8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 2.část
Lidová slovesnost • většina obrozenců sbírala a vydávala lidovou slovesnost • k nejvýznamnějším patřil:
• František Ladislav Čelakovský • (1799 -1852) František Ladislav Čelakovský
• * Strakonice • po studiích byl vychovatelem, později profesorem slovanských literatur ve Vratislavi, pak v Praze
DÍLO: • projevoval zájem o slovanské lidové písně, pověsti, seznámil se s ruskými bylinami (pověsti o ruských bohatýrech, kteří osvobodili Rusko od Tatarů)
Lípu jako národní strom měl navrhnout F. L. Čelakovský.
• lidovou slovesnost uspořádal do souborů: • „Slovanské národní písně“ (3 svazky) • „Mudrosloví národu slovanského v příslovích“ (pořekadla,přísloví)
Ohlasy • jeho vlastní básnická tvorba se lidové slovesnosti podobá • ohlasová metoda • ruské byliny ho inspirovaly k sepsání sbírek:
• „Ohlasy písní ruských“ (1829) • „Ohlasy písní českých“ (1839) • některé básně časem zlidověly: • Pocestný • Toman a lesní panna - balada
POCESTNÝ Je to chůze po tom světě kam se noha šine: sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. Je to život na tom světě že by člověk utek: ještě nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek. Což je pánům! Ti na voze sedí pěkně v suše, ale chudý, ten za nimi v dešti, blátě kluše. Ej, co já dbám na té cestě na psoty a sloty, jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty. Však na pány v krytém voze taky někdy trhne: jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne. A krom toho - až své pouti přejedem a přejdem, v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem.
Toman a lesní panna Večer před svatým Janem mluví sestra s Tomanem: „Kam pojedeš, bratře milý, v této pozdní na noc chvíli na koníčku sedlaném, čistě vyšperkovaném?“ „Do Podhájí k myslivci musím ke své děvčici; znenadání nemám stání, zas mě čekej o svítání. Dej, sestřičko, dej novou košiličku kmentovou, kamizolku růžovou.“ Jiskra padla pod koníčkem, sestra volá za bratříčkem: „Slyš, Tománku, radu mou, nedávej se doubravou: objeď dolem k Svaté hoře, ať nemám po tobě hoře, dej se raděj v zápolí, ať mě srdce nebolí.“
Divadlo • postupně se rozvíjí divadlo • velkou oblibu získaly komedie
• Václav Kliment Klicpera (1792-1859)
Václav Kliment Klicpera
• vysmívá se planému vlastenectví, lakomství a nafoukanosti: • „Každý něco pro vlast“ • „Rohovín Čtverrohý“ • „Hadrián z Římsů“ •
(parodie rytířských her)
• ke Klicperovým žákům patřil:
Hadrián z Římsů
Josef Kajetán Tyl • (1808-1856) • narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka a krejčovského mistra • láska k divadlu jej odvedla z filozofických studií v Praze
Rodný dům Josefa Kajetána Tyla v Kutné Hoře
• organizoval český společenský život: bály, besedy, recitace, novinářské činnosti • byl redaktorem časopisu Květy, • který sám založil • po roce 1848 musel odejít z Prahy a řídil na venkově hereckou kočovnou společnost • v bídě, za neutěšených rodinných poměrů, pronásledován rakouskými úřady a s podlomeným zdravím,
dožil svůj život v Plzni Kwěty české
Na fotografiích je zachycen kulturní život (založení divadelního spolku, knihovny, muzea). Společenský život dokládají pozvánky na spolkové plesy a taneční pořádky.
DÍLO: • „Fidlovačka“ • fraška s písněmi zachycuje život pražských lidových vrstev • píseň Kde domov můj (nápěv Fr.Škroup) v podání slepého houslisty Mareše znárodněla • stala se později hymnou
• „Paličova dcera“ • divadelní hra, ve které kritizuje společnost a národní charakter Paličova dcera (1977) - TV inscenace Zuzana Šavrdová, Petr Štěpánek
Ve Stavovském divadle v Praze měla 21. prosince 1834 premiéru „první národní fraška se zpěvem“ od Josefa Kajetána Tyla s hudbou Františka Škroupa. Jmenovala se Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka a poprvé v ní zazněla lyrická píseň slepého houslisty Mareše Kde domov můj. Tyl, Škroup ani její první interpret basista Karel Strakatý tehdy nemohli tušit, že právě tato píseň „dojemná, z hloubky srdce horoucího plynoucí“ rychle zpopulární a od prosince roku 1918 se stane součástí československé státní hymny.
Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. V sadě skví se jara květ – zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země – země česká – domov můj. Obrovský Jakub - Kde domov můj Země česká – domov můj!
