9. Projektová žádost V této přednášce naváţeme na předchozí přednášku o projektovém přístupu. Projekty se na vysokých školách humanitního a sociálního směru zpravidla nepřipravují a nerealizují samostatně – jako je tomu například ve firmách –, nýbrţ v souvislosti s potřebou sestavit projektovou ţádost k určité uzávěrce. Projektové ţádosti jsou tedy hlavní a často jedinou materializací projektových plánů, které se rodí v hlavách akademiků. Kdyţ se tedy na FF UK mluví o projektu, myslí se tím nejčastěji projektová ţádost a v ní obsaţené cíle a aktivity. V rámci této přednášky se seznámíme se způsobem, jak projektová ţádost vzniká. Nebudeme se snaţit naroubovat na tento obvyklý postup zásady projektového plánování a řízení, o kterých se byla řeč minule. Projektový přístup je ve své čisté podobě vhodný jen pro určitý druh lidí, který je v humanitních a sociálních oborech spíše méně. Těm informace z předchozí přednášky při sestavování pomohou a poslouţí jim třeba i v jiných souvislostech v zaměstnání. Pro ostatní postačí pro přípravu běţných projektových ţádostí seznámit se s informacemi v této přednášce. Slide 3 – Doporučený postup přípravy žádosti Ač to bude znít banálně, základem úspěchu projektové ţádosti je zastavit se na začátku a vše si pořádně rozmyslet. Člověk by řekl, ţe to je přirozený poţadavek. Na grantový referát FF UK však často přicházejí studenti, kteří mají jasno pouze v tom, ţe by potřebovali „nějaké peníze“. Na otázku, na co přesně ty prostředky potřebují, uţ mnohdy nedokáţí odpovědět. Prostě potřebují peníze… Není vyloučeno, ţe i s takovým přístupem v některém z grantových řízení uspějí, není to ovšem ideální přístup. Jednak se s takovými lidmi obtíţně spolupracuje, protoţe vlastně nevědí, kam odborně směřují. Často navíc po několika měsících řešení grantu zjistí, ţe je v ţivotě zaujalo něco jiného, a plánované výstupy buď vůbec nevytvoří, nebo vytvoří v tristní kvalitě. Pod vybídnutím „ujasněte si svůj záměr“ se skrývá několik klíčových otázek: Co chci dělat – Je třeba ujasnit si, co je cílem celého projektu, kde ve své práci navazuji na dosavadní poznatky a kam chci dojít. Do jakého typu výstupu své poznatky shrnu (článek, kniha, vystoupení na konferenci…). Velmi důleţité také je vyjasnit si, jak projekt zapadá do rámce mého studia, mých zájmů, mé celkové orientace. Co k tomu potřebuji – Ujistěte se, ţe máte vše, co potřebujete k dosaţení svého cíle. Co nemáte, nárokujte v rozpočtu projektové ţádosti. Byl jsem svědkem řešení jednoho projektu, jehoţ cílem bylo prozkoumat jistý rukopis a zodpovědět na základě studia toho rukopisu nějaké uměleckohistorické otázky. Při bliţším ohledání rukopisu se ovšem zjistilo, ţe o inkriminovaných otázkách nepojednává. S kým budu spolupracovat – Jaké bude sloţení realizačního týmu. Zvládnete všechno sami nebo budete potřebovat pomocníky na administrativu nebo sběr dat v terénu či odborné spoluřešitele, kteří zpracují dílčí část výzkumu. Kolik času budu potřebovat – Je reálné dosáhnout cíl v rámci projektu? Nepodceňuji časovou náročnost? Nepodceňuji rozsah nutných prací? Typickým problém zvláště začínajících řešitelů je, ţe např. v jednoletém projektu slíbí jako výstup publikovaný článek. Záhy zjistí, ţe za jediný rok stihnout jen zpracovat prameny a článek napsat. Na recenzní řízení a publikování výstupu je obvykle potřeba minimálně další rok. V rámci závěrečné zprávy jsou pak schopni předloţit pouze rukopis a diví se, ţe vlastně nesplnili, co slíbili, neboť cílem projektu bylo publikování článku, nikoliv pouze jeho sepsání. Zvlášť v dnešní době, kdy jsou vědecké instituce hodnoceny podle počtu publikací, má nepublikovaný rukopis (někdy bohuţel) při hodnocení výstupů projektu pramalou Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 1
