373
9. funkční období
373
Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 9. funkční období
2014
Zpráva o činnosti Stálé delegace PČR do Meziparlamentní unie za roky 2012-2014
Meziparlamentní unie (MPU) je mezinárodní organizace založená v r.1889, která sdružuje představitele parlamentů suverénních států celého světa. V současné době má 162 členů (parlamenty suverénních států) a deset asociovaných členů (různá meziparlamentní shromáždění především z jižní Ameriky a Afriky). Cílem MPU je prostřednictvím meziparlamentního dialogu podporovat kontakty a výměnu názorů a zkušeností mezi členy parlamentů z celého světa, zkoumat otázky celosvětového významu se záměrem aktivně zapojit parlamenty do jejich řešení a napomáhat ochraně lidských práv. Svými periodiky, publikacemi a internetovou stránkou se MPU snaží přispívat k rozvoji informovanosti o fungování parlamentních institucí a k posílení a rozvoji jejich způsobu činnosti. V roce 2002 završila dlouhodobý proces reformy, jehož cílem je umožnit organizaci pružnější reakce na potřeby moderního globalizovaného světa. MPU sdílí cíle a zásady OSN, v roce 1996 uzavřela s OSN dohodu o spolupráci a v roce 2002 získala statutu pozorovatele na Valném shromáždění OSN s právem distribuovat své oficiální dokumenty. MPU si klade za cíl zprostředkovat OSN stanoviska jednotlivých členských států a poskytnout tak OSN parlamentní dimenzi. Dohody o spolupráci MPU uzavřela i s dalšími orgány OSN, jmenovitě ILO, FAO, UNDP a UNESCO, a memorandum o porozumění s Úřadovnou vysokého komisaře pro lidská práva. MPU spolupracuje s dalšími mezinárodními vládními i nevládními organizacemi a regionálními meziparlamentními asociacemi, které sdílejí stejné cíle. V rámci MPU existuje šest geopolitických skupin: africká, arabská, asijsko-tichomořská, euroasijská, latinskoamerická, Dvanáct plus (většina členských států Rady Evropy). Při obsazování míst v orgánech MPU je dbáno na dodržení geopolitické vyváženosti. V rámci národních skupin MPU, které se zakládají v jednotlivých národních parlamentech, pracují bilaterální parlamentní skupiny přátel. Tato forma kontaktů umožňuje výměnu informací, neformální vysvětlování stanovisek a diskuse o konkrétních společných zájmech mezi dvěma státy.
Ve funkčním období 2012-2014 delegace pracovala v následujícím složení: poslanci do 20.8.2013: Jan Kubata, vedoucí delegace Vladimír Koníček Jaroslav Lobkowicz Josef Novotný st. Vlasta Parkanová Bohuslav Sobotka Ladislav Šincl Jan Vidím poslanci od 12.12.2013: Kateřina Konečná, vedoucí delegace do 5/2014 František Adámek Jana Fischerová Stanislav Grospič, od 5/2014 Jaroslav Lobkowicz Radka Maxová Milan Šarapatka Dana Váhalová Jiří Zlatuška původní vedoucí delegace Kateřina Konečná byla zvolena do Evropského parlamentu, nový vedoucí delegace dosud nebyl zvolen
Senátní část delegace se po celé volební období neměnila a pracovala ve složení senátoři: Ivo Bárek Jaroslav Doubrava Petr Guziana Miluše Horská
Akce s účastí senátorů - členů stálé delegace roce 2013 128. statutární konference, Ekvádor,22. – 27.března 2013 Za Senát se zúčastnili P. Guziana a M. Horská. Hlavní téma 128. Shromáždění znělo „Od neúprosného růstu ke smysluplnému rozvoji "Dobrého života (Buen Vivir)": nové přístupy, nová řešení.“ "Buen vivir" je specifický termín, užívaný v Jižní Americe, který vzniknul v reakci na technický a technologický rozvoj, ale také na změnu klimatu. Jako mimořádný doplňkový bod (emergency supplementary item) byl ze šesti návrhů přijat bod navržený Jordánskem, který podpořila i regionální skupina 12+, jejímž je ČR členem, Role parlamentů při řešení bezpečnostních a humanitárních dopadů krize v Sýrii a přesvědčení svých vlád, aby plnily své mezinárodní a humanitární odpovědnosti vůči syrským uprchlíkům a podporovaly sousední země, které je přijímají. Ne všechny státy ovšem souhlasily se slovem „bezpečnostních“ v návrhu rezoluce. Proti se vyslovily Alžír, Kuba, Ekvádor, El Salvador, Írán, Mexiko, Peru, Rusko, Súdán, Sýrie a Uruguay. Sýrie vyjádřila nesouhlas s několika dalšími odstavci v návrhu rezoluce, které dle jejího výkladu zpochybňují suverenitu země. Dalšími tématy jednání byly: Role národních parlamentů při ochraně občanů Čestný obchod („fair trade“) a nové finanční mechanismy pro trvale udržitelný rozvoj Používání médií, včetně sociálních médií, ke zvýšení občanské angažovanosti a demokracie. 129. shromáždění, Ženeva, 6.-10.10.2013 Za Senát se zúčastnil P. Guziana, který byl vzhledem k rozpuštěné Poslanecké sněmovně jediným zástupcem Parlamentu České republiky. Jako mimořádný doplňkový bod (emergency supplementary item) byl z osmi návrhů přijat návrh Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska Role parlamentů při dohledu nad likvidací chemických zbraní a při zákazu jejich užití. Dalšími tématy jednání byly: Směrem k bezjadernému světu: příspěvek parlamentů Demografické trendy a přirozená omezení na cestě k bezrizikovému vývoji Role parlamentů při ochraně práv dětí, především opuštěných uprchlíků, a při zabránění jejich zneužívání ve válečných a konfliktních situacích Během jednání se česká delegace setkala se středoevropskou koordinátorkou mezinárodní sítě PNND - Členové parlamentů pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení (v Senátu je členkou 1. místopředsedkyně A. Gajdůšková) Janou Jedličkovou
Akce s účastí senátorů - členů stálé delegace roce 2014: 130. statutární konference, Ženeva, 15.3. -20.3.2014 Za Senát se zúčastnili P. Guziana a J. Doubrava. Tato konference se původně měla konat v ázerbájdžánském Baku, ale vzhledem k problémům s udělením víz účastníkům, kteří dříve navštívili Náhorní Karabach, bylo zasedání přesunuto do Ženevy Jako mimořádný doplňkový bod (emergency supplementary item) byl ze čtyř návrhů přijat návrh Maroka Příspěvek MPU k znovunastolení míru a bezpečnosti a konsolidaci demokracie ve Středoafrické republice. Návrh Kanady týkající se situace na Ukrajině při hlasování neuspěl. Dalšími tématy zasedání byly: Směrem k bezjadernému světu: příspěvek parlamentů Demografické trendy a přirozená omezení na cestě k bezrizikovému vývoji Role parlamentů při ochraně práv dětí, především opuštěných uprchlíků, a při zabránění jejich zneužívání ve válečných a konfliktních situacích -
Příspěvek parlamentů ke zpracování příštích rozvojových cílů OSN; debaty o vztazích mezi OSN, MPU a parlamenty
Během zasedání byl do funkce generálního tajemníka MPU zvolen Martin Chungong (Kamerun), který nahradil Švéda Anderse Johnsona. 131. shromáždění, Ženeva, 12.- 16.10.2014 Za Senát se zúčastnili J. Doubrava a M. Horská. Jako mimořádný doplňkový bod (emergency supplementary item) byl z šesti návrhů přijat návrh Belgie a Zambie týkající se boje proti epidemii eboly. Během zasedání byl do funkce prezidenta MPU na příští tři roky zvolen Bangladéšan Saber Chowdhury, který porazil tři protikandidáty, mj. předsedkyni australské dolní sněmovny Brownwyn Bishop, kterou podporovala skupina 12+.
Zpráva o činnosti Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO za období 2012-2014
Parlamentní shromáždění NATO (PS NATO) bylo jako Severoatlantické shromáždění založeno v roce 1955. Zpočátku vystupovalo jako organizace na NATO nezávislá, ale během doby se mezi nimi vyvinula řada formálních i pracovních vztahů, v uvedeném období začalo vystupovat jako "parlament NATO". To se projevilo i změnou názvu, když na Výročním zasedání 1998 v Edinburghu, se souhlasem NATO, shromáždění přijalo název Parlamentní shromáždění NATO, a od roku 1999 používá nové logo, představené na zasedání ve Varšavě. Vzájemná podpora a spolupráce PS NATO a NATO (pravidelné konzultace s generálním tajemníkem NATO 3x ročně a s dalšími představiteli NATO, jednání Stálý výbor PS-NAC atd.) se ukazuje jako zásadní při získávání politické podpory pro aktivity NATO. Parlamentní shromáždění ustavilo v tomto období pravidelnou spolupráci s Evropským parlamentem. Parlamentní shromáždění prohloubilo v tomto období spolupráci s parlamenty středoevropských a východoevropských zemí. Po přijetí do NATO se Česká republika zastoupená Parlamentní delegací stala řádným členem PS NATO. Po změně statutu členství z asociovaného na řádného člena, bylo třeba volbami v obou komorách Parlamentu ČR doplnit členy delegace - podle stanov PS NATO má Česká republika 7 členů a 7 náhradníků. Poměr členů z jednotlivých komor byl stanoven na 5 poslanců a 2 senátory, stejně tak u náhradníků. V období 2012-2014 pracovala delegace ve složení: Senát PČR: řádní členové: Pavel Trpák (ČSSD) Miroslav Škaloud (ODS) náhradníci:
Stanislav Juránek (KDU-ČSL) Josef Táborský (ČSSD)
Poslanecká sněmovna PČR (do 20.8. 2013) řádní členové: Jan Hamáček (ČSSD), vedoucí delegace do 19.2. 2013 Antonín Seďa (ČSSD), vedoucí delegace a řádný člen delegace od 19.2. 2013 David Šeich (ODS), zástupce vedoucího delegace Václav Klučka (ČSSD) Jan Farský (TOP 09-S) Viktor Paggio (VV, později nezařazený) náhradníci:
Antonín Seďa (ČSSD), náhradník do 19.2. 2013 Jan Hamáček (ČSSD), náhradník od 19.2. 2013 Pavel Staněk (ODS) Daniel Korte (TOP 09-S)
Martin Vacek (VV, později nezařazený) Josef Nekl (KSČM) Poslanecká sněmovna PČR (od 12.12. 2013) řádní členové: Antonín Seďa (ČSSD), vedoucí delegace Adolf Beznoska (ODS) Jan Farský (TOP 09-S) Josef Nekl (KSČM) Pavel Šrámek (ANO 2011) náhradníci:
Jan Hamáček (ČSSD) Václav Klučka (ČSSD) Anna Putnová (TOP 09) Martin Sedlář (ANO 2011) Milan Šarapatka (Úsvit)
Senátor Pavel Trpák působil jako člen Výboru pro civilní aspekty bezpečnosti, senátor Miroslav Škaloud byl členem Výboru pro obranu a bezpečnost, senátor Stanislav Juránek náhradníkem ve Výboru pro ekonomiku a bezpečnost, senátor Josef Táborský náhradníkem ve Výboru pro obranu a bezpečnost.
