Bankovní produkty pro studenty se zaměřením na kreditní karty

Mendelova univerzita v Brně

Bankovní produkty pro studenty se zaměřením na kreditní karty Diplomov{ pr{ce

Vedoucí pr{ce: Ing. Radmila Presov{, Ph.D.

Bc. Tereza Hladišov{

Brno 2011

Touto cestou bych r{da poděkovala vedoucí své diplomové pr{ce, paní Ing. Radmile Presové, Ph.D., za její n{měty, cenné rady a připomínky, které mi vždy ochotně poskytla.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou pr{ci napsala samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 20. prosince 2010

<<<<<<<<<< Bc. Tereza Hladišov{

Abstrakt Hladišov{, T. Bankovní produkty pro studenty se zaměřením na kreditní karty. Diplomov{ pr{ce. Brno 2011

Předmětem této diplomové pr{ce je analýza bankovního trhu v České republice. Cílem pr{ce je posoudit a porovnat přednosti bankovních produktů vybraných obchodních bank pro vysokoškolské studenty. Jedn{ se o Komerční banku a.s., Českou spořitelnu a.s. a Československou obchodní banku a.s.. D{le jsou v pr{ci porovn{ny z{kladní ukazatele vybraných obchodních bank. Na z{kladě získaných údajů jsou vytvořena doporučení jak pro studenty, tak pro banky.

Klíčov{ slova: bankovní produkty, bankovní účet, kontokorent, platební karty, student.

Abstract Hladišov{ T. Banking products for students with a focus on credit cards. Diploma thesis. Brno 2011

The subject of this thesis is an analysis of the banking market in the Czech Republic. The aim is to evaluate and compare the advantages of banking products selected commercial banks for undergraduate students. This is a Komercní banka a.s., Ceska sporitelna a.s., and Ceskoslovenska obchodni banka a. s.. The Diploma thesis also compares the basic characteristics of selected commercial banks. On the basis of obtained data are created recommendations for both students and banks.

Keywords: bank products, bank account, current acount, credit cards, student.

Obsah 1

CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................. 13 1.1 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................... 13 1.2 METODIKA PRÁCE .................................................................................................................... 14

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................................ 16 2.1 OBCHODNÍ BANKOVNICTVÍ ........................................................................................................ 16 2.2 BANKOVNÍ SOUSTAVA............................................................................................................... 17 2.2.1 Základní modely bankovní soustavy ........................................................................... 18 2.3 ČLENĚNÍ KOMERČNÍCH BANK ..................................................................................................... 21 2.3.1 Základní funkce bank .................................................................................................. 23 2.4 BANKOVNÍ PRODUKTY .............................................................................................................. 24 2.4.1 Běžný účet................................................................................................................... 27 2.4.2 Šek .............................................................................................................................. 28 2.5 PLATEBNÍ STYK ........................................................................................................................ 29 2.5.1 Platební produkty ....................................................................................................... 31 2.5.1.1 Příkaz k úhradě....................................................................................................... 31 2.5.1.2 Příkaz k inkasu ........................................................................................................ 31 2.5.1.3 Platební karty ......................................................................................................... 32 2.5.1.4 Elektronické platební prostředky ........................................................................... 34

3

VLASTNÍ PRÁCE .............................................................................................................. 36 3.1 ČESKÝ BANKOVNÍ TRH ............................................................................................................... 36 3.2 CHARAKTERISTIKY STUDENTSKÉHO KONTA .................................................................................... 39 3.2.1 Podmínky založení studentského konta ..................................................................... 39 3.2.2 Výhody studentského konta ....................................................................................... 40 3.2.3 Důvody vedoucí banky k poskytování studentských kont........................................... 41 3.3 ZPŮSOBY ZÍSKÁNÍ PENĚŽNÍ HOTOVOSTI ........................................................................................ 42 3.3.1 Povolené přečerpání studentského účtu .................................................................... 45 3.4 PŘEHLED STUDENTSKÝCH BANKOVNÍCH ÚČTŮ ............................................................................... 48 3.4.1 Česká spořitelna, a.s. .................................................................................................. 49 3.4.1.1 Osobní účet ČS Student.......................................................................................... 50 3.4.1.2 Platební karta VISA Classic Partner / MC Standard Partner .................................. 52 3.4.2 Československá obchodní banka, a.s.......................................................................... 53 3.4.2.1 Studentské konto Plus ........................................................................................... 53 3.4.2.2 Platební karta VISA Classic Student ....................................................................... 54 3.4.3 GE Money Bank, a.s. ................................................................................................... 55 3.4.3.1 Genius Student....................................................................................................... 55 3.4.3.2 Platební karta MasterCard Standard/ Maestro a MasterCard Internet ................ 56 3.4.4 Komerční banka, a.s. .................................................................................................. 57 3.4.4.1 Konto G2 ................................................................................................................ 57 3.4.4.2 Platební karta Maestro/ MasterCard ..................................................................... 59 3.4.5 Oberbank AG pobočka Česká republika ..................................................................... 59

3.4.5.1 Oberbank StartKonto ............................................................................................. 60 3.4.5.2 Platební karta Maestro .......................................................................................... 60 3.4.6 Raiffeisenbank, a.s. .................................................................................................... 61 3.4.6.1 Studentský účet...................................................................................................... 61 3.4.6.2 Platební karta Maestro/ VISA Electron/ MasterCard/ Visa Classic ........................ 62 3.4.7 UniCredit Bank, a.s. .................................................................................................... 62 3.4.7.1 Studentské konto ................................................................................................... 63 3.4.7.2 Platební karta Visa Electron/Maestro .................................................................... 63 3.4.8 Volksbank CZ, a.s. ....................................................................................................... 64 3.4.8.1 FREE konto ............................................................................................................. 64 3.4.8.2 Platební karta VISA Electron/Maestro ................................................................... 65 3.4.9 Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ......................................................................... 66 3.4.9.1 S-club účet.............................................................................................................. 66 3.4.9.2 Platební karty VISA Electron Juventus Čip/Maestro Juventus čip ......................... 67 3.5 PODMÍNKY SJEDNÁNÍ STUDENTSKÝCH BANKOVNÍCH ÚČTŮ U ČSOB, ČESKÉ SPOŘITELNY A KOMERČNÍ BANKY 68 3.6 DOPORUČENÍ KE ZŘÍZENÍ BANKOVNÍHO ÚČTU PRO VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDENTA............................... 74 3.6.1 Výše poplatků za bankovní úkony .............................................................................. 75 3.7 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE VYBRANÝCH OBCHODNÍCH BANK ............................................... 76 3.7.1 Česká spořitelna, a.s. .................................................................................................. 76 3.7.2 Československá obchodní banka, a.s.......................................................................... 79 3.7.3 Komerční banka a.s. ................................................................................................... 81 4

DISKUZE ........................................................................................................................ 83

5

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 86

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................................... 88

7

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK .......................................................................... 92

Úvod Dějiny bankovnictví jsou spojeny s růstem oběhu peněz. V této době se objevují i první odborníci, jejichž hlavní činností začín{ být směna a půjčov{ní peněžních prostředků.

Obchodní banky mají pro občany a podnikatele velký význam. Slouží pro úschovu peněz, za které jim klienti platí úrok na z{kladě úrokové sazby. Půjčují peníze ve formě úvěrů a půjček, které dlužníci využívají ke svým z{měrům a cílům. Banky uskutečňují další činnosti, jako je úschova cenných papírů a drahých kovů, výměna peněz, posuzov{ní podnikatelských z{měrů, eskont obchodních směnek a další.

Všechny činnosti, které banky prov{dí, se mohou rozdělit do tří z{kladních oblastí, společně nazývaných bankovní operace. Rozezn{v{me bankovní operace aktivní – vyd{v{ní peněz z obchodní banky, bankovní operace pasivní – tj. přijím{ní peněz do obchodní banky a bankovní operace indiferentní, do kterých spadají všechny ostatní poskytované služby.

Obchodní banky prošly specifickým vývojem. Nejdříve byli směn{rníci, u kterých si lidé uschov{vali peníze a ti jim vyd{vali potvrzení, tzv. bankocetle, že přijali peníze do úschovy a kdykoliv na pož{d{ní jim vklad vyplatí. Později začali směn{rníci a obchodníci zakl{dat obchodní banky, které se postupem vývoje podle poskytovaných produktů a vykon{vané činnosti rozdělily na banky univerz{lní a na banky specializované. Jsou zn{my i zcela specifické druhy bank,

10

např. banky na lodích, hypoteční banky, oborové banky, zaměřené pouze na určitý druh klientely.

Na území Čech a Moravy se bankovnictví rozvíjelo pomalu, protože ekonomické poměry neumožňovaly dostatečné příjmy, což nevyvol{valo potřebu takového rozvoje bank, jako jinde, např. v Anglii, v It{lii, v Německu, ve Francii atd. Zemský sněm měl z{jem na rozvoji bankovnictví, proto průběžně aktualizoval strop úrokové míry, za který byly poskytov{ny půjčky. V pov{lečných letech došlo ke zn{rodnění bankovnictví, čímž byl zabrzděn vývoj bankovní soustavy a všechny banky byly postupně rušeny a nahrazeny St{tní bankou československou s jejími pobočkami v každém kraji a okrese. Z původních obchodních bank zůstala pouze Živnostensk{ banka a spořitelna, kter{ byla přejmenov{na na Českou st{tní spořitelnu. V Praze vyvíjela činnost investiční banka, omezen{ pouze na hlavní město. V roce 1964 byla založena Československ{ obchodní banka a.s., jejímž posl{ním bylo zajišťovat platební styk se zahraničními obchodními bankami.

Z{sadní přelom přinesl rok 1989, kdy koncem roku byl přijat z{kon, umožňující zakl{dat nové obchodní banky a transformovat bankovní domy na podnikatelské subjekty. V roce 1990 došlo ke kvalitativní změně ve St{tní bance Československé. Oddělila se od soustavy obchodních bank a stala se výlučně N{rodní bankou Československou, později Českou (ČNB). Z poboček St{tní banky Československé vznikla Komerční banka s ústředím v Praze. Byla založena Agrobanka a.s.. Je třeba se zmínit o Bance Han{ a.s., jako v té době významné bance pro střední a jižní Moravu. S možností vstupu zahraničních bank se začaly rozšiřovat na území České republiky pobočky bank, popřípadě fili{lky, které konkurovaly českým

11

bank{m. Ve vývoji českého bankovnictví došlo k z{niku některých bank, až se bankovní soustava ust{lila do současné podoby. Najít vhodnou banku, kter{ nabídne nejlepší podmínky, není snadný úkol. Studenti mají u jednotlivých bank řadu služeb zdarma, za jiné zase platí výrazně méně, než je tomu u běžných bankovních účtů. Studentsk{ konta nabízí v České republice téměř každ{ banka a je tedy nutné vymezit dostatek času k porovn{ní a zhodnocení všech nabídek. Tato pr{ce by měla rozhodov{ní ulehčit.

12

1 Cíl pr{ce a metodika Každ{ studentsk{ z{věrečn{ pr{ce zpracov{van{ vysokoškolskými studenty na z{věr studia, m{ vytyčený cíl a navrženou metodiku zpracov{ní.

1.1 Cíl pr{ce Cílem předkl{dané diplomové pr{ce je zpracovat charakteristiky bankovních produktů, nabízených pro vysokoškolské studenty vybranými obchodními bankami. Posoudit jednotlivé produkty obchodních bank, majících dominantní postavení na českém bankovním trhu. Jedn{ se o Komerční banku a.s., Českou spořitelnu a.s. a Československou obchodní banku a.s..

Dílčím cílem je komparace produktů vybraných obchodních bank, využívaných vysokoškolskými studenty po celou dobu studia a zhodnocení předností jednotlivých bankovních produktů. D{le porovnat z{kladní ekonomické ukazatele a na z{kladě získaných údajů navrhnout doporučení pro další orientaci obchodních bank, při konstrukci produktů, zaměřených na vysokoškolské studenty. Navrhnout studentům doporučení bankovních produktů, jako zdrojů získ{ní finančních prostředků v průběhu jejich vysokoškolského studia.

13

1.2 Metodika pr{ce Metodika pr{ce bude vych{zet ze stanoveného cíle, při využití metod, umožňujících zpracovat zadané téma. Diplomov{ pr{ce bude rozdělena do tří č{stí.

První č{st pr{ce je věnov{na teoreticko-metodologickým souvislostem. V této č{sti je použita metoda deskripce. Nejprve se přiblíží problematika bankovnictví s důrazem na produkty obchodních bank, konstruovaných pro potřeby studentů. D{le jsou v této č{sti komerční banky rozděleny podle různých kritérií a kategorií. Je zde zpracov{na charakteristika z{kladní funkce obchodních bank a přiblížen platební styk v členění na hotovostní a bezhotovostní. Veškeré poznatky uvedené v této č{sti byly čerp{ny z vědeckých publikací, odborných časopisů a internetových zdrojů, uvedených v seznamu použité literatury na konci pr{ce.

Ve druhé č{sti pr{ce je zpracov{n přehled obchodních bank, působících na bankovním trhu v České republice. Souč{stí je přehled studentských kont, pops{n význam a přednosti studentských účtů, jak pro studenty, tak pro obchodní banky. V této č{sti je také zpracov{na charakteristika a přednosti platebních karet, jako moderního n{stroje uvolňov{ní finančních prostředků ze studentských účtů. Je zde uvedena komparace podmínek pro sjedn{ní a vedení studentských bankovních účtů. Souč{stí této kapitoly je zpracov{ní přehledu z{kladních ekonomických ukazatelů dominantních obchodních bank za období 2005 – 2009.

14

V z{věrečné č{sti pr{ce bude provedeno zhodnocení zjištěných poznatků a informací a zpracov{no doporučení jak pro obchodní banky, tak pro studenty.

Při zpracov{ní diplomové pr{ce byly použity metody kvantitativní statistiky, tj. především v{žený aritmetický průměr a míry úrovně, vypočítané pomocí indexní metody. D{le byla použita metoda vertik{lní analýzy, umožňující získat představu o změn{ch podílů sledovaných ekonomických ukazatelů. Nedílnou souč{stí použitých metod je metoda dedukce, analýza a na ní navazující metoda syntézy. Předností metody syntézy je, že umožňuje zpracovat a navrhnout jednotliv{ doporučení, získaných řešením daného problému.

15

2 Liter{rní rešerše „ Peníze jsou jedním z nejlepších n{strojů svobody, které kdy člověk vymyslel“ Friedrich von Hayek

2.1 Obchodní bankovnictví Funkční vymezení banky akcentuje tři stěžejní skutečnosti. Obchodní banka: je subjektem finančního zprostředkov{ní, který umožňuje transformaci zdrojů v různých rovin{ch (kvantitativní, teritori{lní, časové, měnové, v rovině obchodovatelnosti instrumentů1); se podílí na emisi bezhotovostních peněž; umožňuje realizaci platebního styku.2

V podmínk{ch tržní ekonomiky plní banky velmi důležitou roli, bývají označov{ny za „motor ekonomiky“. V každém st{tě působí řada bank, které dohromady tvoří bankovní soustavu dané země.3

Přesn{ definice banky je vymezena v z{koně č. 21/1992 o bank{ch, § 1, odst. 1, a zní: Bankami se rozumějí pr{vnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciov{ společnost, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které k výkonu činností mají bankovní licenci.

