75 let nové školy
Nový Hradec Králové
1930 - 2005
Motto: „ Napodobujeme tedy nebeské slunce, které osvětluje, zahřívá a oživuje celou zemi, aby vše, cokoli může žíti, zelenati se, kvést a nésti ovoce žilo, zelenalo se, kvetlo a neslo ovoce.“ *** Jan Ámos Komenský
2
Obsah Historie vzniku škol na Novém Hradci Králové ……. 3 Stavba nové školy …………………………………… 9 Slavnostní otevření nové školy ……………………… 14 75 let rozvoje škol …………………………………… 17 Vzpomínky pamětníků ………………………………. 25 Abecední seznam pedagogů …………………………. 29 V jubilejním roce 2004-2005 ....................................... 34 Poděkování …………………………………………... 46
3
Historie vzniku škol na Novém Hradci Vznik první školy na Novém Hradci Králové souvisí se stavbou hradecké pevnosti, v jejímž důsledku obec Nový Hradec Králové v roce 1766 vznikla. Děti z několika málo prvních domků docházely do školy v Hradci Králové, ale již v roce 1769 nařídilo zemské gubernium, aby 4.000 zl., které obec získala za zboření kostela sv. Jakuba na Pražském Předměstí, bylo použito na stavbu kostela, obydlí pro kněze a školy na Novém Hradci Králové. 19.června 1769 vyměřil hradecký stavitel František Kerner staveniště pro všechny tři budovy. Škola byla dokončena v roce 1772, v témže roce zde bylo zahájeno vyučování. Byla jednotřídní, děti z Nového Hradce, Třebše, Kopce sv. Jana, Kluků a Lhoty pod Strání vyučoval František Tomeš. V roce 1791 měla 184 žáků. V roce 1818 byl ustaven ve škole pomocník. Vyučovalo se stále v jedné učebně. Počet žáků si v roce 1832 vyžádal rozšíření školy o jednu třídu a přístavbu školní budovy, jež byla zvýšena o jedno poschodí. Do školy docházelo 353 dětí. Od školního roku 1873/74 byla škola trojtřídní. V roce 1875 dochází k rozdělení třetí třídy na chlapeckou a dívčí. Od 1.1.1884 byla škola pětitřídní se 482 žáky, všechny třídy byly smíšené. Od roku 1824 po celých 48 let byl v novohradecké škole učitelem a zároveň správcem školy V. Pilnáček, který zanesl tuto učební osnovu pro druhou třídu do pamětní knihy školní: 4
Opis z formuláře. Wýznam Přednášených učbozástojů dítkám druhé třídy školy novohradecké v roku Pá. 1863. 1. Křest. katol. náboženství. 2. Čtení s pravidli v čtverém zpusobu liter. 3. Kraso-psaní v dvojím zpusobu liter. 4. Dobropis s pravidli a mluvnicí. 5. Počítání z paměti ( rozlič. zpusobem ) dle čtyř početních zpusobu. 6. Počty s členkami, čtyry početní zpusobove, až po třioudní počet, dle české váhy a míry. 7. Některé známosti z popsání českého království. 8. Štěpařství. Některé známosti z štěpařství. 9. Zpěv některých písní školních a kostelních písní.
Stará škola, později radnice
5
V roce 1888 postavil hradecký kanovník a kapitulní děkan Eduard. Prašinger opatrovnu, v níž vyučovaly řádové sestry. Až do roku 1943 byla opatrovna samostatnou institucí, v roce 1943 přešla pod správu obecné školy. Otevření další třídy v roce 1889 donutilo správu města ke stavbě nové školní budovy. V roce 1893 se začaly čtyři třídy učit v nové škole, kde se nacházela i sborovna a kabinet. Náklady na stavbu nové školy hradila obec zavedením pivní dávky. Tato nová škola byla postavena na školní zahradě a se starou budovou, kde se vyučovalo i nadále, těsně sousedila. V době postavení školy byl řídícím učitelem Václav Machek, který měl mimo jiné i zásluhu na otevření živnostenské školy pokračovací v roce 1905. V roce 1904 byl z iniciativy řídícího učitele a místní školní rady založen při škole polévkový ústav. V letech první světové války rozšířil svou činnost a vytvářel polévky i pro chudé dospělé osoby a pro děti v opatrovně. V roce 1905 měla škola 7 tříd a jednu pobočku, v roce 1907 pět tříd, dvě definitivní a dvě prozatímní pobočky. Ve školní roce 1909/10 měla škola celkem 10 tříd. Již před první světovou válkou se snažila správa školy prosadit stavbu další školní budovy, narážela však na nedostatek finančních prostředků. Ve školní roce 1917/18 a 1918/19 byla škola v zimním období uzavřena pro nedostatek otopu. 6
Nová Československá republika přála vývoji školství podstatně více než rakouské mocnářství, pro realizaci velkorysých plánů však často chyběly finanční prostředky. Roku 1923 povolila Zemská školní rada stavbu školy občanské s podmínkou, že obec postaví školu na svůj náklad, bez povinnosti okolních obcí přispívat. Nová škola měla obsahovat učebny a kreslírnu.
Místo zakoupené na stavbu nové školy
Plány a rozpočty byly hotovy, stavební místo Krestovo bylo koupeno za 52.000 Kč, ale nestavělo se. Finanční komise se usnesla
7
na odkladu stavby na dvě etapy s podmínkou připojení se k Velkému Hradci. Tak se stalo, že již v roce 1923 povolila zemská školní rada otevření měšťanské školy, která však zahájila svou existenci až v roce 1938. V souvislosti s povolením k otevření měšťanské školy se zintenzívnily snahy směřující ke stavbě nové školní budovy. Již v prosinci 1924 bylo zakoupeno stavební místo (opět vedle existujících školních objektů), v roce 1928 byla zadána stavba místnímu staviteli Josefu Michkovi a podle plánu zednického mistra Františka Černého z Hradce Králové v roce 1929 stavba zahájena. Stavební náklad činil přes 1.000.000 Kč.
