8 28. ÚNORA 2007 XV. ROČNÍK. Inspekce má zatěžovat chod školy co nejméně... 3 Když dítě zlobí, vyžaduje pozornost... 5 ŠVP tentokrát pro gymnázia

TÝDENÍK

8

28. ÚNORA 2007

V tomto čísle najdete:




Inspekce má zatěžovat chod školy co nejméně ............................. 3 Když dítě zlobí, vyžaduje pozornost ................................................. 5 ŠVP – tentokrát pro gymnázia .......................................................... 7

XV. ROČNÍK

Krátce... 26. února Žákům základních a studentům středních škol z moravských okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín a Nový Jičín začaly prázdniny. Volno si užívají také děti z Mělníka, Rakovníka, Hradce Králové, Teplic, Plzně, Plzně-severu, Plzně-jihu a okresů Praha-východ a Praha-západ.

27. února Ministryně školství Dana Kuchtová a ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka seznámili novináře se stavem prací na rámcových vzdělávacích programech pro odborné vzdělávání.

28. února V Českých Budějovicích proběhlo další regionální kolo soutěže Zlatý Ámos. O postup do semifinále bojovali tentokrát čtyři pedagogové z Jihočeského kraje.

Proč by učitelé měli mít pořád nějaké výjimky?

1. března

Centrální postavou školské reformy není Pan reforma (se vší úctou k poradci ministryně školství Karlu Rýdlovi), ale učitelé. Jejich odborná úroveň a osobní kvality, jejich zaujetí pro věc a konkrétní znalosti jsou rozhodující pro realizaci zásadních změn v obsahu vzdělávání. Proto je tak důležité, aby byl vytvořen právní rámec, který by zajistil trvalé zlepšování nejen jejich platových, ale i pracovních podmínek. Jeho součástí by se měla stát i vyhláška o pracovním řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení. Zákoník práce k jejímu vydání zplnomocnil ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem bylo zohlednit specifika a tvůrčí charakter pedagogické práce, které zákoník práce v úvahu brát nemůže. Nový pracovní řád už měl několik podob a zřejmě se dočkáme i další. Názorů na to, co by měl obsahovat, je totiž mnoho. Zatím se zdá, že mínění opírající se o zkušenosti lidí z praxe nemají šanci. Nad pohledem pedagogů vítězí pohled právníků.

Není bez zajímavosti, že původní pracovní řád, vydaný v roce 1996, i ten z roku 2001, měl přes dvacet ustanovení. Poslední návrh jich obsahuje sotva polovinu. I tak je podle některých názorů zbytečně podrobný a zřejmě bude ještě krácen. Dosavadní pracovní řád se však osvědčil. Mnoha lidem, jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům, pomohl při řešení často komplikovaných problémů, které se vyskytují pouze a jen ve školách nebo školských zařízeních. A to je i smysl podzákonných norem – upřesnit jednotlivé paragrafy zákonů, znemožnit jejich případný nejednotný výklad, zamezit zbytečným soudním sporům. Není prázdnou frází, že probíhající školská reforma klade na učitele výrazně vyšší nároky. Mu-

„První povinností je věřit v povinnost.“

sejí navíc, ke svým každodenním běžným povinnostem, věnovat spoustu času, energie a přemýšlení přípravě a tvorbě školních vzdělávacích programů. Že by se jim za to zvedl plat, o tom si mohou nechat jenom zdát. To však ani veřejnost, ani právníci a úředníci některých ministerstev, s výjimkou ministerstva školství, často vůbec netuší. Nicméně pracovní podmínky učitelů a ostatních školských pracovníků v rámci připomínkového řízení k návrhu vyhlášky výrazně ovlivňují. Bez znalosti souvislostí, bez zkušeností z řídící práce škol, a co je smutnější, často bez snahy pochopit specifika učitelské profese. Ostatně, proč by učitelé měli mít pořád nějaké výjimky? Už ty prázdniny…

Ve školském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se představí nová ministryně školství Dana Kuchtová.

1. – 3. března V Oskavě na Šumpersku se setkají svazoví inspektoři bezpečnosti práce ČMOS pracovníků školství. Na programu jejich celostátní porady je mimo jiné i spolupráce s Českou školní inspekcí.

Karla TONDLOVÁ

Smiles

2

„Původně jsem byl proti, ale musím uznat, že ty píchačky ve škole jsou celkem fajn!“

KRESBA: Milan KOCMÁNEK

pořadí již třetí beseda k nové maturitě proběhla minulý čtvrtek v Centru pro reformu maturitní zkoušky. Tentokrát se hovořilo o matematice. Ta patří mezi čtyři předměty volitelné zkoušky, z kterých si studenti mohou jeden vybrat. Besedy se mohli zúčastnit všichni, které nová maturita zajímá. Jejím cílem bylo představit matematiku jako součást

Pracovní řád jablkem sváru V Kromě diskuse o dokumentech, které by měl již za dva měsíce schválit V. sjezd ČMOS pracovníků školství, se členové předsednictva odborového svazu na svém únorovém jednání věnovali problematice pracovního řádu, fondu kulturních a sociální potřeb a navrhovaným změnám školské legislativy. Ocenili přístup ministerstva školství k řešení pracovních podmínek učitelů a ostatních pracovníků škol a jejich snahu o srozumitelnost a jednoznačnost vyhlášky o pracovním řádu. O její konečné podobě jednali nejen pracovní skupiny, ale minulý týden i náměstci ministrů školství a práce a sociálních věcí. Vyloučena není ani schůzka na nejvyšší úrovni. Odborový svaz, ale i pedagogické asociace nadále prosazují, aby byl zachován dosavadní obsah pracovního řádu, který podle jejich názoru chrání jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.

Ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb je podle školských odborů také třeba změnit některá ustanovení. Navíc je třeba změnit i zákon o rozpočtových pravidlech. Ten by podle odborového svazu měl zaměstnavatelům uložit povinnost přispívat na činnost odborů, které zastupují práva všech zaměstnanců. Odboráři vycházejí z toho, že každý člověk dává ze svých daní peníze na činnost politických stran, byť není členem žádné z nich a možná by je nikdy finančně nepodpořil. Demokratický systém však je takto nastaven a společné zájmy a problémy řeší naši delegovaní zástupci – poslanci, senátoři, zastupitelé, a stejně tak i odboráři. V některých zemích evropské osmadvacítky již tato praxe funguje léta. U nás však prosazení této zásady zatím tvrdě naráží. kt

Chcete vyhrát notebook? Metodický portál www.rvp. cz je v ostrém provozu otevřen prvních šest měsíců a jeho návštěvnost zvláště v poslední době prudce roste. Dnes je na něm umístěno téměř tisíc příspěvků, které by měly učitele inspirovat při vytváření vlastních školních vzdělávacích programů. Hledáte-li, jak posunout ve vaší škole věci k lepšímu tak, aby výuka přinášela dobré výsledky a zároveň byla přitažlivá, zabýváte-li se otázkou, jak

vytvořit co nejlepší a sehraný tým, přemýšlíte-li o motivaci své i svých žáků a o tom, co může ŠVP vaší škole přinést, jistě najdete na našich stránkách vhodné náměty. Pokud se svým příspěvkem zařadíte mezi naše autory do konce března i vy, můžete vyhrát notebook Acer. Všechny uveřejněné materiály jsou honorovány. Bližší informace na adrese www.rvp.cz. VÚP Praha

matematické gramotnosti, kterou potřebuje každý člověk po celý život. A že to u nás s matematickou vzdělaností není moc dobré, o tom svědčí i výsledky v testech Maturity nanečisto. V roce 2006, kdy proběhla ostrá verze matematiky, nedosáhlo více jak 30 procent studentů na hranici úspěšnosti.

