zima 2013/2014
7
Lady Plus Club Diana Kobzanová podpořila kampaň
8
MUDr. Martin Hollý V psychiatrii je více otázek než odpovědí
12
Pyramida Zdraví Pojištění, které skutečně léčí
Foto: Jaroslav Jiřička
editorial
OSVĚTOVÝ PROGRAM LADY PLUS CLUB
7
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, nedávno se na mě obrátil kamarád s prosbou o radu. Ptal se, jestli se nevyznám ve zdravotnických zařízeních. Jeho dcera měla jít na ortopedickou operaci a on byl zmatený. Nevěděl, ve které nemocnici by to bylo nejlepší. Poradil jsem mu zdravotnické zařízení, které pro klienty naší pojišťovny zajišťuje zdravotní poúrazovou péči a které díky tomu znám. Po čase volal a děkoval, že vše dopadlo dobře a já mu doporučil ještě následnou rehabilitaci. Přemýšlel jsem pak, že v dnešní době asi není sám, kdo se neorientuje v systému zdravotnických zařízení. Kvalitní péče je dostupná, ale lidé často tápou, do které nemocnice vlastně patří. Která nemocnice je po odborné stránce kvalitní, zda se do ní vůbec dostanou, jestli to něco stojí a jestli raději nemají někomu něco dát? Na tyto otázky asi většina z nás nemá v situaci, kdy to náhle potřebuje, odpověď. V akutních případech funguje systém velmi dobře. Vrtulník nebo rychlá záchranka nás odveze do příslušné nemocnice, kde se nám dostane té nejlepší akutní péče. Tím by ale naše léčba neměla končit. Jde o to, aby i poúrazová péče byla té nejvyšší kvality a my se tak mohli vrátit do běžného života bez zbytečných následků. Jak se k takové péči dostat řeší nový produkt České pojišťovny ZDRAVÍ, který jsme nazvali PYRAMIDA ZDRAVÍ. Článek o tomto novém pojištění, které je unikátní na trhu, najdete uvnitř našeho časopisu Zdraví.cz. Jistě jste si na titulní straně všimli netradičního pohledu na známou modelku a moderátorku Dianu Kobzanovou. Spolu s kolegyní, s Českou Miss 2010 Jitkou Válkovou podpořily naši kampaň Lady Plus Club a nechaly se nafotit bez vlasů. Benefiční projekt na podporu prevence ženských karcinomů pod názvem „Každý příběh má svou tvář“ spustila nedávno Česká pojišťovna ZDRAVÍ spolu s roadshow po středních školách. V tomto čísle časopisu Zdraví.cz o tom přineseme reportáž. A abychom tématem prevence oslovili právě mladou generaci teenagerů, iniciovali jsme vydání knihy „Nejhorší rok mýho života“, která ve svém příběhu komentuje vážná témata, s nimiž se tato generace setkává a která mohou mít dopad na jejich zdraví v dospělosti. Zajímavé téma, poněkud netradiční, jsme otevřeli v rozhovoru s ředitelem bohnické psychiatrické nemocnice Martinem Hollým. Právě v Bohnicích rozvíjejí metodu kognitivní rehabilitace, která může pomoci s uzdravením nejenom těla, ale i duše, především při poúrazových stavech. ČP Zdraví spolupracuje s psychiatrickou nemocnicí a právě kognitivní rehabilitaci by ráda zanesla do projektu PYRAMIDA ZDRAVÍ. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v roce 2013 ČP Zdraví oslavila 20 let na trhu komerčního zdravotního pojištění. Vstoupili jsme tedy do třetí dekády existence. Rád bych Vám poděkoval za důvěru a popřál Vám dobrý rok 2014. Váš Miroslav Chlumský
Zdraví.cz Vedení projektu: Ing. Miloš Panýr, Kreativní ředitel: Jiří Bušek, Redakce: Jana Vápeníková, Jaroslav Jiřička, Grafička: Klára Kašparová, Vydavatel: ČP Zdraví, Tisk: CTP tisk s.r.o. Výroba: P2M Consulting, www.p2m.cz
Česká Miss 2010 Jitka Válková a modelka Diana Kobzanová se zapojily do kampaně Lady Plus Club. S oholenými hlavami nafotily sérii fotek upozorňujících na závažné zdravotní riziko spojené s rakovinou děložního čípku.
KDE SE LÉČÍ DUŠE
10
Historie pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích se datuje od roku 1909. Dnes jde o moderní léčebný komplex, který se čím dál více otevírá veřejnosti.
ÚSTŘEDNÍ VOJENSKÁ NEMOCNICE
16
Ústřední vojenská nemocnice v Praze-Střešovicích dnes není výhradním zdravotním pracovištěm pro vojáky a prezidenty. Špičkovou nemocnicí provede náměstek ředitele nemocnice, Ing. Radim Šenk.
4 6 7 8 10 12 14 16
RunTour Český červený kříž Lady Plus Club Rozhovor s MUDr. Martinem Hollým Historie bohnické léčebny Pyramida Zdraví Rozhovor s doc. MUDr. Janou Prausovou, Ph.D. Rozhovor s Ing. Radimem Šenkem
Letošní závody proběhly během měsíců dubna až října v sedmi městech Čech a Moravy: v Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Brně a Praze.
RUNTOUR 2013
rozhovor
RunTour zvedl z gauče téměř 7000 Čechů Česká pojišťovna RunTour: Běžecké závody pro malé i velké, amatéry i profi běžce. V roce 2013 se všech závodů dohromady zúčastnilo téměř šest tisíc dospělých a tisícovka dětí, což je dvojnásobné číslo oproti loňsku. Rekordního počtu závodníků se dočkalo všech sedm měst zapojených do RunTour. Přinášíme vám malé ohlédnutí za letošním ročníkem. V rámci RunTour se do závodů letos zapojilo i pět zaměstnanců České pojišťovny ZDRAVÍ. Foto: Jaroslav Jiřička
Markéta Samcová, likvidátorka
Foto: Jaroslav Jiřička
„Běh je pro mě útěk z nepohody.“ Na RunTour 2013 běžela pražský závod na 5 km.
„Začala jsem běhat, abych se mohla zúčastnit některého ze závodů RunTour.“ Na RunTour 2013 běžela pražský závod na 5 km.
K
olikrát se jí ani nechtělo vyběhnout na běžný trénink. I přes nechuť ale nakonec byla ráda, že to přece jen překonala. Proč? Protože ví, že už po pár desítkách metrů pocítí ten pocit uspokojení a příliv pozitivní energie.
BĚH MI POMOHL K běhu se dostala přibližně před čtyřmi lety. Rozhodla se totiž zhubnout, ale nechtělo se jí chodit do fitness centra. Od počátku se jí to dařilo dvakrát třikrát týdně. Občas se k ní přidala kamarádka nebo děti. Zpočátku to určitě nebyly žádné sprinty, spíš takový rychlejší výklus. Kila šla postupně dolů a začal se dostavovat dobrý pocit i dobrá nálada. V zaměstnání je jejím úkolem především zpracování lékařských zpráv a jiných dokladů souvisejících s pojistnými událostmi, dále pak komunikace po telefonu a po e-mailu s klienty i s lékaři. Jde o zajímavou, ale někdy
INFO NEJ RunTour 2013: Nejrychlejším běžcem v běhu na 10 km byl David Metto z UNIPES TEAM z časem 00:30:09, který absolvoval závod v Hradci Králové. Nejmladšími účastníky v dětském závodu na 500 metrů byly děti narozené v roce 2012. Více informací naleznete na www.run-tour.cz.
4
Jana Krepčíková, vedoucí oddělení likvidace pojistných událostí
Jana Krepčíková (vlevo) s Markétou Samcovou
poměrně psychicky náročnou práci. „A právě běh se pro mě stal skvělým způsobem pro odreagování, relaxaci a útěk z nepohody,“ vysvětluje Markéta.
Za rok běžíme také Pro účast v RunTour se nadchla vloni s kolegyní z práce, když se byly na závod konaný v Praze na Ladronce podívat. „Atmosféra a nadšení, které tam panovaly, byly skvělé. A byl to ten okamžik, kdy jsme si řekly, že to za rok zkusíme také.“ Jejich další kolegyně a kolegové byli nadšeni a podporovali je.
Velká výzva RunTour byla velkou výzvou ke zlepšení výkonů. Měřila si časy běhu na sporttreku a měla radost z každé vteřiny, která vylepšovala její předchozí časy. Kondice se musí ale udržovat stále. Dokud bylo teplo, jezdila na kole, nyní občas skáče doma přes švihadlo a těší se na lyže. Těm, kdo se třeba k běhu či jiné sportovní aktivitě ještě nerozhodli, vzkazuje: „Nikdo se nemusí vymlouvat, že na pohyb nemá čas. Každý si dokáže udělat čas na to, co je mu milé a příjemné,“ uzavírá Markéta.