hodnotu. Jaká jsou možná rizika – V mnoha formulářích projektových ţádostí je sekce pro zhodnocení rizik, místo pro zamyšlení, co všechno můţe realizaci mého záměru ohrozit. Zkušení řešitelé většinou vědí, co do této sekce napsat, a také jsou si vědomi, ţe v sociálních a humanitních vědách se hodnocení rizik v rámci projektu povaţuje spíš za formální. Přitom mnoho projektů je skutečně různými riziky ohroţeno. Typickými riziky studentských projektů jsou nedostatečná zkušenost řešitele, souběh s jinými studijními povinnostmi, zaloţení rodiny a nutnost nastoupit na plný úvazek do zaměstnání jiţ během studia, nevyhraněnost v zájmech, která vede třeba k ukončení studia během řešení projektu nebo přenesení zájmu do jiné oblasti atd. V dalším kroku si prostudujte přehled vhodných finančních zdrojů. Ne všechny zdroje jsou vhodné pro financování kaţdého druhu projektu. Vyhledat vhodný zdroj můţe být pro začátečníka poměrně pracné, protoţe je třeba prostudovat značné mnoţství zadávací dokumentace. Pro usnadnění vyhledávání zdrojů je moţno vyuţít přehled zdrojů zasílaný kaţdoročně na začátku akademického roku grantovým referátem FF UK všem doktorandům, který je rovněţ umístěn na stránkách grantového referátu (http://granty.ff.cuni.cz, sekce: Přehled finančních zdrojů, dostupné k 28.6.2011). Kromě toho doporučuji spolupracovat s grantovým referátem FF UK. Ideální je sjednat si krátkou osobní konzultaci. Grantový referát FF UK rovněţ přibliţně jednou za 14 dní rozesílá přehled aktuálních grantových uzávěrek, jehoţ odběr si můţete objednat na emailu:
[email protected]. Slide 4 – Poraďte se se školitelem a kolegy Záměr nejdříve konzultujte se školitelem nebo s dalšími pracovníky ústavu / katedry. Školitel by měl v rámci studia hrát roli tutora a rovněţ by měl dohlíţet na to, aby se aktivity studenta nerozutekly do mnoha stran nebo aby na sebe nevzal úkol, který by mu bránil v úspěšném a včasném dokončení studia. Také se poraďte se zkušenými kolegy, kteří jiţ nějaký projekt realizovali. Praktická zkušenost při sestavování projektové ţádosti je klíčová. Zkušení studenti tak uţ vědí, s čím bývá během realizace projektu problém a čeho je třeba se v projektové ţádosti vyvarovat (např. nerealizovatelné poloţky rozpočtu, přehnané závazky co se výstupů týče apod.). Nikdy se nebojte získat zpětnou vazbu z různých stran. Kritické poznámky nemusíte nutně akceptovat, ale vţdy je dobré se nad nimi zamyslet, nakolik jsou opodstatněné. Kromě jiného si také ujasněte, zda je nutné a vhodné podávat ţádost o samostatný projekt nebo je moţné zapojit se do jiţ běţících vědeckých projektů. Můţe se stát, ţe akademici na vaší katedře nebo ústavu pracují na podobném tématu a uvítali by, kdybyste se zapojili do jejich týmu a zvýšili tak mnoţství a kvalitu výstupů. V týmu se rovněţ můţete leccos přiučit od zkušenějších výzkumníků, zatímco sami někdy objevujete objevené. Slide 5 – Přečtěte si informace poskytovatele Jakmile máte vybraného poskytovatele a konkrétní program a výzvu, do které budete ţádost připravovat, prohlédněte si projekty podpořené v minulých letech na webových stránkách poskytovatele. K dispozici jsou vţdy minimálně seznamy s názvy projektů, jmény hlavních řešitelů a jejich domovských institucí a také přidělené finanční prostředky. Někteří poskytovatelé také zveřejňují anotace projektů. Z takových přehledů můţete zjistit, jaké typy projektů jsou obvykle podporovány, jaká jsou úspěšná témata či jaké typy institucí a týmů jsou obvykle podporovány. Taková představa je dobrým vodítkem k předpovědi, jak dalece váš Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 2
projektový záměr pasuje do grantové politiky poskytovatele a jakou přibliţně máte šanci na podporu. Určitě si udělejte obrázek, na co přibliţně má smysl ţádat finanční prostředky a v jaké výši. Zhodnoťte, jaká je obvyklá výše projektové podpory (minimum, maximum, průměr atp.). Jelikoţ se grantová politika poskytovatelů občas mění, informujte se také na grantovém referátu nebo u zkušených kolegů o tom, zda poskytovatel nechystá změnu zásad pro udělování podpory. Slide 6 – Zúčastněte se informačního setkání Kromě konzultací na domovské katedře / ústavu a mezi zkušenějšími kolegy je důleţité zúčastnit se hromadných informační setkání a popřípadě rovněţ vyuţít moţnost individuální konzultace. Informační setkání a individuální konzultace organizují poskytovatelé, externí firmy nebo grantový referát FF UK (ne ke kaţdé výzvě jsou všemi těmito třemi subjekty organizována setkání nebo individuální konzultace). Hlavní výhodou účasti na informačním setkání – oproti individuálním konzultacím je, ţe kolegové určitě poloţí dotaz, který vás nenapadl a přitom je důleţitý. Výhodou setkání pořádaných poskytovatelem je, ţe máte moţnost seznámit se s interpretací pravidel přímo od původce. Je moţno také vysledovat parametry projektu, které poskytovatel preferuje. Nevýhodou bývá určitá nezkušenost