96

ZPRAVODAJ

č í s l o 1/96

- Pozvánka ... - Zprávy ze Slovenska ... - Osvětlování venkovních prostorů ... - Cesta k úsporám ... - Diagnostika ocelových stožárů ... - HDO - pokračování ... - Slovník - pokračování ... - Inzerce ...

Zpravodaj SRVO č. 1/95. Uzávěrka čísla 31. 1. 1995, vyšlo 15. 2. 1995. Šéfredaktor: Ing. Luxa, Tesla Holešovice a.s., Jankovcova 15, 170 04 Praha 7, tel. 02/8731, linka 410 Redakční rada: Ing. Horák, Ing. Kotek, M. Benda, M. Tichý. Lektor: Ing. Polan

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Pozvánka ... Jarní setkání přátel veřejného osvětlení Ve dnech 17. a 18. dubna letošního roku se uskuteční již tradiční Jarní setkání přátel veřejného osvětlení, tentokrát v Podbořanech, pod patronací VOS Rostislav Horský. Bližší informace a závaznou přihlášku budeme posílat na začátku března.

Svetlo 96 - 6. medzinárodná svetelnotechnická konferencia a špecialisovaná výstava svetelnej a osvetľovacej techniky. Usporiadateľ výstavy: Čas konania: Gescia: Miesto konania: Informácie:

Slovenská svetelnotechnická spoločnosť Dom techniky ZS VTS Bratislava 26. - 28. 3. 1996 - výstava 27. - 28. 3. 1996 - konferencia Ministerstvo hospodárstva SR Dom techniky ZS VTS Bratislava s.r.o. Dom techniky ZS VTS Bratislava s.r.o., Škultétyho 1, 832 27 Bratislava tel.:07/5662213, 213502 - Ing, Trangoš, Ing. Liška

Konferencia si kladie za cieľ prezentovať najnovšie trendy vývoja a výroby prostriedkov svetelnej techniky u nás a v zahraničí. Na základe objektivných analýz stavu navrhovania a využivania svetelnej techniky vo všetkých odvetviach spoločnosti konferencia ukáže nové možnosti využitia perspektivných, racionálných svetelných zdrojov, svietidel a osvetľovacích sústav s akcentom na znižovanie spotreby elekrickej energie, tvorbu, ochranu a udržiavanie životného prostredia v krajine, estetické a ďalšie aspekty aplikácií. Súčasťou konferencie budú aj prednášky z oblasti merania a hodnotenia svetelných zdrojov, skúšobníctva, kalibrácie vo fotometrii, skúsenosti zo získavania certifikátu kvality ako aj denného osvetlenia. Na konferencii očakávame účasť cca 200 našich a zahraničných odborníkov, z toho 30 aktívnych prednášateľov. Sme presvedčení, že sa tu naskytne možnosť pre efektívny dialóg medzi výskumnou, výrobnou a užívateľskou sférou. Na medzinárodnej špecializovanej výstave sveteľnej a osvetľovacej techniky sa predstavia vystavovatelia z radov domácich firiem s ukážkami prakticky kompletného vyrábaného sortimentu svetelnej a osvetľovacej techniky. Záujem, aký vystavovatelia prejavili o SVETLO 95, dava záruku kvality tejto akcie a účasť 50 - 60 vystavovateľov. Medzinárodná konferencia a výstava sveteľnej a osvetľovacej techniky SVETLO 96 naväzuje na akcie, ktoré sme usporiadali v spolupráci so Slovenskou svetelnotechnickou spoločnosťou, Združením organizácií verejnoprospešných záujmov SR a Domom techniky Bratislava Preto Vás v mene usporiadateľov čo najsrdečnejšie pozývame na SVETLO 96 a tešíme sa na Vašu aktívnu účasť. Ing. Bernard Hollý OSVETLENIE s.r.o. Bratislava

2 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení Připravuje se na Slovensku v září nebo říjnu 1996 pod patronací firmy Osvetlenie s.r.o. Bratislava, odborný garant Ing. Bernard Hollý, ředitel. V rámci setkání je plánována exkurze u některého slovenského výrobce komponentů veřejného osvětlení. Naší snahou bude vás podrobněji informovat už na jarním setkání v Podbořanech. Bližší informace a přihlášku vám včas zašleme. Protože se zde na značné ploše zabýváme ať už hodnocením proběhlých akcí či upozorněním na akce nové, pokusili jsme se sestavit přehled nejdůležitějších akcí z oboru z nám dostupných pramenů. Pokud připravujete nebo víte o odborné akci dotýkající se našeho zájmového oboru, byť regionálního významu, zašlete nám informaci.

Kalendář akcí s tematem veřejné osvětlení a světelná technika. Setkání, konference, semináře 26. - 28. 3. 1996 Bratislava

17. - 18. 4. 1996 Podbořany 4. - 6. 6. 1996

Brno

Září, říjen 1996

Slovensko

SVETLO 96 - 6. mezinárodní světelně technická konference a specializovaná výstava světelné a osvětlovací techniky. Pořadatel: Slovenská světelně technická společnost, Dům techniky Bratislava Jarní setkání přátel veřejného osvětlení Pořadatel: SRVO, Rostislav Horský Celostátní konference světelné techniky s mezinárodní účastí. Garant: Doc. Ing. J.Plch, VUT Brno Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení. Pořadatel: Osvetlenie s.r.o. Bratislava, Ing. Hollý

Výstavy, veletrhy 7. - 8. 2. 1996 6. - 9. 3. 1996 7. - 10. 3. 1996 26. - 29. 3. 1996 26. - 28. 3. 1996 27. - 30. 3. 1996 1. - 4. 4. 1996 16. - 20. 4. 1996 21. - 27. 4. 1996 23. - 25. 4. 1996 21. - 23. 4. 1996 24. - 28. 9. 1996 5. - 7. 11. 1996 5. - 7. 11. 1996 26. - 28. 11. 1996

Olomouc, kulturní dům Silia Praha, Výstaviště Praha, Veletržní palác Praha, Výstaviště Strahov Bratislava, Dům techniky Praha, Výstaviště Brno, Výstaviště Brno, Výstaviště Hannover Hradec Králové, stadion Brno, Výstaviště Praha, Výstaviště Strahov Plzeň Praha, Palác kultury Ostrava, KD Vítkovice

Elektra 96 Svítidla 96 Salon energie, Candela 96 Amper 96 Svetlo 96 Comma 96 Cibex, Urbis - technika pro města a obce Domo 96 Hannover Messe - světová prům. výstava Elektra 96 Cepex - energetická výstava For Arch 96 Elektra 96 EEBW 96 - výstava úspor energie Elektrotechnika 96