Zatímco Tylova Fidlovačka byla na dlouho umlčena, píseň slepého šumaře žila a doslova znárodněla. Vystihovala to, po čem lidé tehdy nejvíce toužili, a autorům se podařilo vyjádřit i krásu rodné země. Zpívala se na vlasteneckých besedách, ve školách, nad hroby vlastenců, na táborech lidu, byla však i zakazována cenzurou.
Hora Říp
Strakonický dudák •
oblíbená dramatická báchorka
•
český muzikant Švanda chce ve světě vydělat peníze a oženit se s Dorotkou
•
pozdější sláva a peníze ho oslepí
•
podléhá vypočítavému Pantaleonu Vocilkovi, který se chce přiživit na jeho slávě
J. K. Tyl – Strakonický dudák aneb Hody divých žen
Josef Mixa, Rudolf Hrušínský
•
později se Š. dostane do nebezpečí, uvědomí si chybu, vrací se domů a je zachráněn před špatným koncem Dorotčinou láskou
•
Tyl zdůrazňuje kladné stránky charakteru obyčejných lidí a zároveň vychovává publikum k vlastenectví Josef Mixa (Švanda), Ladislav Pešek (Kalafuna)
Roku 1955 si tvůrci filmu Strakonický dudák vybrali vesnici Týnec jako představitelku rodné vsi Švandy dudáka.
Použité zdroje: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
http://www.hanacke-slovacko.cz/clanek.aspx?ArtID=161 http://www.neaktuality.cz/domaci/basnik-a-kritik-frantisek-ladislav-celakovsky-slavi-padesatiny/ http://infovekacik.infovek.sk/2004-marec/priroda-predstavujeme.php http://www.adplus.cz/katalog/titul/slovanske-narodni-pisne-56417 http://www.czechbooks.com/catalog/all/special_interest/mudroslov%C3%AD_n%C3%A1rodu_slo vansk%C3%A9ho_ve_p%C5%99%C3%ADslov%C3%ADch http://pohanstvi.net/inde.php?menu=slovanibyliny http://www.antikvariat-benes.cz/?kat=13&dir=1&str=24&st=&pg=detail&idb=24543&ord=1 http://www.antikopava.cz/kniha/ohlas-pisni-ruskych-ohlas-pisni-ceskych--2215 http://www.proecclesiacatolica.cz/fotoalbum/betlemy/betlemy---jednotlive-figury/pocestny.html http://www.malinovysvet.cz/svatojanskanoc.htm http://www.ceskaliteratura.cz/texty/celakov.htm http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153vyhledavani/?searchType=date&kMonth=09&kDay=15 http://www.radio.cz/cz/rubrika/kultura/pan-broucek-hadrian-z-rimsu-a-jeste-neco-navic http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Kajet%C3%A1n_Tyl http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/plan_emise_2006-2010/tyl_soutez.html http://www.dsjktyl-brodekuprerova.cz/prispevky/index_1.php http://www.muzeumtgm.cz/cz/rakovnik/RAKOVICKO-V-18-A-V-19-STOLETI http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Museum_Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9_092.jpg http://www.antinovinky.cz/domaci/predstavena-fidlovacka-s-budouci-statni-hymnou.html http://www.fdb.cz/film-fotogalerie/49475-palicova-dcera.html/
Použité zdroje: • • • • • • • •
http://www.praguecityline.cz/osobnosti-prahy/josef-kajetan-tyl-%E2%80%93-kde-domov-muj http://ceskebudejovice.casd.cz/jak-rozezname-co-se-rika/ http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GCP65N http://dejepisec.cz/ http://www.pivnigalerie.cz/psortiment/p_strakonice.php http://www.fdb.cz/film-fotogalerie/19744-strakonicky-dudak.html http://video-hned.com/Strakonick%C3%BD+dud%C3%A1k+Josef+Mixa/ http://www.tynecuhd.estranky.cz/clanky/obec-tynec/strakonicky-dudak-1955-vs_-tynec-2008.html
Použitá literatura: • Balajka Bohuš a kol.: Přehledné dějiny literatury I, 2.vydání, Praha: Fortuna,1995,Národní obrození ve dvacátých letech, s.116-119, s.142-143 ISBN 80-7168-366-3 • Sochorová Marie: Literatura v kostce pro střední školy, 2.vydání Havlíčkův Brod: Fragment, 1996, Národní obrození u nás, s.25-26, ISBN 80- 7200-052-7 • Soukal Josef: Literární výchova pro 2. stupeň základní školy, 1.vydání, Praha: SPN,1998,Od počátku národního obrození do konce 19. století, s.67-71, ISBN 80-7235-026-9