pracovníků poskytovatele se samotnou realizací projektu. Tito pracovníci nejsou vţdy schopni doporučit optimální nastavení parametrů projektu vzhledem k fungování fakulty (účetní pravidla, vnitřní mzdový předpis, obvyklé postupy, harmonogram akademického a fiskálního roku atd.). Informační setkání pořádané externími firmami (TC AV ČR, ICN apod.) jsou z hlediska následné realizace projektu praktičtější, protoţe lektoři zpravidla jiţ nějaké projekty sami realizovali a jsou schopni vás efektivně upozornit na úskalí. Nevýhodou opět je, ţe často neznají konkrétní podmínky na naší fakultě a některé otázky nemohou tedy bezezbytku odpovědět. Setkání pořádaná externími dodavateli jsou často také zpoplatněna. K některým grantovým uzávěrkám pořádá informační setkání i grantový referát FF UK (zvl. GAUK a interní granty). Výhodou těchto setkání je právě znalost interních pravidel a podrobné zkušenosti s realizací konkrétních projektů. Nevýhodou je, ţe tato setkání jsou pořádána pouze v případě uzávěrek, u nichţ se očekává masívní zájem. Nejsou pořádána pro uzávěrky, do nichţ se z FF UK hlásí jen pár zájemců. V tom případě se hodí spíše sjednat si individuální konzultaci. Individuální konzultace opět poskytují tři druhy subjektů. Poskytovatelé jsou většinou ochotni konzultovat pouze konkrétní otázky, které jim předem zašlete. Většinou nejsou ochotni připomínkovat projektovou ţádost jako celek nebo posuzovat úroveň jejího zpracování. Externí firmy je pro individuální konzultace výhodné vyuţít v případě větších projektů, kde FF UK nedisponuje dostatečnými znalostmi a zkušenostmi. Typickým případem jsou projekty FP7, Culture apod. Stejně jako externí firma, i grantový referát FF UK vám na rozdíl od poskytovatele poradí, jak napsat skutečně konkurenceschopnou ţádost – jak z hlediska formálního zpracování, tak z hlediska obsahu (nakolik tomu rozumíme). V této fázi je vhodné poradit se s úspěšnými ţadateli a případně i hodnotiteli poskytovatele (tato praxe je rozšířená např. u operačních programů).
Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 3
Slide 7 – O podávaném projektu včas informujte FF Jelikoţ projekt podávaný za fakultu musí bezpodmínečně schválit vedení fakulty, je třeba, abyste co nejdříve informovali grantový referát FF UK o svém záměru podat projektovou ţádost. Ideální lhůta je měsíc před uzávěrkou poskytovatele. Pro některé uzávěrky vyhlašuje grantový referát FF UK interní fakultní uzávěrky. Tyto termíny jsou vyhlášeny na webových stránkách referátu (http://granty.ff.cuni.cz) a rozesílány do fakultní emailové konference:
[email protected]. FF UK není totiţ samostatnou právnickou osobou. Pro některé typy zdrojů je děkan fakulty zmocněn k podpisu ţádosti, u dalších je třeba, aby byla ţádost včas odeslána k podpisu rektorem – vţdy prostřednictvím grantového referátu FF UK. Nestačí tedy souhlas školitele, vedoucího ústavu nebo katedry. Stejné pravidlo platí pro projekty, kterých se má FF UK účast v roli partnera. Cesta finální projektové ţádosti mezi jejím vyhotovením a podáním je poměrně dlouhá, neboť je třeba jí překontrolovat z různých aspektů, aby se univerzita nezavázala k projektovému záměru, který uţ dopředu nemůţe být realizován (např. kvůli účetním pravidlům). Hotový koncept projektové ţádosti je třeba doručit grantovému referátu FF UK jiţ se souhlasem vedoucího základní součástí, který potvrzuje, ţe projekt zapadá do vědecké koncepce ústavu / katedry a jsou k dispozici prostory pro jeho řešení. Tento souhlas nemá formalizovanou podobu. Stačí buď podpis na draftu ţádosti, nebo email adresovaný grantovému referátu. Grantový referát provede celkovou kontrolu ţádosti a zajistí i kontrolu různých aspektů ţádosti v rámci děkanátu (ekonomické oddělení – rozpočet mimo osobních nákladů, osobní oddělení – osobní náklady, tajemník fakulty – pořízení investic, zajištění předfinancování a garance kofinancování). Grantový referát případně vyzve řešitele k úpravám ţádosti. Ţádost následně podepíše děkan jako statutární zástupce fakulty, resp. ji spolu s průvodním dopisem pošle na rektorát k podpisu děkana. Projektové ţádosti předkládá k podpisu děkanovi nebo rektorovi vţdy jen grantový referát, řešitelé nesmějí komunikovat s těmito dvěma instancemi sami, aby byla zajištěna kontrola ţádosti. U některých výběrových řízení se ještě vyţaduje souhlas poskytovatelů