V
loni na podzim se rozhodla, že se následující rok zúčastní RunTour. Začala proto pravidelně trénovat. Rodina ji podporovala a přátelé s ní chodili trénovat. Letos si poprvé vyzkoušela závodní atmosféru v běhu na 5 km. „Je to můj první a zatím také poslední závod, ale jsem na sebe hrdá a považuji to za svůj opravdový sportovní úspěch,“ říká Jana.
Libor Michálek, regionální manažer prodeje „Závody se mnou běhá i můj syn.“ Běžel všechny závody RunTour 2013 na 10 km. Získal titul Zlatý RunTour Master.
xace jsou pro něj proto nutností. Běh tohle všechno v jeho očích splňuje, dává mu radost, uvolnění i novou energii. Začal běhat závody, zprvu kratší, posléze si troufl na delší a opravdu dlouhé tratě. Kolegové i rodina mu fandí, z rodiny se k němu přidal syn Martin, který s ním běhá závody RunTour. Letos běžel v rámci RunTour dokonce pět dětských závodů.
Zlatý běžec A co považuje za své největší úspěchy? Má v nohou dva pražské maratony a na RunTour získal titul Zlatý RunTour Master.
Jakub Perník, projektový manažer „K běhu se snažím přemluvit i další lidi.“ Zúčastnil se závodů RunTour 2013 v Praze a Brně na 10 km.
B
ěhat začal před před pěti lety, když potřeboval přijít na jiné myšlenky a udržet si určitou fyzickou kondici během zimy. Od té doby se snaží běhat alespoň 2–3x týdně. Sport je pro něj životním stylem a náplní. Už jako malý hrál závodně tenis, teď kromě běhání hraje fotbal, beachvolejbal a jezdí na kole. Aktivní pohyb ho zkrátka provází celým dosavadním životem. Jakub se proto rozhodl, že zkusí i závodit. Seriál běžeckých závodů RunTour pro něj byl ideální příležitostí. „Do ČP Zdraví jsem nastoupil až v červnu a dříve jsem o tomto běžeckém seriálu nevěděl. Zúčastnil jsem se proto zatím jen dvou závodů – v Brně a Praze,“ popisuje své „závodní“ začátky Jakub. Jeho účast na RunTour byla kolegy přijata velmi pozitivně a všichni mu drželi při závodech palce.
Maraton Za svůj úspěch považuje doběhnutí každého závodu v čase, který si sám sta-
B
Další nadšenci vítáni Jeho rodina jej ve sportovních aktivitách rozhodně podporuje. A i on sám běhání mezi svými známými hodně propaguje. Prý to ale není jednoduché. Běhá totiž dlouhé tratě a na ty, jak sám říká, není jednoduché najít parťáka. „Když už se někdo přece jen obětuje, většinou už to podruhé absolvovat nechce,“ říká Jakub.
Lenka Michalcová, oddělení controllingu „Ještě nedávno jsem nechápala, že někoho může bavit běhat.“ Zúčastnila se RunTour 2013 závodu v Praze na 5 km.
K
ěhá od podzimu 2011. Během tohoto roku změnil životosprávu, lépe jedl, hodně sportoval (kolo, inline brusle) a zhubl 15 kg. Běh byl logickým pokračováním přes zimní měsíce a dodnes jde o jeho nejoblíběnější sportovní aktivitu.
Doběhnout si pro energii Libor Michálek je regionálním manažerem ČP Zdraví. Jeho práce je především v terénu, mimo kancelář, je v denním kontaktu s obchodníky a manažery skupin celého regionu. Denně navíc tráví alespoň čtyři hodiny za volantem auta. Fyzické odreagování a „pročistění hlavy“ a také určitá rela-
noví. Kdyby měl přece jen vyzdvihnout ten největší, prý by vybral absolvování prvního maratonu v Praze před dvěma lety. „Tehdy uběhnout tuto vzdálenost pro mě bylo něco nepředstavitelného a nedosažitelného (mým maximem byl půlmaraton) a proto jsem byl v cíli nejen mile potěšen časem, ale hlavně tím, že jsem celou trať dokázal zvládnout,“ vzpomíná Jakub.
Zleva: Libor Michálek, Lenka Michalcová a Jakub Perník.
Foto: Jaroslav Jiřička
e sportu měla blízko vždycky. Konkrétně běhu se ale začala věnovat teprve nedávno. Motivací pro ni byla právě série závodů RunTour: „Měla jsem chuť vyzkoušet, jestli vůbec dokážu uběhnout pět, potažmo deset kilometrů, a pokud ano, v jakém čase,“ říká Lenka. Během dvou sezón se postupně zúčastnila tří závodů: dvakrát na 5 km a jednou si zkusila i desetikilometrovou trať. Za svůj největší běžecký úspěch považuje právě běh na deset kilometrů. „Cílem pro mě bylo především doběhnout a zároveň zkusit doběhnout v čase pod 1 hodinu což se povedlo časem 59:30,“ usmívá se Lenka.
5
Český červený kříž
Lady Plus club Česká Miss 2011 Denisa Domanská (s Jitkou Válkovou na plakátě) je součástí roadshow týmu navštěvujícího střední školy.
První pomoc získáte i pomocí QR kódu.
První pomoc přímo v mobilu Chodíte rádi na výlety, za dobrodružstvím do přírody nebo jen tak po městě? A víte, jak zasáhnout, když druzí potřebují zdravotní pomoc? Stáhněte si aplikaci První pomoc od Českého červeného kříže. Nikdy nevíte, kdy se vám může hodit. 15. října spustil Český červený kříž (ČČK) aplikaci První pomoc. Je určena pro chytré telefony s operačním systémem Android a Apple iOS a je plně přizpůsobena českým podmínkám.
Kapesní záchrana
Lady Plus Club pomáhá s protinádorovou osvětou Rakovina. Osm písmen, která dovedou nevratně měnit životy. A právě proto vznikl projekt Lady Plus Club České pojišťovny ZDRAVÍ.
D
Aplikace má v přehledné grafice tři základní záložky: NAUČTE SE, V NOUZI a PŘIPRAVTE SE. Poslouží jako příručka první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací od srdečního infarktu přes zlomeniny až po ty drobnější, jako je přisáté klíště. Samozřejmě ji ale využijete i jako praktického rádce ve chvílích, kdy jde o každou sekundu – součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem, včetně krátkých videí. Uživatelé najdou i praktické rady, jak se chovat při mimořádných událostech typu povodní, extrémního počasí nebo třeba při chřipkové epidemii.
o boje s hrozivými statistikami se v rámci kampaně projektu pustila i Česká Miss 2010 Jitka Válková a modelka Diana Kobzanová. S oholenými hlavami obě nafotily sérii fotek upozorňujících na toto závažné zdravotní riziko. O nádorech děložního čípku, prsu či vaječníků se v České republice veřejně mluví čím dál častěji. Přesto je rakovina každoročně odhalena u tisíců žen a představuje zbytečné procento úmrtnosti, mladé dívky nevyjímaje. Jen rakovina děložního čípku je na předních místech statistik v příčinách úmrtí na zhoubné nádory obecně. Česká pojišťovna ZDRAVÍ se proto rozhodla odstartovat benefiční projekt na podporu prevence ženských karcinomů s názvem Lady Plus Club a podtitulem „Každý příběh má svou tvář“. Tento program zahrnuje odborné poradny na webu www.ladyplusclub.cz nebo projekt „Pošli příběh“, který shromažďuje emotivní příběhy naděje i bolesti pacientek s rakovinou. A hlavně kampaň s VIP
tip � T ísňovou linku lze vytáčet přímo z aplikace stisknutím jediného tlačítka. � A plikaci si můžete stáhnout v App Store nebo na Google play. Více informací naleznete na www.cervenykriz.eu nebo na telefonní lince 251 104 111.
Na pokračování: Omalovánky první pomoci od Českého červeného kříže
Foto: Archiv
S
Českým červeným křížem se budete smát, a navíc dostanete cenné rady. Dozvíte se, co všechno se může stát, na co si máte dát pozor a co nikdy nedělat na silnici. Ať svítí sluníčko, nebo padá sníh, ať se vezete v autě nebo jedete na lyžích, naučte se pomoci sobě i kamarádům v nesnázích.
6
Milé děti, připravte si své oblíbené pastelky a pusťte se do omalovávání.
Foto: Archiv
MUDr. Martin Mužík zodpoví i ty nejožehavější otázky.
O edukační projekt Lady Plus Club je po školách velký zájem.
Foto: Archiv
osobnostmi, pro kterou právě zmíněné krásky „odložily“ své krásné vlasy a nechaly se nafotit s holými hlavami.
