka a regulační stanice v Malečově ( 1 ) b) vysokotlaká přípojka a regulační stanice v Březí ( 2 ) c) místní středotlaká plynovodní síť v Malečově ( 3 ) d) místní středotlaká plynovodní síť v Březí ( 4 ) e) sloupová trafostanice a propojení na stávající sekundérní síť v Malečově, Březí a Proboštově ( 5 ) f) vysokotlaká přípojka ve všech řešených sídlech, v Malečově, Březí a v Proboštově (6) g) rozvoj místní telekominikační sítě v celém řešeném území ( 7 ) h) případné posílení primérních i sekundérních rozvodů elektřiny v ostatních sídlech řešeného území ( 8 ) 4. Veškeré prvky navrženého lokálního systému ekolog. stability. poznámka: číslo v ( * ) je identické s označením na výkrese VPS. článek 12 Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro vyvlastnění podle § 108 zákona č. 50/1976 Sb. (Stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, pokud nedojde k dohodě s vlastníky pozemků nebo staveb.

ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČÁ USTANOVENÍ článek 13

V případě sporných staveb, zařízení nebo jiných opatření v území, je oprávněn rozhodnout stavební úřad v součinnosti se starostou. článek 14 Dokumentace návrhu územního plánu sídelního útvaru obce Malečov je uložena na obecním úřadě v Malečově a dále na Stavebním úřadě referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Ústí nad Labem. článek 15 Změny a doplňky ÚPnSÚ bude schvalovat Zastupitelstvo obce Malečov. článek 16 Tato obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Malečov nabývá účinnosti uplynutím zákonné patnáctidenní lhůty ode dne vyhlášení.

V Malečově dne 26. 02. 1997

................................................................. ................................................................ místostarosta starosta obce Malečov

)