Zprávy ze Slovenské republiky. Dominantnou akciou v roku 1995 v oblasti svetelnej techniky bola 5. medzinárodná výstava a konferencia svetelnej a osvetľovacej techniky SVETLO 95, ktorá sa uskutečnila v dňoch 21.3.23.3.1995 v Dome techniky Bratislava. Hlavným usporidateľom bola Slovenská svetelnotechnická spoločnost ZS VTS. Na výstave sa zúčastnilo 40 vystavovateľov z oblasti výroby svetelných zdrojov, svietidiel, káblových rozvodov a inštalačných systémov. Hlavným cieľom výstavy bola popularizácia využitia najmodernejšej svetelnej techniky so znižováním náročnosti osvetľovacích sústav vo všetkých priestoroch vrátane špecifických prostredí. Súčasne prebiehala medzinárodná konferencia, ktorá nadviazala na organizáciu celoštátných konferencií ešte v spoločnonom štáte Čechov a Slovákov. V dvojdňovom programe vystúpilo 30 prednášateľov z oblasti výroby, výskumu, zhodnocovania i využitia svetelnej techniky zo Slovenska a zahraničia. V priebehu roku 1995 sa uskutečnili i ďalšie akcie, ktorými sme zvýšili dobrú spoluprácu českých a slovenských odborníkov a podnokateľov v oblasti svetelnej techniky. Jednou z akcií boli Dni novej techniky spojené s výstavou strojov a zariadení pre verejnoprospešné práce a služby v dňoch 12.-14.6.1995 v Nových Zámkoch. Poriadateľ NOVOKOMEKO - plánuje organizovanie podobnej akcie aj v roku 1996 - júnovom termíne. Ďalšiou akciou, ktorú sme usporiadali, bol seminár Modernizácia a racionalizácia verejného osvětlenia v Bratislave dňa 25.10.1995, súčasťou ktorého bola expozícia výrobcov osvetľovacích stožiarov, svietidel a svetelných zdrojov. Zámerom seminára bolo oboznámiť zástupcov mestských orgánov, zastupiteľstev mesta a mestských častí s históriou, súčasným stavom, ako aj so zámermi koncepcie sanácie verejného osvětlenia v hlavnom meste SR Bratislave. V odborných prednáškách vystúpili slovenskí a českí odborníci z oblasti prevádzky a údržby verejného a slávnostného osvetlenia. V dňoch 25.-26. januára 1996 bola usporiadaná podobná akcia v Prešove, ktorá mala podobný cieľ - oboznámiť primátorov a starostov miest a obcí prešovského okresu o možnostiach progresu v oblasti verejného osvetlenia. Súčasťou akcie bola taktiež špecializovaná výstava svetelnej techniky. Ing. Peter Janošovič Naši slovenští kolegové z firmy Osvetlenie s.r.o. Bratislava nám zaslali uvedený přehled zajímavých akcí z oboru, které proběhly na Slovensku. Z uvedeného příspěvku je patrno, že se ve Slovenské republice odehrává řada zajímavých akcí z oboru světelné techniky a osvětlování. Pokud máte zájem o bližší informace o dění u našich východních sousedů, kontaktujte Ing. Janošoviče, Osvetlenie s.r.o., Mlynské nivy 37, 821 09 Bratislava, tel. 07/5266752-4. Uvedli jsme, co se děje na Slovensku a je toho hodně. SRVO proto považuje za vhodné opět navázat kontakty mezi českými a slovenskými odborníky v oboru světelné techniky, porušené rozpadem federace, mezi Společností pro rozvoj veřejného osvětelní a Slovenskou světelnětechnickou společností. Ať už se bude jednat o získání poznatků ze Slovenska v provozu, údržbě, financování, tak seznámení se s výrobci a jejich výrobky po obou stranách společné hranice obou republik. První vlaštovkou v obnovení vzájemných kontaktů je zasílání Zpravodaje SRVO pro informování slovenské odborné veřejnosti. I proto se podzimní setkání připravuje na Slovensku, organizátor Osvetlenie s.r.o. Bratislava, odborný garant Ing. Bernard Hollý. 4 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

- FLx V minulém čísle Zpravodaje jsme zmínili publikaci Jiří Habel a kolektiv: Světelná technika a osvětlování. Ing Jaroslav Kotek z autorského kolektivu nám poskytl k uveřejnění autorskou verzi kapitoly Osvětlování venkovních prostorů, která se zabývá komplexně touto problematikou, včetně uvedení všech souvisejících norem. S laskavým svolením autora v tomto čísle otiskujeme první část, zabývající se veřejným osvětlením. V dalším čísle uvedeme pokračování se seznamem použité literatury. - FLx -

Osvětlování venkovních prostorů Ing. Jaroslav Kotek. Osvětlování všech druhů venkovních prostorů má společného jmenovatele, jímž je vedle přímého působení atmosférických a klimatických podmínek na osvětlovací zařízení především skutečnost, že se zde obvykle uplatňuje pouze světelný tok směřující ze svítidel přímo na osvětlované plochy, takže zde nedochází k mnohonásobným odrazům světla jako ve vnitřních prostorech. Z umístění ve venkovním prostředí vyplývají vyšší základní požadavky na stupeň krytí zařízení (nejméně IP 23), na odolnost vůči agresivnímu prostředí (kyselé deště apod.), na odolnost svítidla i upevňovacích a nosných prvků vůči působení větrných poryvů a změn teplot. V případě umístění osvětlovacích prostředků na veřejně přístupných místech dále existuje zvýšené nebezpečí, že se stanou terčem vandalského počínání nebo předmětem krádeže. Pak je zvlášť důležitá mechanická odolnost a nesnadná možnost otevření nebo demontáže zařízení bez použití speciálních nástrojů. Na druhé straně musí konstrukční řešení použitých zařízení umožňovat snadnou a rychlou údržbu. V případě svítidel jde o výměnu vyhořelých světelných zdrojů, čištění světelně činných částí, preventivní prohlídky, revize a opravy elektrických nebo mechanických částí. Vzhledem k tomu, že se ve venkovních prostorech většinou nemohou uplatnit příspěvky mnohonásobných odrazů světla, je při použití svítidel se shodnými světelně technickými vlastnostmi v porovnání s interiéry nutno ve venkovních prostorech počítat s horším využitím instalovaného světelného toku. Obvyklá absence ohraničení osvětlovaného prostoru stěnami a stropem je také příčinou větších problémů s oslnivostí osvětlovacích soustav (zrak je adaptován na nízké úrovně jasu okolí a kontrast jasu svítidla vůči temné obloze je velký). Světelný tok vyzařovaný svítidly do nežádoucích směrů je ztracený a navíc působí rušivě. Problémy s ním mají např. astronomové při pozorováních noční oblohy. Světlo unikající do atmosféry způsobuje vytvoření „světelného závoje“, který zhoršuje viditelnost kosmických těles a jevů ve vesmíru. Tento závoj známe v podobě zářící oblohy v širokém okolí velkých měst. Problémem rušení astronomických pozorování se zabývá tým odborníků i v rámci Mezinárodní komise pro osvětlování CIE. Svítidla se ve venkovních prostorech nejčastěji instalují na zvláštních nosných konstrukcích, jako jsou osvětlovací stožáry (s výložníkem nebo bez výložníku), osvětlovací věže, samostatné