Šokující fotografie pro dobrou věc Diana Kobzanová přiznává, že měla strach, jak bude vypadat bez své bujné kštice. Ta naštěstí úplně pryč ve skutečnosti nemusela: o „holé“ hlavy obou dam se postarali šikovní maskéři. Autorem fotografií pro tuto kampaň je přední český fotograf Jan Tůma. Touto kampaní ale aktivity Lady Plus Clubu nekončí. Jak sám říká Ing. Miroslav Chlumský, ředitel České pojišťovny ZDRAVÍ: „Věřím, že první ročník fungování Lady Plus Clubu je odrazovým můstkem pro další aktivity, které budou samozřejmě následovat.“
Osvětová kampaň pro STŘEDOŠKOLAČKY Lady Plus Club však není primárně o následcích rakoviny, ale zejména o její důsledné prevenci. Proto vznikla zábavně edukativní road show po středních školách, která putuje po celé České republice a v rámci níž se mladé slečny seznamují s problematikou rakoviny naživo a velmi zblízka. Kromě organizátorů Lady Plus Clubu jezdí za dívkami na střední školy celá řada odborníků, mezi nimiž nechybí gynekolog
a porodník z FN Motol, MUDr. Martin Mužík, který se nebojí žádného tématu či otázky. Dívky se učí například samovyšetření prsou, seznamují se s příběhy pacientek, které prošly rakovinou ženských orgánů, a dozvídají se, jak je důležité myslet na své zdraví a prevenci zhoubných nádorů. Patronky projektu, modelky a bývalé miss Jitka Válková a Denisa Domanská, s mladými slečnami nejen otevřeně diskutují o problematice rakoviny ženských orgánů, ale pro odlehčení mají vždy v záloze i pár příběhů ze své modelkovské kariéry. Dívky se tak nenásilnou a zajímavou formou dozvědí veškeré důležité informace (kam zajít na preventivní prohlídku ve svém regionu, na koho se v případě podezření onemocnění rakovinou u sebe či svých blízkých obrátit, jak si diagnostikovat bulku v prsu či kdy je nejvhodnější čas na očkování proti rakovině děložního čípku), ale zároveň se mají možnost blíže seznámit a popovídat si s úspěšnými českými modelkami.
INFO Více informací o projektu na www.ladyplus.cz a Facebookové stránce Lady Plus Club.
7
rozhovor To, co nosím v civilu, je i mé pracovní oblečení. Někdy může být velmi těžké rozeznat, kdo z nás je pacient a kdo lékař.
rozhovor
V psychiatrii je stále podstatně více otázek než odpovědí Psychiatrická nemocnice Bohnice, neboli blázinec, jak tuto instituci často lidé vnímají. Ve skutečnosti jde o jedno z nejšpičkovějších a největších pracovišť tohoto typu u nás – ročně přijme víc než 7000 pacientů. A pomáhá lidem navracet to nejcennější, duševní zdraví. Jednou z metod pomoci je i tzv. kognitivní rehabilitace, o které hovoří MUDr. Martin Hollý, ředitel nemocnice. Jde o rehabilitační metodu, kde místo toho, abychom obnovovali hybnost těla, se snažíme znovu nastartovat poznávací (kognitivní) funkce mozku. Když se na základě úrazu nebo nemoci snižuje kapacita mozkových poznávacích funkcí, existují speciální metody a postupy, jak je můžeme ochránit před dalším poškozením. Výsledky závisí na mnoha faktorech. Je to podobné jako u klasické rehabilitace těla: například po zlomenině se ne vždy povede obnovit hybnost kloubů v původním rozsahu. Podobně ani kognitivní rehabilitace není všemocná. Jedno ale víme jistě: tato metoda může být velmi účinná, pokud se s ní začne co nejdříve. A naopak: pokud se s kognitivní rehabilitací nezačne včas, výsledky jsou horší. Dobrým příkladem, kdy včasná rehabilitace dokáže velmi mnoho, jsou například cévní a mozkové příhody.
Určité základní principy jsou pro všechny formy kognitivní rehabilitace stejné. Od základní, jednoduché stimulace by se ale pak dále mělo pokračovat ke složitějším, specifičtějším úkolům určeným pak už právě konkrétnímu člověku. Ono to již vyplývá z podstaty stavu pacienta: bude rozdíl v přístupu k pacientovi, který leží v kómatu na JIP, nebo je s lehčím úrazem na běžném nemocničním oddělení. Mohou při tomto typu rehabilitace profesionálům pomáhat například i rodinní příslušníci?
Kdy tedy lze s kognitivní rehabilitací začít?
Jak běžná je, nebo naopak není dostupnost kognitivní rehabilitace v České republice?
V současné době je poskytování tohoto typu kognitivní péče hodně nevyrovnané. Na jedné straně jsou pracoviště, kde je
8
odděleními chirurgie, traumatologie, psychiatry, psychology atd. Kognitivní rehabilitace by zkrátka měla jít napříč všemi medicínskými obory podle konkrétního postižení daného pacienta. Znamená to, že kognitivní rehabilitace by vždy měla být uzpůsobena konkrétnímu pacientovi?
Co je to kognitivní rehabilitace?
Obecně platí, že ve chvíli, kdy člověk již není v život ohrožujícím stavu. Osobně si ale myslím, že to často může být ještě dříve. U lidí, kteří jsou například po traumatech a v bezvědomí, je již v tuto dobu možné zahájit tzv. bazální stimulaci. Pomocí zvukových, hlasových podnětů lze pracovat i s takovýmto pacientem. Postupně, se zlepšujícím zdravotním stavem, pak lze přecházet do zapojení jeho vůle a vědomých funkcí. V zásadě jde o toto: jakmile člověk začne být ve vědomém kontaktu, je dobré, aby lékaři mysleli na to, že celý léčebný proces není jen o záchraně života pacienta a o základních životních funkcích. Že je důležité dávat podněty i jeho mozkové činnosti.
Foto: Jaroslav Jiřička
Foto: Jaroslav Jiřička
součástí širšího týmu lékařů neuropsycholog nebo případně speciálně vyškolený rehabilitační pracovník a se specifickou rehabilitací mozku se tam začíná velmi brzy, například již na jednotkách intenzivní péče (JIP). A na straně druhé jsou pracoviště, kde se trénink mozku vnímá jako něco, na co je času dost právě až v době, kdy je pacient takříkajíc z nejhoršího venku. Charakteristické pro Českou republiku v tomto směru je, že máme špičková pracoviště tohoto typu, ale nemyslím si, že by kognitivní rehabilitace byla obecně považována za standardní součást léčby pro všechny pacienty, u kterých můžeme vzhledem k jejich úrazu či nemoci počítat s trvalým poškozením kognitivních funkcí. Kteří pacienti to jsou?
Jde zejména o ty po úrazech mozku, tzv. kraniotraumatech utrpěných například při au-
tonehodách. Často jde o mladé lidi, kteří mají ještě celý život před sebou, ať už z hlediska pracovního či osobního života. Další skupinou, kde rehabilitace mozku může dobře posloužit, jsou lidé se schizofrenií, dále u pacientů, u kterých v důsledku stavu bezvědomí (intoxikace, srdeční příhoda atd.) než jsou zresuscitováni, dochází k poškození mozku v důsledku nedostatečného okysličení, a pak u lidí s různými neurologickými poruchami. U každé z těchto skupin bude léčebný postup jiný?
U každé z těchto skupin musí být kognitivní rehabilitace jako samostatná jednotka včleněna do jiného medicínského oboru. V tom vidím složitost koordinace péče o pacienta. Lidé, kteří se kognitivní rehabilitaci věnují, tedy zejména neuropsychologové, musí spolupracovat s anesteticko-resuscitačními jednotkami, jednotkami intenzivní péče,
Samotnou léčbu vede vždy specializovaný pracovník. To ale neznamená, že do péče nemohou být zapojeny i blízké osoby pacienta. Naopak je tato iniciativa ze strany rodiny vítána. Nelze totiž zajistit, aby byl lékař nebo rehabilitační pracovník přítomen u pacienta stále. Jak dlouho se kognitivní rehabilitace v medicíně využívá?
Šířeji se kognitivní rehabilitace začala využívat přibližně v 80. letech 20. století. Do jisté míry to souvisí s rozšířením počítačů, protože část metod kognitivní rehabilitace využívá právě tuto techniku, resp. tzv. počítačové neurorehabilitační programy. Je tato metoda začleněna do léčebných programů bohnické nemocnice?
V areálu bohnické léčebny tuto metodu dotvořili pro psychiatrické pacienty a využívají zejména kolegové z Psychiatrického Centra Praha. Vzhledem k úzké spolupráci s tímto zařízením se principy této metody dostávají i do naší praxe.
Velmi jednoduše. Můj otec je psychiatr a já jsem v podstatě vyrůstal za plotem jedné léčebny na jižním Slovensku, takže kontakt s tímto oborem jsem měl skutečně odmala. Sexuologie jako další obor přišla se změnou bydliště a s pracovní nabídkou působit jako psychiatr na sexuologickém oddělení. Jednak mě to zajímalo a také jsem se chtěl mírně odlišit od svého tatínka, který je psychiatrem.
MUDr. Martin Hollý, psychiatr a sexuolog, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP
Říká se, že rozdíl mezi pacientem a psychiatrem je pouze v tom, že lékař má klíče kliniky?