zdrojů pouţitých na kofinancování (např. Švýcarské fondy). Tento moment bývá velmi náročný na čas a vyjednávací schopnosti, protoţe poskytovatelé většinou nechápou, co se po nich chce. Naštěstí je tato podmínka ve výběrových řízeních uváděna jen velmi zřídka. Slide 8 – Finální přípravu a podání žádostí vždy konzultujte s grantovým referátem FF Jak jiţ bylo řečeno dříve, grantovému referátu se ozvěte se s dostatečným předstihem (ideálně jeden měsíc před uzávěrkou). Vţdy si přečtěte si instrukce grantového referátu FF UK – ušetří vám to nemilá překvapení způsobená opomenutím náleţitostí nebo neznalostí konkrétních ekonomických pravidel při sestavování rozpočtu. Instrukce jsou obvykle vyvěšeny na webu grantového referátu (http://granty.ff.cuni.cz) a rozesílány do emailové konference:
[email protected] (ujistěte se, ţe v ní jste zařazeni, pokud ne, poţádejte o zařazení na emailu:
[email protected]). Grantový referát vám můţe pomoci s kontrolou splnění podmínek poskytovatele, s koncipováním ţádosti. Dále nabízíme všestranné připomínkování konceptu ţádosti, rady ohledně parametrů projektové ţádosti a zkušenosti a pomoc a administrativním nastavením. Naopak za vás nemůţeme vymyslet samotné téma projektu či navrhnout správnou metodu a postup. Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 4
Slide 9 – Přístupy ke grantům Schéma prezentuje čtyři základní přístupy k psaní projektových ţádostí. Kombinací obsahové a formální kvality ţádosti vzniká čtveřice typů ţádostí, s nimiţ se v praxi setkáváme. Ideální konstelací je ţádost kvalitní po obsahové i formální stránce, tj. odborně na výši a napsaná jazykem a stylem přiměřeným poskytovateli. Formální stránka je v některých výběrových řízeních natolik důleţitá, ţe často uspějí ţádosti obsahově slabší, ale formálně bezvadné. Zvláště evropské instituce a operační programy mají vyvinutý projektový newspeak, který je pro běţného čtenáře otřesný, ale jeho znalost a pouţívání velmi zvyšuje šanci na úspěch. Lidem, kteří se orientují na formální stránku – pilují formulace a přizpůsobují parametry v maximální moţné míře ideálu poskytovatele –, říkám „vychytrálci“. V sektoru vysokého školství se pohybuje mnoho lidí, kteří takto dlouhodobě zajišťují sobě a svým týmům prostředky bez valného výsledku. Prosperita je důleţitá, inspirativní pro studenty nakonec většinou jsou spíše ti méně praktičtí a o to více originální akademici. Vybrat si musí kaţdý sám. Nejhorším případem jsou samozřejmě grantové prostředky získávané systémem protekcí a konexí. Jakkoliv nejde o převládající metodu rozdělování prostředků, na kaţdé fakultě přeci jen dost takových lidí potkáme. Je to výhodné, ale kazí to charakter. Vybrat si musí opět kaţdý sám. Slides 10/11 – Název projektu Po krátké moralitě se nyní budeme věnovat jednotlivým typickým bodům projektové ţádosti z formálního hlediska. Velmi důleţitá je volba názvu. Název reprezentuje projektovou ţádost a vytváří první dojem u všech, kdo jí berou do ruky. Z názvu by mělo být patrné, oč v projektu jde. Zároveň by neměl být příliš dlouhý. Mezi řešiteli pozoruji přibliţně čtyři základní přístupy k volbě názvu: 1. Poetové – název nevyjadřuje nic z řečeného (nebo jen vzdáleně), zato se dobře pamatuje a je originální, 2. Grafomani – název je zároveň anotací projektu, 3. Autisté – název pochopí jen jeho autor a pár vyvolenců, 4. Ideálové – umí zvolit správný název (neurazte se pro ta pojmenování, ať uţ patříte do jakékoliv skupiny, berte, prosím, věc s nadhledem). Zkuste následující příklady názvů projektů přiřadit uvedeným skupinám řešitelů a vybrat, který název se zdá optimální vám: 1. Zpracování a výzkum pozůstalosti Josefa Záruby-Pfeffermanna 2. Κοινη 3. Postavení politických vězňů na Barmě 4. Entscheidungsproblem v rámci Gödelova The Incompletness Theorem + překl. teorému z franc. 5. Descartův spis „Vášně duše“: překlad, komentář a úvodní studie 6. Vyřešení nedostatků v evidenci středověkých rukopisů ze sbírky posledního syna hraběnky Gertrudy von Tschilschke, které byly ztraceny při nostrifikaci majetku zahraničních občanů po první světové válce na základě nostrifikačních aktů mladé Československé republiky, cestou vyhledání rukopisů v zahraničních knihovnách