V z{sadě sekund{rně neobchodovatelné pohled{vky z úvěrových operací jsou zdrojově pokryty emisí obchodovatelných dluhopisů banky 2 PŮLP[NOV[, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. 3 BRADA, J. Peníze, banky a finanční trhy. Praha: Nad zlato, 1992. 106 s. 1

16

Do sféry obchodního bankovnictví patří i další banky, které se soustřeďují pouze na některé bankovní obchody, resp. na určitý okruh klientů. Zpravidla je u nich zachov{n ziskový motiv činnosti, i když může být různým způsobem modifikov{n. Jde např. o n{sledující druhy bank:

-

spořitelny se soustřeďují především na příjem vkladů od drobných střadatelů, v jejich aktivech převl{dají různé druhy zpravidla méně rizikových cenných papírů, vklady u jiných bank a spotřební úvěry;

-

úvěrov{ družstva pracují na vz{jemnostním principu – přijímají vklady zejména od svých členů a především jim poskytují i úvěry a další služby;

-

hypoteční banky se soustřeďují na poskytov{ní hypotečních úvěrů (úvěry kryté z{stavou nemovitosti), jejich refinancov{ní zabezpečují ve velké míře emisí hypotečních z{stavních listů;

-

banky se speci{lním zařízením, např. z{ruční a rozvojové banky, které plní některé hospod{řsko-politické úkoly (např. podpora exportu, drobného podnik{ní apod.).4

2.2 Bankovní soustava Bankovní soustava je v každém st{tě origin{lním výsledkem konkrétního historického vývoje, zahrnuje druhově rozdílné instituce, jejichž vz{jemné vazby mohou mít různou kvalitu.

4

BRADA, J. Peníze, banky a finanční trhy. Praha: Nad zlato, 1992. 106 s.

17

2.2.1 Z{kladní modely bankovní soustavy Bankovní soustavu lze zjednodušeně vnímat jako souhrn jednotlivých druhů bank působících v určité době v dané zemi a souhrn vztahů, které se utv{řejí nejen mezi jednotlivými bankami, ale také mezi bankami a klienty. Při hled{ní z{kladních modelových variant bankovních soustav vych{zíme obvykle ze dvou pohledů.

První zohledňuje kvalitu vztahů mezi jednotlivými subjekty systému a rozlišuje mezi jednostupňovým a dvoustupňovým modelem uspoř{d{ní bankovní soustavy.5

Jednostupňový bankovní systém V jednostupňovém bankovním systému prov{dí všechny operace jedin{ banka, a to banka centr{lní. Mohou zde působit i další banky, které: - jsou specializované na předem velmi úzce vymezený rozsah bankovních činností nebo na vymezené sektory či oblasti, - jsou prakticky zcela z{vislé na rozhodnutích centr{lní banky - nepodnikají v oblasti bankovnictví a jejich rozhodovací pravomoci jsou velmi malé.6

V podmínk{ch centr{lně pl{nované ekonomiky existoval jednostupňový bankovní systém, ve kterém st{tní banka plní úlohu centr{lní a komerční banky současně.

PŮLP[NOV[, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. Finance a bankovnictví [online]. 2007 [cit. 2010-10-29]. Jednostupňový a dvou stupňový bankovní systém. Dostupné z WWW: . 5 6

18

Např. v ČSSR do roku 1990 byl jednostupňový bankovní systém, ve kterém St{tní banka československ{ působila jako monopolní banka.7

Dvoustupňový bankovní systém Bankovní systém býv{ zpravidla dvojstupňový a m{ velký význam pro kvalitní fungov{ní bankovního systému v ekonomice. Tvoří ho centr{lní banka a komerční banky. Dvojstupňový bankovní systém představuje oddělení výkonu funkcí centr{lní banky od funkcí komerčních banka a je typický pro vyspělé ekonomiky. Vazby v tomto modelovém uspoř{d{ní jsou heterogenní8.

Význam dvojstupňového bankovního systému je potřeba zkoumat v n{sledujících souvislostech: -

systém zabezpečuje vnitřní a vnější stabilitu měny,

-

systém zabezpečuje stabilitu komerčních bank,

-

systém stimuluje rozvoj finančního trhu,

-

systém podporuje efektivní využití peněžních prostředků,

-

systém snižuje transakční n{klady při realizaci popt{vky a nabídky kapit{lu,

-

systém poskytuje kvalitnější finanční služby.

7

BEL[S, J. Manažment komerčnej banky. 1. vyd. Trenčín: GC TECH, 2007. 315 s. Jiný charakter mají vazby mezi centr{lní bankou a bankami, jinou povahu spojení mezi bankami navz{jem; do kontaktu s klientem vstupují pouze subjekty druhého stupně soustavy. 8

19

Obr{zek č. 1: Dvoustupňový bankovní systém

Zdroj: BRADA, J. Peníze, banky a finanční trhy. Praha: Nad zlato, 1992. 106 s.

V České republice existuje dvoustupňový bankovní systém: 1. st. ČESK[ N[RODNÍ BANKA 2. st. UNIVERS[LNÍ OBCHODNÍ BANKY 3. st. SPECIALIZOVANÉ BANKY 4. st. DRUŽSTENÍ SPOŘITELNY

Druhý pohled na modelové formy bankovních soustav akcentuje způsob institucion{lního propojení dvou z{kladních sfér bankovních činností, komerčního a investičního bankovnictví. Zatímco n{plní komerčního bankovnictví jsou především obchody na vlastní účet a riziko banky, předmětem bankovnictví investičního jsou zejména zprostředkovatelské operace prov{děné na účet z{kazníka.

20

2.3 Členění komerčních bank Bankovní systém může být v různých zemích odlišný. Např. v České republice v současnosti působí 41 bank a poboček zahraničních bank.

Komerční banky můžeme rozdělovat podle různých kritérií do různých kategorií.

Z hlediska typu vykon{vaných aktivit členíme komerční banky na: -

univerz{lně komerční banky – tyto komerční banky vykon{vají širokou šk{lu bankovních obchodů, zpravidla to jsou banky s rozhodujícím postavením na příslušném bankovním trhu, jejich zaměření je determinované probíhající globalizací, existuje při nich zvýšené riziko monopolního postavení. Výhody univerz{lní komerční banky spočívají v tom, že mají zpravidla větší ekonomickou sílu a z tohoto důvodu existují silnější ekonomické důvody, proč zabr{nit krachu banky. Současně mají lepší předpoklady pro diverzifikaci rizika. Mezi nevýhody patří skutečnost, že vytv{ří zpravidla vyšší n{klady, jsou podstatně n{ročnější na řídící proces a případný krach velké banky m{ negativní dopad na ekonomiku. Mezi

dominantní

univerz{lní

banky

patří

Česk{

spořitelna,

a.s.,

Československ{ obchodní banka, a.s. a Komerční banka, a.s.. -

specializované komerční banky – zaměřují se na speci{lní produkty, segmenty, teritoria – např. eskontní banka, hypoteční banka, z{ruční banka – je potřeba připomenout, že n{zev komerční banky nemusí odpovídat jejímu hlavnímu z{měru. Mezi výhody patří to, že dok{žou poskytovat kvalitnější služby, potřebují nižší n{klady na výkon své činnosti a řídí zpravidla méně

21

poboček, co vytv{ří předpoklady pro kvalitnější řízení banky. Mez nevýhody patří fakt, že specializovan{ komerční banka m{ menší konkurenční schopnost v procesu globalizace, vyšší n{roky na výkon bankovního dohledu a větší koncentraci rizika. V ČR se jedn{ např. o tyto banky: stavební spořitelny a další specializované banky (Českomoravsk{ z{ruční a rozvojov{ banka, Česk{ exportní banka).

Z hlediska vlastnictví kapit{lu banky rozdělujeme komerční banky na: -

soukromé banky – banku vlastní soukromý vlastník, resp. skupina vlastníků na z{kladě držby akcií banky. Může to být banka jednoho majitele nebo banka jako akciov{ společnost, kter{ představuje nejrozšířenější formu vlastnictví banky v současném období,

-

družstevní banky – jsou to tzv. lidové banky, které jsou velmi rozšířené např. v Německu, vlastníkem bankového kapit{lu je družstvo,

-

st{tní banky – vlastníkem banky je st{t, zpravidla představují n{stroj realizace vl{dní politiky.

Z hlediska původu kapit{lu členíme komerční banky na:

9

-

dom{cí banky – vlastníkem komerční banky je dom{cí kapit{l

-

zahraniční banky – z hlediska vlastnictví dominuje zahraniční kapit{l

-

smíšené banky – představují mix předchozích dvou.9

BEL[S, J. Manažment komerčnej banky. 1. vyd. Trenčín: GC TECH, 2007. 315 s.

22

2.3.1 Z{kladní funkce bank V tržní ekonomice vykon{vají banky mnoho obchodů, a to jak pro své klienty, tak i pro vlastní potřeby, a plní tím mnoho funkcí. Je tedy velmi těžké vymezit veškeré funkce. Standardně se však rozlišují tři z{kladní funkce bank: depozitní úvěrov{ zprostředkov{ní platebního styku

Depozitní – z{kazníci neust{le ukl{dají a vybírají z banky peníze. Depozitum (vklad) je č{stka peněz uložen{ na bankovním účtu. Banka pro své z{kazníky otevír{ různé typy účtů. Z některých účtů si z{kazník může vybrat své peníze kdykoliv bez předchozího ozn{mení bance – jde o netermínovan{ depozita (vklad na viděnou). Určité vklady si může z{kazník vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím ozn{mení bance o zamýšleném výběru peněz – jedn{ se o termínovan{ depozita. Každý vklad, který banka přijme od z{kazníka, představuje pro banku z{vazek vyplatit z{kazníkovi peníze zpět.

Úvěrov{ – peněžní prostředky, které mají banky k dispozici, půjčují různým subjektů ve formě úvěrů. Úvěr je n{vratn{ forma poskytnutí peněžních prostředků za úrok. Poskytov{ní úvěrů banky vytv{řejí bezhotovostní peníze a ovlivňují tak nabídku peněz v ekonomice. Při vytv{ření bezhotovostních peněz doch{zí k procesu tzv. multiplikaci (zn{sobov{ní depozit). Obchodní banky nepoužívají k poskytov{ní úvěrů vešker{ přijat{ prim{rní depozita. Č{st těchto

23

depozit používají k tvorbě povinných minim{lních rezerv a č{st vytv{ří dobrovolně na z{kladě svých zkušeností.

Zprostředkov{ní platebního styku je významnou souč{stí pasivních platebních operací. Je založeno na otevření platebního účtu, na němž se shromažďují a ze kterého se uvolňují peníze. Peníze v hotovosti se mohou snadno st{t objektem kr{deže nebo je majitel může ztratit. Z těchto důvodů se velice často použív{ bezhotovostní placení, které je bezpečnější, výhodnější a levnější než placení v hotovosti. Osoba, kter{ m{ u banky otevřený účet a na účtu uložené peníze (jako netermínovaný vklad), může použít toto depozitum k zaplacení svých z{vazků. Z{kazník může d{t bance příkaz k bezhotovostnímu převodu peněz nebo může využít svého z{kazníka a převede peněžní prostředky opr{vněné osobě.10

2.4 Bankovní produkty Bankovní produkty jsou rozhodující souč{stí bankovních operací. Bankovními produkty rozumíme vhodně konstruované n{stroje, pro vklady peněz do obchodní banky a druhy produktů, které získ{vají klienti a současně je odlišují od produktů ostatních bank. Každ{ banka nabízí jí zcela specifické produkty.

Fin{lním výsledkem bankovních aktivit je poskytnutí služby klientovi. Jde o službu nemateri{lní povahy, pro niž se v poslední době vžilo označení bankovní produkt. 10

Bankovní systém [online]. 2008 [cit. 2010-10-29]. Platební .

24

styk.

Dostupné

z

WWW:

Pro bankovní produkty tradičně platí, že: mají n{kladově du{lní charakter, který vstupuje do popředí zejména v souvislosti s interními n{kladovými kalkulacemi, kdy je nutné odlišit n{klady věcné složky a n{klady na pořízené zdroje (nejde tedy o vnitřní dualitu každého zbožního produktu): -

n{klady věcné složky – sledují produkt jako průnik materi{lových, technických, person{lních faktorů a n{klady s nimi spojené mají jiný objem než n{klady „zdrojové“ složky u téhož produktu;

-

n{klady zdrojové složky zachycují cenu finančních zdrojů nesených produktem.

jsou vz{jemně intenzivně prov{zané, takže realizace jednoho produktu je velmi často podmíněna pořízením jiného (např. produkt „bezhotovostní platba“ nemůže klient banky „spotřebovat“, aniž by realizoval produkt „běžný účet“); banky této objektivní vlastnosti využívají zejména při konstrukci tzv. produktových balíčků; nejsou patentov{ny a mohou být tedy přejím{ny konkurencí, a tak je komparativní výhoda vyplývající ze zavedení nového produktu na trh relativně kr{tkodob{; při jejich realizaci hraje významnou roli marketing a reklama, kter{ m{ za úkol nejen upozornit a zaujmout, ale také vysvětlit; nové technologie modifikují tradiční separaci tvorby bankovního produktu od jeho distribuce – dnes doch{zí ke koncentraci celé šk{ly bankovních produktů v jednom bodě, jejich digitalizaci a vícekan{lové distribuci, a tak

25

kapacitní problém komplikující bank{m často dynamizaci činnosti v určitém časovém úseku nyní ustupuje do pozadí.11

Každ{ banka nabízí desítky produktů, takže pro lepší orientaci je vhodné najít určitou formu strukturace produktového spektra. Bankovní praxe nabízí dvě obvykle uplatňovatelné varianty členění bankovních produktů: tradiční přístup vych{zí z pohledu banky, resp. sleduje odraz realizovaného produktu v bankovní bilanci; bankovní produkty pak můžeme dělit na: -

aktivní – banka se jejich realizací dost{v{ do pozice věřitele (produkt se promítne v aktivech);

-

pasivní – banka se jejich realizací staví do role dlužníka (produkt se odrazí v pasivech);

-

neutr{lní – nesouvisejí ani s věřitelskou, ani s dlužnickou pozicí banky;

novější přístup akcentuje pohled klienta, resp. účel, k němuž bude konkrétní produkt využívat:

11

-

zajištění financov{ní (získ{ní prostředků);

-

finanční investov{ní;

-

realizace platebního styku.

PŮLP[NOV[, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s.

26

2.4.1 Běžný účet Je ch{p{n jako z{kladní bankovní produkt. Je východiskem vz{jemných vztahů mezi bankou a jejím klientem. Je z{kladem k poskytnutí celé řady dalších produktů. Účelem běžného účtu je umožnit klientovi, kterému byl založen, realizaci platebního styku. Placení z účtu je podmíněno existencí kreditního zůstatku na tomto účtu, a tak běžný účet nese de facto znaky účtu depozitního (vkladového). Prostředky na něm držené vykazují pr{vě díky platebnímu směrov{ní účtu vysokou likviditu, jsou kdykoli přístupné a dispozice s nimi není nijak omezena.

Na z{kladě smlouvy otevír{ banka svému klientovi od určité doby a v určité měně účet, na který se zavazuje přijímat vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Protože m{ banka ze z{kona povinnost „označit majitele účtu“, je vyloučeno otevření anonymního účtu. Pro označení majitele je požadov{no: u pr{vnické osoby – obchodní firma nebo n{zev a sídlo majitele a IČO u fyzické osoby - jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (nebo datum narození), u fyzické osoby podnikatele – obchodní firma, místo podnik{ní, IČO.12

Majitel běžného účtu může smlouvu vypovědět kdykoli a s okamžitou účinností.

