Sociální odpově dnost a etika podnikání Etika je souč ástí firemní kultury „…sdílené filozofie, hodnoty, předpoklady, očekávání,postoje a normy…“ Kilman, Saxton a Serpa Tři úrovně organizační kultury Terminologie Etika Etika je nauka o mravnosti, o původu a podstatě morálního vědomí a jednání Etika podnikání – aplikovaná disciplína - pojmový aparát nebyl u nás ustálen Etika Pozitivní Normativní - etika ctnosti - etika povinnosti - etika prospěšnosti - etika odpovědnosti - femininní teorie Institucionální ukotvení www.eben.org – European Business Ethics Network www.uscib.org – U.S. International Council for Business www.nobribes.org – Anti-Corruption Network for Transition Economics www.wcoomd.org-World Customs Organization www.oecd.org/fatf Historický kontext Podnikatelská činnost není eticky neutrální Obchodníci byli vždy odkazováni na svoje mravní závazky Podnikatelská etika v současném pojetí je vázaná na rozvoj kapitalismu 70.léta -zrod „podnikatelské etiky“ V roce 1974 v Kansasu proběhla první konference BE V roce 1979 bylo založeno jedno z předních světových pracovišť - Center for Business Ethics, na Bentley College, pod vedením Michaele Hoffmana 80.léta-rozvoj podnikatelské etiky A. Sen: On Ethics and Economics (1987) A. Etzioni: The Moral Dimension – Toward a New Economy (1988) Evan, Friemann (Stakeholder teorie, 1988). Journal of Business Ethics a Business Ethics – A European Review V roce 1987 byla ustanovena mezinárodní společnost EBEN 90.léta - doba institucionalizace Roste počet kurzů podnikatelské etiky na USA i Evropě Připravují se speciální kurzy pro manažery a studenty MBA
V roce 1997 vzniká nový časopis Teaching Business Ethics (Kluwer Academic Publisher) V roce 1999 státy OECD podepsaly dokument „Corporate Governance „ Zahájení výzkumu a výuky v zemích střední a východní Evropy Roste počet kurzů podnikatelské etiky na USA i Evropě Připravují se speciální kurzy pro manažery a studenty MBA V roce 1997 vzniká nový časopis Teaching Business Ethics (Kluwer Academic Publisher) V roce 1999 státy OECD podepsaly dokument „Corporate Governance „ Zahájení výzkumu a výuky v zemích střední a východní Evropy
Zač átek 21.století Deziluze a hledání nového přístupu k podnikatelské etice Americký kongres přijal v roce 2002 tzv.
Sarbanes-Oxleyho zákon Potřeba spirituálního (ctnostného) vedení „spiritual leadership“ Situace v Č eské republice První polovina devadesátých let - otázky, týkající se podnikatelské etiky a
odpovědnosti podnikání nebyly na pořadu dne V roce 1994 založena „Společnost pro etiku v ekonomii“ Zahájena výuka etiky v podnikání na VŠE v Praze Druhá polovina devadesátých let Přibývalo učebních textů i monografií V září 1997 se v Praze uskutečnila 10. Konference EBEN „ How to make Business Ethics Operational – Creating Effective Alliance“ V roce 1998 vznikla Transparency International Česká republika (TIC) 21.století Do nového století vstoupila podnikatelská etika v České republice jako disciplína
připravená poskytovat stejné služby – vzdělání na vysokých školách, trénink či konzultace podnikatelské sféře, tak je zvykem v rozvinutých zemích Výuka - 80% státních a 60% soukromých vysokých škol Konference v Parlamentu České republiky od roku 2001 BE v Č eské republice Ekonomické zdůvodnění BE Snižuje transakční náklady Posiluje loajalitu zaměstnanců Přispívá ke spokojenosti zákazníků Zlepšuje image firmy