Akce s účastí senátorů - členů stálé delegace v roce 2012: 58. výroční zasedání PS NATO v Praze, 9. – 12. listopadu 2012 Výročnímu zasedání v Praze dominovala témata transformace Afghánistánu a stabilizačního procesu v zemích Arabského jara. PS NATO potvrdilo, že závazek NATO k afghánské bezpečnosti a stabilitě bude naplňován i po skončení vojenské mise ISAF v roce 2014 a její přeměně na misi výcvikovou a podpůrnou, a vyzvalo zúčastněné státy, aby stahování vojsk vedly ve vzájemné koordinaci a na základě společných dohod. V souvislosti s aktuálním děním v Sýrii odsoudili parlamentáři brutální zásah Asadova režimu proti civilistům i rozsáhlé porušování lidských práv a vyzvali členské země Rady bezpečnosti OSN, aby přijaly jednotný postoj k syrské otázce a zasadily se o politické, tj. mírové řešení konfliktu. K dalším tématům, k nimž Shromáždění přijalo příslušné rezoluce, patřila hrozba íránského jaderného programu, krize Eura a její dopad na globální bezpečnost, bezpečnostní výzvy v oblasti Dálného severu či směřování NATO po aliančním summitu v Chicagu na jaře 2012. Výroční zasedání, které uspořádaly obě komory Parlamentu ČR v prostorách Kongresového centra Praha, symbolicky připomnělo 10tileté výročí od summitu hlav států a vlád Severoatlantické aliance v Praze v r. 2002, které se zapsalo do dějin především rozšířením Aliance o sedm států bývalého východního bloku. V této souvislosti přijali pozvánku na výroční zasedání PS NATO vrcholní představitelé států, které v současnosti aspirují na členství v NATO – prezident Černé Hory Filip Vujanović, prezident Gruzie Michail Saakašvili, předseda dolní komory parlamentu Bosny a Hercegoviny Božo Ljubiae a premiér Bývalé jugoslávské republiky Makedonie Nikola Gruevski. Na zasedání rovněž vystoupili nejvyšší představitelé české politické reprezentace - předseda Senátu PČR Milan Štěch, předsedkyně PS PČR Miroslava Němcová a předseda vlády ČR Petr Nečas. Již tradičně se konala debata přítomných parlamentářů s generálním tajemníkem NATO A.F. Rasmussenem, která se týkala především dvou aktuálních bodů agendy Aliance – snižování obranyschopnosti členských států v důsledku razantních škrtů v resortech národní obrany a situace v Sýrii. Rasmussen vyloučil vojenský zásah Aliance v Sýrii a zdůraznil, že cestou k uklidnění situace v zemi je především politické řešení. Na plenární schůzi byl zvolen nový předseda PS NATO, kterým se stal člen dolní komory britského parlamentu Hugh Bayley. Celé zasedání bylo provázeno značnou pozorností celostátních médií. Zasedání se zúčastnili: za PS PČR J. Hamáček, D. Šeich, V. Klučka, J. Farský, V. Paggio, A. Seďa a P. Staněk, za Senát PČR P. Trpák a M. Škaloud.
Akce s účastí senátorů - členů stálé delegace v roce 2013: Společné zasedání výborů v Bruselu, 24. – 26. února 2013 Společné zasedání výborů bylo jako obvykle věnováno aktuálním úkolům a bezpečnostním výzvám NATO. Přelomovým mezníkem ve směřování NATO bude rok 2014, který bude charakterizován stahováním aliančních vojsk z Afghánistánu a také volbou nového generálního tajemníka NATO. Nejen řešení situace v Afghánistánu, ale rovněž nové bezpečnostní hrozby, z nichž je hlavní pozornost aktuálně upírána na kybernetickou obranu, vyžadují užší spolupráci mezi členy Aliance a rozvíjení partnerství s nečlenskými státy. Z důvodu neschopnosti evropských členů dostatečně financovat společné alianční aktivity a vojenské kapacity je stěžejním úkolem naplňování iniciativy chytré obrany a realizace společných obranných projektů. Během pobytu delegace v Bruselu proběhl briefing s novým velvyslancem ČR při NATO Jiřím Šedivým, který byl věnován vybraným bodům aktuální agendy NATO přeskupování mocenského těžiště ze Západu na Východ, snahám o dosažení větší rovnováhy ve finančních i vojenských schopnostech mezi USA a Evropou a novým bezpečnostním hrozbám. Velvyslanec také zhodnotil postavení ČR v rámci Aliance, v níž patříme do skupiny progresivních, moderních spojenců, kteří se snaží o co nejúspornější nakládání s finančními prostředky a podporují omezení byrokracie a efektivní reformu civilní části velitelství NATO. Zasedání se zúčastnili: za PS PČR A. Seďa, J. Farský, V. Klučka a V. Paggio, za Senát PČR P. Trpák a M. Škaloud. Jarní zasedání v Lucemburku, 17. – 20. května 2013 Mezi hlavní témata projednávaná na schůzích výborů v rámci jarního zasedání patřil vzrůstající strategický význam Asie a jeho důsledky pro NATO, bezpečnostní výzvy v oblasti Dálného severu, posílení demokratické transformace ve státech Arabského jara či chytrá obrana. Delegáti se zabývali rovněž vyhlídkami Gruzie na euroatlantickou integraci, které se však vzhledem k politické nestabilitě v zemi po parlamentních volbách v říjnu 2012 oddalují. Pozornost byla věnována také kybernetické obraně a relevantní spolupráci mezi NATO a EU, kterou je do budoucna potřeba více a efektivněji koordinovat. V rámci zasedání pléna, na jehož úvod vystoupili předseda Parlamentu Lucemburska Laurent Mosar a lucemburský předseda vlády Jean-Claude Juncker, se konala diskuze se členy Severoatlantické rady a generálním tajemníkem NATO A. F. Rasmussenem. Týkala se především plánovaného scénáře stahování aliančních vojsk z Afghánistánu a projektů v rámci chytré obrany. Zasedání se zúčastnili: za PS PČR A. Seďa, V. Klučka a J. Nekl, za Senát PČR P. Trpák a M. Škaloud. Podzimní zasedání v Dubrovníku, 11.-14.10.2013 Hlavní témata projednávaná na schůzích výborů v rámci podzimního zasedání byla stejná jako na jaře, schválena byla aktualizována znění zpráv týkajících se strategického významu Asie a jeho důsledků pro NATO, bezpečnostních výzev v oblasti Dálného severu,
posílení demokratické transformace ve státech Arabského jara či chytré obrany. Pozornost byla věnována také kybernetické obraně a relevantní spolupráci mezi NATO a EU, kterou je do budoucna potřeba více a efektivněji koordinovat. V rámci zasedání pléna, které bylo netradičně rozděleno do dvou dnů, vystoupili prezident Chorvatska Ivo Josipovič, předseda parlamentu Josip Leko, ministryně zahraničí Vesna Pušič. Poté se konala diskuze s generálním tajemníkem NATO A. F. Rasmussenem. Týkala se především plánovaného scénáře stahování aliančních vojsk z Afghánistánu a projektů v rámci chytré obrany. Zasedání se za Senát PČR zúčastnili P. Trpák a M. Škaloud, Poslanecká sněmovna své zastoupení neměla vzhledem k tomu, že v té době byla rozpuštěna. Akce s účastí senátorů - členů stálé delegace v roce 2014: Společné zasedání výborů v Bruselu, 16. – 18. února 2013 Společné zasedání výborů bylo jako obvykle věnováno aktuálním úkolům a bezpečnostním výzvám NATO, mezi které patří spolupráce s Ruskem, Ukrajinou a Gruzií, stahování aliančních vojsk z Afghánistánu, naplňování iniciativy chytré obrany a realizace společných obranných projektů. Při jednání se zástupci Evropské komise zazněla témata energetické perspektivy Evropské unie a společné evropské obrany. Pravidelný briefing s velvyslancem ČR při NATO Jiřím Šedivým byl tentokrát zrušen vzhledem k nucenému odletu poslanecké části delegace. Zasedání se zúčastnili: za PS PČR A. Seďa, V. Klučka, A. Beznoska, J. Nekl, P. Šrámek, za Senát PČR P. Trpák a M. Škaloud. Jarní zasedání ve Vilniusu, 29. května – 1. června 2013 Mezi hlavní témata projednávaná v rámci jarního zasedání patřily tradičně transatlantické vztahy, rozšíření NATO, situace na Ukrajině, Afghánistán, občanská války v Sýrii a situaci v Asii a Pacifiku. Pozornost byla věnována také kybernetické obraně a efektivnější spolupráci mezi NATO a EU. V rámci zasedání pléna vystoupili za hostitelskou zemi premiér A. Butkevičius a předsedkyně parlamentu L. Graužinienė. Poté se naposledy konala diskuze se stávajícím generálním tajemníkem NATO A. F. Rasmussenem. Týkala se především nadcházejícího summitu NATO ve Walesu. Zasedání se zúčastnili: za PS PČR A. Seďa, V. Klučka, A. Beznoska, J. Nekl, P. Šrámek, za Senát PČR P. Trpák a M. Škaloud. Podzimní zasedání se bude konat ve dnech
Zpráva o činnosti Stálé delegace Senátu Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v 9. funkčním období (2012-2014)
Informace o organizaci OBSE, jako největší regionální organizace, sdružuje 57 států Evropy, Střední Asie, USA a Kanadu. Její vznik se datuje do roku 1975, kdy byla na základě Helsinského závěrečného aktu založena Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) s cílem vytvořit multilaterální fórum pro jednání o otázkách bezpečnosti a prohlubování vzájemné důvěry a spolupráce v euroatlantickém regionu. Na Pařížském summitu v r. 1990 byl zahájen proces institucionalizace KBSE, který byl završen na summitu v Budapešti v prosinci 1994 její transformací a přejmenováním na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. O vzniku Parlamentního shromáždění (PS) bylo rozhodnuto na zasedání zástupců parlamentů členských států KBSE v Madridu v dubnu 1991. Podnětem k jeho založení byla Pařížská charta pro novou Evropu přijatá na summitu KBSE v Paříži v r. 1990 obsahující výzvu k zapojení parlamentů do Helsinského procesu. První formální zasedání tohoto shromáždění se uskutečnilo počátkem července 1992 v Budapešti. Mezinárodní sekretariát PS OBSE sídlí v Kodani. Summity KBSE-OBSE v Helsinkách (1992), Budapešti (1994) a Istanbulu (1999) potvrdily zájem účastnických států o aktivní účast členů parlamentů v aktivitách OBSE ve všech dimenzích činnosti organizace. Základními úkoly PS OBSE jsou podpora meziparlamentního dialogu v celé oblasti OBSE, vyhodnocování implementace cílů OBSE v účastnických státech, rozvíjení diskuse o otázkách projednávaných na summitech a zasedáních ministerských rad OBSE, rozvíjení a podpora mechanismů prevence a řešení konfliktů, podpora posilování a upevňování demokratických institucí v účastnických státech a přispívání k rozvoji institucionálních struktur OBSE a k vzájemné spolupráci existujících institucí OBSE. PS OBSE přijímá na svých výročních zasedáních závěrečné deklarace a řadu rezolucí a doporučení. Výbory se ve své práci věnují důležitým aktuálním problémům v oblasti mezinárodních vztahů. Delegace PS OBSE jsou vysílány na zvláštní mise do oblastí latentních nebo aktivních krizí. Významnou součástí práce PS OBSE je účast jeho představitelů ve volebních pozorovatelských misích v účastnických státech OBSE.