Stavební místo před zahájením stavby 20. března 1929
8
Stavba nové školy Krutá zima, která trvala až do konce dubna 1929, zdržela začátek stavby školy. V březnu byl zbourán druhý domek, 8. dubna byly provedeny první výkopy a vlastní stavba školy byla zahájena. Koncem dubna byly položeny základy, v květnu byl již vyzděn suterén, počátkem června bylo dosaženo přízemí, koncem června první poschodí, počátkem července dosaženo rovnosti a koncem téhož měsíce dokončena již i střecha.
Postup stavby ukazují připojené fotografie.
Z plánů nové školy – severozápadní pohled
9
Stavba zahájena. Stav 28. dubna 1929
Stavba 2. června 1929
10
Stavba 28. června 1929
Nová budova ještě s částí lešení – pohled ze dvora. Konec července 1929
11
Stavba nové školy dokončena
Ve vnitřním zařízení provedeny prospěšné změny. Zavedeno bude ústřední topení nákladem 95.000 Kč a vodovod nákladem 32.000 Kč. Počátkem srpna se započalo se stavbou záchodů k stávající školní budově a bouráním dosavadních záchodů, které stály na dvorku a školním budovám k ozdobě nesloužily. Novostavba stojí na místě zbořených domků čp. 145 a 146, z nichž první byl rodným domkem Václava Michaela Pešiny, rytíře z Čechorodu a druhý darovala občanská záložna k účelům stavby školy.
12
Kolaudace nové školní budovy Koncem prázdnin 1931 vykonána byla komisí složenou ze zástupců obce, místní školní rady a okresního úřadu kolaudace školy, v níž sepsán byl protokol, který je uložen u obecního úřadu. V přípisu okresního úřadu, který byl po kolaudaci místní školní radě zaslán, byly vyjmenovány vady, které mají být v novostavbě budovy odstraněny a uloženo započíti s přípravnými pracemi ku stavbě tělocvičny, která má býti postavena do 3 let.
Náklad na novou budovu Práce zednické, truhlářské,.. Práce nad rozpočet ( vodovod, ústř. topení ) Kanalizace, oplocení Dozor na stavbu Vnitřní zařízení školy Plány na školu Přístavba záchodů 5% odměna staviteli a prací řemeslných 2% daň z obratu celkem
729.466.24 Kč 152.218.66 Kč 21.987.10 Kč 45.000.00 Kč 78.275.60 Kč 8.532.50 Kč 34.920.57 Kč 12.111.70 Kč 13.499.70 Kč 1.096.012.07 Kč
Celkový náklad na novou školu Oprava starší budovy školní Oprava nejstarší budovy školní celkem vydáno na školy
1.096.012Kč 44.444Kč 76.745Kč 1.219.201Kč
13
Slavnostní otevření nové školy Program slavnostního otevření školy
„V neděli 31. srpna 1930 o půl druhé odpoledne byl sraz mládeže ve staré škole a sraz občanstva u obecního úřadu. Ve 2 hodiny průvod s hudbou D. T. J. k nové škole. POŘAD U NOVÉ ŠKOLY : 1. Zahájení slavnosti předsedou místní škol. rady panem A. Marečkem a proslov starosty obce pana Fr. Kulhánka.. 2. J. B. Foerster: Velké, šíré, rodné lány – mužský sbor. 3. Slavnostní proslov okres. škol. inspektora p. Jindřicha Štála. 4. Recitace. 5. K. Bendl: Probuzení – mužský sbor. 6. Předání nové školní budovy. 7. Hymny – mužský sbor. Sbory přednesou sdružené zpěv. spolky „Vlastimil“ z Kuklen a „Smetana“ z Hradce Králové. Po slavnosti prohlídka školy a promenádní koncert na Václavském náměstí.“
14
Slavnostní otevření nové školy 31. srpna 1930
15
.
Škola poskytovala prostor pro umístění 6 tříd, dále zde byla pracovna, cvičná kuchyň, 2 kabinety, sborovna a ředitelna. Hlavní vchod byl ozdoben bustou prezidenta T.G.Masaryka, jehož jméno škola od listopadu 1930 nesla. Potřebám školy nadále sloužily i obě starší školní budovy. V letech 1930-31 byly v budově z roku 1772 v přízemí upraveny místnosti pro obecní úřad, zasedací síň a byt školnice. V 1. poschodí byl ze stávajícího pokojíku a dvou přilehlých tříd upraven velmi pěkně a účelně byt řídícího učitele (kuchyň, pokoje, úřadovna a příslušenství ), dál tam zůstala ještě 1 reservní třída. Novou úpravou fasád tvořily všechny tři budovy jednotný celek. 16
75 let rozvoje škol Po otevření měšťanské školy počet žáků obecné školy mírně poklesl: 392 žáků ve školním roce 1938/39 (pro srovnání: nejvíce dětí – 620 – chodilo do školy ve školním roce 1919/20, v roce 1937/38 to bylo 449 žáků), počet tříd (11) však zůstal vysoký, takže správy obou škol řešily starý problém: kam umístit úhrnem 13 tříd. V roce 1944/45 došlo díky totálnímu nasazení vyučujících ke spojení tříd a restrikci vyučovacích hodin. Vánoční prázdniny byly prodlouženy na neurčito a do školy si žáci chodily pouze jednou týdně pro domácí úkoly. 1. února 1945 byla budova obecné školy zabrána wehrmachtem. Vyučování bylo obnoveno až koncem května. 1. června 1945 byli všichni schopní žáci 6. – 8. školního roku přeřazeni do měšťanské školy, čímž klesl počet dětí na obecné škole z 356 na 295. Šestá a sedmá třída byly zrušeny. Od roku 1945 byl ředitelem obecné školy Bohumír Rájek, škola měla ve školní roce 1945/46 pět tříd postupných a pět poboček. V dalších školních letech počet tříd mírně poklesl. Počet dětí se pohyboval kolem 250. Od září 1948 nesla škola název „národní“, od 1. září 1953 byla pod názvem „ osmiletá střední škola“ spojena se školou střední.
