7. Přednáška – Platebně zúčtovací bankovní produkty
PLATEBNÍ STYK – představuje pohyb veškerých hotovostních a bezhotovostních peněžních prostředků za účelem provedení převodu peněžních prostředků z jednoho bankovního účtu na druhý. •
zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku)
ÚČASTNÍCI platebního styku jsou podle zákona č. 124/2004 Sb., o platební styku: - PŘEVÁDĚJÍCÍ INSTITUCE - banky, pobočky zahraničních bank a osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají na území ČR převody peněžních prostředků jako podnikání (např. Western Union), - PŘÍKAZCI - fyzické a právnické osoby, které dávají převádějící instituce přímo dávají příkaz k převodu. PŘEVOD – na základě PŘÍKAZU příkazce převádějící instituci. PŘÍKAZEM je podle zákona pouze: - bezpodmínečný pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu, - pokyn příkazce daný převádějící instituce k provedení převodu, jehož všechny podmínky stanovené příkazcem byly splněny.
- lhůty prováděných převodů v rámci českého platebního styku – viz tabulka MEZIBANKOVNÍ CLEARINGOVÝ SYSTÉM je v České republice zajišťován systémem CERTIS, kterého se povinně účastní všechny banky na území ČR a ČNB. Provádění mezibankovního platebního styku probíhá na účtech mezibankovního platebního styku, která každá banka musí mít u ČNB veden. Zúčtování plateb je v reálném čase a v brutto položkách.
CERTIS: • • • • • • • • •
povinná účast všech obchodních bank, které obdrželi licenci od ČNB (1), platby probíhají pouze v Kč (2), přímé bilaterální vztahy mezi centrálou dané banky a zúčtovacím centrem ČNB (3), zúčtování probíhá na účtech mezibankovního platebního styku vedených u ČNB (4), brutto zúčtování v reálném čase (5), neodvolatelnost položek akceptovaných zúčtovacím centrem (6), na účtech mezibankovního platebního styku NENÍ DOVOLENO debetní saldo (7), nekryté platby nejsou ani realizovány, ani odmítnuty, ale drženy ve FRONTĚ (8), ČNB poskytuje obchodním bankám vnitrodenní úvěr (9).
Nástroje platebního styku: příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, směnka, šek, platební karta, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso.
PŘÍKAZ K ÚHRADĚ – dává majitel účtu své bance, aby z jeho účtu, (k tíži jeho účtu), provedla platbu ve prospěch účtu příjemce platby. • trvalý příkaz k úhradě, • hromadný příkaz k úhradě, • hladké platby. PŘÍKAZ K INKASU – dává bance příjemce platby, aby ve prospěch jeho účtu provedla platbu z účtu plátce. • platba ve prospěch žadatele, • souhlas majitele účtu k inkasu
SMĚNKA – je převoditelný cenný papír, představující dlužnický závazek osoby ve směnce označené zaplatit ve stanovenou dobu oprávněné osobě (majiteli směnky) stanovenou částku. Závazek plynoucí ze směnky je neodvolatelný a bezpodmínečný. Náležitosti směnky (zákon č. 191/1951 Sb., zákon směnečný a šekový): - označení listiny jako „směnka“, - bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu uvedenou ve směnce (sm. vlastní – výstavce, sm.cizí - směnečník), - jméno toho, kdo má platit, - údaj místa, kde má být placeno, - jméno toho komu nebo na jehož řad má být placeno, - datum a místo vystavení směnky, - podpis výstavce.
SMĚNKA: - převoditelná indosamentem = rubopisem, - Indosant – kdo směnku převádí, - Indosantář – na koho se směnka převádí. - Protest proti nepřijetí a neproplacení směnky, - závazek plynoucí ze směnky – neodvolatelný + solidárnost ručení. Druhy směnky (Ženevská konvence): - na viděnou - tzv. vista směnka, - na určitý čas po viděné – tzv. lhůtní směnka, - na určitý čas po datu vystavení – tzv. dato směnka, - na určitý den – tzv. denní, fixní směnka.
ŠEK – je převoditelný cenný papír, představující bezpodmínečný příkaz dlužníka (výstavce šeku) bance, aby z jeho účtu zaplatila na šeku stanovenou částku ve prospěch oprávněné osoby (osoby uvedené na šeku, nebo majiteli šeku). Šek je splatný na viděnou, tzn. po předložení. Doba splatnosti, je však omezena zákonem. Náležitosti šeku (zákon č. 191/1951 Sb., zákon směnečný a šekový): - označení, že jde o šek, - bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, - jméno toho, kdo má platit (šekovníka) – tzn. banka, která vede účet výstavce šeku, - údaj místa, kde má být placeno, - datum a místo vystavení šeku, - podpis výstavce. Za proplacení šeku vždy odpovídá VÝSTAVCE šeku X ŠEKOVNÍK - se nestává přímým ani nepřímým dlužníkem
ŠEK - převoditelný rubopisem, REMITENT, - šek je splatný vždy NA VIDĚNOU, - proplacení šeku může být omezeno tzv. křižováním - všeobecné, zvláštní, - průběh placení šekem, Druhy šeků: - bankovní šek – vydavatelem šekové knížky je banka, - osobní šek – vydavatelem je soukromá (právnická) osoba, - pokladní šek – kterým je vyplacena hotovost na pokladně banky, - šek k zúčtování, - zaručený šek, - cestovní šeky.