Prostředky drženými na běžném účtu může klient disponovat různým způsobem: hotovostními vklady a výběry na přep{žce bankovní pobočky, platebními příkazy k realizaci bezhotovostního zúčtov{ní,

12

PŮLP[NOV[, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s.

27

prostřednictvím platební karty.

Pro pohyb peněz na běžném účtu se používají příkazy: jednor{zový příkaz k úhradě se využív{ vždy, pokud klient potřebuje jednor{zově zaplatit nějakou č{stku. V tomto případě stačí zajít do banky, vyplnit spr{vný formul{ř, případně použít internet baking a banka již klientovy peníze pošle na uvedený bankovní účet. trvalý příkaz k úhradě funguje obdobně jako jednor{zový příkaz k úhradě, jen s tím rozdílem, že se platba v klientem zadané frekvenci opakuje. Může tak platit například měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo třeba i ročně. Zatímco jednor{zový příkaz se provede pouze jednou, trvalý příkaz se jednou zad{ a platba se prov{dí ve zvolené frekvenci opakovaně až do doby než je trvalý příkaz zrušen. Trvalý příkaz se hodí například k platbě z{loh elektřiny nebo plynu, platbě pojistného nebo pravidelného spoření.13

2.4.2 Šek

Šek je převoditelný cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku šekovníkovi (bance), aby vyplatila z účtu výstavce opr{vněnému majiteli (předkladateli) na šeku uvedenou peněžní č{stku. Šek upravuje Z{kon 191/1950 Sb. (Směnečný a šekový) z roku 1950 vych{zející z Ženevských dohod.14

Sfinance.cz [online]. 2007 [cit. 2010-12-01]. Bezhotovostní platby šetří čas i peníze. Dostupné z WWW: . 14 KAŠPAROVSK[, V. Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2. 13

28

Forma šeku rozhoduje o způsobu jeho převodu, případně o pr{vu emitenta převoditelnost omezit nebo vyloučit. Šek lze vystavit: a) na majitele – na tomto typu šeku není uvedeno jméno konkrétní opr{vněné osoby. Za opr{vněnou osobu j e považov{n předkladatel šeku. Převedení šeku je realizov{no fyzickým před{ním šeku. b) na jméno (rektašek) – je vystavený na určitou osobu s uvedením doložky „nikoli na řad“. Doložka znamen{ z{kaz převodu šeku indosamentem15. Převod tohoto šeku je možný pouze cesí16. c) na řad (orderšek) – šek je vystavený na určitou osobu s doložkou „na řad“. Doložka umožňuje převod šeku pouze indosamentem. Indosament musí být bezpodmínečný, č{stečný indosament je neplatný.

2.5 Platební styk Platební styk můžeme vymezit jako vztah mezi pr{vnickými a fyzickými osobami. Předmětem platebního styku jsou platby, za účelem vyrovn{ní sjednaných z{vazků. Zabezpečov{ní platebního styku je jednou ze z{kladních funkcí obchodních bank.

K tomu, aby platební styk mohl být realizov{n, je nutn{ komunikace mezi bankami, pokud mají klienti sjedn{ny účty u různých obchodních bank. Platební styk může mít více forem, a to od písemného sdělov{ní zpr{v poštou, přes d{lnopisy, telefony, internet apod., ale i přímým pod{ním příkazů k úhradě na pobočce

15 16

obchodní

banky.

Z{kladním

Písemný převod vlastnictví cenného papíru. Postoupení nějakého pr{va, pohled{vky.

29

komunikačním

prostředkem

mezibankovního styku je ovšem systém SWIFT17. Veškeré přenosy zpr{v v tomto systému jsou zašifrov{ny, šifry všech linek jsou měněny v n{hodných intervalech.

Platební styk lze klasifikovat podle několika kritérií: a) podle formy plateb na hotovostní a bezhotovostní; b) podle teritoria na tuzemský a zahraniční.

Ad a) Hotovostní platební styk – zahrnuje veškeré bankovní peněžní pohyby, které mají podobu hotovostních peněz, tedy mincí a bankovek. Hotovostní platební styk je realizov{n za použití nezměněných z{konných platidel, tj. peněžních prostředků, emitovaných v souladu se z{konem, přijímaných všemi subjekty jako prostředek k uhrazení z{vazku.

Bezhotovostní platební styk – zahrnuje finanční transakce mezi obchodními partnery uskutečňované prostřednictvím bezhotovostních peněz, tj. z{pisů na účtech klientů. Banka v tomto případě plní úlohu zprostředkovatele a jedn{ na z{kladě příkazů klientů.18

Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci. 18 KAŠPAROVSK[, Vlasta. Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita, 2003. 104 s. 17

30

2.5.1 Platební produkty Bezhotovostní platební styk je doménou bank a během dlouhého vývoje se rozvinul

v řadě

konkrétních

realizačních

forem.

Druhy

bezhotovostních

platebních produktů:

2.5.1.1 Příkaz k úhradě

Jedn{ se o jednu z podob bankovního převodu. Slouží k přesunu prostředků z účtu jejich majitele ve prospěch účtu určené osoby, příjemce (adres{ta) platební operace. Příkaz k úhradě musí obsahovat určité údaje, bez jejichž přítomnosti by realizace platby nebyla možn{. Patří k nim: bankovní spojení pl{tce, bankovní spojení příjemce, č{stka převodu v českých korun{ch, podpis, jímž opr{vněn{ osoba příkaz autorizuje a který musí být v souladu s podpisovým vzorem, nebo elektronický podpis (v souladu se z{konem o elektronickém podpisu19) či jiný kód.

2.5.1.2 Příkaz k inkasu

Jde o další podobu bankovního převodu. V aktu{lně fungujícím platebním systému zůst{v{ určitý prostor pro situace, kdy vych{zí iniciativa k realizaci

19

Z{kon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu

31

platby ze strany jejího příjemce (příkazce platby je z{roveň příjemcem). Při realizace inkasních plateb musí banka respektovat určité z{sady: příkaz k inkasu přijím{ od svého klienta banka příjemce platby; úkol potvrdit opr{vněnost platby n{leží bance pl{tce, tedy bance, kter{ vede účet, jenž m{ být platbou zatížen; n{ležitosti platebního příkazu i lhůty pro provedení operací zúčastněnými bankami jsou shodné s úpravou úhradové formy20; operace realizované na z{kladě použití platební karty se nepovažují za použití inkasní formy placení.

2.5.1.3 Platební karty

Jde o platební instrument, který m{ formu plastikové karty, s níž může opr{vněný držitel prov{dět bezhotovostní platby a výběr hotovosti. Využití je především ve spotřebitelském sektoru, ale i při služebních cest{ch zaměstnanců. Jejich držiteli a uživateli však mohou být i pr{vnické osoby.21

Platební karta je druhem identifikačních dokladů. Rozměry a fyzik{lní vlastnosti identifikačních karet stanoví mezin{rodní norma ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena z třívrstvého PVC.22

N{ležitosti platebních karet:

20

Přeshraniční převody s inkasním způsobem placení nepočítají. KAŠPAROVSK[, V. Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita, 2003. 104 s. 22 JUŘÍK, P. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 219 s. 21

32

Podle mezin{rodní normy musí bankovní karta splňovat n{sledující podmínky: Musí být vyrobena z určeného materi{lu. Musí splňovat standardní rozměr Musí obsahovat na líci a na rubu informace ve stanovené formě.

Druhy platebních karet: Platební karty můžeme rozdělit do několika typů:

Podle typu provedení karty: -

embosované karty – mají na sobě vyražené, tzv. vroubkované písmo, embossing. Lze s nimi platit na mechanických snímačích nazývaných sprintery,

-

elektronické karty – zcela hladké karty určené pouze pro elektronicky provedené transakce v platebních termin{lech a sprinterech,

-

virtu{lní karty – platební karty určené k platb{m na internetu nebo k transakcím bez přítomnosti karty.

Podle zabezpečení karty: -

karty magnetické – platební karta je vybavena pouze magnetickým proužkem,

-

karty čipové – platební karta m{ pouze čip, magnetický proužek chybí,

-

karty hybridní – platební karta obsahuje čip i magnetický proužek,

-

karty bezkontaktní – platební karta obsahuje bezkontaktní technologii umožňující na d{lku přen{šet transakční údaje.

33

Podle formy vyúčtov{ní transakcí: -

debetní karty – transakce je zúčtov{na neprodleně po obdržení informace o její výši. V praxi jde v průměru o 3–5 dnů. Tyto karty jsou vyd{v{ny pouze k bankovním účtům,

-

kreditní karty – při platbě kartou je možné využívat bezúročné období. Po obdržení výpisu transakcí kartou m{ klient dvě možnosti: buď vše plně uhradí a nebude platit úroky, nebo uhradí alespoň povinnou minim{lní spl{tku. Jsou vyd{v{ny k úvěrovým účtům.

-

charge karty – jde o karty s odloženou splatností. Po obdržení výpisu transakcí kartou musí klient své z{vazky bezpodmínečně uhradit v plné výši. Účet v bance až na výjimky není podmínkou.

-

předplacené karty – nejprve vloží klient na platební kartu finanční prostředky a teprve poté s ní může platit. Není nutný účet v bance, platební karty mohou být i anonymní nebo sloužit jako d{rky.23

2.5.1.4 Elektronické platební prostředky

Z{kon o bank{ch obsahuje definici elektronického peněžního prostředku jako platebního prostředku, který uchov{v{ peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijím{n jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem. Z{kon o platebním styku pak vymezuje elektronický platební prostředek jako:

23

Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-01]. Platební karty. .

34

Dostupné

z

WWW:

prostředek vzd{leného přístupu k peněžní hodnotě, při jeho užív{ní se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem nebo elektronický peněžní prostředek.

Do první skupiny elektronických platebních prostředků budou v souladu s uvedenou definicí patřit platební karty a aplikace elektronického bankovnictví (internet banking, phone banking, GSM banking), do druhé skupiny bychom mohli zařadit elektronické peněžní prostředky.24

Elektronickými penězi (e-money) pak z{kon o platebním styku rozumí peněžní hodnotu uchov{vanou na elektronickém peněžním prostředku.

24

Jejich definice v z{koně o platebním styku odpovíd{ vymezení z{konem o bank{ch.

35

3 Vlastní pr{ce Vlastní č{st diplomové pr{ce řeší sjedn{v{ní studentských bankovních účtů (kont) a použív{ní platebních karet u vybraných obchodních bank a srovn{v{ jejich z{kladní ukazatele za období 2005 – 2009.

3.1 Český bankovní trh Obchodní banky, které mají od ČNB opr{vnění působit na českém bankovním trhu, mohou mít pr{vní formu akciov{ společnost se z{kladním kapit{lem minim{lně 500 milionů Kč. Jsou opr{vněny k zahraničnímu platebnímu styku a k zakl{d{ní svých poboček v zahraničí. Mezi univerz{lní obchodní banky v České republice patří např. Česk{ spořitelna a.s., Československ{ obchodní banka a.s., Komerční banka a.s., UniCredit Bank Czech Republic a.s., mezi specializované např. Hypoteční banka a.s., Českomoravsk{ stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot hypoteční banka a.s. atd.

Obchodní banky mohou mít podobu pr{vnických osob s kapit{lem na českém trhu nebo pobočky zahraniční banky. Na českém trhu k 31. 10. 2010 celkem 41 bank, z toho 22 bank s kapit{lem na českém trhu a 19 poboček zahraničních bank. Tabulka č. 1 uv{dí přehled všech bank seřazených sestupně podle bilanční sumy prok{zané za rok 2009.

36

Tabulka č. 1: Banky s kapit{lem na českém trhu k 31. 10. 2010 pořadové N{zev banky číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Československ{ obchodní banka, a.s. Česk{ spořitelna, a.s. Komerční banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Raiffeisenbank a.s. Hypoteční banka, a.s. Českomoravsk{ stavební spořitelna, a.s. GE Money Bank, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Modr{ pyramida stavební spořitelna, a.s. Českomoravsk{ z{ruční a rozvojov{ banka, a.s. Česk{ exportní banka, a.s. Volksbank CZ, a.s. PPF banka a.s. J&T BANKA a.s. Wüstenrot stavební spořitelna a.s. Wüstenrot hypoteční banka a.s. Fio banka, a.s. Banco Popolare Česk{ republika, a.s. Evropsko-rusk{ banka, a.s. LBBW Bank CZ a.s.

Bilanční suma v mil. Kč 858 972 855 137 695 036 264 627 193 213 164 811 161 157 147 024 100 840 81 947 76 062 62 218 49 733 47 598 43 256 39 644 37 079 9 138 5 529 4 065 696 574

Zdroj: www.cnb.cz a výroční zpr{vy za rok 2009 uveřejněné jednotlivými finančními institucemi dle zveřejňovací povinnosti.

Pro úplnost je v Tabulce č. 2 uveden přehled poboček zahraničních bank, působících na českém bankovním trhu.

37

Tabulka č. 2: Pobočky zahraničních bank k 31. 10. 2010 pořadové N{zev banky číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

AXA Bank Europe, organizační složka Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BRE Bank S.A., organizační složka podniku Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Crédit Agricole Corporate a Investment Bank S.A. Prague, organizační složka Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česk{ republika HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N. V. Oberbank AG pobočka Česk{ republika Poštov{ banka, a.s., pobočka Česk{ republika PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česk{ republika Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný z{vod Saxo Bank A/S, organizační složka The Royal Bank of Scotland N.V. Všeobecn{ úvěrov{ banka, a. s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ZUNO BANK AG, organizační složka

Zdroj: www.cnb.cz

38

3.2 Charakteristiky studentského konta Většina bank na českém trhu nabízí produkty, z nichž některé jsou konkrétně určeny mladým lidem, zejména studentům. Jsou to především studentské běžné účty, na něž jsou případně v{z{ny další produkty, jako např. půjčky, či kontokorentní úvěry.

Jednotlivé obchodní banky specifikují studenty podle jednotlivě zvolených kritérií. Některé nabízejí účty pouze pro vysokoškol{ky, většina obchodních bank poskytuje tzv. „balíčky služeb“ i pro mladší studenty. S věkem studenta obvykle roste i rozsah nabízených navazujících služeb a produktů. Některé banky nabízejí „studentský účet“ i nestudentům, avšak vždy mladým lidem. Obecně je možno uvést, že studentský účet je dostupný mladým lidem přibližně v rozmezí 15 až 30 let a to zpravidla i Čechům studujícím v zahraničí, tak cizincům studujícím u n{s (české vysoké školy často vyžadují pro platební styk se svými studenty účet vedený v českých korun{ch).

3.2.1 Podmínky založení studentského konta Pro založení běžného účtu jsou zapotřebí dva doklady totožnosti: - občanský průkaz (u cizinců cestovní pas), - další průkaz, např. rodný list, nebo karta pojištěnce. Pokud m{ z{jem zřídit si bankovní účet nezletilý, pak je nutností rodný list a účast z{konného z{stupce.

39

D{le studenti musí předložit potvrzení o studiu (forma z{leží na typu školy, kterou z{jemce o účet navštěvuje; u některých bank postačuje prok{zat věk, přičemž účet není podmíněn studiem), podmínkou však je prezenční forma studia. Některé banky vyžadují potvrzení o studiu každý rok, jiným postačí pouze jedno potvrzení při zakl{d{ní účtu.25

3.2.2 Výhody studentského konta Hlavní

výhodou

studentských

účtů

jsou

služby

poskytované

zdarma

a nižší poplatky spojené se spr{vou účtu. Zřízení účtu, stejně jako jeho zrušení, je u všech bank bezplatné. Některé banky vyžadují při založení účtu složení minim{lního vkladu (100 Kč, 200 Kč nebo 1 000 Kč). Poplatek za měsíční vedení účtu se neplatí u většiny bank, podobně jako zřízení trvalého příkazu k úhradě např. za kolejné.