Já rozdíly mezi pacienty a vlastní osobou stírám ještě více: málokdy mě v ústavu někdo zahlédne v bílém plášti. To, co nosím v civilu, je i mé pracovní oblečení. Někdy může být těžké rozeznat, kdo z nás je pacient a kdo lékař (smích). Faktem ale je, že studenti medicícny, kteří hledají něco jiného než klasický medicínský mechanismus vnímání ve stylu, zde mám rentgenový nález, což znamená to a to, tak asi přirozeněji mohou tíhnout třeba právě k psychiatrii, kde je mnohem méně známých, objevených a probádaných věcí a zákonitostí než v běžné „tělesné“ medicíně. Já jsem se rozhodoval před nějakými dvaceti lety, ale ti, kdo si psychiatrii volili za svůj obor třeba ještě o dekádu dříve, skutečně vstupovali do velice neprobádaných vod. Psychiatrie zkrátka i dnes přináší spíše více otázek než odpovědí. Z tohoto pohledu jsou psychiatři opravdu poněkud specifičtějším druhem lékařů. Také se díky tomu mnohem snáze značkují. Dokážete práci nechat ve své pracovně, nebo si ji nosíte domů?
Už dlouho se učím nechávat práci opravdu za zamčenými dveřmi ústavu. Je ale třeba říct, že posledních pět let se věnuji převážně managementu, do styku s pacienty se díky tomu nedostanu tak často. Řekl bych ale, že jsem takový průměrný workoholik. Snažím se nic nepřehánět. Čím si nejlépe vyčistíte hlavu?
Jste psychiatr-sexuolog. Jak se člověk dostane k takto specifickému oboru?
medailonek
Po různě dlouhých a úspěšných či neúspěšných pokusech o více či méně kolek-
Foto: Jaroslav Jiřička
Absolvoval psychoterapeutický výcvik v individuální i skupinové psychoterapii a řadu akreditovaných psychoterapeutických workshopů (logoterapie, emoční desensitizace EMDR, progresivní relaxace aj.). Publikoval v monografii a odborných časopisech, přednáší na domácích i zahraničních konferencích. Pracoval na psychiatrickém oddělení NsP Trenčín (19941996), na sexuologickém oddělení v Psychiatrické léčebně Praha Bohnice (1996-2000), poté jako vedoucí lékař Centra krizové intervence (2000-2005), posléze do roku 2008 opět jako vedoucí lékař sexuologického oddělení. V roce 2008 byl jmenován ředitelem bohnické léčebny.
tivní nebo individuální sporty, jsem zakotvil u běhu. Příští rok bude v naší nemocnici cíl jednoho pražského běhu na 12 kilometrů, a pokud se nestane nic nepředvídatelného, rád bych se zúčastnil.
9
HISTORIE BOHNICKÉ LÉČEBNY
HISTORIE BOHNICKÉ LÉČEBNY
Kde se léčí duše: historie psychiatrie v Bohnicích
v odborných kursech první poválečné ošetřovatele s určitou mírou kvalifikace. Základní léčebné metody byly v červnu 1946 doplněny chirurgickou léčbou, tzv. prefrontální lobotomií. Dále se střídala léčba elektrickými šoky a inzulinovými kómaty, prováděly se subokcipitální punkce, experimentovalo se s transplantacemi placenty do kožní řasy či s léčbou spánkem, vždy podle toho, který druh léčby se zdál progresivní a prognosticky nadějný.
Když se řeknou „Bohnice“, zejména Pražana ihned napadne slovo „blázinec“. Od roku 1909 zde totiž stojí areál psychiatrické léčebny. Ten ale prošel během své historie velkými změnami: proměnil se stavebně i v přístupu k pacientům. Dnes jde o moderní léčebný komplex, který se čím dál více otvírá veřejnosti.
N
a počátku 20. století tehdejší medicína nemohla lidem s duševním onemocněním nabídnout ambulantní péči ani žádné účinné léky. Nemocní tak byli se svými potížemi odkázáni na hospitalizaci ve specializovaném zemském ústavu. Zemský výbor Království českého spravoval v této době ústavy pro choromyslné v Praze (dnešní psychiatrická klinika na Karlově), v Kosmonosech u Mladé Boleslavi, v Dobřanech u Plzně, v Horních Beřkovicích u Roudnice nad Labem a v Opařanech u Tábora. Ve všech těchto ústavech, a zvlášť v pražském, docházelo k trvalému překračování původní lůžkové kapacity, a proto se výbor 12. listopadu 1903 usnesl postavit na zelené louce v Bohnicích u Prahy ústav nový. Za tím účelem zakoupil za částku 730 000 korun bohnický velkostatek včetně objektů, polností a přilehlého Čimického háje.
Léčebna jako úkol pro architekta Ze 303 hektarů získaných pozemků byla jedna pětina určena pro vlastní ústav a na ní bylo od roku 1906 do roku 1912 postaveno celkem 28 léčebných pavilonů a také potřebné provozní objekty. Velkorysý počet
10
Foto: Jaroslav Jiřička
Kasárna, nebo léčebna?
pavilonů umožňoval na tu dobu výjimečnou diferenciaci nemocných. Samostatně a odděleně mohli být umístěni klidní, méně klidní a neklidní nemocní, pacienti upoutaní na lůžko, případně postižení současně tuberkulózou nebo infekční chorobou (ke zkoumání duševního stavu pachatelů nejzávažnějších trestných činů před zahájením trestního řízení byl určen pavilon zvaný zločiňák). V této etapě byl ústav projektován na 1774 lůžek. Štěstím pro budoucí panoráma ústavu bylo, že pro administrativní budovu, kostel a vily v jižní části ústavu byly vybrány architektonické návrhy tehdy již renomovaného Václava Roštlapila, mj. tvůrce monumentální Strakovy akademie v Praze na Klárově (dnes sídlo české vlády) a Akademie výtvarných umění v Praze na Letné.
Mezi dvěma válkami Do roku 1924 bylo v jihozápadní části areálu postaveno dalších osm pavilonů, tzv. sanatorium a celkový lůžkový fond ústavu dosáhl 1986 lůžek. Na tento počet nemocných měl ústav 930 zaměstnanců. Ideální poměr tři nemocní na jednoho opatrovníka (opatrovnici) odpovídal snaze o zajištění bezpečnosti nemocných i personálu v době, kdy „hlídání“ nemocného převažovalo nad možnostmi léčby. Bohužel léta hospodářské
krize, která vedla mj. i k tlaku na hospitalizace duševně nemocných, nepříznivě ovlivnila také situaci v bohnickém ústavu. V roce 1938 tu bylo umístěno dokonce 2567 pacientů. Samotná léčebná péče zde v tomto období spočívala především v podávání hypnotik a v třídění nemocných. K léčbě a ke zklidnění pacientů se používaly teplé koupele a zábaly do vlhkých prostěradel. Plně byly využívány izolace (místnosti opatřené holým ložem a sklem o síle dvou centimetrů v oknech a okénku ve dveřích) a síťové postele, v případě přeložení neklidného nemocného na jiné oddělení. Dále se k uklidňování pacientů využívalo „svěrací kazajky“ a kurtování.
Radikální poválečné změny V důsledku politických změn v únoru 1948 byl bohnický ústav převzat do správy hlavního města Prahy a přímo podřízen jeho zdravotnickému odboru. Oficiálně byl přejmenován na Státní léčebnu psychiatrickou v Praze 8-Bohnicích. V roce 1949 byla léčebna jedním z největších ústavů svého druhu v Československé republice. Tou dobou dospěla do zralého věku generace zakladatelů a budovatelů ústavu a bylo třeba radikálně obměnit kolektiv zaměstnanců. Z nově příchozích pracovníků si ústav sám vychoval
Rozhodnutím předsednictva vlády ČSSR z 19. prosince 1950 byla léčebna určena k likvidaci a její areál měl sloužit jako kasárna protivzdušné obrany. Následný stav si však urychleně vynutil alespoň částečnou změnu neprozíravého rozhodnutí a v Bohnicích bylo ponecháno 1000 lůžek v 17 pavilonech. Přijímacím „rajonem“ léčebny bylo stanoveno pouze hlavní město Praha. Okleštění bohnického ústavu trvalo až do roku 1956, kdy bylo rozhodnutím vlády ČSSR stanoveno, že část ústavu přechodně používaná vojenskou správou bude vrácena zdravotnictví. Ještě v únoru 1955 je v léčebně zřízena psychiatrická katedra jako klinická základna Ústavu pro doškolování lékařů (ÚDL). Pozitivním rysem této doby byla postupná změna charakteru ústavu, který se vlivem rozvoje léčby a zlepšené péče o nemocné začal z detenčního zařízení měnit v zařízení léčebné. Projevilo se to ve zkrácení průměrné ošetřovací doby a ve zvýšeném využití lůžek.