Stálá delegace PČR do PS OBSE Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění OBSE tvoří 8 členů (5 poslanců + 3 senátoři). Složení stálé delegace bylo v 9. funkčním období následující: POSLANECKÁ SNĚMOVNA: Jaroslav Plachý (ODS) Pavel Hojda (KSČM) Ivan Ohlídal (ČSSD) Bořivoj Šarapatka (TOP 09) Jaroslav Škárka (VV)
od 13.2.2014 Ivana Dobešová (ANO) - vedoucí delegace od 12.12.2013 Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM) od 12.12.2013 Ladislav Šincl (ČSSD) od 12.12.2013 Marek Ženíšek (TOP) od 13.2.2014 Ondřej Benešík (KDU) - náhradník 1
SENÁT: Jaromír Štětina (TOP09+S) od 24.7.2014 Jan Horník (TOP09+S) Petr Bratský (ODS) Hana Doupovcová (ČSSD) - náhradník Členství ve výborech PS OBSE: Stálý výbor: I. Dobešová Výbor pro politické záležitosti a bezpečnost: P. Bratský, J. Horník Výbor pro ekonomické otázky, vědu, technologie a životní prostředí: L. Šincl Výbor pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky: H. Doupovcová, I. Dobešová Z. Bebarová-Rujbrová
Přehled zasedání 10/2012- 10/2014: 4.-8.10. 2012
Podzimní zasedání PS OBSE v Tiraně (Albánie) (P. Bratský, J. Štětina, H. Doupovcová, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/meetings/autumn-meetings/2012-tirana
20.-22.02. 2013
Zimní zasedání PS OBSE ve Vídni (Rakousko) (P. Bratský, J. Štětina, H. Doupovcová, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/meetings/winter-meetings/2012
30.5.-1.6. 2013
Konference Helsinki +40 v Rize (Lotyšsko) (P. Bratský, K. Toperczerová)
28.6. – 3.7. 2013
22. Výroční zasedání PS OBSE v Istanbulu (Turecko) (P. Bratský, J. Štětina, H. Doupovcová, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/meetings/annual-sessions/2013-istanbul-annualsession
11.-16.10.2013
Podzimní zasedání PS OBSE v Budvě (Černá Hora) (P. Bratský, J. Štětina, H. Doupovcová, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/meetings/autumn-meetings/2013-budva
12.-15.2. 2014
Zimní zasedání PS OBSE ve Vídni (Rakousko) (P. Bratský, J. Štětina, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/meetings/winter-meetings/2014
4.-5.3. 2014
Přijetí předsedy Parlamentu Černé Hory a předsedy Parlamentního shromáždění OBSE Ranko Krivokapiče předsedou Senátu PČR Milanem Štěchem
27.6.-3.7.2014
23. Výroční zasedání PS OBSE v Baku (Ázerbájdžán) (P. Bratský, H. Doupovcová, K. Toperczerová)
2
http://www.oscepa.org/meetings/annual-sessions/2014-baku-annualsession 2.-6.10. 2014
Podzimní zasedání PS OBSE v Ženevě (Švýcarsko) (P. Bratský, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/meetings/autumn-meetings/2014-geneva
Přehled monitorovacích misí 10/2012 – 10/2014: 14.10. 2012
Pozorování předčasných parlamentních voleb PS OBSE v Černé Hoře (J. Štětina) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/montenegro/statements17/2114-2012-parliamentary-5/file
25.-29.10. 2012
Pozorování parlamentních voleb PS OBSE v Ukrajině (H. Doupovcová, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/ukraine/press-releases25/2026-2012-parliamentary-pr-2/file
23.6. 2013
Pozorování parlamentních voleb PS OBSE v Albánii (P. Bratský, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/albania/pressreleases/1995-2013-parliamentary-pr/file
24.-28.10. 2013
Pozorování prezidentských voleb PS OBSE v Gruzii (J. Štětina, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/georgia/press-releases11/2072-2013-presidential-pr-2/file
13.-17.3. 2014
Pozorování parlamentních voleb PS OBSE v Srbsku (J. Štětina) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/serbia/press-releases20/1977-2014-parliamentary-pr-eng/file
4.-7.4. 2014
Pozorování parlamentních voleb PS OBSE v Maďarsku (P. Bratský, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/hungary/press-releases12/2152-2014-parliamenary/file
24.-28.4. 2014
Pozorování parlamentních voleb PS OBSE v Makedonii (P. Bratský) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/former-yugoslav-
3
republic-of-macedonia/press-releases-10/2331-2014-parliamentary-eng3/file 22.-26.5. 2014
Pozorování prezidentských voleb PS OBSE v Ukrajině (P. Bratský, J. Štětina, T. Jirsa, K. Toperczerová) http://www.oscepa.org/publications/all-documents/electionobservation/past-election-observation-statements/ukraine/press-releases25/2392-2014-presidential-eng/file
23.-27.10.2014
Pozorování předčasných parlamentních voleb PS OBSE v Ukrajině (P. Bratský, T. Jirsa)
Základní informace k činnosti OBSE v roce 2014: Působení OBSE na Ukrajině V reakci na ukrajinskou krizi zahájila OBSE na Ukrajině postupně i paralelně řadu aktivit. Byl posílen úřad projektového koordinátora na Ukrajině, od března 2014 působí na Ukrajině zvláštní monitorovací mise (SMM), proběhla volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR, uskutečnila se lidskoprávní hodnotící mise ODIHR, zemi navštívila Vysoká komisařka OBSE pro národnostní menšiny (Astrid Thors) a Představitelka OBSE pro svobodu médií (Dunja Mijatović), která soustavně monitoruje stav svobody médií. Proběhly návštěvy vojenských pozorovatelů podle Vídeňského dokumentu k opatřením na posílení důvěry a bezpečnosti v regionu OBSE. OBSE vyslalo šestnáctičlennou pohraničí monitorovací misi na dvě stanoviště ukrajinsko-ruské hranice. Švýcarsko se z pozice předsednictví OBSE v celé krizi na Ukrajině od samého počátku velmi silně, aktivně a viditelně angažuje. Bylo iniciátorem zřízení zvláštní monitorovací mise, jmenovalo zvláštního vyslance pro Ukrajinu (vv. Tim Guldimann), předložilo návrh cesty z krize – tzv. road map. Pro účast na jednáních mezi Ukrajinou a RF byla nominována švýcarská diplomatka Heidi Tagliavini (Trilaterální kontaktní skupina). Za asistence Trilaterální kontaktní skupiny (OBSE-UA-RU) byl dne 5. září 2014 podepsán minský protokol o příměří. Nyní pokračují videokonference Trilaterální kontaktní skupiny s představiteli nelegálně ozbrojených skupin na UA, jejichž cílem je zpřesnění závazků a úkolů vyplývajících z 12-ti bodové dohody. Dle zpráv SMM není příměří zcela dodržováno a i když se situace na mnoha místech uklidnila, stále ještě dochází k občasným incidentům. Zvláštní monitorovací mise OBSE – Special Monitoring Mission in Ukraine Schválení mise bylo důležitým politickým signálem a projevem vůle OBSE zapojit se do řešení situace na Ukrajině nejen formálně, ale prakticky, “v poli”. Mise byla zřízena 21. března 2014 rozhodnutím Stálé rady OBSE s mandátem na šest měsíců, který již byl prodloužen o další půlrok, do 20. března 2015. V této době působí v misi cca 300 mezinárodních pozorovatelů. Z ČR je vysláno 7 pozorovatelů, 6 z nich byl v září prodloužen mandát do 31. března 2015. Postupně ochází k přesunům monitorů na východ země a navyšování jejich počtu na maximum 500. Do monitorování situace budou zapojeny i bezpilotní letouny, které by podle GT OBSE měly být připraveny k rozmístění cca do konce září. Projektový koordinátor OBSE (Project Coordinator) Na Ukrajině působí již od roku 1999. Úřad se v současné době zejména zaměřuje na projekty, které mají přispět k řešení krize na Ukrajině. Jedním z uskutečněných záměrů byl projekt národního dialogu.