Všechny banky nabízejí bez poplatku jako automatickou souč{st účtu zřízení mezin{rodní platební karty. Většinou se jedn{ o karty typu VISA Electron, VISA Classic či Maestro. Stejně jako vystavení karty býv{ i její vedení zdarma. Obvykl{ platnost karty je 2 až 3 roky.

Nedílnou souč{stí všech studentských účtů je také někter{ z forem přímého bankovnictví (Phone banking, GSM banking, Home banking či Internet banking).

25

Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-02]. Studentské účty: Průvodce pro zač{tečníky. Dostupné z WWW: .

40

Transakce provedené přes přímé bankovnictví jsou buď zdarma, nebo levnější než jejich vyřízení na přep{žce.

L{kadlem k založení účtu je možnost zřízení kontokorentu neboli možnost klesnout na účtu na určitou dobu do sjednaného minusového úvěrového r{mce. Nejen mezi studenty je tato možnost poměrně popul{rní, hodí se i "běžným" klientům, např. k pokrytí finančního nedostatku peněz před výplatou či jednor{zových vyšších výdajů třeba na určitý účel (např. za dovolenou). Některé banky jsou ochotné studentům otevřít kontokorent okamžitě, jiné až po určité době po založení účtu. Obecně platí, že se výše kontokorentu odvíjí od toho, jak{ č{stka se na účet připisuje a jak vysoký býv{ zůstatek.26

Některé studentské účty také bývají o něco lépe úročeny, ačkoliv se nejedn{ o účty určené ke spoření. D{le jsou nabízeny různé bonusy, jako slevy na cestovním pojištění, zvýhodněný spořicí účet, nebo propl{cení n{kladů na vedení studentských karet, typicky ISIC.27

3.2.3 Důvody vedoucí banky k poskytov{ní studentských kont

Motivace bank k poskytov{ní těchto produktů spočív{ zejména v tom, že mladí lidé, především vysokoškol{ci, jsou potenci{lní solventní klienti, pro které obchodní banky po dobu studia vedly běžný účet. Po skončení vysoké školy 26

Zeny.cz [online]. 2009 [cit. 2010-11-04]. Finance. Dostupné z WWW: . 27 Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-02]. Studentské účty: Průvodce pro zač{tečníky. Dostupné z WWW:.

41

budou tito klienti s obchodní bankou nad{le spolupracovat a z těchto transakcí mohou obchodní banky v budoucnu profitovat. D{le se všeobecně předpokl{d{, že lidé s vyšším dosaženým vzděl{ním budou mít v budoucnosti vyšší příjmy, tudíž jejich bankovními konty projdou větší sumy peněz.

Dalším důležitým faktem je to, že banky zajímají klienti, kteří budou dlouhodobě využívat jejich služby a je tedy nejsnadnější cestou si tyto klienty „vychovat“. Studenti si navyknou požívat např. přímé bankovnictví nebo platební karty apod.

3.3 Způsoby získ{ní peněžní hotovosti Po zřízení běžného účtu m{ každý student možnost vybírat peněžní hotovost n{sledujícími způsoby:

a) Na přep{žce pokladny obchodní banky, u které m{ sjednaný účet

Klient je vždy pož{d{n o předložení průkazu totožnosti. Nevýhodou tohoto způsobu inkasa peněz je časové omezení úředními hodinami nejbližší pobočky. Další nevýhodou je výše poplatků za poskytnutou službu. Co se týče sledovaných obchodních bank Česk{ spořitelna a.s. si za tuto službu u studenta účtuje 65 Kč, CŠOB a.s. a Komerční banka a.s. si účtují 60 Kč. Pokud chce klient vybrat vyšší č{stku než 100 000 Kč, musí bance výši výběru nahl{sit 2 pracovní dny předem.

42

b) Cash back

Tento produkt umožňuje majiteli platební karty vybrat peněžní hotovost na pokladně obchodu při n{kupu. Podmínkou k získ{ní peněz tímto způsobem je úhrada n{kupu ve výši minim{lně 300 Kč, což umožní majiteli výběr hotovosti do 1 500 Kč.

c) Platební kartou prostřednictvím bankomatu

Mezi výhody získ{v{ní peněžních prostředků touto cestou patří hlavně to, že si klient může vybrat své peníze v libovolnou denní i noční dobu, z jakéhokoli bankomatu. Výběry z bankomatu své vlastní banky m{ student zpravidla zdarma, výběry z bankomatů ostatních bank jsou zpoplatněny č{stkou, kter{ se pohybuje v rozmezí 30 – 50 Kč. Nevýhodu lze spatřovat v tom, že bankomaty mají limity v počtu bankovek, kterými jsou plněny. Například stokorunami není vybavena většina bankomatů v České republice.

Rozdělení platebních karet: debetní karty jsou v České republice běžnější než karty kreditní. Jedn{ se o platební kartu, kter{ je zřízena ke klientovu běžnému účtu. Pokud student platí či vybír{ z bankomatů debetní kartou, čerp{ své vlastní prostředky. Ty jsou strženy ze zůstatku klienta buď okamžitě, nebo během několika m{la dnů. Pokud nem{ klient na svém účtu dostatek finančních prostředků, není výběr nebo platba možn{. Ke studentskému účtu ji nabízí Česk{ spořitelna a.s, ČSOB a.s. a Komerční banka a.s.. Česk{ spořitelna m{

43

povolenou výši studentského debetu 25 000 Kč. Zbylé dvě banky stanovily tuto výši na 20 000 Kč (u Komerční banky je tento limit pro studenty 2. a vyššího ročníku VŠ nebo VOŠ). Doba splatnosti je 1 rok. Komerční banka m{ dobu splatnosti dluhu stanovenou na 180 dní. Povolený debet spl{cí student automaticky jakýmkoliv vkladem nebo převodem připsaným na svůj běžný účet. Debetní karty je nejlepší využívat pro výběry hotovosti z bankomatů.

kreditní karta je platební karta, prostřednictvím níž čerp{ klient finanční prostředky, které mu poskytla banka. M{ tedy k dispozici peníze navíc. Pokud klient čerpanou č{stku uhradí bance po č{stech, platí úrok. Pokud ji však do určeného data splatí celou, pak m{ tyto peněžní prostředky půjčeny od banky zadarmo, jde tedy o bezúročné období. Než banka klientovi kreditní kartu vyd{, musí bance doložit výši svých příjmů a poté je mu stanoven úvěrový limit. Kreditní karty jsou určeny především k bezhotovostním n{kupům. Pokud chce klient vybrat hotovost z kreditní karty, je to většinou velmi drahé. Kreditní kartu ke studentskému účtu nabízí Komerční banka za poplatek 5 Kč měsíčně. K jejímu získ{ní je potřeba předložit aktu{lní potvrzení o studiu. Banka poskytuje studentovi bezúročné období až 45 dní.

Student může kombinovat půjčku

s povoleným debetem pro studenty. Celkov{ výše úvěrového limitu může být vždy maxim{lně 20 000 Kč. ČSOB a Česk{ spořitelna studentům kreditní karty nenabízí

44

V tabulce č. 3 je uveden počet vydaných platebních karet v České republice v letech 2005 – 2009. Jak lze vidět, debetních karet je vyd{v{no podstatně více, než karet kreditních. Česk{ veřejnost m{ kreditní karty spojeny spíše s úvěrem a se zadlužením a také s tím, že se za jejich vedení platí vyšší poplatky než u karet debetních.

Tabulka č. 3: Počet vydaných platebních karet v ČR Vydané karty

ukazatel

2005

Debetní karty

počet

6 418 446

Kreditní karty

počet

614 542

2006

2007

2008

6 603 621 6 974 147 7 220 667 885 266

1 212 401 1 276 714

2009 7 372 327 1 224 814

Zdroj: Cardzone.cz

3.3.1 Povolené přečerp{ní studentského účtu Většina bank poskytuje studentovi možnost čerpat prostředky na účtu až do smluvené výše úvěrového limitu. ČSOB a.s. a Komerční banka a.s. stanovily tento limit na 20 000 Kč. Česk{ spořitelna a.s. na 25 000 Kč. Student je povinen úvěr nejpozději do jednoho roku (u KB do 180 dní) od prvního čerp{ní splatit (dostat se s účtem „do plusu“). Poté může student opět využít celý úvěrový r{mec. Úročena je pouze čerpan{ č{stka. Aktu{lní roční úrokov{ sazba je u České spořitelny ve výši 18,9 % a u ČSOB ve výši 17,9 %. Komerční banka ji stanovila ve výši 12 %. Roční kreditní úrokov{ míra je u České spořitelny a ČSOB ve výši 0,01 % a u Komerční banky 0,20 %.

45

K výpočtu úroku se použív{ anglick{ metoda. V tomto způsobu úročení se úrok počít{ s přesným počtem dní v měsíci a rok se uvažuje s délkou 365 dní.

.

úrok = č{stka, kter{ bude vyplacena nebo při složeném úročení d{le úročena, jistina = kapit{l, z něhož je úrok počít{n, sazba = úrokov{ sazba v procentech za rok p.a. doba = délka úročení ve dnech.

V n{sledujícím příkladu bude pops{n student, který m{ uzavřené Studentské konto Plus u Československé obchodní banky. Konto si uzavřel v lednu 2010 a 2. 1. 2010 na něj vložil 4 000 Kč. Dne 21. 2. 2010 vybral 2 000 Kč a 31. 3. 2010 taktéž 2 000 Kč, takže na kontu neměl k dispozici ž{dné vlastní finanční prostředky. 20. 4. 2010 vložil 1 000 Kč, avšak 30. května vybral 3 000 Kč, takže musel čerpat kontokorent. Od n{sledujícího měsíce se mu začín{ k získanému úvěru přičítat úrok. Úvěr musí splatit nejpozději do 30. 4. 2011. Další studentovy vklady či výběry jsou zn{zorněny v tabulce č. 4.

leden:

únor:

46

duben:

květen:

červen:

Takto to bude postupovat i nad{le až do října, kdy dos{hne svého úvěrového limitu a další peníze si již vybírat nemůže. Kontokorent musí postupně spl{cet.

Tabulka č. 4: Vklady a výběry studenta měsíc vklad/výběr č{stka 2. 1. 2010 21. 2. 2010 31. 3. 2010 20. 4. 2010 30. 5. 2010 30. 6. 2010 20. 7. 2010 2. 8. 2010 20. 9. 2010 10. 10. 2010 20. 11. 2010 2. 12. 2010

vklad výběr výběr vklad výběr výběr výběr vklad výběr výběr vklad vklad

4 000 Kč - 2 000 Kč - 2 000 Kč + 1 000 Kč - 3 000 Kč - 6 000 Kč - 4 000 Kč + 2 000 Kč - 8 000 Kč - 2 000 Kč + 4 000 Kč + 5 000 Kč

Zdroj: vlastní pr{ce

47

Zůstatek

úrok v Kč

4 000 Kč 2 000 Kč 0 Kč 1 000 Kč - 2 000 Kč - 8 000 Kč - 12 000 Kč - 10 000 Kč - 18 000 Kč - 20 000 Kč - 16 000 Kč - 11 000 Kč

0,055 0,021 0,011 45,61 58,85 76,50 240,30 176,55 402,14 94,16 161,84

Graf č. 1: Povolené přečerp{ní kreditní č{sti Studentského konta Plus ČSOB a.s.

Zdroj: vlastní pr{ce

3.4 Přehled studentských bankovních účtů Studentské konto si dnes může student otevřít u devíti různých bank, působících v České republice. Jejich přehled je uveden v tabulce č. 5. Uvedené informace odpovídají stavu k 31. 10. 2010.

48

Tabulka č. 5: Přehled studentských kont obchodních bank, působících v ČR N{zev banky N{zev účtu Česk{ spořitelna, a.s Československ{ obchodní banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Komerční banka, a.s. Oberbank AG pobočka ČR Raiffeisenbank, a.s. UniCredit Bank, a.s. Volksbank CZ, a.s. Waldviertler Sparkasse von 1842 AG

ČS Student Studentské konto Plus Genius Student Konto G2 StartKonto Studentský účet Studentské Konto FREE konto S-club účet

Zdroj: vlastní pr{ce

Nabídky jednotlivých obchodních bank se podstatně neliší. „Neviditeln{ ruka trhu“ zapříčiňuje, že ž{dn{ z bank nemůže dlouhodobě nabízet z{sadní výhody oproti konkurenčním bankovním ústavům. Banky se navz{jem „hlídají“ a na nabízenou výhodu, kter{ se na trhu objeví, reagují protinabídkou s cílem udržet si své klienty, případně získat klienty nové. Jednotlivé klady vyvažují z{pory. Např. banka, kter{ nabízí výhodnější úročení, m{ přísnější podmínky pro umožnění čerpat kontokorentní úvěr.

3.4.1 Česk{ spořitelna, a.s.

Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zah{jila činnost Spořitelna česk{, nejstarší pr{vní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později československého spořitelnictví nav{zala v roce 1992 Česk{ spořitelna jako akciov{ společnost. Od roku 2000 je Česk{ spořitelna členem Erste Group, jednoho z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě.

49

3.4.1.1 Osobní účet ČS Student

Účet je určen studentům denního studia na všech typech škol od 15 let do dosažení 30 let věku. Česk{ spořitelna a.s. tento účet představila v únoru 2009. Mezi podmínky založení patří: platný průkaz totožnosti majitele účtu, u klientů do 18 let rodný list (resp. doklad prokazující vztah mezi klientem a z{konným z{stupcem) a platný průkaz totožnosti z{konného z{stupce, jehož přítomnost je při založení účtu nutn{. U klientů od 18 let písemné potvrzení školy o prezenčním (ř{dném denním) studiu ne starším 30 dnů u tuzemské školy a ne starším 60 dnů u zahraniční školy u klientů starších 18 let. Pokud chce mít majitel tento účet během celého studia, musí bance každoročně předložit potvrzení o studiu.

Souč{stí Osobního účtu České spořitelny Student je vždy zdarma vedení sporožirového účtu, vyhotovení měsíčního papírového nebo elektronického výpisu, zřízení a vedení vkladového účtu a zřízení trvalých příkazů/souhlasů s inkasem.

Produkty a služby poskytované k Osobnímu účtu České spořitelny Student jsou rozděleny na Standard, Plus a Speci{l.

Produkty a služby Standard Kontokorent, debetní karty, servis 24, výběry z bankomatu České spořitelny zdarma, zůstatkové SMS zdarma, platby v r{mci České spořitelny zdarma (platí pro platby zadané skrze internetbaking, GSM baking, prostřednictvím bankomatu České spořitelny, realizace trvalého příkazu, došl{ bezhotovostní platba).

50

Poplatky za produkty/služby Standard: 0-3 produkty/služby: zdarma 4-6 produktů/služeb: 40 Kč 7-9 produktů/služeb: 80 Kč 10. a každý další produkt/služba 20 Kč navíc.

Produkty a služby Plus: Platby v r{mci České republiky zdarma, prestižní karty Gold Partner, spořící pl{n.