Překážky bohnické psychiatrie nejen v šedesátých letech Skutečné předávání objektů zabraných vojenskou správou začalo 20. září 1956 a bylo ukončeno o osm let později (1. listopadu 1964). Pavilon číslo 36 si však vojenská správa ponechala až do roku 1991 (skutečnost, že v areálu zdravotnického zařízení existoval výkonný vojenský útvar, odporovala všem mezinárodním konvencím). Ze státoprávního hlediska přinesl velké změny rok 1960. Byla schválena socialistická ústava a vytvořeno deset krajů, hlavní město Praha se stalo krajem jedenáctým. Vznikl Ústav národního zdraví Národního výboru hlavního města Prahy, jehož součástí - jako samostatné odborné zařízení se stala i léčebna v Bohnicích. K 1. lednu 1961 zřídilo ministerstvo zdravotnictví Výzkumný ústav psychiatrický (VÚPs) a umístilo jej ve dvou pavilonech v areálu léčebny. Šedesátá léta nesla s sebou trvalé problémy v léčebné péči. Potíže vznikaly při opravách pavilonů, nebyl dostatek léků. V následujících letech neodpovídalo ani
personální, ani materiáně-technické zázemí nárůstu počtu nově přijatých nemocných (mezi kterými se zvyšuje procento pacientů závislých na alkoholu a návykových látkách). Léčebna se snažila zmírnit tento nedostatek aplikací modernějších psychofarmak, pokud byla k dispozici, a alespoň pozvolným zvyšováním počtu lékařů i psychologů a vytvářením zázemí pro jejich práci.
Sametová revoluce: naděje i zklamání V porevolučním období zásadní změnu přinesla systémová změna financování zdravotnictví, v jejímž rámci přešlo od 1. ledna 1992 provozní financování léčebny na zdravotní pojišťovny. Léčebna se změnila z rozpočtové na příspěvkovou organizaci financovanou zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo zdravotnictví zůstalo zřizovatelem léčebny a poskytuje jí dotace na stavby a zařízení investičního charakteru. Rostoucí náklady na péči, růst režijních nákladů při privatizaci služeb a stagnaci úhrad od zdravotních pojišťoven tak výrazně zužují možnosti léčebny a zvětšuje se rozpor mezi nároky jejích pacientů a zaměstnanců a vlastními možnostmi zařízení. Přes narůstající problémy pokračuje na půdě léčebny spolupráce s dalšími zdravotnickými organizacemi, ať už s dřívějším Výzkumným ústavem psychiatrickým (dnešní Psychiatrické centrum Praha -PCP), nebo katedrou Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dříve ÚDL a ILF). V březnu 1991 zahájilo v léčebně činnost ve své době první a dodnes funkční Centrum krizové intervence (CKI). Toto tzv. nízkoprahové zařízení slouží všem lidem, kteří potřebují akutní psychologickou či psychiatrickou pomoc. V podobném duchu, ale se zaměřením na děti a mládež působí v areálu léčebny Nadace Naše dítě, která zabezpečuje nepřetržitý provoz na telefonní Lince bezpečí a pomáhá dětem i adolescentům.
Do Bohnic na čaj Součástí péče, která zaznamenala v posledních letech značný pokrok, je resocializace, jež zahrnuje pracovní rehabilitaci, ergoterapii a jiné formy terapií. V léčebně je k dispozici celkem 12 chráněných dílen (např. keramická, košíkářská, truhlářská...), ale také třeba tréninková čajovna. V rámci resocializace léčebna dále nabízí poradenské služby, které pacienty připravují na propuštění a zprostředkovávají jim kontakt s extramurálními i komunitními zařízeními. K podobným účelům slouží také socioterapeutická farma (zemědělské hospodářství vrácené v roce 1991 pod přímou správu léčebny) zajišťující také hipoterapii.
Duchovní terapie V ústavním kostele sv. Václava se provádí hagioterapie pod vedením MUDr. Mgr. Prokopa Remeše, skupinová existenciální psychoterapie, v níž jde zejména o otázky smyslu existence a hodnot etiky. Současně zde probíhají pravidelné katolické a evangelické bohoslužby. V roce 1999 mění objekt svůj název na Psychiatrickou léčebnu Bohnice a 1.7. 2013 se přejmenovává na Psychiatrickou nemocnici Bohnice. Jejím současným ředitelem je od května 2008 MUDr. Martin Hollý. Základní vizí nového managementu je orientace na integraci, kvalitu a spokojenost, naplňovaná v jednotlivých posláních směrem k pacientům, ke společnosti, zřizovateli a zaměstnancům.
Bohnice kulturní Nejen resocializace nemocných, ale především otevření areálu léčebny veřejnosti napomohlo celkové změně pohledu na ni a zbavilo ji nádechu tabuizovaného prostředí. Divadlo – v září 1991 bylo znovu zprovozněno divadlo léčebny zaměřené jednak na pravidelné pořady pro pacienty (promítání filmů, videa), jednak na velké kulturní programy (koncerty, divadelní představení). Pod názvem „Divadlo za plotem“ se zde měsíčně vystřídá několik programů různého zaměření. Festivaly – léčebna také pořádá dva hudební festivaly: jarní, široké veřejnosti již dobře známý dvoudenní hudebně-divadelní festival Mezi ploty, a podzimní jednodenní hudební festival Babí léto. Obě akce jsou benefiční, výtěžek ze vstupného po odečtení nákladů je darován léčebně. Výstavy – v areálu se konají výstavy výtvarných prací zejména pacientů, ale i zaměstnanců nebo profesionálních výtvarníků. Zásluhou vedoucího ústavní lékárny Mgr. Pomykacze pak časté drobné výstavy výtvarných prací ve vstupní chodbě lékárny v tzv. Galerii u lékárníka, další výstavy v čajovně v pavilonu č. 5 a od roku 2006 také na chodbách administrativní budovy jako Galerie mezi ploty.
Zdroj: Josef Tichý, Historie bohnické psychiatrie v letech 1903 – 2005 (Galén)
INFO Advent v bohnicích Přijďte se do Bohnic podívat také v čase adventním. V prosinci se zde o každé adventní neděli od 17 hodin konají v kostele sv. Václava koncerty. Vstupné je dobrovolné a těšit se můžete na rozmanitá hudební tělesa. Podrobnější informace najdete na www.plbohnice.cz
11
pojištění
PYRAMIDA ZDRAVÍ: pojištění, které skutečně léčí
info
Nejčastější příčiny úrazů: sportovní aktivity domácí zranění pracovní úrazy dopravní nehody
Český zdravotní systém si umí skvěle poradit při řešení akutních, neodkladných a život ohrožujících stavů. Máme totiž dostatečnou síť kvalitních lékařských pracovišť – od zdravotnické záchranné služby přes pohotovostní službu až po příjmová oddělení nemocnic (tzv. emergency). S následnou péčí to ale už tak růžové není.
Pojištění poúrazové péče si můžete vybrat ze dvou rozsahů (tzv. balíčků) pojistného krytí: 1. balíček BASIC – obsahuje složky vlastní následné léčebné péče:
M
ožná jste to sami zažili: při akutní nemoci nebo úrazu funguje český zdravotní systém naprosto skvěle. Dostane se nám většinou té nejlepší možné péče, aniž by někdo řešil, zda lékařské úkony nebo použitý zdravotnický materiál kryje naše zdravotní pojištění. Jedinou naší přímou platbou je regulační poplatek za lékařské služby ať už standardní nebo pohotovostní a úhrada za pobyt v nemocnici. Po určité době je pacient z nejhoršího venku a je z nemocnice propuštěn. Občas ho sice někde zabolí, píchne, nemůže dobře spát, po operaci zůstaly jizvy či omezení hybnosti atd. Většinou se ale dozví, že to jsou běžné stavy právě po jeho úrazu či nemoci. Přitom ideální postup je ten, kdy ošetřující lékař v nemocnici ještě v době, kdy je pacient na akutním lůžku, navrhne optimální léčebný postup další doléčovací fáze (po těžkém úrazu, operaci, větším poškození zdraví) s ohledem na individuální potřeby klienta tak, aby tato následná péče vedla k co nejrychlejšímu návratu do běžného života (v rámci reálných možností) s minimalizací časových ztrát a s volbou nejvhodnějších zařízení (co do poskytované péče i umístění), a to bez ohledu na způsob a výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Zároveň by měl ošetřující lékař tento návrh další hospitalizační, i případně ambulantní péče konzultovat s dotyčnými pracovišti, pacientem, případně i s jeho komerční pojišťovnou a zajistit realizaci schváleného postupu umístěním pacienta v daném zařízení. Skutečná praxe v následné zdravotní péči je ale obvykle poněkud jiná. Pracoviště akutní péče, kde je pacient hospitalizován, zpravidla navrhne jeho přeložení na ekonomicky spřízněné nebo smluvní, případně nejbližší pracoviště zabezpečující takzvanou následnou péči. Což může být jednak jiné oddělení téže ne-
12
• rehabilitace a pobyt v lázních • psychologické / psychiatrické konzultace a terapie • vyšetření a ošetření plastickým chirurgem 2. balíček EXTRA – oproti základnímu balíčku tento navíc obsahuje i finanční plnění. Jedná se o proplacení nákladů: Foto: Archiv
Foto: Archiv
mocnice (oddělení následné péče), nebo jiné zařízení – nemocnice následné péče či léčebna dlouhodobě nemocných, anebo ve zvlášť závažných stavech rehabilitační ústav nebo v některých případech specializované lázeňské zařízení poskytující cílenou lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Pacient musí mít velké štěstí, aby se jej podařilo přeložit (převézt) rovnou z akutního lůžka. Mnohdy se čeká na uvolnění příslušné kapacity a pacient může být i na určitou dobu předán do domácí péče nebo na lůžko, kde je poskytována pouze ošetřovatelská péče, jejíž podstatou není aktivní doléčování, ale pouze „lepší domácí péče“ s minimem rehabilitačních procedur. S tímto stavem se pacient ale smířit nemusí a často ani smířit nehodlá. Začne proto pátrat, co by mu pomohlo zbavit se přetrvávajících potíží. A právě zde může narazit. Sice například zjistí, že by mu mohly pomoci konkrétní procedury v konkrétních lázních, leč není nikdo, kdo by byl ochoten mu je napsat. A právě tady se vyplatí mít sjednané soukromé zdravotní pojištění. Nejde totiž pouze o to, že pacient dostane určitý finanční obnos. Hlavním příno-
sem pojištění od ČP Zdraví totiž je, že pojišťovna klientovi pomůže zajistit v rámci jeho rekonvalescence i veškerou organizaci, tedy umístění do zdravotnického zařízení a výběr i úhradu léčby. Nemusí se tak starat, kterého lékaře kde oslovit, zda a případně co mu za jeho služby dát atd. Stačí jen nahlásit pojistnou událost a ČP Zdraví se o vše ostatní postará. A nemusíte se bát o kvalitu služeb. Smluvní zdravotnická zařízení patří mezi špičky v Čechách a klientům PYRAMIDY ZDRAVÍ poskytují nadstandardní podmínky. Je to podobné, jako když nabouráte auto: také jen pošlete pojišťovně informaci o této skutečnosti a dále nic nemusíte řešit. Pokud se klient nicméně rozhodne, že servisu pojišťovny nevyužije a konkrétní poúrazovou péči si zajistí sám, i na tuto variantu ČP Zdraví pamatuje. V takovém případě stačí pojišťovně předložit účty k proplacení.