4
Volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR Na pozvání ukrajinské strany byla na Ukrajinu vyslána robustní volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR, PS OBSE, PS RE, PS NATO a EP. Celkem se mise zúčastnilo 1200 pozorovatelů ze 49 zemí, včetně ČR (2 dlouhodobí a 23 krátkodobých). UA prezident vyhlásil předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 26. října 2014. OBSE vyšle pozorovatele (z ČR 26 krátkodobých a 2 dlouhodobé). Nevyřešené konflikty v rámci jednání PS OBSE: • Náhorní Karabach • Gruzie a separatistická území Abcházie a Jižní Osetie • Podněsterský konflikt Náhorní Karabach Reakcí mezinárodního společenství na karabašský konflikt bylo ustanovení Minské skupiny OBSE jako formátu pro řešení této krize. Obecně je úkolem této skupiny, které spolupředsedají Rusko, USA a Francie, pomoci oběma stranám konfliktu nalézt řešení sporu. Skutečné, hmatatelné výsledky však úsilí za téměř 20 let její existence nepřineslo. To je způsobeno především nesmiřitelnými postoji obou stran a jejich neochotou učinit ústupek jako první, dále tím, jakou úlohu získalo téma Karabachu na domácí politické scéně obou zemí a v neposlední řadě i tím, že přetrvávající konflikt poskytuje příležitost pro projekci vlivu „velkých hráčů“ na regionální vývoj. Od počátku letošního roku navíc dochází ke stupňování napětí na linii kontaktu. Situací se na mimořádném zasedání zabývala i Stálá rada OBSE. Monitoringem situace na dotykové linii mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem se zabývají členové týmu Osobního představitele předsednictví OBSE (se sídlem v Tbilisi). V tomto týmu působí dlouhodobě také český pozorovatel Jiří Aberle. V loňském roce monitoři celkovou situaci v regionu průběžně vyhodnocovali jako stabilní. V posledním období a také ve své poslední zprávě (z počátku května) ale informují o pokračujícím napětí na linii konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem s tím, že postupně narůstají případy porušování příměří a střelby - nárůst je cca dvojnásobný ve srovnání s rokem 2013. Navíc se dříve jen příležitostně ostřelované vesnice na hranici stávají terčem střelby častěji. Gruzie a separatistická území Abcházie a Jižní Osetie Hlavní mezinárodní fórum pro hledání cest řešení gruzínského konfliktu s Abcházií a Jižní Osetií představují Ženevská jednání, kterým společně předsedají EU, OBSE a OSN. Jablkem sváru zůstává požadavek separatistických regionů (s podporou RF), aby s nimi Gruzie uzavřela právně závaznou „mezinárodní“ dohodu o nepoužití síly. Dosavadním hlavním výsledkem Ženevských jednání je fungování mechanismu pro předcházení incidentů (IPRM). Podněsterský konflikt V tomto sporu Moldavska a Podněsteří se (podobně jako v případě Abcházie a Jižní Osetie, které se snaží osamostatnit od Gruzie) postavilo na stranu separatistů Rusko, které rozmístilo na území Podněstří vojenský kontingent. Status těchto vojáků je sporný. Moldavská vláda tvrdí, že Rusko svou vojenskou přítomností porušilo dohodu o odsunu vojsk z října 1994. Rusko naopak obhajuje svojí přítomnost tím, že vojáci jsou součástí mírových sil, na kterých se obě strany dohodly po uzavření příměří v roce 1992. MD dlouhodobě žádá nahrazení vojenských sil civilní misí s mezinárodním mandátem. V záležitosti ”mírotvorců“ v tzv. bezpečnostní zóně zřejmě v blízké budoucnosti nelze očekávat významnější změny. Formátem pro hledání řešení této krize
5
je tzv. skupina 5+2, kterou tvoří znepřátelené strany konfliktu (oficiální Kišiněv a neuznávané Podněsteří), mediátoři (Rusko, Ukrajina a OBSE) a pozorovatelé (USA a EU). Jednání o urovnání konfliktu probíhá pod hlavičkou OBSE s malými úspěchy již 20 let. K určitému oživení došlo po listopadu 2011, kdy se na okraj ministerského zasedání OBSE ve Vilniusu uskutečnilo po téměř 6 letech formální zasedání ve formátu 5+2. Od té doby se uskutečnilo několik zasedání 5+2 (na nichž ale TN a RU koordinovaně blokují pokrok v politické oblasti a oblasti lidských práv). Polní mise OBSE
Česká republika považuje polní mise OBSE (OSCE field presences) za podstatný nástroj působení OBSE. Působní misí OBSE podléhá souhlasu místních vlád, které v řadě případů neblaze nesou aktivity misí v oblasti vlády práva a dodržování LP a snaží se o co největší omezení mandátů podle svých představ a zájmů. V poslední letech byla zcela ukončena působnost OBSE v Gruzii (vliv Ruska) a Bělorusku (odpor místní vlády) a omezeny mandáty OBSE na Ukrajině (překonáno letošním vývojem), v Kyzgyzstánu a naposledy v loňském roce v Ázerbájdžánu. V letošním roce usiluje o změnu mandátu a název mise OBSE Kazachstán a Kyrgyzstán. Současný název (OSCE Centre in Astana) a současný mandát údajně neodpovídají realitě a úspěchům, kterých KZ dosáhl. Změna mandátu má proběhnout k 1. 1. 2015. V současné době OBSE působí v regionu OSBE v celkem 17 různých formacích (aktuálně 3 na Ukrajině). Mise OBSE jsou financovány mandatorních příspěvků, mohou však egalizovat i mimorozpočtové projekty, pokud se najdou potřební donoři. Čeští občané v misích OBSE V současné době působí na sekondovaných místech v misích OBSE 13 Čechů (z toho 7 v monitorovací misi na Ukrajině). Převážně se jedná o řadové pozice, ve třech případech jde o vyšší posty – zástupce vedoucího mise (Moldavsko), vedoucí místní úřadovny mise (Bosna a Hercegovina) a vedoucí mise OBSE v Černé Hoře. Předsednictví Od 1. ledna 2015 bude OBSE předsedat Srbsko. Přestože rozhodnutí o předsednické zemi OBSE v roce 2016 mělo být přijato již v prosinci 2013, dodnes není jasné, kdo se předsednického postu v roce 2016 ujme. Přitom od ledna 2015 by se příslušná země měla stát součástí předsednické trojky OBSE. Zatím se o jako o možných kandidátech spekuluje o Německu, Albánii či Rakousku. Proces „Helsinky+40“ Proces byl zahájen na ministerském zasedání OBSE v Dublinu v prosinci 2012 ve snaze o posílení OBSE do roku 2015, roku oslav 40. výročí přijetí Helsinského závěrečného aktu. Během ukrajinského předsednictví v OBSE v roce 2013 proběhla celá řada debat o tom, co by měl proces obnášet, ale deklarace přijatá na ministerském zasedání v Kyjevě v prosinci 2013 nepřinesla nic nového. V letošním roce se tento proces, zejména pod vlivem aktuálního dění na Ukrajině odsunul do pozadí; uskutečněná jednání nepřinesla žádné zaznamenání hodné výsledky. Příspěvky Pravidelný příspěvek za senátní část Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění OBSE za finanční rok od října 2014 do září 2015 (3/8 z částky 17.271,- EUR) byl uhrazen v září 2014 ve výši 6.477,- EUR.
6
Zpráva o činnosti Stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy v 9. funkčním období Senátu PČR I. Rada Evropy - obecné informace Rada Evropy je mezivládní organizace, která byla založena 5. května 1949. Sdružuje 47 zemí a dalším 5 zemím poskytla status pozorovatele (Svatá stolice, Spojené státy americké, Kanada, Japonsko a Mexiko). Odlišuje se od Evropské unie, která sdružuje 27 států, avšak žádná země dosud nevstoupila do Evropské unie, aniž by před tím nebyla členem Rady Evropy. Mezi hlavní cíle Rady Evropy patří ochrana lidských práv, pluralitní demokracie a právního státu, posilování vědomí evropské kulturní identity a hledání řešení nejpalčivějších problémů evropské společnosti (diskriminace menšin, rasová nesnášenlivost, terorismus, obchodování s lidmi, násilí na dětech, trvale udržitelný rozvoj, genderová rovnoprávnost atd.). Za tímto účelem pracuje na rozvoji celoevropských dohod ke standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí a na podpoře informovanosti o evropské identitě, jež je založena na společných hodnotách a zahrnuje rozdílné kultury. II. Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PS RE) Parlamentní shromáždění RE, zastupující 800 milionů obyvatel Evropy, tvoří 636 členů národních parlamentů, a to 318 ve funkci řádných členů a 318 náhradníků. Velikost národní delegace je stanovena při vstupu země do Rady Evropy podle počtu obyvatel členské země a s přihlédnutím k HDP. Od těchto faktorů se také odvíjí částka, kterou země přispívají do jejího rozpočtu. Složení stálé delegace by mělo být proporční k zastoupení jednotlivých politických stran v národním parlamentu. PS RE, které je poradním orgánem Výboru ministrů, zasedá čtyřikrát ročně (zpravidla po 5 jednacích dnech) ve svém sídle - Paláci Evropy ve Štrasburku. Projednává zprávy připravené výbory, na jejichž základě přijímá doporučení (pro Výbor ministrů), rezoluce (v nichž vyjadřuje své vlastní stanovisko), stanoviska (např. na návrh právních norem) a příkazy (svým vlastním výborům). Vede také naléhavé rozpravy k aktuálním otázkám (jimiž reaguje na současné výzvy zasahující do oblasti lidských práv), vyslechne vystoupení hlav států, parlamentů a vlád, evropských či světových institucí (WTO, OSN, OECD) a klade jim otázky. Volí soudce Evropského soudu pro lidská práva, generálního tajemníka RE, komisaře pro lidská práva a také své představitele (předsedu a místopředsedy, generálního tajemníka apod.). Od r. 2012 byla na pořad plenárních
1
zasedání nově zařazena tzv. volná debata, v rámci které se členové shromáždění mají příležitost vyjádřit k jakémukoliv tématu. V období mezi řádnými zasedáními pléna plní jeho funkci Stálý výbor, složený z předsedy a místopředsedů PS RE, předsedů výborů, politických frakcí a vedoucích stálých delegací. Schvaluje složení nových delegací (po parlamentních volbách v členských zemích), zařazení poslanců do výborů, vede rozpravy ke zprávám předkládaným výbory apod. Významnou pozici v životě PS RE mají politické skupiny. V rámci Shromáždění působí 5 frakcí, jejichž početnost je v důsledku národních parlamentních voleb samozřejmě proměnlivá. Jsou to: Skupina evropských demokratů - EDG, Socialistická skupina - SOC, Evropská lidová strana a křesťanští demokraté - EPP/CD, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu - ALDE a Sjednocená evropská levice - UEL. Poslanci dalších stran, jejichž politickému profilu neodpovídá žádná z existujících frakcí, mohou zůstat nezařazení. Politické skupiny hrají klíčovou roli nejen v personální politice (dohody o vedení všech výborů a podvýborů podle síly frakce, vlastní vedení - a tím určené členství ve Stálém výboru a Výboru předsedů, zřetelně realizované nominace na nejvyšší místa v Radě Evropy), ale především v zaměření práce RE, stanoviscích k projednávaným tématům, formulaci výstupů a „follow-up". Rozhodují také o složení Výboru pro dodržování závazků a povinností členských států Rady Evropy (tzv. Monitorovacího výboru) a Výboru pro imunitu a jednací řád. III. Rezoluce a doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy Pravidlo č. 24 jednacího řádu Parlamentního shromáždění označuje za doporučení „návrh Parlamentního shromáždění adresovaný Výboru ministrů, jehož implementace nespadá do kompetence Parlamentního shromáždění, ale do kompetence národních vlád.“ Rezolucí je označován dokument, který „obsahuje rozhodnutí Parlamentního shromáždění o otázce podstatného významu, které v rámci svých kompetencí může Parlamentní shromáždění uvést v účinnost, nebo vyjádření názoru, za který Parlamentní shromáždění nese odpovědnost.“ Rezoluce se může dále zabývat „otázkami formy, transmise, výkonu nebo postupu“ (tj. otázkami souvisejícími s činností Parlamentního shromáždění a jeho orgánů). IV. Rozhodovací proces v Parlamentním shromáždění Rady Evropy
1.