Osobně preferuji názvy odpovídající příkladu uvedeným pod číslem 5. Název projektu by měl být: srozumitelný, výstiţný, přiměřeně dlouhý, bez zkratek – někteří poskytovatelé zkratky dokonce zapovídají (např. FRVŠ), bez symbolů a cizích fontů – některé aplikace pro projektové ţádosti nedisponují potřebnou Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 5
znakovou sadou a ţádost obsahuje potom jen samé otazníky nebo hieroglyfy, pokud moţno v češtině. Slide 12 – Anotace / Abstrakt Anotace je zkrácený obsah návrhu projektu se třemi základními odstavci: 1. vymezení problému, 2. cíl práce a 3. metoda řešení. Poskytovatelé často vyţadují, aby byl abstrakt zpracován i anglicky. V tom případě je důleţité dbát na shodnost obou jazykových verzí. Anotace bývají většinou jedinou informací zveřejněnou na webových stránkách poskytovatele. Dbejte tedy na to, aby vás dobře prezentovala – aby bylo jasné, co přesně děláte a jak. Zároveň si chraňte své nápady a nebuďte příliš podrobní, aby někdo jiný nevyuţil vašich nápadů a „nevyfoukl“ vám projektové prostředky nebo nápady. Mějte na paměti, ţe grantová přihláška je výlučným komunikačním kanálem mezi ţadatelem a hodnotitelem – důleţitá formální úroveň zpracování. Anotace je první částí ţádosti, kterou obvykle hodnotitelé čtou a jsou k ní tudíţ pozorní. Dojem, který si z přečtení odnesou, rozhodne moţná o přidělení nebo nepřidělení ţádaných prostředků. Příklad anotace Cílem projektu „Vliv formy zpracování grantové přihlášky na přidělení prostředků“ je formulovat zásady zpracování přihlášek, aby byla zvýšena úspěšnost u grantových agentur. Do výzkumu budou zařazeny všechny grantové přihlášky podané UK FF v období 1995 – 2005. Přihlášky budou okomentovány deseti hodnotiteli významných grantových agentur. Data od hodnotitelů budou statisticky zpracována a interpretována. Výstupem projektu bude manuál pro žadatele, v němž budou shrnuty zásady pro vypracování žádosti.
Slide 13 – Cíl projektu V rámci sekce „cíl projektu“ je třeba odpovědět na otázky: čeho dosáhnete, oč bude obohacena věda? Cíle projektu úzce souvisejí s výstupy projektu. Pro některé poskytovatele je třeba tyto dvě kategorie pečlivě oddělit. Cílem projektu realizovaného v rámci operačního programu tedy můţe například být inovace určitého oboru bakalářského studia, zatímco výstupem jsou konkrétní inovované sylaby nebo připravené studijní opory. Výstupy mají smysl pouze v rámci cíle. Při definování cíle je třeba mít na mysli, realizujete-li projekt základního nebo aplikovaného výzkumu, či projekt mimo VaV. Cílem projektu základního výzkumu můţe být vyřešení konkrétního vědeckého problému, prohloubení jiţ studovaného tématu, pochopení nových souvislostí, potvrzení nové teorie apod. Pro aplikovaný výzkum se jiţ mohou cíle projektu podstatněji krýt s výstupy. Aplikovaný výzkum vyuţívá jako východiska poznatky základního výzkumu a připravuje je pro vyuţití v praxi. Cílem projektu můţe tedy být patent, poloprovoz, metodika nebo výstava. Nejde totiţ jiţ o zkoumání, ale nalezení cesty od poznatku k praktickému vyuţití. Slide 14 – Kontrolovatelné výstupy Úspěšnost řešení se poměřuje kontrolou splnění tzv. kontrolovatelných výstupů. V této sekci musíte poskytovateli slíbit, co budete mít na konci projektu „v ruce“. Pro základní výzkum, kde není dopředu jasné, kam dojdete, jsou typickými výstupu publikace poznatků. Slibujete tedy např. publikaci odborné článku, ale Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 6
dopředu neslibujete, co v něm přesně bude, protoţe to na začátku ještě nevíte. U aplikovaného výzkumu je naopak od počátku jasné, co bude na konci vytvořeno. Poskytovatelé někdy rozlišují dvě kategorie: výsledky a výstupy. Podle §2 odst. 2 pís. k) zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v aktuálním znění „výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou 1. v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru, 2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo sluţeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo vyuţívané odbornou veřejností či jinými uţivateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, vyuţité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky, 3. ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb, 4. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo sluţby, zavedené do praxe.