17
Cvičení na školním dvoře
Učíme se vařit
18
Měšťanská škola Měšťanská škola na Novém Hradci Králové byla povolena výnosem zemské školní rady z 29. září 1923. Pro školu však nebylo vhodné umístění, samotná obecná škola zajišťovala průběh vyučování jen s krajními obtížemi. V roce 1924 byly zahájeny přípravy ke stavbě nové školy, komise určila stavební místo. Stavba školy byla dlouho odkládána jednak pro nemajetnost obce, jednak pro „neochotu zemského fondu na stavbu přispěti.“ Realizaci projektu pomohl až zákon o újezdních školách, schválený v roce 1936. Nový Hradec Králové se chopil možnosti zbudovat měšťanskou školu jako školu újezdní pro Nový Hradec, Kluky, Roudničku, Lhotu pod Strání; přiškolené obce tak přispěly na náklad spojený s provozem školy. První ročník, chlapecká a dívčí třída, nové měšťanské školy byl sice 1. září 1938 otevřen, ale vlivem politických událostí odročena stavba plánované budovy na neurčito. Projekty architektů Lisky, Louženského, Rejchala a Schovánka byly uloženy ad acta. V prvním roce svého trvání měla škola 99 žáků, v dalším roce již 170 v pěti třídách ( I.abc, II.ab ). Prvním ředitelem školy byl Gustav Weiss. Vládním nařízením ze 14. srpna 1941 se měšťanské školy staly školami výběrovými a byly po německém vzoru přejmenovány na Hauptschule. Do této výběrové školy mělo přejít jen 35% žáků po ukončení čtvrtého školního roku školy obecné. 19
Novohradecká Hauptschule měla čtyři ročníky, celkem 7 tříd, tento počet tříd klesal, takže ve školním roce 1944/45 měla jen 4 definitivní třídy postupné. Teprve k 1. červnu 1945, v souvislosti s přechodem schopných žáků 6. – 8. školního roku ze školy obecné na školu měšťanskou, byla škola rozšířena o dvě pobočky.
Budova Hauptschule
Po celou dobu německé okupace bylo vyučování narušováno restrikcí osnov . Ve dnech květnové revoluce se budova měšťanské školy stala centrem odboje. Zasedal zde revoluční národní výbor, bylo zde rozhlasové zařízení a místnost pro ubytování partyzánů. 20
Ve školním roce 1945/46 se funkce ředitele ujal bývalý legionář Josef Zemánek. Škola měla 4 třídy postupné, dvě pobočky a dva roční kurzy, v těchto 7 třídách se učilo celkem 231 žáků. Vyučování bylo znesnadněno nejen nedostatkem místností, ale i nezměrným pohybem učitelských sil, který se stal průvodním zjevem celého poválečného školství. Od roku 1948/49 nesla škola název „střední“, měla čtyři ročníky, z nichž poslední byl od června 1951 ukončen vždy závěrečnou zkouškou. V roce 1949 se ředitelem školy stává nadšený propagátor dětského sborového zpěvu Oldřich Vendler. Sbor, který ve škole založil, se stal významným kulturním činitelem v obci. Další závažná školská reforma byla realizována k 1. září 1953 vznikem osmiletých středních škol, jež v sobě spojovaly školu národní (1. – 5. postupný ročník) a školu střední (6. – 8. postupný ročník). Ředitelem takto vzniklé školy byl jmenován dosavadní ředitel školy střední Jaroslav Falta. Škola měla celkem 17 tříd, umístěných ve třech budovách a 483 žáků. Až do školního roku 1958/59 byla ušetřena střídavého vyučování, v tomto roce, kdy počet tříd stoupl na 18 a počet žáků na 587, střídaly čtyři třídy. Od konce 50. let se ředitelství školy a obvodní národní výbor snažily o postavení nové školy, byl určen i pozemek, ale všechny snahy vycházely nadarmo. V letech 1967 – 1973 se ve stísněných prostorách a naprosto nevyhovujících podmínkách (ve starších budovách lokální vytápění 21
Naše hokejové mužstvo
Vyváření polévek
22
na pevné palivo a suché záchody) učilo 21 tříd s počtem až 661 žáků. V tomto roce byla dostavěna nová školní jídelna. S adaptací budov se začalo až za ředitelky Radoslavy Dvořákové na podzim roku 1975, kdy sešlo z úvah o stavbě nové školy. Nejprve byla zahájena rekonstrukce budovy č.p. 145, která byla dána do provozu v srpnu 1976. V dalších letech pak došlo k modernizaci i ostatních objektů, takže budova nejen plně vyhovovala všem nárokům kladeným na školství, ale působila navíc velmi esteticky. V roce 1988 byla v akci „Z“ zahájena výstavba tělocvičny. Celková hodnota díla stavby byla propočtena na 4.999.000,- Kčs, při plánovaných nákladech 80 %, tj. 3.999.000,- Kčs. Stavbyvedoucím byli Ing. Lom a F. Svatoň. Podle plánu měly být práce zahájené v září 1988 a stavba dokončena v srpnu 1991. Budova tělocvičny byla dokončena a zkolaudována dne 14. prosince 1994. V roce
1998
bylo
započato
s výstavbou
venkovního
sportoviště s umělým povrchem. Tato stavba, kterou nákladem 1.366.435,- Kč vybudovala firma STAVO&SACHS Hradec Králové, byla dokončena v roce 1999. Autorem projektu byl Atelier K. V současné době je venkovní hřiště využíváno jak při výuce tělesné výchovy a sportovních kroužků, tak veřejností v odpoledních hodinách a o sobotách a nedělích v rámci protidrogového programu Magistrátu města Hradec Králové. 23
V letech 2002 a 2004 byla provedena celková rekonstrukce sociálních zařízení v budovách čp. 146 a 145 v celkové hodnotě 1,5 mil. korun. Od 1. ledna 2003 je součástí školy Mateřská škola Na Biřičce a s účinností od 1.června 2004 byla zřízena Rada školy. V podzimních měsících letošního roku bude provedena přestavba spojovacího chodby a starých nevyhovujících šaten. Šatny žáků budou vybaveny zamykatelnými skříňkami a na místě starých šaten vznikne vstupní hala.