O maturitě

oš

České děti nemají školu rády Kolik českých dětí ve věku jedenáct, třináct a patnáct let má opravdu rádo školu? Bohužel jen dvanáct procent. Potvrdil to průzkum, který minulý týden zveřejnil dětský fond OSN – UNICEF. Děti se v něm svěřovaly, nakolik se jim škola zamlouvá, zda hodně nebo trochu. Či zda ji naopak nemají příliš rády a nebo ji dokonce nemají rády vůbec. České školy se přitom nijak nevyznamenaly, méně v oblibě než naši žáci mají školu už jen jejich vrstevníci v Chorvatsku, Estonsku (v obou zemích je jich lehce přes deset procent) a ve Finsku, kde je to dokonce méně než deset procent. Na obhajobu českých učitelů ale budiž řečeno, že ve všech pětatřiceti zemích, kde se průzkum uskutečnil, nebylo příliš mnoho nadšených odpovědí. Nejlépe si přitom vedlo Norsko, kde má školou hodně rádo zhruba 38 procent dětí, a hned za ním se umístilo Rakousko (36 procent), Nizozemí a Malta (34 procent), Slovinsko (33 procent), Portugalsko (32 procent) a Německo (29 procent). Například v USA se do školy těší asi 23 procent a v Kanadě 22 procent. Naopak na chvostu žebříč-

ku, i když ještě pořád nad námi, se umístily země jako Velká Británie (19 procent), Belgie (18 procent), Polsko (17 procent) a Itálie (13 procent). Nepříliš lichotivou vizitkou nejen pro rodiče a učitele, ale i pro celou společnost je to, že se mnoho z nich necítí dobře mezi vrstevníky. Charakterizují to dokonce tak, že si připadají jako outsideři. U nás se tak cítí devět procent dětí a víc jich je už jen na Islandu (10 procent). K zemím, kde jsou děti frustrované, patří také Polsko, Maďarsko a Kanada s osmi procenty, či Velká Británie, Austrálie a Švýcarsko zhruba se sedmi procenty. Naopak nejvíce spokojenými se zdají být děti v Izraeli, kde si vyloučeni z party kamarádů či spolužáků připadají být 3 procenta. Lépe jsou na tom i děti ve Španělsku a Nizozemí, kde nezapadají 4 procenta, a v Itálii, Dánsku a Finsku, kde se outsidery cítí přes pět procent dotáZdeňka LA SALA zaných dětí.

3

Inspekce má zatěžovat chod školy co nejméně, říká ústřední školní inspektorka Olga Hofmannová

Jsem přesvědčena, že po dokončení reformy inspekčního systému u nás každý najde dobrou informaci o škole, která ho bude zajímat.

Do základních škol vstoupí letos školní vzdělávací programy. Jak bude inspekce ŠVP hodnotit, jak s ním bude pracovat? Změní se něco i v metodách práce inspektorů? V první řadě je třeba říci, že inspekce začne podle školského zákona hodnotit naplnění vzdělávacích programů až od roku 2008. V současné době sledujeme, jak postupuje příprava vzdělávacích programů v oborech, které již mají vydaný rámcový vzdělávací program. Sami se velmi intenzivně na novou situaci připravujeme tím, že vyvíjíme a prakticky ověřujeme nové inspekční standardy a postupy pro hodnocení naplňování vzdělávacího programu. Pro představu shrnu zásady, ze kterých bude inspekce vzdělávacích programů vycházet: 1. hodnocení formálních náležitostí a analýza ŠVP jako veřejného dokumentu podle školského zákona; 2. analýza dalších dokumentů školy vztahujících se k realizaci vzdělávacího programu, jako jsou koncepce rozvoje školy a výroční zprávy; 3. poznatky o tzv. výkonech školy – audit potřeb žáků podle cílových skupin ze zákona; 4. výstupy vlastního hodnocení školy a výsledky školy v dalších externích hodnoceních (například krajská, národní a mezinárodní šetření);

5. hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání podle národního rámce hodnocení škol. Část inspekční práce se přesune mimo školu. Při návštěvě školy inspektoři osloví učitele i žáky. Oproti minulému modelu postupně omezíme množství hospitací a dotazníkových šetření.

Současná škola připravuje své žáky na uplatnění v integrované Evropě. Co přináší evropská integrace do práce ČŠI? Snaha o nastavení vyšší účinnosti vzdělávacích procesů ve vztahu k efektivnímu hospodaření se zdroji je patrná ve všech evropských systémech. V zahraničí je trend více regulovat a kontrolovat vzdělávání,

Máme zaměřeno na... I výsledná inspekční zpráva bude mít novou strukturu. Její hlavní závěry budou vypovídat o tom, zda má škola reálné předpoklady pro naplnění programu, a to jak personální, tak materiální a finanční, jaká je úroveň řízení školy, zda je žákům poskytována účinná podpora pro úspěšné zvládnutí ŠVP. ČŠI má nové logo, nové webové stránky, změny jsou patrné i ve výroční zprávě ČŠI – zdá se, že inspekce do jisté míry proměňuje i svůj vztah vůči veřejnosti. Je to náhoda? Samozřejmě to náhoda není, osobně chápu užitečnost inspekce pro veřejnost jako hlavní poslání našeho úřadu. Zatím jsme uskutečnili první kroky a jsem přesvědčena, že po dokončení reformy inspekčního systému u nás každý najde dobrou informaci o škole, která ho bude zajímat.

hledá se harmonický vztah mezi hodnocením bez sankce a rigidní kontrolou. Například v často zmiňovaném Finsku dosahuje kontrolní funkce státu až na každý předmět. Změny inspekčního systému České republiky byly inspirovány doporučeními Evropské unie a tzv. lisabonskou výzvou. Reforma ČŠI je v zahraničí velmi pozorně sledována a mě těší, že jsme se stali uznávaným partnerem v několika mezinárodních projektech. Důležité také je, že náš národní systém hodnocení ŠVP bude sledovat a uznávat i výsledky školy v mezinárodních šetřeních, jakými jsou například PISA a TIMSS. Na co se mohou učitelé ze strany ČŠI „těšit“ v nejbližších měsících? V mateřských školách je letos hlavním tématem „Dítě

a jeho psychika“. V základních a středních školách pokračujeme v hodnocení výuky cizích jazyků, využívání ICT a výchovy ke zdraví. Nově budou zahájena hodnocení podpory čtenářské gramotnosti a v červnu podpora matematické gramotnosti, a to ve 3. a 7. ročnících základních škol a ve 2. ročníku středních škol. Kontroly podle školského zákona se zaměřují na rizika v bezpečnosti a na školní stravování. Finanční kontroly na hospodaření s prostředky z veřejných zdrojů. Připomenu jen, že tzv. komplexní hodnocení není zákonem vymezeno, inspekce má zatěžovat chod školy co nejméně. Jak by podle Vás měla vypadat a fungovat ČŠI na konci procesu proměn? A kdy by to mělo být? Pokud nedojde k zásadním změnám ve školském zákoně, ze kterého proměna ČŠI vychází, budou zásadní kroky reformy dle mého věčně optimistického přístupu dokončeny v roce 2008. Jsme také závislí na postupu dobudování dalších prvků národního systému hodnocení vzdělávací soustav. Každopádně od školního roku 2008/2009 bude moci každá škola předvídat, co po ní inspekce bude chtít. Nicméně tak jako se bude dál měnit česká škola, bude se muset inovovat a měnit vždy i inspekce. Libor VACEK

4 Poznámka Podmínkou pro úspěch a realizaci zásadních změn zdaleka nemusí být jen vyhlášení jakési všeobecné reformy, na kterou by úřady poskytly finanční prostředky a kterou by podpořily i formulacemi zákona či nejrůznějších podzákonných norem a nařízení. Mimořádně důležité bývají i další faktory. Na prvním místě přesvědčení učitelů o správnosti a potřebnosti proponovaných změn, neboť pouze tehdy se s reformními kroky ztotožní a dokážou je v plném rozsahu realizovat. Na místě druhém je možno jmenovat zainteresovanost rodičů a širší veřejnosti. Bez jejich zájmu o průběh reformy existuje vždy nebezpečí, že