výložníky, převěsy apod. Cena vlastních svítidel bývá zlomkem ceny ostatních položek, k nimž patří především zmíněné nosné prvky a dále napájecí a ovládací systém. Obecným úkolem osvětlení je zajistit dostatečnou viditelnost detailů, jejichž rozlišování je předmětem vykonávané zrakové činnosti. V případě otevřených venkovních prostorů se při denním osvětlení dosahuje hodnot osvětlenosti až okolo 100.000 lx. Umělým osvětlením se v období s nedostatečným denním osvětlením (cca 45 % roku) dociluje hodnot osvětlenosti podstatně nižších, obvykle v rozsahu jednotek až desítek luxů, pouze výjimečně stovek až tisíců luxů. Zrakově náročnější činnosti se, pokud možno, vykonávají během dne, nebo, je-li to možné, se přesouvají do vnitřních prostorů. Aby bylo dosaženo co nejlepšího využití instalovaného světelného toku a zabránilo se rušivým únikům světla, je nutno volit svítidla s optimalizovanými optickými systémy, nejlépe svítidla cloněná, s kvalitními reflektory nebo refraktory. Neméně důležité je rovněž správné umístění svítidel a u světlometů jejich vhodné nasměrování. Všeobecnou snahou je využívat klimaticky odolných svítidel s vysokou užitnou hodnotou, s dlouhodobou stálostí fotometrických parametrů, s vysokou účinností a provozní spolehlivostí. Tuto snahu podporuje též rostoucí cena el. energie a zvyšující se náklady na údržbu. Doporučuje se, aby optická část svítidel měla krytí IP 54 nebo až IP 65. Hospodárnost dále zásadní měrou ovlivňuje použitý typ světelného zdroje, speciálně jeho měrný výkon a délka života. Proto se ve venkovním osvětlení nejvíce využívá svítidel osazených vysokotlakými sodíkovými, popřípadě halogenidovými výbojkami. Pro zajištění dlouhodobé spolehlivosti provozu je důležitá kvalita světelných zdrojů a předřadných zařízení, tj. především tlumivek a zapalovačů. Osvětlovací soustavy venkovních prostorů zajišťují zejména osvětlení: - v dopravě (pozemní, vodní, letecké), - venkovních pracovišť (stavenišť, skladišť a skládek, dolů, doků, nakládacích ramp, rozvoden, železničních a průmyslových prostranství, apod.), - sportovišť (hřišť, stadiónů, závodních tratí, atd.), - architektonicko - dekorativní (osvěcování staveb, architektonických památek, výtvarných děl, kašen, fontán, atd.), - reklamní (reklamních tabulí, firemních štítů, výkladů atd.). Osvětlení míst přístupných veřejnosti zabezpečuje tzv. veřejné osvětlení.

1. Veřejné osvětlení Pod pojmem veřejné osvětlení se rozumí osvětlení veřejných komunikací a prostranství (místních komunikací, silnic, dálnic, komunikací pro pěší a cyklistickou dopravu, včetně tunelů, podjezdů, podchodů, mostů, lávek, křižovatek, přechodů, náměstí, parků, pěších a obytných zón, zastávek městské hromadné dopravy, parkovišť atd.), významných budov, architektonických památek, výtvarných děl apod., ve městech, v obcích i mimo ně. Veřejné osvětlení patří mezi tzv. neplacené služby obyvatelstvu hrazené z obecních rozpočtů. Má za úkol umožnit uživatelům společných venkovních prostorů pohyb za tmy při zajištění obdobné bezpečnosti a pohody jako ve dne. Veřejné osvětlení je důležitou součástí životního prostředí a podstatně ovlivňuje bezpečnost dopravy, osob a majetku i atraktivnost měst a obcí. Pro navrhování, udržování, provoz a kontrolu veřejného osvětlení platí soubor norem, který nabyl účinnosti 1.10.1985. Soubor tvoří kmenová norma ČSN 36 0400 "Veřejné osvětlení" a k 6 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

ní přidružené normy ČSN 36 0410 "Osvětlení místních komunikací" a ČSN 36 0411 "Osvětlení silnic a dálnic". Kmenová norma má obecný charakter, zatímco přidružené normy stanoví konkrétní požadavky na osvětlení ve vymezené oblasti. Přiřazení příslušného stupně osvětlení se provádí na základě zatřídění komunikací podle normy ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací", resp. podle ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic". V případě komunikací pro motorovou dopravu se uplatňují jasové požadavky, umožňující respektovat reálné odrazné vlastnosti silničních povrchů. Výpočet jasu povrchu vozovky je komplikovanější než výpočet osvětlenosti tohoto povrchu, protože jas závisí nejen na směru dopadu světla, ale i na směru pohledu a na jejich vzájemné orientaci, viz obr. 1. Základním podkladem pro výpočet jasu povrchu vozovky jsou odrazné vlastnosti příslušného povrchu komunikace a fotometrické vlastnosti instalovaných svítidel. Odrazné vlastnosti se vyjadřují v podobě tzv. r-tabulek, obsahujících hodnoty redukovaného součinitele jasu r povrchu pro různé úhly dopadu světla a různé směry pohledu. Odrazné vlastnosti se zjišťují měřením odebraných vzorků obrusných vrstev v laboratoři nebo lépe přímo v terénu pomocí speciálních mobilních měřicích zařízení. V souladu s doporučením Mezinárodní komise pro osvětlování CIE se v normě ČSN 36 0400 [27] rozlišují třídy povrchu silničních komunikací CI a CII. Tím se zjednodušuje výpočet jasu. V literatuře [27] je navíc uvedena možnost přiřazení třídy povrchu vozovky podle použité technologie úpravy obrusné vrstvy vozovky. Dalšími parametry, vstupujícími do výpočtu jasu vozovky jsou už jen geometrické údaje - šířka vozovky, závěsná výška, rozteč, přesah, uspořádání svítidel apod. Nejčastěji používané druhy osvětlovacích soustav na směrově rozdělených a nerozdělených komunikacích jsou uvedeny na obr. 2. K odrazným vlastnostem povrchů vozovek a jasovým požadavkům našich norem je potřeba připomenout, že platí pro suché komunikace, nejméně po jednom roce provozu, kdy už jsou odrazné vlastnosti ustálené. Teprve po roce je tedy možno měřit jas vozovky. V novém stavu je možno měřit pouze intenzitu osvětlení a jas určit nepřímo, přepočtem s využitím poměru vypočtených průměrných hodnot osvětlenosti Ep a jasu Lp vozovky, tj. tzv. jasového součinitele osvětlení EL = Ep/Lp (viz [27]). Základní světelně technické požadavky podle norem ČSN 36 0410 [28] a ČSN 36 0411 [29] jsou uvedeny v tab. 1 a tab. 2. Tab. 1 Základní světelně technické požadavky na osvětlení místních komunikací Stupeň osvětlení