A co všechno PYRAMIDA ZDRAVÍ zahrnuje? Pojištění hospitalizace – v rámci tohoto pojištění je vyplácena sjednaná denní dávka
za každý den hospitalizace, a to nejen v nemocnici, ale i v lázních, ozdravovnách, léčebnách a rehabilitačních ústavech – v nemocnici dokonce po neomezeně dlouhou dobu. Je zcela na vás, zda peníze použijete na chod domácnosti (paní na úklid, brigádník na venčení vašeho psa), nakoupíte si potravinové doplňky nebo si jinak zpříjemníte život. V rámci pojištění si lze sjednat hospitalizaci úrazovou, která pak platí pro případy pobytu ve zdravotnickém zařízení v důsledku úrazu, nebo plnou variantu hospitalizace – ta se pak vztahuje i na hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení v důsledku nemoci. Pojištění operace – při vážné operaci může být z pojištění vyplaceno až 500 000 Kč podle závažnosti daného zákroku, a to pro děti i dospělé. Toto pojištění oceníte právě v době, kdy nemůžete chodit do práce a zákonitě tak nastává velký propad příjmu pro vás či vaši domácnost.
Zpříjemněte si rekonvalescenci A na co všechno lze vyplacené peníze použít? Jednoduše řečeno na cokoli. Ano, je to pravda. Pojištění PYRAMIDA ZDRAVÍ vám nebude říkat, zda si můžete koupit tenhle potravinový doplněk, ale jiný už nikoli. Pořiďte si cokoli, co vám usnadní a zpříjemní pobyt v léčebném zařízení a rekonvalescenci. A je jen na vás, zda je utratíte za příplatek na léky, zdravotní pomůcky, lázně nebo třeba novou televizi.
Pojištění zlomeniny – toto pojištění uplatníte při frakturách – proplatí se vám náklady na lehkou sádru a její aplikaci při léčbě zlomeniny v případě úrazu. Díky lehké sádře bude vaše léčba jednodušší, odpadnou starosti s oblékáním a mobilitou. Navíc vás toto pojištění bude stát jen 10 Kč měsíčně. Pojištění poúrazové péče – nejužitečnější složkou, kterou PYRAMIDA ZDRAVÍ nabízí, je pojištění poúrazové péče. Bezprostředně po ukončení akutní péče je klient přijat do příslušného renomovaného zdravotnického zařízení, kde je mu poskytnut léčebný program na co nejlepší nápravu případných následků úrazu v oboru rehabilitace a fyzioterapie, lázeňské péče, plastické chirurgie a psychologicko-psychiatrické terapie. Jednotlivé procedury jsou navíc četnější, než proplácí systém veřejného zdravotního pojištění. Samozřejmostí je, že v programu jsou zahrnuty i výkony běžně nehrazené z veřejného pojištění. Lze si zvolit variantu, která se vztahuje na všechny úrazy, nebo jen na úrazy při dopravních nehodách. Pojištění PYRAMIDA ZDRAVÍ lze sjednat od 0 do 65 let věku a hlavně: je na doživotí, tj. nekončí žádnou věkovou hranicí. To je samozřejmě velká výhoda, protože s přibývajícím věkem nemocnost a rizikovost vzniku úrazů stoupá, a teprve tehdy má klient z pojištění adekvátní užitek.
Foto: Archiv
• vynaložených v souvislosti s léčením vážného úrazu, jako jsou léky, pomůcky, doprava, asistence, doprovod dětí atd. • vynaložených na sociální a právní poradenství například při žádostech o různé sociální dávky a příspěvky, žaloby na náhradu škody či vymáhání jiných nároků v souvislosti se změnou zdravotního stavu • vynaložených na bezbariérové úpravy bytu nebo domu, kde pojištěný bydlí • na bolestné - zde se opět jedná o prostředky, které lze použít na cokoli. Minimalizace poúrazových následků Následky úrazů mohou být velmi vážné, ale nemusí být trvalé. Zůstane jizva, omezená hybnost, bolesti či psychické trauma. Přitom existují zdravotnická zařízení, kde mohou tyto následky zmírnit, případně zcela odstranit. Jak se do nich dostat? Přímá a jednoduchá cesta vede prostřednictvím pojištění PYRAMIDY ZDRAVÍ. Staňte se VIP pacientem na těch nejlepších klinikách. Vice na www.zdravi.cz
13
rozhovor Každý pacient má právo na druhý názor a na základě toho se také může rozhodnout, u kterého z lékařů hodlá nadále podstupovat další léčbu.
medailonek
rozhovor
Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., M.B.A.
Pacienti by se neměli bát o druhý lékařský názor požádat Mám tu správnou péči? Je můj lékař dostatečně zkušený a ví, jaká léčba je vhodná právě pro mě? Skutečně mi pomůže? Tyto a další otázky mohou napadat každého, kdo se někdy setkal s onemocněním, které jej vážně ohrožovalo na zdraví či životě. Pokud si jako pacienti nejste jisti péčí svého ošetřujícího lékaře, můžete si vyžádat druhý názor. Jak tzv. Second Opinion funguje v praxi, vysvětlila doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., přednostka Onkologické kliniky nemocnice v Praze-Motole. Co přesně „Second Opinion“ v rámci medicíny znamená? Je to druhý názor, pohled dalšího lékaře na danou nemoc a dosavadní léčbu daného pacienta. Druhý odborník zhodnotí, tak jako lékař první, jeslti byl správně veden vyšetřovací proces, zda nechybí některé z vyšetření, které by bylo vhodné doplnit, a zda lékařský závěr, který první odborník učinil, považuje za správný.
Je druhý lékařský názor zakotven v legislativě? Každý pacient má právo na druhý názor a na základě toho se také může rozhodnout, u kterého z lékařů hodlá nadále podstupovat další léčbu. Na druhý lékařský názor má nárok každý. Faktem ale zůstává, že daný lékař posudek musí vypracovat. A to stojí čas a také peníze. Je pravdou, že by toto mělo být lépe zakotveno u plátců péče. V současné době totiž situace neplatí, že peníze jdou na pracoviště, kde je pacient léčen. Celou situaci by přitom tzv. platba za pacientem vyřešila. Tedy kdyby platba od plátce péče šla za rodným číslem daného pacienta tam, kde je pacient ošetřován. Za stávající situace se může zdravotnické zařízení dostat do ekonomických problémů. V případě zavedení platby, která jde za pacientem, by bylo třeba, aby vyhledávanější a vytíženější pracoviště dostala posily jak personální, tak prostorové. Jak často pacienti možnost vyjádření dalšího odborníka k jejich diagnóze a léčbě využívají? V poslední době je to velice četné. Bohužel ale také volí cestu, která není zcela vyhovující a do budoucna nebudeme schopni tuto situaci udržet. Nehledě na to, že tyto způsoby nedovoluje ani legislativa. Řeč je o telefonických
14
Foto: Archiv MUDr. Prausové
nebo e-mailových žádostech o konzultace. Jednak na tento způsob poradenství nemáme kapacitu, a ani to nepovažuji za správné. Další rozšířená varianta, kterou žadatelé volí, je oskenování fotodokumentace. Ani tuto cestu nepovažuji za vhodnou. Pacient musí navštívit lékaře osobně, musí být lékařem vyšetřen. Teprve pak je možné poskytnout seriózní konzultaci. Musí lékař při žádosti o posudek pacientovi vždy vyhovět? Mohou nastat okolnosti, kdy se pacient a lékař
nedohodnou. Například lékař pacientovi nevyhovuje atd. Lékař může být také velmi vytížen a kapacitně nezvládne přibrat dalšího pacienta. Nedá se tedy říct, že Second Opinion musí odborník poskytnout za každou cenu. Za ideální považuji spíše cestu vzájemné dohody mezi lékařem a pacientem, kdy pacient respektuje časové možnosti daného lékaře.