Chápání a hodnocení reforem všechny pečlivě připravené reformní kroky se budou časem nejen zkracovat, ale že nakonec pro nezájem i zcela ustanou. Třetí podmínkou úspěšnosti školské reformy pak je široce koncipovaná mediální podpora, která je mimořádně důležitá především v obdobích politické nestability. Při pohledu na školské reformy realizované v letech totality a na zprávy, které o jejich postupné realizaci byly v dobovém tisku publikovány, bychom si mohli myslet, že všechny – bez jakékoliv výjimky – byly úspěšné. Pravda je ovšem taková, že žádná z nich nebyla dotažena až do konce. (Popravdě je přitom možno konstatovat, že to mnohdy bylo ku prospěchu školství.) Vždy skončila o něco dříve, aby uvolnila cestu reformě další. Oficiálně ještě významnější a progresivnější. V předlistopadovém období byly školské reformy pravidelně hodnoceny jako přínosné a pozitivní. Opozice neexistovala, protichůdné názory se nepřipouštěly, ministři byli ze stejné politické strany. Ani tehdy ale nebyla životnost pozitivního hodnocení delší než 10 – 15 let. Jak asi dopadneme my se současnou reformou? František MORKES

Budou, nebo nebudou příští školní rok maturanti dělat zkoušku dospělosti nově? Nic ještě není jisté. FOTO: Stanislav JUGA

Ministryně chápe školské odbory jako profesní organizaci, říká F. Dobšík J

ednat se školskými odbory jako s profesní organizací, která zastupuje učitele i další školské pracovníky, má zájem ministryně školství Dana Kuchtová. Informoval o tom předseda školských odborů František Dobšík na republikovém výboru sekce středních škol ČMOS pracovníků školství. „Ministryně s námi chce komunikovat, abychom se pak vzájemně nezaskakovali,“ konstatoval F. Dobšík na základě jednání, které odboráři vedli s novou šéfkou resortu. Odbory jsou podle něj s ministryní dohodnuty na operativní komunikaci v momentě, kdy

bude potřeba aktuálně řešit určité změny či návrhy zákonů. „Přivítali bychom, kdyby za pedagogy intervenovala tak jako bývalá ministryně Petra Buzková. Pomohla nám ve chvíli, když úředníci na ministerstvu školství byli celí rozčilení, že by učitelé měli být také ve dvanáctých platových třídách,“ konstatoval F. Dobšík. Pokud ministryně nepůjde proti učitelům – ve chvíli, kdy budou navrhovány změny pro ně nepříznivé – učitelé podle F. Dobšíka rádi půjdou namísto do Karmelitské ulice protestovat třeba do ulice Na Poříčním právu, kde sídlí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Středoškolští učitelé v rámci sekce diskutovali také o problému připravovaných nových maturit, a to s ředitelem CERMAT Martinem Chválem, který na jednání přišel. Zatímco na nedávné republikové konferenci sekce se většina pedagogů shodla, že by novou maturitu raději odložila aspoň o dva roky, tady už názor nebyl tak jednoznačný. Naopak převažovaly hlasy pro to, aby byla spuštěna již v příštím školním roce. Nicméně mnozí učitelé vyjádřili své obavy, že především z češtiny nestačí své studenty dostatečně připravit. Více k tomuto tématu v některém z dalších čísel. Zdeňka LA SALA

Zákoník práce a změny v daních Prohlubování kvalifikace zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Za daňové výdaje na vzdělávání zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se považují výdaje (náklady) na vzdělávání, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance. Mezi daňové výdaje lze zahrnout také náhrady mzdy za pracovní úlevy, případně studijní příspěvek poskytovaný podle zvláštního předpisu (pro zdaňovací období 2006 se použije vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb. Od roku 2007 je zvláštní předpis, nový zákoník

práce. Těmito daňovými výdaji jsou také výdaje (náklady) za účast na školení a studiu zaměstnance při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu sjednané práce, její doplnění nebo rozšíření (Pokyn D – 300). Pro zdaňovací období 2007 se předpokládá vydání nového Pokynu MF řady D. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. a) ZDP – částky vynaložené na doškolování zaměstnance za účelem prohlubování kvalifikace, dalšího vzdělávání, školení, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 ZP), jsou od daně osvobozeny. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení: Částky, které jsou

od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny, se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z těchto příjmů neodvádí. Příspěvky na vzdělávání, které jsou zdanitelným příjmem na straně zaměstnance, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: V daních z příjmů – žádná. V pojistném – nově se u pojistného na sociální zabezpečení již nepřihlíží k tomu, zda jde o plnění (příspěvek) věrnostní, nebo stabilizační povahy. Rozhodující je pouze skutečnost, zda příspěvek na vzdělávání je či není osvobozen od daně u zaměstnance.

§

Pavel SKÁCELÍK

5

Když dítě zlobí doma, či vyrušuje ve škole, nejspíš si žádá víc pozornosti Spíš než poznámka zabere rozmluva Před počítačem nebo televizí dnes hodně dětí tráví daleko více času než s rodinou nebo s kamarády. Rodiče jsou zaměstnaní, v obavě ze ztráty místa často pracují i dlouho do večera. Není se pak co divit, že podle psychologů věnují svým dětem maximálně hodinu denně, a to ještě včetně přípravy na školu a domácích úkolů. „Hodina denně, to skutečně není moc. Jestli to dětem stačí? To je hodně individuální. Velmi záleží na tom, jaké jsou v rodině vztahy a zda tam dítě má své citové zázemí. Pokud ví, že je milováno, že je přijímáno a má v rodině své místo jako osobnost, nepotřebuje od rodičů tolik přímého kontaktu jako dítě, které se cítí odstrkované. To si pak často o pozornost dospělých říká a kolikrát nevhodnými způsoby, zkrátka zlobí,“ říká speciální pedagožka Marie Kotábová. Dospělí podle ní nezřídka žijí v představě, jak se dítěti hodně věnují. Jsou zaměstnaní, mají finanční starosti, a když si utrhnou chvilku a zahrají si s potomkem pexeso nebo Člověče, nezlob se, říkají si, že mu věnovali spoustu času. Potíž je v tom, že samy děti to vnímají úplně jinak. A čím jsou menší, tím více pozornosti vyžadují, ale zároveň i potřebují dostat. Někdy může problém vzniknout i ze zdánlivé maličkosti. To když od rodičů zazní

nepříliš šťastná věta: „Já už tě nechci, dám tě nějakému cizímu pánovi na ulici.“ Matce pravděpodobně ujely nervy a ani to tak nemyslela, dítěti určitě nechtěla ublížit. Jenže

sebevědomí, může se to projevit i jeho chováním ve škole. „Dítě často provokuje a přitahuje na sebe pozornost, když si nedůvěřuje a podceňuje se. A to se stává tehdy, když ho dostatečně nemotivujeme, když je nespokojené,“ soudí psycholožka. Rodiče přitom podle ní mnohdy ani nemusí tušit, jak se dítě ve škole chová. Doma může být vzorné, dodržuje daná pravidla, dělá to, co po něm ro-

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

to má v tu ránu v hlavě obrovský zmatek, říká si: „Máma mě nemá ráda!“ Psycholožka varuje, že v takových situacích se dá snadno něco poškodit… Nemá-li dítě doma dost pozornosti a nemá-li dostatečné

diče žádají. Ale své nesplněné potřeby si může ventilovat právě ve škole. Rodiče se pak kolikrát diví tomu, co jim učitelé říkají. Myslí si, že to ani není možné – takhle se přece jejich dítě nechová!