“ Snad věc příliš nezamlţíme, kdyţ budeme za výsledky povaţovat nehmotné ideje (poznatky), které se materializují do podoby výstupů (publikace, patenty apod.). Typickým výstupem studentských projektů řešených na FF UK většinou bývá: dokumentace z terénního výzkumu, vystoupení na konferenci, x hodin realizované výuky, v niţ se prezentují výsledky výzkumu, vydaná kniha, publikovaný článek, vytvořená webová aplikace, někdy téţ nakoupené knihy a pořízená technika. Ne všechny výsledky/výstupy, které v rámci projektu vzniknout, jsou z hlediska poskytovatele uplatnitelnými výsledky, tj. takovými, které vám bude poskytovatel „počítat“. Preferovanými výstupy základního výzkumu jsou vydané monografie a články publikované v dostatečně bonitním časopise. Téměř jistě naopak poskytovatel neuzná nepublikovanou výzkumnou zprávu nebo soubor vyplněných dotazníků z terénního výzkumu. O bonitě výstupů z hlediska hodnocení VaV v České republice jsme mluvili v přednášce číslo 4. Při sestavování projektové ţádosti je třeba mít na paměti obvyklé zpoţdění s publikací výstupů. Pokud máte projekt na jeden rok, většinou nestihnete výsledky výzkumu publikovat tak, abyste mohli spolu se závěrečnou zprávou předloţit i separát článku. Dobře si tedy rozmyslete, co slibujete v ţádosti. Publikování monografie v rámci jednoletého projektu buď hodnotitel shledá jako nerealistický příslib nebo vás bude podezírat z toho, ţe rukopis jiţ máte a hledáte vlastně publikační grant, kterých se v ČR velmi nedostává, a ţádný výzkum reálně provádět nebudete. Pokud to myslíte váţně a hodnotitel vás vezme „za slovo“, budete mít naopak na konci projektu potíţe s vysvětlováním, proč jste nesplnili slíbené. Slide 15 – Harmonogram realizace projektu Při rozvrhování práce buďte realističtí. Ponechávejte si dostatečné časové rezervy. Pokud se realizace projektu člení na úseky (roky, monitorovací období apod.), doporučuji stanovovat termíny splnění postupných cílů na začátek následujícího časové úseku, abyste měli při případném nedodrţení termínu ještě dostatek času pro doplnění, neţ budete muset závazně o stavu realizace informovat poskytovatele. Slide 16 – Informace o řešiteli a spolupracovnících Poskytovateli je třeba dokázat, ţe řešitel a jeho spolupracovníci mají odborné předpoklady, aby splnili, co v grantové ţádosti slibují. Proto bývá součástí formuláře přehled dosavadní vědecké, pedagogické a studijní Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 7
práce. K profesnímu ţivotopisu by měla být připojena bibliografie. Většinou postačí reprezentativní výběr, někdy jsou poţadovány výslovně pouze publikace za poslední dobu (typicky 5 let), aby bylo zjevné, jestli je akademik stále vědecky aktivní. Dále je třeba uvést přehled dalších projektů nebo výzkumných záměrů, na kterých řešitel participuje s uvedením konkrétního zpracovávaného tématu. U začínajících akademiků nebo studentů samozřejmě poskytovatel předpokládá, ţe dosavadní vědecká práce nebude příliš rozsáhlá. V posledních letech ovšem roste konkurence i v tomto segmentu ţadatelů (např. post-doktorské granty GAČR, kde ještě před několika lety stačila poměrně malá vykázaná předchozí publikační činnost a v současné době do soutěţe vstupují ţadatelé s bohatou vědeckou minulostí). Zásady psaní CV jsou jednoduché a většina ţadatelů je ovládá. Nikdy nezapomeňte uvést do ţivotopisu náleţitosti poţadované poskytovatelem. Pokud poskytovatel předepisuje pouze určitý rozsah nebo ţádá jen určité informace, nesnaţte se uvádět další údaje. Buď se vyřadíte ze soutěţe přesáhnutím maximálního povoleného rozsahu ţádosti, nebo unavíte hodnotitele uváděním irelevantních dat. Ţivotopis musí být strukturovaný. Většina textových editorů nabízí šablony pro psaní ţivotopisů. Poslední dobou se praxe strukturovaného ţivotopisu stala běţnou, takţe narativní ţivotopisy jsou spíše kuriozitou. Ujistěte se, ţe ţivotopis je aktuální, jak jsme řekli dříve, poskytovatele většinou zajímají informace za posledních pět či deset let, aby bylo jasné, ţe jste stále vědecky aktivní. Poskytovatelé někdy vyţadují i doloţení kvalifikace např. formou kopie diplomu. Zvláště u poskytovatelů, kteří se orientují na menší ţadatele, kteří nejsou obecně známí (např. dotační řízení, jichţ se mohou účastnit občanská sdruţení, kterých v ČR existuje mnoho tisíc), poţadují poskytovatelé i informace o instituci, např. výroční zprávu za uplynulý rok, výpis z registru ekonomických subjektů atd. Někteří poskytovatelé mají podmínku, aby instituce