PLATEBNÍ KARTA – je nástroj platebního styku, který jejímu držiteli umožňuje bezhotovostní nákup a výběr hotovosti. Náležitosti karty: - označení vydavatele karty, - jméno držitele platební karty, - číslo platební karty, - datum platnosti platební karty, - záznam dat (magnetický proužek, čip, laserový záznam), - podpis držitele karty. Základní druhy platebních karet: - charge karty, - kreditní karty, - debetní karty. Vydavatelé platebních karet, Průběh placení kartou Bankomaty Elektronické peněženky
DOKUMENTRÁNÍ AKREDITIV – se používá v mezinárodním platebním styku. Představuje příkaz dovozce, aby jeho banka otevřela akreditiv a provedla úhradu z jeho účtu ve prospěch účtu vývozce jako protiplnění splnění smluvních podmínek - dodání akreditivních dokumentů. - průběh dokumentárního akreditivu – viz obrázek
DOKUMENTÁRNÍ INKASO – je platební instrument používaný v mezinárodním platebním styku, kdy příkazcem je vývozce, který žádá svoji banku, aby provedla inkaso z účtu dovozce opět jako protiplnění smluvních podmínek. Dokumentární akreditiv je obecně velice bezpečný platební instrument. Je bezpečnější než dokumentární inkaso.
Tab. 1 – Lhůty prováděných převodů v rámci českého platebního styku Lhůty prováděných převodů v rámci českého platebního styku Forma Mezi různými převádějícím institucemi
V rámci téže převádějící instituce
Doba trvání převodu na účet příjemce • BANKA PŘÍKAZCE – povinnost připsat částky převodu ve prospěch PŘEVÁDĚJÍCÍ INSTITUCE (banky následující příjemce) nejpozději bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k převodu, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší. • BANKA PŘÍJEMCE – připíše částku NA ÚČET PŘÍJEMCE nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byly částka připsána ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce.
Počet dnů 1 den po vydání příkazu
V den, kdy nastala účinnost příkazu k převodu, nebo následující bankovní pracovní den, není-li den účinnosti příkazu k převodu bankovním pracovním dnem
0 dní (nebo ve spec. případech 1-2 dny PO DNI vydání příkazu)
+ 1 den po připsán na účet banky příjemce = 2 dny PO DNI vydání příkazu
Zdroj: zákon č. 124/2004 Sb., o platební styku. Pozn.: Bankovní pracovní den je den, ve kterém převádějící instituce běžně provádějí svoji činnost (v ČR se shoduje s pracovním dnem).
Tab. 2 – Druhy směnek
Druh směnky Směnka vlastní
Směnka cizí
Vista směnka
Lhůtní směnka
Dato směnka
Fixní směnka
Druhy směnek Náležitosti směnky, obsah • vyjadřuje závazek výstavce směnky zaplatit osobě uvedené na řad uvedenou částku v době splatnosti směnky, • v textu směnky bude: „ … zaplatím … „ • obsahuje platební příkaz výstavce směnky zaplatit oprávněné osobě v přesně stanovený den splatnosti určitou částku, • v textu směnky bude: „ … zaplaťte … „ • směnka je splatná kdykoliv po předložení, • v textu směnky bude: „ … zaplatím/zaplaťte dne na viděnou panu … „ • směnka splatná určitý čas po předložení, • v textu směnky bude: „ … zaplatím/zaplaťte dne 30 dní po viděné panu … „ • směnka splatná určitý čas po vystavení, • v textu směnky bude: „ … zaplatím/zaplaťte dne 30 dní po datu panu … „ • směnka splatná den uvedený ve směnce • v textu směnky bude: „ … zaplatím/zaplaťte dne 15.9.2004 panu … „ Jedná se o cizí směnku, kde je výstavce a směnečník (dlužník) jedna a tatáž osoba. Směnka, na které není vyplněna směnečná suma.
Zastřená směnka vlastní Blanko (bianco) směnka Obchodní směnka Vznikla na základě poskytnutého dodavatelského úvěru. Finanční směnka Vznikla na základě určitých finančních transakcí, není spojena s pohybem zboží.