Poplatky za produkty/služby Plus: 1-2 produkty/služby: 159 Kč 3-4 produkty/služby 289 Kč 5-6 produkty/služby: 389 Kč 7. a každý další produkt/služba 80 Kč navíc.

Produkty a služby Speci{l: Cestovní pojištění, úrazové pojištění, pojištění platební karty, pojištění schopnosti hradit pravidelné výdaje, pr{vní ochrana, asistenční služby

pro motoristy

a dom{cnosti.

Mezi výhody osobního účtu ČS Student patří: -

mezin{rodní embosované karty bez jakýchkoliv podmínek již od 15 let: Visa Classic Partner / MC Standard Partner,

-

slevy při n{kupech kartami „Partner“ u vybraných obchodníků (program Partner),

51

-

mezin{rodní elektronické karty Visa Electron / Maestro,

-

odměny za platby kartou (Bonus program), možnost převedení odměn na charitativní účely. Standardně za každých celých 20 Kč 1 bod,

-

neomezený počet výběrů z bankomatu České spořitelny bez poplatků za jednotlivé výběry. Klient m{ k dispozici největší síť bankomatů v České republice,

-

neomezený počet vybraných typů transakcí v Kč v r{mci České spořitelny bez poplatků za jednotlivé transakce,

-

povolené přečerp{ní účtu až do výše 25 000 Kč,

-

zdarma rychlé informace o zůstatku na účtu formou SMS,

-

příspěvek na ISIC kartu 200 Kč ročně.

Nevýhodou tohoto programu je to, že si jej mohou zřídit pouze studenti prezenčního studia. Studentům distančního (d{lkového) studia není tento program určen.

3.4.1.2 Platební karta VISA Classic Partner / MC Standard Partner

Karta je určena všem klientům od 15 let a lze ji získat okamžitě při založení účtu nebo kdykoli později. Všechny výběry z více než 1200 bankomatů České spořitelny jsou zdarma. Hotovost si může majitel vybrat také v obchodech poskytujících službu cash back28. S touto platební kartou jsou také levnější výběry z bankomatů Erste Group na Slovensku, v Chorvatsku, Rakousku, Maďarsku, 28

Výběr hotovosti během n{kupu

52

Srbsku, Rumunsku, Ukrajině a Moldavsku. Na bankomatech České spořitelny si může klient změnit PIN, dobít kredit mobilního telefonu, zjistit zůstatek na účtu a využít další užitečné služby. Platnost karty je 3 roky. Po jejím skončení bude vyrobena karta nov{. 1 denní limit je při výběru v hotovosti stanoven na 15 000 Kč.29

3.4.2 Československ{ obchodní banka, a.s.

Československ{ obchodní banka, a. s. působí jako univerz{lní banka v České republice od roku 1964, aby poskytovala služby v oblasti financov{ní zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizov{na – jejím majoritním vlastníkem se stala belgick{ KBC Bank, kter{ je souč{stí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcion{řem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovensk{ pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008.

3.4.2.1 Studentské konto Plus

ČSOB Studentské konto Plus je poskytov{no mladým lidem ve věku 15 až 28 let. Oproti běžným účtům a standardním kontům s ním studenti neplatí za výběry platební kartou z bankomatů ČSOB v ČR, za příchozí a odchozí platby, stejně jako za vybrané služby spojené s vedením účtu. Csas.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-11]. Osobní účet ČS Student. Dostupné z WWW: . 29

53

Konto si může občan ČR založit, je-li starší 15 let. Stačí předložit občanský průkaz. Chce-li sjednat konto cizinec, musí předložit cestovní doklad (příp. další doklady dle požadavku ČSOB). Od 19 let musí z{jemce doložit potvrzení/doklad o studiu na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole. Minim{lní poč{teční vklad na účet činí 200 Kč.

Mezi výhody ČSOB Studentského konta Plus patří: -

povolené přečerp{ní účtu až 20 000 Kč pro studenty VŠ/VOŠ (občany ČR a SR),

-

embosovan{

platební

karta

s neomezeným

počtem

výběrů

z bankomatů ČSOB v ČR, -

zdarma všechny příchozí a odchozí (elektronické) platby,

-

potvrzení o studiu stačí doložit jednou za celou dobu daného typu studia na příslušné škole.

3.4.2.2 Platební karta VISA Classic Student

Mezin{rodní embosovan{ platební karta určen{ studentům středních a vysokých škol, kteří mají zřízené ČSOB Studentské konto Plus. Standardní týdenní limit karty 15 000 Kč si může klient d{le upravit podle svých představ. Kartu lze využívat v ČR i v zahraničí. Všechny výběry z bankomatů ČSOB v ČR zdarma. Po skončení platnosti je karta automaticky obnovena.30

ČSOB.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-10]. ČSOB Studentské konto Plus. Dostupné z WWW: . 30

54

3.4.3 GE Money Bank, a.s.

GE Money Bank je univerz{lní banka, kter{ disponuje širokou sítí poboček a bankomatů. Své služby orientuje jak na občany, tak na malé a střední podniky. Její velkou výhodou je, že je souč{stí jedné z největších a nejsilnějších společností na světě. GE m{ diverzifikované portfolio průmyslových i finančních firem, které generují vlastní finanční aktiva.

3.4.3.1 Genius Student

Jedn{ se o běžný účet vedený v Kč poskytovaný studentům od 15 do 27 let. Jakmile dovrší klient 27 let nebo v případě, že klient nepředloží ve 20. a 24. roce potvrzení o studiu, je účet Genius Student automaticky převeden na výhodný účet Genius Active se zachov{ním čísla účtu. Zřízení, vedení a zrušení účtu je poskytov{no zcela zdarma. Potvrzení o studiu je vyžadov{no pouze dvakr{t za celou dobu vedení účtu a to až od 20. roku klienta.

Souč{stí účtu Genius Student jsou vždy zdarma veškeré výběry z bankomatů sítě GE Money Bank, měsíční elektronické výpisy (eVýpisy), všechny příchozí platby na účet a také zad{v{ní trvalých platebních příkazů a ostatních pravidelných plateb.

Dalšími službami, které jsou poskytov{ny k účtu Genius Student, jsou: -

platební karty MasterCard Standard nebo Maestro a Mastercard Internet,

55

-

přímé bankovnictví: Internet Banka, Telefon Banka a Mobil Banka (s možností dobíjení kreditu u mobilních oper{torů),

-

spořící a termínovaný vklad,

-

založení a vedení kontokorentního úvěru Flexikredit až do výše 10 000 Kč (od 18 let věku klienta).

3.4.3.2 Platební karta MasterCard Standard/ Maestro a MasterCard Internet

Platební karta MasterCard Standard je univerz{lní mezin{rodní embosovan{ platební karta k platbě zboží a služeb v obchodní síti a výběru hotovosti z bankomatů. Ke kartě je poskytov{na služba MasterCard Global service, kter{ nabízí 24 hodinový asistenční servis při ztr{tě karty. Na kartě lze také nastavit denní limity na výběr hotovosti a bezhotovostní platby. Kartu je možné vydat majiteli účtu od 18 let, ale také zmocněné osobě. Také je možné aktivovat platby zboží a služeb na internetu. Platební karta Maestro může být vyd{na majiteli účtu od 15 let.

Platební karta MasterCard Internet je mezin{rodní platební karta pro bezpečné platby zboží a služeb na internetu. Tato karta se vyd{v{ k běžnému účtu. Klient si může individu{lně nastavit denní limity pro platbu dle svých potřeb nebo maxim{lní počet transakcí za jeden den (změna možn{ i telefonicky). Kartu je možné vydat majiteli účtu od 18 let, ale také může být vyd{na zmocněné osobě.31

31

GE Money Bank [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Genius Student. Dostupné z WWW: .

56

3.4.4 Komerční banka, a.s. Komerční bance byla udělena licence 27. 12. 1989. Svou činnost zah{jila prvního ledna 1990 jako st{tní instituce vyčleněním obchodní společnosti z bývalé St{tní banky československé. V roce 1992 byla banka transformov{na na akciovou společnost a její akcie spadly pod spr{vu Fondu n{rodního majetku ČR a SR, kter{ je uvolnila do kupónové privatizace. V roce 1995 vstoupily akcie KB na mezin{rodní kapit{lové trhy. V roce 1997 schv{lila vl{da ČR prodej většinového podílu akcií strategickému investorovi, který měl zajistit odloučení st{tu od soukromého sektoru. V roce 1999 bylo zah{jeno první kolo výběrového řízení na strategického partnera, kterým se v červnu 2001 stala finanční skupina Société Générale, kter{ je čtvrtou nejsilnější skupinou na evropském finančním trh

3.4.4.1 Konto G2

Konto G2 je určeno mladým lidem od 15 do 19 let a studentům od 20 do 30 let, pokud jsou studenty ř{dného studia. Potvrzení o studiu předkl{d{ klient za aktu{lní školní rok jen v roce, kdy dovrší 20 a 26 let, tedy maxim{lně dvakr{t za celou dobu vedení konta. Existují dvě varianty konta: -

z{kladní verze G2 zcela ZDARMA,

-

nadstandardní verze G2 za 20 Kč měsíčně.

V z{kladním balíčku získ{ klient zdarma: -

běžný účet v Kč s možností jít do mínusu až do výše 20 000 Kč,

-

mezin{rodní elektronickou platební kartu Maestro,

57

-

1 výběr z bankomatů KB touto kartou měsíčně zdarma,

-

zdarma všechny příchozí transakce v Kč a všechny běžné transakce v Kč zadané prostřednictvím služby Mobilní banka (cena za účetní položku zpracovanou v r{mci mezibankovního platebního styku není zahrnuta),

-

pohodlný přístup k účtu prostřednictvím internetu,

-

mobilní bankovnictví Mobilní banka,

-

možnost čerpat studentský úvěr ve výši až 500 000 Kč,

-

zasíl{ní e-mailu o zůstatcích na účtu,

-

zasíl{ní výpisů s měsíční četností elektronicky a/nebo poštou.

V nadstandardním balíčku získ{ klient: -

všechny produkty a služby z{kladního balíčku,

-

embosovanou mezin{rodní

kartu

MasterCard

s jedinečným

průhledným designem, -

cestovní pojištěním v r{mci karty zdarma,

-

všechny výběry z bankomatů KB touto kartou zdarma,

-

1 výběr měsíčně z bankomatů v zahraničí touto kartou zdarma,

-

plnohodnotné internetové bankovnictví Mojebanka,

-

běžné transakce v Kč zadané prostřednictvím služby Mojebanka zdarma

(cena

za

účetní

položku

zpracovanou

v r{mci

mezibankovního platebního styku není zahrnuta), -

virtu{lní platební kartu e-Card pro bezpečné platby na internetu,

-

EUR účet s mezin{rodní kartou Maestro,

-

službu Mobilní banka zdarma.

58

Majitelé obou balíčků dost{vají 200 Kč za ISIC kartu, uplatňují slevu u Student Agency či vzděl{vací agentury Tutor a při aktivním užív{ní karty (každý měsíc alespoň jednou) obdrží bonus 333 Kč.

3.4.4.2 Platební karta Maestro/ MasterCard

Platební karty Maestro a MasterCard jsou platební karty poskytované k balíčku G2. Karta Maestro je mezin{rodní elektronick{ platební karta. MasterCard je embosovan{ mezin{rodní karta. Tuto kartu získ{ klient k nadstandardnímu balíčku. Karta je určena studentům vyšších odborných škol, studentům vysokých škol starších 18 let. K získ{ní kreditní karty je třeba předložit aktu{lní potvrzení o studiu a po šesti pracovních dnech od jejího sjedn{ní je připravena na pobočce. Platnost karty je 3 roky. Klient m{ možnost získat limit až 20 000 Kč v z{vislosti na stupni studia: -

studenti SŠ starší 18 let: 5 000 Kč,

-

studenti 1. ročníku VOŠ a VŠ: 10 000 Kč,

-

studenti 2. a vyššího ročníku VOŠ a VŠ: 20 000 Kč.32

3.4.5 Oberbank AG pobočka Česk{ republika

Oberbank AG pobočka Česk{ republika nabízí kompletní bankovní služby jak pro soukromou tak i pro firemní klientelu. Na český trh vstoupila jako univerz{lní

Kb.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-12]. Konto 32

59

G2.

Dostupné

z

WWW:

banka s nabídkou veškerých bankovních služeb. Klientské služby jsou vždy spojeny s vysokým stupněm flexibility. Jde o nez{vislou, dynamickou banku v srdci Evropy se sídlem v Linci. Je členem rakouské 3 Banken Gruppe.

3.4.5.1 Oberbank StartKonto

Podmínkou pro založení StartKonta je věk do 25 let včetně. Klient platí pouze za produkty a služby, které si zvolí a které využije. Dalšími službami jsou vedení účtu zdarma, zvýhodněné úročení zůstatků, internetové bankovnictví Oberbank eBanking poskytované také zdarma. D{le je klientům poskytnuta elektronick{ debetní karta Maestro s možností cestovního pojištění a pojištění proti ztr{tě karty za zvýhodněných podmínek. Klient m{ také možnost si zřídit kontokorent až do výše 50 000 Kč.

3.4.5.2 Platební karta Maestro Platební karta Oberbank Maestro je elektronick{ debetní platební karta, kter{ umožňuje prov{dět bezhotovostní platby za služby a zboží ve všech obchodech vybavených

elektronickým

platebním

termin{lem

s logem

Maestro/Cirrus

a vybírat hotovost z bankomatů označených logem Maestro/Cirrus a to nepřetržitě po celých 24 hodin. Karta je vyd{v{na na 4 roky s automatickou obnovou po uplynutí této doby. Ke kartě lze zvolit cestovní pojištění ve variant{ch Standard a Standard Family či pojištění proti zneužití Basic.33

33

Oberbank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. StartKonto. Dostupné z WWW:

60

3.4.6 Raiffeisenbank, a.s.

Raiffeisenbank a.s. poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele. Samotné jméno Raiffeisen m{ ve světě už více než 140 letou tradici. V roce 2006 zah{jila spojov{ní s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více než 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněž služby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců.

3.4.6.1 Studentský účet

Studentský účet je běžný osobní účet, k jehož založení je potřeba předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu společně s potvrzením o studiu (to se poté musí dokl{dat 1x ročně). Poskytuje se studentům od 15 do 26 let. Při uzavír{ní je nutné složit z{kladní vklad ve výši 500 Kč. Studentský účet lze získat také prostřednictvím internetové ž{dosti. K účtu jsou navíc přiřazeny přímé komunikační kan{ly Phone baking a zdarma Internet baking. Za každou operaci telefonního bankéře si banka účtuje 10 Kč.

Založení Studentského účtu je zdarma, d{le také první dva výběry platební kartou z vlastního bankomatu. Třetí a další výběry z bankomatu Raiffeisenbank jsou zpoplatněny č{stkou 9,90 Kč. Pokud chce klient vybrat peníze z bankomatů ostatních bank, zaplatí 39,90 Kč.

61

Klient může od 18 let čerpat povolený debet ve výši od 5 000 do 150 000 Kč. Poskytnut{ výše je z{visl{ na výši příchozích plateb na účet. Splatnost vyčerpaných prostředků je 1 rok od prvního čerp{ní povoleného debetu a účet musí alespoň jednou v daném období vyk{zat nulový nebo kladný zůstatek.

3.4.6.2 Platební karta Maestro/ VISA Electron/ MasterCard/ Visa Classic

Ke studentskému účtu jsou od 21 let poskytov{ny elektronické či embosované platební karty. Pro studenty mladší 21 let jsou přichyst{ny dodatkové karty.