Kultivuje podnikatelské prostředí Vztah práva a morálky Právo je minimum morálky Morálka bude vždy postavena nad zákon Pojem dobrých mravů provází celý obchodní zákoník Historický kontext Maxe Webera (1905) Duch kapitalismu a protestantská etika Joseph Schumpeter Teorii ekonomického rozvoje (1936) Amitai Etzioni The Moral Dimension: Toward a New Economics náklady + moc = cena Francise Fukuyamy - The End of History and the Last Man Trust :The Social Virtues and the Creation of Prosperity (1995) Amartya Sen –Etika e ekonomie Úrovně rozhodování: Makroúroveň byznys – stát – společnost Mezoúroveň organizace,firmy Mikroúroveň jednotlivec Donaldson (1989) zdůrazňuje existenci „hypernorem, g které by měly být závazné. Sestavil 10 „fundamentálních právg: 1. Právo na svobodu a svobodu pohybu 2. Právo na vlastnění majetku 3. Nedotknutelnost osoby 4. Právo na spravedlivé soudní přelíčení 5. Právo na to, nebýt diskriminován (z rasových důvodů nebo z důvodů pohlaví) 6. Právo na bezpečnost 7. Právo na svobodu slova a sdružování 8. Právo na minimální vzdělání 9. Právo na politickou participaci 10. Právo na živobytí Bowie ( 2001) dokládá, jak je obtížné zodpovědět otázku o sdílení obecných hodnot. Nepovažuje normy a standardy, závislé pouze na náboženství a tradicích, za universální. Navrhuje, aby normy byly výsledkem jednání. Takové dohody je potom možné považovat za současné. Irská stř edově ká balada „Dopřej mi Pane, abych v boji, který jde životem
měl odvahu udeřit a riskovat. Mám-li vyhrát, dej, aby to bylo podle pravidel a aby se moje čest udržela hodně vysoko. Mám-li prohrát, dej mi tolik síly, abych dovedl stát u cesty a pozdravit vítěze, až půjde kolem.“ APLIKACE CSR Etický kodex – nástroj prevence Má zpracovaný V USA ¾ firem V západní Evropě asi 30 % V ČR 20% Skandinávský x americký model Kodexem obecně rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, které vymezují a upravují vztahy mezi členy určité komunity. Námitky proti kodexu zákon dostatečně reguluje chování omezuje svobodu volby Kodex by měl * * * * *
eliminovat nežádoucí praktiky, které objasnit politiku firmy v morálně problematických otázkách posílit vnitropodnikovou disciplínu, * zamezit nadřízeným zneužívat svého postavení být vodítkem pro všechny řídící články podniku při rozhodování pozitivně motivovat
Př íklad etického kodexu Vztahy se zákazníky: · Čestnost vůči zákazníkům · Odpovědnost za výrobek. Vztahy k akcionářů m a ostatním investorů m: · Firma dbá o zájmy svých akcionářů a investorů nezvýhodňuje žádnou skupinu · Účetní zprávy jsou pravdivé, včasné a přesné · Firma poctivě informuje své investory o své obchodní politice a dosažených výsledcích Vztahy k dodavateli: · Firma bude rozvíjet vztahy založené na vzájemné důvěře · Firma se zavazuje platit dodavatelům podle sjednaných podmínek · Nebude zneužívat postavení na trhu · Zaměstnanci ani management nesmějí přijímat od dodavatelů peníze ani protislužby
· Malé dary či pohoštění může být přijato za předpokladu, že nezavazuje přijímajícího Vztahy k vládě a místním orgánů m: · Firma se snaží být dobrým občanem, příslušníkem komunity · Firma podporuje komunitu, ve které pracuje, provádí charitativní činnost Vztah k ž ivotnímu prostř edí: · Firma má zájem na zachování životního prostředí v nejširším smyslu, respektuje ekologické normy Placení daní: · Firma se nepokusí vědomě o daňový únik · Vedlejší příjmy zaměstnanců budou evidovány a přiznány ke zdanění Vztahy s konkurencí: · Firma si počíná v konkurenčním boji čestně · Nepoškozuje reputaci konkurentů přímo ani náznaky · Firma se nepokouší nečestným způsobem získat informace o konkurenci Otázky týkající se mezinárodního obchodu: · Firma respektuje tradice a kulturu zemí, ve kterých podniká · Respektuje Chartu lidských práv OSN Vztahy k majitelů m: · Pravdivost údajů v podnikové rozvaze a výkazu zisku a ztrát Vztahy