Jak opakované zlobení řešit? „Pedagog by se určitě měl nejdříve sejít se žákem mezi čtyřma očima, popovídat si s ním a snažit se zjistit, co je za tím, proč se tak chová. Jaké pocity či frustrace ho k jeho zlobení vedou. Pokud o tom dítě nechce mluvit, nebo to neumí vyjádřit, anebo se i po tomto rozhovoru chová stále stejně, je nejvhodnější, aby učitel nebo jiný pedagogický pracovník kontaktoval jeho rodiče a promluvil si s nimi.“ „Poznámky tady nic nevyřeší. Lepší je si s rodiči v klidu a míru popovídat. S vědomím, že jsme na křehkém ledě a že se ve vzájemném vztahu dá leccos pokazit. A co je nutné zdůraznit, pedagogové by neměli jít do debaty s tím, že rodiče jsou a priori ti špatní,“ zdůrazňuje speciální pedagožka. Co podle ní mají udělat rodiče? „Pokud se dítě začne chovat jinak, zlobí, vyrušuje ve škole, je nejlepší mu vzít takzvaně vítr z plachet. To znamená, že by se měli pokusit přijít na to, proč je nespokojené, v čem má problém.“ Určitě dítěti prospěje, když se mu budou více věnovat. Jeho problémové chování totiž může podle psycholožky plynout právě z pocitu, že má pozornosti nedostatek. Zdeňka LA SALA

Dítě potřebuje pochvalu, aktivity, ale i volnost o děti potřebují, aby se dobře vyvíjely a prospívaly? Dostatek vnějších podnětů, možnost vybrat si vhodné aktivity, motivaci rodičů i učitelů a také reálně a vhodně zvolené cíle. Podle M. Kotábové je potřebné, aby dítě vyrůstalo v podnětném prostředí, ale to neznamená, že by mělo být zahlceno všemi možnými aktivitami. Pravidlo „čím více, tím lépe“ tady neplatí. Pokud ale naopak dítěti nenabídneme žádné aktivity, může mít v budoucnu omezené myšlení, nedostatečnou slovní zásobu. Může také problematicky navazovat kontakty se svými vrstevníky, či obtížně zvládat základní emoce. V extrémních

C

případech i inteligentní dítě nakonec může trpět takzvanou pseudooligofrenií, což je mentální retardace způsobená nedostatkem podnětů z okolí, většinou od nejbližší rodiny. Není dobré dětem stále plánovat „smysluplný“ program. Ony si dokážou činnosti najít samy. Naopak, pokud je dospělí pořád organizují a dohlížejí na ně, dělají z nich nesamostatné jedince, často i s vypěstovaným odporem ke všem autoritám. Rodiče by měli být spokojeni, pokud je dítě zaujato vlastní činností a chvíli u ní vydrží. Teprve když se nudí, nebo už příliš dlouho sleduje televizi, je vhodné mu nabídnout aktivnější činnost. Že dítě nemá skoro žádné

kamarády? Nemusí to vůbec znamenat, že je divné. A nemá smysl nutit ho, aby si nějaké přátele hledalo. Každé dítě je jiné, ty introvertní třeba nepotřebují víc než jednoho dobrého kamaráda a často nemají potřebu vyhledávat společnost jiných. Co je dobré pro dospělé, nemusí být dobré pro děti. Proto by ti starší měli dovolit mladším, aby si sami vybrali kroužky a zájmy. Rozhodně by rodiče neměli prostřednictvím potomků uskutečňovat svá nesplněná životní přání. Často se stává, že jsou školáci zapřaženi do několika kroužků najednou a nemají ani chvíli volného času, který by si mohli prožít po svém. To jim určitě neprospívá. Jejich

hlavní povinností je přece jen škola, a až když ji zvládají bez zásadních problémů, mohou se věnovat dalším aktivitám – avšak podle svého zájmu! Optimální jsou podle psycholožky jeden až dva kroužky, první tvůrčí a druhý třeba zaměřený sportovně. Není přitom důležité, aby v nich dítě bylo to nejlepší, aby malovalo jako akademický malíř. Dospělí by měli dítě co nejvíce chválit, i když se jim zrovna nelíbí, co vytvořilo. Psycholožka doporučuje chválit za snahu a dodávat odvahu i v případě nezdaru. „Sebevědomí každého z nás je nutné citlivě budovat, nikoli bortit kritikou maličkostí,“ zdůrazňuje. zls

6 O 18 procent pracovních neschopností méně než v roce 1996. To jsou údaje České správy sociálního zabezpečení, srovná-li se loňský rok se situací před deseti lety. Zatímco v roce 2006 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 2 870 261 ukončených pracovních neschopností, v roce 1996 jich bylo o 648 090 více, celkem 3 518 351. Naopak postupně rostl počet prostonaných dnů a s tím související průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti. Před deseti lety v roce 1996 lidé prostonali celkem 87 993 960 dnů a jedna pracovní neschopnost trvala v průměru 25,01 dne. V loňském roce už lidé v České republice prostonali celkem 104 747 532 dnů (tj. o 16 753 572 dnů víc než před deseti lety) a průměrná délka jedné neschopnosti se zvýšila o 11,48 na 36,49 dne.

Méně pracovních neschopností Nejvíc ukončených pracovních neschopností v roce 2006 je evidováno v Moravskoslezském kraji, bylo jich 332 485, naopak nejméně v kraji Karlovarském – 85 802. Zásadní roli přitom hraje velikost jednotlivých krajů a s tím související počet obyvatel. V Moravskoslezském kraji se také loni prostonalo nejvíc dnů – celkem 14 176 697. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto kraji na severu Moravy se v průměru stonalo také nejdéle: 42,64 dne. A podobná situace byla v kraji Zlínském: 41,68 dne. Srovnáme-li situaci s krajem Karlovarským, pak v něm jedna pracovní neschopnost v loňském roce průměrně trvala o 8,56 dne méně než na severní Moravě, tedy 34,08 dne. Nejkratší dobu lidé stonali v Praze a ve Středočeském kraji – jedna pracovní neschopnost tam v roce 2006 průměrně trvala 31,10 dne. Na nemocenském před deseti lety ČSSZ vyplatila celkem přibližně 17,66 miliard korun, přičemž výdaje na všechny dávky nemocenského pojištění byly zhruba 21,48 miliard Kč. Loni si nemocenské vyžádalo 26,96 miliard korun. Přičteme-li k této částce výdaje na další dávky nemocenského pojištění v roce 2006, tj. podporu při ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jednalo se o výdaje v celkové výši 32,77 miliardy korun. Vliv na pracovní neschopnost mají mimo jiné sociálně ekonomické faktory (mzda, nezaměstnanost, kvalita zdravotní péče a s tím související vyšší věk dožití aj.), které ovlivňují pracovní neschopnost zejména ve vyšších věkových kategoriích. Roli hraje také to, zda Českou republiku v daném období postihla epidemie virových onemocnění. Česká správa sociálního zabezpečení

Náležitosti přihlášky ke studiu Součástí změny vyhlášky o přijímacím řízení ke vzdělávání na středních školách je i změna ustanovení § 1 o náležitosti přihlášky ke vzdělávání. Formulace změn, kterou máme k dispozici, je poněkud komplikovaná. Je možné uvést celé platné znění? yhláškou č. 422/2006 Sb. byla změněna vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách (účinnost změny 29. srpna 2006). Po provedené novelizaci je platné znění § 1 následující: (1) Součástí přihlášky ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) jsou tyto doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak: a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč

V

splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, c) vysvědčení ze šestého a sedmého ročníku základní školy, popřípadě ze čtvrtého a pátého ročníku základní školy, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia, popřípadě osmiletého gymnázia,

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

d) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč plní nebo splnil povinnou školní docházku, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, e) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia, f) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, g) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, pokud je v souladu se zvláštním právním předpisem předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, h) rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění podle zvláštního právního předpisu, je-li uchazeč osobou zdravotně znevýhodněnou, i) posudek školského poradenského zařízení o zdravotním postižení nebo zdravotním znevýhodnění uchazeče, který je zdravotně znevýhodněn, obsahující vyjádření o doporučení vhodného postupu při konání přijímací nebo talentové zkoušky, j) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, k) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání

příslušného stupně vzdělání. (2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem střední školy, zejména výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, popřípadě doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole. (3) Součástí přihlášky nemusí být doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. (4) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy. (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující ukončení pátého ročníku základní školy, sedmého ročníku základní školy, ukončení základní školy před splněním povinné školní docházky, popřípadě řádného splnění povinné školní docházky, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy. (6) V případě dokladů vyhotovených v jiném než českém jazyce přikládá uchazeč jejich úřední překlad do českého jazyka, pokud ředitel školy uchazeči nesdělí, že úřední překlad nevyžaduje. V případě dokladů vyhotovených ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka Vít BERKA nevyžaduje.

U cizojazyčných dokumentů je třeba úřední překlad

7

Jak na školní vzdělávací program?