2. 3.
4. 5.
Rozhodovací proces má několik fází: předložení návrhu rezoluce a/nebo doporučení členy Parlamentního shromáždění; žádost o stanovisko předložené Výborem ministrů; sdělení generálního tajemníka nebo jiného orgánu, které vyžaduje odpověď Parlamentního shromáždění, rozhodování zda postoupit záležitost některému z výborů pro vypracování zprávy (report), v případě, že je záležitost postoupena výboru, tento obvykle vypracovává návrh nebo návrhy rezoluce, doporučení nebo stanoviska společně s důvodovou zprávou (explanatory memorandum) k předložení Parlamentnímu shromáždění, projednání zprávy výboru (obsahující návrh textu a důvodovou zprávu) na plénu Parlamentního shromáždění, přijetí pozměňovacích návrhů ke zprávě (zprávám) připravené výborem,
2
6.
hlasování o zprávě jako celku, v pozměněném znění, na plénu Parlamentního shromáždění (nebo ve Stálém výboru).
Doporučení musí být projednána Výborem ministrů, který se k nim musí vyjádřit. V. Zprávy (návrhy rezolucí, doporučení, stanovisek) a debaty o zprávách na plénu Parlamentního shromáždění Rady Evropy Hlavní náplní činnosti pléna Parlamentního shromáždění jsou debaty o zprávách výborů a přijímání rezolucí, doporučení a stanovisek na základě návrhů vypracovaných výbory. Zprávy výborů mají tři části. První část je stručné shrnutí problematiky a navrhovaná řešení. Druhou část tvoří vlastní text, který má formu návrhu rezoluce, doporučení nebo stanoviska. Některé zprávy obsahují více než jednu formu návrhu. Pouze tato část zprávy může být pozměněna na základě pozměňovacích návrhů. Třetí část zprávy tvoří důvodová zpráva, která obsahuje rovněž výsledek hlasování ve výboru o vlastním textu. Pozměňovací návrh ke zprávě je přípustný, pokud 1) jej podpoří (podepíše) alespoň pět zástupců nebo náhradníků, nebo 2) jej schválí výbor předkládající zprávu nebo výbor předkládající stanovisko ke zprávě. Pozměňovací návrhy se mohou vztahovat pouze k návrhu textu, nikoliv k důvodové zprávě nebo jinému dokumentu přiloženému ke zprávě. VI. Stálá delegace Parlamentu České republiky do PS RE v 9. funkčním období Senátu PČR Delegaci tvoří 7 stálých členů a 7 náhradníků z obou komor parlamentu, a to 5 (+ 5) poslanců a 2 (+2) senátoři. V období listopad 2012 – říjen 2014 pracovala delegace ve složení: Senát PČR: řádní členové: Daniela Filipiová (ODS) Eva Richtrová (ČSSD) – nahradila Alenu Gajdůškovou (ČSSD) náhradníci:
Miroslav Krejča (nestr.) – nahradil Tomáše Jirsu (ODS) Pavel Lebeda (ČSSD)
Poslanecká sněmovna PČR: řádní členové: Václav Kubata (TOP 09) – vedoucí stálé delegace PČR do PS RE Ladislav Skopal (ČSSD) Jana Fischerová (ODS) Tomáš Úlehla (ODS) Otto Chaloupka (VV) náhradníci:
Dana Váhalová (ČSSD) Kateřina Konečná (KSČM) Rom Kostřica (TOP 09) Václav Mencl (ODS) Lenka Andrýsová (VV, pozd. LIDEM) 3
V srpnu 2013 byla po předčasných volbách do PS PČR zvolena nová delegace v tomto složení: řádní členové: Dana Váhalová (ČSSD) – vedoucí delegace Ondřej Benešík (KDU-ČSL) Kateřina Konečná (KSČM) – zvolena do EP, novou členkou je Soňa Marková (KSČM)) Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové) – zvolen do EP, novým členem je Rom Kostřica (TOP 09 a Starostové) Kristýna Zelienková (ANO 2011) náhradníci:
Marek Černoch (Úsvit) Ivana Dobešová (ANO 2011) Simeon Karamazov (ODS) Pavel Holík (ČSSD) Gabriela Pecková (TOP 09 a Starostové)
Někteří členové české delegace v průběhu 9. funkčního období Senátu PČR zastávali významné funkce v orgánech PS RE: Senátorka Daniela Filipiová byla kontaktní osobou kampaně Rady Evropy proti sexuálnímu násilí na dětech „1 z 5“, 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková byla kontaktní osobou v kampani RE proti násilí na ženách, její roli pak převzala senátorka Eva Richtrová. VII. Hlavní témata a události plenárních zasedání PS RE v období listopad 2012 – říjen 2014 1. část plenárního zasedání PS RE v r. 2013 Za naléhavé téma si plénum zvolilo události v Mali a Alžírsku a dále situaci uprchlíků ze Sýrie. Mezi osobnostmi, které vystoupily na plénu, byl mimo jiné evropský komisař pro rozšiřování a politiku sousedství Štefan Füle, který ve společném prohlášení zdůraznil nezbytnost koordinace a společného financování programů RE a EU v oblasti sousedské politiky a sbližování. Poukázal na jedinečnou roli Rady Evropy v procesu prosazování společných evropských hodnot, které jsou považovány za předpoklad pro zahájení přístupových rozhovorů s adepty na vstup do EU. 2. část plenárního zasedání PS RE v r. 2013 Debaty na plenárním zasedání se soustředily na zhodnocení postmonitorovacího procesu s Tureckem, dále na projevy násilí vůči náboženským komunitám, boj proti dětské sexuální turistice a také na otázku vyvážení rizik a benefitů ve využití nanotechnologií. Mezi osobnostmi, které vystoupily před shromážděním, figuroval německý prezident Joachim Gauck a gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili.
4
3. část plenárního zasedání PS RE v r. 2013 Z pohledu české delegace bylo zásadním bodem hlasování k rezoluci o nucených kastracích a sterilizacích. ČR je jednou z mála zemí, kde zákon umožňuje provádět v konkrétních případech, a po splnění přísných kritérií chirurgické kastrace, což text rezoluce označuje za nepřípustné. Česká delegace přes dlouhá jednání neuspěla ve snaze prosadit dílčí změny textu formou pozměňovacích návrhů a rezoluce byla schválena v předložené podobě. Dalším zajímavým momentem bylo vrácení předložené kandidátní listiny Slovenska na pozici soudce při ESLP z důvodu nedostatečné kvalifikovanosti navrhovaných kandidátů. Tento problém ostatně trvá i do konce roku 2014. V debatě vystoupil senátor Pavel Lebeda, který poukázal na medicínskou prospěšnost chirurgických kastrací a hájil stanovisko ČR ponechat chirurgickou kastraci jako poslední, a zcela dobrovolnou, možnost léčby deviantních pacientů. Ostře sledovaným bylo hlasování o návrhu otevření monitorovacího dialogu s Maďarskem, které ve své zprávě navrhoval monitorovací výbor PSRE. Rezoluce nebyla schválena. 4. část plenárního zasedání PS RE v r. 2013 Mezi témata říjnového zasedání patřila kritika fungování demokratických institucí v Bosně a Hercegovině a to především v rámci odsouzení případu Sejdiče a Finciho jako porušení protokolu 12, Evropské Úmluvy o lidských právech. (Sejdič, bosenský Rom a Finči, Bosenský žid se dle Bosenské ústavy z roku 1995 nesměli ucházet o křeslo v horní komoře Parlamentu.) Dále se projednávalo právo dětí na fyzickou integritu a ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže pronesl projev o obtížnosti hledání humanitární pomoci pro osoby zmizelé v důsledku evropských konfliktů. Jako doprovodný program navštívila delegace českého soudce Evropského soudu pro lidská práva pana Aleše Pejchala, který ji podrobně informoval o své práci, rozsudcích ESLP týkajících se ČR a implementaci výkonu rozsudků. Na plénu se poprvé předávala cena Václava Havla za lidská práva, kterou získal Ales Bialiatski, běloruský bojovník za lidská práva. Z významných osobností na plénu vystoupil ruský premiér Sergej Naryškin a arménský prezident Serž Sarkisjan. 1. část plenárního zasedání PS RE v r. 2014 Na začátku zasedání byla zvolena nová předsedkyně PSRE, dlouholetá členka PSRE a lucemburská poslankyně Anne Brasseur. Shromáždění pokračovalo v hodnocení situace na Ukrajině a dospělo k závěru, že rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu bylo zcela zřetelně učiněno pod tlakem Ruska, a proto apelovalo na Rusko, aby se zdrželo veškerého vměšování se do vnitropolitických záležitostí Ukrajiny. Dále se řešila organizace pomoci uprchlíkům ze Sýrie, založená tentokrát především na solidaritě států se zeměmi, které jsou primárními cílovými destinacemi uprchlíků. PS RE také debatovalo o potrestání osob zodpovědných za smrt Sergeje Magnitského. Mezi další témata patřilo hodnocení výsledků Palestinské Národní Rady v rámci Partnerství pro demokracii. Rezoluce o právech dětí na fyzickou integritu opět otevřela téma chlapeckých obřízek, které budí v Radě Evropy velké emoce. Debaty se zúčastnily stovky příznivců i odpůrců z židovských i muslimských obcí, z řad lékařů, debata přilákala značný zájem médií.