Komunikace funkční třídy *)

I

A2 - rychlostní směr. nerozdělené B1 - sběrné C1 - obslužné A1 - rychlostní A2 - rychlostní směr. rozdělené B2 - sběrné směr. nerozdělené B2 - sběrné směr. rozdělené C2 - obslužné

II

III

Jas povrchu vozovky Lpk (cd.m-2) 1,6

Osvětlenost povrchu vozovky Ep (lx) -

Celková rovnoměrnost Lmin : Lp (Emin : Ep) 1:2,5

Podélná rovnoměrnost Lmin : Lmax ****) 1:1,4

Stupeň oslnění

0,8

-

1:2,5

1:1,4

1

0,4

-

1:2,5

1:2

2

1


směr. nerozdělené C2 - obslužné 4 (1:5) směr. rozdělené C3 - obslužné D1 - nemotorické 2 (1:10) V zklidněné komunikace D2 - nemotorické cyklistické **) D3 - nemotorické 0,1 ***) VI pro pěší *) Zatřídění komunikací do funkčních tříd podle ČSN 736110 Projektování místních komunikací **) Zklidněné komunikace v obytných zónách lze řešit individuálně podle místních podmínek ***) Minimální hodnota osvětlenosti v ose komunikace ****) Hodnoty doporučené IV

2

-

-

Tab. 2 Základní světelně technické požadavky na osvětlení silnic a dálnic Stupeň osvětlení

Komunikace funkční třídy *)

Jas povrchu Lpk (cd.m-2)

I

Zvlášť nebezpečné úseky silniční komunikace

1,6

Celková rovnoměrnost Lmin : Lp (Emin : Ep) 1:2,5

Podélná rovnoměrnost Lmin : Lmax **)

Stupeň oslnění

1:1,4

1

II

Dálnice a silnice I. třídy

0,8

1:2,5

1:1,4

1

III

Silnice II. třídy

0,4

1:2,5

1:2

2

IV

Silnice III. třídy

0,2

1:4

1:4

2

*) Zatřídění komunikací do funkčních tříd podle ČSN 73601 Projektování silnic a dálnic **) Hodnoty doporučené

Vedle zajištění uvedených hodnot světelně technických parametrů má osvětlení komunikace účinně přispívat k viditelnosti a rozlišitelnosti horizontálního a vertikálního dopravního značení. Velmi důležité je zajistit vhodným geometrickým uspořádáním světelných míst i optické vedení řidiče po komunikaci. Řidič totiž podle uspořádání svítidel může s daleko větším předstihem odhadovat další průběh trasy, výskyt dopravně nebezpečných míst apod. Nesprávné uspořádání světelných míst může vést k závažným dopravním nehodám. V normě ČSN 36 0400 [27] je podrobněji popsáno uspořádání světelných míst v případech oblouků komunikací, křižovatek a přechodů pro chodce. Je zde řešeno i provedení adaptačních pásem, zřizovaných, jestliže osvětlení končí mimo zastavěnou oblast a průměrný jas povrchu osvětlované komunikace Lpk je alespoň 0,8 cd.m-2, nebo v případě křížení komunikací, jejichž jasy jsou v poměru větším než 1 : 10. Omezení oslnění se ve veřejném osvětlení zajišťuje především volbou vhodných svítidel a správným geometrickým uspořádáním osvětlovací soustavy. V pravidelných soustavách veřejného osvětlení pro motorovou dopravu (viz obr. 2) se oslnění hodnotí podle svítivosti svítidel v rozsahu polorovin fotometrického systému C0 až C15 a C165 až C180 [31]. Ve zvláštních případech (např. osvětlení mimoúrovňových křižovatek z vysokých stožárů) se stupeň oslnění hodnotí podle tzv. relativního zvýšení prahu rozlišitelnosti kr (viz [27]). Pro stanovení stupně oslnění platí hodnoty uvedené v tab. 3 Tab. 3 Stupně omezení oslnění na silničních komunikacích 8 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Stupeň oslnění

1 2

Maximální svítivost v polorovinách C0 až C15 a C165 až C180 v úhlu γ = 90o γ = 80o 10 cd na 1000 lm max. 500 cd 50 cd na 1000 lm max. 1000 cd

30 cd na 1000 lm max. 1000 cd 100 cd na 1000 lm max. 2000 cd

Relativní zvýšení prahu rozlišitelnosti kr při světlém okolí

tmavém okolí

10 %

10 %

20 %

10 %

Z hlediska hospodárnosti a účelnosti osvětlení silničních komunikací má, vedle vlastností použitých světelných zdrojů, svítidel a uspořádání světelných míst, velký význam i způsob ovládání osvětlovacích soustav. Spínání osvětlení se provádí buď ručně nebo časovými spínači podle časového plánu odvozeného od okamžiku západu a východu slunce (viz tab. 4), nebo lépe s využitím fotoelektrických spínačů, umožňujících respektovat skutečnou úroveň denního osvětlení. Tab. 4 Časové spínání veřejného osvětlení Období

Zapnutí

Vypnutí

zimní 23. 9. - 20. 3.

1/2 hod. po západu Slunce

1/2 hod. před východem Slunce

letní 21. 3. - 22. 9.