Tělocvična
24
Vzpomínky pamětníků Celý život s novohradeckou školou Letos v červnu to bude osm let, kdy jsem opustila novohradeckou školu, ve které jsem působila celkem třicet tři školních roků, z toho dvacet sedm jako učitelka a šest jako ředitelka. Svou práci jsem měla velmi ráda, jestli jsem ji ale dělala dobře, to mohou posoudit pouze ti, kteří seděli v lavicích přede mnou a do hlavy soukali vzorečky, rovnice, poučky a zákony. Doufám, že ale také nezapomněli na hodiny hudební výchovy a na vystoupení pěveckého kroužku při oslavách různých výročí v místní sokolovně. Já mám k této krásné škole, která tak půvabně ční vedle kostela, blížíte-li se k Novému Hradci od severu, vztah přímo rodinný. Škola se budovala v době, kdy byl starostou Nového Hradce můj dědeček pan František Kulhánek. Druhý dědeček pan Bohumír Rájek tady působil od roku 1947 jako řídící učitel a můj tatínek pan Miroslav Kulhánek v padesátých letech na škole nejprve učil a pak asi rok dělal zástupce ředitele. Takže si myslím, že tomu osud chtěl, abych štafetu převzala do rukou já a držela ji hodně dlouho, což se mi také podařilo. Zažila jsem toho dost, samozřejmě ne všechno bylo krásné. Škola musela důsledně držet krok s politickou situací, která nám byla mnohdy nepříjemná, ale s odstupem času vzpomínám jen na to hezké, co učitelské povolání činí zajímavým. Každý den je jiný, každé dítě reaguje jinak, s mnohými žáky bylo možné navázat vztah, který trvá dodnes. Protože na Novém Hradci bydlím, znala jsem rodinné zázemí mnoha svých žáků a samozřejmé bylo, že po letech jsem učila i jejich děti. Nemohu také nevzpomenout na své kolegy. Několik jsem jich už vyprovodila na cestě k věčnosti, na mnohé nelze nikdy zapomenout. Současná doba zrychlila tempo, děti i dospělí jsou zavaleni obrovskou spoustou informací, vzdálenosti se zmenšují, komunikaci 25
usnadňují mobilní telefony, internet, rychlé automobily, ale bohužel vztahy mezi lidmi postrádají upřímnost, věrnost a poctivost. Není proto divu, že roste agresivita, korupce a chybí to nejvzácnější – cit a láska. Děti kopírují to, co jim dospělí nabízejí, nedokážou rozeznat, kde začíná zlo, protože mají před sebou málo ušlechtilých vzorů, které známe z literatury. Vzpomínám na dojemnou příhodu, která by se dnes určitě nemohla stát. Při jedné hodině hudební výchovy jsem děti učila píseň Kačena divoká, letěla zvysoka, přišel na ni střelec, střelil ji do boka … Doprovázela jsem děti na klavír a najednou se jedna holčička rozplakala, tak byla dojatá a nikdo ze spolužáků se jí nesmál. K této příhodě není třeba komentáře. Věřím, že ona dívenka, z níž je dnes dospělá žena a na onu příhodu si ani nevzpomene, nebude nikdy schopna žádného podrazu, protože už jako dítě rozeznala dobro od zla. Důchod má tu ohromnou výhodu a moc donutit člověka vážit si každého okamžiku, každé chvíle, kterou prožívá, protože nic už se nemůže opakovat, nic nelze vrátit. Teprve ve vzpomínkách prožíváte s dětmi každé 1. září, každý 30. červen, a to jsou dny, kdy se neubráníte dojetí, protože se vám stýská. Něco začíná, něco končí, každý školní rok přinesl změnu a to bylo a vždy bude na učitelském povolání to nejkrásnější. Protože, je-li člověk mezi dětmi, tak nestárne. Květoslava Bucharová, učitelka a ředitelka školy Žákyní i učitelkou Do první třídy novohradecké školy jsem nastoupila 1. září 1959. Holčička s velikou bílou mašlí a udivenýma očima. Těšila jsem se a škola mě nezklamala. 1. třída byla umístěna v suterénu, kde je dnes odborná učebna fyziky a chemie. Paní učitelka Gizela Faltová, manželka pana ředitele Falty, byla přísná, ale spravedlivá. Pamatuji se na řady propojených lavic a hlavně na sedátka, ze kterých se tak pěkně klouzalo a která vydávala při sklápění zvláštní zvuk. Dodnes si ho pamatuji Taky skleničky s inkoustem, které byly zavěšeny v důlku lavice. 26
Vzpomínám s láskou na pana školníka Vasylyšina, který špatně slyšel, ale dobře viděl. Žádný uličník v botách mu neproklouzl. Chodili jsme dvorem, do budovy čp. 146 se vcházelo stejným vchodem ze dvora jako dnes. Po obou stranách na zdi se pnulo hroznové víno, pan školník si ho hlídal, ale ty nejhezčí hrozny dával stejně žákům. Přišla-li inspekce, paní školníková napekla buchty, vonělo to po celé škole. V budově dnešní školní družiny byla školní kuchyň s jídelnou. Pan učitel Plíštil vždy přikusoval k polévce chléb, prý zvyk z války. Na zahradě kolem dnešní družiny voněl med. Pan učitel Jiří Hemelík učil kluky včelařit. Ostatní děti měly své záhonky se zeleninou, zásobovaly školní kuchyň. Tak plynula školní léta. 15.