5
2. část plenárního zasedání PS RE v r. 2014 Toto zasedání bylo svědkem zlomové události v dějinách PSRE. Kvůli odsouzení ruské anexe Krymu jakožto porušení teritoriální integrity jednoho státu odhlasovalo Shromáždění odebrání hlasovacích práv členům ruské delegace do konce roku 2014. Původně se jednalo dokonce o vyloučení ruské delegace z PS RE, ale tato nejtvrdší sankce hlasováním neprošla. Na plénu vystoupila vedoucí české delegace do PSRE poslankyně Dana Váhalová, která ve svém projevu odsoudila anexi Krymu, ale zároveň prosazovala politický dialog zúčastněných stran. Na plénu se dále řešila situace a práva tradičních národnostních menšin v Evropě, žádost Kyrgyzské republiky o statut partnerství pro demokracii a téma prostituce, obchodování s lidmi a moderního otroctví v Evropě. Velká pozornost byla rovněž věnována zlepšení ochrany uživatelů a bezpečnosti v kyberprostoru. 3. část plenárního zasedání PS RE v r. 2014 Na plénu se projednávalo mnoho zpráv migračního výboru, takže se zasedání točilo především kolem situace nelegálních migrantů, přistěhovalců a jejich případné integrace ve společnosti. Tématu se týkala i zpráva Identita a rozmanitost v rámci mezikulturní společnosti. Na programu zasedání byl také konflikt na Západní Sahaře, posílení nezávislosti Evropského soudu pro lidská práva a výzvy pro rozvojovou banku RE. Před shromážděním vystoupili ázerbájdžánský prezident Ihman Alijev a ukrajinský prezident Petro Porošenko, který poděkoval PS RE za reakci na události na Ukrajině. 4. část plenárního zasedání PS RE v r. 2014. Nejpalčivějším bodem zasedání byla debata o hrozbě ze strany teroristické organizace Islámský stát. V rámci naléhavé debaty odsoudilo PS RE násilí na náboženských a etnických komunitách ze strany Islámského státu. Ve své rezoluci se PS RE vrátilo k situaci náboženských a etnických komunit na Blízkém východě. Situace mnoha z nich se v důsledku vzestupu IS změnila z alarmující na zoufalou. Některé komunity, které se nacházely na území kontrolovaném IS, již zcela vymizely. Ze strany PS RE je třeba učinit vše pro ukončení současných masakrů a nastolení míru. Všechny blízkovýchodní země i širší mezinárodní společenství musí jednoznačně odsoudit násilí i nábožensko-etnické čistky ze strany IS a spojit síly k potlačení krize. Všechna porušení lidských práv by měla být náležitě prošetřena a viníci podrobeni spravedlnosti. V rámci debaty „Současné dění“ se Shromáždění vrátilo k situaci na Ukrajině. PS RE opět apelovalo na obnovení teritoriální integrity Ukrajiny a odsun cizích vojsk z území Ukrajiny. Komisař pro lidská práva Nils Mužnieks ve svém projevu připomněl hodnoty RE a vyzval Ukrajinu a Rusko k dialogu. Kontrola ukrajinských hranic je klíčová, Rusko by mělo umožnit přístup všem pozorovatelům (OBSE, RE). Další debata o fungování demokratických institucí v Gruzii se zvrhla v otevřený boj soupeřících stran gruzínského politického spektra, ačkoli Shromáždění ve své rezoluci pozitivně hodnotilo vývoj Gruzie na cestě k demokracii. K dalším tématům patřilo plnění povinností a závazků Albánií a protiopatření k projevům neonacismu. Na plénu se také podruhé předávala cena Václava Havla za lidská práva.
6
VIII. Cena Václava Havla za lidská práva Cena Václava Havla je udílena každoročně Parlamentním shromážděním Rady Evropy v partnerství s Knihovnou Václava Havla (dále jen „Knihovna“) a Nadací Charty 77 (dále jen „Nadace“) za mimořádný přínos jednotlivce či nevládní instituce v oblasti ochrany lidských práv. Cena vznikla v r. 2013, kdy nahradila ne příliš známou Cenu Parlamentního shromáždění Rady Evropy za lidská práva. Prvním laureátem Ceny Václava Havla se stal v září 2013 běloruský obránce lidských práv Ales Bialiatski a druhým ázerbajdžánský ochránce lidských práv Anar Mammadli. Nominace na Cenu jsou adresovány předsedovi Parlamentního shromáždění, výběrový panel (dále jen „Panel“) se skládá z předsedy Parlamentního shromáždění, či osoby jím pověřené, a dalších šesti nezávislých osob, které jsou uznávanými morálními autoritami v oblasti lidských práv. Jsou nominováni na dva roky s možností dvojího obnovení mandátu. Tři z nich nominuje Parlamentní shromáždění a tři Knihovna a Nadace. Panel vždy na svém srpnovém zasedání, které se konalo v Praze na náklady Knihovny a Nadace, vybere jména tří finalistů, které předloží ke schválení byru Parlamentního shromáždění. Panel pak v předvečer prvního dne zářijového zasedání Parlamentního shromáždění ve Štrasburku zvolí absolutní většinou vítěze Ceny Václava Havla. Ten bude poté slavnostně vyhlášen v průběhu prvního dne zasedání. Laureát Ceny Václava Havla obdrží trofej, kterou zajišťuje Knihovna, diplom za významný přínos v boji za lidská práva a finanční odměnu ve výši 60 000 EUR. Na finanční odměnu přispívá částkou 15.000 EUR Parlamentní shromáždění, 15 000 EUR Knihovna a Nadace a částkou 30 000 EUR vláda ČR (z kapitoly MZV - usnesení vlády č. 215 ze dne 20. 3. 2013 o poskytnutí opakovaného peněžního daru Radě Evropy, spojeného s udělením Ceny Václava Havla za lidská práva). IX. Akce PS RE pořádané v České republice Návštěva zpravodajky a předsedkyně Výboru pro sociální otázky a trvale udržitelný rozvoj paní Liliane Maury – Pasquier v ČR ve dnech 6. – 7. listopadu 2012 Liliane Maury Pasquier absolvovala ve dnech 6. – 7. listopadu řadu setkání za účelem sběru dat k vypracování návrhu rezoluce „Skoncování s nucenými kastracemi a sterilizacemi“. Setkala se s předsedkyní Helsinského výboru A. Šabatovou, sexuology P. Weissem a J. Zvěřinou, E. Gorolovou zastupující nuceně sterilizované ženy, s lékaři i pacientem psychiatrické kliniky v Bohnicích, českou komisařkou pro lidská práva M. Šimůnkovou atd. Program byl sestaven ve spolupráci se sekretariátem sociálního výboru PSRE a jeho účelem bylo poskytnout zpravodajce co nejucelenější vhled do místní praxe a právního prostředí, stejně jako ucelený pohled na tuto problematiku. Zpravodajka se během návštěvy setkala s členy Stálé delegace PČR do PS RE v rámci neformálního oběda. ČR dlouhodobě zastává názor, že sterilizace a kastrace prováděné v ČR nelze označit za nátlakové a chtěla by si chirurgické kastrace ponechat jako poslední možnost léčby ve výjimečných případech.
7
Návštěva předsedy PS RE Jean-Claude Mignona v ČR v září 2014 za účelem oficiální inaugurace Ceny Rady Evropy za lidská práva, která nese jméno bývalého českého prezidenta Václava Havla Slavnostní ceremoniál uvedení ceny Václava Havla se odehrál na Ministerstvu zahraničních věcí za přítomnosti předsedy PS RE Jean-Claude Mignona, ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga, ředitelky Knihovny Václava Havla Marty Smolíkové a předsedy Nadace Charty 77 Františka Janoucha. Cena byla předána v první den 4. části plenárního zasedání PSRE v říjnu 2013, do nejužšího kola výběru postoupili následující kandidáti: Ales Bialiatski (Bělorusko), the Georgian Young Lawyers' Association (Gruzie) a Rights Defence Network (Čína), cenu nakonec získal Ales Bialiatski z Běloruska. Návštěva předsedkyně PS RE Anne Brasseur v ČR v srpnu 2014 za účelem předávání Ceny Václava Havla za lidská práva, udělované Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 Anne Brasseur byla při té příležitosti přijata všemi nejyššími ústavními činiteli ČR: prezidentem, předsedou vlády, předsedy obou komor Parlamentu i ministrem zahraničních věcí, což paní předsedkyně velmi ocenila a ohodnotila slovy, že ČR byla zatím první zemí, která jí tuto možnost poskytla. Při jednáních Brasseur vyjádřila poděkování za podporu ČR při vzniku ceny a za finanční příspěvek. Také vyzvala ČR k podpisu resp. ratifikaci klíčových úmluv RE, zejména Úmluvy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání - Lanzarotské úmluvy (ČR podepsala 17. 7. 2014, ratifikace se předpokládá do konce r. 2014) a Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí - Istanbulské úmluvy (ČR zatím nepodepsala). Předsedkyně PS RE rovněž ocenila aktivitu české delegace v PS RE především v kampaních PS RE, snahu o implementaci rozsudků ESLP a snahu o řešení problému s romskou integrací. Výstava a seminář „Vzdělávání Romů v Česku v historickém kontextu“ 14. 5. 2014 uspořádal předseda Výboru pro záležitosti EU a člen PS RE Miroslav Krejča seminář a výstavu na téma „Vzdělávání Romů v Česku v historickém kontextu“, ve spolupráci se Stálou misí při RE ve Štrasburku, Pedagogickým muzeem J. A. Komenského a MŠMT. Ve stejném týdnu výstavu zahájil i velvyslanec ČR ve Štrasburku Tomáš Boček. Ze strany zástupkyně generálního tajemníka Battaini Dragoni zazněla pochvalná slova, jak o důležitosti výstavy, tak právě o pokroku, který ČR v této oblasti dlouhodobě činí. Oceněn byl zejména aktivní přístup ČR (formou výstavy) při čelení výtkám souvisejících s kauzou D.H. v ČR. (segregace romských žáků v praktických školách – otázka, kde je kritika nejčastější a nejviditelnější. Souvisí zejména s výkonem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v kauze D.H. v ČR z r. 2007.) Na neuspokojivou situaci upozorňuje jak Komisař RE pro lidská práva, tak monitorovací výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (FCNM) či Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI). V souvislosti s plněním Akčního plánu a konkrétními kroky Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy se však podařilo dosavadní čistě negativní hodnocení prolomit. Výbor ministrů RE v červnu mj. uvítal novelizaci příslušných vyhlášek a povzbudil ČR v úsilí novelizovat školský zákon.