3/4 hod. po západu Slunce

3/4 hod. před východem Slunce

Spínání pomocí fotoelektrických spínačů se podle ČSN 36 0400 [27] provádí při následujících úrovních horizontální intenzity denního osvětlení Eh ve volném (nezastíněném) terénu: 1. V oblastech husté zástavby a v místech s vysoce náročnými dopravními podmínkami - zapínání při Eh = 80 lx, - vypínání při Eh = 40 lx. 2. V oblastech mimo zástavbu - zapínání při Eh = 40 lx, - vypínání při Eh = 20 lx. Pod pojem ovládání osvětlení se zahrnuje i regulace osvětlení. Podle normy [27] se v místech, kde během provozu osvětlení dochází k výraznému poklesu intenzity dopravy, snižují hodnoty osvětlenosti, resp. jasu povrchu vozovky nejvýše o dva stupně (viz tab. 1 a 2). Zvolený způsob regulace osvětlení musí zajistit dodržení požadavků zmíněných norem na rovnoměrnost. Z toho důvodu je nepřípustná regulace, jejímž výsledkem je, že zůstávají v provozu svítidla na každém druhém, popřípadě třetím osvětlovacím stožáru. Další podrobnosti o umělém osvětlení silničních komunikací jsou uvedeny v publikacích CIE [5] až [10], [13], [16], [22] a [24]. Pokračování v příštím čísle.

Cesta k úsporám elektrické energie ve venkovním osvětlení. Elektropodnik a.s., Josef Brýdl 9 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Statisíce svítidel v ulicích měst a obcí a tisíce venkovních svítidel v uzavřených areálech jsou na hranici své životnosti a svými světelně technickými parametry nesplňují základní funkci svítidla, tj. účelně osvětlit co největší plochu. Spotřeba těchto svítidel je většinou od 150 W do 400 W, což celostátně představuje desítky vlaků s uhlím pro tepelnou elektrárnu. Současné neekonomické a neekologické veřejné a venkovní osvětlení by nemělo nechat bez povšimnutí majitele tohoto zařízení. U veřejného osvětlení měst a obcí jde o nevhodně „prosvícené peníze“ z kapes daňových poplatníků. Zkušenosti z Prahy: V Praze je instalováno 131 000 svítidel, které má ve správě rozpočtová organizace Magistrátu, Správa veřejného osvětlení Praha a údržbu a provoz zajišťuje Elektropodnik a.s. Praha. Za rok 1994 zaplatila SVO za spotřebu elektrické energie 82 mil. Kč při současné ceně 1,32 Kč/kWh, to znamená, že spotřeba byla 62.132 MWh a průměr na svítidlo je přibližně 120 W. Tento průměr na 1 svítidlo patří k nejnižším ze všech měst v ČR. Instalovaný příkon se snižoval v průběhu několika let. Počátek byl v roce 1980, kdy se začínaly vyměňovat zdroje rtuťové RVL za sodíkové SHC, které dnes v Praze tvoří cca 96 % všech zdrojů. V letech 1991 až 1993 ke snižování příkonu docházelo zavedením 100 W výbojky SHC z Tesly Holešovice. V Praze se v těchto letech instalovalo formou renovace svítidel typu 4442315 a 4442316 z Elektrosvitu Nové Zámky 50.000 kusů. Obměna svítidel se prováděla v cyklech, kdy svítidla 250 W z komunikací tř. A se demontovala, upravovala se na 100 W a takto upravená se následně instalovala na komunikace tř. B a C. Demontovaná svítidla 150 W z těchto ulic se zrenovovala a zaměňovala se za svítidla 250 W na komunikace třídy A. Těchto cyklů bylo provedeno 24.000. S příchodem západních firem do České republiky se začínali u správců a provozovatelů veřejného osvětlení měst a obcí objevovat zástupci výrobců svítidel z celé Evropy. Do této doby byla v našich ulicích, parcích, ale i v továrních objektech svítidla od jediného výrobce - Elektrosvitu Nové Zámky. V současné době si může zákazník vybrat svítidlo z velmi široké nabídky, v různém provedení, s rozdílnými technickými parametry i v rozdílné ceně. Řada dealerů a zástupců společností reprezentující známé i méně známé výrobce, nabízí svoje výrobky po celé republice. Mnozí zástupci měst mají s těmito obchodníky svoje rozdílné poznatky. Zkušenosti z veřejného osvětlení v Praze mohou být pro mnohé správce a provozovatele přínosem v rozhodování jak řešit vlastní osvětlení města a obce. Ředitel rozpočtové organizace - Správy veřejného osvětlení v Praze - se vzhledem k rozsahu osvětlení hlavního města mnohokrát setkal s nejrůznějšími nabídkami na dodávky svítidel. Navštívil i řadu továren, výrobních provozů a zkušeben. Ze zkušenosti z provozu osvětlení v Praze byla při výběru svítidel pro Prahu hlavní kritéria zaměřena na dlouhodobou kvalitu veřejného osvětlení s nízkou energetickou náročností a nízkými náklady na údržbu. S těmito požadavky se bude asi shodovat každý správce osvětlení, kterému záleží na účelném vynaložení městských nebo obecních peněz.


Po zvážení všech poznatků a nabídek byla jako nejkvalitnější vybrána svítidla belgické firmy Schréder. Z tohoto důvodu projednal Elektropodnik s firmou Schréder spolupráci ve výrobě a od roku 1994 vyrábí svítidla řady MC v kooperaci. Svítidla řady MC v sobě zahrnují modely: - MC 12 se zdrojem 70 W SHC - MC 2 se zdrojem 100 a 150 W SHC (na požadavek zákazníka je možné dodávat i MC 12 50W SHC a MC 2 70 W a 250 W SHC). Největší předností svítidel řady MC je hermeticky uzavřená optická část svítidla (IP66). Tím je zaručena dlouhodobá životnost svítidla bez nároků na vnitřní čištění. Prach, voda a hmyz toto svítidlo již neohrožuje. Další předností svítidla je jednoduché nastavení fotometrických parametrů podle požadovaného charakteru svícení, v závislosti na šířce vozovky. Toto umožňuje držák objímky zdroje, umístěný v posuvném krytu. Optické části svítidlel řady MC mohou být vybavena různými ochrannými kryty. Přednosti svítidel Schréder lze všechny vyčíslit v penězích. Při výstavbě nového veřejného osvětlení vznikají velké materiálové úspory ve vzdálenostech nosných sloupů, které při použití krytu optické části svítidla s refraktorem mohou mít vzájemnou vzdálenost až 6x výška použitého stožáru. Údržba u svítidel se omezuje pouze na výměny vadných částí u předřadníků a zdrojů. Všechny použité prvky jsou ve zkušebně firmy Schréder podrobeny zkouškám a mohou se do svítidla používat pouze ty, které zkušebna odsouhlasí. Konstrukčně má svítidlo vysokou mechanickou odolnost. Základní deska svítidla je provedena z tlakově odlité slitiny, optická část má polykarbonátový kryt a odolný plast tvoří vrchní kryt svítidla. Úspory energie jsou při každém použití svítidla, které jsou vypočteny u dvou konkrétních akcí, bylo dosaženo při zachování světelně technických požadavků, daných souborem norem ČSN 360400. Zavedením výroby svítidel Schréder v Elektropodniku se od roku 1994 nainstalovalo v Praze 4.527 ks svítidel v tomto složení: - 445 ks svítidel MC 12(2) 50 W a 70 W - 749 ks svítidel MC 2 100 W - 3.271 ks svítidel MC 2 150 W - 92 ks svítidel MC 2 250 W. Kromě 415 kusů svítidel MC 12 byla všechna svítidla instalována na rychlostních komunikacích, kde byla původní svítidla se zdrojem 250 W a posledních 40 kusů svítídel 400 W. Konkrétní příklad úspory energie je vyčíslen na dvou úsecích: 1. Úsek dálnice D1 od Jižního Města k Nuselskému mostu, včetně sjezdů a nájezdů. Bylo použito : - MC 2- 70 W 30 ks (atypická úprava objímky pro tento typ) - MC 2 - 100 W 45 ks - MC 2 - 150 W 528 ks - MC 2 - 250 W 92 ks (kryt z polykarbonátu) 11 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Celkem