Musí druhý názor poskytnout každý lékař? V první řadě by to měl být lékař s příslušným vzděláním. Pokud jde o onkologii, měl by to být atestovaný lékař v klinické nebo radiační onkologii. Jedině ten je schopen správně určit vyšetřovací a léčebný postup. A pak samozřejmě záleží na daném lékaři, zda má na dalšího pacienta prostor a čas. Jak druhý názor v praxi probíhá? Správně by měl být postup takový, že se pacient k příslušnému lékaři nejprve objedná. Poté přichází na ambulanci daného zdravotnického zařízení, kde sdělí své potíže, předloží dosavadní dokumentaci. Lékař pacienta poté vyšetří a zhodnotí všechny výsledky, popřípadě ještě doplní vyšetření další. Poté vysloví svůj názor. Je třeba si ale uvedomit, že jde o časově velmi náročnou záležitost. Pokud proto pacient stojí o kvalitní odborný názor, je třeba být trpělivý. V žádném případě, jak už jsem zmiňovala, to není otázkou jednoho telefonického rozhovoru. Nemůže být ze strany ošetřujícího lékaře chápána žádost o názor jiného odborníka jako nedůvěra v jeho vlastní lékařské schopnosti? Určitě ne. Takto tato problematika nestojí. Je běžnou praxí, že se například z naší kliniky pacienti jdou poradit do Brna nebo do jiné nemocnice v Praze a obráceně. Mezi lékaři je tato praxe brána jako zcela běžná, není to nic, o co by se měli pacienti stydět požádat. Otázkou také zůstává, jak se cítí sám pacient, když si není jist názorem svého lékaře a zvažuje, že požádá o posudek někoho jiného. To je dotaz spíše pro samotného pacienta. Pokud ten cítí nejistotu a stojí o názor dalšího lékaře, může tak samozřejmě učinit. Na konzultaci jej ale může objednat například i příbuzný nebo přítel. Kdyby pacient měl své právo na druhý názor využít? Jde o velmi individuální záležitost. Pro někoho
Foto: Archiv MUDr. Prausové
V roce 1981 ukončila Fakultu Všeobecného lékařství UK. Nastoupila na Radioterapeuticko-onkologické oddělení Fakutní nemocnice v Motole. V roce 1985 absolvovala atestaci z radioterapie 1. stupně. V roce 1990 absolvovala atestaci z radioterapie 2. stupně a zároveň se stala primářkou jmenovaného oddělení. V roce 2000 absolvovala atestaci z klinické onkologie, následovalo získání titulu M.B.A. na Prague International Business School. V roce 2008 dokončila doktorské studium na II. lékařské fakultě UK a získala titul Ph.D. V roce 2013 habilitovala v oboru klinické onkologie na II. lékařské fakultě UK a stala se přednostkou nově vzniklé Onkologické kliniky. Odborně se věnuje především problematice karcinomu prsu, tlustého střeva a konečníku. Ve volném čase ráda vaří, pracuje na zahradě a věnuje se svému psímu kamarádovi Samovi.
je závažná opakující se chřipka, někdo by k jinému lékaři nešel ani s onkologickým nálezem. Je žádost o druhý názor nějak omezena? Není. Pokud pacient o Second Opinion stojí několikrát do roka, je to jeho právo. V naší nemocnici to například řešíme tak, že pacientovi navrhneme a schválíme léčbu, ale samotný léčebný proces probíhá na menším pracovišti, třeba mimo Prahu. Po určitém úseku léčby je pacient u nás znovu přešetřen. My poté zhodnotíme, jak léčba probíhá a jestli je třeba v ní pokračovat dále, změnit ji, popřípadě ukončit. Jaké vy sama máte zkušenosti s druhým medicínským názorem? Pokud pacienti přicházejí osobně a jedná se o seriózní rozhovor a chtějí opravdu radu, vyšetření, tak to samozřejmě vítám. Nejsem ale v žádném případě příznivcem, resp. zcela odmítám, poskytovat rady po telefonu a e-mailu. Jde o příliš závažnou věc, která se touto cestou skutečně řešit nedá. Navíc nevím, kdo je na druhém konci telefonu,. A také si myslím, že pokud se má vytvořit vzájemný důvěrný vztah, mělo by jít opravdu o osobní konzultaci.
15
medailonek
rozhovor Ošetřujeme také raněné vojáky v misích mimo ČR i po transportu zpět domů. Nedílnou součástí nemocnice je i péče o vojenské veterány.
rozhovor
Ústřední vojenská nemocnice je otevřená všem pacientům
logii, diabetologii, očním lékařství a urologii. V nemocnici je v současné době 8 klinik a 21 odborných oddělení, celkově kolem 1780 pracovníků. V souvislosti s vojenskou složkou dlouhodobě vychováváme profesionály do misí, to souvisí s připraveností Armády ČR v rámci NATO, a případně řešením traumat, urgentní medicínou a intenzivní péči za mimořádných podmínek, mnohdy mimo objekty nemocnic.
„Pacienti již vědí, že zdraví je mimo jiné i byznys. Ústřední vojenská nemocnice v Praze-Střešovicích má ale stále na prvním místě zdraví pacienta.“ Na tuto skutečnost je také patřičně hrdý náměstek ředitele nemocnice, Ing. Radim Šenk.
Ing. Radim Šenk, MBA, FCCA
Foto: Jaroslav Jiřička
Léčíte vrcholové sportovce, prezidenty…cítíte v takovém případě ještě větší zodpovědnost než u „běžných“ pacientů? Jaké to je nést zodpovědnost za zdraví hlavy státu?
Ano, může se zdát, že koncentrace VIP pacientů je u nás vyšší. To je ale dáno především historicky. Uzavřená vojenská nemocnice byla ideálním místem pro diskrétní lékařské ošetření. V současné době to vnímám spíše jako ocenění kvalitních služeb, které poskytujeme. Musím zdůraznit, že pokud by náš nemocniční standard poskytované péče byl jiný u VIP pacientů než u běžného pacienta, dlouhodobě by to poškodilo kredit ÚVN v očích veřejnosti. Lékař při zákroku nemůže rozlišovat podle politické funkce nebo olympijské medaile. Proto pro všechny pacienty je zde možné objednat nadstandardní pokoj a vysoká míra poptávky po těchto „hotelových službách“ je důkazem jejich oblíbenosti, stejně jako je oceňováno např. Wi-Fi pokrytí internetem v areálu nemocnice.
Původně tato nemocnice sloužila k léčbě vojáků. Její dnešní pojetí je otevřeno také civilnímu sektoru. Kdy došlo k této zásadní změně a co k ní vedlo?
Již před revolucí byl velký zájem „civilistů“ o naše služby, zejména kvůli našim skvělým lékařům. Mezníkem ve vývoji Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) byla sametová revoluce a počátek 90. let, kdy se odstartovala její transformace z původní podoby na otevřené zdravotnické zařízení pro širokou veřejnost. Otevřením pro veřejnost byla podpořena jednoznačná potřeba pro zachování dostatečného počtu výkonů a tím pádem i zkušenosti personálu. Souviselo to také s motivací našich zaměstnanců v ÚVN pracovat - jejich dalším profesním rozvojem nejen v nemocnici, ale i na fakultách. V konečném efektu jde o optimální využití budov a zdravotnického vybavení financovaného ministerstvem obrany ve prospěch všech. Opravdu je tedy ÚVN nemocnicí otevřenou každému pacientovi?
Když jsem před třemi lety přišel do tohoto zařízení, tuto otázku jsem dostával velice často. Odpověď je jednoduchá: jsme zde nejen pro našeho zřizovatele, tedy ministerstvo obrany, ale i pro naši spádovou oblast, zejména Prahu 6. Obecně je tu ale naše nemocnice pro všechny občany ČR. V ÚVN je ošetřeno mnoho pacientů z celé republiky, využívajících naši superspecializovanou péči, například na neurochi-
16
V čem se jako nemocnice považujete za absolutní špičku?
rurgické klinice onkologické operace mozku. Otevřenost naší nemocnice dokládá poměr ošetřených osob, kdy je nyní přes 90 % pacientů nevojáků. Naše nemocnice má dlouholetou tradici, kvalitní personál a snažíme se o vytvoření maximálně příjemného prostředí. Již 20 let jsme otevřeni civilnímu sektoru, což je pro mnohé spoluobčany stále překvapením. ÚVN je od jara 2012 i Vojenskou fakultní nemocnicí Praha, kde ve spolupráci s 1., 2. a 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Vojenskou lékařskou fakultou Univerzity obrany působí našich 8 klinik. Co tedy může ÚVN dnes svým pacientům nabídnout?