června 1968 jsem školu „vyšla“, tenkrát se končilo o 14 dní dřív. V roce 1978 jsem se znovu vrátila, abych své svěřené děti učila tak, jako kdysi učili mě ti, kteří s námi už dávno nejsou, ale jejich stopy tady zůstaly. Mgr. Marie Hlavatá, žákyně a učitelka školy Školní zahrada Součástí naší školy je okrasná zahrada, na jejíž realizaci se začalo pracovat zhruba před čtvrtstoletím ve spolupráci se sdružením rodičů, místními zahrádkáři, zejména panem Jiřím Pozníkem, který nejenže zahradu zakládal, po celá léta ji vybavoval novými výpěstky, zkrášloval a pracoval na ni. Velkou zásluhu na jejím vzniku má také bývalá ředitelka paní Radoslava Dvořáková, pro kterou byla zahrada velkou chloubou. Za čtvrt století na zahradě vyrostlo mnoho krásných dřevin (zejména krásná skupina rododendronů), od června nakvétají růže (sadové, pokryvné, půdokryvné, stromkové) a mnoho trvalek. Jezírko umístěné ve svorech skalky je v létě celé porostlé lekníny. Zahrada se stala přirozeným centrem pro výuku přírodovědy, botaniky, ekologie, pracovních činností, výtvarné výchovy, ale také místem pro pouhou relaxaci všech, kterým není lhostejná krása přírody. Mgr. Marcela Fajlová, učitelka školy 27
Žáky této školy jsme se stali před 71 lety Na Novém Hradci Králové se začalo vyučovat již v roce 1772 v přízemní jednotřídce. V roce 1823 byla škola o patro zvýšena. Roku 1873 stará škola rozšířena přístavbou. V roce 1921 bylo již 12 tříd. V roce 1928 byla zahájena výstavba nové obecní školy na místě zbořených domků, z nichž první byl domkem V. M. Pešiny, jehož deska je umístěna na nové škole. Slavnostní otevření nové školy bylo 30. a 31. 8. 1930. V tomto roce bylo ve škole již 534 dětí. V poslední době byly rekonstruovány i další objekty staré školy a modernizována škola nová. Ke zmodernizování školy velmi prospěly i spojovací chodby mezi novou školou a starými budovami školy, úprava nádvoří a školní zahrady. Velkým přínosem pro žáky je i výstavba vývařovny s možností stravování a výstavba nové tělocvičny. My jsme do obecní a měšťanské školy chodili v letech 1934 až 1943. Tehdejší třídy nebyly tak vybavené jako nyní. Nebylo ústřední topení, topilo se tuhým palivem. V každé třídě byla kamna, která obsluhoval pan školník. V suterénu nové budovy byla zřízena kuchyně, kde se děvčata z vyšších tříd učila vařit. Vyučovalo se i v odpoledních hodinách a v sobotu dopoledne. Na hodinu tělesné výchovy jsme chodili do tělocvičny Sokol. Nebyla vývařovna ani jídelna. Přesto se nám ve škole líbilo a rádi na ni vzpomínáme. Anděla a Rudolf Bergerovi, bývalí žáci školy
28
Abecední seznam pedagogů Při hledání jmen pedagogů, kteří na této škole působili, jsme vycházeli především ze zápisů ve školních kronikách, seznamech učitelů na různých dokumentech, osobních a služebních výkazů učitelů a z údajů pamětníků. Je možné, že jsme na některé zapomněli. Těm se omlouváme. Darebníková Eva Dařílek Jiří Absolonová Věra Dařílek Josef Adámková Zdeňka Divišová A. B Dlabáčková Marcela Bártová J. Dobiášová Libuše Bednář Adolf Dobřická Hana Bednářová Jana Dočkalová Markéta Bechyňová Marie Doležal Jaroslav Binarová Jana Doležalová Marie Blažkovičová Jarmila Doležalová Květa Brinkmanová Milada Dvořák Jaroslav Buhová J. Drahota Vratislav Bucharová Květoslava-ředitelka Dusilová Věra Buryová Eliška Dušánková Antonie Dušek Jaroslav - řídící učitel C Dvořáková Eliška Cvrček Petr - ředitel Dvořáková Radoslavaředitelka Č Čechová Milada E Černá Jaroslava Eisenreich Josef Černá Olga Fajlová Marcela Černíková Radomíra Falta Jaroslav - ředitel Černohubová Věra Faltová Gizela Čiháková Milada Faltová Růžena D Farkašová Hana 29
A
Jahelková Pavlína Jakubcová Olga Jakubská Emilie Jarešová Ludmila Jebavý Jaroslav - řídící učitel Jedlička František Jelínková Jana Jirásková Jindřiška Jůna Vojtěch Jurenka Dušan
Filipová Jitka Franc Jiří Frita Václav Fuzová Ilona
G Gryegerová Marcela
H Hametová Eliška. Hanzlová Štěpánka Hartmanová Svatava Hátlová Jiřina Havel Josef - řídící učitel Havlíková Dana Havlová Marie Havlová Zdenka Heissigová Markéta Hemelík Jiří Hemelík Stanislav Henzlová Lucie Hladíková Mária Hlavatá Jana Hlavatá Marie Hofmanová Marcela Hojná Božena Houser Josef Hrobařová Anna Hrochová Marie Hubálková Helena Hubert Jaroslav - ředitel
K Kadeřávek Miroslav Kalátová Dagmar Kamenická Věra Kaminská Zdeňka Kaplanová Věroslava Karlová Marie Kášová Eva Kintler Ján Klapka Josef Klimeš Jan Klimešová Eva Klimešová Šárka Klížová Miluška Klouček František - ředitel Kloučková Helena Kloučková J. Klubíčková Božena Knoblochová Jana Kolocek Lukáš Kolouch Luboš Kostelecká Gabriela Koubová Jitka Kout Ivo
Ch Chudý Josef
J 30
Krátký Josef Krausová Věra Krejsa Václav Kryštůfek Jaromír Křemenák Stanislav Křížková Jana Kubcová Eva Kubišta Vladimír Kubištová Božena Kulhánek Miroslav Kulhánková Věra Kulichová Martina Kuříková Veronika Kuřinová Jana
Motejlek Luděk
N Nepokojová Ilona Neškudová Božena Netíková Jiřina Nevečeřalová Helena Nosek Jiří Nosková Věra Novák Bohuslav Nováková Eliška Nováková Růžena
O Olivová Zdenka Olovová J. Omelková Milada
L Lásková Božena Lehká Jolana – zást. ředitele Levitner Jindřich Lichá Věra Linhartová Olga