695 ks

Původní osazení: Svítidla Elektrosvit N.Z., typ 444 23 16 - SHC 250 W Na příjezdu do Prahy byla provedena náběhová zóna (adaptační pásmo) instalací svítidel s menším příkonem, tj. 70 a 100 W. Převážná část komunikace je osvětlena zdrojem 150 W a v úseku před Nuselským mostem s hustou zástavbou a úsekem zvýšené nehodovosti jsou zdroje 250 W. Celý dálniční úsek je z důvodu estetického osazen jedním typem svítidla, které má provedené úpravy u svítidel se zdroje 70 a 250 W. Původní instalovaný příkon 173,7 kW, tj. 250 W na 1 svítidlo. Nový instalovaný příkon 108,8 kW, tj. 156 W na 1 svítidlo. (hodnoty instalovaného příkonu jsou uvedeny bez ztrát na předřadníku) Úspora 64,9 kWh x 4000 hod./rok = 259.600 kWh/rok 1 kWh = 1,32 Kč tj. 342.672,- Kč 2. Jižní spojka od Barrandovského mostu do Strašnic Bylo použito :

MC2 - 150 W

... 981 ks

Původní osazení: Svítidla Elektrosvit N.Z., typ 444 15 16, 444 15 17, 444 23 16 SHC 250 W SHC 400 W

... 941 ks ... 40 ks

Původní instalovaný příkon 251,25 kW, tj. 256,1 W na 1 svítidlo. Nový instalovaný příkon 147,15 kW, tj. 150 W na 1 svítidlo. (hodnoty instalovaného příkonu jsou uvedeny bez ztrát na předřadníku) Úspora 104,1 kWh x 4000 hod./rok = 416.400 kWh/rok 1 kWh = 1,32 Kč, tj. 549.648,- Kč/rok. Všechny komunikační úseky osvětlené svítidly Schréder vycházejí ze světelně technického výpočtu, který firma Schréder prostřednictvím své dceřinné společnosti Artechnik - Schréder Praha předává zájemcům zdarma na disketě. Svítidla nevyžadují žádnou údržbu a jejich životnost je 25 roků.

Diagnostika, posouzení a sanace ocelových stožárů veřejného osvětlení. Doc. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., Fakulta stavební VUT Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí Návrh nových stožárů na trasách VO se provádí pomocí srovnání vrcholového a jmenovitého vrcholového tahu. Tohoto posouzení není však možno použít u stožárů, které jsou již delší dobu užívány. Pro posouzení aktuálního stavu, tj. pro stanovení okamžité spolehlivosti stožáru, je nutno použít metody mezních stavů a stanovit kritickou tloušťku stěny pro dané zatížení, resp. stanovit aktuální vrcholový tah, odpovídající stavu stožáru a jeho zatížení.


V Brně je na některých ulicích VO umístěno na stožárech 20 a více let starých. Na tyto stožáry jsou často umísťovány reklamní tabule, které podstatným způsobem zvyšují návětrnou plochu stožáru. Tím dochází i ke zvyšování zatížení, které musí stožáry VO přenést. V blízkosti kritického průřezu stožáru (kritický průřez stožáru je průřez v místě styku stožáru se zeminou, litým asfaltem, resp. betonem, jde o místo teoretického vetknutí stožáru do základu) dochází v důsledku existence trvalé vlhkosti na styku trubky stožáru a okolního prostředí ke korozi stožáru - stěna je oslabena. Vznikají tak pochybnosti o statické spolehlivosti konstrukce. Tyto pochybnosti jsou zejména opodstatněné u starších typů stožárů, které neobsahují v patní části zesílení. Vzhledem k možnému nakorodování stěny stožáru je při větší tloušťce odkorodované vrstvy ohrožena statická spolehlivost stožáru, neboť v narušeném patním průřezu vznikají extrémní ohybové momenty. Proto byl ve spolupráci s pracovníky Technických sítí Brno vypracován následující systém opatření, který již prokázal svoji životnost a funkčnost v praxi. Je prováděno experimentální zjišťování stavu konkrétních sloupů průzkumem in situ a následné vyhodnocování jejich statické spolehlivosti. Při kontrole je prováděno: - obnažení a perfektní očištění stožáru v oblasti kritického průřezu. Je očištěna oblast o celkové výšce cca 500 mm (z toho 150 mm nad úrovní terénu a 350 mm pod terénem). Očištění je provedeno až do kovového lesku, - měření tloušťky trubky stožáru v oblasti kritického průřezu ultrazvukem. Provádí se minimálně ve třech výškových úrovních a v každé úrovni alespoň na šesti místech. Přesnost měření tloušťky je +/- 0,05 mm, - ošetření očištěného stožáru v okolí kritického průřezu přípravky zamezujícími korozi, - uvedení okolí stožáru do původního stavu (včetně odvozu a uložení výkopku na skládce). O kontrole každého stožáru je pořízen protokol, který obsahuje všechny zjištěné skutečnosti, případně i fotodokumentaci zjištěných poruch. Dále je v protokolu uvedeno, zda stožár ze statického hlediska vyhovuje či nikoliv. Na provedené práce, spojené s provedením antikorozní ochrany stožáru, je poskytována záruka v délce 60 měsíců. Všechny materiály, které jsou používány k provádění prací podle schváleného technologického postupu, jsou ekologicky nezávadné a jsou pro používání schváleny Hlavním hygienikem ČR. Vyhodnocení spolehlivosti stožáru, tj. statický přepočet, bylo původně prováděno pro každý typ stožáru ručně v závislosti na: - délce volné části sloupu nad terénem a jejím geometrickém členění po výšce stožáru, - rozměrech průřezu stožáru a druhu použitého materiálu, - zatížení stožáru vlastními svítidly (počet svítidel, jejich tíha, délka a tíha výložníku ap.), - případném dalším působícím zatížení (např. na tíze cizích zařízení, zvýšení plochy stožáru pro účinek větru např. přidáním reklamních štítů aj.) Vzhledem ke značnému množství různých variant výpočtů byl vyvinut a v současné době je ve zkušebním provozu program pro posuzování ocelových stožárů. Sestavený program vychází při posuzování konstrukce stožáru z ustanovení norem ČSN 73 0035 „Zatížení stavebních konstrukcí“, ČSN 73 1401 „Navrhování ocelových konstrukcí stožárů“ a ČSN 34 8340 „Osvětlovací stožáry“. Jak vyplynulo z přeměření a posouzení zhruba 450 kusů stožárů staršího typu (stožárů, které neměly v patním průřezu zesílení), nevyhovuje ze statického hlediska cca 20 %. Výhodou popsaného systému kontroly je, že kromě vyhodnocení okamžité funkční spolehlivosti konkrétní konstrukce a zvýšení její životnosti umožňuje získat přehled o stavu stožárů v 13 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