Nebojte se změn ve školství, provedeme vás reformou krok za krokem Průřezová témata v gymnaziálním vzdělávání Před časem jsme vás seznámili s různými formami začlenění průřezových témat do školních vzdělávacích programů a do výuky v základních školách. Tentokrát vám postupně představíme průřezová témata v gymnaziálním vzdělávání.

I. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova (OSV) je jedním z průřezových témat v RVP G. Hlavním smyslem OSV je rozvíjet praktické životní dovednosti žáků (personální a sociální kompetence). Důraz se obvykle klade na rozvoj dovedností utvářet dobré mezilidské vztahy, eticky jednat, efektivně spolupracovat v týmu, rozvíjet sebepoznání a sebeúctu žáků. OSV je zároveň jedním z důležitých nástrojů primární prevence šikany a závislostí.

II. Jak začlenit OSV do školního vzdělávacího programu 1. Zapracování OSV do kapitoly Zaměření školy a do Výchovných a vzdělávacích strategií školy V kapitole Zaměření školy škola popisuje prioritní výchovné a vzdělávací cíle. V kapitole Výchovné a vzdělávací strategie může škola popsat základní komunikační a metodické normy, které jsou závazné pro všechny učitele a bez kterých není možné OSV realizovat. Tento způsob začlenění OSV do ŠVP předpokládá jednak celoškolní diskusi o prioritách a normách školy, jednak dlouhodobé vzdělávání všech učitelů na škole. Podle našich zkušeností totiž dokáží učitelé rozvíjet u žáků nejlépe ty dovednosti, které sami ovládají. Obvykle se jedná o tři druhy výcviku, které učitelům pomáhají porozumět tématům OSV a prakticky realizovat OSV se žáky: 1. výcvik sociálních dovedností učitelů (efektivní / respektu-

jící / komunikace se žáky, týmové dovednosti apod.) 2. výcvik pro orientaci v problematice psychologie osobnosti (co je a jak funguje sebepojetí a sebeúcta, metody a techniky psychohygieny) 3. výcvik v používání činnostních metod vyučování 2. Začlenění OSV do výuky běžných předmětů vycházejících ze vzdělávacích oborů Příklady:  „Učíme se moderovat diskusi.“ (v. o. Český jazyk a literatura)  „Učíme se relaxační metody ve sportu.“ (v. o. Tělesná výchova)  „Učíme se řešit etické problémy, které nás pálí.“ (v. o. Občanský a společenskovědní základ)  „Zkoumáme své finanční výdaje a plánujeme je.“ (v. o. Matematika a její aplikace)  „Týmově řešíme fyzikální problémy.“ (v. o. Fyzika) 3. Začlenění OSV formou samostatných časových bloků Příklady:  jednorázový prožitkový kurz (např. „Adaptační stmelovací kurz“ pro nově přijaté žáky)  samostatný předmět (např. „Mezilidské vztahy a komunikace“)  periodicky opakovaný prožitkových kurz (např. „Prožitkový kurz primární prevence závislostí“) rozložený do tří ročníků  projekt zaměřený na OSV (např. „Plánujeme a organizujeme školní výlet / výpravu.“)  pravidelné třídnické hodiny

III. Metodická podpora pro školy v oblasti OSV Na internetových stránkách www.mujnet.cz naleznete řadu metodických publikací zaměřených na problematiku osobnostní a sociální výchovy. V záložce „adresář“ naleznete kontakty na některé organizace, které se zabývají OSV nebo mají k této problematice blízko. Například AISIS a její projekt „Dokážu to?“ (www.dokazuto.cz), Hnutí Go!

(www.hnuti-go.cz), Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání, (www.novaskola.org). Rozsáhlý přehled kontaktů na další organizace naleznete v publikaci Ředitelská kuchařka (Tomáš Feřtek, AISIS, 2002). Ukázka konkrétního projektu Osobnostní a sociální výchovy: Jeden z nejrozsáhlejších projektů zaměřených na pomoc školám při zavádění OSV realizuje v současné době občanské sdružení Projekt Odyssea. Na základě vysoké poptávky pražských škol byl vytvořen dvouletý projekt „Zavádění OSV do školních vzdělávacích programů“, který je financován Evropským sociálním fondem, rozpočtem hl. m. Prahy a ČR. Je určen především pro základní školy a nižší stupně víceletých gymnázií, avšak jeho výstupy jsou velmi dobře použitelné i na vyšších stupních gymnázií. Jedním z výstupů projektu je tzv. Stavebnice osobnostní a sociální výchovy. Stavebnice OSV je metodika, která školám pomáhá: a) Přesně si určit prioritní cíle OSV. b) Týmově plánovat a realizovat naplňování těchto cílů napříč celým studiem. c) Provádět evaluaci vyučování s cíli OSV. Stavebnice OSV se skládá z následujících částí: 1. Očekávané výstupy OSV 2. Lekce OSV 3. Metodiky školních prožitkových kurzů OSV Očekávané výstupy OSV byly v rámci projektu vytvořeny proto, aby si školy mohly podobně jako ve vzdělávacích oborech plánovat cílové dovednosti žáků. Na rozdíl od očekávaných výstupů vzdělávacích oborů v RVP G nejsou očekávané výstupy OSV pro školy povinné, ale slouží učitelům jako pomůcka pro promyšlení témat OSV. Očekávané výstupy OSV, kterých bylo vytvořeno kolem 70, jsou konkrétnější než tematické okruhy. Školy si z nich vybírají ty dovednosti, které považují pro své žáky za prioritní.

V první fázi plánování OSV doporučujeme vybrat si 10–15 očekávaných výstupů OSV a společně prodiskutovat, jak je škola může realizovat napříč jednotlivými ročníky a předměty. Očekávané výstupy OSV, které si gymnázium vybere, by měly pokrýt všech pět povinných tematických okruhů OSV popsaných v RVP G. Lekce OSV jsou metodiky vypracované ke všem očekávaným výstupům OSV. Obsahují pozorovatelné a měřitelné cíle (cílovou dovednost), ukázky, jak můžeme žáky danou dovednost naučit, náměty na začlenění dané lekce do běžných předmětů a praktickou miniteorii ke každému očekávanému výstupu. Metodiky školních prožitkových kurzů OSV jsou návody, jak vést rozsáhlejší kurzy s cíli OSV pro žáky. Během projektu vyvíjíme metodiky následujících kurzů, o které učitelé projevili největší zájem: 1. Adaptační kurz pro nově přijaté studenty 2. Kurz rozvoje studijních dovedností 3. Kurz metod a technik duševní hygieny 4. Kurz primární prevence šikany 5. Kurz primární prevence závislostí 6. Kurz práce s tématy OSV v třídnických hodinách Kdy a jak mohou školy získat přístup ke stavebnici OSV? Stavebnice OSV bude dokončena v září 2007. Části Stavebnice budou v průběhu března 2007 uveřejňovány na internetových stránkách projektu (www.odyssea.cz). Mgr. Vladimír Srb, spolupracovník VÚP, lektor občanského sdružení Projekt Odyssea Metodické materiály a praktické příklady k průřezovému tématu OSV najdete také na metodickém portálu Výzkumného ústavu pedagogického v Praze RVP.cz.

8 Doba, po kterou lze sjednat dohody o práci Podle nového zákoníku práce se na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahuje úprava platná pro právní vztahy v pracovním poměru. Lze z toho vyvozovat, že se má použít i ustanovení o termínovaném pracovním poměru, pokud jde o dobu, na kterou lze sjednat dohody, pokud mají být také termínované?

V § 77 odst. 1 zákoníku práce se stanoví: „(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) odstupné podle § 67 a 68, b) pracovní dobu a dobu odpočinku, c) překážky v práci na straně zaměstnance, d) skončení pracovního poměru a e) odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen „odměna z dohody“).“ Pokud jde o dobu sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, platí ustanovení § 39 odst. 2, že trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Podle mého názoru nelze ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce na dobu sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr aplikovat. Toto stanovisko lze zdůvodnit právě odkazem na ustanovení § 77 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, že se na dohody o pracích ko-

naných mimo pracovní poměr nevztahuje vnitřním předpisu stanovit, výpovědní úprava zákona o skončení pracovního dobu delší. Výpovědní doba nemusí být poměru (tedy se nevztahuje na dohody stejná pro všechny zaměstnance. ani úprava limitující dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou). Zařazení

Jak se liší délka výpovědní doby? Jak je podle nového zákoníku práce stanovena délka výpovědní doby, pokud dává výpověď zaměstnavatel? Liší se délka výpovědní doby, pokud dá výpověď zaměstnanec?

