7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných výdajů. 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných výdajů. 7.3 Klasifikace veřejných výdajů. 7.4 Teorie růstu veřejných výdajů. 7.5 Faktory růstu veřejných výdajů.
7.1 Charakteristika veřejných výdajů. ► prostřednictvím veřejných výdajů se financují veřejné potřeby (netržní činnosti státu a územní samosprávy); ► jednotlivé činnosti se zabezpečují a financují prostřednictvím institucí a organizací, které stát zřizuje; ► veřejné výdaje jsou nástrojem financování potřeb těchto institucí (nákladů na jejich činnosti); ► narůstá podíl cílených veřejných projektů a veřejných výdajových programů ve struktuře výdajů (nástroj zvýšené hospodárnosti a účinnosti); ► na významu narůstá spolupráce se soukromým sektorem, resp. spolufinancování projektů (PPP a jiné formy);
7.1 Charakteristika veřejných výdajů. ► typická je výrazná dynamika růstu veřejných výdajů, i přes nižší efektivnost veřejných výdajů; ► v oblasti veřejných výdajů jsou naplňovány především alokační, redistribuční a stabilizační funkce veřejných financí; ► pokračuje výdajová decentralizace a zvyšuje se podíl alokačních výdajů na celkových veřejných výdajích; ► redistribuční výdaje jsou objemově významné především ve státním rozpočtu; ► roste dluhová služba v důsledku zvyšování deficitů veřejných rozpočtů (výdaje + úroky).
7. 2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných výdajů. (1) Makroekonomická rovnice : Y = C + I + G + NX Y = agregátní poptávka; C = soukromá spotřeba; I = soukromé investice; G = vládní výdaje; NX = čistý export (vývoz-dovoz) Veřejné výdaje (VV) = = vládní výdaje (G) + transfery (TR) Vládní výdaje (G) = =výdaje na spotřebu (CG) + výdaje na investice (IG)
7. 2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných výdajů. (2) ukazatel elasticity veřejných výdajů (E) (pro srovnání dynamiky) = vyjadřuje změnu veřejných výdajů (VV) ke změně HDP mezi obdobími (např. t, t+1); = mezní sklon je dán vztahem = (VVt+1 - VVt) : (HDPt+1 – HDPt) E = [(VVt+1 - VVt) : VVt] : [(HDPt+1 – HDPt) : HDPt] Je-li : E > 1 veřejné výdaje rostou rychleji než HDP (dlouhodobě neudržitelné) E = 1 vývoj veřejných výdajů je stejný jako HDP (stejný růst či pokles) E < 1 dynamika růstu veřejných výdajů je menší než u HDP
7. 2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných výdajů. (3) pro mezinárodní a časovou komparaci objemu a struktury veřejných výdajů se používají často tyto ukazatele : ► objem celkových veřejných výdajů a jejich struktura (absolutně i relativně); ► veřejné výdaje v běžných cenách a ve stálých cenách; ► krátkodobý a dlouhodobý vývoj veřejných výdajů.
7.3 Klasifikace veřejných výdajů. Veřejné výdaje členíme z druhového hlediska rozpočtové skladby na : 1) 2)
běžné; kapitálové.
7.3 Klasifikace veřejných výdajů. Běžné výdaje (1) jsou : ► neinvestiční nákupy, výdaje na mzdy, apod. ► neinvestiční transfery : • • • • •
podnikatelským subjektům; neziskovým organizacím; obyvatelstvu; jiným rozpočtům; mimorozpočtovým fondům.
► placené úroky; ► neinvestiční půjčky.
7.3 Klasifikace veřejných výdajů. Kapitálové výdaje (2) jsou : ►investiční výdaje; ►nákup akcií, majetkových podílů, apod.; ►kapitálové transfery : • podnikatelským subjektům; • neziskovým organizacím; • jiným rozpočtům; • mimorozpočtovým fondům; ►investiční půjčky; ►splátky půjček, ostatní výdaje, apod.
7.4 Teorie růstu veřejných výdajů. (1) Wagnerův zákon = podíl veřejných výdajů na národním důchodu roste s růstem důchodu na 1 obyvatele (s hospodářským rozvojem země);
7.4 Teorie růstu veřejných výdajů. (2) Teorie prahových efektů (Peacock, Wiseman) = daň je chápána jako fiskální náklad i oběť za rozvoj veřejného sektoru; = jaké je maximální možné daňové zatížení, které je společnost ochotna nést kvůli růstu veřejných výdajů; = růst veřejných výdajů může být poplatníkům zdůvodněn např.ve vztahu k vlivu určitých krizových jevů (válka, živelné pohromy, hospodářská krize a nutné dlouhodobé obnovy země); = zvyšuje se práh zdanění; = po skončení krizové situace se zpravidla mění struktura veřejných výdajů; = vývoj veřejných výdajů má charakter skoků; = na vývoj veřejných výdajů mají vliv i změny preferencí občanů.
7.4 Teorie růstu veřejných výdajů. (3) Teorie stupňovitého růstu =
=
=
na růst veřejných výdajů mají vliv technologické změny, které jsou stále finančně náročnější; prioritně však nejprve ovlivňují růst nákladů v soukromém sektoru, s určitým časovým zpožděním ve veřejném sektoru; roste podíl veřejných statků ve struktuře spotřebitelské poptávky.
7.4 Teorie růstu veřejných výdajů. (4) Baumolův zákon = =
=
růst produktivity práce v soukromém sektoru způsobuje růst mezd; zaměstnanci veřejného sektoru usilují o růst mezd ve veřejném sektoru (i když je ve veřejném sektoru produktivita práce nižší); při nižší elasticitě poptávky po veřejných statcích náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru neustále rostou;
7.4 Teorie růstu veřejných výdajů. (5) Teorie ekonomie blahobytu (Pigou) = = = =
teorie je spjata s vymezením funkce státu a s teoretickým rozpracováním redistribuční funkce veřejných financí; stát má zajistit určitou životní úroveň všem občanům (i sociálně slabším vrstvám obyvatel); stát na sebe přebírá odpovědnost za zabezpečování některých potřeb obyvatelstva, sociálních jistot (např. podpora rodin s dětmi) zvyšují se veřejné výdaje na sociální zabezpečení
7.5 Faktory růstu veřejných výdajů. ► růst produktivity práce a růst průměrných příjmů (možnost vybrat vyšší objem výnosů z daní); ► růst životní úrovně a úloha státu v jejím zabezpečení; ► roste nezaměstnanost i výdaje na podpory v nezaměstnanosti; ► demografické faktory (roste počet obyvatel, mění se věková a sociální struktura, populační exploze, snížení porodnosti, stárnutí obyvatel); ► urbanizace a mobilita obyvatel (migrační vlny);
7.5 Faktory růstu veřejných výdajů. ► růst cen vstupů do veřejného sektoru (technický a technologický pokrok); ► inflace (generuje růst cen vstupů do veřejného sektoru); ► rozpočtové omezení a schopnost výběru daní; ► demonstrační efekt (snaha vyrovnat se vyspělým zemím); ► vliv elasticity poptávky po veřejných statcích; ► růst investic v soukromém sektoru vede k rozvoji infrastruktury v rámci veřejného sektoru; ► politické a sociální vlivy, populismus, vliv voliče mediána.