dané lokalitě (ve vztahu k jejich stáří). Toho lze využít i při hospodárném plánování finančních prostředků pro údržbu veřejného osvětlení. Redakce se omlouvá autorům: naše reprodukční technika nedovoluje přetisknout ilustrační obrázek.

Přijímače FMX - HDO pro veřejné osvětlení. Josef Pauzar, ZPA CZ s.r.o. Trutnov Dovolte, vážení dodavatelé a odběratelé komponentů pro VO, abychom navázali na článek o HDO ze Zpravodaje č. 1/95 a přiblížili užitné vlastnosti jednotlivých typů přijímačů řady FMX 460 - 490. Aplikovatelnost při řízení osvětlení ze zapínacích míst ;anebo přímo konkrétního světelného místa při soumraku a svítání, případně v noční výseči, spolehlivě i bez přítomnosti vstupního signálu HDO zajistí dnes již plně programovatelný přijímač z uvedené řady. Jednotlivá provedení se liší především velikostí a počtem výstupních ovládaných relé: FMX 461-4, nabízí nezávislé ovládání až 4 okruhů spotřebičů v různých pracovních režimech, také montáž na DIN lištu anebo kryt svorkovnice elektroměru. FMX 471-2, s jedním anebo dvěma výstupy je určen pro umístění především ve stožárech VO anebo aplikace ve ztíženém prostředí s požadavkem krytí IP 52. Umožňuje montáž i na DIN lištu. FMX 491-2, s jedním přepínacím anebo dvěma zapínacími výstupy. Univerzální přijímač, také jako přímá náhrada časového spínače SPHQ anebo podobných spínacích prvků. Použití mikropočítače s modifikovatelnou pamětí a v neposlední řadě i technologie povrchové montáže součástek umožnila například: - v širokých mezích volit funkci přijímače podle povelových kódů, při výpadku a opětovném náběhu napájecího napětí, ovládací kmitočet a citlivost, funkčnost přijímače pak jednoduše ověřit (tlačítko „SELFTEST“), - programovatelné zpoždění synchronizačního povelu, všech časových funkcí, jejich zastavení či opětovné spuštění, - realizaci učící funkce pro případ, že potřebný signál HDO nebyl vyslán anebo neměl potřebnou napěťovou úroveň, potvrzování polohy výstupních relé ve správné poloze, - ve spojení s počítačem monitorovat přijímané signály HDO a s časovými údaji je ukládat pro dokladování či rozbor, - účinnou filtraci rušení ovládacího signálu s programově nastavitelnými parametry, zvýšenou odolnost proti atmosférickým vlivům, - ve vnitřní paměti přijímače uchovat také poznámku či kód uživatele (32 znaků) pro vedení evidence o způsobu a datu programování, výrobní číslo a kód výroby, datum posledního naprogramování, celkovou dobu připojení k síti a počet výpadků napájecího napětí. Přijímače FMX 460 - 490 lze programovat i číst z obsahu paměti při připojeném i odpojeném síťovém napětí, větší množství přijímačů pak programovat přes adaptér IF 460, resp. IF 490 a záložní zdroj 14 Vss. Vestavěná LED dioda informuje o činnosti a provozních stavech přijímače. Lze také uvést informaci o připravovaném typu FMX 480, který je určen pro vestavění přímo do svítidla. Bude záležet především na zájmu výrobců světelné techniky. Právě dnes, při větši14 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

novém pokrytí území ČR signálem HDO a s programovatelnými přijímači FMX, se otevírají možnosti širokého využití také pro ovládání osvětlení v různých aplikacích. Bez potřeby instalace ovládacího vedení, s funkčními vlastnostmi a komfortem použití umožňují přijímače FMX racionálně ovládat VO s nezanedbatelnými úsporami elektrické energie. Přijímače dodává výrobce ZPA CZ s.r.o. Trutnov naprogramované. Zajistí i technickou pomoc při využití přijímačů HDO s ohledem na konkrétní aplikaci. Podrobnější informace jsou uvedeny v příslušné obchodně technické dokumentaci, kterou na vyžádání zašleme. Jsme připraveni poskytnout i další doplňující informace. Zapojení přijímače FMX je na obr. 1, příklad ovládání při soumraku, svítání a v noční výseči v závislosti na konkrétním naprogramování znázorňuje časový diagram na obr. 2.

Kontaktní adresa:

ZPA CZ s.r.o., Prodej HDO Komenského 821, 541 35 Trutnov tel.: 0439/807367 fax.: 0439/811386

Slovník světelně technických pojmů - pokračování V minulém čísle Zpravodaje jsme začali uveřejňovat definiční a výkladový slovník některých světelně technických pojmů, opíraje se o připravovanou normu ČSN IEC 50(845). Chtěl bych se ještě vrátit k uvedenému heslu ŽIVOT ve všech jeho modifikacích. Jak jste si jistě povšimli, tato hodnota, tak vehementně uváděná výrobci světelných zdrojů jako hledisko posouzení kvality užitných vlastností zdroje, je v normě definována velmi volně. Stanovení „určitých podmínek“ a „stanovení kritérií“ event. „stanovené meze“, to jest termíny vyskytující se ve veškerých definicích života v normě, záleží tedy pouze na tom kterém výrobci, jeho zkušební metodice.