8
Parlamentní aktivity v ČR s cílem podpořit Kampaně RE v boji proti sexuálnímu násilí na dětech a urychlit podpis a ratifikaci Lanzarotské úmluvy 27. května 2014 uspořádala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky v čele se senátorkou Filipiovou, kontaktní osobou za ČR v kampani RE, seminář na podporu kampaně Rady Evropy proti sexuálnímu násilí na dětech „1 z 5“. Semináře se zúčastnili politici, zástupci veřejnoprávních médií, neziskových organizací a vybraných ministerstev a vytvořili tak pracovní skupinu na podporu kampaně RE a prevenci proti sexuálnímu násilí na dětech. Další setkání pracovní skupiny k prevenci sexuálního násilí na dětech se v Senátu uskutečnila 17. června a 2. září 2014. 17. července 2014 podepsal velvyslanec a stálý zástupce České republiky při Radě Evropy Tomáš Boček jménem prezidenta republiky Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a sexuálnímu zneužívání (Lanzarotská úmluva). Úmluva bude ratifikována do konce roku 2014. (ČR byla dlouho poslední zemí, která Úmluvu nepodepsala – kvůli absenci trestněprávní odpovědnosti právnických osob, kterou úmluva vyžaduje. Nicméně zdaleka nejsme jedinou zemí, která ji neratifikovala. Příklady členských zemí, které úmluvu podepsaly, ale zatím neratifikovaly: Velká Británie, Německo, Polsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Kypr.) V rámci české kampaně k prevenci byly dosaženy tyto cíle: Český rozhlas pro děti: Rádio Junior umístil klip Kiko a ruka na své webové stránky. ČT brzy zařadí do vysílání klip Kiko a ruka, společně s kontakty, kam se děti mají obrátit v případě, že by byly nuceny čelit jakékoliv formě zneužívání a kam se mají obrátit rodiče v případě podezření, že je jejich dítě zneužíváno. Praha podepsala jako první české město tzv. Pakt měst a regionů (další část kampaně RE, jejímž cílem je zapojit osobnosti komunální politiky do boje proti sexuálnímu násilí na dětech). 8. – 9. září do ČR přijel Johan Van den Hout z Kongresu místních a regionálních autorit RE jako kontaktní osoba kampaně „1 z 5“, který jednal s dalšími komunálními politiky o jejich zapojení se do paktu měst a regionů. Parlamentní aktivity v ČR s cílem podpořit boj proti násilí na ženách a urychlit procesu přijetí Istanbulské konvence 22. 5. 2013. 1. mpř. Gajdůškovou ve spolupráci s UNICEF a proFem o.p.s. uspořádala v Senátu konferenci na téma dodržování lidských práv v oblasti ochrany práv žen a dětí. 3. 12. 2013 uspořádala tamtéž tiskovou konferenci a diskusní kulatý stůl u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Tématem byl trestný čin znásilnění a přijetí Istanbulské konvence.
V Praze dne 20. října 2014 Zpracovala: Ing. Kateřina Košaříková Tajemnice Stálé delegace Senátu PČR do PS RE 9
Zpráva Stálé delegace do Parlamentního shromáždění Unie pro středomoří za období 2012 – 2014 Euro – středomořské parlamentní shromáždění vzniklo v roce 2003 s přímým odkazem na Euro – středomořské partnerství (Barcelonský proces). Cílem tohoto projektu je vytvoření středomoří oblastí míru a stability, založené na respektování lidských práv, demokracie a právního státu. V ekonomické oblasti je záměrem dosažení sdílené prosperity, především postupným zřízením zóny volného obchodu. Třetím hlavním směrem spolupráce je sociální a kulturní partnerství, dialog kultur a spolupráce při řešení migračních otázek. Euro - středomořské parlamentní shromáždění se skládá ze 120 poslanců zastupujících evropské země (75 zástupců národních parlamentů a 45 poslanců Evropského parlamentu) a ze stejného počtu poslanců 10 partnerských zemí Středomoří (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Izrael, Palestina, Jordánsko, Libanon, Sýrie a Turecko a Libye, která má statut pozorovatele. Na plenárním zasedání Euro – středomořského parlamentního shromáždění konaném v Jordánsku v březnu 2010 došlo ke schválení změny názvu na Parlamentní shromáždění Unie pro středomoří z důvodu větší akceschopnosti a zapojení se do samotného procesu. Úkolem tohoto shromáždění je jednat o otázkách společného zájmu v oblasti politiky, hospodářství či kultury a diskutovat o prostředcích k posílení euro-středomořského partnerství. Má roli poradce v celé řadě otázek týkajících se euro-středomořského partnerství. Práce v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří zahrnuje 5 oblastí spolupráce, které jsou projednávány v pěti výborech a to: politickém, kulturním, výboru pro ženská
práva,
hospodářském
a finančním, pro životní prostředí a energetiku. Česká republika má v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří 3 zástupce, 2 zástupce z Poslanecké sněmovny a jednoho zástupce ze Senátu. Senát je zastoupen paní senátorkou Dagmar Zvěřinovou, která zasedá ve výboru pro politické záležitosti, bezpečnost a lidská práva.
Ve dnech 6. – 7.dubna 2013 se zástupkyně Stálé delegace Parlamentu ČR Dagmar Zvěřinová zúčastnila I. Summitu předsedů Parlamentů členských zemí Unie pro Středomoří v Marseille. Summit byl pořádán pod záštitou předsedy Evropského parlamentu a předsedy obou komor Parlamentu Francouzské republiky. Na summitu se představitelé shodli, na prohlubování spolupráce v oblasti středomoří skrze účinné finanční a tržní mechanismy, stejně jako
vyzývali k většímu zapojení jednotlivých regionálních hráčů a vyslovili se pro tvrdé potírání jakýchkoliv projevů rasismu, radikalismu, sexismu a xenofobie. IX. plenární zasedání Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří (PS UpS), které se konalo ve dnech 10. - 12.dubna 2013 v Bruselu, probíhalo pod předsednictvím Evropského parlamentu a záštitu převzal předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Program jednání byl v prvním dni rozdělen do pěti oddělených jednání výborů. Druhý den probíhalo plenární zasedání, které se zaměřilo především na emigrační a integrační politiky. Téma ochrany životního prostředí, které figurovalo jako druhé hlavní téma plenárního zasedání, bylo nakonec z časových důvodů z programu vypuštěno. Mezi nejzajímavější části dvoudenních jednání patřilo jednání politického výboru a samotné plenární zasedání. V obou zmíněných částech se totiž kromě hodnocení přístupu zemí PS UpS a EU k politickým změnám ve státech severoafrického kontinentu a aktuální situaci v Sýrii, otevřely i otázky smyslu další existence UpS. Vzhledem k tomu, že ani jednání politického výboru a ani jednání pléna nevedla k dosažení takového názorového konsensu, aby mohlo být přijato řádným způsobem závěrečné prohlášení, je jediným faktickým politickým výstupem „prohlášení předsednictva“, ve kterém se PS UpS hlásí k podpoře demokratických aspirací lidu středomořského regionu, připojuje se k iniciativám OSN, Ligy arabských zemí a EU a současně odsuzuje násilí v Sýrii. (Ač se jednání IX. plenárního zasedání programově týkala všech pěti oblastí spolupráce, patřil na pozadí aktuálního vývoje situace v Sýrii, řečnický prostor
diskusím
o
„principu
vztahu
mezi
jižním
a severním břehem“ Středozemního moře. Diskuse šly (především díky ostré kritice až obviňování EU zemí ze strany zástupců nečlenských států EU) často až do té míry kritického přístupu, že především evropští poslanci (FR, IT, EP, DE) začali nahlas ve svých projevech vyslovovat pochybnosti o další smysluplné existenci Unie pro Středomoří. Jednání IX. plenárního zasedání Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří tak prakticky naznačovalo naplňování tragického scénáře, který hovoří o totálním neúspěchu všech prozatímních středomořských regionálních iniciativ). Poslanci EP i ostatních evropských států (především IT, FR, BE, DE) reagovali na „ohnivá vystoupení“ poslanců z jižního středomoří většinou velmi klidným tónem, nebo tím, že jednoduše nereagovali vůbec přímo na předchozí jednotlivá vystoupení. Naopak se snažili otevřít hlubší diskusi o tom, co je a co není v této oblasti spolupráce „oprávněným očekáváním“. Ze strany zástupců EP tak zaznělo několik zásadních argumentů, které znovu otevírají diskusi o smysluplné budoucnosti UpS, protože je z projevů arabských poslanců často zřejmé, že dochází k častému nepochopení toho, co UpS
představuje ve svém právním rámci. Především s ohledem na „náročná sociální a finanční přání“ některých arabských poslanců upozornili zástupci EP i FR poslanci na skutečnost, že přesto, že UpS má za cílovou skupinu občanskou společnost, je její činnost stále ještě založena „jen a jen“ na mezivládní spolupráci a je proto nesmyslné se jakkoliv dívat na UpS jako na přímou prodlouženou součást EU Evropští poslanci tak několikrát upozornili na to, že EU se nehodlá zabývat ekonomicky motivovanou emigrací, ale je připravena být vnímavá k potřebám humanitární a sociální pomoci občanské společnosti v severní Africe. Zasedání Výboru pro politické záležitosti byla v roce 2013 ovlivněna děním v Sýrii a prakticky na celém Blízkém východě a při jednáních bylo velmi složité se, díky aktivitě arabských delegátů, „posunout“ k projednávání dalších témat. Ve dnech 6. – 8.11. 2013 se sen. Dagmar Zvěřinová zúčastnila rozšířeného zasedání výboru pro politické záležitosti, na kterém vystoupil mj. i eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství Štefan Fülle. Eurokomisař Fülle ve svém vystoupení vysvětlil revidovanou politiku sousedství EU, rozvojové plány, financování projektů a zdůraznil nutnost zaměření se na konkrétní projekty vzájemné spolupráce. Dalšími vystupujícími byli p. André Bassols, generální ředitel Evropského institutu pro Středomoří a p. Javiér Albarracín, ředitel pro socioekonomický rozvoj Evropského institutu pro Středomoří. Dosud se ještě konala další dvě zasedání výboru. X. plenárního zasedání, které se konalo ve dnech 7. – 10.února. 2014 v Ammánu se za Senát PČR zúčastnila sen. Dagmar Zvěřinová a za PS PČR poslanec O. Benešík.