Úpravu výpovědní doby obsahuje § 51 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Podle této úpravy v případě, že je dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i za-

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka městnance a činí nejméně dva měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výpovědní doba je tedy stejná pro výpověď danou zaměstnancem i zaměstnavatelem a činí dva měsíce. Výpovědní doba prodloužená z organizačních důvodů byla zrušena. V pracovní nebo kolektivní smlouvě je možno sjednat, nebo, kde nepůsobí odborová organizace, ve

po návratu z rodičovské dovolené Jak upravuje nový zákoník práce zařazení zaměstnankyně při návratu do práce po skončení rodičovské dovolené?

Úpravu této problematiky obsahuje zákoník práce v § 47, kde se stanoví: „Nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.“ Pro úplnost lze uvést, že zaměstnankyně, která se vrací z rodičovské dovolené, musí být zařazena na druh práce podle pracovní smlouvy. Stejná zásada platí ve všech ostatních případech, kdy se zaměstnanec vrací do práce po odpadnutí překážky, která není v § 47 uvedena. I v těchto případech totiž platí ustanovení § 38 odst. 1 zákoníku práce, že zaměstnavatel je od vzniku pracovního poměru povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy.

Opravdu víme, čemu máme učit? tále přemýšlím, kde děláme chybu, když se snažíme dostat do žákovské hlavičky a dušičky co nejvíce vědomostí, informací a poznatků. Vzájemně si nejednou vyčítáme, že stále vyžadujeme encyklopedické znalosti. Kdyby bylo po mém, udělal bych radikální řez. Jenže za školním plotem se vzdáleně rýsují nové maturity a naším společným úkolem je připravit na ně ostýchavé žáky,“ uvažuje o přestávce Hromádka. „Mám pocit, že v naší škole jsme ještě k encyklopedickým poznatkům vstřícně zdrženliví. Syn na gymnáziu ovšem zakouší pravá muka nejenom obraznosti. Každý kantor prohlašuje, že právě jeho předmět je nejdůležitější, a podle toho se chová,“ kousne do kyselého jablka kolegyně Prudká. „Včera jsem náhodně nakoukla do jeho sešitu matematiky. Vypadla z něho půvabná definice vektorového součinu: Je-li dána v prostoru pravotočivá soustava souřadnic, v níž má vektor u souřadnice (u1;u2;u3) a v (v1; v2; v3), pak výsledný vektorový součin je u . v = (u2v3 – u3v2; u3v1 – u1v3; u1v2 – u2v1). Přiznám se, že vůbec nevím, o čem je vzdálená řeč. Ani náhodou nevím, k čemu mladý člověk potřebuje znát v době internetu nějaký vektorový součin,“ poraženecky povzdychne Prudká. „A takových krás číhá v sešitech mého gymnazisty mnohem více. Třeba: Co označujeme pojmem blastula? Vakuola v cytoplazmě je na svém povrchu kryta jakou membránou? Kým bylo potlačeno povstání boxerů? S kým bojovali Římané kolem roku 387?“ „Prosím, dosti, dosti už bylo řečeného! Komenský by se v hrobě zajisté nevrle obracel. Kdy konečně pochopíme, že máme mládež učit pro život. Učit ji učit se. Poznávat souvztažnosti našeho složitého světa. Nacházet a zpracovávat informace. Snad ve všech školských dokumentech, zejména v Bílé knize, se uvádí potřeba posilovat u žáků všeobecně použitelné kompetence. Jimi se obvykle rozumí schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a další charakteristiky osobnosti,“ ve zjevném pohnutí hlasitě cituje Hromádka. „Nač tedy slovníkové vědomosti, faktografické podrobnosti, nekonečné definice vzorců a pouček?“ hlasitě se ptá Hromádka. „Žijeme v době vládnoucího internetu, zlatého dolu informací, ale učíme stejně jako před dvaceti a více lety. Donekonečna píšeme testy, písemky a prověrky. Zkoušíme žáky z toho, co jsme jim včera nadiktovali. Mluvíme jen k nim, ale málo s nimi. To je náš obrovský balvan, který před sebou tlačíme jako bájný král Sisyfos,“ tiše si posteskne učitelka Prudká.

„S

Roman KANTOR

9

Celostátní výtvarná soutěž Znáte je? Příroda kolem nás

elkem 1583 prací ze 161 škol a školských zařízení z celé České republiky se sešlo v sedmém ročníku

C

dětské výtvarné soutěže Příroda kolem nás, jejímž vyhlašovatelem byl Dům dětí a mládeže v Šumné a Správa Národního parku Podyjí. Posláním soutěže bylo zachytit zážitky dětí, které získaly návštěvou chráněných území, a umocnit v nich vliv přírody na rozvoj jejich ekologického cítění a vnímání. V jednotlivých kategoriích obsadili nakonec první místa tito soutěžící: Václav Černý

(MŠ Raspenava) s prací Už se vrací, Kateřina Svobodová (ZŠ a MŠ Dolákova, Praha 8), Barbora Melicharová (15. ZŠ Plzeň), Pavel Uhřík (Gymnázium Holešov) a Iva Kubíková (4. ZŠ Švermova, Žďár nad Sázavou). Výběr nejlepších prací bude v roce 2007 vystaven v návštěvnickém středisku Správy Národního parku Podyjí v Čížově od konce dubna do 31. října 2007. DDM Šumná

Velká kniha o mateřství MARKÉTA BEHINOVÁ KLÁRA KAISEROVÁ PETR KARGER

Je čas účtovat ákon č. 561/2004 Sb. paragraf 61 – přijímací zkoušky na vyšší stupeň gymnázia. Já, jako třídní sekundy šestiletého studia, děkuji! V praxi to totiž mimo jiné znamená další možnou obměnu třídního kolektivu po dvou letech. Jistě, škola může připravit přijímací zkoušky přímo „na tělo“ svým studentům a žádný „cizí na-

Z

rušitel kolektivu“ nebude mít šanci na přijetí – ale není to nedobré a nespravedlivé? Takže je načase účtovat. Prostředky, které jsem loni a předloni zbytečně vynaložila na stmelování třídního kolektivu, uhraďte, prosím, do konce měsíce na adresu gymnázia, ať je mohu vrátit studentům, respektive jejich rodičům:

- adaptační kurz pro třídu: 60 600 Kč, - dramatická tvorba pro třídní kolektiv: 18 000 Kč. Celkem: 78 600 Kč. Zároveň žádám o zálohu na případné příští zbytečné výdaje – kdo totiž ví, co pro nás naši zákonodárci vymyslí dál. Gabriela NIKELOVÁ Hlučín

Ještě něco k normativům pro ekonomy T abulky, finanční návrhy, uzávěrky... Dobrá účetní je pro ředitele naprosto nepostradatelná. Mám štěstí, že naše paní účetní je zároveň i vedoucí školní jídelny, a tak ji „mám stále po ruce“, což je naprosto neocenitelné. Navíc vím, že je to člověk spolehlivý, pečlivý, ochotný poradit a pomoci, což se mi zvláště po

nástupu do funkce ředitelky mateřské školy velmi hodilo. Práce ekonomky je náročná a zodpovědná. Vzdělání mají většinou střední s maturitou, ale jejich finanční ohodnocení je výrazně nižší než učitelek mateřských škol se stejným vzděláním. Mnohdy navíc pracují na zkrácený úvazek (a to v kombinaci s vedením

školní jídelny). Domnívám se, že ohodnocení ekonomů ve školách by mělo být rozhodně vyšší. Nyní může práci ekonomky ocenit především ředitel výší osobního příplatku či odměny. Zamyšlení se nad normativy ekonomů by jistě stálo za úvahu. Renata ŠPAČKOVÁ, MŠ Čtyřlístek Třebíč

Obsáhlá encyklopedie českých autorů, která čtivou formou provádí maminky vývojem těhotenství a prvními roky života dítěte. Radí, jak postupovat při koupání, přebalování a oblékání miminka. Popisuje také jeho psychomotorický vývoj, dětské nemoci a jejich základní léčebné postupy a příznaky. Je doplněna i názornými fotografiemi. Kniha je určena nejen stávajícím maminkám, ale i budoucím. Velmi dobře se však dá využít v hodinách rodinné výchovy v základních školách či při výuce odborných předmětů na střední škole. Rozhodně by měla být součástí každé učitelské knihovny.