spadala typem své činnosti do určitého okruhu z číselníku NACE (např. ve 4. výzvě Operačního programu Praha – Adaptability byla pro aktivitu 1B stanovena podmínka, ţe instituce musí mít jako činnost registrované činnosti dle NACE v intervalu 25.XX – 30.XX (zpracovatelský průmysl), 58.XX – 63.XX (informační a komunikační činnosti) a 70.XX – 75.XX (profesní, vědecké a technické činnosti). Přestoţe byla výzva zaměřena na podporu výzkumu, UK se do ní nemohla přihlásit, neboť v registru ekonomických subjektů máme jako jedinou činnost uvedeno: 854200 – terciární vzdělávání). Slide 17 – Rozpočet Pro většinu lidí bývá obtíţné sestavit poprvé kvalitní rozpočet, který bude zohledňovat jak podmínky poskytovatele, tak respektovat právní předpisy platné pro fakultu a respektující fakultní postupy pro čerpání prostředků. Zvláště v případě rozpočtu je nezbytná konzultace s grantovým referátem a ekonomickým oddělení FF UK. Kromě tabulky s čísly vyţaduje většina poskytovatelů rovněţ komentář k rozpočtu, ve kterém má být osvětleno, jak jste došli k částkám uvedeným v rozpočtové tabulce, tj. detailní členění a výpočet. Někteří poskytovatelé poţadují uvedení rozpočtu na všechna léta realizace projektu buď formou výhledu, nebo závazného podrobného členění. Rozpočet musí být vţdy realistický. Východiskem pro sestavení rozpočtu musí být vţdy vaše jasná představa, co potřebujete a kolik to bude stát. Někteří poskytovatelé zveřejňují tabulky obvyklých mezd a cen, kterými je potřeba se řídit (toto je typické např. pro operační programy). Často jsou stanoveny maximální výše jednotlivých poloţek, různé procentní poměry, kolik poloţka můţe činit v rámci celkového Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 8
rozpočtu atd. Někteří řešitelé sestavují rozpočet primárně podle toho, co poskytovatel rád podporuje a v jakých proporcích. Tento přístup je nebezpečný v tom, ţe se dostanete do vleku někoho jiného a po několika letech zjistíte, ţe neděláte, co byste chtěli, ale pouze se snaţíte vejít do pravidel poskytovatelů. Při sestavování rozpočtu počítejte s tím, ţe poskytovatelé rozpočty uvedené v ţádostech často krátí. Je třeba mít dopředu jasné, jaké je minimum, bez nějţ nelze projekt realizovat. Na seminářích ţadatelům doporučuji rozpočet mírně nadsadit a vytvořit rezervu, aby i po krácení bylo moţno vytvořit plánované výstupy. Rozpočet musí být zdůvodněný, tj. z komentáře musí být jasné, proč ţádáte právě o uvedené poloţky, jak jste je vypočetli a jak se věcně vztahují k projektovým aktivitám. Rozpočet musí být v souladu se zadávacími podmínkami. N2kteří poskytovatelé nevyhovující rozpočty ani nezačnou hodnotit a rovnou ţádost z formálních důvodů vyřadí. Tento postup masivního vyřazování z formálních důvodů se pouţívá stále více, protoţe úměrně sniţujícímu se institucionálnímu rozpočtu vysokých škol roste kaţdoročně počet ţádostí podávaných k účelovým zdrojům. Jak jsme jiţ řekli výše, rozpočet musí být realizovatelný, tj. musí respektovat účetní pravidla a fakultní předpisy a postupy. Z tohoto hlediska potřebují asistenci grantového referátu nebo ekonomického oddělení FF UK i velmi zkušení akademici. Nepodceňujte nikdy konzultaci rozpočtu s uvedenými pracovišti děkanátu. Překáţkou realizovatelnosti můţe být i nemoţnost zajištění kofinancování projektu nebo špatně nastavený cash-flow: zvláště u projektů vyţadujících předfinancování fakulta nemůţe při větších objemech vţdy toto předfinancování zajistit. Dbejte na to, aby byl rozpočet přehledný a v poţadovaném členění. Pokud hodnotitel nebude schopen vaší vinou jednoduše vyčíst z komentáře k rozpočtu poţadované informace, zaujme k vaší ţádosti dost moţná negativní stanovisko. Ač to můţe znít podivně, je třeba upozornit na moţné rozpory mezi podmínkami poskytovatele a pravidly FF UK. Pravidla poskytovatelů jsou někdy sestavena spíše z věcného hlediska a nerespektují platné předpisy. Tak se například v soutěţi GAUK objevuje poloţka cestovného pro studenty, přestoţe studenti nejsou zaměstnanci fakulty a není moţno jim cestovní náhrady podle zákoníku práce vyplácet. Fakulty jsou pak nuceny různým způsobem tuto diskrepanci řešit. Důleţitou zásadou při sestavování rozpočtu je, abyste si nikdy nesvazovali dopředu příliš ruce. Vţdy se v pravidlech poskytovatele snaţte najít, jaké jsou moţnosti případných přesunů a změn v