managementu vůč i zamě stnanců m: Respektování práv osobnosti Vyloučení jakékoli diskriminace Spravedlivé odměňování Právo na informace Spoluúčast při rozhodování Audit – nástroj kontroly Audit představuje synonymum pro objektivnost, účinnost a nástroj zkvalitnění řízení. Dvořáček: 2000 Audit v obecném slova smyslu je prostředek, jímž jedna osoba ujišťuje druhou o kvalitě, podmínkách či stavu určité skutečnosti, kterou druhá osoba prozkoumala. Králíček: 1997 Finanč ní audit Zákon č.552/91 Sb. – Zákon o státní kontrole Zákon č.513/91 Sb. Obchodní zákoník Nefinanč ní audit Enviromentální audit Personální audit Audit produktivity Technologický audit Audit jakosti Audit informačních technologií Audit spokojenosti zákazníků
Etický a sociální audit Finanč ní audit: Mají přesně definované etalony (právní řád) Postup je v každé organizace shodný Jsou primárně určeny osobám mimo podnik Audit se opakuje 1x ročně Zajímá se pouze o průkaznost účetnictví Pravidla etického a sociálního auditu Auditor má vymezený předmět, rozsah a termíny auditu Auditor není omezován v přístupu k listinným důkazům Auditor má vymezený okruh osob pro interview Proti zjištění auditora je možné vznášet námitky Cíle etického a sociálního auditu Kontrola moci •Transparentnost pro všechny skupiny „ stakeholders“ 3. Analýza sociálního klimatu ve společ nosti Př ínos pro management mapuje naplňování jednotné Corporate Strategy z hlediska hodnot ve společnosti zjišťuje rozsah morálních konfliktů ve společnosti analyzuje sociální klima společnosti vede ke zlepšení motivace zaměstnanců ozdravení mezilidských vztahů snižuje stresovou zátěž zaměstnanců Mož nosti zneuž ití Účelovost zadání Manipulace s výsledky Shrnutí - sociální a etický audit Zpětná vazba pro management. Význam spočívá především v kontrole rizik, z etického a sociálního pohledu. Př idaná hodnota vzniká realizací navrž ených opatř ení. Výsledky kvalitativního výzkumu 1. Nedodrž ování smluv 2. Neuspokojivá platební morálka 3.Neč isté praktiky v nabídkovém ř ízení 4. Nedostateč ná ochrana duševního vlastnictví
Morální vývoj jedince Kohlbergova teorie a její aplikace •I.Př edkonvenč ní úroveň •1. Zřejmá orientace na trestání a poslušnost. •2. Hédonistická orientace •II.Smluvní úroveň •3. Good boys - good girls •4. Orientace na právo a pořádek. •III.Post smluvní úroveň •5. Orientace na sociální smlouvu. •6. Universální etická orientace •7. Dobro je definováno podle vlastního výběru
abstraktní než konkrétní.
etických principů, které jsou spíše
Vývoj v organizaci •Stádium 1 •Sociální darwinismus. Morální chování je určováno obavami ze zániku a nezbytností finančního přežití. •Stádium 2 •Machiavelismus. Jednání určuje prospěch organizace. Úspěšné dosahování cílů ospravedlňuje použití jakýchkoliv účinných prostředků, včetně manipulace s jedincem. •Stádium
3 Shoda s kulturou (konformnost). Existují tradice v tom jak se co dělá (operační pravidla, postupy) a skupiny, které na ně dbají. To co je správné nebo špatné chování je dáno společenskými normami, k jejichž dodržování nutí uznávaní profesionálové. •Stádium 4 Vě rnost autoritě . Morální kritéria stanovuje ten, kdo má moc. O správnosti či špatnosti rozhodují nositelé legální moci ve společenské hierarchii. •Stádium 5 Demokratická spoluúč ast. Morálním standardem organizace se stává spoluúčast při rozhodování a spoléhání se na vládu většiny. Participativní řízení se institucionalizuje. •Stádium 6 Organizač ní integrita. Spravedlnost a práva jednotlivce jsou morálními ideály. Charakter organizace formuje vyrovnané rozhodování mezi soupeřícími zájmy a ten pak určuje správnost či špatnost chování.