P Pácal Miroslav Pacholíček A. Pacholíčková Anežka Pacholík František Pála Josef Páleníčková Martina Pávková Zdena Peisker Zdenek Peřinová Jitka Pešátová Dagmar Pětivoká Helena Petrová Věra Petrovická Vladimíra Plíštil Stanislav Pohnerová Marta Poláková Růžena-zást. ředitele Poldová Květuše
M Málková Milada Manychová Daniela Marešová Helena Martincová Irena-zást. ředitele Martinková Emilie Matysová Vlasta Měkotová Eva Minářová Bedřiška Mitkovič Michal Mlynářová Marie Morávková Květa Morávková Libuše Moserová Anna 31
Svačková Jana Svobodová Miroslava Sykáček Stanislav Synáčková Martina
Popová Milena Pořízková Eva Pospíšilová Ruth Preisová Eva Profous Václav Procházková Valentýna-z. řed. Prouza Antonín
Š Šafářová Marie Šejbl František Šmerdová Marie Šimková Blanka Škodová Dana - ředitelka Šlencová Jaromíra Šlitrová Dana Šmíd František Špičáková Pavla Štarhová Irena Šternberková Olga Štíbrová Jana Šustrová Drahomíra Švehlová Alena Švihová Barbora
R Rájek Bohumír – ředitel Ralková Milada Rauš Jan Rejmánková Ilona Ruml Jiří Růžičková Alena
Ř Řeháková Říhová Marie
S Sedláčková Jaroslava Seifertová Miroslava Seik Roman Shrbená Jitka Siefertová Miroslava Siručková Věra Smažilová Dana Smetáková Marie Smolenská Zdena Spilková Ludmila Strádalová Eva Stránská Marta Stuchlík Ludvík - ředitel Stupková Věra Suchánek Pavel
T Tenglerová Ivana Tobišková Lidmila Tomášková Květoslava Turková Marie – zást. ředitele Turnovská Miroslava
U Uhlíř Tomáš Urbanová Anna
V Vacková Marie Vaisochová Věra Valterová Jana 32
Vrabcová Eva Vránová Blanka Vroubková Věra
Vanický Antonín - ředitel Vaníček Jiří Vecková Eva Vejs Alois Velínská Anna Veselá Miluše – zást. ředitele Víchová Eva Vinklářová Ludmila Vipková Vlasta Viplerová Vlasta Volencová Zdenka Volenská Jitka Voříšková Jana Votrubová Jana
W Weisbauer František – ředitel
Z Zábranská Eva Zahradníková Vlasta
Ž Žatečková Hana-zást.ředitele Žižka Tomáš
První učitelský sbor
33
1. František Pacholík 2. Hynek Muška 3. Jan Rouš 4. Václav Profous 5. Bohumír Rájek 6. Anna Nádvorníková
7. Ludmila Blatníková 8. Jaroslav Jebavý 9. Božena Stuchlíková 10. Božena Kubištová 11. Antonie Ryšavá
V jubilejním roce 2004 - 2005
Učitelský sbor v roce 2005
Sedí zleva: Jolana Lehká, Veronika Kuříková, Petr Cvrček, Martina Synáčková, Jitka Shrbená, Vladimír Drobný, Mária Hladíková Stojí zleva: Dana Havlíková, Markéta Dočkalová, Marcela Dlabáčková, Jitka Peřinová, Ján Kintler, Jiřina Netíková, Leona Svrčková, Ilona Nepokojová, Marcela Fajlová, Marie Hlavatá 34
Zaměstnanci Vedení školy Ředitel školy Statutární zástupce ředitele školy Zástupce ředitele školy pro MŠ Hospodářka školy
Mgr. Cvrček Petr Mgr. Lehká Jolana Rybišarová Eva Svrčková Leona
I.stupeň Mgr. Dlabáčková Marcela Mgr. Dočkalová Markéta Mgr. Havlíková Dana Mgr. Nepokojová Ilona Mgr. Peřinová Jitka Shrbená Jitka
II.stupeň Mgr. Fajlová Marcela Mgr. Hladíková Mária Mgr. Hlavatá Marie PaedDr. Netíková Jiřina Mgr. Kintler Ján Synáčková Martina
Školní družina Marešová Helena - vedoucí Mgr.Kuříková Veronika Hubálková Helena
Mateřská škola Škaldová Ivanka Weisserová Lenka Zubrová Helena
Provozní zaměstnanci Drobný Vladimír - školník ZŠ Absolonová Hana – školnice MŠ Drobná Jana – uklízečka Jedličková Martina – uklízečka Majchráková Eva – jídelna MŠ Nováková Alena - uklízečka Pavlová Eva - uklízečka Ryndová Věra - uklízečka
Školní jídelna Tesařová Blanka – vedoucí ŠJ Čudová Jaroslava Rolcová Martina Ryndová Věra
35
Základní škola Nový Hradec Králové má ve školním roce 2004-2005 celkem 207 žáků. Obsazení jednotlivých tříd Třídní učitelka: Mgr. Nepokojová Ilona Třída: 1.A Brůža Lukáš, Drahorád Michael, Hanke Václav, Horák Martin, Ikizgül Varol, Jareš Pavel, Kulda Adam, Poledník Ladislav, Prokop David, Rak Martin, Sklenář Jiří, Šimáček Jan, Štěpják Lukáš, Ciková Klára, Dvořáková Lucie, Havlová Tereza, Hubáčková Jana, Chaloupková Adéla, Jindřichová Barbora, Kchodlová Kristýna, Kulichová Kristýna. Třída: 2.A Třídní učitelka: Mgr. Peřinová Jitka Beznoska Jan, Bubeník Jan, Černík Lukáš, Dimov Michal, Hofmeister Josef, Janošič Filip, Junek Dominik, Mervart Marek, Reinhardt Christian, Rubáš David, Runštuk Karel, Unger Jakub, Beránková Aneta, Bergerová Veronika, Drobná Anna, Horáková Anna, Horáková Eliška, Hošková Veronika, Hudecová Alice, Kokyová Věra, Majerová Barbora, Morávková Nicol, Müllerová Veronika, Rejmanová Kristýna, Rybková Kateřina, Řezáčová Magdaléna, Synková Alžběta, Kamenická Adéla, Kamenická Kateřina. Třída: 3.A Třídní učitelka: Mgr. Dlabáčková Marcela Částka Karel, Kňourek David, Koudelka Tomáš, Lopour Vojtěch, Lukeš Vojtěch, Pirohanič Lukáš, Řehák Jakub, Šimáček Jiří, Brátová Lucie, Čápová Sabina, Hanušová Adéla, Hollerová Helena, Hrůšová Kateřina, Mašátová Eva, Mikešová Pavla, Moravcová Renáta, Pavlíková Karolína, Rubášová Kateřina, Rumlová Sabina, Máslo David.