Zajímavosti z dějin školství u nás Příklad ze života V roce 1876 byl na chrudimském gymnáziu u maturity i následující příklad: Vzdálenost chrudimského hlavního kostela od restaurace v městském parku činí 876 m. Téhož kostela vzdálenost od cukrovaru 823 m. Úhel těchto dvou směrů je 81 stupňů, 24 minut a 33 vteřin. Jak je vzdálen cukrovar od restaurace v městském parku?

Poškození Z řady škol, které utrpěly v letech války bombardováním, je možno jmenovat především budovy reálných gymnázií v Kralupech,

v Praze 2, v Roudnici, v Českých Budějovicích a v Teplicích.

Jak povědomé „Dosud se pořád ve škole mnoho otázkuje, žáci pořád mluví málo a učitel mnoho; sotva že žák začne vypravovati například v reáliích, již jej učitel přerušuje, klade novou otázku a vyvolá jiného. To jest citelný nedostatek samočinnosti. Za takových okolností není možno, aby se slohu volnému dařilo tak, jak bychom při povaze věci samé očekávati směli.“ Ze Zprávy o stavu národního školství v Království Českém v roce 1904 – 1905

Vyšetřování Z celkového počtu učitelů českých národních škol bylo po skončení války vyšetřováno asi jedno procento osob očistnými komisemi, které byly zřízeny podle jednoho z prezidentových dekretů. Ne všichni vyšetřovaní učitelé ale byli uznáni skutečně vinnými.

Spokojenost Již ve školním roce 1945/ 1946 byla na středních školách zavedena výuka ruštiny. Pro nedostatek vyučujících se mnohde vyučovalo ve sníženém počtu hodin, v řadě případů učili sice

filologové, ale nikoliv ruštináři. Problémy byly i s opožděným vydáním učebnice, kterou některé školy dostaly až počátkem druhého pololetí. Oficiální hodnocení ovšem bylo, že výsledek „velkého pokusu byl lepší, než se dalo předpokládat“.

Maturitní kurzy Po skončení války byly organizovány pro zahraniční vojáky a repatrianty kurzy pro přípravu k externí maturitě. Tyto kurzy trvaly 3 – 8 měsíců a probíhaly v odpoledních nebo večerních hodinách. František MORKES

10

Regionální školství v číslech – Středočeský kraj V novém seriálu se pokusíme přiblížit školství v jednotlivých krajích České republiky. Cílem článků je popsat specifika jednotlivých krajů v oblasti školství (zejména základního a středního) a tyto informace doplnit i o základní sociodemografický rámec a informace z doplňkových šetření. Články nabízejí popis situace ve školním roce 2004/2005 a časové srovnání let 2000/2001 – 2004/2005. Prezentované informace vychází z elektronické publikace Profily krajů. Její vydání je součástí projektu Kvalita I, který je podporován z Evropského sociálního fondu (ESF). se v jednotlivých krajích velmi lišil; ve Středočeském kraji jich bylo mírně nad celostátním průměrem. Středočeský kraj patřil ve školním roce 2004/2005 mezi kraje s nejmenším podílem žáků končících školní docházku na víceletých gymnáziích (cca 8 procent), neboť někteří žáci dojížděli do víceletých gymnázií do

Prvním v našem seriálu je Středočeský kraj, rozlohou největší v ČR se třetím nejvyšším počtem obyvatel, který jako jediný kraj zaznamenal v posledních letech nárůst počtu obyvatel. Jde o oblast s velice nízkou mírou nezaměstnanosti (po Praze druhá nejnižší spolu s Libereckým krajem) a v souladu s tím i vysokou

Podíl žáků učících se alespoň jeden cizí jazyk z celkového počtu žáků podle kraje, 2004/05, ZŠ

nadprůměrný počet gymnázií na 1000 žáků a mírně podprůměrný počet tříd na 100 žáků. Tato skutečnost poukazuje podobně jako u základních škol na to, že ve Středočeském kraji jsou spíše školy menší velikosti. Počet gymnázií se ve Středočeském kraji mezi školními lety 2000/2001 a 2004/2005 nezměnil, stejně jako v dalších devíti krajích České republiky. Počet tříd na gymnáziích kraje ve školních letech 2000/2001 a 2004/2005 zůstal téměř stejný (respektive v roce 2004/2005 bylo o 1 třídu méně). Ve Středočeském kraji přibylo v gymnáziích za sledované období větší procento pedagogických pracovníků (cca 4 procenta) než žáků (cca 1 procento), podobný jev nastal v průměru v celé ČR a jednotlivě v mnoha dalších krajích.

byl za všechny sledované roky vyšší než v průměru v celé ČR (11 ve školním roce 2004/2005).

c) Střední odborná učiliště Počet tříd na 100 žáků ve Středočeském kraji byl ve školním roce 2004/2005 nadprůměrný. Nadprůměrný byl také počet škol na 1000 žáků, a to výrazněji než počet tříd. Počet tříd se v období 2000/2001 – 2004/2005 téměř nezměnil (respektive mírně klesl). Změna počtu SOU ve školních letech 2000/2001 – 2004/2005 se pohybovala okolo průměru, došlo ke zrušení 5 škol, což jenom nepatrně převyšuje celostátní průměr. V rámci České republiky se jejich počet snížil o 57 škol. Počet žáků SOU v kraji se v období 2000/2001 – 2004/2005 stejně jako v průměru v celé ČR téměř nezměnil, počet pedagogických pracovníků se na rozdíl od průměru ČR zvýšil.

b) Střední odborné školy

77%

Na středních odborných školách se počet tříd v kraji téměř shodoval s průměrem ČR, počet středních odborných škol na 1000 žáků byl mírně nadprůměrný, tzn. že v tomto kraji se nacházely spíše menší SOŠ. Ve většině krajů bylo středních odborných škol ve školním roce 2004/05 oproti školnímu roku 2000/2001 méně

76,1 % 76% 75% 74% 73% 72%

Platy pedagogů Ve Středočeském kraji nebyl v roce 2004 zaznamenán významný rozdíl v platech pedagogických pracovníků základních, středních a speciálních škol. Výrazně vyšší mzdy měli pedagogové VOŠ (o téměř 3 tisíce Kč vyšší než v průměru

Průměrné hrubé měsíční mzdy pedagogických pracovníků podle druhu školy, 2004

Základní školy Ve Středočeském kraji ubylo v období školních let 2000/2001 – 2004/2005 v základních školách nejméně žáků v ČR (cca o 10 procent), také pokles počtu pedagogů byl nejnižší (cca o 4 procenta). Počet tříd na 100 žáků byl ve školním roce 2004/2005 ve Středočeském kraji podobný jako v ostatních krajích. Počet základních škol na 1000 žáků

Pardubický

Středočeský

Ústecký

Královéhradecký

Jihočeský

Plzeňský

Olomoucký

25 24

Středočeský kraj ČR

23 22 21

Prahy. Na druhé straně zde byl téměř největší podíl žáků navštěvujících poslední ročník povinné školní docházky v základních školách. Poměrně překvapivé je, že ve školním roce 2004/2005 byl ve Středočeském kraji druhý nejmenší podíl žáků učících se aspoň jeden cizí jazyk (ze všech krajů ČR).