rozpočtu. Většina poskytovatelů nějakou míru volnosti poskytuje, v posledních letech se pravidla zpřísňují. Na jedné straně je třeba tedy sestavit přesvědčivý a dostatečně podrobný rozpočet, na straně druhé je třeba nezabíhat do podrobností do té míry, aby pak bylo obtíţné výdaje modifikovat. Vybalancovat návrh rozpočtu mezi těmito dvěma extrémy vám pomůţe grantový referát nebo velmi zkušený kolega. Někteří poskytovatelé vyţadují, aby byly určité poloţky rozpočtu doloţeny nabídkou potenciálního dodavatele. Smysl tohoto poţadavku lze často chápat spíše jako snahu předejít nárokování prostředků v některých poloţkách (např. u programu NAKI ministerstva kultury). Je přirozené, ţe v době mezi podáním ţádosti a realizací příslušného nákladu se mohou cenové relace změnit. Pokud tedy poskytovatel doplní nutnost předloţit nabídky navíc podmínkou, ţe se cena nesmí od nabídky příliš odchýlit, jde vlastně o kontraproduktivní poţadavek. Rozhodně ale neopomeňte nabídky k ţádosti přiloţit. Při plánování rozpočtu je třeba vzít v potaz poţadavky zákona o veřejných zakázkách, fakultní zvyklosti a další upřesňující poţadavky poskytovatele na výběrová řízení při nákupech zboţí, sluţeb a dalších poloţek. Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 9
Velmi přísné poţadavky na výběrová řízení mají tradičně operační programy, kde je třeba formalizované zadávací řízení organizovat jiţ při nákupech v hodnotě několika set tisíc korun. I fakultní praxe se postupně přiklání k organizování zadávacích řízení i v případech, na které se jinak vztahují podmínky pro zakázky malého rozsahu, tj. kde ani univerzita coby veřejný zadavatel není povinna zadávací řízení organizovat. Zadávací řízení je organizačně poměrně komplikovaná procedura, kde záleţí na správnosti kaţdého kroku. Z tohoto důvodu fakulta před několika lety sjednala rámcovou smlouvu, díky níţ pro nás tato řízení zajišťuje externí konzultační firma. V rozpočtu je třeba vţdy počítat – ať uţ v rámci přímých či nepřímých nákladů – s dostatečnou finanční rezervou na odměnu této externí firmě. Základní zásadou je snaţit se vţdy stůj co stůj organizaci zadávacího řízení vyhnout. Slide 18 – Modelový projekt Na konci tohoto semináře se frekventanti rozdělí do dvojic a společně podle uvedených zásad sepíší projektovou ţádost. Při tvoření modelového projektu není v této fázi důleţité sestavovat ţádost podle zadávací dokumentace určitého poskytovatele. Jde o to v praxi si vyzkoušet vyuţití obecných zásad. Aby byly ţádosti mezi sebou srovnatelné, je připraveno jedno konkrétní téma. Byla zvolena tématika, kterou se s vysokou pravděpodobností nikdo z frekventantů nezabývá, aby nebyl nikdo znevýhodněn. Při sestavování ţádosti je důleţité co nejvíce popustit uzdu fantazii. Nejde o věcnou správnost, ale o formální kvalitu. Během přibliţně 20 minut by měly dvoučlenné týmy připravit ţádost podle následující struktury. K tomuto cvičení je vhodné, aby kaţdá dvojice měla vlastní notebook. Celková velikost ţádosti by neměla přesáhnout 2 strany A4 s písmem Times New Roman velikosti 12, řádkování 1,5 a všech okrajích 2,54 cm:
Název projektu
Řešitel + spolupracovníci
Anotace projektu
Stručný popis projektu + zdůvodnění
Cíle projektu
Kontrolovatelné výstupy projektu
Postup řešení projektu
Rozpočet + zdůvodnění
STAVEBNÍ VÝVOJ STŘEDOÍRÁNSKÉHO MĚSTA YAZD Historie Yazdu sahá do 3. st. n. l. Stavělo se pouze z nepálených cihel. Město nebylo nikdy zničeno, proto se dochovalo jádro starého města. Yazd proslul věžemi. Kromě minaretů se zde tyčí stovky badgirů (větrných věží) – čtyřhranných či šestihranných, shora krytých komíny, které dokáží zachytit slabý vítr a svést ho dolů do domu, který tak ochlazuje. V Yazdu přežívá největší komunita Íránců, kteří vyznávají zoroastriánství. Symbolem dobra a světla je oheň, který se úzkostlivě udržuje v chrámech, aby neuhasnul. Ve zdejším chrámu Ateshkadeh hoří nepřetržitě prý od roku 470. Zoroastriánství se snaží zabránit znečištění hlavních živlů: ohně, země a vody. Proto mrtvé nepohřbívají do země ani nespalují, ale vystavují na tzv. věžích ticha mrchožroutům, kteří je "očistí". Holé kosti je pak možné pohřbít. Dvě věže ticha se nacházejí na předměstí. Od 60. let se už nepoužívají.
Připraveno v rámci projektu „Projektové financování vysokých škol“ podpořeného FRVŠ pod číslem 72/2011 http://kurz-projekty.ff.cuni.cz 10