Zdroj: zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový; Svobodová, V.: Směnka. Průvodce po slastech a strastech uživatele směnky. ECON, Brno 1994, ISBN 80-901627-1-1.
Tab. 3 – Druhy šeků Druh šeku Šek na řad, orderšek šek na jméno, rektašek,
Šek na majitele/držitele, au porteur šek Bankovní šek Osobní šek Cestovní šek
Druhy šeků Náležitosti šeku, obsah • šek je vystavený na určitou, na šeku uvedenou osobu, • šek je převoditelný indosamentem (rubopisem), • šek je vystavený pouze na určitou, na šeku uvedenou osobu, • šek není převoditelný indosamentem (rubopisem), pouze cesí, • šek je splatný pouze po předložení, • v šeku není stanovena osoba, které má být zaplaceno.
Výstavcem šekové knížky je banka. Výstavcem je soukromá (právnická) osoba. Šeky používané při cestování, znějící na menší hodnoty, splatné po předložení a ověření podpisového vzoru. Šek je proplacen v hotovosti na pokladně banky. Pokladní šek Šek je proplacen bezhotovostně, připsáním na účet majitele Šek k zúčtování šeku. Na šeku je mezi rovnoběžnými čarami uvedeno jméno Šek se zvláštním konkrétní banky, která může šek proplatit. křižováním Blankošek, bianco Šek, u které ho není vyplněna hodnota (suma). šek Šek domicilovaný Šek, který je splatný pouze v místě třetí osoby, t.j v místě bydliště šekovníka nebo v jiném místě, je-li touto třetí osobou peněžní ústav Zaručený šek • garantovaný šek, při jehož předložení se majitel šeku prokazuje tzv. záruční šekovou kartou, • velice „bonitní šek“, banka přijímá tento šek jako hotovost, částka je majiteli připsána na účet ihned, až poté je šek inkasován u šekovníka. Šek, který nemůže být proplacen, protože na bankovním Nekrytý šek ☺ účtu výstavce není dostatečné množství peněžních prostředků. Zdroj: zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový; Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice. C.H.Beck, Praha 2000, ISBN 80-7179-421-X.
Graf 1 – Počet platebních karet vydaných v ČR, 1993 – 2004 (tis. ks) 8 000
7 100 6 374
7 000 6 000
5 296 4 659
tis. ks
5 000
3 960 4 000
2 800
3 000
1 900 2 000 1 000
850 1 050
550
2 200
1 350
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004*
Zdroj: Juřík, P.: Platební karty stále na vzestupu. Top finance 2004, ISSN 1212-4273, s. 23 – 25. Pozn.: Rok 2004 je odhad; jde o sumární objemy.
Graf 2 – Obrat vybrané hotovosti a plateb pomocí platebních karet v ČR, 2000–2003 (mld. Kč) 400
352
350
293
300
234
250 200
obrat hotovosti
150
97
77,6
100 50
26,1
43,4
obrat plateb
52
0 2000
2001
2002
2003
Zdroj: Juřík, P.: Platební karty stále na vzestupu. Top finance 2004, ISSN 1212-4273, s. 23 – 25.
Obr. 1 – Průběh dokumentárního akreditivu 1 Vývozce
Dovozce
5 4
6
7a
Avizující banka (banka potvrzující akreditiv)
2
3 7b
9
Vystavující banka (banka otevírající akreditiv)
8 Legenda: 1 – Podpis kupní smlouvy, ve které se obě strany dohodnou na podmínkách kontraktu. V podmínkách je zahrnuto použití dokumentárního akreditivu. 2 - Dovozce – příkazce akreditivu – požádá svoji banku o otevření/vystavení dokumentárního akreditivu ve prospěch vývozce. Banka otevře akreditiv pouze bonitním klientům. 3 - Banka vystavující akreditiv se dohodne s korespondenční bankou o otevření akreditivu ve prospěch vývozce/beneficienta. 4 – Avizující banka – ověří pravost akreditivu a oznámí jeho otevření beneficientovi. 5 – Vývozce odešle zboží a zkompletuje akreditivem požadované dokumenty. 5 – Vývozce předá avizující bance akreditivem požadované dokumenty. 7a - Avizující banka je oprávněna vyplatit akreditiv a vývozci zaplatí. Jestliže není oprávněna, pouze vystavující bance předá dokumenty, tzn. tento krok se neuskuteční. 7b –Avizující banka předá dokumenty bance dovozce, která akreditiv otevřela. 8 - Vystavující banka dokumenty zkontroluje, ověří. V případě, že je vše v pořádku, uhradí hodnotu dodávky avizující bance. 9 – Dovozce – příkazce – platí vystavující bance částku zaplacenou v souvislosti s akreditivem – hodnotu akreditivu a provizi. Po zaplacení dostává od banky smluvní dokumenty. Zdroj: Vlastní zpracování.