36
Třídní učitelka: Mgr. Dočkalová Markéta Třída: 4.A Havran Tomáš, Hlubuček Filip, Holler Václav, Horáček Michal, Hubáček Tomáš, Jankovský Matěj, Jedlička Josef, Kulendík Jan, Mlateček Jiří, Ondrák Vít, Žďárský Jan, Hrubá Yveta, Kolářová Eliška, Pokorná Tereza, Rybková Jana, Straková Hana, Zelinková Michaela, Vinopalová Jana, Dvořák Libor. Třída: 5.A Třídní učitelka: Mgr. Havlíková Dana Albrecht Jiří, Antoš Patrik, Brousil Martin, Diviš Petr, Balková Adéla, Bergerová Adéla, Elsnerová Anna-Marie, Jeřábková Jiřina, Lankašová Fabiana, Lopourová Anna, Tocháčková Denisa, Zákravská Lucie, Mužík Jan, Unger Radek, Vodička Lukáš, Stonawská Petra, Wunderlich Richard, Beznoska Ondřej, Rejnková Diana, Raková Kristýna. Třída: 5.B Třídní učitelka: Shrbená Jitka Majtan Daniel, Pipek Ondřej, Sisr Tomáš, Štěpják Miroslav, Sklenářová Hana, Staňková Barbora, Staňková Tereza, Raková Kamila, Dvořáček Josef, Rubáš Daniel, Hojer Patrik, Kulich Václav, Hruška Jiří. Třídní učitelka: Mgr. Hladíková Mária Třída: 6.A Marek Michal, Nožička Jakub, Sviridov Marek, Bakešová Lucie, Hlásková Barbora, Klementová Iveta, Mikešová Monika, Pultrová Eva, Votočková Michaela, Řezáč Vít, Řezba Jan, Schmuck Tomáš, Říhová Nikola, Táncóšová Adriana, Jareš Jiří, Čečotka Petr, Kariofylis Sotirios. Třída: 7.A Třídní učitelka: Mgr. Hlavatá Marie Brutar Lukáš, Beránková Michaela, Bergerová Anna, Fantová Nikola, Groulová Veronika, Hošek Jan, Jankovská Kristýna, Jezsó Erik, Just Ladislav, Kaprová Petra, Karlová Jana, Lankaš Martin, Mandys Pavel, Mlatečková Daniela, Pavel Miloslav, Pokorná Barbora, Řičařová Michaela, Salamonová Nikol, Stejskal Tomáš, Trpálková Michaela, Vítková Johana, Záňová Sandra, Brůža David, 37
Hlásný František, Boldiš Jakub, Kašpar Martin, Votypková Zuzana, Votypková Klára. Třídní učitelka: Mgr. Fajlová Marcela Třída: 8.A Balek Václav, Brutar Petr, Duffek Adam, Dvořáček Michal, Felger Jan, Hromek Michal, Hubka Tomáš, Janošič Ondřej, Kubec Vratislav, Moudr Adam, Nový Petr, Peřina Štěpán, Růžička Tomáš, Syruček Jakub, Zadák Tomáš, Bockstefflová Kristýna, Kudrnová Kristýna, Mudroňová Veronika, Dvořáková Kristýna.
Třída: 9.A Třídní učitelka: PaedDr. Netíková Jiřina Lejsek Martin, Mandys Jan, Prokop Lukáš, Dytrtová Dominika, Horáčková Dana, Horáková Kateřina, Hudecová Klára, Hůlková Terezie, Kösslerová Edita, Koudelková Pavla, Krausová Nikola, Kubcová Šárka, Matysová Petra, Ondráková Alena, Rumlová Žaneta, Řeháková Tereza, Kecinová Kateřina, Hejkalová Dana, Beránek Miroslav, Novák Jakub. Budoucí prvňáčci Antesová Simona, Beránek Lukáš, Havel Dominik, Hlubuček Denis, Hofmeisterová Monika, Hrůša Vojtěch, Chaloupská Barbora, Ikizgül Nela, Jareš Petr, Jeřábková Vendula, Jezsóvá Veronika, Knittel Matěj, Moravec Radovan, Nosálek David, Nováková Lucie, Pařízek Tomáš, Plíšek Daniel, Roflík David, Sahulka Jonáš, Snášel Filip, Střelka Lukáš, Svobodová Sabina, Šimáček Josef, Šimůnková Kateřina, Šplíchal Jan, Votoček Antonín.
38
Moje docházka do školy Na ZŠ Nový Hradec Králové chodím již od roku 1996 a jsem ráda, že jsem jako malá žákyňka školky šla na zápis právě sem. Říkala jsem si, už jsem velká holka, protože jsem byla u zápisu. Pamatuji se na to dodnes. Vešla jsem do třídy, kde byla paní učitelka Nepokojová s paní učitelkou Peřinovou a ptali se mě na různé věci. Za to, že jsem jim na vše hezky odpověděla, jsem si směla vybrat jednu z věcí, co vyrobili žáci, kteří již chodili asi na druhý stupeň této školy. Tehdy jsem z toho měla ohromnou radost. Už jsem si uvědomovala, že se mi změní celý život. A také, že se změnil a jak. O prázdninách jsem se už nemohla dočkat svého prvního školního dne. Odpočítávala jsem si, kolik mi ještě zbývá dní do konce prázdnin. Nakonec jsem se přeci jenom dočkala. První školní den jsem se bála vůbec vejít do třídy, jelikož jsem přišla pozdě a nevěděla jsem, jak na mě bude reagovat paní učitelka. Co přesně se mi tehdy honilo hlavou si už nevzpomenu, ale jistě to bylo něco v tom smyslu jako: „Kdo nás to bude vůbec učit? A bude ta paní učitelka hodná...?“ Nakonec jsem vešla do té třídy a uviděla jsem tam paní učitelku, která byla i u zápisu, ale nepamatovala jsem si jméno, což jsem se po chvíli dozvěděla. Byla to paní učitelka Peřinová. Ve třídě jsem většinu dětí znala, tak mi ani nevadilo, když na mě zbylo místo v první lavici u katedry vedle Dominiky Dytrtové. I když se toto vše odehrávalo už před devíti lety, pořád mi to připadá jako včera. Jediné, co mi přišlo docela líto, tak jen to, že jsme byli rozdělení na dvě třídy. V první třídě mě bavilo všechno až na psaní, protože mě paní učitelka peskovala kvůli špatnému držení pera, z čehož mi leckdy do smíchu nebylo. Nicméně jsem do školy stále chodila velice ráda, že jsem dokonce nechtěla ani víkendy, ale teď se na ty víkendy těšívám, protože si odpočinu a nemusím brzy vstávat. Paní učitelku Peřinovou jsme měli až do třetí třídy. Jezdila s námi na školy v přírodě do Deštného v Orlických horách na Jedlovou. Hry a soutěže mě dost bavily, ale po tom týdnu pouze se 39