Za vedení debetních elektronických platebních karet – Maestro/VISA Electron zaplatí student 25 Kč a za vedení debetních embosovaných platebních karet – MasterCard Standard/VISA Classic zaplatí 45 Kč. Ke všem kart{m je poskytov{no cestovní pojištění pro držitele a rodinu ve výši 50 Kč měsíčně.34

3.4.7 UniCredit Bank, a.s.

UniCredit Bank Czech Republic a.s. zah{jila svoji činnost na českém trhu v roce 2007. Vznikla spojením dvou doposud samostatně působících úspěšných bank HVB Bank a Živnostenské banky. UniCredit Bank Czech Republic a.s. nabízí širokou šk{lu kvalitních produktů pro firemní z{kazníky i priv{tní klientelu.

34

Raiffeisenbank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Studentsky .

62

ucet.

Dostupné

z

WWW:

3.4.7.1 Studentské konto

Studentské Konto je určeno pro studenty denního studia na vysokých, vyšších odborných,

jazykových

nebo

středních

škol{ch.

Pro

získ{ní

konta

za

zvýhodněných podmínek je potřeba každoročně do 31. 10. předložit potvrzení o studiu na formul{ři, který je akceptovaný UniCredit Bank. Měsíční poplatek za vedení tohoto účtu je 19 Kč. Za tuto č{stku klient získ{ čtvrtletní výpis zaslaný poštou, všechny výběry z bankomatu UniCreditGroup v ČR a v zahraničí zdarma, jeden měsíční výběr z bankomatu u jakékoliv jiné banky v ČR zdarma, možnost zřízení a vedení kontokorentu k běžnému účtu od 18 let věku klienta, 2 produkty přímého bankovnictví – Online Banking a GSM Banking, všechny příchozí bezhotovostní tuzemské platby zdarma, elektronickou debetní kartu na výběr Visa Electron nebo Maestro, jednor{zové zaplacení výdajů za pořízení studentské karty ISIC za dobu trv{ní Studentského Konta.

3.4.7.2 Platební karta Visa Electron/Maestro

Platební karta Visa Electron/Maestro je mezin{rodní elektronick{ debetní karta, kter{ slouží k bezhotovostním platb{m v ČR a v zahraničí a pro výběry hotovosti z bankomatů. Platnost karty je 3 roky. Ke kartě jsou poskytov{ny doplňkové služby jako pojištění karty pro případ zneužití SAFE Basic a SAFE Plus a pojištění pro cesty do zahraničí TRAVEL Basic a Travel Plus.35

35

UniCredit Bank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Studentske konto. Dostupné z WWW: .

63

3.4.8 Volksbank CZ, a.s.

Volksbank CZ, a.s. je univerz{lní obchodní banka se širokou šk{lou produktů a služeb v oblasti drobného i podnikového bankovnictví. Banka úspěšně působí na českém trhu již od roku 1993. Jejím hlavním akcion{řem je Volksbank International AG (dceřin{ společnost Volksbank AG). Během svého působení na českém trhu Volksbank získala pevnou pozici v segmentu středních a menších bankovních domů.

3.4.8.1 FREE konto

Volksbank FREE konto je určeno pro studenty středních, vyšších odborných, jazykových a vysokých škol ve věku od 15 do 30 let. Je určeno pro občany České republiky, ale i cizí st{tní příslušníky. Podmínkami pro získ{ní FREE konta je předložení platného občanského průkazu (občané ČR) nebo předložení platného cestovního dokladu (cizí st{tní příslušníci). Student je povinen předložit písemné potvrzení školy o prezenčním studiu, které nesmí být starší než 30 dnů u tuzemské školy a starší než 60 dnů u zahraniční školy. Student je také povinen předložit toto potvrzení každoročně do konce měsíce října.

Volksbank FREE konto je složeno z běžného účtu v Kč se zvýhodněným ročním úročením 0,35 %, d{le je nabízena úplně zdarma mezin{rodní osobní debetní karta VISA

Electron nebo Maestro.

D{le

kontokorentní

úvěr.

Maxim{lní

výše

kontokorentního úvěru je stanovena podle typu školy a dosaženého ročníku studia (do 5 000 Kč – studenti prezenčního (ř{dného denního) studia středních

64

a jazykových škol, do 10 000 Kč – studenti 1. ročníku prezenčního (ř{dného denního) studia na vyšší odborné a vysoké škole, do 20 000 Kč – studenti 2. a vyššího ročního prezenčního (ř{dného denního) studia na vysoké škole). Konto je také složeno z Internet bakingu nebo Phone bakingu. K platební kartě je možné sjednat pojištění proti ztr{tě či kr{deži platební karty, případně cestovní pojištění jiného typu než Standard.

3.4.8.2 Platební karta VISA Electron/Maestro

Elektronické debetní karty VISA Electron a Maestro jsou určeny pro transakce, které jsou ověřov{ny on-line v kartovém centru. Tento způsob ověřov{ní využív{ naprost{ většina obchodů a bankomatů. Ve většině případů slouží k ověření transakce tzv. PIN kód (při výběru z bankomatu vždy).

Karty Maestro a VISA Electron jsou kartami debetními, což znamen{, že jsou plně v{z{ny na zůstatek na vašem účtu. Karty mohou být vyd{ny ke dvěma účtům, kdy na jeden účet banka účtuje tuzemské transakce a na druhý účet zahraniční transakce. Prov{děné transakce se z účtu strh{vají průběžně. Limit k platební kartě je nastavov{n jako denní. Platnost karty je pětilet{, přičemž karta je automaticky obnovov{na, není-li dohodnuto jinak.36

36

Volksbank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. FREE konto. Dostupné .

65

z

WWW:

3.4.9 Waldviertler Sparkasse von 1842 AG

1. března 1842 - tedy před více jak 160 lety - vznikl ve Waidhofenu/Th v Dolním Rakousku nez{vislý peněžní institut Waldviertler Sparkasse von 1842. V červnu 1993 byla bance od ČNB udělena bankovní koncesi k založení poboček na území České republiky. Organizační složka je umístěna v Jindřichově Hradci. Další pobočky

jsou

v Dačicích,

Moravských

Budějovicích,

Pelhřimově,

Třebíči

a v Třeboni.

3.4.9.1 S-club účet

S-club účet je poskytov{n mladým lidem ve věku od 15 do 26 let. Možnost zřídit si kontokorent v maxim{lní výši 5000 Kč je k dispozici pouze pro vysokoškolské studenty na z{kladě potvrzení o studiu.

Při založení konta je potřebný občanský průkaz klienta. U nezletilých je nutn{ přítomnost z{konného z{stupce s občanským průkazem a pro vystavení Karty ml{deže EURO<26, musí mít klient fotografii 2,5 x 3,5 cm.

Mezi výhody S-club účtu patří zdarma založení a vedení konta. Zdarma je také poskytov{no Internetbanking, zřízení i provedení plateb prostřednictvím trvalých i jednor{zových příkazů, inkas či SIPa a klient získ{ slevovou Kartu ml{deže EURO<26. Konto je výhodně úročeno 0,50 % a při založení konta dostane jako d{rek tričko nebo klobouček.

66

Jediný poplatek spojený s vedením S-Club účtu je poplatek 15 Kč za výpisy. I tohoto poplatku se však může klient zbavit, pokud se výpisů v papírové podobě zřekne. V takovém případě je nabízena možnost pohodlné kontroly účtu přes internetbanking.

Výběry z vlastního bankomatu nebo z bankomatu ČSOB jsou zpoplatněny č{stkou 6 Kč a výběry z cizího bankomatu č{stkou 30 Kč.

Jak již bylo uvedeno, klient k účtu získ{ Kartu ml{deže EURO<26 (KM). Jde o mezin{rodní identifikační průkaz pro mladé lidi. M{ velikost platební karty a její platnost je 1 rok od data vystavení. Je možné ji uplatnit v 38mi zemích Evropy prostřednictvím čerp{ní více než 100 tisíc slev a dalších výhod. KM EURO<26 mohou získat všichni mladí lidé ve věku 15-26 let (tedy nejen studenti). Ke zřízení Karty Euro<26 je potřeba vyplnit přihl{šku, kterou je možné zdarma st{hnout na internetových str{nk{ch, a společně s fotografií pasového form{tu ji přinést pobočku WSPK.

3.4.9.2 Platební karty VISA Electron Juventus Čip/Maestro Juventus čip

Roční poplatek za vedení platební karty za klienta v plné výši hradí banka a to po celou dobu vedení S-Club konta.

Visa Electron Juventus čip elektronick{ platební karta s čipem, určena pro mladé lidi ve věku od 15 do 26 let (včetně). Umožňuje výběr v hotovosti z bankomatů označených symboly VISA

67

Electron (popř. VISA PLUS), na přep{žk{ch směn{ren a bank a bezhotovostní platby za zboží či služby v obchodních místech v ČR i zahraničí vybavených elektronickými termin{ly.

Maestro Juventus čip elektronick{ platební karta s čipem, určena pro mladé lidi ve věku od 15 do 26 let (včetně). Umožňuje výběr v hotovosti z bankomatů označených symboly Maestro a bezhotovostní platby za zboží a služby v obchodních místech v ČR i zahraničí vybavených elektronickými termin{ly.37

3.5 Podmínky sjedn{ní studentských bankovních účtů u ČSOB, České spořitelny a Komerční banky Nabídka studentských kont je pestr{, z{leží jen na volbě a rozhodnutí z{jemce. I když téměř všechny banky nabízejí bezplatné výběry z bankomatů, povolené přečerp{ní účtu, elektronické bankovnictví nebo mezin{rodní platební karty, přesto se najde několik odlišností, které mohou být významné při výběru spr{vného poskytovatele. V n{sledujících tabulk{ch č. 6, 7, 8 a 9 jsou zpracov{na kritéria studentských účtů vybraných bankovních ústavů.

37

Waldviertler Sparkasse von 1842 AG [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. S-club ucet. Dostupné z WWW: .

68

Tabulka č. 6: Informace o podmínk{ch účtů vybraných obchodních bank k 31. 8. 2010 Ukazatele Věkov{ hranice majitele Založení účtu Vedení účtu měsíčně Zrušení účtu Poč{teční vklad Kreditní úrokov{ míra Poštovní výpis měsíčně Elektronický výpis měsíčně40

Česk{ spořitelna, a.s. ČS Student

ČSOB, a.s. Studentské konto Plus

Komerční banka, a.s. Konto G2

15 – 30 let

15 – 28 let

15 – 30 let

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma 38

zdarma 39

zdarma 100,-

zdarma 200,-

zdarma 0,-

0,01 %

0,01 %

0,20 %

poštovné

30,-

20,-

zdarma

zdarma

zdarma

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

Z výše uvedené tabulky č. 6 je patrn{ nevýhoda studentského účtu ČSOB, protože u Studentského konta Plus je snížen{ věkov{ hranice majitele účtu na 28 let. ČSOB m{ nejvyšší poč{teční vklad, který činí 200 Kč a také nejvyšší platbu za měsíční poštovní výpis. Naopak u studentského konta Komerční banky G2 není potřeba ž{dný poč{teční vklad. Rovněž platba za měsíční poštovní výpis je nižší. U tohoto konta je také nejvyšší kreditní úrokov{ míra.

40 Kč m{-li klient více než 19 let a nedoloží potvrzení o studiu V případě nadstandardního balíčku činí poplatek 20 Kč 40 Službu lze zřídit v případě, kdy klient využív{ elektronické bankovnictví 38 39

69

Tabulka č. 7: Bankovní poplatky za studentské bankovní produkty Česk{ spořitelna, a.s. ČS Student

ČSOB, a.s. Studentské konto Plus

Komerční banka, a.s. Konto G2

Výběr z bankomatu jiné banky

zdarma 65,zdarma 40,-

Výběr z bankomatu v zahraničí

125,-42

9,60,zdarma 30,80,- + 1,5 %43

zdarma 60,1 výběr zdarma41 35,1 %, min. 100 Kč

15,-

40,-44

31,-

2,-

zdarma

4,-

4,-

zdarma

6,-

7,-

zdarma

2,-

zdarma

zdarma

zdarma45

zdarma

6,-

zdarma

zdarma

6,-

zdarma46

7,-

3,-

8,-

170,-

150,-

276,-

Ukazatele Vklad na pobočce Výběr na pobočce Výběr z vlastního bankomatu

Jednor{zový příkaz k úhradě do cizí banky zadaný na pobočce Jednor{zový příkaz k úhradě v r{mci banky zadaný přes internet Jednor{zový příkaz k úhradě do cizí banky zadaný přes internet Přijat{ platba z jiné banky Zřízení trvalého příkazu elektronicky Změna trvalého příkazu elektronicky Zrušení trvalého příkazu elektronicky Platba trvalým příkazem do cizí banky Z{kladní roční pojištění zneužití platební karty (odcizení, ztr{ta)

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

Další výběry jsou zpoplatněny č{stkou 5 Kč. V případě nadstandardního balíčku m{ klient všechny výběry z bankomatů KB zdarma 42 6 Kč za výběr z bankomatů skupiny Erste Group 43 6 Kč za výběr z bankomatů ČSOB na Slovensku 44 15 Kč sběrný box 45 Zdarma prostřednictvím internetového bankovnictví Mojebanka 46 Zrušení na pobočce bez použití sběrného boxu 30 Kč 41

70

Údaje o hotovostních a bezhotovostních transakcích uvedené v tabulce č. 7, poskytují důležité informace potřebné k rozhodov{ní o zřízení bankovního účtu. Hned první poplatek za vklad hotovosti na účet je nejvyšší u Studentského konta Plus ČSOB. Ostatní banky si za vklad na pobočce neúčtují ž{dné poplatky. Velmi podstatnou informací je nepochybně cena za výběry z bankomatů, protože to je jedna z nejčastěji využívaných služeb. Nejnižší poplatek za výběr z bankomatů jiné banky m{ ČSOB. Komerční banka poskytuje k z{kladnímu balíčku G2 pouze jeden výběr z vlastního bankomatu zdarma. Další výběry jsou zpoplatněny. V případě nadstandardního „balíčku G2“, jehož poplatek činí měsíčně 20 Kč, m{ klient všechny výběry z bankomatů KB zdarma. Česk{ spořitelna i ČSOB poskytují výběry ze svých bankomatů zdarma. ČSOB dokonce zdarma nabízí přijetí platby z cizí banky a jednor{zové příkazy do cizí banky zad{vané přes internet. U jednor{zového příkazu do cizí banky zadaného na pobočce ČSOB platí klient nejvyšší č{stku, a to 40 Kč. Pokud však tento příkaz pod{ prostřednictvím sběrného boxu, platí za tuto službu 15 Kč, tedy nejnižší č{stku, stejně jako klient České spořitelny. I platba trvalým příkazem do cizí banky je u ČSOB nejlevnější. Pouze změna a zrušení trvalého příkazu do cizí banky jsou u ČSOB zpoplatněny za 6 Kč. Roční pojištění platební karty v případě jejího zneužití je nejlevnější u ČSOB. Shrnutím informací lze dojít k z{věru, že co se týk{ hotovostních a bezhotovostních operací vych{zí pro klienta nejvýhodněji založení Studentského konta Plus u ČSOB.