Střední školy Rozložení žáků středočeských středních škol do jednotlivých druhů bylo ve školním roce 2004/2005 přibližně stejné jako v celé České republice. Nejvíce žáků v kraji (ale i v celé ČR) navštěvuje střední odborné školy, zhruba třetina střední odborná učiliště a zbytek gymnázia. Rozložení žáků podle druhu školy

G SOŠ SOU ČR 27,1 39,5 33,5 Středočeský 28,4 38,7 33,0

a) Gymnázia Ve Středočeském kraji byl ve školním roce 2004/2005 nepatrně

tis. Kč

průměrnou mzdou (druhou nejvyšší v ČR). V platech pedagogických pracovníků však není situace nijak výjimečná, pouze pedagogové na vyšších odborných školách (VOŠ) dosahují požadované hranice 130 procent průměrné mzdy v kraji. Z mezinárodního šetření PISA vyplynulo, že žáci ve Středočeském kraji mají poměrně vysoký sociální, ekonomický a kulturní status mezi všemi kraji ČR (druhý nejvyšší). Také aspirace žáků na dosažené vzdělání a budoucí zaměstnání jsou ve Středočeském kraji vysoké (v obou ukazatelích patřil Středočeský kraj mezi kraje s nejvyššími hodnotami).

Vysočina

Moravskoslezský

Karlovarský

Zlínský

Jihomoravský

Praha

70%

Liberecký

71%

20 19 18 17 16 15 MŠ

ZŠ

SŠ celkem

(případně stejně); stejně tak tomu bylo i ve Středočeském kraji. Počet tříd SOŠ se naopak ve většině krajů zvýšil (případně nezměnil), ve Středočeském kraji se počet tříd zvýšil nepatrně. Ve středních odborných školách se, podobně jako v gymnáziích, počet žáků v období školních let 2000/2001 – 2004/2005 ve všech krajích zvýšil, ve Středočeském kraji bylo zvýšení počtu žáků nižší než v průměru v celé ČR. Ve většině krajů došlo ve sledovaném období také k nárůstu počtu pedagogů; ve Středočeském kraji se počet pedagogů za celé sledované období téměř nezměnil. Počet žáků na jednoho pedagoga (11,5 v roce 2004/2005)

G

SOŠ

SOU

Spec.Š

VOŠ

pedagogové ve středočeských SŠ), a tak jako i v ostatních krajích měli výrazně menší mzdy pedagogičtí pracovníci v mateřských školách. Ve Středočeském kraji byly zaznamenány druhé nejvyšší průměrné mzdy na SOŠ (po Praze) a také na gymnáziích (po Zlínském kraji). Mzdy na SOU nebyly mezi nejvyššími, přesto však přesáhly v roce 2004 průměr ČR. I na ostatních druzích škol měli pedagogičtí pracovníci ze Středočeského kraje v roce 2004 průměrné hrubé měsíční mzdy mírně vyšší, než byl celostátní průměr, výrazně vyšší byly pouze na VOŠ (i tak se však jedná o necelých 1500 Kč). Lucie MOKRÁ Petr SOUKUP

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11 O počítačích převážně nevážně

Lidské tělo Dr. KIRSTEN BLECH, prof. STEFAN BLEICH

PETR KUKAL

Co je to mícha? Jak působí hormony? Proč chuť závisí na čichu? Odpovědi na tyto otázky najdete v této publikaci. Zkušený kolektiv autorů v dalším díle edice CO – JAK – PROČ poutavě líčí, co se děje v lidském těle, jak funguje a co všechno denně koná. Kniha rozšíří obzory nejen dětem, ale názorným způsobem doplní i výuku.

Ozvi se, Barbaro!, E-schíza, Níž, miláčku, a teď doleva, Báječný nepokrytý svět, Orchestriony mobilní komunikace, Jak mluvit se svým počítačem a řadu dalších kapitol najdou čtenáři v této malé knize. Autor zde s nadsázkou a humorem líčí, co všechno může člověka potkat při cestě životem, který na každém kroku provázejí počítače, další a další technika. „Kdy se ten pokrok zastaví?“

Věneček českých pohádek

Krajská ročenka školství

DAGMAR ŠTĚTINOVÁ

V našem výběru knih představujeme také něco pro milovníky statistiky, konkrétních čísel a hlavně faktů o českém školství. Vy, které zajímá počet žáků na úvazek pedagogického pracovníka, nezaměstnanost ve spojení s úrovní vzdělání i mnoho jiných faktů, jistě nebudete zklamáni.

V pestrobarevném věnečku se skrývá třicet pět půvabných kvítků. Co kvítek, to jedna ryze česká pohádka a v každé příběh, veselý i tklivý, krátký i dlouhý, o dobru a zlu, o lásce a nenávisti, o pomstě a spravedlivé odplatě. Prostě tak, jak to v pohádkách bývá. Nejmenší čtenáře bezpochyby nezklame, zvláště, pokud jim pohádky budou číst jejich učitelky.

akreditovaná vzdělávací instituce pro DVPP č. j. 175/2007-25

OD KARLA FRANTY Celý rok na všech poštách a v prodejnách a internetovém obchodě společnosti Bontonland V roz aše př a ž i e n in á m á n í v otn , sv Vá a zn š poz ím jub átkům ileím ámý d rav . p m bytů . Ozd řátelům a ka oba v aš i c nce láří. h

Další vzdělávání

učitelů

k na

Kompletní nabídka vzdělávacích programů v anglickém jazyce

Pract Engli ical s Skills h

>> Praktická výuka anglického jazyka ve třídách >> Praktické dovednosti z anglického jazyka (5 znalostních úrovní) >> Marketing

ing

ket

>> Úvod do Web designu

Mar

>> Informační systémy pro obchod >> CMS (Moodle) pro učitele

Moo dle Edu for cato rs

>> Začněte studovat již

v březnu!

ation Informems t s Sy for s Busines

Sponzor výroby pohlednic

Oficiální prodejce pohlednic

Sponzor reklamní kampaně pohlednic

číslo účtu: 17 111 444 / 2400

Introduction to Web Design

al ctic Pra ching tea in the s L TEF ssroom Cla

www.praguecollege.cz

Prague College Polská 10 Praha 2 – Vinohrady Tel.: (+420) 222 722 544/5 E-mail: [email protected]

12 inzerce

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Očkování proti rakovině děložního čípku Jste dívka mezi 13 až 15 lety? Máte dceru či vnučku ve věku 13 až 15 let? Myslíte na prevenci? Nepodceňujte očkování a využijte příspěvku až 2 000 Kč* Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR! Jak příspěvek získat? Stačí: – být klientkou Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR – nechat se očkovat u svého praktického či ženského lékaře – přinést doklad o zaplacení na nejbližší pobočku ZP MV ČR – pro více informací zavolat na infolinku 844 121 121 nebo navštívit internetové stránky www.zpmvcr.cz Rakovina děložního čípku u nás ročně postihne zhruba 1 000 žen a až 400 z nich této nemoci podlehne. *Celkovou výši příspěvku lze získat čerpáním Balíčku očkování proti rakovině děložního čípku v hodnotě 1 500 Kč a Balíčku očkování v hodnotě 500 Kč. Infolinka: 844 121 121 Infomail: [email protected] Internet: www.zpmvcr.cz

předplatné týdeníku školství

135-B-pap_vir185x125-K.indd 1

Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. .............................................................................................

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCO21.2.2007 17:20:31 VÁN EVROPSKOU UNIÍ A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Fakta v.o.s., vzdělávací zařízení, Komenského 25, 591 01 Žďár nad Sázavou, tel.: 566 620 520, e-mail: [email protected]

nabízí pro pedagogické pracovníky vzdělávací cyklus Rozvoj sociálních dovedností prostřednictvím interakčních cvičení Místa a termíny konání :

Brno : SOU spojů, Čichnova 23 Adresa: ..................................................................................

20. 4., 21. 4., 12. 5., 5. 6. 2007

............................................PSČ dodací pošty: ..................

Hradec Králové : Adalbertinum, tř. ČSA 300

E-mail: .................................................................................

23. 4., 24. 4., 26. 5., 6. 6. 2007

Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Ostrava : hotelový dům Jindřich, Nádražní 66 13. 4., 14. 4., 5. 5., 1. 6. 2007

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 8

28. února 2007

Datum: .............................

Účastnický poplatek je hrazen z projektu financovaného EU Více informací na www.fakta.cz

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.