Rozsah poskytované péče v naší nemocnici bych shrnul do věty: „Sice vás neporodíme, ale pak už vás chráníme po celý váš život.“ A tak to je. Svým pacientům poskytujeme veškeré zdravotnické služby s výjimkou dětského lékařství, porodnictví a kar-
diochirurgie; nově od ledna 2014 obnovujeme i lůžkové infekční oddělení. Poskytujeme koordinovanou péči v rámci Traumacentra, dále provozujeme Kardiocentrum II. stupně a Cerebrovaskulární centrum zaměřené na komplexní zdravotní péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami. Vojáky ale léčíte i nadále….
Samozřejmě. Je to jedna z našich důležitých povinností směrem k Armádě ČR. Poskytujeme pro ně komplexní péči od posouzení zdravotního stavu při náboru vojáků přes pravidelné posudky, kontroly a hodnocení. Ošetřujeme také raněné vojáky v misích mimo ČR i po transportu zpět domů. Nedílnou součástí nemocnice je i péče o vojenské veterány. Čemu se ÚVN věnuje nejvíce?
Na klinikách a odděleních probíhá pregraduální i postgraduální výuka v nosných oborech nemocnice, především v abdominální chirurgii, neurochirurgii, gastroentero-
Foto: Jaroslav Jiřička
Neurochirurgická klinika ÚVN v rámci Cerebrovaskulárního centra se řadí k vynikajícím neurochirurgickým pracovištím v evropském i světovém kontextu. Specializuje se na operace nádorů mozku a cév. Stála na počátku rozvoje moderní neurochirurgie v naší zemi a vychovala několik generací neurochirurgů. Z významných osobností minulosti a přítomnosti bych
zmínil zakladatele Neurochirurgické kliniky prof. Kunce nebo jeho následovatele prof. Beneše nejst. a prof. Beneše ml., který v současné době kliniku vede. MUDr. Beneš nejmladší prozatím v ÚVN nepracuje, ale také se věnuje neurochirurgii. Vysoce odborné výkony se provádí i v gastroenterologii pod vedením prof. Zavorala a chirurgii zažívacího traktu, jater a slinivky břišní pod vedením prof. Rysky. Urologické oddělení se specializuje na robotickou chirurgii v oblasti léčby karcinomu prostaty. Také naše oční klinika je vysoce hodnocené pracoviště s doplňkovým programem laserové korekce očních vad. V rámci nemocnice funguje také Dobrovolnické centrum. V čem všem dobrovolníci pomáhají?
Spolupráce s dobrovolníky se v ÚVN rozvíjí od roku 2002. Nesuplují práci zdravotnického personálu, jejich role je jiná: velkou měrou přispívají ke zkvalitnění pobytu pacientů v nemocnici. Pomáhají udržovat kontakt s běžným životem a zlidšťují atmosféru prostředí. S pacienty si povídají, čtou jim, někteří je doprovázejí na procházku nebo vyšetření, společně tráví volný čas, připravují krátká kulturní vystoupení a mnohdy i naplňují smysl jejich života. Co považujete za svůj největší (nejtěžší) úkol v roli vedoucího zaměstnance pro restrukturalizaci takto prestižního zdravotnického zařízení?
Foto: Jaroslav Jiřička
Vystudoval Stavební a Podnikatelskou fakultu VUT v Brně, následně MBA studium na University of New York v Praze. Kariéru zahájil v oddělení auditu a poradenství v PricewaterhouseCoopers, následovaly pozice v top managementu mezinárodních firem v oblasti stavebnictví. V současné době zastává pozici náměstka ředitele ÚVN Praha s cílem ekonomicky stabilizovat nemocnici. Jako krizový manažer řídí společně s vlastníky restrukturalizace firem. Je členem ACCA – specialista v oblasti mezinárodních účetních standardů – a také členem odborné komise MZ pro elektronizaci ve zdravotnictví.
Pravděpodobně zachování poskytované úrovně péče a její další rozvoj a z toho vyplývající udržení výjimečnosti nemocnice v dlouhodobém horizontu. Tím nejcennějším aktivem jsou pro nemocnici zaměstnanci a spokojení pacienti. Má to i svou druhou stranu mince, tou je potřeba nežít na dluh a dosahovat vyrovnaného hospodaření nemocnice. Hledat cestu – a najít kompromisní řešení – (v tomto zdánlivém protikladu) je mým nejtěžším úkolem. Veškerá snaha po ekonomickém řešení jde ruku v ruce s klinickým vedením nemocnice.
platby za naši odvedenou práci. Časté změny způsobu úhrad vytváří ve zdravotnictví zbytečný chaos, pacienti to bohudík zatím příliš nepociťují, ale pro nemocnice naší velikosti to přináší problém s plánováním kapacit a efektivním využitím majetku. V této souvislosti bychom rádi nalezli další partnery, kteří by pomohli s financováním z jiných než veřejných zdrojů a došlo by tak k zajištění lepšího využití našich kapacit rozšířením služeb o klienty například soukromých pojišťoven. Právě nyní v tomto směru jednáme s Českou pojišťovnou ZDRAVÍ.
Co byste si pro nemocnici v nejbližší budoucnosti přál?
Opusťme nyní zdravotnictví a věnujme se vám a vašim zálibám. Čím se bavíte, když máte volno?
Co se týče rozsahu služeb, máme v úmyslu dotažení projektu komplexní péče o válečné veterány, jak ve zdravotní, tak i v sociální oblasti. Nejedná se pouze o veterány z 2. světové války, ale i o novodobé válečné veterány po zahraničních misích, např. nyní z Afghánistánu. Jsme a budeme vojenská nemocnice a považujeme za čest se o naše veterány důstojně starat, ať jsou soběstační, nebo již potřebují naši asistenci. Přál bych si také stabilní prostředí bez významných meziročních změn ve způsobu
Jako otec dvou malých dětí věnuji volný čas rodině, pokud je to jen trošku možné, vyjíždíme mimo Prahu. V minulosti jsem soutěžně hrával II. ligu v ledním hokeji, takže i v současnosti tak 1x týdně obuju brusle a jdu se rekreačně sklouznout na stadion v Letňanech. Z dalších bych rád zmínil architekturu a cestování. Opakovaně se vracím např. do Barcelony, kde se snoubí mimořádná architektura Antoniho Gaudího s úžasnou atmosférou města a pohostinností místních obyvatel.
17
Kniha vychází z iniciativy a za přispění ČP Zdraví.
Lady Plus Club To se mi líbí (924) (144)
Mluví o tom
Komunita Lady Plus Club – prevence ženských karcinomů, kontakty na odborníky a specializované ordinace, diskuze, poradny. Zapojte se s námi do boje proti rakovině! www.ladyplusclub.cz
924 Fotky
Lady Plus Club Lady Plus Club České pojišťovny ZDRAVÍ nechce pouze poukazovat na riziko a dopady rakoviny, ale především na možnosti prevence ženských karcinomů. Na facebookové stránce najdete veškeré informace týkající se prevence a diagnostiky karcinomů prsu, děložního čípku nebo vaječníků, kontakty na odborníky, specializované ordinace, odkazy na zajímavé diskuze, online poradny nebo tipy, jak se vypořádat s estetickými dopady onkologické léčby (ztráta vlasů, řas, obočí).
To se mi líbí
Lady Plus Club
HOLKY, TAKOV EJ ROK JST E NEZAŽILY!
Jak nejlépe předejít rakovině prsu? Seznamte se s možnostmi prevence. Jednou z nich je samovyšetření prsu metodou Mamma care. Kompletní návod krok za krokem najdete zde: http://www.dialog-jessenius.cz/samovysetreni/
Dospěláci nejspíš budou chtít, abyste si tuhle knížku přečetly... Nenechte se zmást, nejsou v ní fakt žádný trapný rady!
Lady Plus Club Lady Plus Club
Jednou z patronek projektu Lady PLus Club je modelka Diana Kobzanová a díky ní a přednímu českému fotografovi Janu Tůmovi vznikly krásné snímky.
Žádejte u svého knihkupce, nebo se slevou 25 % na www.kniha.cz
blogisek_inzerat.indd 1
11/12/13 5:38:23 PM
„Je třeba, aby ženy pochopily, že prevence je opravdu klíčová a v mnohých případech jim může doslova zachránit život,“ říká MUDr. Miroslava Skovajsová, odborná garantka projektu ČP Zdraví Lady Plus Club, který hodlá pomocí cílené prevence aktivně bojovat proti rakovině prsu a dalším ženským nádorům.
Lady Plus Club Máte pochybnosti ohledně nádorů ženských orgánů, na které nevíte koho se zeptat? Facebooková stránka Lady Plus Club je ideálním místem pro dotazy. Ptejte se na cokoli!
18
19
PYRAMIDA ZDRAVÍ SOUKROMÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