71

Tabulka č. 8: Povolené přečerp{ní kreditní č{sti účtu Ukazatele Zřízení kontokorentu Vedení kontokorentu Maxim{lní výše kontokorentu Roční úrok Splatnost

Česk{ spořitelna, a.s. ČS Student

ČSOB, a.s. Studentské konto Plus

Komerční banka, a.s. Konto G2

zdarma zdarma 25 000,18,9 % 1 rok

zdarma zdarma 20 000,17,9 % 1 rok

zdarma zdarma47 20 000,-48 12 % 180 dnů

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

Při srovn{v{ní studentských kont nemohou být opomenuty údaje o povoleném přečerp{ní kreditní č{sti studentského účtu, které je zn{zorněno v tabulce č. 8. Všechny kontokorenty jsou vedeny zdarma, jen v případě nadstandardního balíčku G2 Komerční banky, platí klient za vedení kontokorentu 1000 Kč. Kontokorent ve výši 20 000,- je u KB povolen pouze studentům druhého a vyššího ročníku VŠ nebo VOŠ. Jeho splatnost je 180 dnů, což je o polovinu méně, než u zbývajících bank. Konto České spořitelny ČS student m{ nejvyšší roční úrokovou míru, nejnižší m{ naopak Konto G2 Komerční banky.

47 48

v případě nadstandardního balíčku G2, platí klient za vedení kontokorentu 1000 Kč pro studenty 2. a vyššího ročníku VŠ nebo VOŠ

72

Tabulka č. 9: Ostatní informace, významné pro studenty Druhy služby

Služby k účtu v ceně jeho vedení

Služby k účtu volitelné

ČSOB, a.s. Studentské konto Plus

Česk{ spořitelna, a.s. ČS Student

debetní karta Visa debetní karta, Classic, výběry z bankomatů výběry z bankomatů ČS, ČSOB, přímé bankovnictví tuzemské platby, přímé bankovnictví

volitelné služby rozdělené do kategorie Standard, Extra a Speci{l

neposkytuje se

Komerční banka, a.s. Konto G2

telefonní bankovnictví Expresní linka, Expresní linka Plus, Mobilní banka, elektronick{ platební karta, 1 výběr z bankomatu KB zdarma, příspěvek 200 Kč na ISIC za 20 Kč: embosovan{ platební karta MasterCard s cestovním pojištěním, internetové bankovnictví Mojebanka, virtu{lní platební karta e-Card pro platby na internetu

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

Jak lze vidět v tabulce č. 9, neposkytuje ČSOB ke Studentskému kontu Plus tolik dodatečných služeb, jako další dvě banky, ale v konečném hodnocení vych{zí z vybraných bank nejlépe. Zjednodušeně lze konstatovat, že ČSOB poskytuje nejpoužívanější služby nejlevněji, a proto je její účet pro studenty nejvhodnější.

73

3.6 Doporučení

ke

zřízení

bankovního

účtu

pro

vysokoškolského studenta Z předchozího srovn{ní vybraných obchodních bank je zřejmé, že nabídky studentských účtů jsou cenově v některých kategoriích shodné nebo podobné, v jiných se podstatně liší. Při výběru vhodného studentského účtu z{leží na konkrétních potřeb{ch studenta. Zajím{ ho, jaké výhody banka poskytne, které úkony bude mít zdarma. D{le z{leží na tom, o jakou platební kartu ž{d{, co požaduje, aby splňovala nebo umožňovala. Velmi často z{leží na sympatiích k určité bance nebo na rodinné tradici s vedením účtu, kdy rodiče svým dětem doporučí banku, u které mají sami veden účet.

Aby bylo možno co nejlépe srovnat nabídky studentských účtů sledovaných bank, je zpracov{n modelový příklad chov{ní vysokoškolského studenta.

Vysokoškolský studen se při zřizov{ní a čerp{ní finančních prostředků z běžného účtu rozhoduje pro n{sledující operace: čtyři výběry hotovosti z vlastního bankomatu měsíčně, dva výběry hotovosti z bankomatu cizí banky čtvrtletně, jeden výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí v hodnotě 2000 Kč ročně, dva výběry hotovosti na pobočce ročně. přijímat platby z cizí banky dvakr{t měsíčně, vystavit jednor{zový příkaz k úhradě přes internet v r{mci banky dvakr{t měsíčně

74

vystavit jednor{zový příkaz k úhradě přes internet do cizí banky čtyřikr{t měsíčně, platit trvalým příkazem do cizí banky jedenkr{t měsíčně, nechat si posílat poštovní výpis účtu jednou měsíčně, sjedn{ní z{kladního pojištění proti zneužití platební karty v případě ztr{ty nebo odcizení.

3.6.1 Výše poplatků za bankovní úkony

Tabulka č. 10: Výše ročních poplatků vysokoškolského studenta u jednotlivých studentských účtů vybraných obchodních bank v Kč Ukazatel

Česk{ spořitelna, a.s. ČS Student

ČSOB, a.s. Studentské konto Plus

Komerční banka, a.s. Konto G2

zdarma 320,125,130,168,-

zdarma 240,110,120,zdarma

180,280,200,120,48,-

48,-

zdarma

96,-

192,-

zdarma

288,-

84,120,- 49 170,1 357,82,54 %

36,360,150,1 016,61,80 %

96,240,276,1824,100 %

Výběr z bankomatu (v r{mci banky) Výběr z bankomatu (cizí síť) Výběr z bankomatu (zahraničí) Výběr na pobočce Příchozí platby (položky) z cizí banky Jednor{zový příkaz k úhradě v r{mci banky (internet) Jednor{zový příkaz k úhradě do cizí banky (internet) Trvalý příkaz k úhradě do cizí banky Výpis (měsíčně poštou) Pojištění zneužití a ztr{ty platební karty Kč Celkové roční poplatky % Zdroj: vlastní pr{ce

49

Je počítáno s částkou 10 Kč měsíčně za poštovní známku.

75

Ze srovn{ní v tabulce č. 10 je vidět, že pro studenta v modelové situaci vych{zí nejlépe uzavření Studentského konta Plus u ČSOB a.s., kde se studentovy roční poplatky pohybují kolem tisíce korun (61,80 % poplatků placených Komerční bance a.s.). Je to ovlivněno hlavně tím, že veškeré jednor{zové příchozí i odchozí platby přes internet, jsou poskytov{ny zdarma. Druhou nejlevnější variantou podle zvolených kritérií je účet ČS student u České spořitelny a.s.. Roční poplatky jsou ve výši 1357 Kč. Nejhůře ze sledovaných bank vych{zí studentské Konto G2 u Komerční banky a.s..

3.7 Z{kladní ekonomické ukazatele vybraných obchodních bank V n{sledující č{sti budou srovn{ny z{kladní ukazatele, jako je například počet zaměstnanců, poboček, klientů a spotřebitelských úvěrů.

3.7.1 Česk{ spořitelna, a.s.

Jak je možno zjistit z tabulky č. 11, počet zaměstnanců České spořitelny a.s. v roce 2009 mírně vzrostl na 10 219. Oproti roku 2005 však počet zaměstnanců poklesl o 470 pracovníků, i když počet poboček se zvýšil. Bylo to způsobeno zejména finanční krizí a také tím, že mnoho pr{ce se mechanizuje a není potřeba tolik zaměstnanců. Za celý rok 2009 Česk{ spořitelna rozšířila svou pobočkovou síť o 14 nových poboček. Mezi nově vzniklými pobočkami je 8 poboček otevřených o víkendu nebo s prodlouženou pracovní dobou. Nyní mají klienti těchto poboček

76

k dispozici celkem 19. Počet klientů ve sledovaných letech mírně kolís{, ale st{le se drží kolem 5,3 milionu, což činí Finanční skupinu České spořitelny největší bankou na českém trhu. Vedoucí pozici na trhu si Česk{ spořitelna dlouhodobě udržuje také rozsahem své bankomatové (ATM)50 sítě. V roce 2009 zvýšila banka počet bankomatů o 54 na 1 218, což je 32 % trhu. V r{mci rozšiřov{ní své sítě spolupracuje Česk{ spořitelna s významnými obchodními řetězci Tesco, Kaufl and, Lidl, Globus a Billa. Na jaře 2005 zpřístupnila Česk{ spořitelna jako první banka v České republice bankomat pro nevidomé a slabozraké občany. Ke konci roku 2009 bylo těchto bankomatů k dispozici již dvaapades{t.

Tabulka č. 11: Z{kladní ukazatele České spořitelny a.s. ukazatele charakteristika 2005 2006 2007 zaměstnanci

pobočky

klienti

bankomaty

počet % změna počet % změna počet % změna počet % změna

10 689 100 x 646 100 x 5 326 378 100 x 1 076 100 x

10 097 94,46 - 592 637 98,61 -9 5 276 897 99,07 - 49 481 1 090 101,30 + 14

10 098 100,01 +1 636 99,84 -1 5 294 470 100,33 + 17 573 1 124 103,12 + 34

2008

2009

10 145 100,47 + 47 646 101,57 + 10 5 293 632 99,98 - 838 1 164 103,56 + 40

10 219 100,73 + 74 660 102,17 + 14 5 272 785 99,61 - 20 847 1 218 104,64 + 54

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

V tabulce č. 12, lze vidět, že v průběhu roku 2009 poskytla banka svým klientům na nových spotřebitelských úvěrech 29,8 mld. Kč a upevnila si tak postavení první obchodní banky na trhu. Spotřebitelské úvěry byly v roce 2009 nejrychleji

50

automatic teller machine

77

rostoucím úvěrovým segmentem. Mezi poskytnutými spotřebitelskými úvěry byl tradičně největší z{jem o půjčku do výše 50 tis. Kč. Rychle se však zvyšuje i z{jem o stotisícové a dvousettisícové úvěry. Rostoucí z{jem o spotřebitelské úvěry byl způsoben zrychlením a zjednodušením jeho vyřízení, kdy k jeho sjedn{ní stačí pouze jeden průkaz totožnosti. Počet studentů, kteří využívají konto Student + se od roku mírně zvyšuje a pohybuje se kolem 180 tisíc. Pouze v roce 2009 došlo k poklesu o 59 tisíc studentů. Tento pokles může být způsoben lepší nabídkou produktů konkurenčních obchodních bank. Co se týče aktivních kreditních karet, od roku 2005 do roku 2007 se jejich počet zvyšoval. V n{sledujících letech ale kreditních karet ubýv{. Je to způsobeno jak vyřazov{ním neaktivních karet z evidence, tak zejména n{růstem využív{ní karet debetních.

Tabulka č. 12: Z{kladní ukazatele bankovních produktů České spořitelny a.s. ukazatele charakteristika 2005 2006 2007 2008 2009 objem spotřebitelských úvěrů počet spotřebitelských úvěrů studentsk{ konta aktivní kreditní karty

mld. Kč %

29,4 100

21,8 74,15

28,6 131,20

33,1 115,73

29,8 90,03

změna (mld. Kč)

x

- 7,6

+ 6,8

+ 4,5

- 3,3

počet %

355 000 100

300 000 84,51

354 000 118

500 000 141,24

450 000 90

změna

x

- 55 000

+ 54 000

+ 146 000

- 50 000

počet % změna počet % změna

164 900 100 x 340 510 100 x

172 000 104,31 + 7 100 447 089 131,30 +106 579

179 000 104,07 + 7 000 622 161 139,16 +175 072

181 000 101,12 + 2 000 553 329 85,72 - 68 832

122 000 67,40 - 59 000 476 463 86,11 - 76 866

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

78

3.7.2 Československ{ obchodní banka, a.s.

Údaje v tabulce č. 13 jsou ovlivněny skutečností, že do konce roku 2007, působila ČSOB na českém i slovenském trhu. K 1. lednu 2008 byla slovensk{ pobočka ČSOB oddělena. V tabulce jsou tedy v letech 2005 – 2007 zahrnuty údaje z obou zemí. Jak lze vyčíst z tabulky č. 8 v roce 2008 počet zaměstnanců i přes rozdělení ČSOB vzrostl. Bylo to způsobeno tím, že se zvýšil počet poboček. Stejně jako u předchozích sledovaných bank, v roce 2009 klesl počet zaměstnanců. Tento fakt způsobila nejen všeobecn{ finanční krize, ale také skutečnost, že pracovníci u přep{žek v pobočk{ch ČSOB byli nahrazov{ni kvalifikovanými bankéři pro malé a střední podniky a osobními bankéři. Počet klientů ČSOB se ve sledovaném období neust{le zvyšoval i přes rozdělení ČSOB. Tento z{jem klientů dovedl ČSOB až na druhé místo mezi českými bankami co se počtu klientů týče. V roce 2009 bylo bankomatů 734 a bankomaty každým měsícem přibývají. Klienti ČSOB mohou také bezplatně využívat bankomaty Poštovní spořitelny. Nově jsou také zavedeny tzv. depozitní bankomaty, které umožňují hotovost nejen vybírat, ale také vkl{dat.

79

Tabulka č. 13: Z{kladní ukazatele ČSOB, a.s. ukazatele charakteristika 2005 2006 zaměstnanci

počet % změna

pobočky

počet %

klienti

změna počet (mil.) % změna počet

bankomaty

% změna

9 943 100 x 325 100 x 2 908 100 x 650 100 x

10 060 101,18 + 117 339 104,31 + 14 2 931 100,79 + 23 000 715 110 + 65

2007

2008

2009

8 224 81,75 - 1836 251 74,04 - 88 2 995 102,18 + 64 000 673 94,13 - 42

8 468 102,96 + 244 284 113,15 + 33 3 047 101,74 + 52 000 680 101,04 +7

8 018 94,69 - 450 300 105,63 + 16 3 061 100,46 + 14 000 734 107,94 + 54

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

Z tabulky č. 14 lze vyčíst, že objem spotřebitelských úvěrů ve sledovaném období neust{le rostl. Co se týče aktivních kreditních karet, jejich počet také každoročně rostl přibližně o 30 000. Pouze v roce 2007 došlo k pomalejšímu n{růstu. Počet spotřebitelských úvěrů ani počet aktivních balíčků služeb ČSOB ve svých materi{lech nezveřejňuje.