Plenární
zasedání se již opět, na rozdíl od předchozího plenárního zasedání, vrátilo k víceméně pragmatickému projednávání otázek spojných s kooperací mezi tzv. severem a jihem, i když stále na pozadí rezonoval a rezonuje dlouhotrvající konflikt v Sýrii a nově přibyla i hrozba vzestupu Islámského státu. Bylo velmi zajímavé pozorovat jeden významný jev a to, jak partneři z tzv. jihu středomoří již nepronášeli své plamenné projevy, ve kterých často obviňovali nejen celou EU ze situace v jejich regionu, ale snažili se o konstruktivní řešení stávajících problémů, které by mohly mít katastrofální dopad na celou oblast. Zvláštní důraz byl také především kladen na vzájemnou spolupráci v rámci revidované politiky sousedství EU a z toho vyplývající finanční pomoc na roky 2014 – 2020.
V Praze dne 20.10.2014
sen.Dagmar Zvěřinová
Závěrečná zpráva o činnosti Stálé delegace Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy za 9. funkční období Senátu (2012 – 2014) Středoevropská iniciativa (SEI) - integrační seskupení zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy vzniklo jako neformální politická iniciativa na základě společné deklarace ministrů zahraničních věcí Maďarska, Itálie, Jugoslávie a Rakouska 11. 11. 1989. Tato tzv. Kvadragonála se postupně rozšiřovala a v současné době sdružuje 18 zemí: Albánii, Bělorusko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Černou Horu, Českou republiku, Chorvatsko, Maďarsko, Itálii, Makedonii/FYROM, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajinu. ČSFR vstoupila do SEI v r. 1990, samostatná Česká republika pak v roce 1993. Po vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie v roce 2007 je tak již 9 členských zemí SEI též členy EU (původně pouze Itálie a Rakousko). Činnost SEI je zaměřena na rozvoj spolupráce členských zemí v procesu transformace a na podporu těch, které nejsou členy EU, při jejich začleňování do procesu evropské integrace. Napomáhá rozvoji regionální spolupráce v oblasti ekonomické, kulturní a sociální. Veškeré její aktivity jsou orientovány na posilování soudržnosti a solidarity v Evropě a na úsilí vyhnout se vzniku nových dělicích čar na kontinentu. SEI řídí předsednická země, letošní rok (2012) to byla Ukrajina, v roce 2013 bude předsedat Maďarsko. SEI rozvíjí svou činnost ve třech dimenzích: - parlamentní - vládní - podnikatelské. Pro každou z nich je ustavena vlastní struktura orgánů. V rámci vládní dimenze se pravidelně konají každoroční schůzky předsedů vlád členských zemí SEI (vrcholný orgán SEI), ministrů zahraničních věcí a politických ředitelů ministerstev zahraničních věcí. Předsednická země SEI obvykle iniciuje i další schůzky na ministerské úrovni. Výbor národních koordinátorů SEI, který řeší operativní otázky chodu SEI, se schází 6x ročně. Specifické postavení má tzv. Řídící výbor, společný orgán SEI a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se sídlem v Londýně, jenž jednou ročně hodnotí využívání prostředků ve Svěřeneckém fondu SEI při EBRD pro financování projektů technické spolupráce v rámci SEI. Vrcholnou událostí v podnikatelské dimenzi je každoroční „Summit Economic Forum“, kde se podnikatelské kruhy, finanční a bankovní instituce i nevládní organizace setkávají s vládními představiteli (často na úrovni ministrů hospodářství) za účelem řešení vybraných otázek. Cílem Parlamentní dimenze SEI je diskutovat věcné a legislativní problémy řešené na půdě SEI a posilovat účast všech členských států v procesu evropské integrace. V rámci parlamentní dimenze se konají zasedání Stálého výboru, Parlamentního výboru a Parlamentního shromáždění SEI, dále zde působí tři tematicky zaměřené výbory – pro politické a vnitřní záležitosti, pro ekonomiku a pro kulturu.
Úrovně schůzek v rámci SEI: · · · ·
předsedové vlád (vrcholná schůzka), každoročně na podzim; ministři zahraničních věcí, každoročně na jaře; resortní ministři, nepravidelně dle priorit předsednické země; Výbor národních koordinátorů SEI, pravidelně 5x ročně.
Kromě uvedených schůzek se nepravidelně dle aktuální potřeby konají různé akce pracovních skupin, projektových a dalších orgánů SEI. Nejdůležitější akce plánované v roce 2014: · pravidelná schůzka ministrů zahraničních věcí SEI, Vídeň, 3. června 2014; • EU Danube Strategy Conference, Vídeň, 27. června 2014; • kulatý stůl ministrů hospodářství SEI, Vídeň, 24. listopadu 2014; • summit předsedů vlád SEI, Vídeň, 25. listopadu 2014. Stálá delegace Parlamentu ČR do SEI Stálou delegaci Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy tvoří 8 členů (5 poslanců + 3 senátoři). Složení stálé delegace bylo v 8. volebním období Senátu následující: POSLANECKÁ SNĚMOVNA PČR: Walter Bartoš Navrátilová Dagmar Ladislav Velebný Stanislav Grospič Jana Kaslová
(ODS) vedoucí (nezařazená) (ČSSD) (KSČM) náhradník (TOP 09) náhradník
od 24.9.2014 Soňa Marková (KSČM) od 12.12.2013 Jiří Zlatuška (ANO)
(SPOZ) (ČSSD) (ODS) náhradník
od 21.11.2012 Jaromír Jermář (ČSSD)
od 12.12.2013 Ivan Adamec (ODS) náhradník od 12.12.2013 Rom Kostřica (TOP09) náhradník
SENÁT PČR: Jiřina Rippelová Jiří Bis Jaroslav Kubera
Členství ve výborech parlamentní dimenze SEI Stálý výbor: Výbor pro politické a vnitřní záležitosti: Výbor pro ekonomické záležitosti: Výbor pro kulturní záležitosti:
Walter Bartoš Walter Bartoš Ladislav Velebný, Jiří Bis, Stanislav Grospič Dagmar Navrátilová, Jiřina Rippelová, Jana Kaslová, Jaromír Jermář
O novém složení senátní části delegace pro 10. funkční období (2014-2016) bude rozhodnuto po volbách do Senátu PČR v říjnu 2014.
Účast zástupců Stálé delegace na zasedáních SEI v období listopad 2012 – říjen 2014: • První zasedání Parlamentního výboru SEI na téma „Diverzita a kreativita jako klíč k nastartování ekonomického růstu našeho regionu a základní nástroj pro udržitelný rozvoj členských států SEI“ během maďarského předsednictví proběhlo 23. - 25.4. 2013 v Budapešti. Zúčastnily se ho delegace Maďarska, Rakouska, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, České republiky, Itálie, Moldavska, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny, zástupce vládní dimenze maďarského předsednictví a výkonného sekretariátu SEI. Setkání delegací zahájili předseda Národního shromáždění Maďarska László Kövér a zástupce generálního tajemníka SEI Zoran Jovanovič. Zasedání Parlamentního výboru vedl předseda Parlamentní dimenze SEI a maďarské parlamentní delegace Richárd Hörcsik. Z příspěvků zaznělo, že kulturní diverzita, tvůrčí ekonomika a inovace jsou pro region SEI přínosem a klíčovými faktory pro překonání globální krize. Aktivní účast a koordinované úsilí na různých úrovních společnosti – včetně vládní, obchodní a nevládní dimenze – jsou základními prvky tohoto procesu. (J. Jermář, K. Toperczerová) http://ceipd.camera.it/application/xmanager/projects/ceipd/attachments/documento/files/00 0/000/079/Final__Resolution_adopted.pdf • Parlamentní shromáždění SEI, konané 24. - 26.9. 2013 v historické budově maďarského Parlamentu v Budapešti proběhlo za účasti představitelů 17 členských zemí a zástupců výkonného sekretariátu. PS věnované tématu „Pozitivní role SEI v zesilování regionální spolupráce v rozpočtovém období 2014-2020“ zahájil předseda Parlamentu Maďarska László Kövér, hlavním moderátorem jednání týkajícího se regionální politiky a klíčových prvků Evropské teritoriální spolupráce v uvedeném období byl předseda Parlamentní dimenze SEI Richárd Hörcsik. Jménem generálního tajemníka SEI Giovanniho Caracciolo di Vierti vystoupil odborný poradce Giorgio Rosso Cicogna s úvodní prezentací zaměřenou na postavení SEI a jejího výkonného sekretariátu jakožto zprostředkovatele pro iniciativy a programy Evropské komise. V tomto kontextu zmínil novou možnost nabízenou makroregionální strategií EU, resp. Podunajskou strategií (Danube Strategy) a Jadersko-jónskou iniciativou definovanou v Bruselu. (J. Bis, K. Toperczerová) http://ceipd.camera.it/application/xmanager/projects/ceipd/attachments/documento/files/00 0/000/084/CEI-PA_FINAL_DECLARATION_CONSOLIDATED_0925.pdf • V rámci rakouského předsednictví SEI proběhlo ve dnech 10. - 12.6. 2014 zasedání Parlamentního výboru SEI ve Vídni reprezentované zástupci Albánie, Rakouska, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Maďarska, Černé Hory, Polska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Tématu „Vzdělání jako základ prosperity“ se ve svém úvodním proslovu věnovala předsedkyně rakouské delegace Susanne Kurz. Řečníci se shodli na tom, že vzdělání je základem úspěchu a vyjádřili své přesvědčení, že kvalitní vzdělání je nejlepší ochranou proti nezaměstnanosti. Zdůrazněna byla potřeba přizpůsobení vzdělávacího systému současným trendům, jakož i narůstající internacionalizace a mechanizace pracovního prostředí. Závěrečný dokument se kromě problematiky západního Balkánu týkal i nadcházejícího předsednictví Rumunska. Setkání členů SEI bylo ukončeno návštěvou technické školy (TGM – Schule der Technik), která měla účastníkům představit systém duálního vzdělávacího systému v Rakousku. (J. Bis, K. Toperczerová) http://ceipd.camera.it/application/xmanager/projects/ceipd/attachments/documento/files/000/0 00/088/Final_Document_Parliamentary_Committee_Vienna.pdf