NÁSTOROJE KULTIVACE PODNIAKTELSKÉ ETIKY - POKRAČ OVÁNÍ Transparentnost Princip předběžné obezřetnosti Styl řízení/ leadership Etický ombudsman Best practices Mezinárodní standardy Etický kodex Etický a sociální audit Transparentnost •Je formou spravedlnosti • Podmínkou pro dobré hodnocení firmy Organizace, které mají v budoucnu nejvě tší nadě ji na rozvoj jsou ty, kde se systematicky pě stuje - Hovoř í se otevř eně o mož nostech ř ešení problémů - Př evládá duch vzájemné soudrž nosti a dů vě ry - Lidé jsou motivováni Princip předběžné opatrnosti •Jednotlivec i firma by se měli chovat jako by potencionální riziko bylo reálné - ekologické - bezpečnostní obavy - styk s problematickými osobami - styk s problematickými firmami Leadership „ Ctnostné vedení“ – vůdce, který slouží Manažeři si nejsou jisti svojí rolí –sloužící vůdcovství jim dodává vnitřní jistotu Při společenských změnách je zvýšená potřeba vůdců Nové paradigma Co znamená být leaderem? •Vytvořit a sdělit vizi budoucnosti •Ukázat smysl dění kolem nás, aby dával naději do budoucna •Umět kultivovat kulturu organizace •Vzbuzovat důvěru Vést znamená měnit a vyvolávat nadšení
Vůdce musí mít velkorysost a vnitřní jistotu Etický ombudsman přístup v USA a Evropě -EOA v USA – každá 5. společnost má svého EO V Evropě Ethics Practitioner Forum •Ombudsman můň že být instituce složená z více aktivit, umož ující monitorování a kultivaci prostředí •Rozdílný
Best practices •Školení zaměstnanců,rozvoj etické představivosti •Benchmarking http://benchmarkingnetwork.com/ •Mentoring •Týmová práce Role managementu př i formování „BE strategie“
•BE je součástí strategie firmy •Management má nezastupitelnou roli - je nositelem odbornosti a vzorem chování - co legitimuje uplatňování moci v podniku? Dvojí role managementu
-Dosahovat zisk -Udržovat klid ve společnosti Nedostatečná důvěra v management a vlastníky podlamuje potřebný optimismus, sebedůvěru a morálku ve firmě.
•Malá firma je jako malý hudební útvar – falešné tóny jsou slyšet více •Vedoucí či majitel je morální autorita a příklad pro zaměstnance •SME´s mají méně formálních nástrojů •Komunikace hraje hl.roli •Podstatným prvkem je důvěra •„Mělo
by být jasné: Přežití lidstva na této Zemi, ohrožené katastrofálním ekonomickým, sociálním, politickým a ekologickým vývojem jak v první, tak druhé polovině století, vyžaduje přinejmenším ex negativo světový étos. Diagnostikovat úpadek nám nepomůže.
Bez morálky, bez obecně závazných etických norem, bez “globálního standardu“ se národy ocitají v nebezpečí, že se akumulací desetiletí neřešitelných problémů vmanévrují do krize, která nakonec může vést k národnímu kolapsu, tj. k hospodářskému zruinování, k sociálnímu rozkladu a k politické katastrofě.“ Kung, H., Světový étos projekt , Archa, Zlín, 1992