Tabulka č. 14: Z{kladní ukazatele bankovních produktů ČSOB a.s. ukazatele charakteristika 2005 2006 2007 2008 objem spotřebitelských úvěrů aktivní kreditní karty

2009

mld. Kč %

6,9 100

9,6 139,13

12,1 126,04

15,4 127,27

17,4 112,99

změna (mld. Kč)

x

+ 2,7

+ 2,5

+ 3,3

+2

počet %

34 500 100 x

70 900 205,51 +36 400

72 000 101,55 + 1 100

100 000 138,89 + 28 000

130 000 130,00 + 30 000

změna

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

80

3.7.3 Komerční banka a.s.

Z tabulky č. 15 je patrné, že počet zaměstnanců se v jednotlivých letech zvyšoval. V posledním sledovaném roce 2009 však klesl o 23 zaměstnanců. Tyto změny jsou způsobeny zejména reorganizací obsluhy a nižší popt{vkou klientů, způsobenou zpomalením ekonomického růstu. Proto z důvodu zvýšení efektivnosti došlo k mírnému snížení počtu zaměstnanců. Co se týče pobočkové sítě, kter{ je z{sadním místem pro vytv{ření vztahů s klienty, rozrostla se v roce 2009 o čtyři nové pobočky a růst dospěl k cílovému stavu necelých 400 míst. V roce 2007 byl zprovozněn nový typ mobilní pobočky, tzv. kiosek. Počet individu{lních klientů v průběhu sledovaných let rostl. V roce 2008 posílila Komerční banka svou pozici třetí největší banky s počtem 1 344 000 klientů. Velmi důležitou roli při získ{v{ní nových klientů sehr{la atraktivní nabídka pro segment mladých lidí. Počet bankomatů v roce 2009 stoupl o 12 na 685. Oproti České spořitelně je to však o necelou polovinu méně Tabulka č. 15: Z{kladní ukazatele Komerční banky a.s. ukazatele charakteristika 2005 2006 2007 zaměstnanci

pobočky

klienti

bankomaty

počet % změna počet % změna počet (mil.) % změna počet % změna

7 388 100 x 360 100 x 1 186 100 x 607 100 x

7 552 102,22 + 163 378 105 + 18 1 232 103,88 + 46 000 649 106,92 + 42

7 764 102,81 + 212 386 102,12 +8 1 293 104,95 + 61 000 661 101,85 + 12

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

81

2008

2009

7 981 102,79 + 217 394 102,07 +8 1 344 103,94 + 51 000 673 101,82 + 12

7 958 99,71 - 23 398 101,02 +4 1 343 99,93 - 1 000 685 101,78 + 12

Jak lze vidět v tabulce č. 16, půjčila Komerční banka v roce 2009 klientům 16 mld. Kč při počtu 225 100 úvěrů, což odpovíd{ průměru 71 080 Kč na jeden poskytnutý úvěr. Oproti roku 2008 poklesl objem poskytnutých úvěrů, i když jejich počet vzrostl. Bylo to způsobeno zejména tím, že se klienti chovali mnohem obezřetněji a půjčovali si menší č{stky, aby je v případě neoček{vané situace snadněji spl{celi. Co se týče počtu aktivních balíčků služeb, nejsou v tomto případě uvedeny pouze studentské balíčky G2, ale veškeré balíčky, které Komerční banka poskytuje (např. Ideal konto, Perfekt konto, Premium konto<). Banka podrobněji rozdělené informace široké veřejnosti, ani k účelům zpracov{ní z{věrečných prací, neposkytuje. I v případě Komerční banky můžeme sledovat rostoucí trend v počtu poskytnutých balíčků služeb. Počet aktivních kreditních karet se taktéž neust{le zvyšuje. V roce 2009 byl téměř dvojn{sobný, oproti roku 2005. Ovšem v roce 2009 je možné sledovat mírný pokles v jejich použív{ní, což lze opět odůvodnit n{růstem využív{ní karet debetních.

Tabulka č. 16: Z{kladní ukazatele bankovních produktů Komerční banky a.s. ukazatele charakteristika 2005 2006 2007 2008 2009 objem spotřebitelských úvěrů počet spotřebitelských úvěrů aktivní balíčky služeb aktivní kreditní karty

%

11,4 100

13,4 117,54

15,3 114,18

17,3 113,07

16,0 92,49

změna (mld. Kč)

x

+2

+ 1,9

+2

- 1,3

počet %

144 900 100

168 900 116,56

192 300 113,85

219 900 114,35

225 100 102,36

změna

x

+24 000

+ 23 400

+ 27 600

+ 5200

počet % změna počet %

812 800 100 x 96 200 100 x

871 800 107,26 +59 000 136 700 142,09 +40 500

932 500 106,96 + 60 700 154 500 113,02 + 17 800

974 400 104,49 + 41 900 181 900 117,73 + 27 400

987 800 101,37 +13 400 182 100 100,11 + 200

mld. Kč

změna

Zdroj: zpracov{no autorkou z interních materi{lů obchodních bank

82

Diskuze Studenti jsou pro banky velmi zajímavým tržním segmentem. Z tohoto důvodu jim nabízí zvýhodněné studentské účty, protože oček{vají, že u nich zůstanou i po vystudov{ní vysoké školy. Student se zřízeným kontem ušetří a ještě si k tomu osvojí určité úkony, které se v budoucnu stanou zcela nezbytnými – např. komunikace s bankou, na co si d{vat největší pozor a které služby požadovat, v z{vislosti na platebních a jiných obchodních podmínk{ch.

Je nutno uvést, že srovn{ní studentských bankovních účtů vybraných obchodních bank bylo provedeno v určitém časovém úseku. Vzhledem k pravidelným úprav{m v sazebnících bank může dojít ke změn{m výhodnosti jednotlivých studentských kont. Modelový příklad uk{zal, že nejnižší roční poplatek, spojený s vedením a spravov{ním bankovního účtu, přinese vysokoškolským studentům Studentské konto Plus ČSOB a.s..

Je velmi obtížné srovn{vat konkurenční nabídky, protože např. poplatky za určitou službu může mít hodnocen{ banka nižší, ale naproti tomu poplatky za jiné poskytované služby může mít naopak vyšší a z{leží na klientovi, kter{ z nabízených služeb je pro něj potřebn{.

Je všeobecně zn{mo, že studenti preferují nízké č{stky placené za poplatky, případně neplatit ž{dné poplatky za nejčastěji využívané služby, k nimž patří vedení účtu, běžné platební operace a poplatky za výběr z bankomatu. Vedení účtu je dnes u většiny bank zdarma, ovšem v poplatcích za běžné platební operace

83

a za výběry z bankomatu jsou menší rozdíly, které však mohou studenta při výběru obchodní banky razantně ovlivnit. Z porovn{vaných obchodních bank mají v plné míře zrušeny platby za výběr z vlastního bankomatu Česk{ spořitelna a.s, a ČSOB a.s.. U Komerční banky a.s. jsou výběry z vlastního bankomatu pouze ve zpoplatněné verzi studentského účtu. N{klady spojené se zrušením těchto poplatků by byly určitě kompenzov{ny zatraktivněním daného studentského účtu.

D{ se oček{vat, že velmi silným faktorem, mnohdy silnějším než bankovní poplatky, budou osobní zkušenosti a rady rodičů, které konto si m{ student otevřít. Pokud jsou rodiče s bankou, u které mají sjednaný běžný účet spokojeni, je zřejmé, že doporučí účet u stejné banky. Podstatným důvodem může být i kratší dobu převodu finančních prostředků z účtu rodičů na účet studenta a nižší poplatky za převody v r{mci banky. Mají-li rodiče při výběru nejvhodnějšího bankovního účtu na studenta takový vliv, měla by banka zauvažovat o jejich využití. Banky by mohly vytvořit jistou finanční odměnu pro studenta, který si uzavře účet na doporučení rodičů u stejné banky. Nemusí jít však pouze o odměnu ve formě peněz. Banka může nabídnout například prominutí poplatků za platby provedené v r{mci rodiny. Musela by se však stanovit přesn{ pravidla pro zamezení zneužití takového „bonusu“.

Mezi důležité parametry patří druh platební karty. Studenti mají na výběr buď karty debetní, nebo kreditní. V z{kladním balíčku nabízí studentům debetní kartu Česk{ spořitelna a.s. a ČSOB a.s.. Tyto debetní karty se liší výší povoleného debetu. Kreditní kartu ke studentskému účtu nabízí pouze Komerční banka a.s..

84

Tento typ platebních karet nabízí banky solventním klientům, kteří prok{žou určitou výši příjmu. Pokud by i ostatní banky nabízely kreditní karty ke studentskému účtu, pravděpodobně by si „vychovaly“ klienty, kteří budou tuto službu využívat i po skončení studia. Student m{ také na výběr buď elektronickou, nebo embosovanou platební kartu. Banky by měly zv{žit, zda nabídka embosované platební karty ke studentskému účtu nebude jedním z důvodů, k otevření účtu pr{vě u této banky. Embosovan{ platební karta je sice pro banku n{kladnější, ale studentům přin{ší mnoho l{kavých výhod, například objedn{ní zboží přes internet. Pokud student zaplatí n{kup přes internet, jsou peníze na účet prod{vajícího přips{ny téměř okamžitě a nemusí čekat několik dní na převod a n{sledné odesl{ní zboží. Embosovanými platebními kartami lze platit ve více obchodních místech, protože elektronické platební termin{ly nejsou ještě tolik rozšířené.

Díky

poplatkové

politice

bank

je

studenty

st{le

více

využív{no

přímé bankovnictví, proti klasické platbě na přep{žce. Do přímého bankovnictví spad{ internetové bankovnictví, telefonní bankovnictví, GSM bankovnictví a WAP bankovnictví. Poslední tři uvedené druhy mají spíše zanedbatelný význam oproti internetovému bankovnictví. Pr{vě tento produkt by mohl být důležitým způsobem odlišení jednotlivých studentských kont. Banka by měla umožnit co nejvíce operací zdarma, oproti placené fyzické formě.

85

5 Z{věr Diplomov{ pr{ce se zabýv{ srovn{ním vybraných studentských účtů a přin{ší informace a doporučení obchodním bank{m při vytv{ření komplexního studentského balíčku. Přibližuje charakteristiky bankovních produktů, nabízených pro vysokoškolské studenty vybranými obchodními bankami. Porovn{v{ nabídky vybraných obchodních bank a poskytuje doporučení pro banky a pro studenty. V pr{ci je zpracov{na analýza konkurence na trhu se studentskými účty, provedeno srovn{ní jednotlivých poplatků, placených se zřízením a vedením účtu. Rovněž jsou srovn{ny vybrané ekonomické ukazatele obchodních bank, majících dominantní postavení na českém bankovním trhu. Je to Československ{ spořitelna a.s., Československ{ obchodní banka a.s. a Komerční banka a.s..

Studentský účet je dnes pro většinu mladých lidí nepostradatelnou souč{stí jejich života. Využívají ho především při platbě „kolejného“ nebo při platbě poplatku za mobilní telefon. Platební kartou, získanou k bankovnímu účtu, nakupují zboží v obchodech a na internetu.

Na českém bankovním trhu v současné době působí 41 bank a poboček zahraničních bank. Studentský účet ve své nabídce m{ 9 z nich. Je to Česk{ spořitelna a.s., Československ{ obchodní banka a.s., GE Money Bank a.s., Komerční

banka

a.s.,

Oberbank

AG

pobočka

ČR,

Raiffeisenbank

a.s.,

UniCredit Bank a.s., Voksbank CZ a.s. a Waldviertler Sparkasse von 1842 AG. V pr{ci jsou porovn{na studentsk{ konta obchodních bank, které mají v České republice dominantní podíl na bankovním trhu. Jde o Českou spořitelnu a.s., ČSOB a.s. a Komerční banku a.s..

86

Nejvýhodnější pro studenty je Studentské konto Plus ČSOB a.s., které vyžaduje poplatky ve výši 1 016 Kč, zatímco u Komerční banky a.s. u konta G2 musí student zaplatit 1 824 Kč.

Obecně lze obchodním bank{m doporučit: prodloužení otevírací doby ve větších pobočk{ch, možnost komunikace s libovolnou pobočkou banky, aniž by byl klient v{z{n na místo bydliště, zvýhodnění klientů, kteří mají pravidelné pohyby na účtu a využívají jej tedy jako prim{rní účet.

87

6 Seznam použité literatury Monografie

BEL[S, J. Manažment komerčnej banky. 1. vyd. Trenčín: GC TECH, 2007. 315 s. ISBN 978-80-969189-7-3.

BRADA, J. Peníze, banky a finanční trhy. Praha: Nad zlato, 1992. 106 s. ISBN 8085626-06-3.

DVOŘ[K, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. vyd. Praha: Linde, 2001. 471 s. ISBN 80-7201-310-6.

JUŘÍK, P. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 219 s. ISBN 80-7169-759-1.

KAŠPAROVSK[, V. Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2.

PŮLP[NOV[, S. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180.

PŮLP[NOV[, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1.

88

Internetové zdroje

Banka roku [online]. 2010 [cit. 2010-12-04]. Banka roku. Dostupné z WWW: .

Bankovní systém [online]. 2008 [cit. 2010-10-29]. Platební styk. Dostupné z WWW: .

Cardzone.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-20]. Počet vydaných karet. Dostupné z WWW: .

Csas.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-11]. Osobní účet ČS Student. Dostupné z WWW: .

ČSOB.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-10]. ČSOB Studentské konto Plus. Dostupné z WWW:


konto-Plus.aspx>.

Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-02]. Studentské účty: Průvodce pro zač{tečníky. Dostupné z WWW: .

89

Finance a bankovnictví [online]. 2007 [cit. 2010-10-29]. Jednostupňový a dvou stupňový

bankovní

systém.

Dostupné

z

WWW:


bankovnictvi.studentske.cz/2008/11/obrzek-2-jednostupov-dvou-stupov.html>.

GE Money Bank [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Genius Student. Dostupné z WWW: .

Kb.cz [online].

2010

[cit.

2010-11-12].

Konto

G2.

Dostupné

z

WWW:



Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-01]. Platební karty. Dostupné z WWW: .

Oberbank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. StartKonto. Dostupné z WWW:

Raiffeisenbank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Studentsky ucet. Dostupné z WWW: .

Seznam měnových institucí [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. Cnb.cz. Dostupné z WWW:


area=czech-version&cnb-folder=/cs/&cnb-search-action-block=search&cnb-searchquery=seznam+bank>.

90

Sfinance.cz [online]. 2007 [cit. 2010-12-01]. Bezhotovostní platby šetří čas i peníze. Dostupné z WWW: .

UniCredit Bank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Studentske konto. Dostupné z WWW: .

Volksbank [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. FREE konto. Dostupné z WWW: .

Waldviertler Sparkasse von 1842 AG [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. S-club ucet. Dostupné z WWW: .

Zeny.cz [online].

2009

[cit.

2010-11-04].

Finance.

Dostupné

z

WWW:

.

Ostatní

Z{kon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu

Výroční zpr{vy bankovních institucí

91

7 Seznam grafů, obr{zků a tabulek Seznam grafů

Graf č. 1: Povolené přečerp{ní kreditní č{sti Studentského konta Plus ČSOB a.s. ........................................................................................................................... 48

Seznam obr{zků

Obr{zek č. 1: Dvoustupňový bankovní systém ........................................................... 20

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Banky s kapit{lem na českém trhu k 31. 10. 2010 ................................ 37 Tabulka č. 2: Pobočky zahraničních bank k 31. 10. 2010 ............................................ 38 Tabulka č. 3: Počet vydaných platebních karet v ČR.................................................. 45 Tabulka č. 4: Vklady a výběry studenta ....................................................................... 47 Tabulka č. 5: Přehled studentských kont obchodních bank, působících v ČR ....... 49 Tabulka č. 6: Informace o podmínk{ch účtů vybraných obchodních bank k 31. 8. 2010 ....................................................................................................................... 69 Tabulka č. 7: Bankovní poplatky za studentské bankovní produkty ....................... 70 Tabulka č. 8: Povolené přečerp{ní kreditní č{sti účtu ................................................ 72 Tabulka č. 9: Ostatní informace, významné pro studenty ......................................... 73 Tabulka č. 10: Výše ročních poplatků vysokoškolského studenta u jednotlivých studentských účtů vybraných obchodních bank v Kč................................................ 75

92

Tabulka č. 11: Z{kladní ukazatele České spořitelny a.s. ............................................ 77 Tabulka č. 12: Z{kladní ukazatele bankovních produktů České spořitelny a.s. .... 78 Tabulka č. 13: Z{kladní ukazatele ČSOB, a.s. .............................................................. 80 Tabulka č. 14: Z{kladní ukazatele bankovních produktů ČSOB a.s. ....................... 80 Tabulka č. 15: Z{kladní ukazatele Komerční banky a.s. ............................................ 81 Tabulka č. 16: Z{kladní ukazatele bankovních produktů Komerční banky a.s. .... 81 Tabulka č. 17: Výsledky ankety Banka roku ................................................................ 95

93