Možno tedy soudit, že definice života světelného zdroje ve všech jeho modifikacích uvedených ve slovníku je možno chápat stejně jako hodnotu technickou či obchodní a to právě podle oněch stanovených kritérií, které si může zvolit výrobce. V tomto pokračování vás chceme seznámit s dalšími pojmy popisujícími jak samotný zdroj světla, tak osvětlený prostor. U těchto pojmů se chceme zdržet poněkud déle, pro jejich lepší pochopení uvádíme heslo z ČSN IEC 50(845) - označeno ČSN IEC, definici a výklad z publikace Jiří Habel a kol. „Světelná technika a osvětlování“ - označeno ST a pokud to považujeme za nutné i výklad konzultovaný s předními odborníky v oboru. Svítivost (ČSN IEC) - podíl světelného toku dΦ, který zdroj vyzařuje ve směru elementu prostorového úhlu dΩ, a velikosti tohoto prostorového úhlu. Svítivost (ST) - bodového zdroje ve směru určeném daným úhlem je rovna světelnému toku obsaženému v jednotkovém prostorovém úhlu. Při nerovnoměrném rozložení světelného toku zdroje či svítidla je třeba kromě úhrnného světelného toku znát ještě prostorovou hustotu světelného toku v různých směrech, tj. svítivost zdroje či svítidla v těchto směrech. Jednotkou svítivosti je candela (cd). 1 cd = 1 lm/sr.Patří mezi základní jednotky v soustavě SI. Candela je rovna svítivosti zdroje, který vyzařuje v určitém směru monochromatické záření o frekvenci 540,1012 Hz, přičemž intenzita vyzařování v tomto směru je 1/683 W/sr. Etalon kandely je technicky popsán v ST a definován na základě teploty tuhnoucí platiny. Jas (ČSN IEC) - (v určitém směru, na daném místě reálného nebo fiktivního povrchu). Je světelný tok přenášený elementárním svazkem procházejícím daným bodem a šířícím se daným prostorovým úhlem dkterý  obsahuje daný směr, dA je plocha příčného řezu svazkem, který obsahuje daný bod.je  úhel mezi normálou plochy řezu a směrem svazku. Jas (svazku světelných paprsků) (ST) - Je veličina, na kterou bezprostředně reaguje zrakový orgán. Vymezí - li se svazek paprsků dvěma otvory dA1 a dA2 v libovolně umístěných stínítkách A1 a A2, je jas tohoto svazku ve směru osy otvorů (v nerozptylujícím a nepohlcujícím prostředí) roven podílu světelného toku d2Φ procházejícího uvažovaným řezem svazku paprsků a geometrické velikosti d2G svazku paprsků. Jednotkou je cd/m2. Tyto definice je v nejbližším přiblížení možno chápat jako plošná a prostorová hustota světelného záření zdroje světla, vnímaná okem pozorovatele v určitém místě a pod určitým úhlem v nepohlcujícím a nerozptylujícím prostředí. Nebo lze jas plochy v některém směru definovat jako podíl svítivosti prvku této plochy v daném směru a plochy prvku promítnutého do roviny, která je kolmá ke směru pozorování. B= dJ.(dS. cos α)-1, stručně vyjádřeno je to svítivost na jednotku průmětu plochy. Osvětlenost , intenzita osvětlení (ČSN IEC ) - (určitého bodu na daném povrchu): Podíl světelného toku dΦ , dopadajícího na elementární plošku dA obsahující daný bod a velikost dA této plochy. E = dΦ/dA. Osvětlenost (ST) - (intenzita osvětlení ) rovinné plošky dA je plošná hustota světelného toku dΦ dopadlého na plošku dA. Jednotkou osvětlenosti je lux (lx), 1 lx = 1 lm/m2. Zde bude vhodné jednodušeji vysvětlit v čem spočívá zásadní rozdíl mezi intenzitou osvětlení a jasem určitého povrchu:


Intenzita osvětlení vyjadřuje světelný tok dopadlý na určitou plochu. Zrak však vnímá i světlo odražené od povrchu předmětů ve směru pozorování (světelný tok dopadlý na sítnici oka). Intenzita zrakového vjemu je úměrná jasu pozorovaných předmětů. Jas pozorovaného předmětu tedy, na rozdíl od intenzity, lépe odpovídá tomu, co vidíme. Nevýhodou je, že v případě jasu musíme definovat směr pozorování. Tam, kde jej lze jednoduše stanovit, např. na komunikacích, se předepisují hodnoty jasu. Dále bychom chtěli uvést některé pojmy z nauky o barvě. Je třeba si uvědomit, že barevné vlastnosti světla se označují názvem chromatičnost, která je určena spektrálním složením záření vysílaného primárním světelným zdrojem. Barevné vlastnosti předmětů se označují jako kolorita a ta je dána spektrálním složením záření zdroje osvětlujícího daný předmět a současně spektrální odrazností či propustností materiálu předmětů. Zjednodušeně lze tedy říci, že chromatičnost je barevná vlastnost světelného zdroje, zatímco kolorita barevná vlastnost předmětů. Všeobecný index barevného podání Ra (ČSN IEC) - Střední hodnota ze sady osmi zvláštních indexů podání barev CIE 1974 měřených pomocí určené sady zkušebních barevných vzorků. Všeobecný index barevného podání Ra (ST) - vyjadřuje stupeň shodnosti vjemu barvy předmětů osvětlených uvažovaným zdrojem světla a barvy týchž předmětů osvětlených smluvním zdrojem světla za stanovených podmínek pozorování. Metoda hodnocení je založena na porovnání osmi barevných vzorků, stanoví se výpočtem. Teplota chromatičnosti Tc (ČSN IEC) - Teplota černého tělesa, jehož záření má stejnou chromatičnost jako daný barevný podnět. Teplota chromatičnosti Tc (ST) - je rovna teplotě černého zářiče, jehož záření má tutéž chromatičnost jako uvažované záření. Udává se v kelvinech (K). Pro zdroje záření s čárovým nebo jinak nespojitým spektrem, např. výbojky, se používá náhradní teplota chromatičnosti Tcp (ČSN IEC).

Nabízejí nám ... CENY SVÍTIDEL EP - SCHRÉDER typ MC

Typ svítidla

Příkon

Zdroj

Cena Kč (bez DPH)

MC 12

50 W

SHC

3 850.17

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

MC 12

70 W

SHC

3 850.-

MC 2

100 W

SHC

3 960.-

MC 2

150 W

SHC

3 960.-

MC 2

250 W

SHC

4 480.-

MC 2

70 W

SHC

4 060.-

Množstevní rabaty při odběru se sjednávají individuálně.


96

Recommend Documents