spolužáky a učitelským dozorem jsem se docela těšila domů, protože tam na mě čekala maminka, tatínek, malá sestřička Alička, babička s dědou a můj milovaný pejsek Asta. Zkrátka patřím k těm závislákům na rodině. Pak přišla čtvrtá třída a s ní i změna naší třídní učitelky. Měli jsme paní učitelku Shrbenou. Všichni ve třídě jsme byli dosti překvapení, že nastala taková změna. Zpočátku jsme byli všichni dost nepřístupní, ale když jsme poznali, že naše nová paní učitelka patří k osobám na svém místě, tak jsme hned trošku zjihli. Tímto chováním jsme sice byli trochu tvrdí, ale byl to jen ochranný tah vůči našim osobám. Tuto paní učitelku jsme měli i v páté třídě a domnívám se, že nás na druhý stupeň připravila dobře. Když jsme zlobili při vyučování, tak nám říkávala: „Já se vás snažím připravit na druhý stupeň, abyste se mohli řadit k vašim starším spolužákům nebo byli dokonce i lepší než oni.“ Nevím, jestli to bylo přesně toto, ale smysl to má stejný. Přijde mi, že právě ve čtvrté a páté třídě se náš třídní kolektiv stmelil o trochu více, a to díky horským školám v Jeseníkách v Malé Morávce na chatě, která se jmenuje Viktorka. Tam se mi moc líbilo, jelikož jsme se k sobě všichni chovali daleko lépe než kdykoli jindy, a to jen díky slovům paní učitelky. Její morální hodnoty tehdy přenesla i na nás ať už méně nebo více, ale každého se to přeci jen alespoň trošku dotklo. V páté třídě nás polovina přestoupila na jinou základní školu, a to jen proto, že někde slyšeli o tom, jak je naše škola pozadu. Od leckoho jsem slyšela: „Kdybych býval(a) nepřestupoval(a)...“ Zkrátka určitě někoho píchlo u srdíčka, že udělal takovéto rozhodnutí pouze na základě svých domněnek. Je dobré mít své domněnky a rozhodovat se podle svého úmyslu, ale občas to zamrzí. Do šesté třídy jsme nastupovali v přibližném počtu osmnácti žáků. Třídní učitelkou nám byla paní učitelka Netíková, ale už to bylo přeci jen něco trošku jiného než na tom prvním stupni. Tam se k nám chovali pořád jako k malým dětem a bylo to dobře, ale na tom druhém stupni už s námi jednají na rovinu, jak s velkými a téměř 40
dospělými. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, že už to nebude „Havaj“ jako na prvním stupni. Tady už jsme měli daleko rozsáhlejší zápisy a museli se více učit. Bylo to něco na způsob: „ Máš? Nemáš? To je tvůj problém?“ Teď jsem to sice trošku přehnala, ale na tom, co se naučíme v této době, budeme stavět dál. Paní učitelku Netíkovou máme až do deváté třídy, což je výborné. Jsem naprosto spokojená s učitelským sborem. Je sice fakt, že občas někdo z nich nevědomky řekne něco, co žáčka zabolí, ale v jiných situacích zase dokáží podržet jako nikdo. Mám radost z toho, že jsem mohla celých devět let chodit do této malé školičky a poznala jsem zde spoustu lidí na svém místě. Teď už jen odpočítávám dny do vysvědčení a do doby, kdy už nezasednu v září do své lavice na této škole. Tato léta už mi nikdy nikdo nemůže vzít, tudíž to považuji za svůj poklad, který je pro cizí lidi nedotknutelný. Tak jako se to stává v normálním životě, tak i tady se mi staly nepříjemné věci, ale ty byly postupně nahrazeny novými a příjemnými příhodami, na něž budu s radostí vzpomínat. Závěrem bych chtěla jen říct: „Škola často nutí k pilnosti také líného žáčka, který v důsledku toho, že se musí učit, nemá školu rád, ale po čase zjistí, že to byla jen malá přeháňka a nebe se opět vyjasnilo a svítí zase sluníčko.“ Klára Hudecová, žákyně 9.třídy
41
Noc s Andersenem
Výrobky keramického kroužku
42
Lyžařský výcvik na Borůvce
Zápis do 1. třídy
43
Velikonoční jarmark
44
Učebna informatiky
Školní zahrada
45
Poděkování Patří pedagogickým i nepedagogickým zaměstnancům, kteří svojí poctivou prací přispěli k činnosti školy během celé její mnohaleté existence. Patří všem, kteří ke vzniku tohoto sborníku ochotně přispěli svou prací, materiálem či finančně. Zvláštní poděkování Ing. Aleně Synkové za pomoc při realizaci almanachu.
46
Literatura : Pamětní kniha obecné školy 1835 – 1876 Pamětní kniha obecné školy 1877 – 1936 Pamětní kniha obecné školy 1936 – 1940 Pamětní kniha obecné školy 1940 – 1951 Pamětní kniha měšťanské školy 1938 – 1953 Pamětní kniha 1953 – 1962 Pamětní kniha 1962 – 1976 Zlatá kniha 1841 – 1879 Obrazová příloha k pamětní knize měšťanské školy 1938 - 1945 Osobní a služební výkazy učitelů 1887 - 1955 Školní budova a její vybavení, pomůcky, projekt měšťan. školy Plány na stavbu školy
47
Almanach k 75. výročí otevření nové školy Základní škola, Nový Hradec Králové, Pešinova 146 Zpracovali:
Mgr. Cvrček Petr Mgr. Lehká Jolana
Grafická úprava:
Lehká Kateřina
Fotografie:
archiv školy
Náklad:
400 ks
Vydáno ve školním roce 2004-2005 za finanční účasti Magistrátu města Hradce Králové 48
